A happening is a performance, event or situation meant to be considered as art. Happenings take place anywhere, are often multi-disciplinary, often lack a narrative and frequently seek to involve the audience in some way. Key elements of happenings are planned, but artists sometimes retain room for improvisation.

PropertyValue
dbpedia-owl:thumbnail
dbpprop:abstract
  • A happening is a performance, event or situation meant to be considered as art. Happenings take place anywhere, are often multi-disciplinary, often lack a narrative and frequently seek to involve the audience in some way. Key elements of happenings are planned, but artists sometimes retain room for improvisation. In the later sixties, perhaps due to the depiction in films of hippie culture, the term was used much less specifically to mean any gathering of interest, from a pool hall meetup or a jamming of a few young people to a beer blast or fancy formal party.
  • Das Happening ist neben Fluxus eine der wichtigsten Formen der Aktionskunst der 1960er Jahre. Ein Happening ist ein improvisiertes Ereignis direkt vor dem Publikum. Eine der frühen Formen des Happenings ist die „décollage“, das Zerreißen und Abreißen von Plakaten. Dazu gehören das Werfen von Gegenständen ins Publikum, Exhibitionismus, Blut- und Farborgien, Zerstören, Zerreißen, Verdrecken von Gegenständen. Ziel ist die Schockwirkung auf das Publikum, das mitunter in das Ereignis einbezogen wird. Der Begriff wurde erstmals 1959 von Allan Kaprow für eine Aktion in der New Yorker Reuben Gallery benutzt, die aus 18 Happenings in sechs Teilen bestand. Es gab dabei drei Räume, welche durch Plastikfolie voneinander abgetrennt waren und in denen zur gleichen Zeit die Geschehnisse abliefen. Allerdings hatte Kaprow den Begriff bereits in seinem 1958 veröffentlichten Aufsatz „The Legacy of Jackson Pollock“ verwendet, wo er eine Prognose für die Kunst der Post-Pollock-Generation entwirft. Bei einem Happening, im Gegensatz zum Fluxus, agieren Künstler oder auch Laien mit den unterschiedlichsten Handlungen vor einem Publikum und beziehen die Zuschauer mit ein. Dieses ist dabei Teil der vom Künstler erdachten Aktion. Es wird mit in die künstlerischen Handlungen einbezogen, wobei der Geschehensablauf nicht von vornherein festgelegt ist. Je nach Reaktion der Zuschauer kann unterschiedlich improvisiert werden. Ziel der Happening-Künstler war es, den traditionellen Kunstbegriff zu erweitern und die Kunst mit dem alltäglichen Leben zu verbinden. Dabei sollten den Menschen alltägliche Handlungen verdeutlicht und dadurch abstrahiert werden. Die Grenze zwischen Fluxus und Happening ist nicht genau zu definieren da sich einige Künstler an beiden Aktionsformen orientieren und beteiligen. Happening und Fluxus im Rheinland der 1960er Jahre: In den 1960er Jahren entwickelte sich in der Bundesrepublik eine übergreifende und umwälzende kulturelle und geistige Bewegung die, selbstbewusst und engagiert durch Persönlichkeiten wie Joseph Beuys, Wolf Vostell und dem Koreaner Nam June Paik, vorwiegend in Köln zu erleben war, und die die Kunst revolutionierte. Die Happenings die durch ihre provokante Motivation kritische Zeitbekenntnisse schufen fanden schnell eine Schar von Anhängern. Die Extravaganz, die politischen und soziologischen Bezüge sowie visionäre Prophezeiungen waren Ingredienzien der Happenings von Wolf Vostell. Diese Ereignisse, die alle Sinne in das Happening und in die Fluxus Konzerte einbezogen, das Engagement von Beuys und Vostell die Koryphäen dieser Kunst-Evolution, waren für viele Kunstliebhaber zu dieser Zeit noch inakzeptabel. Die Happening- und Fluxus-Aktivisten waren von der Fähigkeit der Menschen überzeugt, mit der Teilnahme an den Happenings und Fluxus-Aktionen, selbst aus ihren eigenen Ressourcen zu schöpfen und sich durch Kreativität zu „vervollkommnen“. Die Teilnahme des Publikums ist ein Bestandteil der Happenings. Frei und autonom stilisierten sich Beuys, Vostell und Paik im Rheinland auch durch die von ihnen entwickelte Videokunst zu bekannten Happening-Künstlern. Betrachtet man die internationalen Kunstmärkte seit den 1970er Jahren bis heute, so ist der Einfluss der Happening und Fluxus Bewegung unübersehbar mannigfaltig. Die Beschaffenheit und die Ausdrucksmittel vieler Kunstwerke die heute Galerien schmücken, huldigen oft ohne es zu beabsichtigen den Pionieren dieser in den 1960er Jahren im Rheinland wirkenden Happening, Fluxus und Videokünstler mit einer Hommage. Bekannte Vertreter: Allan Kaprow, John Cage, George Brecht, Joseph Beuys, Bazon Brock, Wolf Vostell, Yoko Ono, Nam June Paik, Claes Oldenburg, Robin Page, Robert Whitman, Robert Rauschenberg, Red Grooms, Jim Dine, Al Hansen, Robert Jasper Grootveld.
  • Happening (de la paraula anglesa que significa esdeveniment, ocurrència, succés). Manifestació artística, freqüentment multidisciplinària, sorgida en els 1950 caracteritzada per la participació dels espectadors. Els happenings integren el conjunt d'una performance i manté afinitats amb el teatre de participació. La proposta original del happening artístic té com temptativa el produir una obra d'art que no es focalitza en objectes sinó en l'esdeveniment a organitzar i la participació dels espectadors, perquè deixin de ser subjectes passius i, amb la seva activitat, arribin a un alliberament a través de l'expressió emotiva i la representació col·lectiva. Encara que és comú confondre el happening amb una performance el primer difereix de la segona per la improvisació o, atès que és difícil una real improvisació, per la imprevisibilitat. El happening com manifestació artística, pot ser d'estils molt diversos, sol ser no permanent, efímer, ja que busca una participació espontània del públic. Per aquest motiu els happenings freqüentment es produïxen en llocs públics, com un gest de sorpresa o irrupció en la quotidianitat. Un exemple d'això són els esdeveniments organitzats per Spencer Tunik en els quals s'impliquen a masses de gent nua estirades sobre la via pública.
  • Happening (vysl. hepenynk) je výraz se širší škálou významů. Může označovat mítink, příležitostné mimořádné shromáždění, ale některé slovníky uvádějí jako základní nebo dokonce jediný význam používání netradičních uměleckých forem a prvků (například divadelních, výtvarných nebo hudebních) se záměrem šokovat nebo provokovat diváky a vtahovat je do akce. Databáze současného umění Artlist definuje happening jako „způsob uměleckého výrazu, který se formuje náhodným rozvíjením děje formou inscenované události za účasti umělce i diváků – účastníků happeningu“ a cituje definici Allana Kaprowa, původce termínu, který happening definoval jako „soubor událostí předváděných nebo vnímaných po určitou dobu a na více místech…“ Roman Týc v rozhovoru pro Reflex vyjádřil k fiktivnímu výbuchu postoj, který je typický pro mnoho z těchto akcí, o jejichž smyslu mnozí pochybují: „…popis toho, jaký to má význam, jsme nenapsali jako intelektuální teoretickou vizi, ale on se píše sám prostřednictvím médií a diskusí na netu. … My jsme z toho tušili tak dvacet procent. Ale dobré umění by mělo mít více vrstev. Po tom, co se to spustilo, objevilo se najednou plno souvislostí. “ Je typické pro mnoho akcí inspirovaných žánrem happeningu, že jejich obsah a smysl nejsou předem domyšleny a deklarovány původcem, ale dotváří je až následná veřejná diskuse.
  • Happening (de la palabra inglesa que significa evento, ocurrencia, suceso). Manifestación artística, frecuentemente multidisciplinaria, surgida en los 1950 caracterizada por la participación de los espectadores. Los happenings integran el conjunto del llamado performance art y mantiene afinidades con el llamado teatro de participación. La propuesta original del happening artístico tiene como tentativa el producir una obra de arte que no se focaliza en objetos sino en el evento a organizar y la participación de los "espectadores", para que dejen de ser sujetos pasivos y, con su actividad, alcancen una liberación a través de la expresión emotiva y la representación colectiva. Aunque es común confundir el happening con la llamada performance el primero difiere de la segunda por la improvisación o, dado que es difícil una real improvisación, por la imprevisibilidad. El happening en cuanto a manifestación artística es de muy diversa índole, suele ser no permanente, efímero, ya que busca una participación espontánea del público. Por este motivo los happenings frecuentemente se producen en lugares públicos, como un gesto de sorpresa o irrupción en la cotidianeidad. Un ejemplo de ello son los eventos organizados por Spencer Tunik en los cuales se implican a masas de gente desnuda.
  • Happeningit (engl. happening = tapahtuma) ovat pienten taiteilijaryhmien improvisaatioesityksiä ja ne olivat suosittuja 1960-luvulla. Happening syntyi Yhdysvalloissa, jossa se liittyi kuvataiteeseen ja teatteriin. Myös musiikki, tanssi sekä valo- ja äänisuunnittelu liittyivät happeningeihin. Happeningin tilalle tuli myöhemmin performanssi. Termi on peräisin Allan Kaprowin näytelmästä "18 Happening in 6 parts" (1959), vaikka toisinaan ensimmäisenä happeninginä pidetään "Theater Piece no. 1"-näytelmää, jonka esitti John Cage Kaprowin opettaja, 50-luvun puolivälissä. Vaikka suuria osia esityksestä improvisoitiin, myös joitakin pääkohtia suunniteltiin. Esitykset vietiin ulos teattereista yleisön sekaan ja yleisöä kannustettiin osallistumaan esitykseen. Happeningien esityspaikkoina olivat tavallisesti julkiset tilat, kuten kadut, aukio ja puistot, sekä taidegalleriat ja -museot. Eräs merkittäviä happening-guruja oli amerikkalainen teatteriohjaaja ja fluxus-säveltäjä Kenneth (Ken)G. Dewey, joka ohjasi myös Suomessa ainakin kolme happeningia. Happeningit olivat myös tärkeä osa nykytanssin postmodernin kauden uusia teoskokeiluja.
  • Utilisé pour la première fois par la langue française en 1963, ce substantif est emprunté à l'anglais (participe du verbe '). Durant la fin des années 1950, un happening était une performance (représentation), un événement ou une situation qui pouvait être considéré comme un art. Une traduction possible en français serait une intervention artistique. Le happening se distingue de la simple performance par son caractère spontané et le fait qu'il exige la participation active du public. Ainsi, pour Allan Kaprow : « Structurellement et philosophiquement, c’est la même chose » mais « la performance est en réalité un évènement artistique, et il se produit devant un public » contrairement au happening qui lui n'a « pas de public. Seulement des intervenants » et qui ne comporte « pas de références à la culture artistique. Pas de références à la musique, au théâtre, à la littérature. »
  • A happeninget 1959-ben Allan Kaprow találta ki New York egyik központi képtárában, de ugyanebben az időben is tartottak ilyen stílusú előadásokat Japánban, Tokióban és Oszakában is. A happeninget vagy eseményművészetet Kaprow így fogalmazta meg:"olyan történések együttese, melyek több mint egy időben, egy helyen történnek, vagy melyeket így figyeltek meg. A környezetet, a zenét, a művész testét, a tárgyakat alkalmazza, s a közönséget is résztvevővé avatja. Bárhol előadható: az önkiszolgálóban, az utcán, a konyhában, egy pillanatban vagy sorozatosan. A happening ősei a futuristák, dadaisták és a szürrealisták által szervezett estélyek voltak. A műfaj New Yorkban született 1959-ben, ahol számos, nem is mindig happening-nek nevezett összejövetelre került sor, festő-és szobrászművészek kezdeményezésére. A tabukat feloldó, a cselekvést és álmot összekapcsoló happening a világ közvetlen kifejezőeszköze volt abban az időben. Európa-szerte 1962-ben a Libre Expression fesztiválja alkalmával terjedt el, majd a Nemzetek Színházába is bejutott.
  • Gli happening sono una forma d’arte che nasce a opera di Allan Kaprow e si focalizza tanto sull’oggetto ma sull’evento che si riesce ad organizzare: «Lo "happening" è una forma di teatro in cui diversi elementi alogici, compresa l'azione scenica priva di matrice, sono montati deliberatamente insieme e organizzati in una struttura a compartimenti». Kaprow descrisse, nel catalogo, il dispositivo messo a punto per gli happening. Gli happening si sarebbero svolti in tre spazi differenti caratterizzati ognuno da un’atmosfera e da un tipo di illuminazione diverse: bianca e blu nel primo, bianca e rossa nel secondo, blu nel terzo. Oltre ai collages e agli oggetti erano previste delle sedie in numero variabile da 75 a 100. Gli invitati ricevevano cartellini numerati e dovevano cambiare sedia, come indicato dalle regole stabilite nel programma. Potevano dunque assistere agli eventi proposti che si sarebbero svolti una sola volta, per una durata totale di un’ora e mezzo: proiezione di diapositive, ascolto di musica improvvisata, una donna nuda che sprofonda in un divano, un’altra che spreme arance, un gruppo di artisti che dipingono tele appese a tramezzi, altri che fanno girare cartelli e recitano testi o suonano uno strumento. Tutti questi eventi incarnano valori antitetici a quelli caratterizzanti l’universo delle “belle arti”, eventi che in particolare promuovono l’effimero, il mutevole, il riavvicinamento tra arte e vita. Gli artisti che si occupano dell'organizzazione degli happening tendono a svincolare il pubblico dal ruolo di fruitore passivo. Gli happening avvengono generalmente in luogo pubblico, all'aperto come fosse un gesto di irruzione nella quotidianità. Hanno conquistato fama gli happening di Spencer Tunick che coinvolgono una massa di persone nude. Importante sviluppi di questa linea di ricerca (sia poetica sia politica) sono il situazionismo e il fenomeno degli indiani etropolitani
  • ハプニングは、1950年代から1970年代前半を中心に、北米・西ヨーロッパ・日本などで展開された、ギャラリーや市街地で行われる非再現的で一回性の強いパフォーマンスアートや作品展示などを総称するのに用いられる美術用語。ハプニングの創始者と言われているアラン・カプローによると「きまった時間と空間の中で演じられる点では演劇に関連をもった芸術形式」。
  • Een happening was een spectaculaire openbare, spontaan lijkende maar vooraf bedachte, gebeurtenis, bedoeld om de openbare orde op een ludieke manier te verstoren, zodoende te shockeren, en daarmee als star en ouderwets ervaren denkbeelden belachelijk te maken.
  • Happening (z ang. "dzianie się", "zdarzenie") – zorganizowane wydarzenie o charakterze artystycznym, ograniczone czasowo, nie posiadające logicznie powiązanej akcji. Happening charakteryzuje się bezpośredniością, otwartością formalną, często z elementami improwizacji (choć powstawały również partytury happeningów), aktywizujące widza, często jako wyraz nieskrępowanej ekspresji twórczej, i otwarcia formuły dzieła, wprowadzenia akcji w czasie (happening wywodzący się z plastyki), wprowadzenia elementu amatorskiego (happening wywodzący się z teatru). W swoim przebiegu może być połączeniem akcji – czynności z przedmiotami, obiektami (często specjalnie do tego celu spreparowanymi), wytwarzaniem dźwięków. Happening może wynikać również ze specyfiki miejsca itp. Dla wielu dziedzin sztuki (plastyka, teatr, muzyka) stał się ożywczą formułą rozszerzającą obszar wąskich specjalności, realizując dzieła multimedialne i polisensoryczne. Happeningi powstały jako wynik wspólnej pracy artystów różnych dziedzin przy aktywnym, współuczestniczącym udziale publiczności. Pierwsze realizowane były w instytucjach sztuki, później jako wydarzenia w przestrzeni: miasta, ulicy, lotniska itp. Początkowo jako niezależna forma sztuki, z czasem stał się narzędziem komunikacji społecznej czy wyrazem postawy politycznej, jak również formą zwracania uwagi na jakiś problem.
  • O happening (do inglês, acontecimento) é uma forma de expressão das artes visuais que, de certa maneira, apresenta características das artes cênicas. Neste tipo de obra, quase sempre planejada, incorpora-se algum elemento de espontaniedade ou improvisação, que nunca se repete da mesma maneira a cada nova apresentação. Apesar de ser definida por alguns historiadores como um sinônimo de performance, o happening é diferente porque, além do aspecto de imprevisibilidade, geralmente envolve a participação direta ou indireta do público espectador. Para o compositor John Cage, os happenings eram "eventos teatrais espontâneos e sem trama". O termo happening, como categoria artística, foi utilizado pela primeira vez pelo artista Allan Kaprow, em 1959. Como evento artístico, acontecia em ambientes diversos, geralmente fora de museus e galerias, nunca preparados previamente para esse fim. Na pop art, artistas como Kaprow e Jim Dine, programavam happennings com o intuito de "tirar a arte das telas e trazê-la para a vida". Robert Rauschenberg, em Spring Training (do inglês, Treino de Primavera), alugou trinta tartarugas para soltá-las sobre um palco escuro, com lanternas presas nos cascos. Enquanto as tartarugas emitiam luzes em direções aleatórias, o artista perambulava entre elas vestindo calças de jóquei. No final, sobre pernas-de-pau, Rauschenberg jogou água em um balde de gelo seco preso a sua cintura, levantando nuvens de vapor ao seu redor. Ao terminar o happening, o artista afirmou: "As tartarugas foram verdadeiras artistas, não foi?" Durante o movimento Provos, de 1964 a 1966, os membros do grupo faziam happening nas praças de Amsterdan. Em 2007, o Happening, não é ainda uma ferramenta extinta. Como tal, em Portugal, artistas como Miguel Palma que transporta portfólio e currículo provocatório, ou mesmo Francisco Eduardo reivindicando a "também autoria" de todas as exposições da rua miguel bombarda do Porto, levando a mãe a defender o seu trabalho e vestindo-se a rigor com mais 6 pessoas para almoçar na Desportiva com o Director do Museu de Serralves João Fernandes, após um meinho com este último ao meio. Movimento apelidado pelos autores de Projecto Individual, criou uma visibilidade muito própria e tem sido um foco de relativa importância para o meio artístico Portuense.
  • Happening este o mişcare artistică în care produsul este caracterizat printr-o improvizaţie în direct contact cu publicul, bazată pe interferenţa între mai multe forme de artă, având ca scop anularea distanţei dintre realitatea şi creaţia artistică. Din zona artistică se păstrează o serie de trăsături, cum ar fi convenţionalitatea, gratuitatea, tendinţa spre semnificaţie, iar de la realitate se împrumută accidentalul, posibilitatea controlului asupra evenimentului, spontaneitatea comportamentului şi dimensiunea banalităţii. Termenul îşi are originea în experimentele lui Allan Kaprow la Douglas College (1958 şi 1959) şi în acţiunea grupului de avangardă din jurul lui Kaprow care, în 1959, prezintă la Reuben Gallery din New York "18 happenings în 6 părţi". Se consideră totuşi că primul "happening" a avut loc în 1952 la Black Mountain College cu reprezentarea piesei "Theater Piece No. 1" a lui John Cage, care fusese profesorul lui Kaprow. Mişcarea, care a cunoscut o rapidă audiţie şi dezvoltare în Statele Unite şi Europa, comunică cu o serie întreagă de tendinţe europene mai vechi, al căror punct de convergenţă este persiflarea unui sistem de prejudecăţi generate de filosofia pragmatică şi exclusivist raţionalistă. Artiştii care au inaugurat la New York happening-ul au avut strânse legături cu Pop art şi cu hiperrealismul. Vizând să abolească graniţa dintre public şi artist, într-o participare vag controlată, prin impunerea unei atmosfere particulare, prin sugerarea unei idei iniţiale şi printr-o serie de interdicţii de comportament (deci în absenţa unui scenariu şi şi a unor indicaţii de regie), utilizând o recuzită în care se întâlnesc obiecte de artă autentice, dar şi obiecte de uz curent, deşeuri şi alte materiale derizorii, desfăşurându-se în spaţii voit "neculturale" (locuri de parcare, holuri de instituţii, pieţe, parcuri etc. ), happening-ul rămâne, de fapt, o artă practică şi consumată în grup restrâns, cu un grad mare de sofisticare. Nu există un public, ci o serie de publicuri stratificate, cu cerinţe, capacitate de recepţie şi pregătire culturală extrem de diferite.
  • Хэ́ппенинг (или хе́ппенинг, англ. happening) — форма современного искусства, представляющая собой действия, события или ситуации, происходящие при участии художника, но не контролируемые им полностью. Хэппенинг обычно включает в себя импровизацию и не имеет, в отличие от перформанса, четкого сценария. Одна из задач хэппенинга — преодоление границ между художником и зрителем. Основоположником хэппенинга как представления с элементами случайности является Джон Кейдж, который осуществил первый хэппенинг в 1952 году. В соответствии с его представлениями о значении случая в художественном творчестве, хэппенинги иногда называют «спонтанными бессюжетными театральными событиями». Термин в 1958 году был предложен Алланом Капроу, учеником Кейджа. Капроу отказывался от традиционных принципов художественного мастерства и постоянства в искусстве. В США к числу художников, развивавших искусство хэппенинга в период его становления, помимо Кейджа и Капроу относятся Джим Дайн, Клас Ольденбург, Роберт Раушенберг, Рой Лихтенштейн. Идея хэппенинга связано с принципом зрительского участия, часто подразумевает постановочные демонстрации в целях социально-политической пропаганды, как многие из работ Йозефа Бойса, или с целью шокировать общественную мораль. В 1959 г. театр «Рубен-Гэллери» поставил пьесу 18 хэппенингов в шести частях (18 Happenings in 6 parts), придуманную Алланом Капроу. Зрители могли приобщиться к происходившему прямо в зале, выпив бокал вина вместе с героями. Хэппенинги стали известны с начала 1960-х годов. На 1960-е годы пришёлся их расцвет (преимущественно в США).
  • Happening är inom konsten en till synes oförberedd föreställning, händelse eller serie händelser, ibland med syfte att få åskådarna att delta. Happening utvecklades i slutet av 1950-talet och början av 1960-talet i USA och vissa menar att en "föreställning" som John Cage företog sig vid Black Mountain College 1952 kan ses som den första happeningen. Den första svenska happeningen brukar anses ha framförts på Moderna Museet i maj 1962. Förslaget kom från Knut Wiggen och den arrangerades av Fylkingen. Några av de medverkande förutom Wiggen var: Lars-Gunnar Bodin, Bo Ullman, Bengt Emil Johnson och Lena Madsén. Happeningen, som varade i cirka 40 minuter, bestod bland annat av en blockflöjtstrio som spelade Grieg, konstnären Giorgio Padoan var halvnaken och slog på en gonggong, mannekängen Lena Madsén visade kläder, Bengt Emil Johnson läste sin dikt Irma Undéns uppgång och förgängelse (till de medverkande). Ett avsnitt ur denna dikt delades ut till publiken likt ett allsångsblad. Allt detta ackompanjerades av att en välklädd man åt en finare middag. När han var färdig och notan var betald var happeningen över.
  • Happening, teyatral doğası olup senaryo dahilinde olmadan, doğaçlama yoluyla yapılan bir çeşit sanatsal etkinliktir. Terim olarak ilk defa Allan Kaprow'un "6 Bölümlük 18 Happening" (18 Happenings in 6 Parts) isimli eserinde kullanılmış ve yaygınlaşmıştır. Slayt gösterileri, dans, koku ve tad gibi hislere hitap eden etkinliklerin sahnelenmesi ve tecrübe edilmesi ön plana çıkar. Birçok örneğinde izleyici katılımı önemlidir ve ortaya çıkan estetik etki, tecrübe edilen etkinliklerin bileşimidir. Claes Oldenburg'un "Dükkan" (Store) (1961), "Oto-bedenler" (Autobodies) (1963), ve "Yıkamalar" (Washes) (1965); Robert Rauschenberg'ün "Harita Odası II" (Map Room II) (1965); Robert Whitman'ın "Amerikan Ayı" (The American Moon) (1960); ve Kaprow'un "Çağrı" (Calling) (1965) isimli eserleri önemli happening'ler arasında sayılabilir. Kaynaklar Answers. com
  • Хепенінг — певна форма дій, акцій, учинків, під час яких митці намагаються залучити глядачів до гри, сценарій якої намічений тільки приблизно. Це вид рухомого твору, в якому навколишнє середовище, речі відіграють роль не менш вагому, ніж живі учасники акції. По суті справи хепенінг є ігровою імпровізацією, яка дає вихід різноманітним підсвідомим спонуканням. Творчість у стилі "хепенінг" полягає в маніпулюванні об'єктами і людьми в просторі.
dbpprop:hasPhotoCollection
dbpprop:reference
rdfs:comment
  • A happening is a performance, event or situation meant to be considered as art. Happenings take place anywhere, are often multi-disciplinary, often lack a narrative and frequently seek to involve the audience in some way. Key elements of happenings are planned, but artists sometimes retain room for improvisation.
  • Das Happening ist neben Fluxus eine der wichtigsten Formen der Aktionskunst der 1960er Jahre. Ein Happening ist ein improvisiertes Ereignis direkt vor dem Publikum. Eine der frühen Formen des Happenings ist die „décollage“, das Zerreißen und Abreißen von Plakaten. Dazu gehören das Werfen von Gegenständen ins Publikum, Exhibitionismus, Blut- und Farborgien, Zerstören, Zerreißen, Verdrecken von Gegenständen.
  • Happening (de la paraula anglesa que significa esdeveniment, ocurrència, succés). Manifestació artística, freqüentment multidisciplinària, sorgida en els 1950 caracteritzada per la participació dels espectadors. Els happenings integren el conjunt d'una performance i manté afinitats amb el teatre de participació.
  • Happening (vysl. hepenynk) je výraz se širší škálou významů. Může označovat mítink, příležitostné mimořádné shromáždění, ale některé slovníky uvádějí jako základní nebo dokonce jediný význam používání netradičních uměleckých forem a prvků (například divadelních, výtvarných nebo hudebních) se záměrem šokovat nebo provokovat diváky a vtahovat je do akce.
  • Happening (de la palabra inglesa que significa evento, ocurrencia, suceso). Manifestación artística, frecuentemente multidisciplinaria, surgida en los 1950 caracterizada por la participación de los espectadores. Los happenings integran el conjunto del llamado performance art y mantiene afinidades con el llamado teatro de participación.
  • Happeningit (engl. happening = tapahtuma) ovat pienten taiteilijaryhmien improvisaatioesityksiä ja ne olivat suosittuja 1960-luvulla. Happening syntyi Yhdysvalloissa, jossa se liittyi kuvataiteeseen ja teatteriin. Myös musiikki, tanssi sekä valo- ja äänisuunnittelu liittyivät happeningeihin. Happeningin tilalle tuli myöhemmin performanssi.
  • Utilisé pour la première fois par la langue française en 1963, ce substantif est emprunté à l'anglais (participe du verbe '). Durant la fin des années 1950, un happening était une performance (représentation), un événement ou une situation qui pouvait être considéré comme un art. Une traduction possible en français serait une intervention artistique.
  • A happeninget 1959-ben Allan Kaprow találta ki New York egyik központi képtárában, de ugyanebben az időben is tartottak ilyen stílusú előadásokat Japánban, Tokióban és Oszakában is. A happeninget vagy eseményművészetet Kaprow így fogalmazta meg:"olyan történések együttese, melyek több mint egy időben, egy helyen történnek, vagy melyeket így figyeltek meg. A környezetet, a zenét, a művész testét, a tárgyakat alkalmazza, s a közönséget is résztvevővé avatja.
  • Gli happening sono una forma d’arte che nasce a opera di Allan Kaprow e si focalizza tanto sull’oggetto ma sull’evento che si riesce ad organizzare: «Lo "happening" è una forma di teatro in cui diversi elementi alogici, compresa l'azione scenica priva di matrice, sono montati deliberatamente insieme e organizzati in una struttura a compartimenti». Kaprow descrisse, nel catalogo, il dispositivo messo a punto per gli happening.
  • ハプニングは、1950年代から1970年代前半を中心に、北米・西ヨーロッパ・日本などで展開された、ギャラリーや市街地で行われる非再現的で一回性の強いパフォーマンスアートや作品展示などを総称するのに用いられる美術用語。ハプニングの創始者と言われているアラン・カプローによると「きまった時間と空間の中で演じられる点では演劇に関連をもった芸術形式」。
  • Een happening was een spectaculaire openbare, spontaan lijkende maar vooraf bedachte, gebeurtenis, bedoeld om de openbare orde op een ludieke manier te verstoren, zodoende te shockeren, en daarmee als star en ouderwets ervaren denkbeelden belachelijk te maken.
  • Happening (z ang. "dzianie się", "zdarzenie") – zorganizowane wydarzenie o charakterze artystycznym, ograniczone czasowo, nie posiadające logicznie powiązanej akcji.
  • O happening (do inglês, acontecimento) é uma forma de expressão das artes visuais que, de certa maneira, apresenta características das artes cênicas. Neste tipo de obra, quase sempre planejada, incorpora-se algum elemento de espontaniedade ou improvisação, que nunca se repete da mesma maneira a cada nova apresentação.
  • Happening este o mişcare artistică în care produsul este caracterizat printr-o improvizaţie în direct contact cu publicul, bazată pe interferenţa între mai multe forme de artă, având ca scop anularea distanţei dintre realitatea şi creaţia artistică.
  • Хэ́ппенинг (или хе́ппенинг, англ. happening) — форма современного искусства, представляющая собой действия, события или ситуации, происходящие при участии художника, но не контролируемые им полностью.
  • Happening är inom konsten en till synes oförberedd föreställning, händelse eller serie händelser, ibland med syfte att få åskådarna att delta. Happening utvecklades i slutet av 1950-talet och början av 1960-talet i USA och vissa menar att en "föreställning" som John Cage företog sig vid Black Mountain College 1952 kan ses som den första happeningen. Den första svenska happeningen brukar anses ha framförts på Moderna Museet i maj 1962.
  • Happening, teyatral doğası olup senaryo dahilinde olmadan, doğaçlama yoluyla yapılan bir çeşit sanatsal etkinliktir. Terim olarak ilk defa Allan Kaprow'un "6 Bölümlük 18 Happening" (18 Happenings in 6 Parts) isimli eserinde kullanılmış ve yaygınlaşmıştır. Slayt gösterileri, dans, koku ve tad gibi hislere hitap eden etkinliklerin sahnelenmesi ve tecrübe edilmesi ön plana çıkar.
  • Хепенінг — певна форма дій, акцій, учинків, під час яких митці намагаються залучити глядачів до гри, сценарій якої намічений тільки приблизно. Це вид рухомого твору, в якому навколишнє середовище, речі відіграють роль не менш вагому, ніж живі учасники акції.
rdfs:label
  • Happening
  • Happening
  • Happening
  • Happening
  • Happening
  • Happeningit
  • Happening
  • Happening
  • Happening
  • ハプニング
  • Happening
  • Happening
  • Happening
  • Happening
  • Хэппенинг
  • Happening
  • Happening
  • Хепенінг
owl:sameAs
skos:subject
foaf:depiction
foaf:page
is dbpedia-owl:Artist/field of
is dbpedia-owl:field of
is dbpprop:field of
is dbpprop:redirect of