Grad, gard, gorod or gord is a Slavic word for town or city. The ancient Slavs were known for building wooden fortified settlements. The reconstructed Proto-Slavic word for such a settlement is *gordъ, related to the Germanic *gard. Similar strongholds were built during the late Bronze and early Iron Ages by the people of the Lusatian culture (ca. 1300 BC – 500 BC), and later in the 7th - 8th centuries CE in modern-day Russia, Belarus, Ukraine, Poland, Czech Republic and eastern Germany.

PropertyValue
dbpedia-owl:thumbnail
dbpprop:abstract
  • Grad, gard, gorod or gord is a Slavic word for town or city. The ancient Slavs were known for building wooden fortified settlements. The reconstructed Proto-Slavic word for such a settlement is *gordъ, related to the Germanic *gard. Similar strongholds were built during the late Bronze and early Iron Ages by the people of the Lusatian culture (ca. 1300 BC – 500 BC), and later in the 7th - 8th centuries CE in modern-day Russia, Belarus, Ukraine, Poland, Czech Republic and eastern Germany. These settlements were usually founded on strategic sites such as hills, riverbanks, lake islands or peninsulas. A typical gord was a group of wooden houses, built either in rows or in circles, surrounded by one or more rings of walls made of earth and wood, a palisade and/or moats. Some gords were ring-shaped, with a round, oval or occasionally polygonal fence or wall surrounding a hollow. Others, built on a natural hill or a man-made mound, were cone-shaped. Those with a natural defense on one side, such as a river or lake, were usually horseshoe-shaped. Most gords were built in densely-populated areas, and situated in places which presented particular natural advantages. However, as Slavic tribes united into states, gords were also built for defense purposes in less populated border areas. Those gords which served as a ruler's residence or lay on trade routes, quickly expanded. A suburbium formed near or below the gord. Its population served the residents of the gord and could shelter within the gord's walls in the event of danger. Eventually the suburbium would have its own fence or wall. In the High Middle Ages, the gord would normally evolve into a castle or citadel; the suburbium – into a town. Some other gords, which did not stand the test of time and were abandoned or destroyed, gradually turned into more or less discernible mounds or rings of earth (known in Russian as gorodische, in Polish as grodzisko, in Ukrainian as horodyshche, in Slovak as hradisko and in Czech as hradiště). Notable archeological sites include Biskupin, Poland and Bilsk, Ukraine.
  • Hradiště je opevněné sídlo z období neolitu až raného středověku, předchůdce středověkých hradů nebo měst. Výraz původně označoval místo, kde stál nebo stojí hrad. V běžné praxi je pojem hradiště používán pro neolitická až raně středověká opevněná sídla budovaná zpravidla jako výšinné opevnění využívající přirozené terénní ochrany. Nejčastěji jsou situována na ostrožnách nad údolími vodních toků či na vrcholech kopců, méně častá jsou hradiště tzv. blatná, zakládaná v rovinatém terénu a využívající vodní ochrany. Velikost hradišť je velmi různá, od nejmenších s rozlohou pod jeden hektar (Požaha) až k obrovským areálům, uzavírajícím v hradbách plochu i několika stovek hektarů (keltská oppida Závist - 180 ha nebo Manching - 380 ha). Funkce hradiska bývá rovněž různá a nejčastěji kombinovaná – vedle předpokládané funkce vojensko-strategické mohla hradiště sloužit jako refugia (útočiště) obyvatelstva, jako shromaždiště ke kultovním či společenským rituálům i jako střediska obchodu včetně funkce opěrných bodů na dálkových komunikacích, nepochybně sloužila i jako sídla společenských elit. Na Moravě je běžnější původní výraz hradisko. Opevněná sídla pozdní doby laténské se označují názvem oppidum. Termínem používaným v kastellologické literatuře pro označení raně středověkých hradišť je také raně středověký hrad. V poslední době bylo v České republice vybudováno několik archeologických skanzenů zaměřených na dobu výstavby hradišť – viz například Vrch Sv. Jana v Netolicích nebo Archeopark v Chotěbuzi u Českého Těšína.
  • Grad est une terminaison courante signifiant ville dans les langues slaves. En russe, la forme -gorod a la même signification. Les anciens Slaves construisaient des fortifications en bois. La reconstruction proto-slave pour des telles installations est *gord, apparenté au mot allemand gard. Le mot s'est ensuite transformé en grad par métathèse du r. Les Slaves du sud ont baptisé leurs villes ou villages de ce suffixe. En témoigne, en Bosnie-Herzégovine, Mrkonjić Grad et Višegrad; en Croatie, Ivanić-Grad, Novigrad, Stari Grad et Biograd na Moru; au Monténégro, Danilovgrad (« la forteresse de Danil »); en Macédoine, Gradsko utilise cette racine slave en préfixe; en Slovénie, Dravograd, Gornji Grad et Grad (občina). En Serbie, Belgrade, la capitale, signifie « ville blanche », Dimitrovgrad et Grad témoigne aussi d'un passé défensif. En Bulgarie, es toponymes d'Asenovgrad, Belogradchik, Blagoevgrad, Botevgrad, Dimitrovgrad, Momchilgrad, Razgrad ou Zlatograd, témoignent de ce suffixe. Les Russes utilisent la version vieux slave de grad ou proprement russe de gorod dans les toponymes : Belgorod, Dimitrovgrad, Kaliningrad, Kitai-Gorod (quartier historique de Moscou), Leningrad / Pétrograd, Nijni Novgorod, Novgorod (signifiant « nouvelle ville ») Stalingrad / Volgograd (« ville de la Volga »), Zelenograd, Zelenogradsk ou Zvenigorod. Le tchèque a connu un amuïssement du g en h, la forme slave devient donc hrad (qui signifie « château-fort, château ») que l'on retrouve, en République tchèque, dans le nom des villes de Jindřichův Hradec, Uherské Hradiště, Hradec Králové, Hradištko et dans le quartier pragois de Hradčany où se situe le château de Prague, dans le nom de la forteresse de Vyšehrad. Comme en tchèque, l'ukrainien connait l'amuïssement du g en h et la forme russe de gorod devient horod dans le nom des localités de Bilhorod-Dnistrovskyi, Charhorod, Vychhorod, Oujgorod, Kirovohrad, Novohrad-Volynskyi ou Novhorod-Siverskyï. En Hongrie, le nom des villes de Csongrád ou Visegrád, témoignent d'un passé slave avant une occupation hongroise.
  • Городи́ще — тип археологического памятника, укреплённое поселение. Охватывает памятники от энеолита до Средних веков. Термин употреблялся ещё в русских летописях. Как правило, городище располагалось в труднодоступных местах: на мысах берегов рек и ручьёв, иногда среди болот. С напольной стороны укреплялись искусственными сооружениями: земляными валами (в более позднюю эпоху — каменными стенами) и рвами. Вершина вала так же, как и край площадки городища, укреплялась деревянными высокими стенами типа частокола или стены из горизонтальных брёвен, вложенных между вертикальными столбами. Остатки городища в виде земляных валов или каменных стен обычно возвышаются над окружающей почвой. Есть тип городищ-убежищ, которые располагались в болотистых низинах и где почти отсутствует культурный слой. Часто рядом с городищем находится и селище. Встречаются довольно мощные укрепления, состоящие из системы двух-трёх валов и рвов между ними, именуемые городищем-замком. Этот тип древнерусского поселения небольшой по площади — от 500 до 2000 м², занимает, как правило, удобное ландшафтное местоположение на высоких местах, при слиянии рек, ручьёв, оврагов.
  • Городи́ще — залишки стародавнього укріпленого поселення або міста, що були оточені ровами та валами і часто захищені природними перепонами (ярами, річками, болотами тощо). Виникнення городищ пов'язане з добою патріархально-общинного ладу, коли суспільство переходить від мисливства і рибальства до землеробства і скотарства. Поширені в усіх країнах і належать до різних історичних епох. Найдавніші городища на території України належать до кінця бронзового віку (поч. 1-го тис. до н. е.). Відомі великі, так звані «скіфські» городища 6—5 ст. до н. е. , що їх збудували осілі землеробські племена, в тому числі предки слов'ян. Найдавніші давньоруські городища належать до 2-ї пол. 1-го тис. н. е. (наприклад, Київське, 6 ст.). Городища, що датуються 9 століттям, відомі на всій території Русі. Більшість давньоруських городищ 9—13 ст. — це залишки феодальних міст з кремлями і посадами або феодальних замків (городище на Княжій горі). Археологічні дослідження городищ мають велике значення для відтворення історії суспільних формацій.
dbpprop:hasPhotoCollection
dbpprop:reference
rdfs:comment
  • Grad, gard, gorod or gord is a Slavic word for town or city. The ancient Slavs were known for building wooden fortified settlements. The reconstructed Proto-Slavic word for such a settlement is *gordъ, related to the Germanic *gard. Similar strongholds were built during the late Bronze and early Iron Ages by the people of the Lusatian culture (ca. 1300 BC – 500 BC), and later in the 7th - 8th centuries CE in modern-day Russia, Belarus, Ukraine, Poland, Czech Republic and eastern Germany.
  • Hradiště je opevněné sídlo z období neolitu až raného středověku, předchůdce středověkých hradů nebo měst. Výraz původně označoval místo, kde stál nebo stojí hrad. V běžné praxi je pojem hradiště používán pro neolitická až raně středověká opevněná sídla budovaná zpravidla jako výšinné opevnění využívající přirozené terénní ochrany.
  • Grad est une terminaison courante signifiant ville dans les langues slaves. En russe, la forme -gorod a la même signification. Les anciens Slaves construisaient des fortifications en bois. La reconstruction proto-slave pour des telles installations est *gord, apparenté au mot allemand gard. Le mot s'est ensuite transformé en grad par métathèse du r. Les Slaves du sud ont baptisé leurs villes ou villages de ce suffixe.
  • Городи́ще — тип археологического памятника, укреплённое поселение. Охватывает памятники от энеолита до Средних веков. Термин употреблялся ещё в русских летописях.
  • Городи́ще — залишки стародавнього укріпленого поселення або міста, що були оточені ровами та валами і часто захищені природними перепонами (ярами, річками, болотами тощо).
rdfs:label
  • Grad (Slavic settlement)
  • Hradiště
  • Grad (terminaison)
  • Городище (археология)
  • Городище (археологія)
owl:sameAs
skos:subject
foaf:depiction
foaf:page
is dbpprop:redirect of