| dbpprop:abstract
|
- Un planador és una aeronau més pesada que el aire que no té motor, però donades les seves grans ales es pot mantenir a l'aire. La seva força de sustentació i traslació provenen únicament de la resultant general aerodinàmica.
- Kluzák (ne vždy zcela přesně v lidové mluvě označovaný též slovem větroň) je bezmotorové letadlo těžší vzduchu, s pevnými nosnými plochami. Kluzáky startují za pomoci tažného letounu, katapultováním ze země (např. prostřednictvím gumového lana), z teréní vyvýšeniny nebo vytažením do výšky pomocí dlouhého lana a navijáku (na principu letu draku). Letovou výšku získávají ve vzestupných vzdušných proudech, které se tvoří buď nad svahem proti kterému vane vítr, nad prohřátým zemským povrchem, nebo v tzv. dlouhé vlně. Polohu v termických stoupavých proudech udržuje pilot kluzáku kroužením - podobně, jako to dělají draví ptáci. Konstrukce kluzáku se v mnoha směrech odlišuje od konstrukce motorových letounů. Kluzáky jsou relativně lehké (vzletová hmotnost se pohybuje většinou v rozmězí 300-700 kg) a vyznačují se hlavně velkou štíhlostí křídel. Relativně nízké měrné zatížení nosné plochy a vysoká aerodynamická jemnost jim umožňuje efektivně využívat energie vzestupného proudění vzduchu pro získávání výšky, kterou pak klouzavým letem proměňují ve vzdálenost. Kluzáky můžeme dělit na: sportovní kuzáky - vyznačují se lepšími aerodynamickými vlastnostmi a jsou používány k různým disciplínám leteckého sportu. školní větroň - větroň robustnější konstrukce určený pro základní i pokračovací pilotní a sportovní výcvik, dnes již převážně dvoumístný se zdvojeným řízením. Například L-13 Blaník. sportovní větroň - zpravidla jednomístný konstruovaný podle specifikací určité soutěžní kategorie (klubový větroň, 15 m třída, volná třída - neomezené rozpětí křídel) nebo pro klubové rekreační a kondiční létání. plachtařský speciál - konstruován pro špičkové výkony v určité oblasti (dálkové lety, akrobacie apod. ) motorizovaný větroň - větroň vybavený pomocným motorem pro umožnění samostatvného vzletu nebo alespoň letu závěsné rogallo - (kupř. podvěsné delta křídlo) padákové - speciální křídla pro paragliding užitkové (zejména transportní) Se sportovními větroni se běžně létá na vzdálenosti 100-300 km (i více - rekordní lety dosahují kolem tisíce kilometrů). Větroň při takovém letu střídavě nabírá výšku kroužením ve stoupavých proudech a pak klouzavým letem postupuje dále na trati letu k dalšímu stoupavému proudu. Pohybuje se přitom standardně ve výškách 200-2000 m nad terénem (výška závisí zejména na počasí, tedy na tom, v jakém rozmezí lze stoupavých proudů využít). Průměrná traťová rychlost takového letu se běžně pohybuje v rozmezí 40-100 km/h (i více) a závisí zejména na schopnostech pilota větroně odhadovat polohu a sílu stoupavých proudů a také na výkonnosti větroně resp. jeho aerodynamickém řešení. Kluzáky našly v minulosti mimo sportu a výcviku pilotů využití především ve vojenství, kde sloužily mimo jiné k přepravě výsadkových jednotek a případně i těžké vojenské techniky. Tyto nákladní kluzáky dosahovaly vzletové hmotnosti několika tun. Bývaly vlekány několikamotorovými těžkými letouny (zpravidla upravenými bombardéry) až do vzdálenosti cca 30-50 km od místa výsadku, kde se odpojily od vlečného lana a klouzavým letem doletěly až do určeného místa přistání. Jejich výhodou byly nízké výrobní náklady a bezhlučný klouzavý let po odpoutání se od vlečného letounu, což umožnilo překvapivé noční výsadky vojsk blízko nepřátelských pozic. Nevýhodou nákladních kluzáků byl omezený operační dosah (nákladní kluzáky nejsou zpravidla schopné využívat efektivně stoupavých proudů a vzhledem k objemnému trupu s nákladem mají i horší klouzavost) a neschopnost samostatného vzletu, tedy návratu po akci na základnu. Proto se dnes k vojenským účelům prakticky nepoužívají.
- Purjelentokone (myös liitokone tai purjekone) on ilmaa raskaampi ilma-alus, jolla lennettäessä hyödynnetään nousevia lämpimiä ilmavirtauksia eli termiikkejä, rinnetuulia ja aaltovirtauksia. Purjekoneet hinataan ilmaan yleensä moottorilentokoneen tai vintturin, joskus myös auton avulla. Ennen saatettiin käyttää vuoristoisella seudulla myös ihmisvoimin venytettyä kumiköyttä, jolla saatiin riittävä korkeus ja voitiin hyödyntää rinnetuulia. 1930-luvulla koulutukseen käytettiin tätä menetelmää muuallakin, lentojen kestot olivat tällöin vain kymmeniä sekunteja ja lento tapahtui lähellä maanpintaa. Tuolloin ei tunnettu kaksipaikkaisia liitokoneita ja oppilaan ensimmäinen yksinlento oli ensimmäinen liitolento. Joissakin purjekonemalleissa on pieni moottori lentoonlähtöä tai pelkkää kotiinpaluuta varten. Jotta purjelentokoneen liito olisi moottorin sammuttamisen jälkeen pitkä, moottori vedetään koneen rungon sisään nousun jälkeen. Itsestarttaavat tai paluumoottorilla varustetut koneet luokitellaan voimanlähteestä huolimatta purjekoneiksi. Moottoripurjelentokoneessa (MoPu) moottori ei ole sisäänvedettävä ja sen purjelento-ominaisuudet ovat yleensä heikohkot.
- A vitorlázó repülőgép levegőnél nehezebb, hajtómű nélküli merevszárnyú repülőgép.
- Szybowiec to statek powietrzny cięższy od powietrza nie posiadający własnego napędu, czyli silnika.
- Planador — é uma aeronave sem motor, mais pesada que o ar e com uma configuração aerodinâmica semelhante à de um avião, que se mantém voando graças às correntes ascendentes na atmosfera.
- Файл:V20001. jpg Планёр во время буксировки Планёр — безмоторный (исключение — класс мотопланёров) летательный аппарат тяжелее воздуха, поддерживаемый в полете за счет аэродинамической подъемной силы, создаваемой на крыле набегающим потоком воздуха. В ряде случаев планёром называют несущую конструкцию летательного аппарата. Примерами планёра являются с детства каждому знакомые бумажный самолётик, бумажный голубь. Наблюдения за полётами птиц побудили строить махолёты и целое семейство летательных аппаратов, использующих приёмы свободного полёта (парение в восходящих потоках, разгон и выход из пике). Для доставки планёра к точке начала свободного полёта используется либо летательный аппарат другого типа (как правило - самолёт-буксировщик например PZL-104 Wilga), либо собственный двигатель с малым ресурсом (например пороховой), либо катапульта. Также применяется наземная лебёдка с длинным тросом, резиновый жгут, натягиваемый командой людей, и старт с наветренного склона горы. Существуют и мотопланёры с собственным двигателем внутреннего сгорания и воздушным винтом. Большинство мотопланёров используют двигатель только после взлёта (для набора высоты в полёте, т. н. круизные мотопланёры), но некоторые их модели с достаточной тягой двигателя способны взлетать и самостоятельно. Файл:Grob.g109b. glider. arp. jpg Мотопланёр Конструкции, способные к планирующему полету, известны человечеству с древности. Доказательства существования планёров в Древнем Египте (2500—1500 гг. до н. э. ) предоставила Исидор Уильям Дейчес. Эмануил Сведенборг (1688—1772) сделал эскизы планёра приблизительно в 1714 г. В 1853 сэр Джордж Кейли сконструирован первый планёр, поднявший человека в воздух. На рубеже XIX и XX веков самым известным создателем планёров был Отто Лилиенталь. Изготовив и испытав множество моделей, ему удалось создать удачную конструкцию балансирного планёра с хорошими лётными характеристиками. Расцвет планёров пришёлся на 20—30-е годы XX века, когда начался настоящий бум планёрных школ. Многие пилоты второй мировой войны совершили свои первые полёты в этих школах. Доступность и относительная дешевизна способствовали широкому распространению планёрного спорта после окончания войны. В настоящее время планёрный спорт является общепризнанным и массовым увлечением в развитых странах. Современные планёры, благодаря достижениям аэродинамики и материаловедения, способны пролететь 60 км по прямой с высоты 1 км в спокойном воздухе. Опытные планеристы, стартовав с высоты 1 км и используя восходящие потоки — термики, способны преодолевать сотни километров без затрат горючего. Существуют также планёры для высшего пилотажа и полётов за грозовым фронтом, что позволяет использовать мощные восходящие потоки и пролетать значительные расстояния. Файл:DG1000 glider crop. jpg Современный двухместный планёр В настоящее время по правилам ФАИ рекорды в планёрном спорте регистрируются, если они установлены в течение одного светового дня. Максимальная дистанция, пройденная на планёре — 3009 км. Клаус Олман (Klaus Ohlmann) из Германии выполнил этот полет 21 января 2003. Современные планёры отличаются большим разнообразием: начиная от сверхлегких, весом в десяток килограммов и скоростью полета чуть больше скорости лошади, и заканчивая космическими челноками, стартовой массой более 100 тонн и скоростью на орбите 28000 км/ч — любой крылатый космический корабль снижается в атмосфере и садится в режиме планёра, хотя по своим лётным характеристикам мало напоминает обычный планёр.
- Glidflygplan är roderstyrda luftfartyg som har en begränsad segelflygförmåga. Gravitationen driver dem nedåt-framåt, medan lyftkraft för att hålla dem flygande samtidigt genereras. De delas in i två typer, enkla glidflygplan och lastglidflygplan.
- Planör, üzerinde hiçbir güç kaynağı olmadan uçabilen hava taşıtıdır. Kokpiti tek veya çift kişilik olabilir, vinç sistemiyle ya da Vilga modeli bir uçağın çekmesiyle havalanırlar. Belli bir yükseklikte Vilga’yla bağlantısını koparıp atmosferdeki hava akımlarından yararlanarak uçabilirler. Özellikle düzenlenen yarışmalarda amaç, en kısa zamanda en uzun yolu katetmektir. Planör yarışmaları mesafe (en uzun mesafeye gidebilmek), zaman (en kısa sürede gidebilmek), irtifa (en yükseğe çıkabilmek) ve akrobasi (planörde yapılan çeşitli gösteriler) olarak düzenlenir. Dünyada ilk planörün mucidinin 1886 yılında bir deneme uçuşu esnasında düşerek ölen Otto Lilienthal olduğu bilinmektedir. Bugün planörcülük birçok ülkede sevilerek yapılan hava sporlarının başında gelmektedir. Türkiye'de de en eski hava sporlarından olup, Planör Uçuş Okulu 1935 yılında açılmıştır. Günümüzde kullanılmakta olan planörler kontrplak ve fiberglas gibi çok hafif malzemelerden yapılmaktadır. Dar gövdesi planörün havayı kolayca yarmasını sağlar, kanatları ise kaldırma kuvvetinden daha fazla faydalanabilmek için ince ve uzun olarak tasarlanmıştır. Planörün motoru olmadığından kanat şekilleri havada kalmasına yardım etmelidir.
- Файл:DG1000 glider crop. jpg Сучасний планер Файл:A7-1. jpg Планер Антонова Ан-7, 1944 Файл:Hamilcar glider on the landing zone near Arnhem. jpg Планер «Гамилькар» в ході проведення повітряно-десантної операції «Маркет-Гарден», 1944 Пла́нер — безмоторний літальний апарат важчий за повітря. Планер не має власної механічної тяги. Створення необхідної підйомної сили досягається приданням планеру швидкості при зльоті; це досягається буксуванням його літаком або гумовим шнуром (амортизатором), якій розтягується вручну планеристами. Відчепившись від буксира, планер, що злетів, може тільки планувати, тобто знижуватися по похилій траєкторії. Використовуючи висхідні потоки повітря, планер може літати горизонтально, парити і навіть набирати висоту. Такий тип польоту має загальну назву планерування або ширяння. Планери широко застосовуються в авіаційному спорті. У військовій справі вони можуть бути використані для викидання повітряних десантів, перекидання спорядження і бойової техніки. Вперше зконструйований 1853 Дж. Кейлі.
- 滑翔机是一种自身没有动力装置驱动，或只是在起飞时有自身动力装置驱动而在大部分飞行阶段并不依赖于动力装置驱动，依靠空气作用于其升力面上的反作用力进行自由飞行的重于空气航空器。滑翔机也是固定翼航空器的一种。滑翔机主要依靠上升气流进行持续飞行，否则就必须靠牺牲高度来维持飞行。大多数滑翔机都没有动力装置，具有动力装置的滑翔机被称为动力滑翔机。滑翔机的一个显著特点就是具有大展弦比的机翼，其滑翔比与同是固定翼航空器的飞机相比要大很多，这种大滑翔比使滑翔机具备了很强的留空能力。目前有些高级滑翔机的滑翔比可达到50:1，即在无风条件下，滑翔机每下降1米的高度就可在水平方向上滑翔50米的距离。
- Un planador és una aeronau més pesada que el aire que no té motor, però donades les seves grans ales es pot mantenir a l'aire. La seva força de sustentació i traslació provenen únicament de la resultant general aerodinàmica.
- Kluzák (ne vždy zcela přesně v lidové mluvě označovaný též slovem větroň) je bezmotorové letadlo těžší vzduchu, s pevnými nosnými plochami. Kluzáky startují za pomoci tažného letounu, katapultováním ze země (např. prostřednictvím gumového lana), z teréní vyvýšeniny nebo vytažením do výšky pomocí dlouhého lana a navijáku (na principu letu draku). Letovou výšku získávají ve vzestupných vzdušných proudech, které se tvoří buď nad svahem proti kterému vane vítr, nad prohřátým zemským povrchem, nebo v tzv. dlouhé vlně. Polohu v termických stoupavých proudech udržuje pilot kluzáku kroužením - podobně, jako to dělají draví ptáci. Konstrukce kluzáku se v mnoha směrech odlišuje od konstrukce motorových letounů. Kluzáky jsou relativně lehké (vzletová hmotnost se pohybuje většinou v rozmězí 300-700 kg) a vyznačují se hlavně velkou štíhlostí křídel. Relativně nízké měrné zatížení nosné plochy a vysoká aerodynamická jemnost jim umožňuje efektivně využívat energie vzestupného proudění vzduchu pro získávání výšky, kterou pak klouzavým letem proměňují ve vzdálenost. Kluzáky můžeme dělit na: sportovní kuzáky - vyznačují se lepšími aerodynamickými vlastnostmi a jsou používány k různým disciplínám leteckého sportu. školní větroň - větroň robustnější konstrukce určený pro základní i pokračovací pilotní a sportovní výcvik, dnes již převážně dvoumístný se zdvojeným řízením. Například L-13 Blaník. sportovní větroň - zpravidla jednomístný konstruovaný podle specifikací určité soutěžní kategorie (klubový větroň, 15 m třída, volná třída - neomezené rozpětí křídel) nebo pro klubové rekreační a kondiční létání. plachtařský speciál - konstruován pro špičkové výkony v určité oblasti (dálkové lety, akrobacie apod. ) motorizovaný větroň - větroň vybavený pomocným motorem pro umožnění samostatvného vzletu nebo alespoň letu závěsné rogallo - (kupř. podvěsné delta křídlo) padákové - speciální křídla pro paragliding užitkové (zejména transportní) Se sportovními větroni se běžně létá na vzdálenosti 100-300 km (i více - rekordní lety dosahují kolem tisíce kilometrů). Větroň při takovém letu střídavě nabírá výšku kroužením ve stoupavých proudech a pak klouzavým letem postupuje dále na trati letu k dalšímu stoupavému proudu. Pohybuje se přitom standardně ve výškách 200-2000 m nad terénem (výška závisí zejména na počasí, tedy na tom, v jakém rozmezí lze stoupavých proudů využít). Průměrná traťová rychlost takového letu se běžně pohybuje v rozmezí 40-100 km/h (i více) a závisí zejména na schopnostech pilota větroně odhadovat polohu a sílu stoupavých proudů a také na výkonnosti větroně resp. jeho aerodynamickém řešení. Kluzáky našly v minulosti mimo sportu a výcviku pilotů využití především ve vojenství, kde sloužily mimo jiné k přepravě výsadkových jednotek a případně i těžké vojenské techniky. Tyto nákladní kluzáky dosahovaly vzletové hmotnosti několika tun. Bývaly vlekány několikamotorovými těžkými letouny (zpravidla upravenými bombardéry) až do vzdálenosti cca 30-50 km od místa výsadku, kde se odpojily od vlečného lana a klouzavým letem doletěly až do určeného místa přistání. Jejich výhodou byly nízké výrobní náklady a bezhlučný klouzavý let po odpoutání se od vlečného letounu, což umožnilo překvapivé noční výsadky vojsk blízko nepřátelských pozic. Nevýhodou nákladních kluzáků byl omezený operační dosah (nákladní kluzáky nejsou zpravidla schopné využívat efektivně stoupavých proudů a vzhledem k objemnému trupu s nákladem mají i horší klouzavost) a neschopnost samostatného vzletu, tedy návratu po akci na základnu. Proto se dnes k vojenským účelům prakticky nepoužívají.
- Purjelentokone (myös liitokone tai purjekone) on ilmaa raskaampi ilma-alus, jolla lennettäessä hyödynnetään nousevia lämpimiä ilmavirtauksia eli termiikkejä, rinnetuulia ja aaltovirtauksia. Purjekoneet hinataan ilmaan yleensä moottorilentokoneen tai vintturin, joskus myös auton avulla. Ennen saatettiin käyttää vuoristoisella seudulla myös ihmisvoimin venytettyä kumiköyttä, jolla saatiin riittävä korkeus ja voitiin hyödyntää rinnetuulia. 1930-luvulla koulutukseen käytettiin tätä menetelmää muuallakin, lentojen kestot olivat tällöin vain kymmeniä sekunteja ja lento tapahtui lähellä maanpintaa. Tuolloin ei tunnettu kaksipaikkaisia liitokoneita ja oppilaan ensimmäinen yksinlento oli ensimmäinen liitolento. Joissakin purjekonemalleissa on pieni moottori lentoonlähtöä tai pelkkää kotiinpaluuta varten. Jotta purjelentokoneen liito olisi moottorin sammuttamisen jälkeen pitkä, moottori vedetään koneen rungon sisään nousun jälkeen. Itsestarttaavat tai paluumoottorilla varustetut koneet luokitellaan voimanlähteestä huolimatta purjekoneiksi. Moottoripurjelentokoneessa (MoPu) moottori ei ole sisäänvedettävä ja sen purjelento-ominaisuudet ovat yleensä heikohkot.
- A vitorlázó repülőgép levegőnél nehezebb, hajtómű nélküli merevszárnyú repülőgép.
- Szybowiec to statek powietrzny cięższy od powietrza nie posiadający własnego napędu, czyli silnika.
- Planador — é uma aeronave sem motor, mais pesada que o ar e com uma configuração aerodinâmica semelhante à de um avião, que se mantém voando graças às correntes ascendentes na atmosfera.
- Файл:V20001. jpg Планёр во время буксировки Планёр — безмоторный (исключение — класс мотопланёров) летательный аппарат тяжелее воздуха, поддерживаемый в полете за счет аэродинамической подъемной силы, создаваемой на крыле набегающим потоком воздуха. В ряде случаев планёром называют несущую конструкцию летательного аппарата. Примерами планёра являются с детства каждому знакомые бумажный самолётик, бумажный голубь. Наблюдения за полётами птиц побудили строить махолёты и целое семейство летательных аппаратов, использующих приёмы свободного полёта (парение в восходящих потоках, разгон и выход из пике). Для доставки планёра к точке начала свободного полёта используется либо летательный аппарат другого типа (как правило - самолёт-буксировщик например PZL-104 Wilga), либо собственный двигатель с малым ресурсом (например пороховой), либо катапульта. Также применяется наземная лебёдка с длинным тросом, резиновый жгут, натягиваемый командой людей, и старт с наветренного склона горы. Существуют и мотопланёры с собственным двигателем внутреннего сгорания и воздушным винтом. Большинство мотопланёров используют двигатель только после взлёта (для набора высоты в полёте, т. н. круизные мотопланёры), но некоторые их модели с достаточной тягой двигателя способны взлетать и самостоятельно. Файл:Grob.g109b. glider. arp. jpg Мотопланёр Конструкции, способные к планирующему полету, известны человечеству с древности. Доказательства существования планёров в Древнем Египте (2500—1500 гг. до н. э. ) предоставила Исидор Уильям Дейчес. Эмануил Сведенборг (1688—1772) сделал эскизы планёра приблизительно в 1714 г. В 1853 сэр Джордж Кейли сконструирован первый планёр, поднявший человека в воздух. На рубеже XIX и XX веков самым известным создателем планёров был Отто Лилиенталь. Изготовив и испытав множество моделей, ему удалось создать удачную конструкцию балансирного планёра с хорошими лётными характеристиками. Расцвет планёров пришёлся на 20—30-е годы XX века, когда начался настоящий бум планёрных школ. Многие пилоты второй мировой войны совершили свои первые полёты в этих школах. Доступность и относительная дешевизна способствовали широкому распространению планёрного спорта после окончания войны. В настоящее время планёрный спорт является общепризнанным и массовым увлечением в развитых странах. Современные планёры, благодаря достижениям аэродинамики и материаловедения, способны пролететь 60 км по прямой с высоты 1 км в спокойном воздухе. Опытные планеристы, стартовав с высоты 1 км и используя восходящие потоки — термики, способны преодолевать сотни километров без затрат горючего. Существуют также планёры для высшего пилотажа и полётов за грозовым фронтом, что позволяет использовать мощные восходящие потоки и пролетать значительные расстояния. Файл:DG1000 glider crop. jpg Современный двухместный планёр В настоящее время по правилам ФАИ рекорды в планёрном спорте регистрируются, если они установлены в течение одного светового дня. Максимальная дистанция, пройденная на планёре — 3009 км. Клаус Олман (Klaus Ohlmann) из Германии выполнил этот полет 21 января 2003. Современные планёры отличаются большим разнообразием: начиная от сверхлегких, весом в десяток килограммов и скоростью полета чуть больше скорости лошади, и заканчивая космическими челноками, стартовой массой более 100 тонн и скоростью на орбите 28000 км/ч — любой крылатый космический корабль снижается в атмосфере и садится в режиме планёра, хотя по своим лётным характеристикам мало напоминает обычный планёр.
- Glidflygplan är roderstyrda luftfartyg som har en begränsad segelflygförmåga. Gravitationen driver dem nedåt-framåt, medan lyftkraft för att hålla dem flygande samtidigt genereras. De delas in i två typer, enkla glidflygplan och lastglidflygplan.
- Planör, üzerinde hiçbir güç kaynağı olmadan uçabilen hava taşıtıdır. Kokpiti tek veya çift kişilik olabilir, vinç sistemiyle ya da Vilga modeli bir uçağın çekmesiyle havalanırlar. Belli bir yükseklikte Vilga’yla bağlantısını koparıp atmosferdeki hava akımlarından yararlanarak uçabilirler. Özellikle düzenlenen yarışmalarda amaç, en kısa zamanda en uzun yolu katetmektir. Planör yarışmaları mesafe (en uzun mesafeye gidebilmek), zaman (en kısa sürede gidebilmek), irtifa (en yükseğe çıkabilmek) ve akrobasi (planörde yapılan çeşitli gösteriler) olarak düzenlenir. Dünyada ilk planörün mucidinin 1886 yılında bir deneme uçuşu esnasında düşerek ölen Otto Lilienthal olduğu bilinmektedir. Bugün planörcülük birçok ülkede sevilerek yapılan hava sporlarının başında gelmektedir. Türkiye'de de en eski hava sporlarından olup, Planör Uçuş Okulu 1935 yılında açılmıştır. Günümüzde kullanılmakta olan planörler kontrplak ve fiberglas gibi çok hafif malzemelerden yapılmaktadır. Dar gövdesi planörün havayı kolayca yarmasını sağlar, kanatları ise kaldırma kuvvetinden daha fazla faydalanabilmek için ince ve uzun olarak tasarlanmıştır. Planörün motoru olmadığından kanat şekilleri havada kalmasına yardım etmelidir.
- Файл:DG1000 glider crop. jpg Сучасний планер Файл:A7-1. jpg Планер Антонова Ан-7, 1944 Файл:Hamilcar glider on the landing zone near Arnhem. jpg Планер «Гамилькар» в ході проведення повітряно-десантної операції «Маркет-Гарден», 1944 Пла́нер — безмоторний літальний апарат важчий за повітря. Планер не має власної механічної тяги. Створення необхідної підйомної сили досягається приданням планеру швидкості при зльоті; це досягається буксуванням його літаком або гумовим шнуром (амортизатором), якій розтягується вручну планеристами. Відчепившись від буксира, планер, що злетів, може тільки планувати, тобто знижуватися по похилій траєкторії. Використовуючи висхідні потоки повітря, планер може літати горизонтально, парити і навіть набирати висоту. Такий тип польоту має загальну назву планерування або ширяння. Планери широко застосовуються в авіаційному спорті. У військовій справі вони можуть бути використані для викидання повітряних десантів, перекидання спорядження і бойової техніки. Вперше зконструйований 1853 Дж. Кейлі.
- 滑翔机是一种自身没有动力装置驱动，或只是在起飞时有自身动力装置驱动而在大部分飞行阶段并不依赖于动力装置驱动，依靠空气作用于其升力面上的反作用力进行自由飞行的重于空气航空器。滑翔机也是固定翼航空器的一种。滑翔机主要依靠上升气流进行持续飞行，否则就必须靠牺牲高度来维持飞行。大多数滑翔机都没有动力装置，具有动力装置的滑翔机被称为动力滑翔机。滑翔机的一个显著特点就是具有大展弦比的机翼，其滑翔比与同是固定翼航空器的飞机相比要大很多，这种大滑翔比使滑翔机具备了很强的留空能力。目前有些高级滑翔机的滑翔比可达到50:1，即在无风条件下，滑翔机每下降1米的高度就可在水平方向上滑翔50米的距离。
|
| rdfs:comment
|
- Un planador és una aeronau més pesada que el aire que no té motor, però donades les seves grans ales es pot mantenir a l'aire. La seva força de sustentació i traslació provenen únicament de la resultant general aerodinàmica.
- Kluzák (ne vždy zcela přesně v lidové mluvě označovaný též slovem větroň) je bezmotorové letadlo těžší vzduchu, s pevnými nosnými plochami. Kluzáky startují za pomoci tažného letounu, katapultováním ze země (např. prostřednictvím gumového lana), z teréní vyvýšeniny nebo vytažením do výšky pomocí dlouhého lana a navijáku (na principu letu draku).
- Purjelentokone (myös liitokone tai purjekone) on ilmaa raskaampi ilma-alus, jolla lennettäessä hyödynnetään nousevia lämpimiä ilmavirtauksia eli termiikkejä, rinnetuulia ja aaltovirtauksia. Purjekoneet hinataan ilmaan yleensä moottorilentokoneen tai vintturin, joskus myös auton avulla. Ennen saatettiin käyttää vuoristoisella seudulla myös ihmisvoimin venytettyä kumiköyttä, jolla saatiin riittävä korkeus ja voitiin hyödyntää rinnetuulia.
- A vitorlázó repülőgép levegőnél nehezebb, hajtómű nélküli merevszárnyú repülőgép.
- Szybowiec to statek powietrzny cięższy od powietrza nie posiadający własnego napędu, czyli silnika.
- Planador — é uma aeronave sem motor, mais pesada que o ar e com uma configuração aerodinâmica semelhante à de um avião, que se mantém voando graças às correntes ascendentes na atmosfera.
- Файл:V20001. jpg Планёр во время буксировки Планёр — безмоторный (исключение — класс мотопланёров) летательный аппарат тяжелее воздуха, поддерживаемый в полете за счет аэродинамической подъемной силы, создаваемой на крыле набегающим потоком воздуха.
- Glidflygplan är roderstyrda luftfartyg som har en begränsad segelflygförmåga. Gravitationen driver dem nedåt-framåt, medan lyftkraft för att hålla dem flygande samtidigt genereras. De delas in i två typer, enkla glidflygplan och lastglidflygplan.
- Planör, üzerinde hiçbir güç kaynağı olmadan uçabilen hava taşıtıdır. Kokpiti tek veya çift kişilik olabilir, vinç sistemiyle ya da Vilga modeli bir uçağın çekmesiyle havalanırlar. Belli bir yükseklikte Vilga’yla bağlantısını koparıp atmosferdeki hava akımlarından yararlanarak uçabilirler. Özellikle düzenlenen yarışmalarda amaç, en kısa zamanda en uzun yolu katetmektir.
- Файл:DG1000 glider crop. jpg Сучасний планер Файл:A7-1. jpg Планер Антонова Ан-7, 1944 Файл:Hamilcar glider on the landing zone near Arnhem. jpg Планер «Гамилькар» в ході проведення повітряно-десантної операції «Маркет-Гарден», 1944 Пла́нер — безмоторний літальний апарат важчий за повітря.
- Un planador és una aeronau més pesada que el aire que no té motor, però donades les seves grans ales es pot mantenir a l'aire. La seva força de sustentació i traslació provenen únicament de la resultant general aerodinàmica.
- Kluzák (ne vždy zcela přesně v lidové mluvě označovaný též slovem větroň) je bezmotorové letadlo těžší vzduchu, s pevnými nosnými plochami. Kluzáky startují za pomoci tažného letounu, katapultováním ze země (např. prostřednictvím gumového lana), z teréní vyvýšeniny nebo vytažením do výšky pomocí dlouhého lana a navijáku (na principu letu draku).
- Purjelentokone (myös liitokone tai purjekone) on ilmaa raskaampi ilma-alus, jolla lennettäessä hyödynnetään nousevia lämpimiä ilmavirtauksia eli termiikkejä, rinnetuulia ja aaltovirtauksia. Purjekoneet hinataan ilmaan yleensä moottorilentokoneen tai vintturin, joskus myös auton avulla. Ennen saatettiin käyttää vuoristoisella seudulla myös ihmisvoimin venytettyä kumiköyttä, jolla saatiin riittävä korkeus ja voitiin hyödyntää rinnetuulia.
- A vitorlázó repülőgép levegőnél nehezebb, hajtómű nélküli merevszárnyú repülőgép.
- Szybowiec to statek powietrzny cięższy od powietrza nie posiadający własnego napędu, czyli silnika.
- Planador — é uma aeronave sem motor, mais pesada que o ar e com uma configuração aerodinâmica semelhante à de um avião, que se mantém voando graças às correntes ascendentes na atmosfera.
- Файл:V20001. jpg Планёр во время буксировки Планёр — безмоторный (исключение — класс мотопланёров) летательный аппарат тяжелее воздуха, поддерживаемый в полете за счет аэродинамической подъемной силы, создаваемой на крыле набегающим потоком воздуха.
- Glidflygplan är roderstyrda luftfartyg som har en begränsad segelflygförmåga. Gravitationen driver dem nedåt-framåt, medan lyftkraft för att hålla dem flygande samtidigt genereras. De delas in i två typer, enkla glidflygplan och lastglidflygplan.
- Planör, üzerinde hiçbir güç kaynağı olmadan uçabilen hava taşıtıdır. Kokpiti tek veya çift kişilik olabilir, vinç sistemiyle ya da Vilga modeli bir uçağın çekmesiyle havalanırlar. Belli bir yükseklikte Vilga’yla bağlantısını koparıp atmosferdeki hava akımlarından yararlanarak uçabilirler. Özellikle düzenlenen yarışmalarda amaç, en kısa zamanda en uzun yolu katetmektir.
- Файл:DG1000 glider crop. jpg Сучасний планер Файл:A7-1. jpg Планер Антонова Ан-7, 1944 Файл:Hamilcar glider on the landing zone near Arnhem. jpg Планер «Гамилькар» в ході проведення повітряно-десантної операції «Маркет-Гарден», 1944 Пла́нер — безмоторний літальний апарат важчий за повітря.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
