| dbpprop:abstract
|
- Paris, the son of Priam, king of Troy, appears in a number of Greek legends. Probably the best-known was his elopement with Helen, queen of Sparta, this being one of the immediate causes of the Trojan War. Later in the war, he fatally wounds Achilles in the heel with an arrow, as foretold by Achilles's mother, Thetis.
- Paris [ˈpaːrɪs] (griech. Πάρις) ist in der griechischen Mythologie der Sohn des trojanischen Königs Priamos und der Hekabe. Er ist damit Bruder des Hektor und der Kassandra. Insgesamt hat er 99 (Halb-)Geschwister. Auffallenderweise, und bisher unerklärt, trägt er in Homers Ilias noch einen zweiten Namen, und diesen sogar häufiger: Alexandros, vielleicht die Gräzisierung einer fremden Namensform. Überwiegend, wohl wegen des Einflusses Homers, heißt er so auch in den Beischriften der Vasenmalerei. Möglicherweise hängt der Name mit dem König Alaksandu von Wilusa zusammen, der auch in hethitischen Texten vorkommt.
- Segons la mitologia grega, Paris fou un príncep de la Tròade que provocà la guerra de Troia al segrestar (o conquistar, segons les versions) la princesa espartana Helena, esposa de Menelau, qui dirigí una expedició contra Troia per tal de recuperar-la.
- Paris je postava z řecké mytologie, syn Priama, krále Tróje a jeho manželky Hekabé. Podle starořeckého hrdinského eposu Íliady je klíčovou postavou vypuknutí trójské války. Ještě před Paridovým narozením měla jeho matka sen o tom, že porodila hořící pochodeň, která zapálila Tróju a jeho sestra, věštkyně Kassandra předpověděla, že očekávané dítě bude příčinou záhuby Tróje. Radila, ať dítě hned po narození zabijí a tím zachrání kvetoucí a bohaté trojské království před zkázou. Její věštba i rada však byly oslyšeny. Novorozeného syna Parida nicméně nechali na králův rozkaz pohodit v lese na svazích hory Ídy, on však přežil díky medvědici, která ho odkojila a nymfě Oinóné a pastýři Ageláovi, kteří se o něj postarali a vychovali ho. Příčina trójské války vznikla při příležitosti svatby bohyně Thetis s člověkem - králem fthíjským Péleem. Důvod toho byl, že o Thetis věštba pravila, že její syn předčí otce, a tak žádný bůh, přestože byla velmi krásná, o ni neusiloval. Na tuto svatbu byli pozváni všichni bohové až na bohyni sváru Eris. Ta se jim však za to pomstila. Utrhla zlaté jablko ze zahrady Hesperidek a s nápisem "Té nejkrásnější” jej vhodila mezi bohyně Athénu, Héru a Afrodítu. Každá z nich jej okamžitě chtěla pro sebe, protože se samozřejmě považovala za nejkrásnější. Nakonec bylo na nejvyšším bohu Diovi, aby celou věc rozhodl. Ten se rozhodl zbavit se odpovědnosti. Dal zlaté jablko Hermovi a poslal ho na horu Ídu u Tróje za mladíkem, který ještě nepoznal ženu a jenž měl tento spor rozhodnout. Tímto mladíkem nebyl nikdo jiný než Paris. Když se před Paridem znenadání objevil bůh Hermés a tři krásné bohyně, a byl vyzván, aby jablko dal „Té nejkrásnější“, chtěl mladík ze samých rozpaků nejprve utéct. Bohyně, které poznaly jeho nerozhodnost, se ho snažily o svých přednostech přesvědčit sliby: bohyně Héra, Diova manželka, mu nabídla vládu nad Asií, bohyně války Athéna slávu a vítězství v každé válce a Afrodíté nejkrásnější ženu za manželku. Paridovi se nejvíc zamlouvala třetí nabídka, a tak podal jablko Afrodítě. Přislíbenou nejkrásnější ženou na světě byla podle všeobecného názoru Helena, dcera nejvyššího boha Dia a manželky spartského krále Tyndarea Lédy. Problém byl, že Helena již byla provdána za Tyndareova nástupce na spartském trůnu Meneláa. Avšak tuto překážku nebylo pro bohyni lásky těžké překonat. Nejdříve se měl Paris dozvědět o svém původu, k čemuž došlo na slavnostních hrách v Tróji. Ty byly uspořádány na počest a památku ztraceného syna, protože královna Hekabé nepřestávala pro svého syna truchlit. Vítěz měl získat nejlepšího býka z královských stád. Toho shodou okolností pásl právě Paris a bylo to jeho nejoblíbenější zvíře. Proto se ho rozhodl doprovodit do Tróje a podívat se na jeho budoucího majitele. V Tróji se pak rozhodl o něj zápasit, protože v případě vítězství by ho dostal zpět a navíc mu soupeři nepřipadali tolik zdatní, aby je nepřemohl. Přihlásil se tedy také a díky své síle a obratnosti dokonce porazil i nejstaršího Priamova syna Hektora a zvítězil. Priamovi synové ale porážku od neznámého pastýře považovali za pohanu, vyvolali hádku a chtěli ho zabít. Paris hledal bezpečí u Diova oltáře, kde ho poznala Priamova dcera, věštkyně Kassandra. Radost rodičů z nalezení syna byla tak veliká, že nevěnovali pozornost Kassandřiným věštbám, že Paris Tróju zahubí. (To byl ostatně její úděl a trest, že nikdo nebude věřit jejím věštbám, neboť odmítla boha Apollóna, který se do ní kdysi zamiloval. ) Poté Afrodíta vnukla Paridovi touhu po ženě a myšlenku odplout do Sparty vyhlášené krásou tamních žen. Marné bylo rozmlouvání věštce Helena i varování Kassandřino. Paris se na cestu vydal a i přes bouři a nepříznivý vítr se tam brzy dostal. Spolu se svým druhem Aineiem se stal hostem spartského krále Meneláa. Meneláos musel ovšem brzo po jejich návštěvě odjet a nařídil své manželce, aby hostům ve všem vyhověla. Paris se mezitím do ní hluboce zamiloval a Afrodíté zařídila, aby Helena jeho svodům neodolala. A tak se s ním vydala k Tróji; kromě Heleny si prý Paris ovšem odvezl ještě Meneláovu pokladnici. Když se to Meneláos po svém návratu dozvěděl, pochopitelně se velmi rozzlobil, neboť Paris nejenže pošlapal všechny zákony pohostinství, ale urazil Meneláa jako vladaře i jako muže. Meneláos se proto rozhodl svolat všechny vládce Řecka a vypravit se na trestnou výpravu. Nejprve se vypravil do Mykén k bratru Agamemnonovi. Ten radil nejprve s ithackým králem Odysseem plout do Tróje a o vydání Heleny zpět manželovi vyjednávat. Nebude-li jednání úspěšné, pak teprve pohrozit válkou. Paris byl ochoten vrátit jenom pokladnici, o Heleně neměla být ani řeč. Král Priamos poté oznámil, že Helena zůstane v Tróji. Reakcí Agamemnonovou pak bylo už jenom vyhlášení války. Toto vyhlášení již byla vůle všech achajských armád, jejichž vrchním velitelem se Agamemnón stal. Válečné loďstvo sestávalo z 1186 lodí a sto tisíců mužů, kteří vypluli z přístavu Aulida, vylodili se na trojském pobřeží a hned zaútočili na město. Trójané se však pod velením nejstaršího královského syna Hektora za hradbami ubránili. Agamemnón tedy přistoupil k obléhání Tróje. To vydrželo celých deset let. Paris se války zúčastnil, nebyl však ctěným válečníkem. Byl vynikajícím lučištníkem, zabil nebo zranil řadu významných achájců. Většinu času však trávil s manželkou a do bojů se příliš nehrnul. Jeho bratr Hektór ho příliš v lásce neměl a stejně tak vojáci. Odpustili by mu to, že zavdal příčinu k válce, ne však jeho nečinnost. Odvahu projevil v desátém roce války, kdy vojska obou stran už byla vyčerpaná a otrávená dlouhými roky obléhání, takže se začal šířit názor, ať si vládcové sami mezi sebou vyřídí problémy, které spolu mají. Když se armády přiblížily na dostřel šípu, vystoupil Paris a vyzval proti sobě achajského vůdce. Postavil se mu spartský král Meneláos. Bylo dohodnuto, že tento souboj rozhodne válku. V případě vítězství Parida mu zůstane Helena a Achajci odplují. Zvítězí-li Meneláos, Helena půjde zpět k němu a Trójané zůstanou ve svém městě a zavládne klid zbraní. Paris si byl vědom své odpovědnosti a odvážně se postavil soupeři. Jakmile však Meneláos pozvedl kopí, Paris zbaběle utekl do zadních řad. Hektór ho k boji přinutil, ale Paris Meneláovi podlehl. Kdyby mu nepomohla bohyně Afrodíta, zůstal by ležet na bojišti mrtvý. Ona ho však obestřela mrakem a přímo z bojiště ho odnesla do komnaty k Heleně. Přesto, že Paris jasně souboj prohrál, Helenu odmítl vydat. Nevydal ji ani poté, co bylo slavnostně dohodnuto příměří a válka vedená Trójany byla proti právu i smlouvě. To nemohlo skončit dobře. Paris se tak stal nejen příčinou války, ale také záhuby Tróje. Paris sám ve válce zahynul, stejně tak jeho rodiče a všichni jeho bratři. Přesto však ještě dosáhl velké slávy, když svým šípem zabil Achilla, největšího řeckého reka. Mělo to však i druhou stránku: šíp vystřelil z bezpečí vysoké městské hradby, na přímý rozkaz boha Apollóna, který se potřeboval pomstít Achillovi za jeho urážku. Bůh usměrnil šíp přímo k nechráněné hrdinově patě. Paris byl zasažen šípem krátce nato. Zranil ho lučištník Filoktétés otrávenou střelou, která mu způsobila nezhojitelnou ránu. Paris v bolestech utekl do míst, kde byl v mládí jako pastýř v životě nejšťastnější. Tam zemřel, všemi opuštěn. Jeho druhové mu uspořádali skromný pohřeb. Helena tam nepřišla, utěšovala v ložnici jeho mladšího bratra Déifoba. Za Paridem však přišla nymfa Oinóné, jeho první láska, a ze žalu se vrhla na hořící hranici a odešla společně s Paridem.
- En la mitología griega, Paris (también llamado Alejandro, en griego antiguo Αλέξανδρος, Aléxandros, 'el que protege a los hombres') fue un príncipe troyano, hijo menor del rey Príamo y de su esposa Hécuba.
- Paris oli kreikkalaisessa mytologiassa Troijan kuninkaan Priamoksen ja tämän vaimon Hekaben poika. Hän esiintyy Iliaassa, joka oli Odysseian ohella Kreikan kansalliseepos. Iliaan mukaan Paris kaappasi Spartan kuningattaren Helenan, mikä oli yksi Troijan sotaan johtaneista syistä.
- Dans la mythologie grecque, Pâris (en grec ancien Πάρις / Páris) est un prince troyen, fils cadet du roi Priam et d'Hécube. Alors que celle-ci est enceinte, un présage annonce que le futur prince causera la destruction de Troie. Effrayé, Priam ordonne que l'enfant soit mis à mort : Pâris est exposé sur le mont Ida, où il est recueilli par des bergers. Devenu adulte, il se fait reconnaître comme prince troyen. Un jour qu'il garde ses troupeaux, il voit apparaître devant lui Aphrodite, Athéna et Héra, qui lui demandent de choisir à qui la « pomme de discorde », destinée « à la plus belle », doit être remise. Pâris opte en faveur d'Aphrodite, qui lui promet l'amour de la plus belle femme du monde. Il enlève donc Hélène, femme de Ménélas, ce qui déclenche la guerre de Troie. Vaincu par Ménélas en combat singulier, il ne doit son salut qu'à l'intervention d'Aphrodite. Guidé par Apollon, il tue Achille d'une de ses flèches, avant de mourir de celles de Philoctète.
- Paride è una figura della mitologia greca, figlio secondogenito di Priamo, re di Troia, e di Ecuba. Principe troiano, esposto ancora neonato sul monte Ida a causa delle profezie funeste che lo accompagnarono sin dalla nascita, visse da pastore fino a quando non fu scelto dagli dèi affinché desse il suo giudizio sulla più bella fra le dee Era, Atena e Afrodite. Riconosciuto dal padre, rientrò a corte e partì per Sparta, da dove ritornò con Elena, moglie di Menelao, che aveva fatto innamorare e preso con sé, a compimento dell’impresa fattagli da Afrodite per farsi assegnare la mela d’oro. Nel corso della guerra che ne seguì, affrontò Menelao in duello e fu salvato dalla morte per intervento di Afrodite; in battaglia si distinse tra i migliori nel tiro con l'arco e fu destinato ad uccidere Achille.
- パリス（ギリシア語；Πάρις）は、ギリシア神話の英雄である。 イーリオス（トロイア）王プリアモスとヘカベーとの間に生まれた。出生時の名前アレクサンドロスでも知られる。長兄にイーリオスの英雄ヘクトール、妹に悲劇の予言者カッサンドラーを持つ。「パリスの審判」により、イーリオスに戦乱（ひいては滅亡）をもたらしたことで知られる。
- Paris is een figuur uit de Griekse mythologie. Hij was een zoon van de Trojaanse koning Priamos en diens gemalin Hekabe. Hij droeg ook de naam van Alexandros (Alexander). Door zijn schuld gingen zijn hele geslacht en zijn vaderstad ten gronde.
- Paris, var den mytologiske sønnen til Priam, kongen av Troja, som dukker opp i et antall greske legender. Antagelig er den best kjente bortføringen hans av, eller flukten sammen med, Helena, dronningen av Sparta, som var den utløsende faktoren i trojanerkrigen. Senere i krigen sårer han Akilles dødelig i hælen med en pil slik det ble forutsagt av mor til Akilles, Thetis.
- Parys - według greckiej mitologii był synem króla Troi Priama, bratem Hektora, Deifoba i Kasandry, ukochanym królowej Sparty Heleny. Na kilka dni przed urodzeniem chłopca, jego matka, Hekabe miała sen, że wyda na świat pochodnię, od której spłonie miasto. Wróżbici przepowiedzieli, że Parys będzie przyczyną upadku Troi. Został więc oddany pasterzowi Angelosowi, aby ten porzucił chłopca w górach. Angelos jednak nadał chłopcu imię Parys i wychował razem ze swoimi dziećmi. Gdy Parys dorósł, Priam i Hekabe, nie wiedząc nic o królewskim pochodzeniu młodzieńca, przyjęli go do swego domu i ożenili z Ojnone. Poznał go dopiero brat Deifobos. Z polecenia Zeusa Parys rozstrzygnął spór między Herą, Afrodytą i Ateną powstały na weselu Tetydy o to, która z nich jest najpiękniejsza. W zamian za obietnicę pomocy w zdobyciu najpiękniejszej kobiety na ziemi, Parys przyznał złote jabłko Afrodycie. Zgodnie z wcześniejszą obietnicą bogini pomogła mu w uprowadzeniu Heleny, żony Menelaosa. Porwanie królowej Sparty stało się bezpośrednią przyczyną wybuchu wojny trojańskiej. W trakcie oblężenia Troi mieszkańcy miasta obwiniali Parysa o sprowadzenie nieszczęścia oraz oskarżali o tchórzostwo i brak męstwa. Jednak to właśnie Parys, z pomocą Apollina, zabił, siejącego postrach wśród Trojan, Achillesa. Zatruta strzała wypuszczona z łuku Parysa ugodziła herosa w piętę powodując jego śmierć. Raniony przez Filokteta udał się w góry Ida, do swojej żony, Ojnone, gdyż tylko ona, według przepowiedni, mogła uleczyć Parysa. Urażona zdradą odmówiła jednak pomocy. Parys powrócił do Troi i wkrótce potem zmarł. Jednak po niedługim czasie Ojnone miała wyrzuty sumienia i powróciła do Parysa, nie zastawszy go przy życiu popełniła samobójstwo z rozpaczy. Helena wyszła za mąż za Deifobosa, a po upadku Troi - wróciła do Menelaosa.
- Na mitologia grega, Páris era um dos mais novos filhos do rei Príamo de Tróia. Ele ainda estava saindo da adolescência quando foi escolhido pelas deusas Hera, Atena e Afrodite para eleger qual delas seria a mais bela. Cada deusa, buscando suborná-lo para ser eleita, prometeu-lhe riquezas e vitórias, mas somente Afrodite lhe garantiu que se casaria com a mulher mais bela do mundo se ele a escolhesse: a princesa Helena de Esparta. Então, Páris não hesitou e elegeu Afrodite como a mais bela das três despertando a ira de Atena e de Hera que enviaram seus exércitos gregos para destruí-lo e a Tróia. Páris, com ajuda do deus Apolo, derrotou Aquiles que foi o mais forte e potente guerreiro grego daquela guerra, atingindo-lhe uma flecha no calcanhar, único ponto em que poderia matá-lo (vingando-se, assim, da morte de Heitor). Conhecido por ser um príncipe que valorizava e apreciava as mulheres, Páris acreditava que os únicos prazeres a que deveria dar algum valor eram os da carne. Entretanto, somente após uma visão atribuída a Apólo, Páris resolve batalhar de forma decisiva na guerra de Tróia. Com Helena, teve quatro filhos: Agano, Bunico, Ideu e Helena.
- Paris este personaj mitologic, cel mai mic dintre fiii regelui troian Priam şi al Hecubei.
- Файл:Helene Paris David. jpg Елена Прекрасная и Парис. Давид, Жак Луи, 1788, Лувр, ПарижПари́с — (греч. Πάρις; также известен под именем Александр) — в древнегреческой мифологии сын Приама и Гекабы, с именем которого связана Троянская война.
- Paris var i den grekiska mytologin prins i Troja, son till Priamos. Redan innan han fötts hade Paris förutspåtts att orsaka sitt lands undergång. Man bad därför en herde att döda det nyfödda barnet, men herden valde att istället adoptera honom och Paris växte därför upp som herde och tog sig en hustru i Oenone och de fick en son Corythus. En dag kom tre gudinnor till berget Ida där Paris vallade sin hjord och bad honom avgöra vem av dem som var den vackraste bland gudinnor. Det var osämjans gudinna Eris som hade rullat in ett äpple bland gudarna med inskriptionen ”Till den vackraste”, vilket lett till gräl bland gudinnorna. Nu försökte de muta honom med olika gåvor: Hera med rikedom, Athena med visdom och Afrodite med den vackra Helena, hustru till kung Menelaos i Sparta. Paris valde Helena och enleverade henne till Troja, varpå Oenone föutspådde det trojanska kriget. Detta resulterade i den ödesdigra belägringen av staden som slutade i dess fall. Hos Homeros framställs Paris som en oskyldig men naiv yngling som föll offer för gudarnas nycker.
- Paris, en ünlü kahramanlardan biri. Troia kralı Priamos ile Hekabe'nin oğlu. Çok kuvvetli olduğundan onu Aleksandros diye çağırırlardı. Yunanlı Helena'ya olan aşkı kendisinin ve ülkesinin sonunu hazırlamıştır. Helena'ya aşık olması ve onu kaçırması üzerine iki ülke arasında gerçekleşen truva savaşı 10 yıl sürmüş, zaman zaman kazanan taraf değişsede çoğunlukla durum berabere gitmiştir. Sonunda içine gizlenmiş askerlerin bulunduğu Truva Atı şehre alınır. Gece geç saatte askerler attan çıkarak kapıları açarlar ve Yunan ordusunun içeri girmesini sağlarlar. Bu sırada Paris Yunan savaşcı Akhillus'u (Aşil) topuğundan okla vurarak öldürür. Rivayete göre Paris savas sırasında Truvanın dusmesıne sebep olacak kehanetlerden bırının yerıne gelmesı sonucunda Heracles'in okunun omzunu sıyırması fakat uzerındekı Heranın kanı olarak bılınen zehrın vucuduna yayılması sebebıyle ölmüştür. Helende Menelausla birlikte spartaya geri dönüp hayatına devam etmıstır. Aineas ve Truva'nın önde gelenleri batıya kaçarak Etrüksler'i oluşturmuş ve bugünkü Roma şehrinin kurmuştur.
- Файл:Statue of Paris. jpg Статуя Паріса у Британському музеї Парі́с, Алекса́ндр — у давньогрецькій міфології — син троянського царя Пріама й цариці Гекаби, якій ворожбит провістив, що її майбутній син знищить рідну країну. Відразу ж після народження хлопчика батьки наказали рабові кинути його на горі Іда на поталу диким звірам. Однак малюк не загинув, його годувала своїм молоком ведмедиця. Коли через п'ять днів раб знайшов хлопчика живим і здоровим, то взяв його до свого дому, назвав Парісом і виховуеав поміж пастухами. Юнак відзначався розумом та відвагою. Він сміливо боронив отари від розбійників, за що дістав наймення Александр — «той, що захищає (отари) від чоловіків». Згідно з міфами, до Паріса за порадою Зевса звернулися Гера, Афіна й Афродіта, щоб він розсудив, кому з них має належати яблуко з написом «Для найвродливішої». Це яблуко підкинула гостям не запрошена на весільний бенкет Пелея й Фетіди богиня чвар і розбрату Еріда. Кожна з трьох наймогутніших богинь намагалася схилити юнака на свій бік: Гера обіцяла владу та багатство, Афіна — мудрість і військову славу, Афродіта — найвродливішу в світі жінку. Паріс присудив яблуко Афродіті, яка за це допомогла йому викрасти в спартанського царя Менелая його дружину Єлену. Це викрадення спричинило Троянську війну, оспівану в давньогрецькому епосі. Живучи в родині пастуха, Паріс одружився з провісницею та зцілителькою Еноною, яку залишив, коли Афродіта пообіцяла йому допомогти одружитися з Єленою. Завдяки сприянню Афродіти (і всупереч Кассандрі, яка намагалася вбити брата, щоб урятувати Трою) Пріам і Гекаба впізнали Паріса й повернули його до царської родини. Під час війни з ахейцями Паріс не виявляє ніякої хоробрості. За «Іліадою», його більше вабили кохання й розкіш, ніж слава. Наприкінці війни Паріс за допомогою Аполлона вбив Ахіллеса, але й сам помер від рани, якої йому завдав Філоктет стрілою з Гераклового лука. Перед смертю Паріс просив свою першу дружину зцілити його рану, однак ображена Енона відвернулася від нього. Сюжет міфа, особливо сцена суду Паріса, знайшли відбиття в живописі і пластиці (П. П. Рубенс, А. Ватто, О. Ренуар, П. Гоген, Дж. Романо та ін.). Тепер ім'я Паріса уживається як синонім слів «красень», «спокусник».
- 帕里斯（Paris），原名亞歷山大（Alexander），為荷马史诗《伊利亚特》中的特洛伊王子。出生前因母親夢見火炬，其姐卡珊德拉預言其會為國家帶來災禍，出生後被丟棄山中，被一位牧羊人所扶養，并取名为帕里斯。中間經歷了金蘋果事件，在一次入城的機會中，被姊姊卡珊德拉認出，父母見他長相美好而欣喜，而將他接回家中。後來因为爱上墨涅拉俄斯妻子海倫并将其带回特洛伊而引发了长达十年之久的特洛伊战争。
|
| rdfs:comment
|
- Paris, the son of Priam, king of Troy, appears in a number of Greek legends. Probably the best-known was his elopement with Helen, queen of Sparta, this being one of the immediate causes of the Trojan War. Later in the war, he fatally wounds Achilles in the heel with an arrow, as foretold by Achilles's mother, Thetis.
- Paris [ˈpaːrɪs] (griech. Πάρις) ist in der griechischen Mythologie der Sohn des trojanischen Königs Priamos und der Hekabe. Er ist damit Bruder des Hektor und der Kassandra. Insgesamt hat er 99 (Halb-)Geschwister. Auffallenderweise, und bisher unerklärt, trägt er in Homers Ilias noch einen zweiten Namen, und diesen sogar häufiger: Alexandros, vielleicht die Gräzisierung einer fremden Namensform.
- Segons la mitologia grega, Paris fou un príncep de la Tròade que provocà la guerra de Troia al segrestar (o conquistar, segons les versions) la princesa espartana Helena, esposa de Menelau, qui dirigí una expedició contra Troia per tal de recuperar-la.
- Paris je postava z řecké mytologie, syn Priama, krále Tróje a jeho manželky Hekabé. Podle starořeckého hrdinského eposu Íliady je klíčovou postavou vypuknutí trójské války. Ještě před Paridovým narozením měla jeho matka sen o tom, že porodila hořící pochodeň, která zapálila Tróju a jeho sestra, věštkyně Kassandra předpověděla, že očekávané dítě bude příčinou záhuby Tróje.
- En la mitología griega, Paris (también llamado Alejandro, en griego antiguo Αλέξανδρος, Aléxandros, 'el que protege a los hombres') fue un príncipe troyano, hijo menor del rey Príamo y de su esposa Hécuba.
- Paris oli kreikkalaisessa mytologiassa Troijan kuninkaan Priamoksen ja tämän vaimon Hekaben poika. Hän esiintyy Iliaassa, joka oli Odysseian ohella Kreikan kansalliseepos. Iliaan mukaan Paris kaappasi Spartan kuningattaren Helenan, mikä oli yksi Troijan sotaan johtaneista syistä.
- Dans la mythologie grecque, Pâris (en grec ancien Πάρις / Páris) est un prince troyen, fils cadet du roi Priam et d'Hécube. Alors que celle-ci est enceinte, un présage annonce que le futur prince causera la destruction de Troie. Effrayé, Priam ordonne que l'enfant soit mis à mort : Pâris est exposé sur le mont Ida, où il est recueilli par des bergers. Devenu adulte, il se fait reconnaître comme prince troyen.
- Paride è una figura della mitologia greca, figlio secondogenito di Priamo, re di Troia, e di Ecuba. Principe troiano, esposto ancora neonato sul monte Ida a causa delle profezie funeste che lo accompagnarono sin dalla nascita, visse da pastore fino a quando non fu scelto dagli dèi affinché desse il suo giudizio sulla più bella fra le dee Era, Atena e Afrodite.
- パリス（ギリシア語；Πάρις）は、ギリシア神話の英雄である。 イーリオス（トロイア）王プリアモスとヘカベーとの間に生まれた。出生時の名前アレクサンドロスでも知られる。長兄にイーリオスの英雄ヘクトール、妹に悲劇の予言者カッサンドラーを持つ。「パリスの審判」により、イーリオスに戦乱（ひいては滅亡）をもたらしたことで知られる。
- Paris is een figuur uit de Griekse mythologie. Hij was een zoon van de Trojaanse koning Priamos en diens gemalin Hekabe. Hij droeg ook de naam van Alexandros (Alexander). Door zijn schuld gingen zijn hele geslacht en zijn vaderstad ten gronde.
- Paris, var den mytologiske sønnen til Priam, kongen av Troja, som dukker opp i et antall greske legender. Antagelig er den best kjente bortføringen hans av, eller flukten sammen med, Helena, dronningen av Sparta, som var den utløsende faktoren i trojanerkrigen. Senere i krigen sårer han Akilles dødelig i hælen med en pil slik det ble forutsagt av mor til Akilles, Thetis.
- Parys - według greckiej mitologii był synem króla Troi Priama, bratem Hektora, Deifoba i Kasandry, ukochanym królowej Sparty Heleny. Na kilka dni przed urodzeniem chłopca, jego matka, Hekabe miała sen, że wyda na świat pochodnię, od której spłonie miasto. Wróżbici przepowiedzieli, że Parys będzie przyczyną upadku Troi. Został więc oddany pasterzowi Angelosowi, aby ten porzucił chłopca w górach. Angelos jednak nadał chłopcu imię Parys i wychował razem ze swoimi dziećmi.
- Na mitologia grega, Páris era um dos mais novos filhos do rei Príamo de Tróia. Ele ainda estava saindo da adolescência quando foi escolhido pelas deusas Hera, Atena e Afrodite para eleger qual delas seria a mais bela. Cada deusa, buscando suborná-lo para ser eleita, prometeu-lhe riquezas e vitórias, mas somente Afrodite lhe garantiu que se casaria com a mulher mais bela do mundo se ele a escolhesse: a princesa Helena de Esparta.
- Paris este personaj mitologic, cel mai mic dintre fiii regelui troian Priam şi al Hecubei.
- Файл:Helene Paris David. jpg Елена Прекрасная и Парис. Давид, Жак Луи, 1788, Лувр, ПарижПари́с — (греч. Πάρις; также известен под именем Александр) — в древнегреческой мифологии сын Приама и Гекабы, с именем которого связана Троянская война.
- Paris var i den grekiska mytologin prins i Troja, son till Priamos. Redan innan han fötts hade Paris förutspåtts att orsaka sitt lands undergång. Man bad därför en herde att döda det nyfödda barnet, men herden valde att istället adoptera honom och Paris växte därför upp som herde och tog sig en hustru i Oenone och de fick en son Corythus. En dag kom tre gudinnor till berget Ida där Paris vallade sin hjord och bad honom avgöra vem av dem som var den vackraste bland gudinnor.
- Paris, en ünlü kahramanlardan biri. Troia kralı Priamos ile Hekabe'nin oğlu. Çok kuvvetli olduğundan onu Aleksandros diye çağırırlardı. Yunanlı Helena'ya olan aşkı kendisinin ve ülkesinin sonunu hazırlamıştır. Helena'ya aşık olması ve onu kaçırması üzerine iki ülke arasında gerçekleşen truva savaşı 10 yıl sürmüş, zaman zaman kazanan taraf değişsede çoğunlukla durum berabere gitmiştir.
- Файл:Statue of Paris. jpg Статуя Паріса у Британському музеї Парі́с, Алекса́ндр — у давньогрецькій міфології — син троянського царя Пріама й цариці Гекаби, якій ворожбит провістив, що її майбутній син знищить рідну країну.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
