PA-RISC is an instruction set architecture (ISA) developed by Hewlett-Packard. As the name implies, it is a reduced instruction set computer (RISC) architecture, where the PA stands for Precision Architecture. The design is also referred to as HP/PA for Hewlett Packard Precision Architecture. The architecture was introduced on 26 February 1986 when the HP 3000 Series 930 and HP 9000 Model 840 computers were launched featuring the first implementation, the TS1.

PropertyValue
dbpedia-owl:thumbnail
dbpprop:abstract
  • PA-RISC is an instruction set architecture (ISA) developed by Hewlett-Packard. As the name implies, it is a reduced instruction set computer (RISC) architecture, where the PA stands for Precision Architecture. The design is also referred to as HP/PA for Hewlett Packard Precision Architecture. The architecture was introduced on 26 February 1986 when the HP 3000 Series 930 and HP 9000 Model 840 computers were launched featuring the first implementation, the TS1. PA-RISC has been succeeded by the Itanium (originally IA-64) ISA jointly developed by HP and Intel. HP stopped selling PA-RISC-based HP 9000 systems at the end of 2008 but will support servers running PA-RISC chips until 2013.
  • Parallel/Precision Architecture Reduced Instruction Set Computer (PA-RISC) ist eine Mikroprozessor-Architektur von Hewlett-Packard für den Einsatz im Server- und Workstationbereich. Wie aus dem Namen hervorgeht, handelt es sich um einen Prozessor der RISC-Bauart, das PA ist Abkürzung für Precision Architecture. Er ist auch unter der Bezeichnung HP/PA für Hewlett Packard Precision Architecture bekannt. In den späten 1980ern produzierte HP vier Modellreihen von Computern, alle arbeiteten mit verschiedenen CISC-Prozessoren. Die 1986 eingeführte PC-kompatible HP Vectra-Baureihe basierte auf Intel-i286-Prozessoren. Alle anderen Modellreihen nutzten CPUs anderer Hersteller. Die HP Serie 200- (1981) und HP 9000 Serie 300- (1985) UNIX-Workstations basierten auf dem Motorola-68k-Design. (Eine zusätzliche 68k-basierte Serie kam 1989 durch die Übernahme von Apollo hinzu, die spätere HP Apollo 9000 Serie 400). Die nächste eigenständige Baureihe war die Serie HP 300 (1978), integrierte Multi-User-Computer, die auf einem proprietären Silicon on Sapphire (SoS)-CPU-Design und dem Betriebssystem Amigo/300 beruhten. Auch die ersten Baureihen der HP Serie 3000-Modelle beruhten ebenfalls auf einem SoS-Design und dem MPE (Betriebssystem). Schließlich gab es die HP 9000 Serie 500-Minicomputer welche die von HP selbstentwickelte 32-Bit-FOCUS-CPU nutzten. Alle nicht Intel basierten HP-Systeme wurden ab 1988 mithilfe des neuen PA-RISC-Prozessors auf ein einheitliches Design konsolidiert. Die ersten Serien der PA-RISC-7000-Prozessoren waren auf eine Adressraum von 32 Bit ausgelegt und wurden ab März 1986 zunächst in der HP-3000-Serie bei den Modellen 930 und 950 und in der zur 930 baugleichen HP-9000 840s eingesetzt. Ein Merkmal der PA-RISC-Reihe ist, dass die meisten Generationen dieser CPUs keinen Level-2-Cache haben. Stattdessen werden große Level-1-Caches verwendet, zunächst als separate Chips über einen Bus verbunden, später auf einem Chip integriert. Lediglich der PA-7100LC, der PA-7200 und der PA-7300LC besaßen einen L2-Cache. Eine weitere Innovation des PA-RISC-Designs waren die zusätzlichen, sogenannten Multimedia-Instruktionen, welche zum ersten Mal mit dem PA-7100LC eingeführt wurden. Ab dem PA-7200 wurde auch der externe MMC/SMC-Memorycontroller verwendet, er ermöglicht erstmals einen 36-Bit-Adressraum (bei K420 max 8 GB, sonst max. 32 GB Hauptspeicher), auf den auch die 32-Bit-Versionen von HP-UX ab Version 11.00 über Memory Windows zugreifen können. Im Jahr 1994 wurde die bis heute gültige PA-RISC-2.0-Spezifikation definiert, die eine Wortbreite von 64 Bit vorsieht und damit einen linearen Adressraum ermöglicht, der größer als 4 GB ist. Weitere Änderungen betrafen die Pipeline-Architektur und die Aufteilung des Instruction-Caches in zwei Einheiten, eine für Befehle, die schnell abgearbeitet werden, eine für solche, die zeitintensiver sind. Der erste Vertreter des neuen Standards war der PA-8000. Die Produktion der PA-RISC-Prozessoren sollte ursprünglich im Jahre 2004 enden, sie wurde aber wegen diverser Verzögerungen bei der Itanium-Entwicklung ausgedehnt. Die Produktion neuer Systeme die auf der HP-PA-Prozessorarchitektur basieren endete zum 31. Dezember 2008. Als Nachfolger kommt die seit Ende der 1990er von HP zusammen mit Intel entwickelte IA-64-Architektur (Itanium) zum Einsatz. Die PA-RISC-Prozessoren werden unter anderem von NetBSD, OpenBSD oder Linux unterstützt. Seit der Veröffentlichung von Debian 3.0 (Woody) ist HPPA eine offiziell unterstützte Debian-Architektur, die aktuelle stabile Distribution von Debian-HPPA GNU/Linux ist die Version 5.0.2. Sie wurde am 27. Juni 2009 freigegeben. Auch Gentoo Linux unterstützt HPPA. Eine Ubuntu-Portierung existierte ebenfalls bis zur Release 9.04 ("Jaunty"). Ab der Release 9.10 wird es keine weitere Ubuntu-Unterstützung für PA-RISC-Prozessoren mehr geben. Allgemein ist es um die HPPA-Ports ruhig geworden. Siehe auch: RISC, Liste von Mikroprozessoren, Mikroprozessoren von Intel
  • PA-RISC je mikroprocesorová architektura vyvinutá společností Hewlett-Packard pro použití v serverech a integrovaných kancelářských systémech. Používá technologii RISC (Reduced Instruction Set Computing), PA v názvu označuje zkratku Precision Architecture („přesná architektura“). PA-RISC je také znám pod názvem HP/PA (Hewlett Packard Precision Architecture). Koncem 80. let 20. století sestavila firma HP čtyři řady počítačů pracujících na různých CISC procesorech. Série HP VECTRA, vyráběná od roku 1986, byla osazena procesory Intel i286. Všechny ostatní modely využívaly CPU jiného výrobce. Mezi nimi byly modely HP Série 200 a HP 9000 Série 300 založené na procesoru Motorola 68000. (Po převzetí Apollo Computer v roce 1989 byla sestavena další série založená na M68000 označena HP Apollo 9000 Série 400). Nejbližší samostatná konstrukční řada byla série HP 300, integrovaný multiuživatelský počítač, který byl založen na Silicon on sapphire a operačnímu systému Amigo/300. Také první konstrukční řada HP série 3000 (1972) se zakládala na SoS a operačním systému MPE. Konečná verze byl model HP 9000 Série 500 (1982), který byl použit u minipočítačů, který využíval (16 a 32 - bitový) FOCUS CPU vlastní výroby. Všechny HP systémy nepodporující procesory Intel byli díky novému PA-RISC-Procesoru v roce 1988 sjednoceny na stejný design. První PA-RISC procesory byly 32-bitové. Poprvé byly použity koncem 80. let v nových řadách HP 3000, konkrétně 930 a 950. Tyto stroje byly běžně známy pod názvem Spektrum, který dostaly ve vývojových laboratořích. Používaly operační systém MPE/iX. Počítače HP 9000 byly také upraveny na procesory PA-RISC a byl na nich použit HP UX, verze operačního systému UNIX. Mezi další operační systémy podporující procesory PA-RISC patří Linux, OpenBSD, NetBSD, NeXTSTEP a nevydaná verze Windows NT. Zajímavou vlastností řady PA-RISC je, že většina jeho generací nemá žádnou cache druhé úrovně (L2). Místo toho je užívána velká cache první úrovně (L1). Dříve se jednalo o oddělené čipy připojené ke sběrnici, nyní bývá tato paměť integrována do procesoru. Pouze PA-7100LC a PA-7300LC měly vyrovnávací paměti druhé úrovně. Další inovace PA-RISC proběhla přidáním vektorových instrukcí ve formě MAX, které byli poprvé použity ve verzi PA-7100LC. V roce 1996 došlo k dalšímu vylepšení návrhu, nová architektura PA-RISC 2.0 byla již plně 64-bitová. Prvním produktem této řady byl PA-8000, který obsahoval deset funkčních jednotek a aktivní proudový systém zpracování dat. Další změnou bylo rozdělení cache pro instrukce na části podle toho, zda jednotlivé instrukce požadují dlouhé nebo krátké časy na dokončení úlohy. Model PA-8500 obsahoval cache přímo v hlavním čipu, jednalo se o 1,5 MB cache L1 (1. úrovně), tím došlo k velkému nárůstu výkonu. S uvedením modelu došlo i k vylepšení Runway sběrnice o implementaci DDR, což umožnilo přistupovat do paměti rychlostí až 2GB/s. Jeho BHT (branch history table) se zdvojnásobila na velikost 2048 položek a TLB (translation lookaside buffer) se zvětšil ze 120 na 160 položek. Model PA-8600 je přetaktovaná verze PA-8500 s mechanismem vyprazdňování kvazi-LRU instrukční cache (quasi-LRU instruction cache eviction policy). Model PA-8700 je taktován ještě rychleji než verze PA-8600, od které se liší pouze 2,25 MB L1 cache. Také byla vylepšen mechanismus vyprazdňování kvazi-LRU instrukční cache a mechanismus předčasného načítání dat (data prefetch capability). Za zmínku stojí, že poměrně vysoká latence integrované L1 cache (způsobená kompromisem vzhledem k její velikosti) může poněkud limitovat výkon. Nicméně velikost cache v procesorech HP zůstává ohromující. Další verze PA-8800 (kódové označení Mako) obsahoval 2 nezávislé mikroprocesory na jediném čipu, jednalo se tak o dvoucestný SMP. Každý procesor v PA-8800 má 1,5 MB L1 cache, ale HP opouští svůj zvyk „pouze L1 cache“ a přidává také 32 MB L2 cache, která je oddělena. Runway sběrnice byl nahrazen 6,4 GB/s sběrnicí Zx1, poskytující větší šířku pásma a také použití velmi podobných serverových řešení pro PA-RISC a Itanium. Model PA-8900 obsahuje 64 MB rychlejší L2 cache, která je sdílená a další drobná vylepšení jádra, jako je lepší detekci a oprava chyb cache. Jedná se o poslední model v řadě a nejedná se pouze o „posmrtnou křeč“ PA-8800, jak se dříve proslýchalo. Návrh jádra představený s verzí PA-8000 se od té doby příliš nezměnil; každá další generace se soustředila především na zvýšení frekvence a na integraci dalších vylepšení (větší cache, dvě jádra…). Vzhledem k architektuře MIPS, PA-RISC se blíží ke konci svého života, stejně jako procesory pro komerční UNIX.
  • PA-RISC es el nombre por el que se conoce una arquitectura de microprocesadores desarrollada por sistemas Hewlett-Packard y VLSI Technology Operation. Esta arquitectura se basa en el modelo RISC y en PA. También se suelen referir a ella como la arquitectura HP/PA, Hewlett Packard Precision Architecture. PA se desarrolla en Palo Alto, donde se encuentra la central de HP. A finales de los 80, HP comenzó a construir dos series de computadores, ambas basadas en CISC. Una de ellas es la serie HP 9000 de estaciones de trabajo Unix, basadas en el microprocesador Motorola 68000. La otra serie era la serie HP 3000 de minicomputadoras, basadas en un diseño de CPU de HP de 16 bits. Los primeros PA-RISC fueron dispositivos de 32 bits. Se usaron por primera vez en las últimas series de HP 3000, la 930 y la 950, comúnmente conocidos como sistemas Spectrum (nombre que le pusieron en los laboratorios de HP). Estas máquinas corrían sobre MPE/iX. La serie HP 9000 se actualizó también a la arquitectura PA-RISC recién creada, pero en esta serie se trabajaba sobre HP-UX. Otros sistemas operativos que se pueden usar sobre arquitecturas PA-RISC son Mach kernel, Linux, OpenBSD, NetBSD y FreeBSD entre otros. Una característica interesante de PA-RISC es que la mayoría de sus microprocesadores no tiene caché L2. En su lugar se implementaba una caché L1 mayor, formada por chips separados conectados al microprocesador a través de un bus (actualmente esta integrada en el propio chip). Sólo el modelo PA-7300LC tiene caché L2. Otra innovación de esta arquitectura fue la adición de un repertorio de instrucción multimedia conocido como MAX e introducido por primera vez en el 7100LC. El diseño fue actualizado en 1996 en la versión 2.0 de la arquitectura. La nueva versión era una arquitectura de 64 bits, implementada en la serie PA-8000 de HP. Contaba con 10 unidades funcionales y un nuevo sistema de segmentación de cauce. Otro cambio que se introdujo fue la separación de la caché de instrucciones en dos, dependiendo del tiempo de ejecución de las instrucciones que iban a ir almacenadas en ellas. El PA-8200 fue lanzado por HP en 1997 y contaba con algunas mejoras sobre el PA-8000, como una mejora predicción en los saltos y cachés más grandes, más rápidas y con unos algoritmos de predicción más eficientes. El PA-8500 fue el primero en el cual se añadió la cache al encapsulado del microprocesador. Contaba con 1.5 MB de caché L1, lo que le permitió conseguir una gran mejora en el rendimiento. Se actualizó el bus Runway con una implementación basada en DDR, consiguiendo 2GB/s de ancho de banda entre microprocesador y memoria. La tabla de saltos aumentó el doble hasta alcanzar 2048 entradas y el buffer desde 120 a 160 entradas. El 8600 es básicamente igual al 8500 pero con una política semi-LRU para la caché. El 8700 cuenta con una velocidad superior a la del 8600 y con una caché L1 de 2.25 MB. También se añadió capacidad de precaptación de datos. PA-8800, Mako, cuenta con dos microprocesadores independientes en el mismo encapsulado (dual-core). Cada chip cuenta con SMP de 2 vías, así como 1.5 MB de caché L1, pero HP ha decidido añadir 32 MB de cache L2 en chips separados. El bus Runway ha sido reemplazado por el bus Itanium2, capaz de mantener tasas de 6.4 Gb/s y mantener un expepcional ancho de banda. Después del PA-8900, HP esperar retirar la arquitectura PA-RISC para sustituirla con la arquitectura Itanium. El núcleo que se introdujo con el PA-8000 no ha cambiado de forma significativa hasta hoy; cada generación posterior solo ha aumentado la velocidad de reloj y la capacidad de la caché. Se ha mantenido el número de 2 núcleos en el mismo encapsulado.
  • PA-RISC eli HP/PA (Hewlett-Packard Precision Architecture) on Hewlett-Packardin UNIX-palvelimiaan ja -työasemakoneitaan varten kehittämä RISC–suoritinarkkitehtuuri. Se otettiin käyttöön 1980-luvun loppupuolella, jota ennen HP-UX-koneet käyttivät 68000-perheen suorittimia. Alkuperäinen PA-RISC-käskykanta oli 32-bittinen, mutta se laajennettiin myöhemmin 64-bittiseksi. Nykyisin HP on siirtymässä PA-RISCistä IA-64:ään, ja HP on ilmoittanut lopettavansa PA-RISC-pohjaisten koneiden myynnin vuoden 2008 lopussa. Viimeiseksi PA-RISC-suorittimeksi jää vuonna 2005 julkaistu PA-8900'. PA-RISC-prosessoreille on ollut tyypillistä erikoinen välimuistirakenne; joillain PA-RISC-prosessoreilla on ollut jopa megatavun kokoluokkaa olevia L1-välimuisteja, muiden välimuistitasojen puuttuessa kokonaan. Ennen Itaniumin tuloa PA-RISC-suorittimet olivat yleensä maailman toiseksi nopeimpia suorittimia, häviten vain Alpha-suorittimille.
  • PA-RISC est un microprocesseur utilisé dans des stations de travail de la société Hewlett-Packard. Son nom vient du type de l'architecture choisie : RISC, et PA désigne « Precision-Architecture ». PA est également considéré par certains comme désignant Palo Alto, ville où se situe le siège de Hewlett-Packard. L'architecture PA-RISC est le résultat des recherches concernant le développement du premier processeur 32 bits au monde, le Focus. Cette architecture propose un jeu d'instruction complet permettant d'optimiser la gestion du pipeline lors de la compilation. On peut ainsi la considérer comme une première approche du VLIW et, plus tard, de l'architecture EPIC proposée dans l'Itanium d'Intel. Le PA-RISC fut le processeur destiné à remplacer les vieilles générations 16 bits sur les servers de la série HP 3000 ainsi que les processeurs de type Motorola 680x0 sur les stations de travail et serveurs Unix d'HP. Il est dans la parfaite lignée des processeurs RISC. Une des technologies utilisée dans une version du PA-RISC, le PA-7100 et destinée à accélérer les traitements pour les applications MultiMedia constitue une ébauche de ce que fera ensuite Intel avec sa technologie MMX.
  • PA-RISC è un'architettura di microprocessori sviluppata dalla Hewlett-Packard Systems & VLSI Technology Operation. Come indicato dal nome il processore implementa un'architettura RISC (Reduced Instruction Set Computing), le lettere PA indicano invece Precision Architecture. Spesso l'architettura viene indicata semplicemente come HP/PA for Hewlett Packard Precision Architecture. PA viene considerato da alcuni l'acronimo di Palo Alto, città dove si trova la sede principale dell'HP. Verso la fine degli anni 80 l'HP produceva quattro famiglie di computer basate su processori CISC. La prima linea era chiamata Vectra Series ed era basata su processori Intel 80286. La seconda linea chiamata HP Series 300 utilizzava il processore Motorola 68000 (nel 1990 si aggiunse la serie HP Apollo 400 basata su Motorola 68000 quando HP acquisì la Apollo computer). L'altra serie era la linea 200 basata sul chip custom silicon on sapphire (SOS). I chip SOS furono utilizzati anche dalla linea HP 3000 a 16 bit. L'ultima linea era l'HP 9000 Series 500 (a 16 e 32 bit) basata sulle CPU FOCUS. HP decise si sviluppare l'architettura PA-RISC per muovere tutte le linee non intel su un'unica piattaforma basata sul chip RISC. I primo chip PA-RISC furono caratterizzati da un'architettura a 32 bit. Il chip venne utilizzato nella serie HP 3000 presentata verso la fine degli anni 80. Le macchine 930 e 950 comunemente erano conosciute con il nome Spectrum (spettro), il nome in codice utilizzato durante il loro sviluppo. Le macchine utilizzavano il sistema operativo MPE/iX. Poco dopo le macchine della serie HP 9000 furono aggiornate con i processori PA-RISC, le macchine utilizzano il sistema operativo HP-UX, una versione del sistema operativo UNIX di proprietà HP. Altri sistemi disponibili per i chip PA-RISC sono Linux, OpenBSD, NetBSD, NEXTSTEP, e una versione di Windows NT che non fu messo in vendita. Una caratteristica interessante dei chip PA-RISC è che generalmente questi chip non sono dotati di cache di secondo livello. Normalmente questi processori sono dotati di un'ampia cache di primo livello (a volte esterna) collegata al processore tramite un bus dedicato. Solo i PA-7100LC, PA-7300LC, PA-8800 e PA-8900 sono dotati di cache di secondo livello. Un'altra innovazione di questa architettura fu l'introduzione di istruzioni multimediali SIMD chiamate MAX. Questa estensione venne introdotta nel processore PA-7100LC. Il progetto venne aggiornato nel 1996 con la presentazione dell'architettura PA. RISC 2.0, un'architettura totalmente a 64 bit. Il primo processore di questa famiglia fu il PA-8000, un chip dotato di dieci unità funzionali e di pipeline aggressive. Un altro cambiamento fu la divisione della cache istruzioni in due cache una per le istruzioni completabili velocemente e la seconda per le istruzioni che richiedevano più tempo. Il PA-8200 venne presentato nel 1997 e si differenziava dal PA-8000 per la presenza di un sistema di predizione delle diramazioni migliore, per un TLB veloce e per una cache più ampia e rapida. Il PA-8500 incluse la cache nel processore, la cache era di 1.5 MB ed era di primo livello. Questa miglioria rese il processore molto veloce (per l'epoca). Venne aggiunto un bus ad alte prestazioni per la gestione della memoria DDR che forniva una banda teorica di picco di 2 GB/s. La tabella dei salti venne raddoppiata portandola a 2048 elementi e il Translation Lookaside Buffer venne portato da 120 a 160 elementi. L'8600 era in sostanza un 8500 a frequenza maggiore con una gestione della cache istruzione del tipo pseudo-LRU. L'8700 era in sostanza un 8600 a frequenza superiore con una cache di primo livello da 2.25 MB. Il processore inoltre introdusse la gestione pseudo-LRU della cache dati e la possibilità di precaricare i dati. Si noti che la relativa alta latenza della cache di primo livello poteva rappresentare un collo di bottiglia. Tuttavia l'elevata dimensione della cache compensava la sua elevata latenza. Il PA-8800 (nome in codice Mako) conteneva due processori indipendenti in un singolo chip. Ogni integrato formava un sistema SMP a due vie. Ogni processore aveva una cache di primo livello di 1.5 MB e supportava una cache di secondo livello opzionale da 32 MB su chip separati. Il bus di sistema fu rimpiazzato dal bus ZX1 da 6.4 GB/s un bus ad alte prestazioni che permetteva di sviluppare server con architetture per PA-RISC o Itanium con modifiche marginali. Il PA-8900 era simile al PA-8800 ma era dotato di una veloce cache L2 da 64 MB condivisa. Il core aveva subito miglioramenti marginali come una migliore gestione dei conflitti della cache e del rilevamento degli errori. Comunque non era un core 8800 rimpicciolito come inizialmente si era pensato. È l'ultimo processore della famiglia PA-RISC. Il progetto della serie 8000 non ha subito modifiche radicali dall'PA 8000 in poi. Ogni generazione si è concentrata sull'innalzamento della frequenza operativa e sull'integrazione di una cache di dimensioni maggiori. La modifica più significativa è stata l'introduzione di due core in un chip. Come per l'architettura MIPS anche l'architettura PA-RISC per le macchine server sta raggiungendo la fine della sua vita commerciale.
  • PA-RISC（ぴーえーりすく）は、ヒューレット・パッカード社 (HP) のSystems & VLSI Technology Operationが開発したマイクロプロセッサ アーキテクチャである。 その名前にも含まれているようにRISCアーキテクチャの実装であり、PAはPrecision Architecture（正確な設計）の略である。また、HP/PAつまりHewlett Packard Precision Architectureと呼ばれることもある。PAはHPの本社があるパロアルトにも関係があるかもしれない。 1980年代終盤、HPはCISCのCPUを使った3つのコンピュータシリーズを製造していた。ひとつはSilicon-on-sapphire (SOS) 技術を使ったHP独自のCPUをベースに設計されたUNIXワークステーションのHP 9000である。もうひとつは、アポロコンピュータ社を買収した際に得たモトローラの68000ファミリを使ったUNIXワークステーション。さらにHPの設計した16ビットCPUをベースとしたミニコンピュータHP3000シリーズがあった。HPはこれらのマシンをPA-RISCを用いてひとつのRISC CPUファミリをベースとしたマシンに統合しようとしていた。
  • PA-RISC to architektura mikroprocesorów stworzona przez firmy Hewlett-Packard oraz VLSI Technology Operation. Jak wskazuje nazwa ta rodzina mikroprocesorów należy do klasy RISC (Reduced Instruction Set Computing). Skrót PA pochodzi od angielskich wyrazów Precision Architecture. Rodzina tych mikroprocesorów oznaczana jest także nazwą HP/PA, co jest skrótem od Hewlett Packard Precision Architecture. Niektórzy uważają, że część PA jest skrótem od nazwy miasta Palo Alto - siedziby HP.
  • PA-RISC é uma arquitetura de microprocessador desenvolvida pela Hewlett-Packard. Como o nome indica, é uma implementação usando o design do RISC, sendo que a "PA" significa Precision Architecture (do inglês, arquitetura precisa). Esta arquitetura está prestes a ser descontinuada.
  • PA-RISC — это микропроцессорная архитектура, разработанная компанией Hewlett-Packard. Как следует из названия, это RISC-архитектура; PA означает Precision Architecture. Иногда эта архитектура называется HP/PA (Hewlett Packard Precision Architecture). Архитектура была представлена 26 февраля 1986, тогда были запущены первые модели HP 3000 Series 930 и HP 9000 Model 840. HP прекратила продажи машин HP 9000, основанных на PA-RISC, в конце 2008. Поддержка серверов на процессорах PA-RISC будет продолжена до 2013. Предполагается, что новые машины, основанные на Itanium, смогут заменить PA-RISC.
dbpprop:bits
  • 64-bit (32→64)
dbpprop:branching
  • Compare and branch
dbpprop:design
  • RISC
dbpprop:designer
dbpprop:encoding
  • Fixed
dbpprop:endianness
  • Big
dbpprop:extensions
dbpprop:fpr
  • 32 64-bit
dbpprop:gpr
  • 32 64-bit
dbpprop:introduced
  • 1986 (1996 PA-RISC 2.0)
dbpprop:name
  • PA-RISC (HP/PA)
dbpprop:open
  • No
dbpprop:reference
dbpprop:version
  • 2 (xsd:integer)
dbpprop:wikiPageUsesTemplate
rdfs:comment
  • PA-RISC is an instruction set architecture (ISA) developed by Hewlett-Packard. As the name implies, it is a reduced instruction set computer (RISC) architecture, where the PA stands for Precision Architecture. The design is also referred to as HP/PA for Hewlett Packard Precision Architecture. The architecture was introduced on 26 February 1986 when the HP 3000 Series 930 and HP 9000 Model 840 computers were launched featuring the first implementation, the TS1.
  • Parallel/Precision Architecture Reduced Instruction Set Computer (PA-RISC) ist eine Mikroprozessor-Architektur von Hewlett-Packard für den Einsatz im Server- und Workstationbereich. Wie aus dem Namen hervorgeht, handelt es sich um einen Prozessor der RISC-Bauart, das PA ist Abkürzung für Precision Architecture. Er ist auch unter der Bezeichnung HP/PA für Hewlett Packard Precision Architecture bekannt.
  • PA-RISC je mikroprocesorová architektura vyvinutá společností Hewlett-Packard pro použití v serverech a integrovaných kancelářských systémech. Používá technologii RISC (Reduced Instruction Set Computing), PA v názvu označuje zkratku Precision Architecture („přesná architektura“). PA-RISC je také znám pod názvem HP/PA (Hewlett Packard Precision Architecture). Koncem 80. let 20.
  • PA-RISC es el nombre por el que se conoce una arquitectura de microprocesadores desarrollada por sistemas Hewlett-Packard y VLSI Technology Operation. Esta arquitectura se basa en el modelo RISC y en PA. También se suelen referir a ella como la arquitectura HP/PA, Hewlett Packard Precision Architecture. PA se desarrolla en Palo Alto, donde se encuentra la central de HP. A finales de los 80, HP comenzó a construir dos series de computadores, ambas basadas en CISC.
  • PA-RISC eli HP/PA (Hewlett-Packard Precision Architecture) on Hewlett-Packardin UNIX-palvelimiaan ja -työasemakoneitaan varten kehittämä RISC–suoritinarkkitehtuuri. Se otettiin käyttöön 1980-luvun loppupuolella, jota ennen HP-UX-koneet käyttivät 68000-perheen suorittimia. Alkuperäinen PA-RISC-käskykanta oli 32-bittinen, mutta se laajennettiin myöhemmin 64-bittiseksi.
  • PA-RISC est un microprocesseur utilisé dans des stations de travail de la société Hewlett-Packard. Son nom vient du type de l'architecture choisie : RISC, et PA désigne « Precision-Architecture ». PA est également considéré par certains comme désignant Palo Alto, ville où se situe le siège de Hewlett-Packard. L'architecture PA-RISC est le résultat des recherches concernant le développement du premier processeur 32 bits au monde, le Focus.
  • PA-RISC è un'architettura di microprocessori sviluppata dalla Hewlett-Packard Systems & VLSI Technology Operation. Come indicato dal nome il processore implementa un'architettura RISC (Reduced Instruction Set Computing), le lettere PA indicano invece Precision Architecture. Spesso l'architettura viene indicata semplicemente come HP/PA for Hewlett Packard Precision Architecture. PA viene considerato da alcuni l'acronimo di Palo Alto, città dove si trova la sede principale dell'HP.
  • PA-RISC to architektura mikroprocesorów stworzona przez firmy Hewlett-Packard oraz VLSI Technology Operation. Jak wskazuje nazwa ta rodzina mikroprocesorów należy do klasy RISC (Reduced Instruction Set Computing). Skrót PA pochodzi od angielskich wyrazów Precision Architecture. Rodzina tych mikroprocesorów oznaczana jest także nazwą HP/PA, co jest skrótem od Hewlett Packard Precision Architecture.
  • PA-RISC é uma arquitetura de microprocessador desenvolvida pela Hewlett-Packard. Como o nome indica, é uma implementação usando o design do RISC, sendo que a "PA" significa Precision Architecture (do inglês, arquitetura precisa). Esta arquitetura está prestes a ser descontinuada.
  • PA-RISC — это микропроцессорная архитектура, разработанная компанией Hewlett-Packard. Как следует из названия, это RISC-архитектура; PA означает Precision Architecture. Иногда эта архитектура называется HP/PA (Hewlett Packard Precision Architecture).
rdfs:label
  • PA-RISC
  • PA-RISC
  • PA-RISC
  • PA-RISC
  • PA-RISC
  • PA-RISC
  • PA-RISC
  • PA-RISC
  • PA-RISC
  • PA-RISC
  • PA-RISC
skos:subject
foaf:depiction
foaf:page
is dbpprop:containerFor of
is dbpprop:redirect of
is dbpprop:supportedPlatforms of