| dbpprop:abstract
|
- Epiphany, is a Christian feast day which celebrates the revelation of God in human form in the person of Jesus Christ. Epiphany falls on January 6 in the modern Gregorian Calendar followed by most Western churches. Many of the Eastern Churches use the traditional Julian Calendar, where Epiphany occurs on the Gregorian Calendar's January 19. Western Christians commemorate the visitation of the Biblical Magi to the child Jesus on this day, i.e. , his manifestation to the Gentiles. Eastern Christians commemorate the baptism of Jesus in the Jordan River, seen as his manifestation to the world as the Son of God. It is also called Theophany, especially by Eastern Christians.
- Epiphanias bzw. Epiphanie (griechisch Επιφάνια oder Επιφάνεια; επί „auf, oben“, φαίνω „ich zeige“, vgl. „Phänomen“) oder Erscheinung des Herrn ist der ursprüngliche und heute noch meist gebrauchte Name des am 6. Januar, dem historischen Weihnachtsdatum, begangenen christlichen Festes. Im Volksmund und in vielen Kalendern ist es auch als Dreikönigsfest, Dreikönigstag oder Theophanie (Θεοφάνια oder Θεοφάνεια „Erscheinen Gottes“), früher auch als „Groß-Neujahr“ oder „Hoch-Neujahr“ bekannt. In Österreich heißt dieser Tag auch Weihnachtszwölfer (zwölfter Tag nach dem 1. Weihnachtsfeiertag). Das Fest wird bei den Westkirchen den sogenannten „drei Weisen aus dem Morgenland“ zugeordnet, in den Ostkirchen jedoch als Tag der Taufe Christi und Offenbarung der Allerheiligsten Dreifaltigkeit begangen. Da der 24. Dezember nach julianischem Kalender auf den 6. Januar nach gregorianischem Kalender fällt, taucht gelegentlich die falsche Behauptung auf, manche Orthodoxen Kirchen würden am 6. Januar Weihnachten bzw. Heiliger Abend feiern. Weihnachten ist aber auch dort am 25. Dezember. Der 25. Dezember des julianischen Kalenders, nach dem diese orthodoxen Kirchen die Kirchenfeste begehen, fällt jedoch im 20. und 21. Jahrhundert auf den 7. Januar des gregorianischen Kalenders. Die Armenische Apostolische Kirche hat den 6. Januar als Weihnachtsfest beibehalten. Da für die armenischen Christen im Heiligen Land weiterhin der julianische Kalender Gültigkeit besitzt, wird Weihnachten dort nach gregorianischem Kalender am 19. Januar begangen. Auf die Differenz zwischen den beiden Kalendern bezieht sich die Redewendung "zwischen den Jahren".
- Epifania és una paraula que deriva del grec i que significa en aquella llengua manifestació. Amb aquest sentit l'epifania en el cristianisme és vincula actualment amb la festa dels reis mags que amb la seva presència manifestaven el reconeixement del paper de Jesús com a Messies. En un sentit més general és una sobtada sensació de realització o comprensió de l'essència o del significat de quelcom. Es tracta en general d'una experiència subjectiva quan un pensament inspirat i il·luminant esdevé que sembla de naturalesa divina. Entre els personatges que afirmen haver tingut una experiència d'epifania es troben: Buda Moisès Mahoma Jacob Boehme James Joyce
- Slavnost Zjevení Páně, svátek Tří králů nebo též Epifanie je křesťanský svátek, který připomíná sebesdělení či sebezjevení Boha lidstvu v osobě Ježíše Krista. Svátek má svůj původ ve východní liturgické tradici, která zahrnuje též oslavu křtu Ježíšova a návštěvu tří mudrců v Betlémě. Svátek slaví církev 6. ledna. První historickou zmínkou o tomto svátku je jedno místo v 1. knize Strómateis sv. Klémenta Alexandrijského (Strom. I, 21, 45). Órigenův výčet svátků (Contra Celsum VIII, 22) zmínku o svátku neobsahuje. První výslovná zmínka o církevním svátku pochází z roku 361 u Ammiana Marcellina. Západní církev slavila Vánoce dříve než tento svátek Tří králů. Východní církev oproti tomu stanovila 6. leden jako den oslavy Ježíšova narození. Zřejmě zde má svůj původ západní zvyk začít slavit Ježíšovo narození 25. prosince a pokračovat dvanáctidenní slavností, která vrcholí 6. ledna. V některých kulturách ovšem oslavy narození Páně končí až po čtyřiceti dnech – 2. února, kdy církev slaví svátek Uvedení Páně do chrámu čili Hromnice. Před liturgickou reformou 2. vatikánského koncilu slavila katolická církev svátek jako oktáv. Doba vánoční pak končí neděli po slavnosti Zjevení Páně, kdy se slaví svátek Křtu Páně. Východní církve zdůrazňují, že předmětem oslavy je moment, kdy je Ježíš rozpoznán jako Mesiáš a druhá osoba Nejsvětější Trojice při svém křtu v řece Jordánu. Východní církev, která svátek označuje také jako svátek Teofanie (z řec. θεοφάνεια theofaneia) je jedním z dvanácti velkých svátků liturgického roku. V západní církvi se tento den žehná voda, kadidlo a křída. Je zvykem v tento den žehnat příbytky – vykrápět je vodou, vykuřovat kadidlem a dveře označovat křídou a písmeny K † M † B (příp. C † M † B), které následuje letopočet. Tato zkratka není akronymem pozdně legendárních jmen tří králů, nýbrž akronymem latinské věty Christus mansionem benedicat („Kristus ať žehná příbytek“). Ve východní církvi je zvykem před božskou liturgií provést tzv. žehnání vody, tj. pláže, přístavu, řeky, jezera apod. V Irsku je tento den nazýván někdy též „malé Vánoce“, v Itálii se ze jména svátku vyvinulo jméno stařeny, která roznáší dětem vánoční dárky – Befana. Ve Španělsku, na Kubě a v některých latinskoamerických zemích se den nazývá El Día de los Reyes (den Králů) nebo Pascua de Negros (černošské Vánoce). V Česku v několika posledních letech navazuje Česká katolická charita na starou tradici tříkrálových koled pořádáním Tříkrálové sbírky.
- Loppiainen (myös teofania tai epifania) on kristillinen juhlapäivä, joka päättää joulun pyhät. Sitä nimitetään myös Jumalan ilmestymisen juhlaksi, ja se on todennäköisesti joulua vanhempi kristillinen juhla. Loppiaista vietetään 6. tammikuuta. Suomessa se oli vuosina 1973–1991 kuitenkin aina lauantaina, aikaisintaan 6. ja viimeistään 12. tammikuuta tulopolitiikan vuoksi työmarkkinajärjestöjen toivomuksesta. Juhlan merkitys kuitenkin vaihtelee eri kirkkokunnissa. Ortodoksisessa kirkossa loppiainen, teofania, on Vapahtajan kasteen juhla. Raamatun mukaan Jumala ilmestyi kolmiyhteisenä Jeesuksen kasteen yhteydessä, jossa Jeesusta kastettaessa (Poika) taivaasta kuului ääni "Tämä on minun rakas poikani, johon minä olen mielistynyt" (Isä) ja Pyhä Henki ilmeistyi kyyhkysen muodossa. Nimi epifania tarkoittaa valon juhlaa, valon juhla eli oikean uskon ja tiedon valkeuden antamista ihmisille. Teofanian karjalankielinen nimitys on Vieristä, sanasta risti, koska silloin ortodoksisessa kirkossa toimitetaan niin sanottu suuri vedenpyhitys upottamalla risti kolme kertaa veteen ja rukoilemalla, että Pyhä Henki pyhittäisi veden. Tämä vihkiminen tapahtuu yleensä joen tai järven rannalla, mikäli siihen on mahdollisuus. Vedenpyhitys on muistutus Jeesuksen kasteesta. Teofania on yksi ortodoksisen kirkon 12 suuresta juhlasta, ja se on pääsiäisen ja joulun ohella vanhin kristillisistä juhlista. Katolisessa ja luterilaisessa kirkossa loppiaista vietetään itämaan tietäjien Betlehemiin saapumisen muistopäivänä. Monissa maissa sitä nimitetäänkin kolmen kuninkaan juhlaksi. Se on omistettu myös lähetystyölle. Vaikka loppiainen suomen kielessä viittaa nimelläänkin jouluajan loppumiseen, suomalaisessa kansanperinteessä joulunajan on kuitenkin yleisesti katsottu jatkuvan sen jälkeenkin Nuutin päivään saakka.
- L'Épiphanie est une fête chrétienne qui célèbre la manifestation de Jésus face aux rois mages, le Messie dans le monde. Elle a lieu le 6 janvier. En France, puisque ce jour n'est pas férié, elle est souvent reportée au dimanche suivant ou anticipée au dimanche précédent. Épiphanie est un mot d'origine grecque, Ἐπιφάνεια (Epiphaneia) qui signifie « manifestation » ou « apparition » – du verbe φάινω (phainô), « se manifester, apparaître, être évident » – et dont l'utilisation est antérieure au christianisme. La fête s'appelle aussi « Théophanie », qui signifie « manifestation de Dieu ». Cet ancien nom subsiste aujourd'hui dans le prénom féminin Tiphaine (en anglais Tiffany). La fête était à l'origine, jusqu'à la fin du IV siècle, la grande et unique fête chrétienne de la manifestation du Christ dans le monde : incarnation, Nativité, manifestation par la venue des mages, manifestation par la voix du Père et la colombe sur le Jourdain, manifestation par le miracle de Cana. Depuis l'introduction d'une fête de la Nativité le 25 décembre, l'Épiphanie s'est spécialisée de façons diverses selon les confessions et a adopté des sens variés.
- A vízkereszt, más néven háromkirályok vagy epifánia egy keresztény ünnep, amelyet általában január 6-án ünnepelnek, ám a római katolikus egyházban sok helyen a legközelebbi vasárnapra tolják el az egyházi ünneplését. A nyugati kereszténység minden évben ekkor emlékezik meg a napkeleti bölcsekről, Gáspárról, Menyhértről és Boldizsárról. Ezeknek a neveknek mind január 6-án van a névnapja. A keleti keresztény egyházak Jézusnak a Jordán folyóban Keresztelő Szent János által való megkeresztelkedését ünneplik ezen a napon. (Egyes keleti keresztény egyházak január 6-a helyett január 19-én tartják. ) Vízkereszt ünnepe a „karácsonyi tizenketted” (tizenkét napos ünneplés) utolsó napja és a farsang kezdete. Az epifánia a görög epiphaneia, επιφάνεια szóból ered, amelynek jelentése „megjelenés” (a φάινω „megjelenni, feltűnni” igéből). Ezen a napon a nyugati egyházakban három eseményt ünnepelnek: a napkeleti bölcsek vagy más néven háromkirályok (Gáspár, Menyhért és Boldizsár) látogatását a gyermek Jézusnál, Jézus gyermekkorát a Jordán folyóban történt megkeresztelkedéséig, valamint az általa véghezvitt első csodát a kánai menyegzőn. Jézus megkeresztelkedésének emlékére a katolikus templomokban vizet szentelnek, s ebből a hívek hazavihetnek valamennyit.
- Il termine epifania deriva dal greco ἐπιφάνεια, epifaneia, che può significare manifestazione, apparizione, venuta, presenza divina. Nella forma 'Eπιφάνια assume la valenza di "Natività di Cristo", oltre che di "Epifania" come noi la intendiamo. Esiste anche l'aggettivo epifanico. Nel linguaggio contemporaneo Epifania sta ad indicare l'Epifania del Signore, una festa cristiana che cade il 6 gennaio, cioè dodici giorni dopo il Natale. Con la Pasqua, l'Ascensione, la Pentecoste ed il Natale, quella dell'Epifania costituisce una delle massime solennità che la Chiesa celebra.
- 公現祭）は、人としてこの世に現れたイエス・キリストが神性を人々の前で表したことを記念するキリスト教の祭日。 本祭日は教派によって何を記念しているかについて違いがある。西方教会（カトリック教会・聖公会・プロテスタント諸派）では幼子イエスへの東方の三博士の訪問と礼拝を記念する。これに対し、正教会では神現祭（しんげんさい、ギリシア語: Θεοφάνεια）もしくは洗礼祭（せんれいさい）と呼んでヨルダン川でのイエスの洗礼を記念し、三博士の礼拝は降誕祭で祭られている。 「公現節」「主の公現」「主顕節」などとも呼ばれる。
- Driekoningen, Epifanie of Openbaring van de Heer (Sollemnitas Epiphaniae Domini in het Latijn) is een christelijke feestdag die elk jaar op 6 januari wordt gevierd en waarop men de bijbelse gebeurtenis herdenkt van de wijzen die een ster in het oosten zagen staan en deze volgden tot in Bethlehem, om Jezus te begroeten als de pasgeboren koning der joden. Dat deze wijzen uit het oosten kwamen, gaat terug op Mattheüs 2:1. Dat de wijzen de ster (van Bethlehem) "in het oosten" gezien hebben, moet in dit verband dus betekenen dat zij de ster zagen terwijl ze in het oosten waren - en niet dat de ster aan de (voor hen) oostelijke hemel verscheen. In de katholieke liturgie in België en Nederland wordt het hoogfeest van de Openbaring van de Heer op de eerste zondag na 1 januari gevierd indien 6 januari op een werkdag valt : 8 januari in 2006, 7 januari in 2007, 6 januari in 2008. De Openbaring van de Heer is het eerste van drie feesten, samen met de Doop van de Heer en de Opdracht van de Heer in de tempel, die thuishoren in de Kerstkring, de tijd van Jezus' kindsheid en jonge jaren. De zogenaamde Relikwieën van de Drie Koningen worden bewaard in de dom van Keulen.
- Helligtrekongersdag eller trettendedagen er en kirkelig festdag som feires 6. januar, for mange som en markering av at julen avsluttes. Om man ikke regner med juledagen 25. desember, blir 6. januar den tolvte dagen etter juledagen, og på eldre svensk snakket man om såvel tolftedag og trettondag jul. I Storbritannia kalles dagen Twelfthday eller Epiphany. I Tyskland kalles dagene mellom juledagen og trettende-dagen for die Zwölften. Inntil Struensees danske helligdagsreform i 1770, som også gjaldt i Norge, var dagen enn videre en offentlig helligdag. Bakgrunnen for dagen er beretningen i Matteus evangelium kapittel 2, vers 1-2, i Bibelen, hvor det står: «Da Jesus var født i Betlehem i Judea, på den tiden Herodes var konge, kom noen vismenn fra Østen til Jerusalem og spurte: «Hvor er jødenes konge som nå er født? Vi har sett hans stjerne gå opp, og vi er kommet for å hylle ham. » I den opprinnelige, greskspråklige teksten som beskriver dette, betegnes disse personene som mágoi (gresk μάγοι, flertall av μάγος mágos), noe som i samtiden blant annet var en betegnelse for Perserrikets zoroastristiske prester som hadde innsikt i astrologi og drømmetydning. Det er et noe pussig faktum at evangelisten ikke sier at «de vise» var hverken hellige, eller tre eller konger. Det er noe som kommet til i tradisjonen. Denne tradisjonen ble heller ikke brutt med tradisjonen i den danske og norske kirke på 1500-tallet. Det eldste navnet var epifania eller epifaniadagen («åpenbarelsesdagen»), og den ble en kirkelig høytidsdag i løpet av 300-tallet. I likhet med den eldre østerlandske kirken feires den greske kirken fortsatt denne dagen til minne om Jesus’ dåp. Selv innen den vesterlandske kirken feires opprinnelig dagen som Jesus’ dåpsdag (derav navnet Balneatio), men med dette knyttet kirken også til minnet om hans åpenbarelse («epifani») for den hedenske verden. Denne åpenbarelsen representeres av de tre vise mennene og derav det eldre navnet Helligtrekongersdag. Under middelalderen ble dagen i vest gitt innholdet utelukkende til åpenbarelsen, noe den fortsatt er innen den den romersk-katolske og lutherske kirken, og dagen betraktes der som misjonssøndag. Forklaringen på at tradisjonen ble bevart i Danmark, er antagelig at man siden middelalderen hadde gjort pilegrimsreiser til det ikke alt for fjerne Köln i Tyskland hvor de antatte tre kongers relikvier nøt venerasjon.
- Epifania (gr. επιφάνεια epifaneia – objawienie, ukazanie się) – akt objawienia się bóstwa światu i ludziom (trzej mędrcy idący za gwiazdą betlejemską w tradycji zachodniej oraz pierwsze objawienie się Trójcy świętej podczas Chrztu Pańskiego w tradycji wschodniej). Epifania to inne określenie teofanii. Epifanie są niezwykle powszechne w mitologii greckiej. W chrześcijaństwie epifania to liturgiczna nazwa święta obchodzonego 6 stycznia, które wprowadzono na początku IV wieku na Wschodzie w celu wyparcia popularnego święta narodzin Aiona. We wczesnym chrześcijaństwie ten dzień obchodzony był jako święto Bożego Narodzenia (w Apostolskim Kościele Ormiańskim jest tak do dzisiaj). Była więc to rocznica objawienia się Boga całemu światu. Po Konstantynie Boże Narodzenie utożsamiono ze świętem narodzin Niezwyciężonego Słońca obchodzonym w najkrótszy dzień roku, a 6 stycznia stał się obecnym świętem „Trzech Króli”, które interpretuje się jako objawienie się Boga ludom nieżydowskim, pogańskim, reprezentowanym przez mędrców ze wschodu. Pod wpływem prawdopodobnie gnostycyzmu święto epifanii zaczęto uznawać także za pamiątkę chrztu Jezusa w Jordanie, z czasem jednak na Zachodzie przeważyły inne wątki teofanii Chrystusa, by ostatecznie stać się tam właśnie świętem „Trzech Króli”. W tradycji prawosławnej do dzisiaj święto Objawienia Pańskiego i Epifanii utożsamiane jest z Chrztem Pańskim.
- A Epifania do Senhor é uma festa religiosa cristã que celebrava-se no dia 6 de janeiro, ou seja, doze dias após o Natal, porém, a partir da reforma do calendário litúrgico em 1969 passou a ser comemorada 2 domingos após o Natal. A Epifania representa a assunção humana de Jesus Cristo, quando o filho do Criador dá-se a conhecer ao Mundo. Na narração bíblica Jesus deu-se a conhecer a diferentes pessoas e em diferentes momentos, porém o mundo cristão celebra como epifanias três eventos: a Epifania propriamente dita perante os magos do oriente (como está relatado em Mateus 2, 1-12) e que é celebrada no dia 6 de Janeiro; a Epifania a João Batista no rio Jordão; e a Epifania a seus discípulos e início de sua vida pública com o milagre de Caná quando começa o seu ministério. No sentido literário, a "epifania" é um momento privilegiado de revelação, quando acontece um evento ou incidente que "ilumina" a vida da personagem.
- Файл:WiseMenAdorationMurillo. png Поклонение волхвов на картине Мурильо Файл:Giotto - Scrovegni - -23- - Baptism of Christ. jpg Джотто. Крещение Господне Файл:Sant'Apollinare Nuovo 00. jpg Приход волхвов. Мозаика в Сант-Аполлинаре-Нуово. Файл:Great Blessing of Waters. jpg Великая агиасма в Габрово, Болгария Богоявле́ние, более древнее название — Явление — один из древнейших христианских праздников, посвящённый пришествию на Землю Спасителя, Иисуса Христа. В ходе истории смысл праздника претерпел в разных христианских традициях большие изменения, в результате чего в настоящее время различные Церкви отмечают праздник по-разному.
- Trettondedag jul eller trettondagen är den trettonde dagen efter (och inklusive) juldagen, d.v.s. den 6 januari. Om man inte räknar med juldagen blir 6 januari den tolfte dagen efter juldagen och i äldre svenska talades det om såväl tolftedag som trettondag jul. I Storbritannien kallas dagen Twelfthday eller Epiphany. I Tyskland kallas dagarna mellan juldagen och trettondagen die Zwölften. Trettondedag jul är den sista stora helgdagen i det kyrkliga firandet av julen. Den definitiva slutpunkt sätts i Sverige på Tjugondedag Jul, dvs Trettondedagens s.k. oktavdag en vecka senare. Trettondedagens äldsta namn var epifania eller epifaniadagen ("uppenbarelsedagen"), och den blev en kyrklig högtidsdag under 300-talet. I likhet med den äldre österländska kyrkan firar den grekiska kyrkan fortfarande denna dag till minne av Kristi dop. Även inom den västerländska kyrkan firades ursprungligen dagen som Kristi dopdag (därav namnet Balneatio), men med detta förband kyrkan också minnet av hans uppenbarelse för den hedniska världen. Denna uppenbarelse representerades av de tre vise männen och därav det äldre namnet Tre konungars dag, under vilket den fortfarande firas i till exempel Antillerna och Danmark. Under medeltiden blev dagen i väst helgad uteslutande åt uppenbarelsen vilket den fortfarande är inom den romersk-katolska och lutherska kyrkan, och dagen betraktas där som missionens särskilda dag. De s.k. stjärngossarna framträdde ursprungligen i de dramer och mysteriespel som framfördes på trettondedagen. Samtidigt som trettondagen avslutar julfirandet inleder den också den s.k. epifaniatiden som (beroende på när påsken infaller) varar under högst sex söndagar fram till fastan. I spansk tradition heter dagen El dia de los Reyes magos, de tre vise männens dag, och firas den 6 januari. Den 5 januari ställer barnen ut sina gamla skor på fönsterblecket och när de vaknar morgonen därpå ligger där julklappar i stället.
- Epifani. Bir dini bayramdır Ortodokslukta Teofani olarak adlandırılır. İsa'nın doğumundan 12 gün sonra kutlanmasına atfen Onikinci gün bayramı olarak da anılır. Kutlamaların nedenine dair Hristiyan mezhepleri arasında farklılıklar vardır. Katoliklik ve Protestanlıkta doğudan gelen üç müneccimin bebek İsa'yı ziyaret etmesini anarlar. Ortodokslukta Ürdün Nehri'nde İsa'nın vaftiz olması anılır. Ortodokslukta üç müneccimin ziyareti ise 6 Ocak'ta kutlanır.
- 主顯節（希臘文：επιφάνεια，英文：Epiphany，有出現或顯示之意；东正教俗称為洗礼节）是一个天主教及基督教的重要節慶日，以紀念及慶祝耶穌在降生為人後首次顯露給外邦人（指東方三賢士）；主顯節是為每年的1月6日，但因不同的宗教而有不同的慶日慶祝。
|
| rdfs:comment
|
- Epiphany, is a Christian feast day which celebrates the revelation of God in human form in the person of Jesus Christ. Epiphany falls on January 6 in the modern Gregorian Calendar followed by most Western churches. Many of the Eastern Churches use the traditional Julian Calendar, where Epiphany occurs on the Gregorian Calendar's January 19. Western Christians commemorate the visitation of the Biblical Magi to the child Jesus on this day, i.e. , his manifestation to the Gentiles.
- Epiphanias bzw. Epiphanie (griechisch Επιφάνια oder Επιφάνεια; επί „auf, oben“, φαίνω „ich zeige“, vgl. „Phänomen“) oder Erscheinung des Herrn ist der ursprüngliche und heute noch meist gebrauchte Name des am 6. Januar, dem historischen Weihnachtsdatum, begangenen christlichen Festes.
- Epifania és una paraula que deriva del grec i que significa en aquella llengua manifestació. Amb aquest sentit l'epifania en el cristianisme és vincula actualment amb la festa dels reis mags que amb la seva presència manifestaven el reconeixement del paper de Jesús com a Messies. En un sentit més general és una sobtada sensació de realització o comprensió de l'essència o del significat de quelcom.
- Slavnost Zjevení Páně, svátek Tří králů nebo též Epifanie je křesťanský svátek, který připomíná sebesdělení či sebezjevení Boha lidstvu v osobě Ježíše Krista. Svátek má svůj původ ve východní liturgické tradici, která zahrnuje též oslavu křtu Ježíšova a návštěvu tří mudrců v Betlémě. Svátek slaví církev 6. ledna. První historickou zmínkou o tomto svátku je jedno místo v 1. knize Strómateis sv. Klémenta Alexandrijského (Strom. I, 21, 45).
- Loppiainen (myös teofania tai epifania) on kristillinen juhlapäivä, joka päättää joulun pyhät. Sitä nimitetään myös Jumalan ilmestymisen juhlaksi, ja se on todennäköisesti joulua vanhempi kristillinen juhla. Loppiaista vietetään 6. tammikuuta. Suomessa se oli vuosina 1973–1991 kuitenkin aina lauantaina, aikaisintaan 6. ja viimeistään 12. tammikuuta tulopolitiikan vuoksi työmarkkinajärjestöjen toivomuksesta. Juhlan merkitys kuitenkin vaihtelee eri kirkkokunnissa.
- L'Épiphanie est une fête chrétienne qui célèbre la manifestation de Jésus face aux rois mages, le Messie dans le monde. Elle a lieu le 6 janvier. En France, puisque ce jour n'est pas férié, elle est souvent reportée au dimanche suivant ou anticipée au dimanche précédent.
- A vízkereszt, más néven háromkirályok vagy epifánia egy keresztény ünnep, amelyet általában január 6-án ünnepelnek, ám a római katolikus egyházban sok helyen a legközelebbi vasárnapra tolják el az egyházi ünneplését. A nyugati kereszténység minden évben ekkor emlékezik meg a napkeleti bölcsekről, Gáspárról, Menyhértről és Boldizsárról. Ezeknek a neveknek mind január 6-án van a névnapja.
- Il termine epifania deriva dal greco ἐπιφάνεια, epifaneia, che può significare manifestazione, apparizione, venuta, presenza divina. Nella forma 'Eπιφάνια assume la valenza di "Natività di Cristo", oltre che di "Epifania" come noi la intendiamo. Esiste anche l'aggettivo epifanico. Nel linguaggio contemporaneo Epifania sta ad indicare l'Epifania del Signore, una festa cristiana che cade il 6 gennaio, cioè dodici giorni dopo il Natale.
- Driekoningen, Epifanie of Openbaring van de Heer (Sollemnitas Epiphaniae Domini in het Latijn) is een christelijke feestdag die elk jaar op 6 januari wordt gevierd en waarop men de bijbelse gebeurtenis herdenkt van de wijzen die een ster in het oosten zagen staan en deze volgden tot in Bethlehem, om Jezus te begroeten als de pasgeboren koning der joden. Dat deze wijzen uit het oosten kwamen, gaat terug op Mattheüs 2:1.
- Helligtrekongersdag eller trettendedagen er en kirkelig festdag som feires 6. januar, for mange som en markering av at julen avsluttes. Om man ikke regner med juledagen 25. desember, blir 6. januar den tolvte dagen etter juledagen, og på eldre svensk snakket man om såvel tolftedag og trettondag jul. I Storbritannia kalles dagen Twelfthday eller Epiphany. I Tyskland kalles dagene mellom juledagen og trettende-dagen for die Zwölften.
- Epifania (gr. επιφάνεια epifaneia – objawienie, ukazanie się) – akt objawienia się bóstwa światu i ludziom (trzej mędrcy idący za gwiazdą betlejemską w tradycji zachodniej oraz pierwsze objawienie się Trójcy świętej podczas Chrztu Pańskiego w tradycji wschodniej). Epifania to inne określenie teofanii. Epifanie są niezwykle powszechne w mitologii greckiej.
- A Epifania do Senhor é uma festa religiosa cristã que celebrava-se no dia 6 de janeiro, ou seja, doze dias após o Natal, porém, a partir da reforma do calendário litúrgico em 1969 passou a ser comemorada 2 domingos após o Natal. A Epifania representa a assunção humana de Jesus Cristo, quando o filho do Criador dá-se a conhecer ao Mundo.
- Файл:WiseMenAdorationMurillo. png Поклонение волхвов на картине Мурильо Файл:Giotto - Scrovegni - -23- - Baptism of Christ. jpg Джотто. Крещение Господне Файл:Sant'Apollinare Nuovo 00. jpg Приход волхвов. Мозаика в Сант-Аполлинаре-Нуово. Файл:Great Blessing of Waters.
- Trettondedag jul eller trettondagen är den trettonde dagen efter (och inklusive) juldagen, d.v.s. den 6 januari. Om man inte räknar med juldagen blir 6 januari den tolfte dagen efter juldagen och i äldre svenska talades det om såväl tolftedag som trettondag jul. I Storbritannien kallas dagen Twelfthday eller Epiphany. I Tyskland kallas dagarna mellan juldagen och trettondagen die Zwölften. Trettondedag jul är den sista stora helgdagen i det kyrkliga firandet av julen.
- Epifani. Bir dini bayramdır Ortodokslukta Teofani olarak adlandırılır. İsa'nın doğumundan 12 gün sonra kutlanmasına atfen Onikinci gün bayramı olarak da anılır. Kutlamaların nedenine dair Hristiyan mezhepleri arasında farklılıklar vardır. Katoliklik ve Protestanlıkta doğudan gelen üç müneccimin bebek İsa'yı ziyaret etmesini anarlar. Ortodokslukta Ürdün Nehri'nde İsa'nın vaftiz olması anılır. Ortodokslukta üç müneccimin ziyareti ise 6 Ocak'ta kutlanır.
- 主顯節（希臘文：επιφάνεια，英文：Epiphany，有出現或顯示之意；东正教俗称為洗礼节）是一个天主教及基督教的重要節慶日，以紀念及慶祝耶穌在降生為人後首次顯露給外邦人（指東方三賢士）；主顯節是為每年的1月6日，但因不同的宗教而有不同的慶日慶祝。
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
