Pope Saint Pius I was Bishop of Rome, according to the "Annuario Pontificio," from 142 or 146 to 157 or 161, respectively. Others suggest that his pontificate was perhaps from 140 to 154.
| Property | Value |
| dbpedia-owl:Person/birthName
| |
| dbpedia-owl:Person/birthPlace
| |
| dbpedia-owl:Person/deathDate
|
- 0154-01-01 00:00:00 (xsd:date)
|
| dbpedia-owl:Person/deathPlace
| |
| dbpedia-owl:Person/predecessor
| |
| dbpedia-owl:Person/successor
| |
| dbpedia-owl:birthDate
| |
| dbpedia-owl:birthName
| |
| dbpedia-owl:birthPlace
| |
| dbpedia-owl:deathDate
|
- 0154-01-01 00:00:00 (xsd:date)
|
| dbpedia-owl:deathPlace
| |
| dbpedia-owl:predecessor
| |
| dbpedia-owl:successor
| |
| dbpedia-owl:thumbnail
| |
| dbpprop:abstract
|
- Pope Saint Pius I was Bishop of Rome, according to the "Annuario Pontificio," from 142 or 146 to 157 or 161, respectively. Others suggest that his pontificate was perhaps from 140 to 154.
- Pius I. (* in Aquileia; † 155 in Rom) war Bischof von Rom (140/142–155). Im Kanon Muratori wird Hermas, der Autor des Werkes Hirt des Hermas, als Bruder des Pius I. bezeichnet; da Hermas Sklave war, wird angenommen, dass auch Pius Sklave gewesen sei. Er soll in Aquileia als Sohn des Rufinus geboren worden sein. Er habe Santa Pudenziana erbaut, die nach der Überlieferung älteste Kirche Roms. Später wurde er als Märtyrer bezeichnet, doch gibt es dafür keine historischen Belege. Oft wird er als der erste eigentliche Bischof in Rom genannt. Pius setzte sich vor allem mit den frühen Gnostikern auseinander, vor allem mit Valentinus, Cerdon und Marcion, den er als Häretiker exkommunizierte. Er soll die Bestimmung erlassen haben, dass Ostern stets an einem Sonntag zu feiern sei. Die wenigen Briefe unter seinen Namen erwiesen sich als Fälschungen. Sein Festtag als Heiliger ist der 11. Juli. Sein Name bedeutet: der Fromme
- Sant Pius I va ser escollit Bisbe de Roma el 140 i va morir el 155. Les dates del seu pontificat difereixen segons les fonts; va iniciar-se el 140 o 146. L'única data fiable és que va morir abans de 155 ja que es té constància que Sant Policarp es va entrevistar amb Anicet I el 155. El seu pare era un cristià anomenat Rufinus i també era d'Aquileia. Sembla que era un esclau però que dos fills seus, Hermas i Pius, van ser alliberats pel seu amo. Ja com a bisbe, va introduir la celebració de la Pasqua el diumenge després del pleniluni de març i conta la tradició que va fer construir una de les esglésies més antigues de Roma; Santa Pudenziana (a mitjans segle XX es va demostrar que aquesta església datava del segle IV). També va excomuniar a Marció i Valentí per falses doctrines cristianes. Al Fragment de Muratori s'afirma que el germà de Pius fou l'autor de Pastor d'Hermes, un dels primers escrits del cristianisme. Segons la tradició va morir màrtir tot i que no hi han proves concloents. La seva festa és l'11 de juliol.
- Svatý Pius I. , latinsky: Pius PP, byl desátým papežem katolické církve. Jeho pontifikát se datuje do let 140/142 - 154/155. Svatý Pius I. byl papežem patrně v letech 140 až 154. „Annuario Pontificio“ z roku 2003 klade jeho zvolení mezi roky 142 až 146 a úmrtí do let 157 až 161. Traduje se, že byl narozen v Aguilei, v severní Itálii a jeho otec se jmenoval Rufus. Spolu s bratrem Hermem se odebral do Říma a přijal křesťanství. Hermovi je připisováno autorství knihy „Pastýř“. V této knize se vypravěč představuje jako bývalý otrok, což vedlo ke spekulacím, že Pius i Hermes byli propuštění otroci. V době Piova zvolení papežem prožívala církev značné vnitřní spory. Pius se zasloužil o utužení kázně duchovenstva i věřících. Připisují se mu ustanovení: k uctivému přijímání Nejsvětější svátosti; jak se mají řádně spravovat církevní statky a majetek určený chudým; jak mají být zasvěcovány ženy, které se rozhodly žít v chudobě, čistotě a pokoře. Rovněž vydal varování proti lehkovážnému přísahání a klení. Údajně založil dva z nejstarších římských křesťanských kostelů - Santa Pudenziana a Santa Prassede. Velkou zásluhu má zachování jednoty církve. V době jeho pontifikátu byl Řím navštěvován heretiky různých směrů. Velmi aktivně vystupovali zejména gnostik Valerius a Cerdon a zřejmě s dost značným úspěchem, neboť papež Pius I. v jejich případě sáhl až k exkomunikaci. Jinak se však snažil spory urovnávat smírně a spíše na ideové úrovni. Podporoval svatého Justina, který vedl v Římě křesťanskou filosofickou školu. V této době se také začaly projevovat neshody mezi východní a římskou církví a to v otázce termínu slavení Velikonoc. Pius I. rozhodl, že do této věci se nemá zasahovat a udělil východní církvi svobodu, aby se zařídila podle svého obyčeje. Římská martyrologie jej uvádí jako mučedníka a jako takový je uveden i v katolickém breviáři. Je to však málo pravděpodobné, neboť v době jeho pontifikátu se žádné masivnější pronásledování křesťanů nekonalo. Jde spíše o zvyk předpokládat, že všichni křesťané pod římskou nadvládou byli pronásledováni. Památka papeže Pia I. se uctívá 11. července
- Pío I. Papa n. º 10 de la Iglesia católica de 140 a 155. Hijo de un cristiano de nombre Rufino según el Liber Pontificalis, la duración de su pontificado es objeto de polémica entre los historiadores al igual que ocurre con algunos de sus predecesores. El único dato cronológico, medianamente fiable es el de su finalización, ya que al conocerse con gran certeza que Policarpo de Esmirna murió en el año 156 y que en el año anterior visitó Roma donde se encontró con el papa Aniceto, sucesor de Pío I, se puede extrapolar que el pontificado de este no se pudo extender más allá del año 155. Pío I era, según un documento del siglo II conocido como el fragmento muratoriano, hermano de Hermas el autor del Pastor. Durante su pontificado la actividad de los gnósticos Valentín y Cerdón, iniciada bajo el papado de su antecesor, se incrementó notablemente. Lo mismo cabe decir de Marción que aunque basándose en ideas gnosticas evolucionó hasta elaborar una doctrina propia, el marcionismo. Tanto Valentín como Marción fueron excomulgados por Pío I. El Liber Pontificalis afirma que Pío I decretó que los judíos convertidos al cristianismo podían ser admitidos y bautizados en la Iglesia el día de la Pascua de Resurrección, basándose para ello el "Diálogo de Trifón", una obra de san Justino que en esa época se encontraba en Roma. Se atribuye a este pontífice la fundación de dos iglesias: la títulus Pudentis o Santa Prudenciana y la títulus Praxedis o San Práxedes, pero en realidad es una leyenda sin base histórica ya que estas iglesias se construyeron en el siglo IV en tiempos de Constantino I. También se le atribuye la construcción de un baptisterio cercano a la iglesia de San Práxedes que utilizó para la realización de sus funciones episcopales. Se le atribuye haber fijado la fecha de la celebración de la Pascua de Resurrección, en el domingo siguiente al plenilunio de marzo. La tradición afirma que sufrió martirio por lo que fue santificado, celebrándose su fiesta el 11 de julio.
- Pyhä Pius I oli kymmenes paavi. Hän toimi paavina noin vuosina 142–155 suunnilleen 14 vuoden ajan. Syntyjään Pius oli aquileialainen. Hän kuoli arviolta vuonna 154 Roomassa, ja hänen seuraajakseen valittiin Pyhä Anicetus. Piuksen muistopäivä on 11. heinäkuuta.
- Pie I est le 10 évêque de Rome qui gouverna l’Église romaine, sous le règne d’Antonin le Pieux, entre 140–142 environ et 155. Ses origines sont obscures, sans doute est-il Illyrien, certaines sources font de lui le frère d’Hermas, l’auteur du Pasteur. Son pontificat est marqué par le développement des idées gnostiques, propagées déjà sous le pontificat précédent par Cerdon et Valentin d'Égypte. Ceux-ci reçoivent un renfort de poids avec Marcion du Pont, qui remet en cause l’unicité de Dieu, l’Ancien Testament ainsi que la double nature humaine et divine du Christ. Pie I dénonce ces positions hérétiques lors d’un synode à Rome et Marcion est excommunié de l’Église vers 144. Quant à la lutte contre les idées défendues par les gnostiques, elle reçoit sur le plan intellectuel et philosophique le renfort d’un vrai dialecticien en la personne de Justin de Naplouse qui vient au secours d’un pape moins à l’aise que son prédécesseur Hygin dans ce genre de controverses. Il fait bâtir la basilique Sainte-Pudentienne à Rome en l’honneur de sa sœur qui porte ce nom. Bien qu’il ne soit pas prouvé qu’il soit mort pour sa foi chrétienne, il est vénéré comme un saint-martyr. Sa dépouille mortelle aurait été ensevelie non loin de celle de l’apôtre Pierre dans la catacombe du Vatican
- Szent I. Piusz (Pius) pápa volt a tizedik a sorban, és 140-től 155-ig viselte ezt a címet, legalábbis a zavaros írásos emlékekből ítélve. Neve latinul kegyest jelent. A hagyomány szerint Aquileia városában látta meg a napvilágot egy Rufinus nevű férfi gyermekeként. Egy korabeli írás szerint I. Piusz testvére Hermasz apostoli atya volt, akinek feljegyzései nyomán ők rabszolga sorból kerültek a kereszténység vonzókörébe. Felszabadulása után lett annak vezetője. Harcolt a gnosztikusok és markioniták ellen, és 144-ben ő közösítette ki Markiónt. Vértanúságát július 11-én ünneplik.
- ファイル:Pius i. jpg ピウス1世 ピウス1世はローマ教皇(在位142年?-155年?)。伝承によるとアクレイア出身のイタリア人であり、殉教者とされてきた。カトリック教会、正教会の聖人で聖人。「ピウス」はラテン語で「敬虔な人」の意。(カトリック教会では伝統的に初期のローマ教皇の一人のみなしているが、正教会ではローマ主教(司教)であったとみなしている。) 2世紀に書かれたムラトリ断片によると、彼は「ヘルマスの牧者」を書いたヘルマスの兄弟であるという。彼について知られていることはほとんどないが、教皇名としてのピウスは以後好んで使われることになる。
- Pius I was paus van de jaren '40 tot de jaren '50 of '60 van de 2e eeuw. Over hem is weinig bekend. Hij kwam in ieder geval uit Illyrië, vermoedelijk uit Aquileia. Zijn vader is een zekere Rufinus. Zijn vermoedelijke broer Hermas zou de Herder van Hermas geschreven hebben. Deze Hermas noemt zichzelf een slaaf. Dit maakt het mogelijk dat paus Pius I een vrijgelaten slaaf was. Pius I zou door het zwaard omgekomen zijn, wat hem een martelaar maakt. Hij wordt vereerd als heilige. Zijn feestdag is 11 juli.
- Pius I (ukjent fødselsdato, antagelig fra Aquileia) var pave fra ca. 140 til ca. 155. Ifølge Liber Pontificalis var han sønn av en Rufinus fra Aquileia. En annen tidlig kilde, Den muratoriske kanon fra 2. århundre, forteller at han var bror av Hermas, forfatteren av Hermas' «Hyrden», et av de tidligste bevarte kristne skrifter. Hermas skrive at han tidligere var slave, men det er usikkert om det stemmer. Det er ikke umulig at både Hermas og Pius var frigitte slaver, men det finnes ikke bevis for det. Enkelte kilder plasserer Pius I etter Anicetus; det er nå fastslått med rimelig sikkerhet at Pius kom først, og det er den plassen han har i den offisielle paverekken. Han var involvert i striden med gnostikeren Marcion, og Pius ledet i juli 144 synoden som stengte ham ute av kirken. Omkring 150 traff han filosofen Justin, som hadde blitt kristen apologet og som senere døde som martyr. En tradisjon hevdet at Pius fastsatte tidspunktet for påskefeiringen, men dette skjedde på et senere tidspunkt. Man vet at han lagde regler for jøders konvertering til kristendommen, noe som regnes som en viktig regulering av kirkens disiplin. I Ado av Viennes' martyrologium fra 858 nevnes han som martyr, men det finnes ingen tidligere kilder som kan bevise dette. Ble gravlagt nær St. Peters grav på Vatikanhøyden. Hans festdag er 11. juli. I domkirken i Siena står det en statue av Pius, laget av Michelangelo.
- Św. Pius I, papież w latach ok. 140 – ok. 155. Rządził Kościołem przez 15 lat. Wystąpił przeciwko Walentynowi z Aleksandrii, gnostykowi, który od kilku lat działał w Rzymie. Wiele wskazuje na to że w 144 roku przewodniczył synodowi, który usunął z Kościoła Marcjona z Pontu, zamożnego kupca. Marcjon nakłaniał prezbiterów do odrzucenia Starego Testamentu. Św. Pius I został uznany za fundatora rzymskiego kościoła św. Pudencjany. Zmarł w Rzymie, a Kościół wspomina go jako męczennika 11 lipca.
- Pio I foi o décimo papa da igreja apostólica romana entre 140 e 154. Pio nasceu em Aquiléia, norte da Itália, filho, provavelmente, de Judas Desposyni, 15º Bispo de Jerusalém (132-135), descendente de São Tiago, o Justo; portanto, Pio I seria um dos famosos "príncipes" medievais aparentados com Jesus Cristo. Foi eleito papa após três dias de jejum e oração dedicados pelos fiéis romanos na escolha do novo Pontífice, em sucessão a São Higino, morto no ano anterior. O seu pontificado foi marcado por questões envolvendo judeus convertidos e com heresiarcas como os gnósticos Valentino, Cerdão e Marcião, criador das marcionites. Procurou o diálogo com os filósofos e estudiosos heresiarcas gregos e egípcios que possuíam versões mais espiritualizadas dos evangelhos sagrados. Foi, provavelmente, martirizado em Roma e foi sucedido por São Aniceto.
- Pius I a fost un papă al Romei între 140 - 155, cu aproximaţie .
- Файл:Pius I. jpg Пий I — епископ Рима с 140 по 154. Родился в Аквилее. Во время папства подтвердил празднование Пасхи в воскресенье, основал храм Санта-Пуденциана, отлучил от церкви гностиков. Казнён Марком Аврелием. День памяти у католиков — 11 июля.
- Pius I, född möjligen i Aquileia, var påve i Rom från omkring 140 till 154. Pius I helgonförklarades och har i Romersk-katolska kyrkan 11 juli som festdag.
- I. Pius diğer adıyla Aziz Pius. Yaklaşık olarak 140-155 yılları arasında papalık görevinde bulunmuştur. Papa olduğu sıralarda, Gnostizm ve Markionculuğa karşı mücadele etmiş, inanışa göre 144-150 yılları arasında Markion'u aforoz etmiştir.
- Святий Пій I - десятий папа Римський з близько 140 до 154. Народився в Аквілеї на півночі Італії. Вважається засновником однієї з найстаріших римських церков - Святої Пуденціани.
- 教宗庇护一世(Pius I,?—约155年),或譯教宗碧岳一世,約142年—約155年在位。
|
| dbpprop:birthName
| |
| dbpprop:birthPlace
| |
| dbpprop:dateOfBirth
| |
| dbpprop:dateOfDeath
| |
| dbpprop:dead
| |
| dbpprop:deathPlace
| |
| dbpprop:deathstyle
| |
| dbpprop:dipstyle
| |
| dbpprop:englishName
| |
| dbpprop:hasPhotoCollection
| |
| dbpprop:offstyle
| |
| dbpprop:other
| |
| dbpprop:papalName
| |
| dbpprop:predecessor
| |
| dbpprop:reference
| |
| dbpprop:relstyle
| |
| dbpprop:successor
| |
| dbpprop:termEnd
| |
| dbpprop:termStart
| |
| dbpprop:title
| |
| dbpprop:wikiPageUsesTemplate
| |
| dbpprop:wordnet_type
| |
| dbpprop:years
| |
| rdf:type
| |
| rdfs:comment
|
- Pope Saint Pius I was Bishop of Rome, according to the "Annuario Pontificio," from 142 or 146 to 157 or 161, respectively. Others suggest that his pontificate was perhaps from 140 to 154.
- Pius I. (* in Aquileia; † 155 in Rom) war Bischof von Rom (140/142–155). Im Kanon Muratori wird Hermas, der Autor des Werkes Hirt des Hermas, als Bruder des Pius I. bezeichnet; da Hermas Sklave war, wird angenommen, dass auch Pius Sklave gewesen sei. Er soll in Aquileia als Sohn des Rufinus geboren worden sein. Er habe Santa Pudenziana erbaut, die nach der Überlieferung älteste Kirche Roms. Später wurde er als Märtyrer bezeichnet, doch gibt es dafür keine historischen Belege.
- Sant Pius I va ser escollit Bisbe de Roma el 140 i va morir el 155. Les dates del seu pontificat difereixen segons les fonts; va iniciar-se el 140 o 146. L'única data fiable és que va morir abans de 155 ja que es té constància que Sant Policarp es va entrevistar amb Anicet I el 155. El seu pare era un cristià anomenat Rufinus i també era d'Aquileia. Sembla que era un esclau però que dos fills seus, Hermas i Pius, van ser alliberats pel seu amo.
- Svatý Pius I. , latinsky: Pius PP, byl desátým papežem katolické církve. Jeho pontifikát se datuje do let 140/142 - 154/155. Svatý Pius I. byl papežem patrně v letech 140 až 154. „Annuario Pontificio“ z roku 2003 klade jeho zvolení mezi roky 142 až 146 a úmrtí do let 157 až 161. Traduje se, že byl narozen v Aguilei, v severní Itálii a jeho otec se jmenoval Rufus. Spolu s bratrem Hermem se odebral do Říma a přijal křesťanství.
- Pío I. Papa n. º 10 de la Iglesia católica de 140 a 155. Hijo de un cristiano de nombre Rufino según el Liber Pontificalis, la duración de su pontificado es objeto de polémica entre los historiadores al igual que ocurre con algunos de sus predecesores.
- Pyhä Pius I oli kymmenes paavi. Hän toimi paavina noin vuosina 142–155 suunnilleen 14 vuoden ajan. Syntyjään Pius oli aquileialainen. Hän kuoli arviolta vuonna 154 Roomassa, ja hänen seuraajakseen valittiin Pyhä Anicetus. Piuksen muistopäivä on 11. heinäkuuta.
- Pie I est le 10 évêque de Rome qui gouverna l’Église romaine, sous le règne d’Antonin le Pieux, entre 140–142 environ et 155. Ses origines sont obscures, sans doute est-il Illyrien, certaines sources font de lui le frère d’Hermas, l’auteur du Pasteur. Son pontificat est marqué par le développement des idées gnostiques, propagées déjà sous le pontificat précédent par Cerdon et Valentin d'Égypte.
- Szent I. Piusz (Pius) pápa volt a tizedik a sorban, és 140-től 155-ig viselte ezt a címet, legalábbis a zavaros írásos emlékekből ítélve. Neve latinul kegyest jelent. A hagyomány szerint Aquileia városában látta meg a napvilágot egy Rufinus nevű férfi gyermekeként. Egy korabeli írás szerint I. Piusz testvére Hermasz apostoli atya volt, akinek feljegyzései nyomán ők rabszolga sorból kerültek a kereszténység vonzókörébe. Felszabadulása után lett annak vezetője.
- ファイル:Pius i.
- Pius I was paus van de jaren '40 tot de jaren '50 of '60 van de 2e eeuw. Over hem is weinig bekend. Hij kwam in ieder geval uit Illyrië, vermoedelijk uit Aquileia. Zijn vader is een zekere Rufinus. Zijn vermoedelijke broer Hermas zou de Herder van Hermas geschreven hebben. Deze Hermas noemt zichzelf een slaaf. Dit maakt het mogelijk dat paus Pius I een vrijgelaten slaaf was. Pius I zou door het zwaard omgekomen zijn, wat hem een martelaar maakt. Hij wordt vereerd als heilige.
- Pius I (ukjent fødselsdato, antagelig fra Aquileia) var pave fra ca. 140 til ca. 155. Ifølge Liber Pontificalis var han sønn av en Rufinus fra Aquileia. En annen tidlig kilde, Den muratoriske kanon fra 2. århundre, forteller at han var bror av Hermas, forfatteren av Hermas' «Hyrden», et av de tidligste bevarte kristne skrifter. Hermas skrive at han tidligere var slave, men det er usikkert om det stemmer.
- Św. Pius I, papież w latach ok. 140 – ok. 155. Rządził Kościołem przez 15 lat. Wystąpił przeciwko Walentynowi z Aleksandrii, gnostykowi, który od kilku lat działał w Rzymie. Wiele wskazuje na to że w 144 roku przewodniczył synodowi, który usunął z Kościoła Marcjona z Pontu, zamożnego kupca. Marcjon nakłaniał prezbiterów do odrzucenia Starego Testamentu. Św. Pius I został uznany za fundatora rzymskiego kościoła św. Pudencjany.
- Pio I foi o décimo papa da igreja apostólica romana entre 140 e 154. Pio nasceu em Aquiléia, norte da Itália, filho, provavelmente, de Judas Desposyni, 15º Bispo de Jerusalém (132-135), descendente de São Tiago, o Justo; portanto, Pio I seria um dos famosos "príncipes" medievais aparentados com Jesus Cristo. Foi eleito papa após três dias de jejum e oração dedicados pelos fiéis romanos na escolha do novo Pontífice, em sucessão a São Higino, morto no ano anterior.
- Pius I a fost un papă al Romei între 140 - 155, cu aproximaţie .
- Файл:Pius I. jpg Пий I — епископ Рима с 140 по 154. Родился в Аквилее. Во время папства подтвердил празднование Пасхи в воскресенье, основал храм Санта-Пуденциана, отлучил от церкви гностиков. Казнён Марком Аврелием. День памяти у католиков — 11 июля.
- Pius I, född möjligen i Aquileia, var påve i Rom från omkring 140 till 154. Pius I helgonförklarades och har i Romersk-katolska kyrkan 11 juli som festdag.
- I. Pius diğer adıyla Aziz Pius. Yaklaşık olarak 140-155 yılları arasında papalık görevinde bulunmuştur. Papa olduğu sıralarda, Gnostizm ve Markionculuğa karşı mücadele etmiş, inanışa göre 144-150 yılları arasında Markion'u aforoz etmiştir.
- Святий Пій I - десятий папа Римський з близько 140 до 154. Народився в Аквілеї на півночі Італії. Вважається засновником однієї з найстаріших римських церков - Святої Пуденціани.
- 教宗庇护一世(Pius I,?—约155年),或譯教宗碧岳一世,約142年—約155年在位。
|
| rdfs:label
|
- Pope Pius I
- Pius I.
- Pius I
- Pius I.
- Pío I
- Pyhä Pius I
- Pie Ier
- I. Piusz pápa
- Papa Pio I
- ピウス1世 (ローマ教皇)
- Paus Pius I
- Pius I
- Pius I
- Papa Pio I
- Papa Pius I
- Пий I (папа римский)
- Pius I
- I. Pius
- Пій I
- 教宗庇护一世
|
| owl:sameAs
| |
| skos:subject
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:page
| |
| is dbpedia-owl:Person/predecessor
of | |
| is dbpedia-owl:Person/successor
of | |
| is dbpedia-owl:predecessor
of | |
| is dbpedia-owl:successor
of | |
| is dbpprop:disambiguates
of | |
| is dbpprop:predecessor
of | |
| is dbpprop:redirect
of | |
| is dbpprop:successor
of | |
| is owl:sameAs
of | |