| dbpprop:abstract
|
- The "Czech lands" is an auxiliary term used mainly to describe the combination of Bohemia, Moravia and Czech Silesia. Today, those three historic provinces compose the Czech Republic. The Czech lands had been settled by the Celts until the turn of the Era, later by Germanic tribes until the beginning of 6th century and then by Slavic people. Germans have lived in the area since the 14th century (and in some areas from the 12th century) alongside the Slavs. The term "Czech lands" has been used to describe different things by different people. Some sources use the term to mean any territory under the Bohemian crown. This would include territories like Lusatia and the balance of Silesia, all of which were ruled from Prague at one time. Most Czech historical texts use the term in this manner when discussing the Middle Ages. Other sources use the term to refer only to the core Czech areas of Bohemia, Moravia and the former Austrian Silesia. For many topics, a distinction between the two definitions is not necessary, as the Czech lands have been more-or-less co-extensive with the modern-day Czech Republic since the eighteenth century.
- Die historischen Länder des heutigen Tschechiens sind: Böhmen Mähren Schlesien (Mährisch Schlesien). Im historischen Sinn spricht man auch von den Ländern der böhmischen Krone. Mähren war nach dem Zerfall des Großmährischen Reiches ein Streitobjekt zwischen Böhmen, Ungarn und Polen. Erst 1021 konnte es endgültig mit Böhmen vereinigt werden und wurde 1182 als Markgrafschaft eingerichtet. Es wurde immer wieder als Lehen für jüngere Prinzen des böhmischen Königshauses verwendet. 1349-1411 bildete sich sogar eine mährische Nebenlinie der Luxemburger aus. Schlesien wurde ursprünglich von der polnischen Dynastie der Piasten beherrscht, die sich im Lauf des 12. und 13. Jahrhunderts in immer kleinere Fürstentümer aufzusplittern begann. Zwischen 1327 und 1343 traten diese Fürstentümer unter böhmische Oberhoheit. Erst 1372 verzichtete der König von Polen auf seine Ansprüche auf Schlesien. In den nächsten zwei Jahrhunderten starben die schlesischen Piastenherrscher nacheinander aus, die letzten allerdings erst 1675. 1742 ging der größte Teil Schlesiens im Österreichischen Erbfolgekrieg an Preußen verloren. Im 14. Jahrhundert, gemeinsam mit Schlesien, kam auch die Lausitzen an Böhmen, wurde jedoch während des Dreißigjährigen Krieges an Sachsen verpfändet. Siehe auch: Geschichte Böhmens
- Països Txecs és un terme auxiliar usat per a descriure la combinació de Bohèmia, Moràvia i la Silèsia txeca. Avui dia aquestes tres regions històriques formen part de la República Txeca. Les terres txeques han estat poblades per eslaus des del segle V. El terme Països Txecs ha estat usat per a descriure coses diferents per gent diferent. Alguns usen el terme per a referir-se a qualsevol territori sota sobirania del rei de Bohèmia (Corona txeca), de manera que podria incloure territoris com Lusàcia i Brandenburg i gairebé tota Silèsia, que va restar sota domini de Bohèmia durant un temps. La majoria dels texts històrics txecs usen el terme a l'estil medieval. Altres fonts usen el terme per a referir-se només al al nucli txec de Bohèmia, Moràvia i la Silèsia Austríaca. Per a molts d'ells, aquesta distinció entre les dues definicions no és necessària, ja que el territori dels Països Txecs es correspon aproximadament a l'actual República Txeca des del segle XVIII.
- Termín historické české země označuje v Česku územní celky, které trvale a dlouhodobě představovaly od středověku do roku 1928 nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešního Česka členilo, aniž by docházelo k výraznějším změnám jejich hranic. Dodnes jsou to celky významné z historických a kulturních důvodů. Pro část veřejnosti tyto celky i nadále představují územní celky, s nimiž se dokáže plně ztotožnit. Od středověku až do roku 1918 požívaly tyto země také autonomii, která byla v různých obdobích různě široká. Jednotlivé země měly v čele stavovské zemské sněmy (od druhé poloviny 19. století již volené), které vytvářely zemské zákony a od doby pozdního středověku do bitvy na Bílé hoře volily panovníka. Nejvyšší stupeň autonomie měly od roku 1619 do bitvy na Bílé hoře, kdy se jednalo prakticky o samostatné státy v rámci soustátí zemí Koruny české, k níž náležely od roku 1348. Po bitvě na Bílé hoře Habsburkové zemskou autonomii vydáním obnoveného zřízení zemského omezili, omezovali ji i později během svojí vlády, nikdy ji však úplně nezrušili. Počet, rozloha a hranice jednotlivých historických českých zemí se prakticky ustálily v 18. století po začlenění Chebska do Čech a odstoupení Kladska a většiny Slezska Prusku. Od té doby se jako historické České země označují: Čechy Morava Slezsko (České Slezsko) Vedle výše uvedených tří historických zemí ovšem pojem České země v průběhu historie zahrnoval i další území mimo dnešní Česko – jako Lužice, Slezsko nebo Braniborsko. Po vzniku Československa roku 1918 zůstaly i nadále tyto země správními celky, jejich autonomie i zemské sněmy však byly zcela odstraněny a zůstala jim ponechána jen velice omezená samospráva. Nejvyššími orgány zemí se nyní vedle zemských správ politických (zemské úřady jednotlivých zemí, vzniklé přeměnou bývalých zemských místodržitelství) staly zemský správní výbor, zemský výbor, a zemská správní komise . Jednalo se však o orgány, jejichž členy jmenovala československá vláda a nebyli tudíž voleni obyvatelstvem jako tomu bylo v případě zrušených zemských sněmů. Včele zemských správ politických stáli československou vládou jmenovaní prezidenti. Roku 1920 byly k Československu připojeny malé části rakouské země Dolní Rakousko, z toho k Čechám Západní Vitorazsko, a k Moravě Valticko a Dyjský trojúhelník. Po vzniku Československa zároveň začali především politici z Čech usilovat i o úplné zrušení těchto zemí jako správních celků, a jejich nahrazení podstatně menšími župami, čehož důsledkem bylo dne 29. února 1920 schválení zákona „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“, který však na území Čech, Moravy a Slezska pro značný odpor veřejnosti nakonec nebyl vůbec realizován. Přesto i hranice těchto žup měly i nadále plně respektovat historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Hranice Moravy a Českého Slezska by naopak již respektována nebyla. Roku 1927 bylo nakonec od župního zřízení upuštěno a zákonem č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“ ze dne 14. července 1927, který začal platit dne 1. prosince 1928, došlo k modifikaci stávajícího zemského zřízení ve formě sloučení Moravy a Českého Slezska do jednotné Země moravskoslezské. V Čechách a Zemi moravskoslezské byly zároveň ustaveny nová zemská zastupitelstva, jež byla z části volena v přímých volbách a zčásti jmenována vládou, jejich výkonné orgány - zemské výbory, a zemské úřady. V letech 1949-2000 byla území jednotlivých historických zemí celkem třikrát přerozdělována mezi různě velké kraje, jejichž hranice nerespektují původní historicky vzniklé hranice jednotlivých zemí.
- La denominación Países Checos (en checo České země) hace referencia a la unidad geográfica ocupada por la nación checa. Esta se corresponde hoy aproximadamente con la República Checa, y está compuesta por las regiones de Bohemia, Moravia y Silesia. Podría considerarse cuarto "país checo" aunque hoy, sin embargo, no forma parte de la República Checa, la región alemana de Lusacia. A lo largo de la Historia, los Países Checos (todos o alguno de ellos) han formado parte de las siguientes entidades políticas: Imperio de la Gran Moravia, Reino de Bohemia, Margraviato de Moravia, Sacro Imperio Romano Germánico Imperio Austrohúngaro Checoslovaquia Tercer Reich Alemán Y las siguientes organizaciones internacionales: Pacto de Varsovia COMECON OTAN Unión Europea
- Terre ceche è un termine utilizzato principalmente per descrivere l'insieme dei territori della Boemia, della Moravia e della Slesia ceca. Oggi, queste tre province storiche compongono la Repubblica Ceca. L'attuale Repubblica Ceca ha fatto parte della Monarchia asburgica fino al 1918, quando fu incorporata, a seguito della Grande Guerra, nella Cecoslovacchia. Nel 1969 la Cecoslovacchia divenne uno stato federale, e si divise in repubblica socialista ceca e repubblica socialista slovacca, repubbliche federate. La creazione delle repubbliche separate stabilì i primi confini definiti delle terre dei popoli cechi. Gli storici utilizzano il termine "Terre ceche" per riferirsi alle terre dei cechi precedentemente al 1969. Il termine "Terre ceche" è stato usato da persone differenti per descrivere luoghi diversi; alcune fonti utilizzano il termine per riferirsi a ogni territorio sottoposto all'autorità della corona boema: questo includerebbe territori come la Lusazia e il Brandeburgo, oltre che la Slesia. La maggior parte dei testi storici cechi usano il termine in questo modo quando trattano il Medioevo. Secondo altre fonti, invece, "Terre ceche" sarebbe riferito solo al cuore delle terre ceche. Molte volte non è necessaria una distinzione tra le due definizioni, poiché le Terre ceche hanno coinciso più o meno con la moderna Repubblica Ceca dal XVIII secolo.
- De tjeckiska landskapen, de böhmiska kronländerna, Böhmen, Mähren och tjeckiska Schlesien, är tre historiska provinser som idag bildar Tjeckiska republiken. Tjeckiens statsvapen är sammansatt av vapnen för de tre landskapen. Se även tjeckisk historia.
|
| rdfs:comment
|
- The "Czech lands" is an auxiliary term used mainly to describe the combination of Bohemia, Moravia and Czech Silesia. Today, those three historic provinces compose the Czech Republic. The Czech lands had been settled by the Celts until the turn of the Era, later by Germanic tribes until the beginning of 6th century and then by Slavic people. Germans have lived in the area since the 14th century (and in some areas from the 12th century) alongside the Slavs.
- Die historischen Länder des heutigen Tschechiens sind: Böhmen Mähren Schlesien (Mährisch Schlesien). Im historischen Sinn spricht man auch von den Ländern der böhmischen Krone. Mähren war nach dem Zerfall des Großmährischen Reiches ein Streitobjekt zwischen Böhmen, Ungarn und Polen. Erst 1021 konnte es endgültig mit Böhmen vereinigt werden und wurde 1182 als Markgrafschaft eingerichtet. Es wurde immer wieder als Lehen für jüngere Prinzen des böhmischen Königshauses verwendet.
- Països Txecs és un terme auxiliar usat per a descriure la combinació de Bohèmia, Moràvia i la Silèsia txeca. Avui dia aquestes tres regions històriques formen part de la República Txeca. Les terres txeques han estat poblades per eslaus des del segle V. El terme Països Txecs ha estat usat per a descriure coses diferents per gent diferent.
- Termín historické české země označuje v Česku územní celky, které trvale a dlouhodobě představovaly od středověku do roku 1928 nejvyšší samosprávné celky, na které se území dnešního Česka členilo, aniž by docházelo k výraznějším změnám jejich hranic. Dodnes jsou to celky významné z historických a kulturních důvodů. Pro část veřejnosti tyto celky i nadále představují územní celky, s nimiž se dokáže plně ztotožnit.
- La denominación Países Checos (en checo České země) hace referencia a la unidad geográfica ocupada por la nación checa. Esta se corresponde hoy aproximadamente con la República Checa, y está compuesta por las regiones de Bohemia, Moravia y Silesia. Podría considerarse cuarto "país checo" aunque hoy, sin embargo, no forma parte de la República Checa, la región alemana de Lusacia.
- Terre ceche è un termine utilizzato principalmente per descrivere l'insieme dei territori della Boemia, della Moravia e della Slesia ceca. Oggi, queste tre province storiche compongono la Repubblica Ceca. L'attuale Repubblica Ceca ha fatto parte della Monarchia asburgica fino al 1918, quando fu incorporata, a seguito della Grande Guerra, nella Cecoslovacchia.
- De tjeckiska landskapen, de böhmiska kronländerna, Böhmen, Mähren och tjeckiska Schlesien, är tre historiska provinser som idag bildar Tjeckiska republiken. Tjeckiens statsvapen är sammansatt av vapnen för de tre landskapen. Se även tjeckisk historia.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
