| dbpprop:abstract
|
- The gene-centered view of evolution, gene selection theory or selfish gene theory holds that natural selection acts through differential survival of competing genes, increasing the frequency of those alleles whose phenotypic effects successfully promote their own propagation. According to this theory, adaptations are the phenotypic effects through which genes achieve their propagation.
- Sobecký gen je jedna z ústředních metafor moderního neodarwinismu. Podle ní je gen hlavní jednotkou přirozeného výběru, ne jednotlivec, nebo dokonce skupina, jak předpokládal výběr skupinový. Jednotlivé alely se mezi sebou perou o zastoupení v dalších generacích a organismy jsou jejich pouhými výtvory, vehikly, které si postavily, aby se mohly účiněji prosazovat ve světě. Tento pohled umožňuje výklad jevů, které jinými metodami prohlédnout nelze. Uvážíme-li například hlediska genů na chromozomu Y, které se dědí pouze po samčí linii, dojdeme k závěru, že z jejich pohledu by bylo výhodné přehlížet samičí a starat se pouze o samčí potomky. To je v protikladu se zájmy ostatních genů, kterým záleží na svém přenosu do dalších generací obecně. Dochází tak ke střetu zájmů, ze kterého obvykle vycházejí vítězně důsledně pohlavně se rozmnožující geny, což je možné vysvětlení toho, proč je na chromozomu Y a v mitochondirální DNA tak málo genetické informace. Richard Dawkins proslavil toto označení ve své stejnojmenné knize z roku 1976, teorie sama vznikla díky americkému biologovi Georgi C. Williamsovi.
- Geenikeskeinen evoluutionäkemys eli itsekkään geenin teoria korostaa geenien asemaa evoluutiossa ja sen mekanismeissa. Oleellista on geenin asema luonnonvalinnassa perinteisemmän lajin, populaation, yksilön tai ryhmän sijaan. Geenikeskeisen evoluutionäkemyksen mukaan luonnonvalinta toimii kilpailevien geenien tasolla, lisäten niiden alleelien taajuuksia, joiden fenotyyppiset vaikutukset parantavat niiden eloonjäämiskykyä. Geenikeskeinen näkemys ei kuitenkaan väitä, että luonnonvalinnan pienin yksikkö olisi geeni, vaan se erottaa toisistaan "kopioitujan" ja "kulkuvälineen". Varsinkin Richard Dawkinsin käyttämät käsitteet, kuten "geenin itsekkyys", ovat metaforia. Geenikeskeistä näkökulmaa evoluutioon ovat esittäneet ensimmäisinä George C. Williams 1966 kirjassaan Adaptation and Natural Selection ja Richard Dawkins kirjoissa The Selfish Gene (suom. Geenin itsekkyys) ja The Extended Phenotype. Heidän lisäkseen teoriaa ovat laajentaneet ja jalostaneet monet biologit ja filosofit, kuten John Maynard Smith, Robert Trivers, David Haig, Helena Cronin, David Hull, Philip Kitcher ja Daniel C. Dennett.
- La théorie biologique du gène égoïste (selfish gene) constitue une remise en perspective de la théorie de l'évolution. Elle est due principalement à Richard Dawkins, qui l'a exposée dans un ouvrage du même nom paru en 1976. Elle tend à démontrer que l'échelle pertinente à laquelle s'applique la sélection naturelle (ou sélection du plus apte) est l'échelle du gène en qualité de réplicateur, et non l'échelle de l'individu ni de l'espèce. Ainsi, ce ne sont pas les individus ou les espèces qui sont sélectionnés en fonction de leur aptitude plus ou moins grande à se reproduire, mais bien les gènes, unités de base de l'information. Une confusion possible vient de ce que, souvent, l'« intérêt » d'un gène coïncide avec la survie de l'individu qui le porte, mais il y a des exceptions. Notamment, les phénomènes d'altruisme entre individus apparentés, qui vont à l'encontre de l'intérêt particulier des individus (dans le sens de la santé, de la sécurité ou de la reproduction individuelle), aident pourtant de facto des copies d'eux-mêmes plus nombreuses dans d'autres organismes à se répliquer. De même, la présence dans le génome de séquences d'ADN qui ne sont d'aucune utilité pour l'organisme est inexplicable dans une vision « classique » de l'évolution, mais triviale dans la perspective de la théorie du gène égoïste.
|
| rdfs:comment
|
- The gene-centered view of evolution, gene selection theory or selfish gene theory holds that natural selection acts through differential survival of competing genes, increasing the frequency of those alleles whose phenotypic effects successfully promote their own propagation. According to this theory, adaptations are the phenotypic effects through which genes achieve their propagation.
- Sobecký gen je jedna z ústředních metafor moderního neodarwinismu. Podle ní je gen hlavní jednotkou přirozeného výběru, ne jednotlivec, nebo dokonce skupina, jak předpokládal výběr skupinový. Jednotlivé alely se mezi sebou perou o zastoupení v dalších generacích a organismy jsou jejich pouhými výtvory, vehikly, které si postavily, aby se mohly účiněji prosazovat ve světě. Tento pohled umožňuje výklad jevů, které jinými metodami prohlédnout nelze.
- Geenikeskeinen evoluutionäkemys eli itsekkään geenin teoria korostaa geenien asemaa evoluutiossa ja sen mekanismeissa. Oleellista on geenin asema luonnonvalinnassa perinteisemmän lajin, populaation, yksilön tai ryhmän sijaan. Geenikeskeisen evoluutionäkemyksen mukaan luonnonvalinta toimii kilpailevien geenien tasolla, lisäten niiden alleelien taajuuksia, joiden fenotyyppiset vaikutukset parantavat niiden eloonjäämiskykyä.
- La théorie biologique du gène égoïste (selfish gene) constitue une remise en perspective de la théorie de l'évolution. Elle est due principalement à Richard Dawkins, qui l'a exposée dans un ouvrage du même nom paru en 1976. Elle tend à démontrer que l'échelle pertinente à laquelle s'applique la sélection naturelle (ou sélection du plus apte) est l'échelle du gène en qualité de réplicateur, et non l'échelle de l'individu ni de l'espèce.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
