| dbpprop:abstract
|
- Juan Manuel Fangio (Balcarce, 24 June 1911 - Buenos Aires, 17 July 1995), nicknamed "El Chueco" ("knock-kneed") or "El Maestro" ("The Master"), was a race car driver from Argentina, who dominated the first decade of Formula One racing. He won five Formula One World Driver's Championships — a record which stood for 46 years until eventually beaten by Michael Schumacher — with four different teams, a feat that has not been repeated since. Many still consider him to be the greatest driver of all time. He is the only Argentine driver to have won the Argentine Grand Prix, having won it four times in his career.
- Juan Manuel Fangio war ein argentinischer Automobilrennfahrer. Er prägte die Anfangsjahre der Formel 1 und wurde in dieser Klasse fünfmal Weltmeister − ein Rekord, der erst im Jahr 2003 von Michael Schumacher übertroffen wurde. Nicht zuletzt deshalb gilt Fangio bis heute als einer der erfolgreichsten und besten Rennfahrer in der Geschichte des Grand-Prix-Sports. Bei 51 GP-Starts gewann er 24-mal, diese Erfolgsquote blieb bis heute unerreicht.
- Juan Manuel Fangio va neixer a Balcarce,, Argentina el 24 de juny de 1911 i va morir el 17 de juliol de 1995. S'el considera un dels personatges més destacats de la Fórmula 1 gràcies als 5 campionats que va aconseguir. A més,l'argentí va guanyar 24 curses oficials de les 51 en què va participar, aquesta alta efectivitat és l'argument que fan servir alguns aficionats per a considerar-lo el millor pilot de la història davant d'altres estrelles com Michael Schumacher o Ayrton Senna. Les seves restes mortals descansen al cementiri de la seva ciutat natal, Balcarce, a la província de Buenos Aires.
- Juan Manuel Fangio byl argentinský automobilový závodník, účastník mistrovství světa Formule 1. Získal 5 mistrovských titulů, z toho 4 v řadě za sebou. Fangio se narodil 24. června 1911 v Argentinském Balcarce, v rodině italských emigrantů. Z počátku se věnoval kopané a pro typický tvar svých nohou získal přezdívku El Chueco, což znamená žokej na sudu. Ale velmi rychle se u něj projevila vášeň pro mechaniku. V 16 letech opustil studia na škole, aby se vyučil automechanikem. Po vojenské službě si otevřel malý autoservis a začal závodit v místních závodech. Jednalo se především o dálkové závody na nezpevněných silnicích napříč jihoamerickým kontinentem. Juan Manuel Fangio začal závodit v 18 letech na voze Ford, který získal od taxislužby. První závod absolvoval v roce 1934 na voze Ford T, musel však odstoupit kvůli zlomené ojnici. V roce 1938 sestrojil spolu s bratrem automobil, s nímž nastoupil do závodu Cochea. Závod dokončil na 7. pozici, když dokázal zajet nelépe tréninkové jízdy. Jedním z nejzajímavějších závodů, ve kterém zvítězil, byla Velká cena severu pořádaná na 10 000 kilometrů. Tento závod začíná v Buenos Aires, stoupá pohořím And až do Limy v Peru a vrací se zpět do Argentinského hlavního města. Po 2. světové válce se v roce 1947 vrací do světa závodních vozů jako pozorovatel a následující rok i jako pilot. Vláda Juana Peróna mu nabídla špičkový závodní vůz Maserati 4CLT, aby se účastnil Velké ceny Argentiny. Zde se seznámil s Francouzem Jeanem Pierrem Wimillem. V roce 1949 Fangio odjel do Evropy podporován režimem Juana Peróna. Ve svých 37 letech začíná slavit úspěchy na Evropských okruzích. V roce 1950 podepsal smlouvu s továrním týmem Alfy Romeo a ve stejném roce bojuje o titul mistra světa s týmovým kolegou Giuseppem Farinou, který se tak stal prvním šampiónem Formule 1. Následující rok už triumfuje v mistrovství světa Fangio a získává první ze svých pěti titulů. Rok 1952 je poznamenán havárií, která Fangia vyřadila ze zbytku sezóny. Aby mohl závodit na okruhu v Monze, musel překonat šílenou vzdálenost z Belfastu, kde závodil doslova před pár hodinami. Z Paříže jel bez přestávky celou noc, aby dorazil necelou půlhodinu před startem. Unavený Fangio startoval s vozem Maserati, nad nímž po pár kolech ztratil kontrolu a těžce havaroval. V roce 1953 je již v plné formě a v závodech nestačí pouze na suveréna posledních let Alberta Ascariho. V roce 1954 přestoupil k týmu Mercedes, který se vrátil po 15 letech, ale Mercedes W196 není připraven pro začátek sezóny a tak Fangio zahájil rok s vozem Maserati. Získává svůj druhý titul; z dvanácti Velkých cen jich vyhrál celkem osm. Situace v dalším roce byla obdobná, Fangio dostává nového kolegu Stirlinga Mosse. Mercedes je znovu k neporažení. Situace se změní až po tragédii v Le Mans, kde zemřelo 82 lidí, Mercedes se rozhodl ukončit sportovní činnost a také Fangio zvažuje možnost odchodu ze světa Velkých cen. Znovu zasahuje Juan Perón a vyjednává pro něj místo u Ferrari. A tak získal Fangio v roce 1956 s vozem Ferrari již čtvrtý titul. Svůj poslední titul získal v roce 1957 za volantem vozu Maserati. Sezóna 1957 byla Fangiovou poslední kompletní sezónou, slavil i své poslední vítězství a získal svůj poslední titul. Fangio absolvoval další dva závody v roce 1958 a s kariérou se rozloučil čtvrtým místem na Grand Prix Francie s vozem Maserati, které ten rok značně zaostávaly za Ferrari. K Velké ceně Francie se váže i historka, která dokazuje, jakému respektu se Fangio těšil mezi svými kolegy. Mike Hawthorn jedoucí v čele na voze Ferrari Dino měl možnost předjet Fangia o jedno kolo, ale přibrzdil a nechal Fangia projet cílem se stejným počtem kol. Své jednání poté okomentoval slovy: „Fangio se nepředjíždí o jedno kolo“. Dne 17. července 1995 ve věku 84 let podlehl Juan Manuel Fangio srdečnímu kolapsu. Argentina vyhlásila třídenní smutek za pětinásobného světového šampióna. Jednalo se o rekord, který byl vyrovnán až v roce 2002 Michaelem Schumacherem.
- Juan Manuel Fangio, hijo de Loreto Fangio y Herminia D´Eramo pentacampeón mundial de Fórmula 1, es considerado uno de los mejores pilotos de la historia en esta disciplina, y por muchos expertos internacionales como el mejor piloto deportivo de todos los tiempos. Fue campeón mundial en cinco oportunidades, incluyendo cuatro consecutivas. Es el único piloto de la historia de la F1 que fue campeón con 4 marcas distintas: Alfa Romeo, Maserati, Ferrari y Mercedes-Benz. Ganó 24 carreras de Fórmula 1 de las 51 que disputó consideradas hoy Carreras Oficiales —ver sección aparte—, teniendo aún hoy en día el promedio más alto de la historia de la F1. En 1957 ganó la carrera de Nürburgring, tras haber estado a 48 s del líder, faltando unas pocas vueltas para terminar la carrera. Su marca de 5 títulos permaneció vigente hasta el año 2003 cuando fue superada por el piloto alemán Michael Schumacher. Sin embargo, su efectividad (carreras ganadas sobre partidas efectuadas) ostenta por lejos un récord casi imposible de igualar, con una efectividad del 47%, guarismo sin par hasta la fecha. Del mismo modo, la relación de podios/partidas y de pole/partidas permanecen sin ser igualadas. Además, ganó los premios: Medalla de Vermeil 1984 otorgada por el Municipio de París; el premio Águila de Buenos Aires 1989 otorgado por la Orden de Caballeros de San Martin de Tours; también fue designado Mejor Automovilista de todos los tiempos por la International Racing Press Association en 1982 en Río de Janeiro, Brasil. Por último, fue condecorado con la orden a los servicios distinguidos al mérito civil en el grado de comendador otorgada por el Jefe del Estado Mayor General del Ejército Argentino en 1993. Fue nombrado Profesor Honoris Causa de la Universidad Católica de Santiago del Estero en 1992; Presidente Honorario vitalicio de Mercedes-Benz Argentina S. A; Presidente de la Fundación Renault Argentina S. A; Presidente Honorario del Museo del Automovilismo Juan Manuel Fangio; y Miembro Honorario de la Federación Internacional del Automóvil. Quizás Juan Manuel Fangio sea más valorado por sus adversarios que por sus seguidores, ya que muchos de ellos, como Stirling Moss, se han referido a él como el mejor volante de todos los tiempos, no sólo por su faz deportiva, sino por su caballerosidad en la pista y en los boxes. Es que Fangio daba también una gran importancia al trabajo en equipo, con sus mecánicos, él mismo un conocedor nato de la alta mecánica de aquellos bólidos, trabajaba de igual a igual con su equipo, y siempre dijo que sin los mecánicos poco se hubiese logrado. Su sencillez y al mismo tiempo su fría determinación en la competencia, hacía que en su persona conviviese un caballero y al mismo tiempo un temple invencible y a toda prueba en la carrera. Moss solía referirse a él como "... una furia fría, glacial... " Sus restos mortales descansan en el cementerio de su ciudad natal, Balcarce, en la provincia de Buenos Aires. Es en esta ciudad donde se encuentra el "Museo Deportivo Juan Manuel Fangio", fundado en noviembre de 1986, que conserva el patrimonio deportivo del piloto. Nunca se casó. Según una confesión hecha a un periodista, afirmó: "No tuve suerte con las mujeres, pero si tuve suerte al tener muchos amigos". También se le atribuye la frase: "Yo pude haber ganado una fortuna pero... ¿para qué?. La amistad es la verdadera fortuna que un hombre puede tener".
- Juan Manuel Fangio oli menestynyt argentiinalainen Formula 1 -kuljettaja. Hän voitti viisi maailmanmestaruutta 1950-luvulla, joista neljä viimeistä olivat perättäisiä. Fangio syntyi italialaiseen siirtolaisperheeseen Balcarcessa Argentiinassa. Fangion ura kilpa-autoilijana alkoi vuonna 1934. Hän voitti Argentiinan mestaruuden vuosina 1940 ja 1941. Toisen maailmansodan jälkeen Fangio siirtyi ajamaan kilpaa Euroopassa vuonna 1947. Fangio voitti viisi mestaruuttansa peräti neljässä eri tallissa Alfa Romeolla, Mercedes-Benzillä, Ferrarilla ja Maseratilla. Fangio onkin ainut kilpailija koko Formula 1 -historiassa, joka on pystynyt voittamaan vähintään kaksi peräkkäistä maailmanmestaruutta eri automerkeillä. Hän ajoi 51 GP-kilpailua, joista voitti 24. Fangio voitti siis lähes puolet ajamistaan kilpailuista voittoprosenttinsa ollessa 47. Kaksi voitoista oli jaettuja voittoja; 1950-luvun sääntöjen mukaan samaa autoa saattoi ajaa useampi kuljettaja kilpailun aikana. Juan Manuel Fangiota on usein pidetty kaikkien aikojen parhaana F1-kuljettajana. Eri aikakausien pilotteja on kuitenkin hyvin vaikea, suorastaan mahdoton, asettaa paremmuusjärjestykseen. Fangion kova kilpakumppani Stirling Moss onkin sanonut Fangiosta että "kukaan muu ei ole tehnyt kilpa-autossa yhtä vähän virheitä kuin hän". Fangiosta elää formulapiireissä lukemattomia legendoja. Niistä yksi sijoittuu Nürburgringin vanhalle yli 20 kilometrin mittaiselle radalle, jonka Fangio valloitti kolmesti, viimeisen kerran 1957, jo 46-vuotiaana konkarina. Fangio jahtasi viimeistä maailmanmestaruuttaan Maseratillaan. Hänen pahimmat kilpailijansa olivat Ferrarin Mike Hawthorn ja Peter Collins. Ferrarit ajoivat kisan läpi ilman yhtään varikkopysähdystä, kun taas Fangio oli varautunut yhteen varikkostoppiin. Hän ajoi sitä varten 30 sekunnin kaulan kilpailijoihinsa. Pyörän mutteri juuttui kuitenkin kiinni, ja pysähdys venähti lähes minuutin mittaiseksi. Fangio aloitti takaa-ajon, jonka aikana hän joka kierroksella paransi jo edelliseltä kaudelta nimissään ollutta kierrosennätystä sekuntikaupalla. Viimeistä edellisellä kierroksella hän saavutti Ferrarit ja ohitti ne, ensin Collinsin, sitten Hawthornin. Fangio ohitti kuitenkin molemmat Ferrarit ajamalla mutkat suoriksi, kirjaimellisesti. Nykyään moinen olisi ollut sääntöjen vastaista, mutta tuohon aikaan sitä pidettiin "erinomaisena ideana". Fidel Castron sissit kaappasivat Fangion 23. helmikuuta vuonna 1958 Havannassa mutta hänet vapautettiin pian. Fangio kuoli Buenos Airesissa vuonna 1995 84-vuotiaana. Fangio vieraili muutaman kerran Suomessa mm. Eläintarhan ajojen muistotilaisuudessa.
- Juan Manuel Fangio, était un pilote automobile argentin. Cinq fois Champion du monde de Formule 1 il a dominé la discipline reine du sport automobile dans les années cinquante, étant jusqu'à ce jour le seul pilote à être sacré champion du monde dans 4 écuries différentes. Grâce à ses exploits et à son unique pourcentage de victoires sur Grands Prix disputés (24 victoires sur 51 GP, record absolu), nombreux sont ceux qui le considèrent comme le plus grand pilote de l'histoire.
- Juan Manuel Fangio [xwan maˈnwel ˈfaŋxjo] legendás argentin autóversenyző, akit szülőhazájában még most is egyszerűen csak Mesternek hívják. Ő uralta a Formula–1 történetének első évtizedét. A Formula–1 hivatalos weboldala szerint sokan a legnagyszerűbb versenyzőnek tartják az összes Formula–1-es versenyző közül. Öt világbajnokságot nyert, négy teljesen különböző csapattal – Alfa Romeo, Maserati, Mercedes, és Ferrari. Ezt a sorozatot azóta sem ismételték meg. Miután a hosszú ideje rekordot, az öt világbajnoki címet Michael Schumacher megdöntötte, azt mondta: Fangio sokkal magasabb szinten van, mint ahogy én most magamat látom. Amit ő csinált, az egyedülálló, és amit mi csináltunk, az is unikum. A kettőt egyáltalán nem lehet összehasonlítani.
- Fangio nasce il 24 giugno 1911 a Balcarce, in Argentina, da una famiglia di emigrati abruzzesi (suo padre Loreto era di Castiglione Messer Marino in provincia di Chieti). Dopo il servizio militare apre un'autofficina e comincia a gareggiare in corse locali: sono però corse di lunga distanza su strade sconnesse su e giù per il Sud America. La prima gara Fangio la corre, all'età di 18 anni, con una Ford adattata a taxi. Una delle gare più particolari che vince è il Gran Premio del Norde che si corre sulla distanza di 10.000 chilometri! Questa corsa parte da Buenos Aires, sale sulle Ande fino a Lima, in Perù, e ritorna alla capitale Argentina ed il tutto si svolge nell'arco di circa due settimane con tappe giornaliere al termine delle quali il pilota o il copilota devono anche riparare eventuali guasti meccanici, poiché non è consentito dal regolamento l'ausilio di meccanici esterni. Fangio continua a mietere successi guidando ogni tipo di vettura finché, sponsorizzato dal governo stesso, viene mandato in Europa, al termine della Seconda Guerra Mondiale, dove prosegue splendidamente la sua carriera. Dal 1949, all'età di 38 anni, comincia ad avere successo anche sulle piste del vecchio continente. Nel 1950, al volante di un'Alfa Romeo, lotta fino al termine di una esaltante stagione con il compagno di squadra Nino Farina, che alla fine diventerà il primo pilota a vincere il titolo di campione del mondo di Formula 1. L'attesa di Fangio, comunque, dura solo un anno: infatti è del 1951 il primo dei suoi cinque titoli iridati. Il 1952 vede il suo primo grande incidente, a Monza, a causa del quale è costretto a perdere il resto della stagione. Promette di essere a Monza dopo una gara che corre a Belfast ma perde una coincidenza ed è costretto a guidare tutta la notte da Parigi solo per arrivare al circuito brianzolo mezz'ora prima dell'inizio della gara. Essendo costretto a partire dal fondo dello schieramento, tenta il tutto per tutto ma commette uno dei suoi rari errori e perde il controllo della sua Maserati. Fangio è estremamente stanco e le sue reazioni non sono così immediate come al solito: non riesce a riprendere la vettura che finisce su un cumulo di terra e decolla capovolgendosi in aria. Fangio viene estratto dalle lamiere e per alcune ore si teme per la sua vita. L'anno successivo è ancora alla guida di una Maserati e finisce la stagione al secondo posto. La condotta di Fangio è sempre stata quella di accattivarsi le simpatie dei meccanici della sua squadra promettendo loro il 10% delle cifre guadagnate con le vittorie: questa linea gli consente alcuni "favoritismi". Per esempio, durante le prove libere del Gran Premio d'Italia la sua vettura era afflitta da parecchie vibrazioni ma, il giorno della gara, questo problema era completamente scomparso: durante la notte, infatti, i suoi meccanici hanno scambiato le vetture dando la macchina di Fangio al suo compagno di squadra Bonetto. Nel 1954 passa al team Mercedes-Benz e vince il suo secondo titolo di Campione del Mondo. Sui dodici Gran Premi che componevano quella stagione, ne vince otto, concludendo in maniera sfolgorante la prima di quattro stagioni consecutive di monopolio iridato. Arriviamo, così, al 1957, anno del suo ultimo titolo. Siamo al Gran Premio di Germania, che si corre sul circuito del Nürburgring; la Maserati di Fangio accusa meno potenza rispetto alle due Ferrari che si sono subito messe in testa alla corsa, ma, nonostante le difficoltà, infila la seconda rossa di Maranello e infine stupisce tutti percorrendo l'ultima curva ad una velocità quasi incredibile: sorpassa il suo rivale Mike Hawthorn e vince la gara! Conclude la sua carriera nel 1958 con il quarto posto nel Gran Premio di Francia. La sua Maserati, in quell'occasione, non è competitiva e sta per essere doppiato dal leader della corsa Mike Hawthorn il quale, in segno di rispetto per il grande campione conosciuto come il maestro, frena e consente a Fangio di tagliare il traguardo davanti a lui. Al termine della gara dice semplicemente ai suoi meccanici È finita. Alla fine avrà ottenuto 24 vittorie, e un totale di 35 podi, 28 pole-position, e un totale di 48 partenze dalla prima fila, 23 giri veloci e i cinque titoli iridati del 1951-54-55-56-57. Morirà il 17 luglio del 1995, lasciando un indelebile ricordo in tutti gli appassionati di automobilismo.
- ファン・マヌエル・ファンジオ（Juan Manuel Fangio, 1911年6月24日 - 1995年7月17日）は、アルゼンチンのレーシングカー・ドライバーである。F1において5回のワールドチャンピオンに輝いているが、これは2003年にミハエル・シューマッハに破られるまで、46年間も史上最多記録を誇っていた。
- Juan Manuel Fangio was een legendarisch Argentijns Formule 1 coureur; hij won het wereldkampioenschap vijf keer, waarvan vier keer op rij, tussen 1954-57. Michael Schumacher is de enige die dit overtroffen heeft. De in Balcarce geboren Juan Manuel startte zijn carrière als coureur in Zuid-Amerika in 1934 in lange-afstands wedstrijden en hij werd Argentijns kampioen in 1940 en 1941. Door de uitbraak van de Tweede Wereldoorlog werd zijn carrière onderbroken, en hij begon pas in 1947 te racen in Europa. Fangio was in het begin niet erg succesvol, totdat hij in 1950 begon te racen in een Alfa Romeo. Hij werd tweede in het wereldkampioenschap, en hij won zijn eerste titel in 1951. Hij was succesvol in 1952 toen hij in een Maserati reed, maar zijn seizoen was voorbij nadat hij in Monza, Italië, een ernstig ongeluk kreeg. In 1954 won hij zijn tweede titel met Mercedes-Benz, door vier van de zeven GP's te winnen. In 1955 stopte Mercedes met Formule 1 na de ramp in Le Mans, waar meer dan 80 toeschouwers omkwamen. Fangio ging toen naar Scuderia Ferrari, en verving Alberto Ascari die in een ongeluk om het leven was gekomen tijdens het testen van een Formule 1 Ferrari. Hij won zijn vierde titel in dit jaar. Hij won de GP's van Argentinië, Engeland en Duitsland en stond als tweede op het podium tijdens de GP's van Monaco en Italië. In 1957 keerde hij terug naar Maserati en won hij zijn vijfde wereldtitel. Na deze serie wereldkampioenschappen hield hij op met racen in 1958 na de Franse Grand Prix. Cubaanse rebellen kidnapten hem op 23 februari 1958, maar hebben hem later weer vrijgelaten. Hij overleed op 17 juli 1995, op 84-jarige leeftijd. Hij ligt begraven in Buenos Aires in Argentinië.
- Juan Manuel Fangio var en argentinsk Formel 1-fører og femdobbel verdensmester, en rekord som stod i 46 år. Han vant førermesterskapene med fire ulike lag; Alfa Romeo, Scuderia Ferrari, Mercedes-Benz og Maserati. Fangio sin rekord med fem seire i førermesterskapet ble slått av Michael Schumacher i 2003.
- Juan Manuel Fangio – argentyński kierowca Formuły 1, pięciokrotny mistrz świata. Odnosił sukcesy nie tylko na torze, ale także w wyścigach drogowych. Fangio karierę zaczynał startując w lokalnych wyścigach drogowych. W 1940 i 1941 został wyścigowym mistrzem Argentyny. Do Europy po raz pierwszy przybył dopiero w 1947 i po serii startów dostał angaż w ekipie Alfa Romeo. W wyścigach Formuły 1 rywalizował w latach 1950-1951 oraz 1953-1958. Startował w zespołach Alfa Romeo, Ferrari, Maserati oraz Mercedesa. Tytuły mistrzowskie zdobywał w latach 1951 i 1954-1957. Wycofał się w trakcie sezonu 1958, w wieku 47 lat. Łącznie w 51 wyścigach odniósł 24 zwycięstwa, a pod względem liczby zdobytych tytułów mistrza świata ustępuje tylko Michaelowi Schumacherowi. W lutym 1958, podczas pobytu w Hawanie, został porwany przez kubańskich rebeliantów i po kilkudziesięciu godzinach wypuszczony przez nich na wolność.
- Juan Manuel Fangio foi um automobilista argentino. É um dos maiores nomes da historia desse esporte.
- Juan Manuel Fangio,, a fost un pilot de Formula 1, campion mondial în cinci rânduri în anii '50.
- Хуан-Мануэль Фанхио — выдающийся аргентинский автогонщик. Носил прозвище Маэстро. Участник чемпионатов Формулы-1 в 50-х годах (1950-1951,1953-1958). Обладатель пяти чемпионских титулов в этом классе автогонок. Становился чемпионом в 1951, 1954, 1955, 1956 и 1957 годах. За многолетнюю историю Формулы-1 по этому показателю был превзойдён только спустя полвека, в 2003 году, Михаэлем Шумахером.
- Juan Manuel Fangio, född 24 juni 1911 i Balcarce i provinsen Buenos Aires, död 17 juli 1995 i Buenos Aires, var en argentinsk racerförare.
- Хуан-Мануель Фанхіо — видатний аргентинський автогонщик. Носив прізвисько Маестро. Учасник чемпіонатів Формули-1 в 1950-х роках (1950-1951,1953-1958). Володар п'яти чемпіонських титулів в цьому класі автоперегонів. Був чемпіоном в 1951, 1954, 1955, 1956 і 1957 роках. За багатолітню історію Формули-1 по цьому показнику був перевершений лише через півстоліття, в 2003 році Міхаелем Шумахером.
|
| rdfs:comment
|
- Juan Manuel Fangio (Balcarce, 24 June 1911 - Buenos Aires, 17 July 1995), nicknamed "El Chueco" ("knock-kneed") or "El Maestro" ("The Master"), was a race car driver from Argentina, who dominated the first decade of Formula One racing. He won five Formula One World Driver's Championships — a record which stood for 46 years until eventually beaten by Michael Schumacher — with four different teams, a feat that has not been repeated since.
- Juan Manuel Fangio war ein argentinischer Automobilrennfahrer. Er prägte die Anfangsjahre der Formel 1 und wurde in dieser Klasse fünfmal Weltmeister − ein Rekord, der erst im Jahr 2003 von Michael Schumacher übertroffen wurde. Nicht zuletzt deshalb gilt Fangio bis heute als einer der erfolgreichsten und besten Rennfahrer in der Geschichte des Grand-Prix-Sports. Bei 51 GP-Starts gewann er 24-mal, diese Erfolgsquote blieb bis heute unerreicht.
- Juan Manuel Fangio va neixer a Balcarce,, Argentina el 24 de juny de 1911 i va morir el 17 de juliol de 1995. S'el considera un dels personatges més destacats de la Fórmula 1 gràcies als 5 campionats que va aconseguir. A més,l'argentí va guanyar 24 curses oficials de les 51 en què va participar, aquesta alta efectivitat és l'argument que fan servir alguns aficionats per a considerar-lo el millor pilot de la història davant d'altres estrelles com Michael Schumacher o Ayrton Senna.
- Juan Manuel Fangio byl argentinský automobilový závodník, účastník mistrovství světa Formule 1. Získal 5 mistrovských titulů, z toho 4 v řadě za sebou. Fangio se narodil 24. června 1911 v Argentinském Balcarce, v rodině italských emigrantů. Z počátku se věnoval kopané a pro typický tvar svých nohou získal přezdívku El Chueco, což znamená žokej na sudu. Ale velmi rychle se u něj projevila vášeň pro mechaniku.
- Juan Manuel Fangio, hijo de Loreto Fangio y Herminia D´Eramo pentacampeón mundial de Fórmula 1, es considerado uno de los mejores pilotos de la historia en esta disciplina, y por muchos expertos internacionales como el mejor piloto deportivo de todos los tiempos. Fue campeón mundial en cinco oportunidades, incluyendo cuatro consecutivas. Es el único piloto de la historia de la F1 que fue campeón con 4 marcas distintas: Alfa Romeo, Maserati, Ferrari y Mercedes-Benz.
- Juan Manuel Fangio oli menestynyt argentiinalainen Formula 1 -kuljettaja. Hän voitti viisi maailmanmestaruutta 1950-luvulla, joista neljä viimeistä olivat perättäisiä. Fangio syntyi italialaiseen siirtolaisperheeseen Balcarcessa Argentiinassa. Fangion ura kilpa-autoilijana alkoi vuonna 1934. Hän voitti Argentiinan mestaruuden vuosina 1940 ja 1941. Toisen maailmansodan jälkeen Fangio siirtyi ajamaan kilpaa Euroopassa vuonna 1947.
- Juan Manuel Fangio, était un pilote automobile argentin. Cinq fois Champion du monde de Formule 1 il a dominé la discipline reine du sport automobile dans les années cinquante, étant jusqu'à ce jour le seul pilote à être sacré champion du monde dans 4 écuries différentes. Grâce à ses exploits et à son unique pourcentage de victoires sur Grands Prix disputés (24 victoires sur 51 GP, record absolu), nombreux sont ceux qui le considèrent comme le plus grand pilote de l'histoire.
- Juan Manuel Fangio [xwan maˈnwel ˈfaŋxjo] legendás argentin autóversenyző, akit szülőhazájában még most is egyszerűen csak Mesternek hívják. Ő uralta a Formula–1 történetének első évtizedét. A Formula–1 hivatalos weboldala szerint sokan a legnagyszerűbb versenyzőnek tartják az összes Formula–1-es versenyző közül. Öt világbajnokságot nyert, négy teljesen különböző csapattal – Alfa Romeo, Maserati, Mercedes, és Ferrari.
- Fangio nasce il 24 giugno 1911 a Balcarce, in Argentina, da una famiglia di emigrati abruzzesi (suo padre Loreto era di Castiglione Messer Marino in provincia di Chieti). Dopo il servizio militare apre un'autofficina e comincia a gareggiare in corse locali: sono però corse di lunga distanza su strade sconnesse su e giù per il Sud America. La prima gara Fangio la corre, all'età di 18 anni, con una Ford adattata a taxi.
- ファン・マヌエル・ファンジオ（Juan Manuel Fangio, 1911年6月24日 - 1995年7月17日）は、アルゼンチンのレーシングカー・ドライバーである。F1において5回のワールドチャンピオンに輝いているが、これは2003年にミハエル・シューマッハに破られるまで、46年間も史上最多記録を誇っていた。
- Juan Manuel Fangio was een legendarisch Argentijns Formule 1 coureur; hij won het wereldkampioenschap vijf keer, waarvan vier keer op rij, tussen 1954-57. Michael Schumacher is de enige die dit overtroffen heeft. De in Balcarce geboren Juan Manuel startte zijn carrière als coureur in Zuid-Amerika in 1934 in lange-afstands wedstrijden en hij werd Argentijns kampioen in 1940 en 1941.
- Juan Manuel Fangio var en argentinsk Formel 1-fører og femdobbel verdensmester, en rekord som stod i 46 år. Han vant førermesterskapene med fire ulike lag; Alfa Romeo, Scuderia Ferrari, Mercedes-Benz og Maserati. Fangio sin rekord med fem seire i førermesterskapet ble slått av Michael Schumacher i 2003.
- Juan Manuel Fangio – argentyński kierowca Formuły 1, pięciokrotny mistrz świata. Odnosił sukcesy nie tylko na torze, ale także w wyścigach drogowych. Fangio karierę zaczynał startując w lokalnych wyścigach drogowych. W 1940 i 1941 został wyścigowym mistrzem Argentyny. Do Europy po raz pierwszy przybył dopiero w 1947 i po serii startów dostał angaż w ekipie Alfa Romeo. W wyścigach Formuły 1 rywalizował w latach 1950-1951 oraz 1953-1958.
- Juan Manuel Fangio foi um automobilista argentino. É um dos maiores nomes da historia desse esporte.
- Juan Manuel Fangio,, a fost un pilot de Formula 1, campion mondial în cinci rânduri în anii '50.
- Хуан-Мануэль Фанхио — выдающийся аргентинский автогонщик. Носил прозвище Маэстро. Участник чемпионатов Формулы-1 в 50-х годах (1950-1951,1953-1958). Обладатель пяти чемпионских титулов в этом классе автогонок. Становился чемпионом в 1951, 1954, 1955, 1956 и 1957 годах.
- Juan Manuel Fangio, född 24 juni 1911 i Balcarce i provinsen Buenos Aires, död 17 juli 1995 i Buenos Aires, var en argentinsk racerförare.
- Хуан-Мануель Фанхіо — видатний аргентинський автогонщик. Носив прізвисько Маестро. Учасник чемпіонатів Формули-1 в 1950-х роках (1950-1951,1953-1958). Володар п'яти чемпіонських титулів в цьому класі автоперегонів. Був чемпіоном в 1951, 1954, 1955, 1956 і 1957 роках.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
