| dbpprop:abstract
|
- A palace economy or redistribution economy is a system of economic organisation in which a substantial share of the wealth flows into the control of a centralized administration, the palace, and out from there to the general population, which may be allowed its own sources of income, but relies heavily on the wealth redistributed by the palace. It can be seen as a combination of a command economy and a subsistence economy. This was characteristic of Bronze Age absolute monarchies where the sacred king and his bureaucrats controlled all aspects of the economy. The palace directed agriculture by doling out seeds and using the calendar to decide planting time. The king commissioned large public work projects and monument building such as palaces, tombs, and pyramids. An example is the Minoan civilisation which depended economically on the cultivation of wheat, olives, grapes and other products. The Minoan economy also supported several industries such as the textile, pottery and metalwork industries. Some of the manufacturing industries were based in the palaces. Produce from surrounding farmland was collected, recorded, and stored in the palaces as seen from the large number of storerooms and pithoi (storage jars) recovered. The palaces appear to have had an extent of control over overseas trade. The discovery of Linear A and Linear B tablets, listing commodities in the archive areas of the Palace of Knossos, suggests a highly organised bureaucracy and a system of record keeping that controlled all incoming and outgoing products. The Bronze Age collapse weakened the palace economies in Ancient Egypt, Anatolia, and the Levant. In the case of Mycenaean Greece, it disappeared completely during the Greek Dark Ages.
- Palácové hospodářství je struktura ekonomické organizace, ve které značná část bohatství plyne pod kontrolu centralizované správy umístěné v sídle vladaře – paláci. Odtud se pak bohatsví opět dostává k většině populace, která sice může mít povolen vlastní zdroj příjmů, ale závisí zejména na bohatství přerozdělovaném v samotném paláci. Tento způsob hospodářství je charakteistický pro absolutní monarchie doby bronzové, v nichž vládce odvozující svojí vládu od nadpozemské moci a jeho úředníci kontrolovali všechny části hospodářství v zemi. Palác kontroloval zemědělskou produkci distribucí semen a používáním kalendáře na stanovení doby setby. Vládou byly řízeny i veřejné práce a budování rozsáhlých staveb jako paláce, hrobky a další. Jedním z příkladů palácového hospodářství je Mínojská civilizace, která závisela na pěstování pšenice, oliv, hroznového vína a dalších produktech. Součástí hospodářství byla i textilní výroba, keramika a zpracování kovů. Někdy se dílny zabývající se touto činností nacházely přímo v paláci. Produkce z okolní půdy se sbírala, zapisovala a uskladňovala taktéž v palácích. Mínojští vládci měli také určitou kontrolu nad zámořským obchodem. Nálezy tabulek s lineárním písmem A a B v paláci v Knóssu dokládají vysoce organizovaný úřednický aparát a strukturu udržování záznamů kontrolujících všechny příchozí a odchozí produkty. Zhroucení mnoha států ke konci doby bronzové oslabil palácové hospodářství Starověkého Egypta, Anatolie a Levanty. V případě mykénského Řecka došlo k úplnému vymizení dosavadního hospodářského systému během takzvaného temného období.
- Une économie palatiale caractérise le système économique dans lequel la richesse provient d'un point central pour atteindre en bout de chaîne le petit peuple, qui ne détient pas d'autre source de revenu. L'organisation sociale découlant du système économique palatin est constituée d'une élite tournée vers les plaisirs, servie par une classe de bureaucrates qui gèrent l'administration de l'État, et reposant sur une classe de paysans assurant la subsistance de l'ensemble. Le modèle économique invoque la combinaison d'une économie planifiée (permettant la réalisation de grands travaux, tels les pyramides) et d'une économie de subsistance. Les exemples historiques qui lui correspondent comprennent la civilisation mycénienne et la civilisation minoenne durant la Grèce antique en particulier, quoique bien d'autres civilisations pré-industrielles puissent se référer également à ce modèle. Sous ses aspects contemporains, l'économie des pays sans développement en Amérique centrale et Amérique du Sud sous le joug des juntes militaires, assurant leur domination sur un peuple paupérisé à l'extrême par le biais d'un strict État policier doublé d'une propagande visant à effacer la nature du régime sous l'identité d'un gouvernement fantoche d'une république bananière, constitue un premier exemple jusqu'aux années 1970. À cette différence que l'influence étrangère d'une grande puissance, liée à la mainmise par les multinationales sur les ressources naturelles du pays, est observable. Un autre est l'économie de la Corée du Nord, qui fut comparée à l'économie palatine dans sa version antique. Elle est entièrement prise en charge par l'État, et si inefficace que le pays dépend de l'aide étrangère (notamment celle de la Chine, son grand voisin) pour assurer la survie de sa population. Il y a enfin l'exemple des républiques bananières africaines (par exemple le Gabon et les deux Congo). L'État y est le principal pourvoyeur d'emploi, le pays lui-même ne produit rien et ne fait que laisser exploiter par des compagnies étrangères ses ressources minières. Les dividendes d'exploitation, directement reversés à l'État servent théoriquement à faire fonctionner le pays (seules ressources du budget) mais s'épuisent bien avant d'atteindre leur but (détournements, gaspillages, corruption), ce qui aboutit à une situation de faillite économique constante, plus ou moins compensée par des aides internationales, elles-mêmes à leur tour détournées ou gaspillées par un pouvoir corrompu. Le peuple, majoritairement employé dans la fonction publique, reste généralement très passif, car totalement dépendant des salaires.
- Redistributie-economie is een economisch systeem die in de oudheid werd gebruikt. De koning, die de absolute heerser was over grond en inkomen, moest dit inkomen opnieuw verdelen over zijn onderdanen. Het systeem gold alleen in Egypte .
- Palatsekonomi var ett ekonomiskt system där staten tog sig rätten att samla in jordbruksprodukter och andra varor, för att fördela dem efter tycke.
|
| rdfs:comment
|
- A palace economy or redistribution economy is a system of economic organisation in which a substantial share of the wealth flows into the control of a centralized administration, the palace, and out from there to the general population, which may be allowed its own sources of income, but relies heavily on the wealth redistributed by the palace. It can be seen as a combination of a command economy and a subsistence economy.
- Palácové hospodářství je struktura ekonomické organizace, ve které značná část bohatství plyne pod kontrolu centralizované správy umístěné v sídle vladaře – paláci. Odtud se pak bohatsví opět dostává k většině populace, která sice může mít povolen vlastní zdroj příjmů, ale závisí zejména na bohatství přerozdělovaném v samotném paláci.
- Une économie palatiale caractérise le système économique dans lequel la richesse provient d'un point central pour atteindre en bout de chaîne le petit peuple, qui ne détient pas d'autre source de revenu. L'organisation sociale découlant du système économique palatin est constituée d'une élite tournée vers les plaisirs, servie par une classe de bureaucrates qui gèrent l'administration de l'État, et reposant sur une classe de paysans assurant la subsistance de l'ensemble.
- Redistributie-economie is een economisch systeem die in de oudheid werd gebruikt. De koning, die de absolute heerser was over grond en inkomen, moest dit inkomen opnieuw verdelen over zijn onderdanen. Het systeem gold alleen in Egypte .
- Palatsekonomi var ett ekonomiskt system där staten tog sig rätten att samla in jordbruksprodukter och andra varor, för att fördela dem efter tycke.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
