| dbpprop:abstract
|
- See also, Israeli literature. Hebrew literature consists of ancient, medieval, and modern writings in the Hebrew language. Beyond comparison, the most important such work is the Hebrew Bible. Most Jewish religious literature is written in Hebrew. The Mishna is the primary rabbinic codification of laws as derived from the Torah. It was written in Hebrew about 200 CE. Jewish worship services were compiled in book form primarily in Hebrew, originally by Amram Gaon and Saadia Gaon. Torah commentaries from Abraham ibn Ezra to Rashi and beyond were written in Hebrew. So were the codifications of Jewish law, such as the Shulchan Aruch. These works of Hebrew literature were in many cases combined or augmented with additional literature in a language that was more familiar to Jews at the time. The Gemara was added as an Aramaic-language commentary on the Mishna to constitute the Talmud. Some of the traditional Jewish prayers are in Aramaic. Some important works of medieval philosophy, such as the Guide to the Perplexed, were originally written in Arabic. During the golden age of Jewish culture in Spain, some prominent rabbis moved to Moorish Spain as religious repression increased elsewhere in the Muslim world. Their religious perspective depended on works in the Arabic language that their colleagues elsewhere in Europe could not read. These rabbis and their successors in Spain, Provence, and Italy translated many works of Jewish, Muslim, Greek, and Roman philosophy and science into Hebrew from Arabic. The influx of subject matter into the Hebrew language forced an expansion of its vocabulary. In the eighteenth century, the Haskalah (Jewish enlightenment) movement worked to achieve equality and freedom for European Jews by promoting Jewish culture as equal. Moses Mendelssohn's translation of the Hebrew Bible into German inspired interest in the Hebrew language that led to the founding of a quarterly review written in Hebrew. Other periodicals followed. In the late eighteenth century, some writers later known largely for their Yiddish writing, such as Sholom Aleichem, began to write in Hebrew under the influence of the Haskalah movement. As Zionist settlement in Palestine intensified, Hebrew became the shared language of the various Jewish immigrant communities. Eliezer Ben-Yehuda in particular worked to adapt Hebrew to the needs of the modern world, turning to Hebrew sources from all periods to develop a language that went beyond the sacred and was capable of articulating the modern experience. In 1966, Shmuel Yosef Agnon won the Nobel Prize for Literature for novels and short stories that employ a unique blend of biblical, Talmudic and modern Hebrew. Among other Israeli authors who were translated into other languages and attained international recognition are Ephraim Kishon, Yaakov Shabtai, A. B. Yehoshua, Amos Oz, Irit Linur, Etgar Keret and Yehoshua Sobol. Today thousands of new books are published in Hebrew each year, both translations from other languages and original works by Israeli authors.
- Hebrejská literatura se skládá se starověkých, středověkých a moderních literárních děl, napsaných hebrejsky. Nejvýznamnějším dílem této literatury je Tanach neboli hebrejská bible. Hebrejsky je psána většina židovské náboženské literatury. Nejvýznamnějším dílem tohoto okruhu je Mišna, rabínská kodifikace zákonů zapsaných obsažených v Tóře nebo z ní odvozených. Toto dílo bylo zapsáno kolem roku 200 našeho letopočtu. K dalším dílům náboženské literatury patří také liturgické texty, komentáře k Tóře a základní díla židovského práva, jako je Šulchan Aruch. Tato díla hebrejské literatury byla mnohdy kombinávána nebo rozšířena texty, psanými v jiném jazyce, který byl mezi soudobými židyužívanější, například Gemara, aramejsky psaný komentář k Mišně, tvořící jádro Talmudu, také některé tradiční židovské modlitby jsou psány aramejsky. Některá díla středověké filosofie, například Maimonidova kniha Průvodce bloudících, jsou psány arabsky. Ve vrcholném období židovské kultury ve Španělsku se řada významných rabínů přestěhovala do arabské části Španělska, protože muslimský svět byl vůči židům tolerantnější. Vzhledem k tomu začalo jejich náboženské vzdělání záviset na arabsky psaných dílech, která učenci jinde v evropě nemohli číst. Tito rabíni a jejich následovníci ve Španělsku, Francii a Itálii proto přeložili mnoho děl židovské, muslimské, řecké a římské filosofie a vědy z arabštiny do hebrejštiny. Tento příliv nových témat do hebrejské literatury způsobil podstatné rozšíření její slovní zásoby. V 18. století existoval směr, nazývaný Haskala (židovské osvícenství), který se snažil dosáhnout rovnosti a svobody pro evropské Židy tím, že se snažil dokázat rovnocennost židovské kultury s jinými kulturami. Zájem o hebrejštinu způsobil také německý překlad hebrejské bible, pořízený Mosesem Mendelssohnem, který dále inspiroval založení hebrejsky psaného čtvrtletníku, který následovala další periodika. Po větším rozšíření sionistických komunit v Palestině byla v některých osadách se jako společný jazyk některých osad začala používat právě hebrejština. Vědec Eliazar Ben-Jehuda proto přizpůsobil hebrejštinu pro potřeby moderního světa. V roce 1922 byla takto upravená hebrejština, nazývaná ivrit, schválena jako úřední jazyk budoucího státu Izrael. V roce 1966 získal Šmuel Josef Agnon za své hebrejsky psané romány a povídky Nobelovu cenu za literaturu. Hebrejsky poté psal například Ephraim Kishon, Amos Oz, a řada dalších autorů. Nyní vycháí v Izraeli každoročně tisíce knih, jak překladů, tak původních děl.
- A héber irodalom az ókori, a középkori és modern héber nyelvű műveket jelenti. Minden kétséget kizáróan a legfontosabb ilyen mű a Héber Biblia. A zsidó irodalom legnagyobb része héber nyelven íródott. A Misna volt az első héber nyelvű írás, mely az akkori törvényeket foglalta magába. A könyvet i. e. 200 körül írhatták. Ezeket a héberül írott műveket gyakran összekapcsolták más nyelvű írásokkal, melyeket a kor zsidói jól ismertek. A Talmudohoz arámi nyelven fűztek magyarázó szöveget, ez a Gemara. Néhány hagyományos zsidó imádság is arámi nyelven van. Néhány középkori filozófikus szöveget pedig arab nyelven írtak. A spanyolországi zsidó kultúra fénykorában néhány előkelő rabbi költözött a mór spanyolországba az iszlám világ fokozodó nyomása miatt. Ezek a rabbik rengeteg művet fordítottak le arabról héber nyelvre. Ekkoriban a fodításokból eredően jelentősen megnövekedett a héber szókincs. A 18. században, a zsidó felvilágosodás idején (Haskalah) az európai zsidóság azon fáradozott, hogy a héber irodalom az európaiakkal felvehesse a versenyt. Moses Mendelssohn lefordított a Bibliát német nyelvre, ami felkeltette a héber nyelv iránti érdeklődést a kontinensen. Megjelentek az első héber nyelvű lapok is. Ebben az évszázadban néhány jiddis nyelvű író is, mint Sólem Aléchem, héber nyelven kezdett írni. Ahogy a cionista államocska Palesztina területén egyre nőtt, a héber lett az emigráns zsidó közösség egységes nyelve. Eliezer Ben-Jehuda a héber nyelv modernizálásán fáradozott. 1922-ben a héber lett az új Izrael hivatalos nyelve. 1966-ban Shmuel Yosef Agnon elnyerte az Irodalmi Nobel-díjat. A nemzetközileg is elismert izraeli szerzők közül érdemes megemlíteni: Ephraim Kishon, Yaakov Shabtai, A. B. Yehoshua, Amos Oz, Irit Linur, Etgar Keret és Yehoshua Sobol.
|
| rdfs:comment
|
- See also, Israeli literature. Hebrew literature consists of ancient, medieval, and modern writings in the Hebrew language. Beyond comparison, the most important such work is the Hebrew Bible. Most Jewish religious literature is written in Hebrew. The Mishna is the primary rabbinic codification of laws as derived from the Torah. It was written in Hebrew about 200 CE. Jewish worship services were compiled in book form primarily in Hebrew, originally by Amram Gaon and Saadia Gaon.
- Hebrejská literatura se skládá se starověkých, středověkých a moderních literárních děl, napsaných hebrejsky. Nejvýznamnějším dílem této literatury je Tanach neboli hebrejská bible. Hebrejsky je psána většina židovské náboženské literatury. Nejvýznamnějším dílem tohoto okruhu je Mišna, rabínská kodifikace zákonů zapsaných obsažených v Tóře nebo z ní odvozených. Toto dílo bylo zapsáno kolem roku 200 našeho letopočtu.
- A héber irodalom az ókori, a középkori és modern héber nyelvű műveket jelenti. Minden kétséget kizáróan a legfontosabb ilyen mű a Héber Biblia. A zsidó irodalom legnagyobb része héber nyelven íródott. A Misna volt az első héber nyelvű írás, mely az akkori törvényeket foglalta magába. A könyvet i. e. 200 körül írhatták. Ezeket a héberül írott műveket gyakran összekapcsolták más nyelvű írásokkal, melyeket a kor zsidói jól ismertek.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
