| dbpprop:abstract
|
- Philosophical novels are works of fiction in which a significant proportion of the novel is devoted to a discussion of the sort of questions normally addressed in discursive philosophy. These might include the function and role of society, the purpose of life, ethics or morals, the role of art in human lives, and the role of experience or reason in the development of knowledge. Philosophical novels would include the so-called novel of ideas, including a significant proportion of science fiction, utopian/dystopian novels, and Bildungsroman. There is no universally acceptable definition of the philosophical novel, but certain novels would be of key importance in its history. Ibn Tufail's Philosophus Autodidactus (12th century), Ibn al-Nafis' Theologus Autodidactus (13th century) and Voltaire's Candide (1759) are the first clear examples in literary history. Thomas Carlyle's Sartor Resartus, Goethe's Wilhelm Meister's Apprenticeship, Tolstoy's War and Peace, Robert Musil's The Man Without Qualities and Sartre's Nausea are all canonical examples of the philosophical novel. Later examples would include such novels as Ayn Rand's Atlas Shrugged and The Fountainhead, Milan Kundera's The Unbearable Lightness of Being, Aldous Huxley's After Many a Summer and Island, as well as novels by Iris Murdoch and Anthony Burgess and C.S. Lewis' Space Trilogy. Friedrich Nietzsche's Thus Spoke Zarathustra is perhaps the most well-known example of a philosophical novel.
- Filosofická povídka je literární žánr příbuzný filosofickému románu. Jeho zakladatelem a nejvýznačnějším autorem je francouzský filosof Voltaire, jehož povídky byly většinou kritického až satirického zaměření. Žánr byl založen Voltairovou povídkou Candide z roku 1759, která také zůstává nejvýznačnějším příkladem tohoto žánru. Za další významnou filosofickou povídku je považován Saint-Exupéryho Malý princ. Nejdůležitějším znakem filosofické povídky je, že prezentuje či vysvětluje filosofické názory jejího autora. Často má kritické zaměření vůči myšlenkám autorova oponenta. Filosofická myšlenka je většinou prezentována jako úvaha jedné z postav či součást dialogu více postav. Někdy je také podána jako praktický příklad filosofického názoru. Filosofické názory jsou většinou z oblasti etiky. Filosofická povídka se může prolínat s více žánry, k nejčastějším patří science fiction, utopie nebo antiutopie. Jedná se o velmi častý žánr, protože ve většině literárních děl se projevují filosofické názory autora a řada autorů také píše záměrně literární díla, v nichž své názory prezentuje.
- Le conte philosophique est un genre littéraire narratif apparu au XVIII siècle. Il est un récit imaginaire qui s'inspire de la forme du conte pour transmettre des idées et des concepts à portée philosophique.
- Powiastka filozoficzna - narracyjny utwór prozaiczny, ilustrujący i propagujący wybraną ideę światopoglądową lub moralną. Powstała w okresie oświecenia, np. Kandyd Woltera, Kubuś Fatalista i jego pan Diderota. Posługiwała się satyrą obyczajową, atakując z pozycji racjonalistycznych ówczesne formy rządów i wyższe warstwy społeczeństwa. Nawiązywała do romansu awanturniczego, wykorzystując egzotyczne wątki i postacie. W późniejszych czasach powiastka filozoficzna była kontynuowana w formie pastiszowej, np. Julio Jurenito Erenburga.
|
| rdfs:comment
|
- Philosophical novels are works of fiction in which a significant proportion of the novel is devoted to a discussion of the sort of questions normally addressed in discursive philosophy. These might include the function and role of society, the purpose of life, ethics or morals, the role of art in human lives, and the role of experience or reason in the development of knowledge.
- Filosofická povídka je literární žánr příbuzný filosofickému románu. Jeho zakladatelem a nejvýznačnějším autorem je francouzský filosof Voltaire, jehož povídky byly většinou kritického až satirického zaměření. Žánr byl založen Voltairovou povídkou Candide z roku 1759, která také zůstává nejvýznačnějším příkladem tohoto žánru. Za další významnou filosofickou povídku je považován Saint-Exupéryho Malý princ.
- Le conte philosophique est un genre littéraire narratif apparu au XVIII siècle. Il est un récit imaginaire qui s'inspire de la forme du conte pour transmettre des idées et des concepts à portée philosophique.
- Powiastka filozoficzna - narracyjny utwór prozaiczny, ilustrujący i propagujący wybraną ideę światopoglądową lub moralną. Powstała w okresie oświecenia, np. Kandyd Woltera, Kubuś Fatalista i jego pan Diderota. Posługiwała się satyrą obyczajową, atakując z pozycji racjonalistycznych ówczesne formy rządów i wyższe warstwy społeczeństwa. Nawiązywała do romansu awanturniczego, wykorzystując egzotyczne wątki i postacie.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
