| dbpprop:abstract
|
- A keystone is the architectural piece at the crown of a vault or arch which marks its apex, locking the other pieces into position. This makes a keystone very important structurally. In an arch, the keystone is usually larger than the voussoirs that make up the arch and may serve primarily an aesthetic purpose. Some say that a keystone is not as important structurally as the voussoirs, since the removal of any of the voussoirs would cause the arch to collapse but this is not necessarily true of the keystone. Old keystones, crucial in medieval buildings, can decay due to vibration, a condition known as bald arch. In a vault, keystones may mark the intersections of tracery. Mannerist architects of the 16th century enjoyed building an arch with a slightly dropped keystone as seen below in example at Colditz Castle.
- Als Schlussstein oder Scheitelstein wird der Stein am höchsten Punkt eines Bogens oder im Hauptknotenpunkt eines Rippengewölbes bezeichnet. Im Bogen ist der Schlussstein keilförmig, im Gewölbe dagegen rund, meist mit Rippenansätzen; er kann auch als Knauf ausgebildet oder aus mehreren Stücken ringförmig zusammengesetzt sein. Als Sonderform findet man in Gewölben besonders in der Spätgotik den „hängenden Schlussstein“ bzw. Hängeknauf. Im Gewölbebau spielt der Schlussstein eine entscheidende Rolle: erst wenn er eingesetzt ist, wird die Konstruktion selbsttragend, und das Lehrgerüst kann entfernt werden. Aufgrund seiner besonderen Bedeutung und seiner zentralen Position wurde der Schlussstein von Bögen häufig bauplastisch verziert; schon der Schlussstein der Porta all'Arco, einziges gut erhaltenes Tor der Stadtmauer von Volterra aus der Zeit der Etrusker, trägt eine Kopf-Plastik zur Schau. Häufig trägt der Schlussstein die Initialen des Erbauers und das Baujahr des Gebäudes. Reiche Verzierungen am Schlussstein von Gewölben waren besonders in der gotischen Baukunst üblich. File:0641 - Siracusa - Facciata del Duomo - Foto Giovanni Dall'Orto, 22 May 2008. jpg|Seitenportal der Kathedrale von Syrakus/Italien Bild:Th schlussstein. jpg|Verzierter Schlussstein im Chorraum, Tempelhaus Neckarelz Image:Frankfurt Am Main-Leonhardskirche-Haengdes Gewoelbe-Detail. jpg|Abhängling in der Leonhardskirche in Frankfurt
- La clau de volta és la dovella central d'un arc, o una volta. Sol ser de majors dimensions que les altres dovelles, i sovint està decorada, però no per raons funcionals sinó estètiques. La clau, igual que les dovelles, se sustenta a causa de la forma d'aquestes peces, car les seves cares laterals, tallades en angle, transmeten lateralment part de les tensions, equilibrant-lo, i evitant que es desplomin sota una càrrega vertical. Les tensions horitzontals de la dovella inferior es transmet al mur, o a altre arc, i la vertical es transmet al mur o a un pilar. La derrera peça que es col·loca en la construcció d'un arc és la clau. Fins que aquesta no es troba col·locada en el seu lloc és necessari estintolar (sostenir) les dovelles de l'arc, ja que es troba inestable. Per a això s'utilitza un cindri, que és una estructura de fusta, o metall, amb la forma de l'arc, que sustenta les dovelles i només es retira una vegada completat l'arc, en col·locar-se la clau.
- Svorník je architektonický prvek používaný v gotické architektuře. Nachází se zpravidla ve vrcholu žebrové klenby. V pozdní gotice však může být umístěn v rámci formální hry s architektonickými prvky i v jiných částech klenby. Svorník svádí tlaky klenebních žeber. Technicky jde v podstatě o specifický klenák. Bývá často dekorován reliéfem či malbou, může však mít také volný střed, sloužící ke spouštění, resp. vytahování osvětlovadel. V prostředí gorických černých kuchyní sloužil rozměrný otvor ve svorníku složeného z několika segmentů k odvodu kouře.
- Une clé de voûte est une pierre placée dans l'axe de symétrie d'un arc ou d'une voûte pour bloquer les claveaux ou voussoirs. Image:Amiens Cathédrale. jpg|Clé de voûte, dans la cathédrale Notre-Dame à Amiens Image:Toulouse Cathedral - Keystone 1. jpg|Clé de voûte décorée Image:Voûte de l'église Saint-Séverin à Paris. jpg|Clés de voûte décorées des voûtes d'ogives quadripartite de l'église Saint-Séverin à Paris Image:Cathédrale de Nantes - clé de voûte travée sud. jpg|Clé de voûte ornée
- Fájl:Svornik. jpg A zárókő az építészetben a boltívek középtengelyébe a boltozás végén legfelül, utolsóként elhelyezett nagyobb kő vagy annak utánzata. Ennek behelyezésével válik zárt szerkezetté és így állékonnyá a boltozat, mert bezárja a két összehajló boltívet, felfogja és kiegyenlíti azok nyomását. Már az etruszkok és a rómaiak külön megmunkálták, mintegy kiemelték a boltozat többi köve közül. Hogy jobban bírja a terhelést, a nyomásnak és az ellenállásnak megfelelő ruganyos csigavonalú gyámkő-, illetve boltkő-alakra képezték ki. Többnyire nagyobb is volt a boltív többi kövénél, és gyakorta maszkokkal, emblémákkal díszítették. A reneszánszban a zárókövet sokszor címerrel ékítették; ebből fejlődött ki a cartouche, ami az építészetben ornamentális keretbe foglalt, pajzs alakú ékítményt jelent címeres, föliratos vagy üres mezővel. Elnevezését a fölcsavarodott papirost jelentő olasz „cartoccio” szóból származtatják. A díszítő motívum a feudális nemesi címerpajzsból fejlődött ki – ennek megfelelően lehet paralelogramma, alul lekerekített vagy szív alakúra hegyezett, álló vagy fekvő ellipszis, ritkán kör alakú. A népi építészetben is általában díszítették és kőfaragójeggyel látták el. Fájl:Maurachgasse17 1. jpg
- La chiave di volta è una pietra lavorata (o "acconciata" o "concio") per adempiere a funzioni strutturali, posta al vertice di un arco o di una volta; chiude, con la sua forma a cuneo, la serie degli altri elementi costruttivi disposti uno a fianco dell'altro ed è quindi elemento indispensabile per scaricare il peso retto dall'arco sui pilastri laterali. Gli Etruschi furono gli inventori della chiave di volta in quanto primo popolo del Mar Mediterraneo che introdusse l'arco nelle costruzioni. Da loro i Romani appresero la tecnica, che sfruttarono abilmente in opere come il Colosseo e gli acquedotti. In precedenza la chiave di volta era già comparsa in Mesopotamia. Nell'architettura romana la chiave di volta presenta spesso in facciata, in particolare sugli archi trionfali, una decorazione, più sporgente rispetto a quella del resto dei blocchi che compongono l'arco (in genere sagomati come architrave curvilineo, o archivolto). Si tratta di una grande mensola con profilo ad S e disposta verticalmente, sulla cui faccia sono presenti rappresentazioni figurate, spesso di divinità.
- Een sluitsteen is een vaak zorgvuldig behakte steen, aangebracht in de top van een boog of op de ontmoetingsplaats van enkele ribben in een gewelf. Om te zorgen dat bij een overspanningsconstructie van één steen of hoger de sluitsteen en aanzetsteen hetzelfde wordt uitvoert, wordt er gebruikgemaakt van de volgende wiskundige formule: X maal 4 + 1 = juist aantal stenen in een overspanningsconstructie X = aantal lagen in een overspanningsconstructie 4 = getal 1 = zorgt ervoor het aantal lagen oneven wordt Wanneer een sluitsteen in een gewelf ver naar beneden hangt, spreken we van een Mariakroon.
- Zwornik – w budownictwie posiada parę znaczeń: Zwornik – w instalacjach: to dwuczęściowy łącznik rur płuczkowych. Zwornik (klucz) – jako termin z dziedziny historii architektury: jeden z w łuku arkady, w łuku sklepiennym. Usytuowany w najwyższym punkcie sklepienia lub łęku. Określany też jako kliniec szczytowy, kliniec kluczowy. Zazwyczaj o nieco większych wymiarach niż pozostałe ciosy kamienne lub cegły. Przenosił siły ściskające. Często był ozdabiany. Określenie klucz częściej stosuje się w odniesieniu do łęku, archiwolty, natomiast zwornik – w odniesieniu do sklepienia.
- În arhitectură, cheia de boltă reprezintă piatra din vârful unui arc arhitectural, fiind simultan elementul de susţinere al întregii structuri, fără de care aceasta ar colapsa. Toate pietrele care alcătuiesc muchiile de îmbinare ale cheii de boltă suportă la rândul lor o parte a greutăţii structurii. Arcurile arhitecturale construite fără un element central de îmbinare de tipul cheii de boltă se numesc arcuri false sau arcuri consolă. O cheie de boltă având semne pe ea a fost folosită ca logo al companiei de cale ferată Pennsylvania Railroad, care a fost operaţională de-a lungul zonelor Northeastern şi Midwestern din Statele Unite, nu întâmplător deoarece statul Pennsylvania a fost cunoscut încă de la începutul secolului al 19-lea sub numele de [The] "Keystone state", în română "Statul cheie de boltă". În Biblie, parabola care se referă la "piatra pe care constructorii au refuzat-o" este "o piatră esenţială" sau o piatră care era "cheia de boltă" a construcţiei. Nu există o altă traducere mai exactă a expresiei originare, care avea acelaşi înţeles şi structură idiomatică în arameică, ebraică şi greaca veche.
- Файл:Doorway La Ronce National Trust for Jersey. jpg Арка двери с замковым камнем. Сент-Оуэн, остров Джерси. Замковый камень (иногда просто замок) — клинообразный или пирамидальный элемент кладки в вершине свода или арки. Часто выступает из плоскости арки, выделяется размерами, имеет орнаментальную или скульптурную обработку, получая таким образом и декоративную функцию, служит украшением арок и даже плоских перемычек.
- Slutsten, mittstenen i en valvbåge eller ett ribbvalv.
|
| rdfs:comment
|
- A keystone is the architectural piece at the crown of a vault or arch which marks its apex, locking the other pieces into position. This makes a keystone very important structurally. In an arch, the keystone is usually larger than the voussoirs that make up the arch and may serve primarily an aesthetic purpose.
- Als Schlussstein oder Scheitelstein wird der Stein am höchsten Punkt eines Bogens oder im Hauptknotenpunkt eines Rippengewölbes bezeichnet. Im Bogen ist der Schlussstein keilförmig, im Gewölbe dagegen rund, meist mit Rippenansätzen; er kann auch als Knauf ausgebildet oder aus mehreren Stücken ringförmig zusammengesetzt sein. Als Sonderform findet man in Gewölben besonders in der Spätgotik den „hängenden Schlussstein“ bzw. Hängeknauf.
- La clau de volta és la dovella central d'un arc, o una volta. Sol ser de majors dimensions que les altres dovelles, i sovint està decorada, però no per raons funcionals sinó estètiques. La clau, igual que les dovelles, se sustenta a causa de la forma d'aquestes peces, car les seves cares laterals, tallades en angle, transmeten lateralment part de les tensions, equilibrant-lo, i evitant que es desplomin sota una càrrega vertical.
- Svorník je architektonický prvek používaný v gotické architektuře. Nachází se zpravidla ve vrcholu žebrové klenby. V pozdní gotice však může být umístěn v rámci formální hry s architektonickými prvky i v jiných částech klenby. Svorník svádí tlaky klenebních žeber. Technicky jde v podstatě o specifický klenák. Bývá často dekorován reliéfem či malbou, může však mít také volný střed, sloužící ke spouštění, resp. vytahování osvětlovadel.
- Une clé de voûte est une pierre placée dans l'axe de symétrie d'un arc ou d'une voûte pour bloquer les claveaux ou voussoirs. Image:Amiens Cathédrale. jpg|Clé de voûte, dans la cathédrale Notre-Dame à Amiens Image:Toulouse Cathedral - Keystone 1. jpg|Clé de voûte décorée Image:Voûte de l'église Saint-Séverin à Paris. jpg|Clés de voûte décorées des voûtes d'ogives quadripartite de l'église Saint-Séverin à Paris Image:Cathédrale de Nantes - clé de voûte travée sud.
- Fájl:Svornik. jpg A zárókő az építészetben a boltívek középtengelyébe a boltozás végén legfelül, utolsóként elhelyezett nagyobb kő vagy annak utánzata. Ennek behelyezésével válik zárt szerkezetté és így állékonnyá a boltozat, mert bezárja a két összehajló boltívet, felfogja és kiegyenlíti azok nyomását. Már az etruszkok és a rómaiak külön megmunkálták, mintegy kiemelték a boltozat többi köve közül.
- La chiave di volta è una pietra lavorata (o "acconciata" o "concio") per adempiere a funzioni strutturali, posta al vertice di un arco o di una volta; chiude, con la sua forma a cuneo, la serie degli altri elementi costruttivi disposti uno a fianco dell'altro ed è quindi elemento indispensabile per scaricare il peso retto dall'arco sui pilastri laterali. Gli Etruschi furono gli inventori della chiave di volta in quanto primo popolo del Mar Mediterraneo che introdusse l'arco nelle costruzioni.
- Een sluitsteen is een vaak zorgvuldig behakte steen, aangebracht in de top van een boog of op de ontmoetingsplaats van enkele ribben in een gewelf.
- Zwornik – w budownictwie posiada parę znaczeń: Zwornik – w instalacjach: to dwuczęściowy łącznik rur płuczkowych. Zwornik (klucz) – jako termin z dziedziny historii architektury: jeden z w łuku arkady, w łuku sklepiennym. Usytuowany w najwyższym punkcie sklepienia lub łęku. Określany też jako kliniec szczytowy, kliniec kluczowy. Zazwyczaj o nieco większych wymiarach niż pozostałe ciosy kamienne lub cegły. Przenosił siły ściskające. Często był ozdabiany.
- În arhitectură, cheia de boltă reprezintă piatra din vârful unui arc arhitectural, fiind simultan elementul de susţinere al întregii structuri, fără de care aceasta ar colapsa. Toate pietrele care alcătuiesc muchiile de îmbinare ale cheii de boltă suportă la rândul lor o parte a greutăţii structurii. Arcurile arhitecturale construite fără un element central de îmbinare de tipul cheii de boltă se numesc arcuri false sau arcuri consolă.
- Файл:Doorway La Ronce National Trust for Jersey. jpg Арка двери с замковым камнем. Сент-Оуэн, остров Джерси. Замковый камень (иногда просто замок) — клинообразный или пирамидальный элемент кладки в вершине свода или арки.
- Slutsten, mittstenen i en valvbåge eller ett ribbvalv.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
