A leap year (or intercalary year) is a year containing one or more extra days (or, in the case of lunisolar calendars, an extra month) in order to keep the calendar year synchronized with the astronomical or seasonal year. For example, in the Gregorian calendar (common calendar), February in a leap year has 29 days instead of the usual 28 so the year lasts 366 days instead of the usual 365.

PropertyValue
dbpedia-owl:thumbnail
dbpprop:abstract
  • A leap year (or intercalary year) is a year containing one or more extra days (or, in the case of lunisolar calendars, an extra month) in order to keep the calendar year synchronized with the astronomical or seasonal year. For example, in the Gregorian calendar (common calendar), February in a leap year has 29 days instead of the usual 28 so the year lasts 366 days instead of the usual 365. Because seasons and astronomical events do not repeat in a whole number of days, a calendar that had the same number of days in each year would, over time, drift with respect to the event it was supposed to track. By occasionally inserting an additional day or month into the year, the drift can be corrected. A year that is not a leap year is called a common year. The next Gregorian leap year will be in 2012.
  • Schaltjahr, bezeichnet ein Jahr im Kalender, das im Unterschied zum Normaljahr einen zusätzlichen Schalttag oder/und Schaltmonat enthält, um zumeist die Differenz zwischen einem planmäßigen Kalenderjahr und dem mittleren Sonnenjahr auszugleichen. Astronomische Kalender und Lunarkalender können auch andere Zeiträume als Grundlage für ein Schaltjahr haben. Heute gilt in fast allen Teilen der Welt, ebenso wie in Deutschland, Österreich und der Schweiz, der Gregorianische Kalender. Den Einschub eines zusätzlichen Tages, Monats oder Jahres in ein Kalendersystem bezeichnet man als Embolismus.
  • Un any de traspàs és un any civil que té un dia més que els anys comuns, és a dir, té 366 dies. El dia de més s'afegeix al final del mes que era el darrer en el calendari romà: el febrer, de tal manera que aquest mes passa a tenir 29 dies. El repartiment dels anys civils en anys comuns i de traspàs es fa d'acord amb el calendari gregorià: en cada període de 400 anys n'hi ha 303 de comuns i 97 de traspàs. S'alternen de la següent manera: són de traspàs els anys en què les dues darreres xifres de l'ordinal que correspon a l'any formen un múltiple de 4, excepte si aquestes xifres són 00. Aleshores cal tenir en compte, amb el mateix criteri, les dues primeres xifres de l'any. Per exemple, el 1996 va ser de traspàs, perquè 96 és múltiple de 4; en el 2000, com que les dues darreres xifres eren 00, calia tenir en compte el 20, que és múltiple de 4: per tant, també va ser de traspàs; però no ho van ser el 1700, el 1800 i el 1900, perquè 17, 18 i 19 no són múltiples de 4. L'any de traspàs també s'anomena bixest o bissextil, mots que fan referència al dia bis-sextus pridie Martias Kalendas, és al dia que s'intercalava entre el "sextus" i el "quintus" de les calendes de març, finals de febrer, en la proposta juliana inicial. També existeix una etimologia popular que fa derivar el nom de "bixest" del fet que el nombre de dies que té (366) acaba en dos sisos.
  • Přestupný rok je rok který má 366 dní. Obecně lze říci, že přestupný rok je problémem kalendářů, které se snaží běh času počítat podle cyklů navzájem nesoudělitelných. Kalendářní rok má 365 dní. Ale protože jeden tropický rok je dlouhý 365,24219 dne, musí časem dojít k odchylce jednoho dne. To nastane jednou za čtyři roky a právě tehdy se vkládá jeden den navíc, kterému se často říká přestupný den. Tím se docílí hodnoty 365,25 dne na rok. Ani to není dostatečně přesná délka tropického roku. Za tisíc let dojde k posunu o 7,81 dní, které budou oproti skutečnosti přebývat. Proto gregoriánský kalendář upřesnil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné 400. Přestupné byly například roky 1600, 2000 apod. Přestupné nejsou roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd. Odchylka gregoriánského kalendáře oproti skutečnosti činí 31 dní, které budou přebývat za 100 tisíc let. Přestupný den je zvláštní den, který se přidává do kalendáře, aby kalendářní rok svou délkou co nejvíce odpovídal tropickému roku. Takový rok se nazývá přestupný rok. Historie přestupných dnů sahá až do starověkého Egyptu, kdy byl v roce 238 př. n. l. zaveden dodatečný den každý čtvrtý rok. V roce 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar stejné počítání do kalendáře používaného v Římě. Chyba tohoto systému činí 1 den na 128 let. Kvůli nahromaděným rozdílům byl v roce 1582 dekretem papeže Řehoře XIII. kalendář reformován. V tomto gregoriánském kalendáři se přestupný den vkládá každý rok, který je dělitelný čtyřmi s výjimkou celých století, která nejsou dělitelná 400 (roky 2000, 2400 jsou přestupné, kdežto 1700, 1800, 1900, 2100 ne). Chyba gregoriánského kalendáře činí 1 den za 2620 let. V řehořském kalendáři se přestupný den vkládá jako 29. únor. Skoro na celém světě se však přestupný den vkládá za 23. únor. Před Caesarovou reformou se používal kalendář, který zavedl král Numa Pompilius v 7. století př. n. l. Podle něj měl rok 355 dnů a každý druhý rok se do něj vkládal celý přestupný měsíc a to za svátek Terminálií (svátek ukončení roku), který připadal na 23. únor. Caesar tento přestupný měsíc zrušil a místo něj zavedl přestupný den.
  • Un año es año bisiesto si dura 366 días, en vez de los 365 de un año común. Ese día adicional se añade al final del mes más corto, fechándose como 29 de febrero. Este día se añade para corregir el desfase que existe con la duración real de los años: 365 días y 6 horas aproximadamente. Esto hace que se corrija cada cuatro años (los años múltiplos de cuatro) que se acumulan 24 horas. El calendario juliano consideraba bisiesto los años divisibles entre cuatro. Así el año juliano dura 365 días +1/4=365,25 días (más que el año trópico que dura 365,2422 días). La regla para los años bisiestos según el calendario gregoriano es: Un año es bisiesto si es divisible por 4, excepto el último de cada siglo (aquel divisible por 100), salvo que éste último sea divisible por 400. Es decir los años que sean divisibles por 4 serán bisiestos; aunque no serán bisiestos si son divisibles entre 100 a no ser que sean divisibles por 400. En 400 años debe haber 97 años bisiestos, de esa manera el año del calendario gregoriano se mantiene muy parecido al año solar. Así el año gregoriano dura 365 días +1/4 -1/100 +1/400 = 365,2425 días (más que el año trópico que dura 365,2422 días). Como el error es de 0,0003 días por año, podría parecer que al cabo de tres mil años se habrá acumulado un día de error. Pero en realidad no sabemos exactamente cuándo llegará el error a un día. La cifra de 365,2422 días por año trópico no es del todo exacta, porque tanto la duración del año trópico, como la velocidad de rotación de la tierra, van cambiando con los siglos, y de una manera que no es completamente predecible.
  • Karkausvuosi on vuosi, jonka helmikuuhun on lisätty 29. päivä eli karkauspäivä, kun normaalisti päiviä on 28. Karkauspäivä lisätään vuoteen, jotta kalenterivuoden vuodenajat vastaisivat todellisia vuodenaikoja. Karkauspäivää vietetään joka neljäs vuosi, koska Maan kierto Auringon ympäri kestää noin 365 päivää ja 6 tuntia. Karkausvuosi on yleensä joka neljäs vuosi, mutta kuitenkin niin, että täydet vuosisadat (eli sadalla jaolliset vuodet) eivät ole karkausvuosia muulloin kuin joka 400. vuosi . Esimerkiksi vuodet 1700, 1800 ja 1900 eivät olleet karkausvuosia, mutta 2000 oli.
  • Une année bissextile est une année comptant 366 jours au lieu de 365, c'est-à-dire une année comprenant un 29 février (le prochain aura lieu en 2012). Le terme vient du latin bis-sextilis, qui signifie « deux fois (bis) sixième (sextus) ». L'objectif est d'aligner au mieux les indications du calendrier avec la durée de révolution de la Terre autour du Soleil : l'année tropique, qui ramène les saisons, dure 365,2422 jours; or, à la base, une année du calendrier grégorien par exemple, dure 365 jours. Il faut donc rattraper périodiquement le retard pris par le calendrier sur l'année réelle.
  • A szökőév olyan év, amely több napot tartalmaz az év szokásos hosszánál azért, hogy a naptárt szinkronba hozza a csillagászati vagy évszakok szerinti idővel . Az évszakok és a csillagászati események nem egész számú napok szerint ismétlődnek, ezért a naptár, ami ugyananannyi napot tartalmaz, minden évben elcsúszik a világ eseményeihez képest. Ha időnként beillesztünk egy plusz napot az évbe – vagy egyéb módon időnként módosítunk az év hosszán – akkor ez a csúszás korrigálható. A szökőnapokat – melyek a naptárat hangolják össze a csillagászati év hosszával – nem szabad összekeverni a szökőmásodpercekkel vagy „ugrómásodpercekkel”, amelyek az órát hozzák szinkronba a nap hosszával.
  • L'anno bisestile è la periodica intercalazione di un giorno aggiuntivo nell'anno, un accorgimento utilizzato in quasi tutti i calendari solari per mantenere in sincronia l'anno civile con il ciclo delle stagioni. La sua invenzione è attribuita a Sosigene di Alessandria, che elaborò il calendario giuliano su incarico di Gaio Giulio Cesare nel 46 a.C. Le stagioni si ripetono una volta ogni anno tropico (il tempo che intercorre tra due equinozi o solstizi dello stesso tipo). Questo periodo è di 365,2422 giorni, cosicché un calendario fisso di 365 giorni, essendo più breve, causerebbe uno slittamento delle stagioni: ogni 4 anni accumulerebbero un giorno in più di ritardo. Per correggere questo slittamento, agli anni "normali" di 365 giorni si intercalano anni "bisestili" di 366: il giorno in più viene inserito nel mese di febbraio, che negli anni bisestili conta 29 giorni anziché 28. In questo modo si può ottenere una durata media dell'anno pari a un numero non intero di giorni. Nel calendario giuliano è bisestile un anno ogni 4 (quelli la cui numerazione è divisibile per 4): la durata media dell'anno diventa così di 365,25 giorni (365 giorni e 6 ore) e la differenza rispetto all'anno tropico si riduce da 5,8128 ore in difetto ad appena 11 minuti e 14 secondi in eccesso. Il calendario gregoriano riduce ulteriormente questa approssimazione eliminando 3 anni bisestili ogni 400 anni di calendario rispetto al calendario giuliano: in questo modo la durata media dell'anno diventa di 365,2425 giorni (365 + 97/400), riducendo la differenza a soli 26 secondi di eccesso. La regola del calendario gregoriano è la seguente: Un anno è bisestile se il suo numero è divisibile per 4, con l'eccezione che gli anni secolari (quelli divisibili per 100) sono bisestili solo se divisibili per 400. Sono cioè bisestili tutti gli anni la cui numerazione termina con le due cifre 04, 08, 12... fino a 96; gli anni che terminano con 00 sono bisestili solo se l'anno è divisibile per 400, cioè il 1600, il 2000, il 2400 eccetera. Testando in linguaggi di programmazione come C, Java, PHP, Perl, si può eseguire il test: (|| anno % 400 == 0) Il calendario gregoriano si applica dal 1582, anno della sua introduzione. Benché sia teoricamente possibile estenderlo anche agli anni precedenti, normalmente per questi si usa il calendario giuliano. Perciò sono bisestili tutti gli anni divisibili per 4, compresi quelli secolari, dal 4 al 1580 dopo Cristo; per gli anni avanti Cristo, invece, sono bisestili gli anni per cui la divisione per 4 dà come resto 1, cioè l'1 a.C. , il 5 a.C. , il 9 a.C. e così via. Questo perché non esiste l'anno zero, quindi quattro anni prima del 4 d.C. vi fu l'1 a.C. I Romani aggiungevano il giorno in più dopo il 24 febbraio, che essi chiamavano sexto die ante Kalendas Martias (sesto giorno prima delle Calende di marzo); il giorno aggiuntivo si chiamava bis sexto die (sesto giorno ripetuto) da cui l'aggettivo "bisestile". Oggi i giorni di febbraio vengono semplicemente numerati a partire da 1, per cui normalmente si considera che il giorno aggiunto sia il 29. Solo in Svezia il 1712 fu un anno "doppiamente bisestile", cioè con il 29 e il 30 febbraio (diverso è invece il caso del 30 febbraio nel calendario rivoluzionario sovietico). Nella tradizione popolare l'anno bisestile sarebbe foriero di sventure, secondo il detto anno bisesto, anno funesto. Accorgimenti analoghi all'intercalazione bisestile dei calendari solari sono usati anche nei calendari lunari), ma con la funzione di mantenere l'allineamento dell'inizio di ogni mese con le fasi lunari. I calendari lunisolari applicano entrambi questi accorgimenti e, inoltre, inseriscono periodicamente un mese intercalare per mantenere fissa la stagionalità dei mesi.
  • 閏年（うるうどし、じゅんねん）とは閏がある年である。閏年でない年を平年と呼ぶ。 通常、閏年は平年より暦日または暦月が1つ多い。その余分な日・月を閏日・閏月、総称して閏と呼ぶ。閏は暦と、太陽または月の運行（太陽の運行は季節の移り変わりを、月の運行は月相を決める）とのずれを補正するために挿入される。閏の挿入規則を置閏法と呼ぶ。「閏」の字が常用漢字表に含まれていないため、うるう年とも書く。
  • Een schrikkeljaar is een jaar met 366 dagen, in plaats van 365.
  • Et skuddår er et år som har en dag mer enn et normalt år. Jorden bruker ca. 365,2422 dager på en runde rundt solen. For at dette skal passe inn med vår kalender, har vi satt inn skuddår. Et normalt år har 365 dager, med 28 dager i februar. I et skuddår har februar en ekstra dag, altså 29 dager, og samlet 366 dager for hele året. Grunnen til at den ekstra dagen ble lagt til februar, og grunnen til at februar er så mye kortere enn de andre månedene, er at i den eldre romerske kalenderen var mars den første måneden i året og februar den siste. En kuriositet er at den «nye» dagen ikke ble lagt sist i måneden, men etter den 24. februar. Den 24. februar ble av romerne kalt dag 6 før Kalendaee i mars. Skuddagen var da kalt den andre dag 6 før Kalendaee i mars. Kalendaee er romernes navn på den første dagen i måneden, og de regnet seg bakover til Kalendaee, der dag 1 før Kalendaee var Kalendaee selv. Et skuddår er normalt hvert fjerde år – i alle årstall som er delelige med 4. Unntaket er hundreårene (1700, 1800, 1900 etc. ) som ikke har skuddår med mindre de er delelige med 400 (1200, 1600, 2000, 2400 etc.). Det ble derfor skuddår i 2000, men skuddåret faller bort i 2100. Denne fordelingen av skuddår ble innført i Norge med den gregorianske kalenderen i år 1700. År 2009 er ikke et skuddår. Forrige skuddår var 2008. Neste skuddår er 2012. Ifølge tradisjonen kan kvinner fri til mannen 29. februar i skuddår.
  • Rok przestępny - rok kalendarzowy, który ma 366 dni zamiast 365. Występuje wyłącznie w kalendarzach o rachubie opartej na obiegu Ziemi dookoła Słońca lub o rachubie kombinowanej. Ma on na celu umożliwiać zgranie roku kalendarzowego z rokiem zwrotnikowym. W kalendarzu gregoriańskim (obowiązującym m. in. w Polsce), dodatkowy dzień występuje w lutym, który ma wtedy 29 zamiast 28 dni. Dodatkowym dniem tradycyjnie nie jest jednak 29 lutego, ale dzień dodawany między 23 a 24 lutego. Dodanie tego dnia powoduje przesunięcie obchodzonych w Kościele Katolickim wspomnień świętych w okresie 24-28 lutego na następny dzień. Wiąże się to z praktyką starożytnego Rzymu, gdzie od czasów Cezara dzień przestępny wprowadzano przez dwukrotne powtórzenie 24 lutego (tzw. bisextilis). W kalendarzu żydowskim rokiem przestępnym jest rok, który ma dodatkowy, trzynasty miesiąc, dodawany co 3 (rzadziej co 2) lata w celu zrównania cyklu słonecznego z księżycowym.
  • Chama-se ano bissexto o ano ao qual é acrescentado um dia extra, ficando ele com 366 dias, um dia a mais do que os anos normais de 365 dias, ocorrendo a cada quatro anos. Isto é feito com o objetivo de manter o calendário anual ajustado com a translação da Terra e com os eventos sazonais relacionados às estações do ano. A origem do nome bissexto advém da implantação do Calendário Juliano em 45 a.C. que se modificou evoluindo para o Calendário Gregoriano que hoje é usado em muitos países a todos os quais ocorrem os anos bissextos. Dentro de um contexto histórico, a inclusão deste dia extra, dito dia intercalar, ocorreu e é feita em calendários ditos solares em diferentes meses e posições. No Calendário Gregoriano é acrescentado ao final do mês de Fevereiro, sendo seu 29º dia. Hoje a expressão bissexto vez ou outra é associada ao duplo seis (66) da expressão 366, o que expressa uma coerência mnemônica popular, porém, aos estudiosos é um grande e histórico equívoco.
  • Anii bisecţi sunt anii în care luna februarie are 29 de zile în loc de 28 de zile, iar anul per total 366 de zile în loc de 365 de zile. Ziua suplimentară este necesară aproximativ o dată la 4 ani din cauză că perioada de rotaţie a Pământului în jurul Soarelui nu este un număr întreg de zile, ci este de 365,2422 zile. Fără această zi suplimentară anotimpurile ar începe să se deplaseze faţă de calendar, astfel încât în aproximativ 700 de ani luna iulie ar fi o lună de iarnă în emisfera nordică. Pentru o aproximare mai bună a perioadei de 365,2422 regula exactă din calendarul Gregorian este: Un an este bisect dacă este divizibil cu 4, exceptând cazurile când este divizibil cu 100 fără a fi divizibil cu 400. Urmând această regulă durata medie a anului calendaristic este de 365,2425 zile care este o aproximaţie destul de bună. Câteva exemple pentru a înţelege mai bine această regulă: ani bisecţi "obişnuiţi": 1872, 1912, 1960, 1996, 2008... excepţii de la regula de bază: 1800, 1900, 2100, 2200... sunt totuşi ani bisecţi: 2000, 2400, 2800 ...
  • Високо́сный год (лат. bis sextus — «второй шестой») — год в юлианском и григорианском календарях, продолжительность которого равна 366 дням — на одни сутки больше продолжительности обычного, невисокосного года. Обычно високосным годом является каждый четвёртый год, хотя в григорианском календаре из этого правила есть исключения.
  • Ett skottår är ett år med en skottdag. I lunisolarkalendrar som judiska, babylonska och den gamla romerska kalendern innebär skottår att året har en extra månad, skottmånad. Skottår är ett sätt att hålla årstiderna på plats i kalendern. Eftersom årstidsåret är cirka 365,2422 dagar långt går det inte att ständigt använda 365 dagar i kalendern. Detta skulle ge ett fel som motsvarar ungefär 6 timmar per år, och efter 100 år skulle felet ha vuxit så stort att kalendern skulle vara mer än 26 dagar efter årstiderna, vilket inte vore optimalt. Genom att en extra dag sätts in ungefär var fjärde år kan kalendern hållas någorlunda i fas med årstiderna. Extradagen kallas skottdagen och dess datum är den 29 februari. Den inföll tidigare den 24 februari men sedan år 2000 infaller skottdagen den 29 februari, enligt ett beslut av Namnlängdskommittén 1996. Regeln för skottår i den gregorianska kalendern: Ett år är skottår om det är jämnt delbart med 4. Sekelskiftesår (dvs delbart med 100) är dock endast skottår om det dessutom är jämnt delbart med 400. År 1800, 1900, 2100, 2200, 2300 och 2500 är alltså inte skottår, medan år 2000 och 2400 är det. I den julianska kalendern var alla år som var jämnt delbara med fyra skottår, vilket gav en förskjutning på en dag per 128 år jämfört med det tropiska året. Undantaget är år 4, år 1 f. Kr. samt år 5 f. Kr. som på grund av ett påbud från kejsar Augustus inte var skottår (för att kompensera för de tre extra skottår som felaktigt lades in i den julianska kalendern mellan år 42 f. Kr. och år 9 f. Kr.). Den gregorianska kalendern ger ett fel på ca 26 (25,92) sekunder per år, vilket motsvarar en dags förskjutning efter 3 323 (3333) år.
  • Artık yıl, takvim yılının mevsimlerle ve Dünya'nın Güneş çevresinde dönme süresiyle uyumlu olması için, fazladan bir gün içeren yıllara denir. Gregoryen takviminde, bu fazladan gün 29 Şubat olarak seçilmiştir. Bu takvimin kurallarına göre bir yılın artık yıl olup olmadığı şöyle belirlenir: Yıl, 4'e tam bölünebiliyorsa artık yıldır. Jülyen, geliştirilmiş Jülyen ve İran takvimlerinde de benzer kurallarla belirlenen artık yıllar vardır. Artık yıllar her dört senede bir tekrar ettiği için, en son artık yıl olan 2008'den itibaren 2012, 2016, 2020,... şeklinde devam edecektir.
  • Високо́сний рік (лат. bis sextus — «другий шостий») — рік в юліанському та григоріанському календарях, кількість днів в котрому дорівнює 366 дням — на одну добу (інтеркалярний день) більше ніж у звичайному невисокосному році.
  • 闰年要比普通年份多出一段时间，在各种历法中都有出现，为的是弥补人为规定的纪年与地球公转产生的差异。
dbpprop:forProperty
  • Leap Year (film)
  • The Leap Years
  • the 1921 American film
  • the 2008 Singaporean film
dbpprop:hasPhotoCollection
dbpprop:reference
dbpprop:wikiPageUsesTemplate
rdf:type
rdfs:comment
  • A leap year (or intercalary year) is a year containing one or more extra days (or, in the case of lunisolar calendars, an extra month) in order to keep the calendar year synchronized with the astronomical or seasonal year. For example, in the Gregorian calendar (common calendar), February in a leap year has 29 days instead of the usual 28 so the year lasts 366 days instead of the usual 365.
  • Schaltjahr, bezeichnet ein Jahr im Kalender, das im Unterschied zum Normaljahr einen zusätzlichen Schalttag oder/und Schaltmonat enthält, um zumeist die Differenz zwischen einem planmäßigen Kalenderjahr und dem mittleren Sonnenjahr auszugleichen. Astronomische Kalender und Lunarkalender können auch andere Zeiträume als Grundlage für ein Schaltjahr haben. Heute gilt in fast allen Teilen der Welt, ebenso wie in Deutschland, Österreich und der Schweiz, der Gregorianische Kalender.
  • Un any de traspàs és un any civil que té un dia més que els anys comuns, és a dir, té 366 dies. El dia de més s'afegeix al final del mes que era el darrer en el calendari romà: el febrer, de tal manera que aquest mes passa a tenir 29 dies. El repartiment dels anys civils en anys comuns i de traspàs es fa d'acord amb el calendari gregorià: en cada període de 400 anys n'hi ha 303 de comuns i 97 de traspàs.
  • Přestupný rok je rok který má 366 dní. Obecně lze říci, že přestupný rok je problémem kalendářů, které se snaží běh času počítat podle cyklů navzájem nesoudělitelných. Kalendářní rok má 365 dní. Ale protože jeden tropický rok je dlouhý 365,24219 dne, musí časem dojít k odchylce jednoho dne. To nastane jednou za čtyři roky a právě tehdy se vkládá jeden den navíc, kterému se často říká přestupný den. Tím se docílí hodnoty 365,25 dne na rok.
  • Un año es año bisiesto si dura 366 días, en vez de los 365 de un año común. Ese día adicional se añade al final del mes más corto, fechándose como 29 de febrero. Este día se añade para corregir el desfase que existe con la duración real de los años: 365 días y 6 horas aproximadamente. Esto hace que se corrija cada cuatro años (los años múltiplos de cuatro) que se acumulan 24 horas. El calendario juliano consideraba bisiesto los años divisibles entre cuatro.
  • Karkausvuosi on vuosi, jonka helmikuuhun on lisätty 29. päivä eli karkauspäivä, kun normaalisti päiviä on 28. Karkauspäivä lisätään vuoteen, jotta kalenterivuoden vuodenajat vastaisivat todellisia vuodenaikoja. Karkauspäivää vietetään joka neljäs vuosi, koska Maan kierto Auringon ympäri kestää noin 365 päivää ja 6 tuntia.
  • Une année bissextile est une année comptant 366 jours au lieu de 365, c'est-à-dire une année comprenant un 29 février (le prochain aura lieu en 2012). Le terme vient du latin bis-sextilis, qui signifie « deux fois (bis) sixième (sextus) ».
  • A szökőév olyan év, amely több napot tartalmaz az év szokásos hosszánál azért, hogy a naptárt szinkronba hozza a csillagászati vagy évszakok szerinti idővel . Az évszakok és a csillagászati események nem egész számú napok szerint ismétlődnek, ezért a naptár, ami ugyananannyi napot tartalmaz, minden évben elcsúszik a világ eseményeihez képest.
  • L'anno bisestile è la periodica intercalazione di un giorno aggiuntivo nell'anno, un accorgimento utilizzato in quasi tutti i calendari solari per mantenere in sincronia l'anno civile con il ciclo delle stagioni. La sua invenzione è attribuita a Sosigene di Alessandria, che elaborò il calendario giuliano su incarico di Gaio Giulio Cesare nel 46 a.C. Le stagioni si ripetono una volta ogni anno tropico (il tempo che intercorre tra due equinozi o solstizi dello stesso tipo).
  • Een schrikkeljaar is een jaar met 366 dagen, in plaats van 365.
  • Et skuddår er et år som har en dag mer enn et normalt år. Jorden bruker ca. 365,2422 dager på en runde rundt solen. For at dette skal passe inn med vår kalender, har vi satt inn skuddår. Et normalt år har 365 dager, med 28 dager i februar. I et skuddår har februar en ekstra dag, altså 29 dager, og samlet 366 dager for hele året.
  • Rok przestępny - rok kalendarzowy, który ma 366 dni zamiast 365. Występuje wyłącznie w kalendarzach o rachubie opartej na obiegu Ziemi dookoła Słońca lub o rachubie kombinowanej. Ma on na celu umożliwiać zgranie roku kalendarzowego z rokiem zwrotnikowym. W kalendarzu gregoriańskim (obowiązującym m. in. w Polsce), dodatkowy dzień występuje w lutym, który ma wtedy 29 zamiast 28 dni. Dodatkowym dniem tradycyjnie nie jest jednak 29 lutego, ale dzień dodawany między 23 a 24 lutego.
  • Chama-se ano bissexto o ano ao qual é acrescentado um dia extra, ficando ele com 366 dias, um dia a mais do que os anos normais de 365 dias, ocorrendo a cada quatro anos. Isto é feito com o objetivo de manter o calendário anual ajustado com a translação da Terra e com os eventos sazonais relacionados às estações do ano. A origem do nome bissexto advém da implantação do Calendário Juliano em 45 a.C.
  • Anii bisecţi sunt anii în care luna februarie are 29 de zile în loc de 28 de zile, iar anul per total 366 de zile în loc de 365 de zile. Ziua suplimentară este necesară aproximativ o dată la 4 ani din cauză că perioada de rotaţie a Pământului în jurul Soarelui nu este un număr întreg de zile, ci este de 365,2422 zile.
  • Високо́сный год (лат. bis sextus — «второй шестой») — год в юлианском и григорианском календарях, продолжительность которого равна 366 дням — на одни сутки больше продолжительности обычного, невисокосного года.
  • Ett skottår är ett år med en skottdag. I lunisolarkalendrar som judiska, babylonska och den gamla romerska kalendern innebär skottår att året har en extra månad, skottmånad. Skottår är ett sätt att hålla årstiderna på plats i kalendern. Eftersom årstidsåret är cirka 365,2422 dagar långt går det inte att ständigt använda 365 dagar i kalendern.
  • Artık yıl, takvim yılının mevsimlerle ve Dünya'nın Güneş çevresinde dönme süresiyle uyumlu olması için, fazladan bir gün içeren yıllara denir. Gregoryen takviminde, bu fazladan gün 29 Şubat olarak seçilmiştir. Bu takvimin kurallarına göre bir yılın artık yıl olup olmadığı şöyle belirlenir: Yıl, 4'e tam bölünebiliyorsa artık yıldır. Jülyen, geliştirilmiş Jülyen ve İran takvimlerinde de benzer kurallarla belirlenen artık yıllar vardır.
  • Високо́сний рік (лат. bis sextus — «другий шостий») — рік в юліанському та григоріанському календарях, кількість днів в котрому дорівнює 366 дням — на одну добу (інтеркалярний день) більше ніж у звичайному невисокосному році.
  • 闰年要比普通年份多出一段时间，在各种历法中都有出现，为的是弥补人为规定的纪年与地球公转产生的差异。
rdfs:label
  • Leap year
  • Schaltjahr
  • Any de traspàs
  • Přestupný rok
  • Año bisiesto
  • Karkausvuosi länsimaisessa ajanlaskussa
  • Année bissextile
  • Szökőév
  • Anno bisestile
  • 閏年
  • Schrikkeljaar
  • Skuddår
  • Rok przestępny
  • Ano bissexto
  • An bisect
  • Високосный год
  • Skottår
  • Artık yıl
  • Високосний рік
  • 闰年
owl:sameAs
skos:subject
foaf:depiction
foaf:page
is dbpprop:redirect of
is owl:sameAs of