The term New Latin, or Neo-Latin, is used to describe a form of the Latin language used after the end of the Medieval Latin period (c. 1500) to c. 1900, and in a very limited fashion, down to the present day, in the form of neologisms. With a series of reforms in usage, it gave rise to the contemporary Latin of the 20th century.

PropertyValue
dbpprop:abstract
  • The term New Latin, or Neo-Latin, is used to describe a form of the Latin language used after the end of the Medieval Latin period (c. 1500) to c. 1900, and in a very limited fashion, down to the present day, in the form of neologisms. With a series of reforms in usage, it gave rise to the contemporary Latin of the 20th century.
  • Neulateinische Literatur ist die in Latein verfasste Literatur vom Beginn der Neuzeit im 14. Jahrhundert bis in die Gegenwart. Im Unterschied zur mittellateinischen Literatur zeichnet sich die neulateinische Literatur in der Regel durch den bewussten Rückgriff auf klassische antike Vorbilder der lateinischen Literatur aus und verwendet meist eine an die so genannte „Goldene Latinität“ des 1. Jahrhunderts v. Chr. angelehnte Sprachform.
  • Nová latina (Lingua Neolatina) je novověká verze latiny používaná hlavně v kladistice a systematice mezinárodního vědeckého slovníku. Termín přešel do obecného užívání mezi jazykovědci a přírodovědci ke konci devadesátých let devatenáctého století. Pojem „nová latina“ označuje jazyk používaný k vědeckým či literárním účelům po skončení renesance (za její konec se často považuje rok 1600), ačkoliv např. redaktoři sbírky latinské literatury The I Tatti Renaissance Library, vydávané Harvardovou univerzitou, označují texty v renesanční latině také jako Neo-Latin. Pravděpodobně nejdůležitějším dílem nové latiny a hlavní příčinou vydávání slovníků nových latinských slov, ke kterému v současné době dochází, je Binominální nomenklatura a klasifikační systém živých organizmů navržený Carlem Linném.
  • El neolatín (o nuevo latín, o latín moderno) es una versión del latín, usada tras la Edad Media, y que hoy día se utiliza principalmente en el lenguaje científico internacional, cladística y sistemática. El término se popularizó a finales de los años 1890 entre lingüistas y científicos. El término "neolatín" se usa para describir el uso del latín para cualquier finalidad, científica o literaria, después del Renacimiento (por lo que se toma como referencia el año 1600).
  • Le terme Néolatin désigne la période postmédiévale de la littérature latine depuis la Renaissance jusqu'au XIX siècle . Ce terme ne désigne pas une langue, le latin normatif étant la règle, mais une période dans l'histoire littéraire du latin. Il précède ce qu'on appelle maintenant la période du Latin moderne. Cette période se caractérise par l'emploi d'une langue plus grammaticalement correcte que celle du Moyen Âge et formée d'après les meilleurs modèles de l'Antiquité. Le terme s'est largement diffusé dans le milieu les linguistes et les scientifiques dans les années 1980.
  • De Neolatijnse literatuur omvat geschriften die zijn geschreven in het Latijn in de periode vanaf de renaissance, dat wil zeggen in Italië vanaf ongeveer 1350 en in de rest van Europa vanaf ongeveer 1500.
  • Nylatin, Neolatin ofte kalt legelatin, betegner den utviklingen det døde språket latin har gjennomgått siden det sluttet å være et folkespråk en gang i middelalderen. Språket delte seg i to grener. Det ene er nå moderne italiensk, det andre og arkaiske latin ble kirkens og prestenes språk. Dette var logisk fordi alle kirkens grunnskrifter etterhvert var oversatt til latin, samtidig med at den katolske tro ble utbredt til stadig flere språkgrupper. Den indre kommunikasjonen ble avhengig av et felles språk, som da ble latin. Etterhvert ble latin de lærdes språk også utover religionens grenser. Nye vitenskapsgrener kom til og hadde behov for ny terminologi. Mellom år 1600 og 1900 ble det avfattet et betydelig antall større vitenskapelige verker på latin. I disse finnes et antall ord og begreper som ikke fantes i språket eller folks begrepsverden før den tid. Vitenskapelig latin med noe tilsetning av gresk ble, og er trolig fortsatt, et språk i utvikling.
  • O neolatim (também latim moderno ou novo latim) é uma versão de latim estabelecida por estudiosos do fim da Idade Média, que era utilizado para fins científicos, no qual são empregados progressivamente, sem distinção, elementos da língua grega e de outras línguas sob formas alatinadas. O neolatim hoje, usa-se principalmente na linguagem científica internacional, cladística e sistemática. O termo fez-se popular a finais da década de 1890 entre linguistas e científicos de fala inglesa. O termo "neolatim" utiliza-se para descrever o uso do latim para qualquer finalidade, científica ou literária, despois do Renascimento (por isso é que toma-se como referência o ano 1600).
  • 新拉丁语（New Latin 或 Neo-Latin）是指中世纪后主要用于国际科学次会遗传分类学和分类学方面的改进的拉丁语。 这个叫法於1890年代末期開始在语言学家和科学家之间广泛使用。 在文艺复兴之后，新拉丁语被古典主义者用来描述那些为任何目的、在科学上或文学上使用拉丁语的情況。
dbpprop:extinct
  • developed into contemporary Latin by the 20th century
dbpprop:fam
dbpprop:familycolor
  • Indo-European
dbpprop:hasPhotoCollection
dbpprop:iso
  • la
  • lat
dbpprop:name
  • New Latin
dbpprop:reference
dbpprop:region
  • Europe
dbpprop:wikiPageUsesTemplate
dbpprop:wordnet_type
rdf:type
rdfs:comment
  • The term New Latin, or Neo-Latin, is used to describe a form of the Latin language used after the end of the Medieval Latin period (c. 1500) to c. 1900, and in a very limited fashion, down to the present day, in the form of neologisms. With a series of reforms in usage, it gave rise to the contemporary Latin of the 20th century.
  • Neulateinische Literatur ist die in Latein verfasste Literatur vom Beginn der Neuzeit im 14. Jahrhundert bis in die Gegenwart. Im Unterschied zur mittellateinischen Literatur zeichnet sich die neulateinische Literatur in der Regel durch den bewussten Rückgriff auf klassische antike Vorbilder der lateinischen Literatur aus und verwendet meist eine an die so genannte „Goldene Latinität“ des 1. Jahrhunderts v. Chr. angelehnte Sprachform.
  • Nová latina (Lingua Neolatina) je novověká verze latiny používaná hlavně v kladistice a systematice mezinárodního vědeckého slovníku. Termín přešel do obecného užívání mezi jazykovědci a přírodovědci ke konci devadesátých let devatenáctého století. Pojem „nová latina“ označuje jazyk používaný k vědeckým či literárním účelům po skončení renesance (za její konec se často považuje rok 1600), ačkoliv např.
  • El neolatín (o nuevo latín, o latín moderno) es una versión del latín, usada tras la Edad Media, y que hoy día se utiliza principalmente en el lenguaje científico internacional, cladística y sistemática. El término se popularizó a finales de los años 1890 entre lingüistas y científicos. El término "neolatín" se usa para describir el uso del latín para cualquier finalidad, científica o literaria, después del Renacimiento (por lo que se toma como referencia el año 1600).
  • Le terme Néolatin désigne la période postmédiévale de la littérature latine depuis la Renaissance jusqu'au XIX siècle . Ce terme ne désigne pas une langue, le latin normatif étant la règle, mais une période dans l'histoire littéraire du latin. Il précède ce qu'on appelle maintenant la période du Latin moderne. Cette période se caractérise par l'emploi d'une langue plus grammaticalement correcte que celle du Moyen Âge et formée d'après les meilleurs modèles de l'Antiquité.
  • De Neolatijnse literatuur omvat geschriften die zijn geschreven in het Latijn in de periode vanaf de renaissance, dat wil zeggen in Italië vanaf ongeveer 1350 en in de rest van Europa vanaf ongeveer 1500.
  • Nylatin, Neolatin ofte kalt legelatin, betegner den utviklingen det døde språket latin har gjennomgått siden det sluttet å være et folkespråk en gang i middelalderen. Språket delte seg i to grener. Det ene er nå moderne italiensk, det andre og arkaiske latin ble kirkens og prestenes språk. Dette var logisk fordi alle kirkens grunnskrifter etterhvert var oversatt til latin, samtidig med at den katolske tro ble utbredt til stadig flere språkgrupper.
  • O neolatim (também latim moderno ou novo latim) é uma versão de latim estabelecida por estudiosos do fim da Idade Média, que era utilizado para fins científicos, no qual são empregados progressivamente, sem distinção, elementos da língua grega e de outras línguas sob formas alatinadas. O neolatim hoje, usa-se principalmente na linguagem científica internacional, cladística e sistemática.
  • 新拉丁语（New Latin 或 Neo-Latin）是指中世纪后主要用于国际科学次会遗传分类学和分类学方面的改进的拉丁语。 这个叫法於1890年代末期開始在语言学家和科学家之间广泛使用。 在文艺复兴之后，新拉丁语被古典主义者用来描述那些为任何目的、在科学上或文学上使用拉丁语的情況。
rdfs:label
  • New Latin
  • Neulateinische Literatur
  • Nová latina
  • Neolatín
  • Néolatin
  • Neolatijnse literatuur
  • Nylatin
  • Neolatim
  • 新拉丁语
owl:sameAs
skos:subject
foaf:name
  • New Latin
foaf:page
is dbpprop:redirect of
is owl:sameAs of