| dbpprop:abstract
|
- Neo-Scholasticism is the revival and development from the second half of the nineteenth century of medieval scholastic philosophy. It has some times been called neo-Thomism partly because Thomas Aquinas in the 13th century gave to scholasticism a final form, partly because the idea gained ground that only Thomism could infuse vitality into 12th-century scholasticism.
- Der Neuthomismus ist der Kern der Neuscholastik. Er vertritt die Aufrechterhaltung und Erneuerung der Philosophie des Thomas von Aquin. Die Bewegung des Neuthomismus ist in Frankreich und Belgien am stärksten entwickelt. Mitbegründet wurde diese Schule von Joseph Maréchal (1878–1944); zu den bekanntesten Vertretern des Neuthomismus der Gegenwart gehören Jacques Maritain, Étienne Gilson, André Marc, Erich Przywara, Johannes B. Lotz, Walter Brugger, Karl Rahner, Bernard Lonergan und Emerich Coreth. Dieser Neuthomismus unterscheidet sich vom Thomismus im engeren Sinne, wie er etwa von den großen Dominikanerthomisten, Réginald Garrigou-Lagrange, Santiago Ramirez u. a vertreten wird. Der Neuthomismus ist eine "Philosophie nach Kant", die eine Metaphysik im Sinne Thomas von Aquins neu begründet. Der Weg zur Seinsmetaphysik führt insbesondere über das Argument der Retorsion und die Urbejahung (affirmation absolute) des Seins, die in jeder urteilenden Aussage hintergründig gesetzt wird. Auf diese Weise werden die Problem-Ebene Thomas von Aquins und die damit verbundenen Fragen wie die nach Identität und Differenz der Seienden im Sein sowie die Frage nach dem absoluten Sein wiedergewonnen und in ihren Antworten weiter entfaltet.
- Novotomismus či neotomismus je novodobá forma tomismu. Představuje aktivní návrat k základním ideám této filosofie. Je jedním z hlavních směrů moderní filosofie a patří k tzv. novoscholastické filosofii. Novotomismus byl inspirován encyklikou papeže Lva XIII. Aeterni Patris z roku 1879 a svého rozkvětu došel ve 20. století. Novotomismus má několik základních větví: tradiční tomismus lovaňský tomismus nazvaný podle univerzity v belgickém městě Lovani (Leuven), kde vznikl, – je typický otevřeností k moderní filosofii a k teorii speciálních věd. Jakkoli nepatřili nikterak k této škole, v oblasti vztahu filozofie, teologie a vědy jsou významnými představiteli novotomismu Francouzi Pierre Teilhard de Chardin a Paul Chauchard. existenciální tomismus – tento směr převádí filosofii na teorii jsoucna, s tendencí negovat existenci jiných jsoucen než jsoucna reálného jsoucna. Významnými představiteli této odnože jsou Jacques Maritain a Étienne Gilson. transcendentalizující tomismus – německá varianta novotomismu, kombinující ho s názory Kanta a Heideggera.
- La Neoescolástica es el renacimiento y desarrollo de la filosofía escolástica de la Edad Media que tuvo lugar desde la segunda mitad del siglo XIX. No se trata solamente de la resurreción de una filosofía extinta desde tiempo atrás, sino más bien de una regeneración de la philosophia perennis o metafísica que surgió en la Grecia Antigua y nunca habría dejado de existir. Algunas veces, la neoescolástica ha sido denominada neotomismo, en parte porque fue Tomás de Aquino quien dio forma final a la escolástica en el siglo XIII y, en parte, porque tomó fuerza la idea de que solamente el tomismo podía infundir vitalidad a una escolástica del siglo XX. En la primera mitad del siglo XX, se crearon importantes escuelas neotomistas, entre las cuales destacan las de Lovaina, Laval y Washington. Es necesario distinguir dos sentidos del término "neoescolástica": los intentos de revitalizar la tradición de la escolástica medieval y sus conceptos fundamentales; y, por otra parte, una corriente de pensamiento adscrita a la Iglesia católica que se proponía realizar una nueva síntesis de la fe cristiana y de la racionalidad moderna. En este sentido, el papa León XIII, en su encíclica Aeterni Patris, afirmó que la doctrina tomista, desarrollada por Tomás de Aquino debía ser la base de toda filosofía que se tuviera por cristiana. Con ella, el Papa dio el apoyo incondicional de la Iglesia Católica al neotomismo, promoviendo la aparición de la neoescolástica. Esta encíclica formó parte del impulso realizado por el Vaticano con el fin de que la Iglesia Católica se aproximara a los problemas de su tiempo en multitud de ámbitos. Se planteaba, entonces, la necesidad de construir una nueva filosofía cristiana, para lo cual se requería retomar la antigua filosofía escolástica. De esta manera, la neoescolástica pretendió rescatar el valor de la objetividad frente al relativismo, destacar el valor del realismo frente al idealismo y promover el valor del personalismo.
- Uustomismi on nykyisen katolisen kirkon virallinen filosofia, joka syntyi jatkona klassiselle tomismille modernismiliikkeen yleistymisen myötä. Alkuperäinen tomismi oli jäänyt 1800-luvun lopussa pahasti silloisen fysiikan ja luonnontieteiden jalkoihin aristoteelisen fysiikkakuvansa takia, ja katolisen kirkon sisällä alkoi syntyä liikehdintää tomististen opetusten päivittämisestä vastaamaan moderneja arvoja. Se pyrki myös hylkäämään vanhan skolastiikan, ja synnyttämään Immanuel Kantin ja myöhemmin Henri Bergsonin kaltaisten filosofien työn pohjalta synteesin siitä, uusskolastiikan. Ironista kyllä, katolinen kirkko hyökkäsi modernismia vastoin muutoin kaikilla muilla yhteiskunnan osa-alueilla, ja uustomismi pitäisikin nähdä valtavirtamodernismin ulkopuolella vaikuttavalta vaihtoehtotulkinnalta modernismin arvoista.
- Le néothomisme est un renouveau de la philosophie thomiste élaboré à la fin du XIX siècle et au cours du XX siècle à l'initiative du pape Léon XIII et de son encyclique Æterni Patris. À sa suite, Pie X voit dans le thomisme le seul rempart efficace contre le modernisme. L'approbation des 24 thèses thomistes en 1914, fait du thomisme la philosophie officielle de l'Église catholique. Cette philosophie est réaffirmée par Benoît XV, (encyclique « Fausto appetente » et donnée au clergé régulier et séculier à travers un code de droit canonique, très inspiré par la doctrine de Thomas d'Aquin. Ses représentants les plus importants sont Jacques Maritain et Étienne Gilson. Il est parfois appelé néoscolastique. Bien que l'Église soit largement responsable du mouvement, plusieurs courants se dégagent dans la mesure où, en dehors des 24 thèses officielles, tout le reste peut-être « librement » débattu et discuté.
- A neotomizmus a tomizmusnak a katolikus teológia és filozófia összes tanításában kötelezővé tett megújítása. Az erre vonatkozó pápai felszólítás az Aeterni Patris kezdetű enciklikával XIII. Leótól származik, 1879. augusztus 4-i keltezésű. Ezt X. Pius pápa a Motu proprio kezdetű, 1910. szeptember 1-jén kelt pásztorlevelében, majd XI. Pius a Constitutio Apostolicában 1931. május 24-én megismételte.
- Il Neotomismo, noto anche come Neoscolastica (alcuni studiosi, fra cui Augusto Del Noce, rifiutano però l'equipollenza dei due termini), è un movimento filosofico-teologico contemporaneo. Pur avendo le proprie origini nella prima metà del XIX secolo, conobbe il massimo sviluppo e diffusione fra gli anni dieci e gli anni sessanta del Novecento. Si incentra sul recupero del pensiero di San Tommaso d'Aquino, che viene considerato, con opportuni adattamenti e reinterpretazioni, fonte di sapere e guida spirituale imperiture.
- Het neothomisme is een officieel door de rooms-katholieke Kerk aanbevolen filosofisch en theologisch leerstelsel, in hoofdzaak gebaseerd op de werken van Thomas van Aquino, en sinds het midden van de 19e eeuw vernieuwd en aan eigentijds denken aangepast. Paus Leo XIII beval de studie van het thomisme in 1879 sterk aan voor katholieke theologen (in de encycliek Aeterni patris). Sindsdien vormde dit stelsel de filosofische grondslag van de katholieke leer inzake dogmatiek en moraal en maakte het thomisme een hernieuwde bloeiperiode door. Het neothomisme vormt de kern van de neoscholastiek. Deze stroming is het sterkst ontwikkeld in Frankrijk (mede door Joseph Maréchal) en België. Bekende vertegenwoordigers ervan zijn verder: Jacques Maritain, Étienne Gilson, André Marc, Erich Przywara, Johannes B. Lotz, Walter Brugger, Karl Rahner, Bernard Lonergan en Emerich Coreth. Het neothomisme moet worden onderscheiden van het thomisme in strikte zin, zoals dat thans vertegenwoordigd wordt door dominicanen als Réginald Garrigou-Lagrange en Santiago Ramirez. Enige analytisch geschoolde godsdienstfilosofen werken thans onder de noemer "Analytisch Thomisme", onder wie Alvin Plantinga.
- Neotomizm – współczesna wersja tomizmu, główny kierunek filozoficzny neoscholastyki, popularny w łonie katolicyzmu. Neotomiści opowiadają się za tzw. klasyczną koncepcją filozofii, akcentują różnicę między nauką a religią i sztuką; za "filozofię pierwszą" uznają teorię bytu. Istotnymi wyróżnikami neotomizmu są: realizm, pluralizm, hylemorfizm, teizm, intelektualizm, klasyczna koncepcja prawdy, umiarkowany realizm pojęciowy. Istnieją co najmniej cztery zasadnicze odmiany neotomizmu: tomizm tradycyjny, lowański, transcendentalizujący, egzystencjalny,
- Neotomismo é um movimento de retorno à filosofia tomista da Idade Média, resgatada à luz de tendências intelectuais modernas e retomada especialmente a partir de 1879, por influência de uma encíclica do Papa Leão XIII. O Neotomismo é a corrente filosófica que resgata o Tomismo, a filosofia do pensador italiano Santo Tomás de Aquino, com o objetivo de resolver problemas contemporâneos. Para o Neotomismo, toda a filosofia moderna, a partir de Descartes, constituir-se-ia em erros e equívocos, responsáveis pela crise do mundo moderno. Na visão neotomista, é inaceitável privilegiar interesses de ideologias como o neoliberalismo ou comunismo por exemplo, ou instituições como empresas e o governo, em detrimento do direito do ser humano a uma vida digna e tudo que ela acarreta: a liberdade, a saúde, o emprego e a habitação.
- Неотомизм — официальная философия католицизма с 1879, современная версия томизма, который представляет собой христианскую адаптацию философии Аристотеля. Бог воспринимается как первопричина, вещи — как соединение материи и формы, процессы — как переход потенции в актуальность. Название восходит к имени Фомы Аквинского. Основные представители — Э. Жильсон и Ж. Маритен
- Nyskolastik är en term inom filosofin som syftar på återupplivandet av den medeltida skolastiken under senare delen av 1800-talet. Genom påve Leo XIII:s encyklika Aeterni Patris 1879 gjordes Thomas av Aquinos läror och doktriner till huvudobjekt för alla studier i katolska skolor och seminarier. Samtidigt förkastades modern filosofi och teologi. Nyskolastiken handlar dock inte bara om nythomism utan även om ett förnyat intresse för Bonaventuras och Duns Scotus filosofiska tänkande. De tyska teologerna Joseph Kleutgen och Matthias Joseph Scheeben lämnade bestående bidrag till nyskolastikens utveckling.
- Неотомі́змом (від грец. νέος — новий, лат. Thomas — Хома та грец. λόγος — вчення) — називають офіційну філософію Католицької Церкви, сучасний етап розвитки томізму.
|
| rdfs:comment
|
- Neo-Scholasticism is the revival and development from the second half of the nineteenth century of medieval scholastic philosophy. It has some times been called neo-Thomism partly because Thomas Aquinas in the 13th century gave to scholasticism a final form, partly because the idea gained ground that only Thomism could infuse vitality into 12th-century scholasticism.
- Der Neuthomismus ist der Kern der Neuscholastik. Er vertritt die Aufrechterhaltung und Erneuerung der Philosophie des Thomas von Aquin. Die Bewegung des Neuthomismus ist in Frankreich und Belgien am stärksten entwickelt. Mitbegründet wurde diese Schule von Joseph Maréchal (1878–1944); zu den bekanntesten Vertretern des Neuthomismus der Gegenwart gehören Jacques Maritain, Étienne Gilson, André Marc, Erich Przywara, Johannes B.
- Novotomismus či neotomismus je novodobá forma tomismu. Představuje aktivní návrat k základním ideám této filosofie. Je jedním z hlavních směrů moderní filosofie a patří k tzv. novoscholastické filosofii. Novotomismus byl inspirován encyklikou papeže Lva XIII. Aeterni Patris z roku 1879 a svého rozkvětu došel ve 20. století.
- La Neoescolástica es el renacimiento y desarrollo de la filosofía escolástica de la Edad Media que tuvo lugar desde la segunda mitad del siglo XIX. No se trata solamente de la resurreción de una filosofía extinta desde tiempo atrás, sino más bien de una regeneración de la philosophia perennis o metafísica que surgió en la Grecia Antigua y nunca habría dejado de existir.
- Uustomismi on nykyisen katolisen kirkon virallinen filosofia, joka syntyi jatkona klassiselle tomismille modernismiliikkeen yleistymisen myötä. Alkuperäinen tomismi oli jäänyt 1800-luvun lopussa pahasti silloisen fysiikan ja luonnontieteiden jalkoihin aristoteelisen fysiikkakuvansa takia, ja katolisen kirkon sisällä alkoi syntyä liikehdintää tomististen opetusten päivittämisestä vastaamaan moderneja arvoja.
- Le néothomisme est un renouveau de la philosophie thomiste élaboré à la fin du XIX siècle et au cours du XX siècle à l'initiative du pape Léon XIII et de son encyclique Æterni Patris. À sa suite, Pie X voit dans le thomisme le seul rempart efficace contre le modernisme. L'approbation des 24 thèses thomistes en 1914, fait du thomisme la philosophie officielle de l'Église catholique.
- A neotomizmus a tomizmusnak a katolikus teológia és filozófia összes tanításában kötelezővé tett megújítása. Az erre vonatkozó pápai felszólítás az Aeterni Patris kezdetű enciklikával XIII. Leótól származik, 1879. augusztus 4-i keltezésű. Ezt X. Pius pápa a Motu proprio kezdetű, 1910. szeptember 1-jén kelt pásztorlevelében, majd XI. Pius a Constitutio Apostolicában 1931. május 24-én megismételte.
- Il Neotomismo, noto anche come Neoscolastica (alcuni studiosi, fra cui Augusto Del Noce, rifiutano però l'equipollenza dei due termini), è un movimento filosofico-teologico contemporaneo. Pur avendo le proprie origini nella prima metà del XIX secolo, conobbe il massimo sviluppo e diffusione fra gli anni dieci e gli anni sessanta del Novecento.
- Het neothomisme is een officieel door de rooms-katholieke Kerk aanbevolen filosofisch en theologisch leerstelsel, in hoofdzaak gebaseerd op de werken van Thomas van Aquino, en sinds het midden van de 19e eeuw vernieuwd en aan eigentijds denken aangepast. Paus Leo XIII beval de studie van het thomisme in 1879 sterk aan voor katholieke theologen (in de encycliek Aeterni patris).
- Neotomizm – współczesna wersja tomizmu, główny kierunek filozoficzny neoscholastyki, popularny w łonie katolicyzmu. Neotomiści opowiadają się za tzw. klasyczną koncepcją filozofii, akcentują różnicę między nauką a religią i sztuką; za "filozofię pierwszą" uznają teorię bytu. Istotnymi wyróżnikami neotomizmu są: realizm, pluralizm, hylemorfizm, teizm, intelektualizm, klasyczna koncepcja prawdy, umiarkowany realizm pojęciowy.
- Neotomismo é um movimento de retorno à filosofia tomista da Idade Média, resgatada à luz de tendências intelectuais modernas e retomada especialmente a partir de 1879, por influência de uma encíclica do Papa Leão XIII. O Neotomismo é a corrente filosófica que resgata o Tomismo, a filosofia do pensador italiano Santo Tomás de Aquino, com o objetivo de resolver problemas contemporâneos.
- Неотомизм — официальная философия католицизма с 1879, современная версия томизма, который представляет собой христианскую адаптацию философии Аристотеля.
- Nyskolastik är en term inom filosofin som syftar på återupplivandet av den medeltida skolastiken under senare delen av 1800-talet. Genom påve Leo XIII:s encyklika Aeterni Patris 1879 gjordes Thomas av Aquinos läror och doktriner till huvudobjekt för alla studier i katolska skolor och seminarier. Samtidigt förkastades modern filosofi och teologi. Nyskolastiken handlar dock inte bara om nythomism utan även om ett förnyat intresse för Bonaventuras och Duns Scotus filosofiska tänkande.
- Неотомі́змом (від грец. νέος — новий, лат. Thomas — Хома та грец. λόγος — вчення) — називають офіційну філософію Католицької Церкви, сучасний етап розвитки томізму.
|