| dbpprop:abstract
|
- Michael VI Bringas, called Stratiotikos or Stratioticus ("the Military One") or Gerontas ("the Old"), was Byzantine emperor from 1056 to 1057. Apparently a relative of the powerful courtier Joseph Bringas (influential during the reign of Romanos II), Michael Bringas was an elderly patrician and a member of the court bureaucracy who had served as military finance minister (and hence the epithet Stratiotikos). Michael Bringas was chosen by the empress Theodora as her successor shortly before her death in early September, 1056. The appointment had been secured through the influence of Leo Paraspondylos, Theodora's most trusted adviser. Although Michael VI managed to survive a conspiracy organized by Theodosios, a nephew of the former emperor Constantine IX Monomachos, he was faced with the disaffection of the military aristocracy. After dismissing the grievances of the noblemen in an audience, the emperor completely alienated this powerful element of society. As Michael VI began to confiscate the wealth of some of the discontented, the nobility united against him and proclaimed Isaac I Komnenos emperor in Paphlagonia on June 8, 1057. Although Michael VI immediately lost heart, the bureaucrats around him attempted to defend their position and assembled an army against the rebels. On August 26, 1057, the government's army was routed at Nicaea, and Isaac Komnenos advanced on Constantinople. Michael VI attempted to negotiate with the rebels through the famous courtier Michael Psellos, offering to adopt Isaac as his son and to grant him the title of kaisar, but his proposals were publicly rejected. Privately Isaac showed himself more open to negotiation, and he was promised the status of co-emperor. However, during the course of these secret negotiations, a riot in favor of Isaac broke out in Constantinople. The patriarch Michael Keroularios convinced Michael VI to abdicate in Isaac's favor on August 31, 1057. The emperor duly followed the patriarch's advice and became a monk. He retired to his private home and died there by 1059.
- Michael VI. Stratiotikos (griechisch Μιχαὴλ ΣΤ' ὁ Στρατιωτικός), auch "Michael der Alte" genannt, war byzantinischer Kaiser von 1056 bis 1057. Er war bereits ein alter Mann, als die Kaiserin Theodora III. ihn kurz vor ihrem eigenen Tod zum Nachfolger bestimmte. Angesichts der Rivalität zwischen Beamten- und Militäradel, die das 11. Jahrhundert in der byzantinischen Geschichte prägte, stellte er sich einseitig auf die Seite des Beamtenadels. Laut Michael Psellos, der wichtigsten byzantinischen Sekundärquelle für diese Zeit, soll er bei einer feierlichen Zeremonie zahlreiche Beamte in außergewöhnlichen Ausmaß befördert haben, während er gleichzeitig das gesamte Militär mit einer öffentlichen Rüge versah. Diese in den Augen des Militäradels himmelschreiende Ungerechtigkeit rief eine Gruppe von Militärvertretern um den Offizier Isaak Komnenos auf den Plan, die den größten Teil des Heeres gegen ihn mobilisierte. Nach einer erfolgreichen Schlacht in Phrygien hatten die Rebellen keine Mühe, Michael abzusetzen, der dann den Rest seines Lebens in einem Kloster verbrachte. Im Gegensatz zu vielen anderen byzantinischen Kaisern, die ihr Amt vorzeitig verloren haben, wurde er jedoch nicht geblendet oder anderweitig verstümmelt.
- Miquel VI Estratiòtic (Μιχαὴλ ὁ Στρατιωτικός) fou emperador bizantí del 1056 al 1057. El seu renom vol dir "el guerrer" i fou un general destacat però va arribar ja vell al tron. L'emperadriu Teodora el va escollir com a successor, i així es va produir el 22 d'agost del 1056. Una mica després es va revoltar Teodosi, cosí de l'emperador Constantí IX Monòmac, però després de dura lluita pels carrers de la capital, va haver de deposar les armes i es va lliurar només amb pena de desterrament. El famós general Catacaló fou cridat del seu govern a Antioquia i el va substituir Miquel, un cosí de l'emperador. Catacaló va tornar a la capital on va trobar gran nombre dels seus col·legues als que l'emperador havia concedit petits honors i que esperaven millors recompenses, i tots van mostrar la seva desafecció al emperador davant de Catacaló. Es va iniciar així una conspiració militar i els descontents van enviar una delegació a Isaac Comnè que vivia a Castamone a Paflagònia, demanant-li acceptar el tron, cosa que va fer després d'alguna dubtes. Quan Miquel va intentar aturar la conspiració amb les armes i amb intrigues, fou derrotat a la batalla del riu Hades. Miquel finalment va abdicar el 31 d'agost i es va retirar a un convent.
- Michael VI. Bringas, zvaný Stratiotikos („válečník“) nebo také Gerontas („starý“), vládl byzantské říši v letech 1056 až 1057. Byl již velmi starým mužem, když jej císařovna Theodora krátce před svou smrtí ustanovila svým nástupcem. Michael byl zřejmě příbuzným mocného parakoimomena Josefa Bringase z doby vlády Romana II. a působil jako člen dvorské kanceláře, kde se staral o vojenské záležitosti (odtud také jeho přízvisko). 21. srpna 1056, v den smrti císařovny Theodory, byl Michael ustanoven jejím nástupcem a korunován císařem. O den později provedl synovec Konstantina IX. Monomacha, Theodosios, státní převrat. Napadl konstantinopolské vězení, jehož vězni se k němu ihned připojili a společně s nimi postupoval na císařský palác. Zde ale ztratil kuráž a uprchl do chrámu Hagia Sofia, kde byl zadržen vojáky věrnými Michaelovi. Následně byl i se svými syny uvržen do vyhnanství ve městě Pergamon. Touto událostí však Michaelovy vnitropolitické potíže neskončily, neboť si brzy znepřátelil mocné magnáty, když urazil zkušeného vojevůdce Izáka Komnena. Izák a někteří další velitelé se proto rozhodli proti Michaelovi povstat a uchvátit moc. Přestože Izák sám odmítal přijmout císařskou hodnost, byl 8. června 1057 provolán svým vojskem v Paflagonii císařem a vyrazil na Konstantinopol. Michael přes počáteční nerozhodnost shromáždil všechny oddíly z evropské části říše a chtěl se postavit svému soupeři na odpor, nicméně 20. srpna 1057 bylo Michaelovo vojsko poraženo Izákem poblíž měst Nikomedia a Nikaia. Michael se i za této bezútěšné situace pokusil s povstalci vyjednávat a prostřednictvím Michaela Psella nabízel Izákovi, že ho adoptuje za svého syna a udělí mu titul kaisara. Ačkoliv Izák byl víceméně ochotný tento návrh akceptovat a ukončit tak občanskou válku, v Konstantinopoli vypuklo proti Michaelovi všeobecné povstání. Senát a především patriarcha Michael Kerularios Michaela nakonec přesvědčili, aby abdikoval ve prospěch Izáka, což se také 31. srpna stalo. Zbytek svého života strávil Michael v klášteře, kde v roce 1059 zemřel.
- Miguel VI Stratiocius, emperador bizantino. Su nombre era Miguel Bringas, y era descendiente colateral de José Bringas, ministro de Romano II. Su sobrenombre procede del cargo que desempeñaba en la burocracia bizantina: encargado de la administración militar. Fue nombrado heredero por la emperatriz Teodora, poco antes de su muerte. En el momento de su ascensión al trono, Miguel era ya un anciano. Durante su breve mandato, favoreció a la burocracia en detrimento de la aristocracia militar. Tras desairar a los principales jefes militares del Imperio en la primavera de 1057, se produjo una conspiración para derrocarlo, y el 8 de junio de 1057 fue proclamado emperador el comandante en jefe del ejército bizantino, Isaac Comneno. El ejército rebelde derrotó a los partidarios de Miguel VI el 20 de agosto de ese mismo año, entre las ciudades de Nicea y Nicomedia. El emperador envió una embajada a Isaac Comneno, encabezada por el historiador Miguel Psellos, proponiéndole la coronación como césar y futuro sucesor. Aunque Isaac aceptó, el patriarca de Constantinopla Miguel Cerulario instigó un golpe de estado que depuso a Miguel VI. El 1 de septiembre, Isaac Comneno entró triunfalmente en Constantinopla. A diferencia de lo que solía ocurrir con los emperadores bizantinos depuestos, Miguel no fue asesinado ni cegado, ni tuvo que exiliarse. Continuó viviendo como ciudadano particular, y murió poco después, en torno al año 1059.
- Mikael VI Stratiotikos hallitsi Bysantin keisarina 1056—1057. Ennen kuolemaansa keisarinna Theodora valitsi seuraajakseen Mikaelin. Aateliset eivät pitäneet Mikaelista ja yhdessä erään upseerin, Isaak Komnenoksen, kanssa he aloittivat kapinan. Mikael lyötiin Fryygiassa käydyssä taistelussa ja hänet syrjäytettiin vuonna 1057. Mikael vietti loput elämästään luostarissa.
- Michel VI Bringas Stratiotique (ou Stratiotikos — signifiant le belliqueux) est empereur byzantin du 30 août 1056 au 31 août 1057. Général déjà âgé, il est choisi par les eunuques pour succéder à la dernière représentante de la dynastie macédonienne, l’impératrice Théodora. Michel est un lointain parent du parakoimomène Joseph Bringas, ministre de Romain II qui s’était opposé à Nicéphore II presque un siècle auparavant. Michel a été logothète du stratiotikôn, ce qui pourrait expliquer son nom. Selon Skylitzès, Michel est amené sur le trône par les eunuques du palais et le syncelle Léon en août de l'année 1056 selon le comput byzantin alors que Théodora était encore agonisante. Skylitzès affirme qu'il s'agit un homme simple et qui n’a guère fait plus que s’occuper des caisses de l’armée jusqu'à présent. En 1056, Michel est déjà âgé ce qui est sans doute l'explication du choix des eunuques impériaux; Ceux-ci espèrent probablement contrôler l'empereur lequel jure d'ailleurs de ne jamais rien faire sans leur accord. Michel est proclamé empereur le 31 août 1056 mais doit immédiatement faire face à la révolte du proèdre Théodose, cousin germain de l’empereur Constantin IX Monomaque et qui considère que le trône lui revient. Mal préparée et ne recevant pas le soutien du patriarche Michel I Cérulaire, la révolte de Théodose est un échec. Il est exilé à Pergame. Michel ne possède aucune finesse politique et ne parvient pas à maintenir l'équilibre entre l’aristocratie et l’armée : pour gouverner il souhaite s'appuyer sur la noblesse civile. En effet depuis le règne de Constantin IX Monomaque la bourgeoisie urbaine obtient les dignités qui lui permettent l'accès au Sénat. Ce phénomène suscite une violente hostilité de l’armée et de l’aristocratie d’origine militaire. En poursuivant cette politique il s'aliène les militaires tels Isaac Comnène (le futur empereur Isaac I) et Katakalôn Kékauménos. Michel n'est guère plus heureux en politique extérieure. Il refusant de payer le franc Ervévios Phrangopôlos et se moque de lui, le poussant à s’allier à l’aventurier turc Samouch. L’alliance ne tient guère, mais les faibles capacités de Michel pour la diplomatie mettent des régions de l’Empire en danger. Le 8 juin 1057 l'armée proclame Empereur Isaac Comnène. Isaac est soutenu par les tagmata orientales, tandis que Michel reçoit essentiellement le soutien des armées occidentales et macédoniennes. Les deux camps finissent par s’affronter près du mont Sophôn. Bien que les deux armées soient de force égale, Michel est vaincu par les armes, il tente alors une victoire diplomatique, proclamant Isaac comme son successeur. Le 30 août 1057, les sénateurs reconnaissent Isaac comme empereur. Un coup d’État fomenté par le patriarche Michel Cérulaire met définitivement fin au règne de Michel qui, déposé, redevient un simple citoyen et meurt peu après.
- VI. Mihály, eredeti nevén Mikhaél Bringasz a Bizánci Birodalom császára, Theodóra adoptált fia és örököse volt. A halálos beteg Theodóra röviddel halála előtt fogadta örökbe Mikhaél Bringaszt, a hadsereg kifizetéseit felügyelő logothetészt, akit kortársai az „Öreg” és a „Sztratiótikosz” ragadványnévvel ruháztak fel. A hatvanas éveiben járó Mikhaél minden tekintetben az 1028 óta kormányzatot irányító konstantinápolyi hivatali arisztokrácia jelöltje és híve volt, számos adományban részesítve a fent említett réteget. A katonai előkelőségekkel szemben viszont elutasító és ellenséges politikát képviselt, ami rövidesen összeesküvéshez és lázadáshoz vezetett. Miután egy audiencián durván elutasított egy tábornoki küldöttséget, Niképhorosz Brüenniosz hadvezért pedig elrettentésül megvakíttatta, a küldöttséget vezető Katakalon Kekaumenosz és Iszaakiosz Komnénosz anatóliai parancsnokok szervezkedni kezdtek, végül 1057. június 8-án Paphlagonia területén Iszaakioszt császárrá kiáltották ki. A kis-ázsiai katonaság zömét irányító lázadók rövidesen Nikaia városába vonultak (kihasználva elvonulásukat a szeldzsukok Meliténé mélységéig törtek be a keleti határon), ahol Mihály sebtében toborzott hadereje súlyos vereséget szenvedett tőlük. A császár ezután tárgyalásokba kezdett Mikhaél Pszellosz, Kónsztantinosz Leikhudész és León Aloposz közvetítésével, és felajánlotta Komnénosznak a kaiszari címmel járó társcsászári rangot és az öröklés jogát. A lázadók nem fogadták el a javaslatot, amely Mihály táborát is felháborította. A császár ellen foglalt állást a konstantinápolyi pátriárka, Mikhaél Kérullariosz is, aki végül meggyőzte Mihályt a békés hatalomátadásról. Mihály így szerzetesi fogadalmat tett, Iszaakiosz Komnénosz pedig bevonult Konstantinápolyba, ahol szeptember 1-jén császárrá koronázták. Mihály két évvel ezután visszavonultan halt meg.
- Detto Stratiotico o Gerota, fu basileus dei romei dal settembre 1056 fino al 31 agosto 1057.
- ミカエル6世ストラティオティコス（：Μιχαήλ Ϛʹ Στρατιωτικός, Mikhaēl VI Stratiōtikos, ? - 1059年）は、東ローマ帝国の皇帝（在位：1056年 - 1057年）。テオドラの養子。中世ギリシア語読みでは「ミハイル」となる。 1056年、先代の女帝テオドラに嗣子がなかったため、その遺言によってテオドラの養子であり、元老院議員でもあったミカエル6世が皇帝として即位した。ところが、即位したミカエル6世は文治を優遇して軍事を軽視する文治政治を採用したため、帝国軍人の反感を買い、即位の翌年には反乱を起こされてしまった。皇帝軍も懸命に抗戦したが、イサキオス・コムネノス（のちの皇帝イサキオス1世コムネノス）率いる反乱軍に敗北を喫し、イサキオスの軍勢がコンスタンティノポリスに迫るとミカエル6世はイサキオスに皇位を譲って退位し、1059年に病死した。
- Michaël VI Stratiotikos (? - 1059) was keizer van Byzantium van 1056 tot 1057. In 1056 stierf Theodora, de laatste telg van het Macedonische huis. Voor haar overlijden benoemde zij de man die de hofkringen graag op de troon wilden zien: iemand die alle ambtenaren een promotie zou geven. Dit was Michaël VI de stratioticus. De legerbevelhebbers waren al snel woedend en in 1057 werd Isaäk Comnenus in Paphlagonië tot keizer uitgeroepen en zijn leger versloeg de snel slinkende keizerlijke troepen.
- Michał VI Stratiotikos, Michał Bringas – cesarz bizantyjski w latach 1056-1057. Był prawdopodobnie krewnym Józefa Bringasa, słynnego i potężnego dworzanina w czasie rządów Romana II. Michał Bringas był patrycjuszem i biurokratą, służył jako minister wojny i stąd zawdzięcza swój przydomek - Stratiotikos (ten-który-lubi-wojnę). Michał został wybrany przez cesarzową Teodorę na jej następcę krótko przed jej śmiercią we wrześniu 1056. Michał ponował krótko i został usunięty przez Izaaka Komnena. Patriarcha Konstantynopola - Michał Keroularios przekonał go, aby abdykował na korzyść Izaaka. Cesarz wysłuchał jego rady i został mnichem.
- Miguel VI Stratioticus foi um imperador bizantino. O seu nome era Miguel Bringas, e era descendente colateral de José Bringas, ministro de Romano II. Seu apelido procede do cargo que desempenhava na burocracia bizantina: encarregue da administração militar. Foi nomeado herdeiro pela imperatriz Teodora, pouco antes da sua morte. No momento da sua ascensão ao trono, Miguel era já um ancião. Durante o seu breve mandato, favoreceu a burocracia em detrimento da aristocracia militar. Após desairar os principais chefes militares do Império na Primavera de 1057, houve uma conspiração para o derrocar, e a 8 de junho de 1057 foi proclamado imperador o comandante-em-chefe do exército bizantino, Isaac Comneno. O exército rebelde derrotou os partidários de Miguel VI a 20 de agosto desse mesmo ano, entre as cidades de Niceia e Nicomédia. O imperador enviou uma embaixada a Isaac Comneno, encabeçada pelo historiador Miguel Psellos, propondo a coroação de Isaac como césar e futuro sucessor. Embora Isaac aceitasse, o patriarca de Constantinopla Miguel Cerulário instigou um golpe de estado que depôs Miguel VI. A 1 de setembro, Isaac Comneno entrou triunfalmente em Constantinopla. Ao contrário do que costumava ocorrer com os imperadores bizantinos depostos, Miguel não foi assassinado nem cegado, nem teve de exilar-se. Continuou vivendo como cidadão particular, e faleceu pouco depois, por volta de 1059.
- Înainte de moarte Teodora a III-a neavând copii, va lăsa ca urmaş pe Mihail al VI-lea Bringas. La 30 martie 1057 are loc o audienţă solemnă la împărat a principalilor şefi ai armatei din Asia prilej cu care participă generali importanţi precum Isaac Comnenul, Katakalon Kekaumenos ş.a. Cu acest prilej împăratul Mihail s-a grăbit să respingă cererilor acestor oameni importanţi de stat şi în schimb le a adus diferite jigniri precum că erau cât pe aici să piardă cetatea Antiohiei, că au contribuit la slăbirea armatei, că nu au dat dovadă de vitejie şi nici de alte virtuţi vrednice de o adevărată căpetenie de oaste. În aceste condiţii comandanţii oştilor din răsărit au făcut un al doilea demers pe lângă împărat. Ei ar fi apelat ca intermediar la Leon Strabospondylos, ministrul lui Mihail al VI-lea dar şi acest demers a fost lipsit de un rezultat pozitiv. Mihail Psellos spune că după ce demersurile acestor comandanţi au eşuat ei au făcut o adunare secretă care a avut loc în biserica Sfânta Sofia. Aici ei l-au desemnat pe Isaac Comnenul drept viitor împărat. Patriarhul Mihail Cerularios aflat în disgraţie sub domnia Theodorei şi sub cea a lui Mihail al VI-lea a binecuvântat această conjuraţie. La 8 iunie 1057, Isaac I Comnen este proclamat împărat la Gomaria, în Fapflagonia, bucurându se de sprijinul comandanţilor militari ai armatei din toate themele asiatice. Cu această forţă militară Isaac işi stabileste o tabără în apropierea capitalei la Niceea. În aceste condiţii împăratul Mihail al VI-lea Bringas este sfătuit să facă următoarele lucruri: 1. să se împace cu patriarhul 2. să trimită lui Isaac Comnenul o solie care sa l determine să şi împrăţtie armata şi în acelaşi timp să furişeze uneltiri în rândurile oştii rivalului său şi să încerce să i-o dezorganizeze. 3. să recheme oştile aflate în apus şi să ceară sprijinul barbarilor (probabil al pecenegilor din Nordul Dunării). La 20 august 1057 Isaac Comnenul zdrobeşte sub zidurile Niceei trupele europene trimise de Mihail al VI-lea împotriva rebelilor. La 24 august 1057 Mihail al VI-lea trimite în tabăra rebelilor aflată la Nicomedia o solie a senatului compusă din Teodor Alopos, Constantin Lichudius şi Mihail Psellos i-au promis lui Isaac să-l adopte succesor şi titlul de caesar iar celorlalti generali amnistie şi importante avantaje. La 31 august 1057 după o acceptare formală a ofertelor imperiale de către rebeli la Constantinopol izbucneşte o răscoală populară împotriva împăratului, iniţiată de partizanii lui Isaac I Comnenul şi sprijinită în secret de patriarh care l proclamă împărat pe Isaac I Comnen iar Mihail abdică şi se retrage intr o mânăstire.
- Михаи́л VI Стратио́тик — Византийский император, правивший в 1056—1057 гг. При Константине Мономахе, Михаил занимал должность логофета стратиотской казны. На престол его выдвинула группа столичных чиновников во главе с Львом Параспондилом. Умирающая императрица Феодора утвердила их выбор. Михаил стал императором Византии уже в очень преклонном возрасте . Приняв власть 31 августа 1056 года, Михаил стал щедро раздавать чины и награды. О происходящем стало известно воинам, и самые отборные из них в пасхальные дни 1057 года прибыли в столицу Константинополь, в надежде добиться таких же, а то и больших милостей. Однако император Михаил обошелся с ними совсем не так, как они ожидали: прежде всего он выругал их всех, а затем вывел на середину их предводителя Исаака Комнина, и следующего за ним, Кевкамена, и осыпал его бранью за то, что тот чуть было не потерял Антиохию. Товарищи, которые ждали милостей, а получили оскорбления, пытались вступиться за них, но Михаил заставил их замолчать и всем отказал в своем благоволении. Эта сцена вообще чрезвычайно взбудоражила души военачальников и внушила им мятежные помыслы. Вскоре они составили заговор, а корону уговорили отдать Комнину, который выделялся среди них не только родом, но и царской внешностью. Прошло совсем не долго времени, и заговорщики во главе огромного войска, стянутого из восточных фем империи, подступили к столице. Михаил собрал против них армию в западных фемах. В августе недалеко от Никеи, императорские войска потерпели от мятежников тяжелое поражение. Михаил был вынужден вступить с Исааком в переговоры: предложил ему усыновление и титул кесаря. Тот поначалу согласился, однако всеобщее возмущение Михаилом перекинулось в саму столицу. Часть синклитиков вместе с патриархом, провозгласили Исаака императором, а Михаила обвинили во всевозможных грехах . Когда митрополиты пришли к Михаилу и стали уговаривать того отречься, он, после некоторого колебания, скинул пурпурные туфли и, принял схиму и поселился в частном доме .
|
| rdfs:comment
|
- Michael VI Bringas, called Stratiotikos or Stratioticus ("the Military One") or Gerontas ("the Old"), was Byzantine emperor from 1056 to 1057. Apparently a relative of the powerful courtier Joseph Bringas (influential during the reign of Romanos II), Michael Bringas was an elderly patrician and a member of the court bureaucracy who had served as military finance minister (and hence the epithet Stratiotikos).
- Michael VI. Stratiotikos (griechisch Μιχαὴλ ΣΤ' ὁ Στρατιωτικός), auch "Michael der Alte" genannt, war byzantinischer Kaiser von 1056 bis 1057. Er war bereits ein alter Mann, als die Kaiserin Theodora III. ihn kurz vor ihrem eigenen Tod zum Nachfolger bestimmte. Angesichts der Rivalität zwischen Beamten- und Militäradel, die das 11. Jahrhundert in der byzantinischen Geschichte prägte, stellte er sich einseitig auf die Seite des Beamtenadels.
- Miquel VI Estratiòtic (Μιχαὴλ ὁ Στρατιωτικός) fou emperador bizantí del 1056 al 1057. El seu renom vol dir "el guerrer" i fou un general destacat però va arribar ja vell al tron. L'emperadriu Teodora el va escollir com a successor, i així es va produir el 22 d'agost del 1056.
- Michael VI. Bringas, zvaný Stratiotikos („válečník“) nebo také Gerontas („starý“), vládl byzantské říši v letech 1056 až 1057. Byl již velmi starým mužem, když jej císařovna Theodora krátce před svou smrtí ustanovila svým nástupcem. Michael byl zřejmě příbuzným mocného parakoimomena Josefa Bringase z doby vlády Romana II. a působil jako člen dvorské kanceláře, kde se staral o vojenské záležitosti (odtud také jeho přízvisko). 21.
- Miguel VI Stratiocius, emperador bizantino. Su nombre era Miguel Bringas, y era descendiente colateral de José Bringas, ministro de Romano II. Su sobrenombre procede del cargo que desempeñaba en la burocracia bizantina: encargado de la administración militar. Fue nombrado heredero por la emperatriz Teodora, poco antes de su muerte. En el momento de su ascensión al trono, Miguel era ya un anciano. Durante su breve mandato, favoreció a la burocracia en detrimento de la aristocracia militar.
- Mikael VI Stratiotikos hallitsi Bysantin keisarina 1056—1057. Ennen kuolemaansa keisarinna Theodora valitsi seuraajakseen Mikaelin. Aateliset eivät pitäneet Mikaelista ja yhdessä erään upseerin, Isaak Komnenoksen, kanssa he aloittivat kapinan. Mikael lyötiin Fryygiassa käydyssä taistelussa ja hänet syrjäytettiin vuonna 1057. Mikael vietti loput elämästään luostarissa.
- Michel VI Bringas Stratiotique (ou Stratiotikos — signifiant le belliqueux) est empereur byzantin du 30 août 1056 au 31 août 1057. Général déjà âgé, il est choisi par les eunuques pour succéder à la dernière représentante de la dynastie macédonienne, l’impératrice Théodora. Michel est un lointain parent du parakoimomène Joseph Bringas, ministre de Romain II qui s’était opposé à Nicéphore II presque un siècle auparavant.
- VI. Mihály, eredeti nevén Mikhaél Bringasz a Bizánci Birodalom császára, Theodóra adoptált fia és örököse volt. A halálos beteg Theodóra röviddel halála előtt fogadta örökbe Mikhaél Bringaszt, a hadsereg kifizetéseit felügyelő logothetészt, akit kortársai az „Öreg” és a „Sztratiótikosz” ragadványnévvel ruháztak fel.
- Detto Stratiotico o Gerota, fu basileus dei romei dal settembre 1056 fino al 31 agosto 1057.
- Michaël VI Stratiotikos (? - 1059) was keizer van Byzantium van 1056 tot 1057. In 1056 stierf Theodora, de laatste telg van het Macedonische huis. Voor haar overlijden benoemde zij de man die de hofkringen graag op de troon wilden zien: iemand die alle ambtenaren een promotie zou geven. Dit was Michaël VI de stratioticus.
- Michał VI Stratiotikos, Michał Bringas – cesarz bizantyjski w latach 1056-1057. Był prawdopodobnie krewnym Józefa Bringasa, słynnego i potężnego dworzanina w czasie rządów Romana II. Michał Bringas był patrycjuszem i biurokratą, służył jako minister wojny i stąd zawdzięcza swój przydomek - Stratiotikos (ten-który-lubi-wojnę). Michał został wybrany przez cesarzową Teodorę na jej następcę krótko przed jej śmiercią we wrześniu 1056.
- Miguel VI Stratioticus foi um imperador bizantino. O seu nome era Miguel Bringas, e era descendente colateral de José Bringas, ministro de Romano II. Seu apelido procede do cargo que desempenhava na burocracia bizantina: encarregue da administração militar. Foi nomeado herdeiro pela imperatriz Teodora, pouco antes da sua morte. No momento da sua ascensão ao trono, Miguel era já um ancião. Durante o seu breve mandato, favoreceu a burocracia em detrimento da aristocracia militar.
- Înainte de moarte Teodora a III-a neavând copii, va lăsa ca urmaş pe Mihail al VI-lea Bringas. La 30 martie 1057 are loc o audienţă solemnă la împărat a principalilor şefi ai armatei din Asia prilej cu care participă generali importanţi precum Isaac Comnenul, Katakalon Kekaumenos ş.a.
- Михаи́л VI Стратио́тик — Византийский император, правивший в 1056—1057 гг. При Константине Мономахе, Михаил занимал должность логофета стратиотской казны. На престол его выдвинула группа столичных чиновников во главе с Львом Параспондилом.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
