| dbpprop:abstract
|
- Florence Nightingale, OM, RRC (12 May 1820 – 13 August 1910) was an English nurse, writer and statistician. She came to prominence during the Crimean War for her pioneering work in nursing, and was dubbed "The Lady with the Lamp" after her habit of making rounds at night to tend injured soldiers.
- Florence Nightingale war eine britische Krankenschwester. Die Tochter einer wohlhabenden britischen Familie gilt als die Pionierin der modernen Krankenpflege: An ihrem Geburtstag wird ihr zu Ehren der Internationale Tag der Krankenpflege begangen. Insbesondere ihr Einsatz während des Krimkriegs verschaffte ihr in Großbritannien große nationale Verehrung – in die britische Folklore ging sie als Lady with the Lamp – Dame mit der Lampe – ein, weil sie die von ihr betreuten Kranken im Lazarett mit einer Petroleumlampe in der Hand besuchte. Die mathematisch hoch begabte Florence Nightingale hat außerdem Prinzipien der Statistik in die Krankenpflege eingeführt. Sie ist die erste Frau, die in die britische Royal Statistical Society aufgenommen wurde, und erhielt später auch die Ehrenmitgliedschaft in der American Statistical Association.
- Florence Nightingale OM fou una infermera britànica, que es va ocupar dels problemes hospitalaris que es van produir durant la guerra de Crimea i s'esforçà a millorar la qualitat del servei sanitari a l'exèrcit. Més tard, va dedicar-se a formar personal sanitari femení. És considerada la mare de la infermeria moderna, creant el seu primer model conceptual. Va ser la primera dona que va ser admesa a la Royal Statistical Society britànica i membre honorari de la American Statistical Association.
- Florence Nightingalová byla anglická ošetřovatelka, spisovatelka a průkopnice srovnávací lékařské statistiky. Byla známá jako "Dáma s lucernou" ("The Lady with the Lamp"). Narodila se bohatým anglickým manželům ve Florencii a na památku toho byla po tomto městě pojmenována. Florence a její sestru učil jejich otec, absolvent Cambridgeské univerzity. Učil je matematiku, dějepis, filozofii, ale i cizí jazyky. Zatímco její rodiče předpokládali, že se brzy výhodně vdá, ona se rozhodla stát ošetřovatelkou. Rodiče byli proti tomu a poslali ji do Evropy s nadějí, že jí na cestách takové myšlenky přejdou. Na cestách po Evropě roku 1850 navštívila v Německu v Kaiserswerthu nemocnici a školu pro diakonky. Následujícího roku se sem vrátila, aby podstoupila tříměsíční studium ošetřovatelství. V roce 1883 jí královna Viktorie udělila Královský červený kříž. Florence Nightingalová se narodila 12. května 1820 v Itálii. Její rodiče, William Edward a Frances Nightingalová, byli zámožní a asi dva roky pobývali na svatební cestě v Evropě. Měla o rok starší sestru Parthenope. V Anglii přebývali převážně v Lea Hurst v Derbyshire. Na zimu se stěhovali do Embley v Hampshire. Florence i její sestru učil již od mala jejich otec, který vystudoval Cambridge. Florence, na rozdíl od její sestry, učení bavilo. Vyrostla z ní mladá, atraktivní žena, která ale neměla zájem, jak bylo v té době zvykem, vdát se a uzavřít se do rodinného kruhu. Už od mala měla v sobě hodně sociálního cítění, kterého ji naučil William Smith, děda z matčiny strany. Ten byl členem hnutí abolicionistů, tj. hnutí za osvobození otroků v Evropě a Americe. V roce 1837, při procházce v zahradě Embley, se rozhodla, že na výzvu Boha věnuje svůj život nemocným. "Bůh promluvil ke mně a vyzval mne do svých služeb" Doma se nesetkala s velkým pochopením ani oporou, jelikož v té době mělo postavení zdravotní sestry velice špatnou pověst. Navíc v 19. století ženy z lepších domácností většinou nepracovaly. Proti tomu Florence velice protestovala, nelíbilo se ji žít v tzv. zlaté kleci, na které byly ženy v té době zvyklé. Trvalo přes 10let než její rodiče souhlasili s tím, aby z ní byla zdravotní sestra. Její zájem o nemocnice a práci zdravotní sestry se začal rozvíjet, když navštěvovala nemocné v jejich domovech v okolí Dörfern. Své zkušenosti potom získala hlavně v Londýnské a Edinburgské nemocnici, kde se taky seznámila s Elisabeth Fryovou. Elizabeth velice zaujala sociální reforma s níž Florence přišla. V roce 1844 se stala vůdčí osobností za zlepšení lékařské péče v nemocnicích podporou Charlese Villiersea, tehdejšího prezidenta organizace za práva chudých. To vedlo k její aktivní roli v hnutí za práva chudých. Zdravotní sestrou se rozhodla stát v roce 1845. Problémem doby nebylo jenom prostředí ve kterém se nemocní nacházeli, ale také nedostatečná vzdělanost sester. V nemocnicích se nedodržovaly základy hygieny, chyběla organizace práce a lidský přístup k nemocnému. Proto se taky vydala spolu s rodinnými přáteli na cestu do Itálie, Řecka a Egypta a v roce 1850 do Německa. V Německu navštívili nemocnici faráře Theodora Fliednera a školu diakonie v Kaisewerthu nedaleko Düsseldorfu. Theodor Fliedner byl evangelický farář a tuto nemocnici a školu založil v říjnu 1836 s cílem poskytnout humanitární pomoc. V roce 1849 se Florence zúčastnila tříměsíčního kurzu v tamějších ústavech. Následně pracovala u Milosrdných sester v Paříži. V srpnu 1853 nastoupila na post superintendantky Institutu péče o nemocné dámy v Londýně, kde působila až do října 1854. V září 1853 začala Krymská válka, která s sebou přinesla tisíce zraněných vojáků, na které nebyla zdravotnická zařízení v Turecku připravena. Ministr války Sidney Herbert poprosil Florence, aby zorganizovala ošetřovatelskou péči pro vojáky. Florence dala dohromady 38 zdravotních sester, se kterými 4. října odjela do Turecka, kde zprvu nenašla pochopení a místní lékaři nechtěli sestry k nemocným pouštět. Válka přinesla kolem 4000 mrtvých vojáků, ale mnohem více jich zemřelo vlivem špatné hygieny na choleru, tyfus a krvavé průjmy. Proti únavě, špatné výživě a životním podmínkám se Florence snažila bojovat hlavně s pomocí hygienických opatření jako jsou pravidelné měnění ložního prádla, adekvátní osvětlení, pravidelné větrání, zdravější strava a lepší jídelní vybavení pro úpravu stravy. Zároveň podporovala aktivitu nemocných a zlepšení dodávek léčiv. Všechna tato opatřením přinesla větší šance na uzdravení zraněných a nemocných vojáků. Hygienická komise z Anglie přijela až 6 měsíců po příjezdu Florence a zajistila vymytí odpadních stok a kanalizace a zlepšení větrání. Florence se povedlo dát dohromady nakonec 125 dobrovolných zdravotních sester a svou činností snížila úmrtnost ze 42% na 2%. Rapidní pokles úmrtnosti potvrdil souvislosti mezi hygienou a zdravím. Získaná praxe byla později podkladem pro její práci pro Královskou komisí pro zdraví armády o vlivu životních podmínek na zdraví. Přezdívku „dáma s lampou“ získala od vojáků, kteří si ji tak pamatovali z jejích večerních obchůzek u pacientů a veřejně známou se stala díky otištění v anglických Timesech. Zatímco byla ještě stále v Turecku, vedlo 29. listopadu 1855 veřejné shromáždění na podporu práce Florence k ustanovení nadačního fondu Nightingalové pro výcvik sester, který z počátku obdržel mnoho štědrých darů. Čestným tajemníkem tohoto fondu se stal Sidney Herbert a předsedou pak vévoda z Cambridge. Stále bylo potřeba doplnit vzdělání sester. K tomu došlo v roce 1860, kdy Florence otevřela první zdravotnickou školu v Anglii. Zdravotní sestry a porodní asistentky byly vedeny místními lékaři, kteří vycházeli z vědeckých a moderních norem. Tato škola vznikla v nemocnici Sv. Tomáše a dnes se jmenuje Škola Florence Nightingalové pro zdravotní sestry a porodní asistentky. První zde vystudované sestry začaly pracovat roku 1865 v ošetřovně chudobince v Liverpoolu. Vzdělání sester vedlo nejen ke zvýšení úrovně zdravotnictví, ale i ke zlepšení kreditu povolání zdravotní sestry. V čele této nové školy stála paní Sarah Wardrop. Studium trvalo jeden rok, během kterého budoucí sestry navštěvovaly různé přednášky, ale hlavně absolvovaly praxi pod dohledem zkušené sestry. Roku 1869 Florence spolu s Dr. Elizabeth Blackwellovou otevřely vysokou školu medicíny pro dívky. První publikovaná práce Florence vzniká po jejích zkušenostech z Keiserswerthu roku 1851, byla anonymní a obsahovala její první nápady vedoucí k přípravě diakonek pro prácí v nemocnici. V roce 1860 vzniká slavné dílo Florence Nightingalové Notes on Nursing, kde se autorka zaměřuje na práci sestry, a která je základním kamenem jejího učebního plánu. Zmiňuje nutnost pečlivého pozorování a taky potřebu reagovat na pacientovo přání. Tato kniha vyšla dohromady v 11 jazycích. Mezi její další známé publikace patří také Poznámky k nemocnici, kde popisuje uplatňování hygienických technik ve zdravotnických zařízeních. V roce 1874 vydává Florence další knihu s názvem Život a smrt v Indii. Zde popisuje budování královské zdravotní komise pro indickou armádu a díky které se stala vedoucí figurou boje za zlepšení zdravotní péče a veřejného zdraví v Indii. Celkem vydala Florence 200 knih, dokumentů, zpráv a letáků věnujících se sociálním problémům, záležitostem ovlivňujícím zdraví, efektivitě a nemocniční administrativě britské armády. Hrála hlavní roli v ustanovení královské komise pro zdraví armády, jejíž předsedou se stal Sidney Herbert. Přestože Florence jako žena nemohla být součástí komise, napsala pro ni zprávu o více než tisíci stranách a byla nápomocna k realizaci svých doporučení. Její zpráva vedla k zásadnímu zlepšení péče o vojáky a ustanovení armádní zdravotnické školy a detailního systému armádních lékařských záznamů. Florence je také považována za průkopnici lékařského turismu a to na základě jejích dopisů z roku 1856, kde píše o lázních v Turecku a detailně popisuje zdravotní podmínky, fyzický popis míst, informace o stravě a jiné důležité detaily o pacientech. Dá se předpokládat, že směřovala pacienty se skromnými prostředky k cenově dostupné léčbě. Práce Florence sloužila jako inspirace pro sestry i v Americké občanské válce a vláda Unie se na Florence obrátila s prosbou o pomoc při organizaci polních nemocnic. Poskytla také znalosti zakladatelce ošetřovatelství v Americe Lindě Richardové. Florence od mala vynikala v matematice a stala se tak průkopnicí v použití statistických údajů v oblasti epidemiologie a analýzy veřejného zdraví. Pod jejím vedením britská vláda zavedla systematické shromažďování statistických údajů o počtu obyvatel. Byla taky průkopnicí ve vizuální prezentaci informací a statistických grafů a to hlavně ve svých zprávách pro členy parlamentu a úředníky, kteří neradi četli klasické statistické zprávy. Mimo jiné hojně používala koláčový graf, který byl vyvinut roku 1801. Florence se stala příkladem nejen pro Anglii, ale i pro celý svět. Sám Jean Henri Dunant, zakladatel Červeného kříže roku 1864, potvrdil, že největším příkladem pro něj byla právě Florence. " Sice jsem zakladatelem Červeného kříže a tvůrcem Ženevské konvence ale o úctu, která se mi dostala se dělím s jednou anglickou dámou. To, co mě přimělo jet během války do Itálie a bitevní pole u Solferina a pomáhat, byl ten velký vzor, který nám Florence na Krymu dala. “ Zbytek svého života strávila Florence propagováním zřizování a rozvoje zdravotnických profesí a jejich organizací do moderní podoby. Byla zastáncem zlepšování péče a podmínek ve vojenských a civilních nemocnicích v Británii. Florence Nightingalová zemřela v 13. srpna 1910 doma v Londýně. Jako uznání její práce obdržela od královny Victorie Červený kříž a jako první žena britský Řád za zásluhy pro britské impérium. Na počest jejího narození se slaví 12. květen jako Mezinárodní den ošetřovatelství. Je druhou nejznámější osobností z viktoriánské doby po královně Viktorii.
- Florence Nightingale, OM, británica, es considerada una de las pioneras en la práctica de la enfermería. Se le considera la madre de la enfermería moderna y creadora del primer modelo conceptual de enfermería. Destacó desde muy joven en la matemática, aplicando después sus conocimientos de estadística a la epidemiología y a la estadística sanitaria. Fue la primera mujer admitida en la Royal Statistical Society británica, y miembro honorario de la American Statistical Association.
- Florence Nightingale oli nykyaikaisen sairaanhoidon ja sairaanhoitajien esikuva. Nightingale tuli tunnetuksi hoidettuaan yhdessä 38 vapaaehtoisen naissairaanhoitajan kanssa Krimin sodan uhreja Turkissa lokakuusta 1854 lähtien. Vuonna 1860 hänen aloitteestaan perustettiin Lontooseen Nightingale Training School (nykyisin Nightingale School of Nursing), jossa koulutetaan sairaanhoitajia.
- Florence Nightingale, surnommée "la dame à la lampe", était une pionnière des soins infirmiers modernes et une statisticienne notable. Elle reçut l'Ordre du Mérite et la Royal Red Cross.
- Fájl:Florence Nightingale 1920 reproduction. jpg Florence Nightingale 1860 körül Florence Nightingale angol ápolónő. A modern nővérképzés úttörő alakja, a viktoriánus korban a női választójogért harcoló polgári mozgalom jeles képviselője volt.
- フローレンス・ナイティンゲイル（Florence Nightingale, ナイタンゲイルとも、1820年5月12日 - 1910年8月13日）はイギリスの看護師、社会起業家、統計学者、看護教育学者。近代看護教育の生みの親。病院建築でも非凡な才能を発揮した。ギリシア哲学についても造詣が深く、オックスフォード大学のプラトン学者、ベンジャミン・ジョウェットとも親しく交流した。
- Florence Nightingale, Brits verpleegkundige en statisticus. De jonge Florence, als intelligente en goed opgeleide dochter van zeer welgestelde Engelsen, had alle troeven in handen voor succes in de betere kringen. Na een onverwachte confrontatie met de armoede en ziekte onder politieke vluchtelingen in Genève, wist ze dat ze niet het ledige bestaan wilde leiden van de aristocratie en stelde ze zich een ander doel in het leven: het verplegen van zieken en gewonden. Zij wordt gezien als de grondlegger van de moderne verpleegkunde. Ondanks sterk verzet van haar familie was de in Italië geboren Florence grotendeels autodidact in de ziekenverpleging. Korte tijd bracht ze door in het Diakonessenhuis in het Duitse Kaiserswerth en bij de zusters van St. Vincent de Paul in de buurt van Parijs. Na haar terugkomst in Engeland legde zij zich toe op de reorganisatie van een klein ziekenhuis in Londen.
- Florence Nightingale – kjent som The Lady With The Lamp – var en pioner innen moderne sykepleie. Hun ble født inn en rik britisk familie med gode forbindelser i Firenze, Italia. Hun ble kalt opp etter sin fødeby (som heter Florence på engelsk) i likhet med sin eldre søster Parthenope. Hun var en brilliant og viljesterk kvinne som gjorde opprør mot den forventede rollen for en kvinne av hennes status, som gikk ut på å bli en lydig kone. Nightingale henga seg til sykepleien etter det hun selv oppfattet som et hellig kall. (Det første opplevde hun i en alder av 17 år i 1837 ved Embley Park og hun fikk også kall senere i sitt liv. ) Sykepleie var en karriere med dårlig rykte og bestod stort sett av fattigere kvinner. Tradisjonelt sett ble jobben som sykepleier utført av kvinner som fulgte med hæren. De kunne like gjerne fungere som kokker eller prostituerte. Nightingale var spesielt opptatt av de dårlige forholdene for medisinsk pleie av legionene av fattige og trengende. Hun la frem sin beslutning for sin familie i 1845, og vekket dermed harme og uro for disse, især hennes mor. I desember 1844 førte døden til en tigger i et arbeiderhospital i London til en offentlig skandale. Som svar på dette ble Nightingale den ledende forkjemperen for bedret medisinsk pleie i hospitalene, og hun fikk snart støtte fra Charles Villiers, formannen i komiteen for The Poor Law Act. Dette førte henne til en aktiv rolle i reformasjonen av fattigdomslovene, og gikk langt utover det å gi medisinsk pleie. I 1846 besøkte hun Kaiserwerth, et foregangshospital grunnlagt og drevet av en orden av nonner i Tyskland, og hun var meget imponert over kvaliteten på den medisinske pleien og av engasjementet og praksisen til søstrene.
- Florence Nightingale - angielska pielęgniarka i działaczka społeczna, zwana również "Damą z lampą". Jest uważana za twórczynię nowoczesnego pielęgniarstwa.
- Florence Nightingale foi uma enfermeira britânica que ficou famosa por ser pioneira no tratamento a feridos de guerra, durante a Guerra da Criméia. Também contribuiu no campo da Estatística, sendo pioneira na utilização de métodos de representação visual de informações, como por exemplo gráfico setorial (habitualmente conhecido como gráfico do tipo "pizza") criado inicialmente por William Playfair.
- Florence Nightingale a fost precursoarea serviciului sanitar modern. Florence Nightingale a fost nu numai prima infirmieră modernă, dar şi un statistician important. Datorită ambiţiei şi devotamentului de care a dat dovadă, spitalele secolului al XIX-lea s-au transformat în instituţii de tratament adecvate, dotate din punct de vedere sanitar şi cu personal de specialitate gata oricând să îngrijească bolnavii. Datorită altruismului şi personalităţi sale, Florence Nightingale şi-a consacrat întreaga viaţă ajutorării bolnavilor din spitale.
- Файл:Florence Nightingale. png Флоренс Найтингейл Файл:Florence Nightingale monument London closeup 607. jpg Florence Nightingale Флоренс Найтингейл — сестра милосердия и общественный деятель Великобритании.
- Florence Nightingale, född 12 maj 1820 i Florens, Toscana, död 13 augusti 1910 i London, England, var en av grundarna av det moderna sjuksköterskeyrket. Hon föddes i Florens av brittiska föräldrar, som gav henne förnamnet efter staden, men växte upp på familjens gård i England. Nightingales far var välbärgad och hon fick ett betydande årligt belopp, vilket gjorde det möjligt för henne att leva ett fritt liv. Hon valde att genomgå diakoniutbildning vid moderhuset i Kaiserswerth, Tyskland. Detta var i det viktorianska England en lämplig utbildning för en kvinna från en pietistiskt kristen familj. Utbildningen hade grundats 1836 under ledning av prästen Theodor Fliedner med maka. Nightingale är känd för sin insats under Krimkriget, då hon arbetade vid en sjukstuga belägen i Scutari i den asiatiska delen av Konstantinopel. Mot slutet av kriget fick hon en arbetsledande befattning. Genom bland annat bättre hygien sänkte hon dödligheten bland soldaterna på avdelningen med en faktor tjugo eller trettio. Nightingales sjukstuga var mycket välorganiserad, men utgjorde naturligtvis ett begränsat inslag i ett krig som omfattade tiotusentals soldater. Bristande planering hade dock lett till att Krimkriget fick en dålig början för Storbritannien, och pressen letade efter goda nyheter. Som ett resultat av detta fick Nighingales välskötta sjukvård stor uppmärksamhet. När Storbritannien hade vunnit kriget blev Nightingale en nationell hjälte, vilket gjorde det möjligt för henne att verka för en reformerad sjukvård. Nightingale återvände till Storbritannien år 1857. Hon ägnade sig åt att utveckla sitt yrke och år 1860 grundade hon skolan Nightingale School of Nursing för sjuksköterskor i London. Hon gifte sig aldrig. Mot slutet av sitt liv vann hon stor berömmelse. Nightingale är också känd för sina insatser inom statistiken. Hon var en pionjär för visuell beskrivning av statistiska förhållanden. Bland annat använde hon cirkeldiagram, som anses ha först utvecklats av William Playfair år 1801, när hon ville göra säsongsvariationen i soldaternas dödlighet begriplig för brittiska politiker. År 1858 valdes hon som första kvinna in i Royal Statistical Society.
- Florence Nightingale, . 1820'de adını taşıyan İtalya/Floransa'da doğdu. Modern hemşireliğin kurucusudur. Florence Nightingale daha küçük yaşlarda hastahanelerde hastalara yeterince ilgi gösterilmediğini düşünür ve bunu düzeltmek için hasta bakıcı olmak ister. Ailesi Nightingale'e izin vermez. Hasta bakıcıların hastalarla birlikte pis işler yaptılarını söyler ve karşı çıkar. Çünkü o dönemlerde hasta bakıcılık hiç bir işi olmayan kızların yaptığı pis bir iştir. Ailesine ne kadar baskı yapsada kabul ettiremez ve ailesinden ayrılarak hastabakıcı olur. Hasta bakıcılığın kötü adını silmek ve bunu meslek haline getirmek ister. Bunu ülkenin bakanlarına kadar iletir fakat ülkenin başkanları buna izin vermez. Kırım savaşında yaralanan askerlerin iyileşmemesi ve ilaç yetersizliği yüzünden Nightingale'i ararlar ve bunu bir tek kendisinin düzeltebileceğini söyler böylece 1854 yılında Üsküdar'daki Selimiye Kışlası'nda, Kırım Savaşı sırasında yaralanan askerlerin tedavi ve bakımını yapmıştır. Ayrıca İtalyanca, Fransızca ve İngilizce öğrenmiştir. Savaşın zor koşullarında, gece gündüz demeden yaralılara baktığı için askerler ona Lambalı Kadın adını vermiştir. Savaştan sonra Londra'da hemşirelik okulu açmıştır. 1907 yılında Liyakat Nişanı alan ilk kadın olmuştur. 1910 yılında ölmüştür. 1961 yılında, Türkiye'de, Şişli'de açılan ilk Yüksek Hemşirelik Okulu'na onun adı verilmiştir. (1989'da merkez olarak kurulan Florence Nightingale Hastanesi de denen binada şimdi şapka biçiminde camdan bir ek bina daha yapılacaktır. ) Böylece dünya üzerinde ismini altın harflerle yazdıran ilk hemşire olmuştur.
- Фло́ренс Найтінґе́йл — англійська медсестра, організатор і керівник загону санітарок під час Кримської війни 1853—56 років, статистик.
- 弗羅倫斯·南丁格爾（英語：Florence Nightingale，1820年5月12日—1910年8月13日），英國護士和統計學家，出生於義大利一個來自英國上流社會的家庭。 在德國學習護理後，曾往倫敦的醫院工作。於1853年成為倫敦慈善醫院的護士長。 克里米亞戰爭時，她極力向英國軍方爭取在戰地開設醫院，為士兵提供醫療護理。她分析過堆積如山的軍事檔案，指出在克里米亞戰役中，英軍死亡的原因是在戰場外感染疾病，及在戰場上受傷後沒有適當的護理而傷重致死，真正死在戰場上的人反而不多。她更發明了圓形圖以說明這些資料。 南丁格爾於1854年10月21日和38位護士到克里米亞野戰醫院工作。成為該院的護士長，被稱為「克里米亞的天使」又稱「提燈天使」。
|
| rdfs:comment
|
- Florence Nightingale, OM, RRC (12 May 1820 – 13 August 1910) was an English nurse, writer and statistician. She came to prominence during the Crimean War for her pioneering work in nursing, and was dubbed "The Lady with the Lamp" after her habit of making rounds at night to tend injured soldiers.
- Florence Nightingale war eine britische Krankenschwester. Die Tochter einer wohlhabenden britischen Familie gilt als die Pionierin der modernen Krankenpflege: An ihrem Geburtstag wird ihr zu Ehren der Internationale Tag der Krankenpflege begangen.
- Florence Nightingale OM fou una infermera britànica, que es va ocupar dels problemes hospitalaris que es van produir durant la guerra de Crimea i s'esforçà a millorar la qualitat del servei sanitari a l'exèrcit. Més tard, va dedicar-se a formar personal sanitari femení. És considerada la mare de la infermeria moderna, creant el seu primer model conceptual.
- Florence Nightingalová byla anglická ošetřovatelka, spisovatelka a průkopnice srovnávací lékařské statistiky. Byla známá jako "Dáma s lucernou" ("The Lady with the Lamp"). Narodila se bohatým anglickým manželům ve Florencii a na památku toho byla po tomto městě pojmenována. Florence a její sestru učil jejich otec, absolvent Cambridgeské univerzity. Učil je matematiku, dějepis, filozofii, ale i cizí jazyky.
- Florence Nightingale, OM, británica, es considerada una de las pioneras en la práctica de la enfermería. Se le considera la madre de la enfermería moderna y creadora del primer modelo conceptual de enfermería. Destacó desde muy joven en la matemática, aplicando después sus conocimientos de estadística a la epidemiología y a la estadística sanitaria. Fue la primera mujer admitida en la Royal Statistical Society británica, y miembro honorario de la American Statistical Association.
- Florence Nightingale oli nykyaikaisen sairaanhoidon ja sairaanhoitajien esikuva. Nightingale tuli tunnetuksi hoidettuaan yhdessä 38 vapaaehtoisen naissairaanhoitajan kanssa Krimin sodan uhreja Turkissa lokakuusta 1854 lähtien. Vuonna 1860 hänen aloitteestaan perustettiin Lontooseen Nightingale Training School (nykyisin Nightingale School of Nursing), jossa koulutetaan sairaanhoitajia.
- Florence Nightingale, surnommée "la dame à la lampe", était une pionnière des soins infirmiers modernes et une statisticienne notable. Elle reçut l'Ordre du Mérite et la Royal Red Cross.
- Fájl:Florence Nightingale 1920 reproduction. jpg Florence Nightingale 1860 körül Florence Nightingale angol ápolónő. A modern nővérképzés úttörő alakja, a viktoriánus korban a női választójogért harcoló polgári mozgalom jeles képviselője volt.
- フローレンス・ナイティンゲイル（Florence Nightingale, ナイタンゲイルとも、1820年5月12日 - 1910年8月13日）はイギリスの看護師、社会起業家、統計学者、看護教育学者。近代看護教育の生みの親。病院建築でも非凡な才能を発揮した。ギリシア哲学についても造詣が深く、オックスフォード大学のプラトン学者、ベンジャミン・ジョウェットとも親しく交流した。
- Florence Nightingale, Brits verpleegkundige en statisticus. De jonge Florence, als intelligente en goed opgeleide dochter van zeer welgestelde Engelsen, had alle troeven in handen voor succes in de betere kringen. Na een onverwachte confrontatie met de armoede en ziekte onder politieke vluchtelingen in Genève, wist ze dat ze niet het ledige bestaan wilde leiden van de aristocratie en stelde ze zich een ander doel in het leven: het verplegen van zieken en gewonden.
- Florence Nightingale – kjent som The Lady With The Lamp – var en pioner innen moderne sykepleie. Hun ble født inn en rik britisk familie med gode forbindelser i Firenze, Italia. Hun ble kalt opp etter sin fødeby (som heter Florence på engelsk) i likhet med sin eldre søster Parthenope. Hun var en brilliant og viljesterk kvinne som gjorde opprør mot den forventede rollen for en kvinne av hennes status, som gikk ut på å bli en lydig kone.
- Florence Nightingale - angielska pielęgniarka i działaczka społeczna, zwana również "Damą z lampą". Jest uważana za twórczynię nowoczesnego pielęgniarstwa.
- Florence Nightingale foi uma enfermeira britânica que ficou famosa por ser pioneira no tratamento a feridos de guerra, durante a Guerra da Criméia. Também contribuiu no campo da Estatística, sendo pioneira na utilização de métodos de representação visual de informações, como por exemplo gráfico setorial (habitualmente conhecido como gráfico do tipo "pizza") criado inicialmente por William Playfair.
- Florence Nightingale a fost precursoarea serviciului sanitar modern. Florence Nightingale a fost nu numai prima infirmieră modernă, dar şi un statistician important. Datorită ambiţiei şi devotamentului de care a dat dovadă, spitalele secolului al XIX-lea s-au transformat în instituţii de tratament adecvate, dotate din punct de vedere sanitar şi cu personal de specialitate gata oricând să îngrijească bolnavii.
- Файл:Florence Nightingale. png Флоренс Найтингейл Файл:Florence Nightingale monument London closeup 607. jpg Florence Nightingale Флоренс Найтингейл — сестра милосердия и общественный деятель Великобритании.
- Florence Nightingale, född 12 maj 1820 i Florens, Toscana, död 13 augusti 1910 i London, England, var en av grundarna av det moderna sjuksköterskeyrket. Hon föddes i Florens av brittiska föräldrar, som gav henne förnamnet efter staden, men växte upp på familjens gård i England. Nightingales far var välbärgad och hon fick ett betydande årligt belopp, vilket gjorde det möjligt för henne att leva ett fritt liv.
- Florence Nightingale, . 1820'de adını taşıyan İtalya/Floransa'da doğdu. Modern hemşireliğin kurucusudur. Florence Nightingale daha küçük yaşlarda hastahanelerde hastalara yeterince ilgi gösterilmediğini düşünür ve bunu düzeltmek için hasta bakıcı olmak ister. Ailesi Nightingale'e izin vermez. Hasta bakıcıların hastalarla birlikte pis işler yaptılarını söyler ve karşı çıkar.
- Фло́ренс Найтінґе́йл — англійська медсестра, організатор і керівник загону санітарок під час Кримської війни 1853—56 років, статистик.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
