| dbpprop:abstract
|
- The Merovingians (also Merovings) were a Salian Frankish dynasty that came to rule the Franks in a region largely corresponding to ancient Gaul from the middle of the fifth century. Their politics involved frequent civil warfare among branches of the family. During the final century of the Merovingian rule, the dynasty was increasingly pushed into a ceremonial role. The Merovingian rule was ended in 751 when Pepin the Short formally deposed Childeric III, beginning the Carolingian monarchy. They were sometimes referred to as the "long-haired kings" (Latin reges criniti) by contemporaries, for their symbolically unshorn hair (traditionally the tribal leader of the Franks wore his hair long, as distinct from the Romans and the tonsured clergy). The term "Merovingian" comes from medieval Latin Merovingi or Merohingi, an alteration of an unattested Old West Low Franconian form, akin to their dynasty's Old English name Merewīowing, with the final -ing being a typical patronymic suffix.
- Die Merowinger (oder Merovinger) waren das älteste bekannte Königsgeschlecht der Franken vom frühen 5. Jahrhundert bis zur Mitte des 8. Jahrhunderts. Sie wurden vom Geschlecht der Karolinger verdrängt. Nach ihnen wird die historische Epoche des Übergangs von der Spätantike zum frühen Mittelalter im gallisch-germanischen Raum Merowingerzeit benannt.
- Dinastia Merovíngia, família d'estirp germànica que va governar l'actual França, Bèlgica i part d'Alemanya entre els segles V i VIII. Eren descendents de Meroveu, cap militar franc, fundador de la dinastia. Clodoveu I va ser el primer monarca de la dinastia. A la seva mort el regne franc va ser dividit entre els seus fills, segons el costum dels merovingis. Un altre monarca destacat de la dinastia va anar Dagobert I que després de molts anys de divisió territorial, va tornar a unir els regnes francs sota el seu govern. Després de Dagobert I, el poder dels merovingis es va anar disgregant i a mesura que va passar el temps, els Majordoms de palau van acabar sent els verdaders dirigents del regne franc. Els majordoms de palau Carles Martell, i el seu fill Pipí el Breu (fundador de la dinastia Carolíngia), van acabar amb el poder dels monarques merovingis i Pipí va destronar l'últim rei merovingi, Khilderic III, per proclamar-se rei dels francs. La dinastia merovíngia, va ser substituïda llavors per la dinastia Carolíngia.
- Merovejci byli franský královský rod. Sehráli výjimečnou úlohu pro dějiny evropského Západu, představují spojnici mezi barbarským germánským světem, pozdní antikou a raně středověkou latinskou kulturou. Dynastie Merovejců panovala nad franskou říší celkem 263 let, přičemž jen 72 roků stál v jejím čele pouze jediný král. Název získali podle Merovecha, polomytického otce kmenového krále Childericha, který vládl v království kolem Tournai a byl spojencem římského vojevůdce Aegidia v bojích proti Vizogótům. V roce 1653 byl odkryt Childerichův bohatě vybavený hrob, obsahoval kromě byzantských mincí purpurový brokátový plášť a další atributy vládce – železné kopí, různé druhy mečů aj.. Chlodvík I. – žil v letech 466 až 511 a je považován za zakladatele franské říšeů. Byl synem krále Childegarda a vnukem polomytického Merovecha. Na rozdíl od svého otce, který byl spojencem Římanů proti postupů Vizigótů, zaútočil s mladými bojovníky sálských Franků na poslední římské panství v Galii, které se po pádu západořímské říše změnilo v osobní království Syagria, syna římského vojenského velitele Aegidia. V roce 486 nebo 487 zvítězil mladý Chlodvík s vybranými bojovníky nad Syagriem a vyhnal ho. Nedošlo však k masovému kmenovému stěhování. Díky Chlodvíkovi vznikl základ nového typu státu. Asi v roce 498 došlo k přijetí křesťanství katolického ritu z rukou arcibiskupa remešského Remigia. Církev již dříve zprostředkovala sňatek Chlodvíka s katolickou princeznou Chrodechildou. Chlodvík měl první příznivé kontakty s ostrogótským králem Theodorichem I. Velikým. Chlodvík navázal spojenectví s říší východořímskou a obdržel titul konzula. V roce 507 s byzantským loďstvem zaútočil na říši Vizigótů a porazil krále Alaricha II. v bitvě u Vouillé. Dobyl Toulouse s vizigótským pokladem a posunul hranici své říše od Loiry do Akvitánie, nepodařilo se mu však probít ke Středozemnímu moři. V jiných válkách připojil ke své říši území Franků na dolním Rýně a Alsasko. Svou říši rozdělil mezi své čtyři syny: Theuderich I. získal germánský severovýchod (Remeš), Chlodomer románský střed, Childebert severozápad a Chlothar I. převážně území sálských Franků. Říše byla rozdělena podle salského práva. Theuderich I. – král od roku 511, byl nejstarším synem krále Chlodvíka. Narodil se Chlodvíkově milence, stal se králem v Metách. Theuderich I. byl nejschopnější z franských vládců své doby, organizoval zpočátku franské výboje. V roce 531 zničil říši Durynků, porazil kmen Sasů, roku 532 válčil s Góty. Podřídil si Alamany, uhájil své území proti spiknutí barbarů. Rozšířil zájem Franské říše o Itálii, zahájil nepřátelství proti Justiniánovi I.. Jeho syn a spoluvládce v Metách Theudebert dobytím Provence zajistil říši přístup k Středozemnímu moři. Při tažení na východ se zasnoubil v Panonii s dcerou krále Langobardů. Chlothar I. – král od roku 511, byl nejmladší ze čtyř údělných králů, synů krále Chlodvíka. Stal se králem v Soissons, účastnil se válek s Burgundy, Alamany a Durynky. Roku 534 dobyl spolu s bratrem Childebertem I. království Burgundů, kde obdržel oblast Valence. Chlothar I. osobně zavraždil nezletilé syny svého bratra Chlodomera. Chlothar I. porazil v roce 555 až 556 Sasy a Durynky, protože nechtěli odvádět tribut do říše. Válčil dále v Hispánii. Od roku 558 se stal samovládcem v celé Franské říši. Franská říše byla znovu rozdělena mezi jeho čtyři syny. Král Theuderich I. rozšířil zájmy říše Franků do střední Evropy, Itálie a opět se odklonil od Byzance. V dalších dvou generacích vlády Merovejců zesílily domácí boje, které byly nakonec podbarveny bojem mezi královnami Brunhildou a Fredegundou. To vedlo k podlomení autority šlechty. Zároveň se konsolidovala na území franské říše tří dílčí království: Austrasie, Neustrie a Burgundsko. Roku 613 byla obnovena státní jednota za podpory majordomů (hlavní ministři králů a předáci šlechty) Chlothar II. – král od roku 584, syn Chilpericha I. a Fredegundy. S čtyřměsíčním Chlotharem II. po zavraždění otce vstoupila Fredegunda do Paříže, kde získala ochranu synova strýce Guthrama. Nakonec obdržel malé panství kolem Seiny v Neustrii. Na trůn byl povolán proti královně Brunhildě šlechtou a majordomy z Austrásie. Roku 613 porazil Brunichildu a nechal jí zabít. Na říšském sněmu v Paříži roku 614 se zavázal zavést úřad majordoma ve všech třech hlavních částech franské říše (Austrásie, Neustrie, Burgundsko) a potvrdil základní majetkové výsady šlechty (Edictum Chlotharii – respektování pozemkového majetku, hrabata musí pocházet z místní šlechty). Částečného uznání svých nároků dosáhla i církev (volba biskupů vedle králova jmenování). Dagobert I. – narodil se asi roku 608, zemřel asi roku 638 nebo 639, syn Chlothara II. Od roku 623 byl dílčím králem v Austrásii. Ve spojení s majordomy z rodu Pipinovců, kteří ho vychovávali, posiloval samostatnost země na centrální moci. Po otcově smrti se Dagobert I. stal roku 629 vrchním vládcem franské říše, přesídlil do románské Neustrie a zbavil austrásijské majordomy (předky Karlovců) moci a úřadů. Dagobert I. úspěšně bojoval na západě s Bretonci a Basky. Roku 632 ovládl území zemřelého bratra Chariberta II.. Dagobert I. roku 631 uspořádal válečnou výpravu Franků, Bavorů a Langobardů proti Sámově říši, ale jeho vojsko bylo poraženo po neúspěšném obléhání Vogastisburku. Dagobert I. byl poražen také v Durynsku a Sasku. Přistoupil na nové dělení říše mezi nezletilé syny, tím podlomil autoritu dynastie Merovejců. Dagobert I. se stal zakladatelem kláštera v Saint-Denis. Childerich III. - poslední panovník z dynastie Merovejců, vládl v letech 743 až 751. Po něm začíná v roce 751 vládnout Karlovec Pipin III.
- La Dinastía Merovingia fue una familia de estirpe germánica que gobernó la actual Francia, Bélgica, una parte de Alemania y de Suiza entre los siglos V y VIII. Eran descendientes de Meroveo, jefe militar franco, fundador de la dinastía. El primer representante histórico de la dinastía merovingia, Childerico I, hijo de Meroveo, dominó la antigua provincia romana de Belgica Segunda que comprendía los territorios de Ciuitas Remorum, Ciuitas Suessionum, Ciuitas Veromanduorum, Ciuitas Atrebatium, Ciuitas Silvanectum, Ciuitas Bellovacorum, Ciuitas Ambianensium también conocida como Ambianorum, Ciuitas Morinorum, Ciuitas Camaracensium antigua c. Nerviorum, Ciuitas Catalaunorum y Ciuitas Bononensium.
- Merovingit olivat frankkilainen kuningassuku, joka hallitsi vaihtelevan kokoista frankkien valtakuntaa nykyajan Länsi-Saksan, Belgian ja Ranskan alueilla 400-luvulta 700-luvulle. Noin vuosina 480 – 720 vallinnutta aikakautta Länsi-Euroopassa on kutsuttu merovingien mukaan merovingiajaksi. Merovingejä seurasivat frankkihallitsijoina karolingit. Merovingit saivat nimensä Merovechiltä, joka oli saalilaisten frankkien johtaja noin 447–457 ja löi visigootit, saksit ja alemannit. Hänen pojanpoikansa Klodvig sai itselleen suurimman osan Loiren pohjoispuolista Galliaa noin 487 lyötyään roomalaiset. Hän kääntyi vaimonsa kannattamaan kristinuskoon ja määräsi kuoltuaan valtakunnan jaettavaksi neljään osaan pojilleen. Tämä jakamistraditio säilyi kaksi seuraavaa vuosisataa, mutta vaikka frankkien valtakunnalla oli sen vuoksi toisinaan useita merovingikuninkaita kerrallaan, sitä pidettiin yhtenäisenä valtakuntana, jota kuninkaat hallitsivat kollektiivisesti. Merovingien valta perustui myyttisiin sukujuuriin (merovingit väittivät polveutuvansa muun muassa Nooasta ja troijalaisista) ja käsitykseen heidän nauttimastaan Jumalan suosiosta, jota lisäsi merovingien sotilaallinen menestys. Merovingikuningas hallitsi sodasta saatua ryöstösaalista, johon kuuluivat sekä irtain omaisuus että maat väestöineen, ja oli vastuussa sen jakamisesta kannattajilleen. Kuninkaat jakoivat maata vasalleilleen, jotka vastineeksi huolehtivat alueen puolustamisesta, hallinnosta ja oikeudenkäytöstä ja kokosivat armeijoita kuninkaan käyttöön. Merovingien aikana (511) luotiin saalilainen laki, johon Ranskassa vedottiin vielä Valois-dynastian aikana perimysjärjestyskysymyksessä.
- Les Mérovingiens constituent une dynastie de rois qui régna sur une très grande partie de la France et de la Belgique actuelles, ainsi que sur une partie de l'Allemagne et de la Suisse, du V siècle jusqu'au VIII siècle, immédiatement après l'occupation romaine de la Gaule. Ils sont issus des Francs saliens qui étaient établis au siècle dans les régions de Cambrai et de Tournai, en Belgique. Le nom mérovingien provient du roi Mérovée, ancêtre semi-mythique de Clovis.
- A Merovingok dinasztiája a különféle frank államalakulatokban uralkodott az 5. -től a 8. századig. Kortárs források gyakran „hosszú hajú királyok” névvel illetik őket; hajviseletük esetleges jelentése ismeretlen.
- La dinastia dei Merovingi, nome che deriva dal loro capostipite, Meroveo, fu la prima dinastia dei franchi. Al tempo dei Merovingi il potere politico era diviso tra il re e il signore o maggiordomo di palazzo, in un rapporto paragonabile a quello, più tardo, tra il Tennō e lo Shōgun nel Giappone "feudale". Allo stesso modo infatti, formalmente il Maggiordomo non poteva avere un potere maggiore del suo sovrano, tuttavia era proprio il Signore di Palazzo che radunava le truppe al campo Maggio (il campo Maggio era il campo nel quale, ogni primavera, venivano reclutate le truppe dell'esercito) e portava avanti le campagne militari. Proprio a causa di questo potere che via via andava ingrandendosi nelle mani dei maggiordomi, la dinastia pipinide (poi carolingia), dalla quale provenivano la maggior parte dei signori di palazzo, prese progressivamente il sopravvento sulla merovingia per poi sostituirla completamente con Pipino il Breve.
- メロヴィング朝(メロヴィングちょう、英:Merovingian、481年 - 751年)は、ゲルマン人(西ゲルマン)であるフランク族が築いたフランク王国における最初の王朝である。メロヴィングの名は、始祖クロヴィスの祖父、メロヴィクスにちなむ。
- De Merovingen waren een dynastie van Frankische koningen, die een regelmatig veranderend gebied in delen van het huidige Frankrijk en Duitsland regeerden van de 5e tot in de 8e eeuw.
- Merovingerne var en kongeslekt som mellom det 5. og 8. århundre styrte områder som i dag er Frankrike og delvis Tyskland. De var etterkommere etter kong Klodvig I. I løpet av 600-tallet gikk makten over til merovingerkongenes hushovmestere. En av disse hushovmesterene, Pipin, samlet riket igjen etter at det i lengre tid hadde vært delt i tre. Hans etterfølger, Karl Martell («Karl med hammeren»), slo tilbake et arabisk angrep i 732 og styrket dermed riksmakten. I 751 ble den siste merovingerkongen avsatt av Karls sønn Pipin, som lot seg selv bli utropt til konge.
- Merowingowie – dynastia królów panująca w Królestwie Franków w latach 481–753, wywodząca się od władcy Franków salickich Merowecha. W okresie rozpadu Cesarstwa Zachodniorzymskiego tereny północnej Galii zamieszkane były głównie przez plemiona frankońskie. Zjednoczyły się one i utworzyły w 481 r. państwo, którego królem został Chlodwig syn Childeryka, rzymskiego naczelnika, z rodu Merowingów. Szybko rozszerzył on granice swego, początkowo bardzo małego kraju. Podbił m. in. państwo Alemanów – późniejszą Alzację; państwo Wizygotów – późn. Akwitanię. W ciągu 30 lat opanował prawie całą Galię i część Germanii. Był to okres burzliwego rozwoju chrześcijaństwa, więc by zapewnić sobie poparcie Kościoła, przyjął chrzest ok. 496 r. , nawracając się, wraz ze swymi poddanymi, na wiarę chrześcijańską w obrządku rzymskokatolickim, która dodatkowo sprzyjała asymilacji ludów galloromańskich i barbarzyńskich. Chlodwig osiadł w Paryżu, czyniąc go stolicą królestwa. Było to już wtedy znaczące miasto Lutecja, rozbudowane przez Rzymian z osady rybackiej, znajdującej się na wyspie Cite na Sekwanie. Nazwa miasta nadana została przez Franków ze względu na zamieszkiwanie regionu przez celtyckie plemię Paryzjów. Gdy Chlodwig umarł w 511 r. państwo Franków rozciągało się od Renu po Pireneje i stanowiło stosunkowo najbardziej stabilny i zwarty kraj na gruzach pozostałych po Cesarstwie Zachodniorzymskim. W ciągu VI w. państwo Franków, kierowane przez królów z dynastii Merowingów, powiększyło znacznie swe terytorium, przyłączając Turyngię, Burgundię, Prowansję. Również Księstwo Bawarów zostało podporządkowane Frankom, przy czym tamtejszy ród książęcy pozostawiono u władzy, ale jako frankijskich urzędników. W największym swym zasięgu Królestwo Franków dochodziło do Łaby i środkowego Dunaju na wschodzie. W okresach zjednoczenia było to największe i najpotężniejsze państwo w zachodniej Europie. Słabością państwa był kilkakrotnie przeprowadzony, zgodnie zresztą ze zwyczajowym prawem frankońskim, podział na pomniejsze królestwa pomiędzy synów zmarłego monarchy. Po śmierci Chlodwiga państwo podzielono więc pomiędzy czterech jego synów. Zarysował się już wtedy podstawowy podział na dzielnice: Neustria (zachodnia część państwa), Austrazja (południowo-wschodnia), Burgundia (centrum) i Akwitania (południowo-zachodnia). Zjednoczenie nastąpiło dopiero w 558 r. pod rządami Chlotara I i ponownie na dłuższy czas w 634 r. za panowania Dagoberta I, który uważa się za złoty okres królestwa. Kolejni monarchowie z dynastii Merowingów, panujący w państwie Franków po zmarłym w 639 r. Dagobercie I, nie przejawiali większej aktywności i historia zapisała ich jako królów gnuśnych. Gdy w 737 r. umarł Teuderyk IV, wtedy nie syn monarchy, Childeryk III, lecz majordom dworu królewskiego Karol Młot przejął pełnię władzy w państwie, które po jego śmierci przypadło jego synom Karlomanowi i Pepinowi. Przywrócili oni wprawdzie tron Childerykowi III, lecz po udaniu się Karlomana do klasztoru na Monte Casino, w roku 751 Pepin Mały (Krótki) zdetronizował Childeryka III. Childeryk nie został zabity – ostrzyżono go jedynie na łyso (Merowingowie nosili długie włosy, w których według wierzeń frankijskich kryła się magiczna moc) i wysłano do klasztoru. Pepin Mały sam, w porozumieniu i z błogosławieństwem papieża Stefana II, ogłosił się w 753 r. królem państwa frankońskiego. W ten sposób zapoczątkowana została dynastia królewska, zwana Karolingami.
- Os merovíngios foram uma dinastia franca saliana que governou os francos numa região correspondente, grosso modo, à antiga Gália da metade do século V à metade do século VIII. Seus governantes se envolveram com freqüência em guerras civis entre os ramos da família. No último século de domínio merovíngio, a dinastia foi progressivamente empurrada para uma função meramente cerimonial. O domínio merovíngio foi encerrado por um golpe de Estado em 751 quando Pepino o Breve formalmente depôs Childerico III, dando início à dinastia Carolíngia. Eles eram citados às vezes por seus contemporâneos como os "reis de cabelos longos" (em latim reges criniti), por não cortarem simbolicamente os cabelos (tradicionalmente, os líderes tribais dos francos exibiam seus longos cabelos como distinção dos cabelos curtos dos romanos e do clero). O termo "merovíngio" deriva do latim medieval Merovingi ou Merohingi ("filhos de Meroveu"), alteração de uma forma não atestada do baixo franconiano ocidental antigo, relacionada ao nome da dinastia em inglês antigo, Merewīowing, com o final -ing sendo um sufixo típico patronímico.
- Merovingienii au fost o dinastie de regi franci care au domnit peste o zonă cu suprafaţă variabilă în Franţa şi Germania de astăzi începând cu secolul al V-lea şi până în secolul al VIII-lea. Au fost cunoscuţi şi după porecla de "regi cu părul lung" de contemporani, pentru părul lor netuns (prin tradiţie, şeful de trib al francilor îşi lăsa părul lung, în timp ce războinicii şi-l tundeau).
- Мерови́нги — первая династия франкских королей в истории Франции. Короли этой династии правили с конца V до середины VIII века на территории современных Франции и Бельгии. Они происходили из салических франков, которые в V веке обосновались в Камбре и в Турне. Современники также называли Меровингов «длинноволосыми королями». С языческих времен и до своего падения меровинги носили длинные волосы, считавшиеся обязательным атрибутом монарха. Франки верили, что Меровинги обладают сакрально-магической силой, заключавшейся в чрезвычайно длинных волосах их владельцев, и выражавшейся в т. н. «королевском счастье», олицетворявшем в себе благополучие всего франкского народа. Такая прическа отделяла его от подданных, которые носили короткие стрижки, популярные в римскую эпоху, считавшиеся признаком низкого положения слуги или раба. Отсечение волос считалось тяжелейшим оскорблением для представителя династии Меровингов, на практике оно означало потерю прав на обладание властью (примером тому может послужить сын Хлодомира Хлодоальд, известный впоследствии как святой Клод).
- Merovingerna var en frankisk kungaätt som regerade ett rike (med mycket varierande gränser) i dagens Frankrike, Tyskland och Belgien från 400-talet till 700-talet. I krönikor från denna tid kallas de ibland ”de långhåriga kungarna” men innebörden av detta förblir dunkel.
- Fransa tarihi Dosya:Eugène Delacroix - La liberté guidant le peuple. jpg Antik Çağlar Tarih öncesi Fransa Galya Roma Galyası (M. Ö. 50 -486) Franklar Merovenjler(481–751) Orta Çağda Fransa Karolenj hanedanı (751–987) Capet hanedanı (987–1328) Valois hanedanı (1328–1498) İlk Modern Fransa Valois-Orléans (1498–1515) Valois-Angoulême (1515–1589) Bourbon hanedanı (1589–1792) Fransız Devrimi (1789) 19. yüzyılda Fransa Birinci Cumhuriyet (1792–1804) Ulusal Birlik (1792–1795) Rehber (1795–1799) Konsül(1799–1804) Birinci İmparatorluk (1804–1814) Restorasyon (1814–1830) Temmuz Devrimi (1830) Temmuz Monarşisi (1830–1848) 1848 Devrimleri İkinci Cumhuriyet (1848–1852) İkinci İmparatorluk (1852–1870) Üçüncü Cumhuriyet (1870–1940) Paris Komünü (1871) 20. yüzyılda Fransa Vichy Fransası (1940–1944) Provizyonel Hükümet (1944–1946) Dördüncü Cumhuriyet (1946–1958) Beşinci Cumhuriyet (1958–bugün) Konulara göre Fransa'nın Tarihsel İlleri Economik Tarih Demografik Tarih Askeri Tarih Koloni tarihi Sanat Tarihi Edebiyat Tarihi Fransız Kültürü Bu kutu: gör • tartışma • değiştir Merovenj hanedanı 5. ve 8. yüzyıllar arasında bugünkü Fransa ve Almanya arasında bulunan bölgede hüküm sürmüş Frank hanedanı. Hanedanlık Magdalalı Meryem'in soyundan geldiğine inanılır. Hanedanın ilk kralının ismi Merovech (Fransızcası Mérovée)'tir ve bu nedenle onun soyundan gelenler kendilerini Merovingianlar olarak adlandırmışlardır. Fransa ülkesinin kurucuları oldukları söylenir. Soyları Magdalalı Meryem'e dayandırılır. Magdalalı Meryem'in İsa'nın çocuğuyla Kudüs'ten kaçıp Fransa'ya gittiği ve Fransa'da Merovingian Hanedanı'nı kurdukları sanılmaktadır. 5. yüzyılda bu soy Frank kraliyet soyuyla birleşerek yeniden ortaya çıkmıştır. M.S. 496 yılında kilisenin bu hanedanlıkla bir anlaşma yaptğı ve sonsuza kadar Merovenj soyuna sadık kalacağını belirttiği bilinmektedir; bu muhtemelen soyun gerçek kimliği bilindiği için olmuştur.
- Меровінґи - перша королівська династія у Франції. Бере початок від легендарного Меровея, нащадок якого, Хільдерик був першим її історично відомим представником. Син Хільдеріка Хлодвіґ після ряду перемог над римлянами, алеманами, вестготами заснував королівство франків. Після Хлодвіґа держава не стала стабільним утворенням, її територія постійно переділялася між нащадками королів. Остаточно вона поділилася на три держави — Бургундію, Австразію та Нейстрію. Був період, коли король Даґоберт знову об'єднав під своєю владою всю державу, але невдало ведена ним внутрішня політика призвела до послаблення королівської влади, а після його смерті почався період "лінивих королів", коли в країні панували майордоми. Один з них, Піпін Короткий при підтримці папи Захарія І у 751 скинув останнього Меровінґа і був проголошений королем, започаткувавши династію Каролінґів.
- 墨洛温王朝是一个在欧洲中世纪的法兰克王朝,其领地包括大部分高卢, 也就是现今的法国,统治时期间于公元5世纪 至 8世纪 之间,最终被卡洛林王朝所替代。
|
| rdfs:comment
|
- The Merovingians (also Merovings) were a Salian Frankish dynasty that came to rule the Franks in a region largely corresponding to ancient Gaul from the middle of the fifth century. Their politics involved frequent civil warfare among branches of the family. During the final century of the Merovingian rule, the dynasty was increasingly pushed into a ceremonial role. The Merovingian rule was ended in 751 when Pepin the Short formally deposed Childeric III, beginning the Carolingian monarchy.
- Die Merowinger (oder Merovinger) waren das älteste bekannte Königsgeschlecht der Franken vom frühen 5. Jahrhundert bis zur Mitte des 8. Jahrhunderts. Sie wurden vom Geschlecht der Karolinger verdrängt. Nach ihnen wird die historische Epoche des Übergangs von der Spätantike zum frühen Mittelalter im gallisch-germanischen Raum Merowingerzeit benannt.
- Dinastia Merovíngia, família d'estirp germànica que va governar l'actual França, Bèlgica i part d'Alemanya entre els segles V i VIII. Eren descendents de Meroveu, cap militar franc, fundador de la dinastia. Clodoveu I va ser el primer monarca de la dinastia. A la seva mort el regne franc va ser dividit entre els seus fills, segons el costum dels merovingis.
- Merovejci byli franský královský rod. Sehráli výjimečnou úlohu pro dějiny evropského Západu, představují spojnici mezi barbarským germánským světem, pozdní antikou a raně středověkou latinskou kulturou. Dynastie Merovejců panovala nad franskou říší celkem 263 let, přičemž jen 72 roků stál v jejím čele pouze jediný král.
- La Dinastía Merovingia fue una familia de estirpe germánica que gobernó la actual Francia, Bélgica, una parte de Alemania y de Suiza entre los siglos V y VIII. Eran descendientes de Meroveo, jefe militar franco, fundador de la dinastía.
- Merovingit olivat frankkilainen kuningassuku, joka hallitsi vaihtelevan kokoista frankkien valtakuntaa nykyajan Länsi-Saksan, Belgian ja Ranskan alueilla 400-luvulta 700-luvulle. Noin vuosina 480 – 720 vallinnutta aikakautta Länsi-Euroopassa on kutsuttu merovingien mukaan merovingiajaksi. Merovingejä seurasivat frankkihallitsijoina karolingit. Merovingit saivat nimensä Merovechiltä, joka oli saalilaisten frankkien johtaja noin 447–457 ja löi visigootit, saksit ja alemannit.
- Les Mérovingiens constituent une dynastie de rois qui régna sur une très grande partie de la France et de la Belgique actuelles, ainsi que sur une partie de l'Allemagne et de la Suisse, du V siècle jusqu'au VIII siècle, immédiatement après l'occupation romaine de la Gaule. Ils sont issus des Francs saliens qui étaient établis au siècle dans les régions de Cambrai et de Tournai, en Belgique. Le nom mérovingien provient du roi Mérovée, ancêtre semi-mythique de Clovis.
- A Merovingok dinasztiája a különféle frank államalakulatokban uralkodott az 5. -től a 8. századig. Kortárs források gyakran „hosszú hajú királyok” névvel illetik őket; hajviseletük esetleges jelentése ismeretlen.
- La dinastia dei Merovingi, nome che deriva dal loro capostipite, Meroveo, fu la prima dinastia dei franchi. Al tempo dei Merovingi il potere politico era diviso tra il re e il signore o maggiordomo di palazzo, in un rapporto paragonabile a quello, più tardo, tra il Tennō e lo Shōgun nel Giappone "feudale".
- メロヴィング朝(メロヴィングちょう、英:Merovingian、481年 - 751年)は、ゲルマン人(西ゲルマン)であるフランク族が築いたフランク王国における最初の王朝である。メロヴィングの名は、始祖クロヴィスの祖父、メロヴィクスにちなむ。
- De Merovingen waren een dynastie van Frankische koningen, die een regelmatig veranderend gebied in delen van het huidige Frankrijk en Duitsland regeerden van de 5e tot in de 8e eeuw.
- Merovingerne var en kongeslekt som mellom det 5. og 8. århundre styrte områder som i dag er Frankrike og delvis Tyskland. De var etterkommere etter kong Klodvig I. I løpet av 600-tallet gikk makten over til merovingerkongenes hushovmestere. En av disse hushovmesterene, Pipin, samlet riket igjen etter at det i lengre tid hadde vært delt i tre. Hans etterfølger, Karl Martell («Karl med hammeren»), slo tilbake et arabisk angrep i 732 og styrket dermed riksmakten.
- Merowingowie – dynastia królów panująca w Królestwie Franków w latach 481–753, wywodząca się od władcy Franków salickich Merowecha. W okresie rozpadu Cesarstwa Zachodniorzymskiego tereny północnej Galii zamieszkane były głównie przez plemiona frankońskie. Zjednoczyły się one i utworzyły w 481 r. państwo, którego królem został Chlodwig syn Childeryka, rzymskiego naczelnika, z rodu Merowingów. Szybko rozszerzył on granice swego, początkowo bardzo małego kraju.
- Os merovíngios foram uma dinastia franca saliana que governou os francos numa região correspondente, grosso modo, à antiga Gália da metade do século V à metade do século VIII. Seus governantes se envolveram com freqüência em guerras civis entre os ramos da família. No último século de domínio merovíngio, a dinastia foi progressivamente empurrada para uma função meramente cerimonial.
- Merovingienii au fost o dinastie de regi franci care au domnit peste o zonă cu suprafaţă variabilă în Franţa şi Germania de astăzi începând cu secolul al V-lea şi până în secolul al VIII-lea. Au fost cunoscuţi şi după porecla de "regi cu părul lung" de contemporani, pentru părul lor netuns (prin tradiţie, şeful de trib al francilor îşi lăsa părul lung, în timp ce războinicii şi-l tundeau).
- Мерови́нги — первая династия франкских королей в истории Франции. Короли этой династии правили с конца V до середины VIII века на территории современных Франции и Бельгии. Они происходили из салических франков, которые в V веке обосновались в Камбре и в Турне.
- Merovingerna var en frankisk kungaätt som regerade ett rike (med mycket varierande gränser) i dagens Frankrike, Tyskland och Belgien från 400-talet till 700-talet. I krönikor från denna tid kallas de ibland ”de långhåriga kungarna” men innebörden av detta förblir dunkel.
- Fransa tarihi Dosya:Eugène Delacroix - La liberté guidant le peuple. jpg Antik Çağlar Tarih öncesi Fransa Galya Roma Galyası (M. Ö. 50 -486) Franklar Merovenjler(481–751) Orta Çağda Fransa Karolenj hanedanı (751–987) Capet hanedanı (987–1328) Valois hanedanı (1328–1498) İlk Modern Fransa Valois-Orléans (1498–1515) Valois-Angoulême (1515–1589) Bourbon hanedanı (1589–1792) Fransız Devrimi (1789) 19.
- Меровінґи - перша королівська династія у Франції. Бере початок від легендарного Меровея, нащадок якого, Хільдерик був першим її історично відомим представником. Син Хільдеріка Хлодвіґ після ряду перемог над римлянами, алеманами, вестготами заснував королівство франків.
- 墨洛温王朝是一个在欧洲中世纪的法兰克王朝,其领地包括大部分高卢, 也就是现今的法国,统治时期间于公元5世纪 至 8世纪 之间,最终被卡洛林王朝所替代。
|