| dbpprop:abstract
|
- Johann Wilhelm Ludwig Gleim was a German poet. Gleim was born at Ermsleben near Halberstadt. Having studied law at the university of Halle he became secretary to Prince William of Brandenburg-Schwedt at Berlin, where he made the acquaintance of Ewald von Kleist, whose devoted friend he became. When the prince fell at the battle of Prague, Gleim became secretary to Prince Leopold of Dessau; but he soon gave up his position, not being able to bear the roughness of the Old Dessauer. After residing a few years in Berlin he was appointed, in 1747, secretary of the cathedral chapter at Halberstadt. Father Gleim was the title accorded to him throughout all literary Germany on account of his kind-hearted though inconsiderate and undiscriminating patronage alike of the poets and poetasters of the period. He wrote a large number of feeble imitations of Anacreon, Horace and the minnesingers, a dull didactic poem entitled Halladat oder das rote Buch (1774), and collections of fables and romances. Of higher merit are his Preussische Kriegslieder von einem Grenadier (1758). These, which were inspired by the campaigns of Frederick II, are often distinguished by genuine feeling and vigorous force of expression. They are also noteworthy as being the first of that long series of noble political songs in which later German literature is so rich. With this exception, Gleim's writings are for the most part tamely commonplace in thought and expression. He died at Halberstadt on 18 February 1803. Gleim's Sämtliche Werke appeared in 7 vols. in the years 1811–1813; a reprint of the Lieder eines Grenadiers was published by A Sauer in 1882. A good selection of Gleim's poetry will be found in Franz Muncker, Anakreontiker und preussisch-patriotische Lyriker (1894). See Wilhelm Körte, Gleims Leben aus seinen Briefen und Schriften (1811). His correspondence with Heinse was published in 2 vols (1894/1896), with Uz (1889), in both cases edited by C Schüddekopf.
- Johann Wilhelm Ludwig Gleim war ein Dichter der Aufklärungszeit.
- Johann Wilhelm Ludwig Gleim byl německý básník. Studoval práva v Halle, kde se seznámil s některými soudobými německými básníky a založil s nimi jakousi anakreónskskou literární školu. Inspirovali se milostnými a pijáckými popěvky tohoto řeckého básníka a na ně navazující francouzskou tradicí a navazovali na ně ve své bezstarostné a klidné poezii. Na studiích vydal svou první a nejvlivnější rozsáhlou (třísvazkovou) básnickou sbírku Versuch in scherzhaften Liedern (Pokusy o žertovné písně, svazky vycházely postupně 1744-1753). Po promoci byl vychovatelem a tajemníkem v různých knížecích rodinách, seznámil se s mnoha význačnými šlechtici i literáty. V roce 1747 se stal tajemníkem katedrální kapituly v Halberstadtu a později walbeckým kanovníkem, byl pokládán za jednoho z nejvýznamnějích básníků své doby, mladé a talentované básníky podporoval finančně i literárně. I díky němu se z Halberstadtu stalo jedno z hlavních kulturních středisek Německa. Přes tento velký význam v literárních kruzích je Gleimův literární význam minimální - pouze eklekticky napodobuje jiné básníky básníky. Relativně nejvýznamnější jádro jeho tvorby tvoří především optimistické a sentimentální popěvky, vydal ale i mnoho jiných básnických sbírek, např. bajky po vzoru La Fontaina, milostné básně po vzoru Petrarcy a ódy po vzoru Horatia. Napodoboval také německou lidovou poezii, biblická podobenství a další, tématicky se ale nevybředl z optimistického sentimentu a obecné mravoučnosti. Přes malou literární hodnotu byl ve své době velmi oblíben a stal se vzorem i pro mnoho českých básníků thámovské generace.
- Johann Wilhelm Ludwig Gleim, né à Ermsleben (Ostharz) le 2 avril 1719, mort à Halberstadt le 18 février 1803, est un poète allemand. Gleim étudia le droit à Halle où il se lia avec quelques jeunes poètes, Uz, Götz, etc. , puis passa plusieurs années à Berlin, devint secrétaire du chapitre de la cathédrale d’Halberstadt, et chanoine de Walbeck. Il réunissait dans sa maison une foule d’écrivains de talent ou d’avenir, comme Klopstock, Mendelssohn, Herder, Voß ou Seume, qui l’appelaient « le père Gleim ». Il avait auprès de lui sa nièce, nommée Sophie-Dorothée, qui fut célébrée, sous le nom de Gleminde, par les jeunes protégés du chanoine. Il rechercha, en outre, l’amitié ou du moins la connaissance, de tous les poètes germanophones. Gleim dut sa grande réputation de poète lyrique à la fois à son talent et à la bienveillance de son caractère. Il s’efforçait de tenir le milieu entre l’école saxonne et l’école suisse, entre les amis de Gottsched et de Bodmer. On l’a surnommé à la fois « l’Anacréon » et le « Tyrtée allemand. » C’est surtout ce dernier titre qui s’est maintenu. Ses nombreuses poésies lyriques comprennent des chants anacréontiques, des poésies à la manière de Pétrarque; des imitations des Minnesingers, des chansons de table; enfin des hymnes guerriers, Parmi celles-ci on cite, comme les plus remarquables, par l’enthousiasme patriotique et l’accent héroïque, les Preussische Kriegslieder eines Grenadiers (Chants de guerre du grenadier prussien; Berlin, 1758, in-12, avec musique). Ce sont les premières poésies de cette nature qui devinrent populaires, et le surnom de « grenadier prussien » resta longtemps à l’auteur. Quoiqu’elles fussent toutes à l’honneur de Frédéric le Grand, celui-ci ne parait pas les avoir connues, ou plutôt les avoir dédaignées. Quelques-unes des chansons prussiennes furent traduites en français dans le Journal étranger. Marmontel cite celle sur la victoire de Lobositz, dans ses Éléments de littérature. Gleim a écrit en outre le poème didactique Halladat, ou le Livre rouge, regardé comme un de ses meilleurs ouvrages, recueil de préceptes sur les devoirs de l’homme d’après les lumières naturelles; le style en est clair et élevé et dans la couleur orientale. On cite encore de Gleim des épigrammes, des épîtres, des satires, des fables, des romans, un drame pastoral, des lettres, etc. Ses Œuvres complètes ont été réunies par W. Körte.
- Johann Wilhelm Ludwig Gleim - pisarz niemiecki okresu oświecenia.
|
| rdfs:comment
|
- Johann Wilhelm Ludwig Gleim was a German poet. Gleim was born at Ermsleben near Halberstadt. Having studied law at the university of Halle he became secretary to Prince William of Brandenburg-Schwedt at Berlin, where he made the acquaintance of Ewald von Kleist, whose devoted friend he became. When the prince fell at the battle of Prague, Gleim became secretary to Prince Leopold of Dessau; but he soon gave up his position, not being able to bear the roughness of the Old Dessauer.
- Johann Wilhelm Ludwig Gleim war ein Dichter der Aufklärungszeit.
- Johann Wilhelm Ludwig Gleim byl německý básník. Studoval práva v Halle, kde se seznámil s některými soudobými německými básníky a založil s nimi jakousi anakreónskskou literární školu. Inspirovali se milostnými a pijáckými popěvky tohoto řeckého básníka a na ně navazující francouzskou tradicí a navazovali na ně ve své bezstarostné a klidné poezii.
- Johann Wilhelm Ludwig Gleim, né à Ermsleben (Ostharz) le 2 avril 1719, mort à Halberstadt le 18 février 1803, est un poète allemand. Gleim étudia le droit à Halle où il se lia avec quelques jeunes poètes, Uz, Götz, etc. , puis passa plusieurs années à Berlin, devint secrétaire du chapitre de la cathédrale d’Halberstadt, et chanoine de Walbeck.
- Johann Wilhelm Ludwig Gleim - pisarz niemiecki okresu oświecenia.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
