| dbpprop:abstract
|
- Crucifixion is an ancient method of painful execution in which the condemned person is tied or nailed to a large wooden cross (of various shapes) and left to hang until dead. The term comes from the Latin crucifixio ("fixed to a cross", from the prefix cruci-, "cross", + verb ficere, "fix or do". ) Crucifixion was in use particularly among the Persians, Seleucids, Carthaginians, and Romans from about the 6th century BC to the 4th century AD, when in the year 337 Emperor Constantine I abolished it in his empire, out of veneration for Jesus Christ, the most famous victim of crucifixion. A crucifix (an image of Christ crucified on a cross) is the main religious symbol for Catholics, Eastern Orthodox and Oriental Orthodox, but most Protestant Christians prefer to use a cross without the figure (the "corpus" - Latin for "body") of Christ. The term crucifix derives from the Latin crucifixus or cruci fixus (itself the past participle passive of crucifigere or cruci figere, "crucify", "fix to a cross. ")
- Die Kreuzigung war eine im Alten Orient und in der Antike verbreitete Hinrichtungsart. Sie entwickelte sich aus dem Erhängen, sollte aber anders als dieses die Todesqual möglichst verlängern. Dazu wurde eine Person an einen aufrechten Pfahl, mit oder ohne Querbalken, gefesselt oder genagelt. Im Römischen Reich wurden vor allem Nichtrömer und entlaufene oder aufständische Sklaven gekreuzigt. Nach der Konstantinischen Wende (313) wurde die Kreuzigung in Europa durch andere Hinrichtungsmethoden ersetzt. In einigen vom Islam geprägten Staaten ist sie bis heute als Strafe im Gesetz verankert.
- La crucifixió és un antic mètode d'execució i tortura mitjançant el qual la víctima és estacada o lligada, generalment despullada, a una gran creu de fusta i deixada allà penjada fins la seva mort. Es diu que el mètode més comú de la crucifixió era el de lligar a la víctima, essent la crucifixió amb estaques reservada per casos de molta serietat. La mort pot arribar per desabric, però més comunament arriba per una forma de sufocació: quan la víctima es debilita no pot suportar el pes del seu propi cos i els seus pulmons es veuen contrets. Contràriament al que alguns poden pensar de la crucifixió, les víctimes no eren estacades a la creu per les palmes de les mans sense ser lligats pel canell abans, ja que la carn de la mà no pot suportar el pes complert de la víctima i la persona simplement cauria esquinçant-se-li la carn. Quan no eren estacats per les mans, l'estaca era clavada al canell. Hi ha representacions artístiques de caràcter religiós dels dos estils d'estacament. La crucifixició més famosa de la història és la de Jesús de Natzaret i és un element central de totes les religions cristianes.
- Ukřižování je historický způsob popravy, jehož se užívalo především ve starověku a jenž spočívá v zavěšení odsouzencova těla na kříž. Tímto způsobem se popravovali političtí nebo náboženští agitátoři, piráti, otroci nebo ti, kteří neměli žádná občanská práva. Nejznámější popravou ukřižováním je zřejmě Ježíše Krista – kříž, na němž zemřel, se stal jedním ze symbolů křesťanství. Odsouzený člověk byl nejdříve zbičován a posléze obvykle vlekl příčný trám svého kříže až na popraviště, kde již byla v zemi uchycena svislá část kříže. Na popravišti byl odsouzený svlečen ze šatů a k příčnému trámu s roztaženými pažemi byl přivázán, nebo mu byla zápěstí přibita ke dřevu hřebíky. Trám byl potom vyzdvižen a pevně připevněn ke svislé části kříže asi 2,5 až 3,5 metru nad zemí. Pak byly nohy přivázány nebo přibity zvlášť hřebíky. Nad zločincovu hlavu bylo umístěno oznámení se jménem odsouzeného a jeho proviněním. Kříž mohl mít více podob, například +, T či X. Smrt byla zřejmě způsobena vyčerpáním, zadušením nebo selháním srdce. Lékařské příčiny smrti na kříži nejsou plně pochopeny. Ukřižovaní nebyli nikdy z kříže sejmuti a tak zde bylo možno vidět množství křížů po dlouhá desetiletí jako výstraha potenciálním následovníkům. Dnes tento způsob popravy nepraktikuje žádný stát na světě. Perský král Dareios I. roku 511 př. n. l. nechal ukřižovat 3000 politických odpůrců v Babylónu. V roce 175 př. n. l. Antiochos IV. nechal zbičovat a ukřižovat židy v Jeruzalému. V roce 71 př. n. l. bylo 6 600 zajatých vzbouřených otroků vedených Spartakem ukřižováno podél silnice Via Appia z města Capua do Říma, vzdáleného 132 římských mil (asi 200 km). Jedním z největších užití tohoto trestu byla poprava 6000 účastníků Spartakova povstání v roce 72 př. n. l.. Ukřižován byl též, podle tradice, v Neronově cirku v Římě také apoštol Petr, který měl být ovšem pověšen na kříž nezvyklým způsobem – hlavou dolů.
- La Crucifixión es un método antiguo de ejecución, donde el condenado es atado o clavado en una cruz de madera o entre árboles o en una pared; y dejado allí hasta su muerte. Esta forma de ejecución fue ampliamente utilizada en la Roma Antigua y en culturas vecinas del mediterráneo; métodos similares fueron inventados por el Imperio Persa. La crucifixión fue utilizada por los romanos hasta el año 337 DC, después de que le religión cristiana fue legalizada en el impero romano en el 313 DC, favorecida por el emperador Constantino, pero antes de que se convirtiera en la religión oficial del imperio. Sin embargo, la crucifixión es utilizada en varios lugares hasta nuestros días. Error en la cita: CrucifixiónNacimientoFallecimientoNacionalidadOcupación, Patrimonio de Antonina Ivanovna Pojarkova (* -) fue una destacada, y . Realizó importantes exploraciones botánicas al [editar] Abreviatura La Pojark. se emplea para indicar a Crucifixión como autoridad en la descripción y de los vegetales. Realizó una extensa y exhaustiva labor taxonómica, identificando y clasificando más de 450 nuevas, las que publicaba habitualmente en : Trudy Bot. Inst. Akad. Nauk S.S.S.R. ; Novosti Sist. Vyssh. Rast. ; Fl. URSS, ed. Komarov; Bot. Mater. Gerb. Bot. Inst. Komarova Akad. Nauk S.S.S.R. ; Bot. Journ. , URSS; Journal Botanique de l'URSS; Fl. Murm. Prov. ; Referat. Nauch. -Issl. Rab. Akad. Nauk SSSR, Biol. ; Bot. Zhurn. ; Opred. Rast. Kavk. ; Notul. Syst. Inst. Bot. Komarov. Acad. Sci. URSS; Čas. Nár. Mus. , Odd. Přír. [editar] Referencias ↑ “Las primeras instancias registradas de crucifixión se encuentran en Persia, donde se creía que, por cuento la tierra era sagrada, el entierro del cuerpo de un notorio criminal profanaría el suelo. Las aves de arriba y los perros abajo se encargarían de los restos” Smith, Damian Barry, The Trauma of the Cross: How the Followers of Jesus Came to Understand the Crucifixion, p. 14. Paulist Press: Mahwah, New Jersey, 1999. ↑ Recolecciones botánicas en el Cáucaso ↑ Algunas nuevas especies [editar] Enlaces externos *Archivo:Wikispecies-logo. svg tiene un artículo sobre . * Antonina Ivanovna Pojarkova en
- Ristiinnaulitseminen on kuolemantuomion käytäntöönpanotapa, jossa henkilö kiinnitetään nauloilla riippumaan tarkoitusta varten pystytettyyn, useimmiten ristinmuotoiseen tolppaan. Teloitustapa on erityisen julma, sillä uhri ei yleensä kuole heti vaan saattaa virua ristillä pitkäänkin.
- Le crucifiement est une méthode de mise à mort consistant à placer le supplicié sur une croix, un support en forme de T ou un arbre et à l'attacher par divers moyens (clous, cordes, chaînes, etc.). Plusieurs variantes du supplice existent. La Crucifixion est le terme consacré en français pour le crucifiement de Jésus de Nazareth.
- A keresztre feszítés az ókor óta ismert, hosszan tartó kínokkal járó kivégzési mód. Gyakran együtt járt az áldozat végtagjainak eltörésével, amely tulajdonképpen egyfajta „kegyelemnek" számított: az eltört végtagú áldozat nem tudta tartani magát a keresztfán, így a halál sokkal hamarabb állt be.
- La crocifissione era, al tempo dei romani, una modalità di esecuzione della pena capitale e una tortura terribile. La pena della crocifissione era tanto atroce e umiliante che non poteva essere comminata a un cittadino romano. Era applicata agli schiavi e agli stranieri. Normalmente la crocifissione era preceduta dalla flagellazione. Il supplizio della crocifissione è tuttavia molto più antico dei romani e non sempre è legato ad una struttura a croce. A volte il condannato era legato a un singolo palo, a volte a una struttura a V rovesciata. Lo scopo era tuttavia sempre lo stesso, ovvero il soffocamento causato dalla compressione del costato e a tale scopo spesso le gambe del condannato venivano spezzate con una mazza o un martello. Alcuni documenti antichi parlano di crocefissione già all'epoca dei babilonesi. Alessandro Ianneo nel I sec a.C. fece crocifiggere centinaia di farisei attorno a Gerusalemme. La crocifissione era dunque usata anche nella terra di Canaan e in altre regioni semitiche.
- 磔（はりつけ）とは、罪人を板や柱などに縛りつけ、槍などを用いて殺す公開処刑の刑罰のこと。磔刑（たっけい）。ナザレのイエスが受けた磔刑（または十字架刑）についてはキリストの磔刑を参照。 磔に使われる台（磔台）の形状として、キリストの磔刑図や時代劇で見られる十字形の他、逆十字形、I字形、X字形、Y字形、IとX字の組み合わせなどがあり、刑の内容や時代及び場所によって使い分けられていた。
- Kruisiging is een methode om iemand ter dood te brengen, waarbij het slachtoffer wordt vastgebonden of vastgenageld aan een kruis en blijft hangen totdat de dood erop volgt.
- Korsfestelse er en gammel henrettelsesmetode, hvor offeret ble spikret fast til et stort trekors, hvor de ble hengende inntil de døde. Korsfestelse ble mye brukt fra det 1. århundre f. kr til det 4. århundre e. kr. , spesielt blant persere, egyptere, karthagere og romere. Korsfestelse er en svært smertefull og langsom måte å dø på. Den mest kjente personen som forbindes med henrettelsesmetoden, er Jesus Kristus, som ble henrettet omkring år 30 e. Kr. Hendelsen er beskrevet i Kristi lidelseshistorie i Det Nye Testamente.
- Ukrzyżowanie - rodzaj kary śmierci stosowanej w starożytności m. in. przez Persów, Rzymian i Kartagińczyków, jako forma hańbiącej egzekucji na niewolnikach, buntownikach i innych osobach nie będących pełnoprawnymi obywatelami. Kara ta była stosowana nierzadko na masową skalę, jak w roku 71 p.n.e. , gdy ukrzyżowano około 6000 uczestników powstania Spartakusa. Jednak najbardziej znane jest ukrzyżowanie Jezusa Chrystusa. Bezpośrednią przyczyną zgonu skazańca (następującego w czasie od kilku do kilkunastu godzin) było najczęściej uduszenie. W takim przypadku skazaniec początkowo miał nogi w miarę rozprostowane, zgięte na tyle, żeby stopy dało się przybić do krzyża. Po kilku, kilkunastu godzinach mięśnie nóg po prostu nie dawały rady dalej podtrzymywać ciężaru ciała i uginały się pod skazańcem. Wtedy to przepona była uciskana tak bardzo, że skazany zaczynał się dusić - i to mogło trwać kolejne kilka-kilkanaście godzin. Innym sposobem śmierci na krzyżu było wykrwawienie się (źle wbite gwoździe) lub śmierć z wycieńczenia (zastosowanie podpórki pod nogi).
- Crucificação ou crucifixão era um método de execução tipicamente romano, primeiramente reservado a escravos. Crê-se que foi criado na Pérsia, sendo trazido no tempo de Alexandre para o Ocidente, sendo então copiado dos cartagineses pelos itálicos. Neste ato combinavam-se os elementos de vergonha e tortura, e por isso o processo de era olhado com profundo horror. O castigo da crucificação começava com flagelação, depois do criminoso ter sido despojado de suas vestes. No azorrague os soldados fixavam os, pedaços de, e coisas semelhantes, podendo a tortura do açoitamento ser tão forte que às vezes o flagelado morria em consequência do . O flagelo era cometido o réu estando preso a uma coluna. No ato de crucificação a vítima era pendurada de braços abertos em uma cruz de madeira, amarrada ou, raramente, presa a ela por pregos perfurantes nos punhos e pés. O peso das pernas sobrecarregava a musculatura abdominal que, cansada, tornava-se incapaz de manter a respiração, levando à morte por asfixia. Para abreviar a morte os torturadores às vezes fraturavam as pernas do condenado, removendo totalmente sua capacidade de sustentação, acelerando o processo que levava à morte. Mas era mais comum a colocação de "bancos" no crucifixo, que foi erroneamente interpretado como um pedestal. Essa prática fazia com que a vítima vivesse por mais tempo. Nos momentos que precedem a morte, falar ou gritar exigia um enorme esforço. As palavras em grego e latim para "crucificação" se aplicam a diferentes formas agonizantes de execução, do empalamento em estacas, fixado em árvores (o mais comum), em postes, em patíbulos ou vigas transversas. Se em viga transversa, esta seria carregada pelo condenado sobre seus ombros até o local da execução. Um cruz inteira pesava mais de 130 kg. A viga transversa podia pesar entre 35 e 60 kg.
- Korsfästelse, korsfästning eller korsfästande, var en avrättningsmetod under antiken som troligen uppfanns av perserna. Syftet var att förnedra och plåga den dömde inför allas åsyn och därigenom också avskräcka andra. Den dömde hängdes eller spikades naken upp på en påle ofta med en tvärslå, vid vilken handlederna fästes. Eftersom armarna var så utsträckta fick den dömde en sådan väldig press över lungorna att han till slut kvävde sig själv till döds. Det är på detta sätt korsfästning blivit känd genom många skildringar i böcker, konst och filmer av korsfästelsen av Jesus från Nasaret, kristendomens centralgestalt (se Nya testamentet Matt. 27, Mark. 15, Luk. 23 och Joh. 19). Det fanns dock åtskilliga varianter, bland annat korsfästning på påle utan tvärslå eller med den dömde placerad upp och ner (vilket enligt traditionen hände Jesu lärjunge Petrus). I romarriket var det vanligt med korsfästning. Dock användes den sällan för romarna själva utan för slavar och samhällets lägsta folkskikt vid uppror, högförräderi och sjöröveri. Ofta föregicks korsfästelsen av att den dömde gisslades och själv fick bära tvärslån till korset på väg till avrättningsplatsen. Ofta inträdde döden först efter ett par dagar. Lidandet kunde dock förkortas genom att den dömdes benstomme krossades. Konstantin den store (272-337) avskaffade korsfästelsen i romarriket. I Sverige kan metoden väl närmast jämföras med rådbråkning. Enligt islams heliga skrift Koranen är korsfästelse tillåtet i sura 5:33 Det rättvisa straffet för de som kämpar emot GUD och Hans budbärare, och som begår hemska brott, är att dödas eller korsfästas, eller att få sina händer och fötter avskurna på alternerande sidor, eller att landsförvisas. Detta har tillämpats i samband med att uppror slagits ner och tillämpas idag där rapporter om korsfästelse förekommer.
- Çarmıh, birbiri üzerine çapraz konmuş iki tahtadan oluşan darağacı. Farsça dört çivi anlamına gelir. Eskiçağ'da kurulu din ve düzene karşı suç işlediği için idamına karar verilenler çarmıha gerilerek öldürülürlerdi. Bunun için mahkumun vücudu ve ayakları çarmıhın dikey tahtasına bağlanır, kolları yana açılarak elleri yatay tahtaya mıhlanırdı. Günlerce açıkta, aç, susuz ve tahtaya çivili kalan mahkum, yavaş yavaş ve işkence çekerek ölürdü. Hristiyan inancına göre, Roma'lı vali Pontius Pilatus tarafından İsa'nın da böyle çarmıha gerdirildiğine inanılır. Çarmıha gerilme konusu utanç verici olarak nitelendiği için, uzun zaman Hıristiyanlarca ele alınamadı. 16. yüzyıl'dan sonra, pek çok ressam İsa'yı çarmıhta gösteren tablolar yaptı.
- 十字架是一种古代处以死刑的刑具，是一種殘忍的處決方式。特别流行于波斯帝国、大马士革王国、犹大王国、以色列王国、迦太基和古罗马等地，通常用以处死叛逆者、异教徒、奴隶和没有公民权的人。在當時的社會，這種處分是一種忌諱。由於消耗的資源很大，因此一年通常只會處分數人。而且除非是極度重犯，否則並不會採用這種刑罰。在西方文学中，一般用十字架比喻苦难。今天，十字架是基督教的信仰標记，不再是痛苦恥辱的象徵。基督教徒在胸前畫十字或佩帶十字架以堅定信仰、作潔淨之用或以紀念耶穌為拯救全人類的死亡。 基督教相傳，耶穌被犹太教当权者拘送到罗马帝国驻犹太总督彼拉多，並判處死刑。在死后第三日复活，复活后四十日升天。公元337年，君士坦丁大帝下令禁用此刑具。現除了每年在菲律宾的复活节，願体验耶稣被钉死的信徒還運用此刑具。 十字形圖案也出現於不同古代文化的原始宗教。
|
| rdfs:comment
|
- Crucifixion is an ancient method of painful execution in which the condemned person is tied or nailed to a large wooden cross (of various shapes) and left to hang until dead. The term comes from the Latin crucifixio ("fixed to a cross", from the prefix cruci-, "cross", + verb ficere, "fix or do".
- Die Kreuzigung war eine im Alten Orient und in der Antike verbreitete Hinrichtungsart. Sie entwickelte sich aus dem Erhängen, sollte aber anders als dieses die Todesqual möglichst verlängern. Dazu wurde eine Person an einen aufrechten Pfahl, mit oder ohne Querbalken, gefesselt oder genagelt. Im Römischen Reich wurden vor allem Nichtrömer und entlaufene oder aufständische Sklaven gekreuzigt.
- La crucifixió és un antic mètode d'execució i tortura mitjançant el qual la víctima és estacada o lligada, generalment despullada, a una gran creu de fusta i deixada allà penjada fins la seva mort. Es diu que el mètode més comú de la crucifixió era el de lligar a la víctima, essent la crucifixió amb estaques reservada per casos de molta serietat.
- Ukřižování je historický způsob popravy, jehož se užívalo především ve starověku a jenž spočívá v zavěšení odsouzencova těla na kříž. Tímto způsobem se popravovali političtí nebo náboženští agitátoři, piráti, otroci nebo ti, kteří neměli žádná občanská práva. Nejznámější popravou ukřižováním je zřejmě Ježíše Krista – kříž, na němž zemřel, se stal jedním ze symbolů křesťanství.
- La Crucifixión es un método antiguo de ejecución, donde el condenado es atado o clavado en una cruz de madera o entre árboles o en una pared; y dejado allí hasta su muerte. Esta forma de ejecución fue ampliamente utilizada en la Roma Antigua y en culturas vecinas del mediterráneo; métodos similares fueron inventados por el Imperio Persa.
- Ristiinnaulitseminen on kuolemantuomion käytäntöönpanotapa, jossa henkilö kiinnitetään nauloilla riippumaan tarkoitusta varten pystytettyyn, useimmiten ristinmuotoiseen tolppaan. Teloitustapa on erityisen julma, sillä uhri ei yleensä kuole heti vaan saattaa virua ristillä pitkäänkin.
- Le crucifiement est une méthode de mise à mort consistant à placer le supplicié sur une croix, un support en forme de T ou un arbre et à l'attacher par divers moyens (clous, cordes, chaînes, etc.). Plusieurs variantes du supplice existent. La Crucifixion est le terme consacré en français pour le crucifiement de Jésus de Nazareth.
- A keresztre feszítés az ókor óta ismert, hosszan tartó kínokkal járó kivégzési mód. Gyakran együtt járt az áldozat végtagjainak eltörésével, amely tulajdonképpen egyfajta „kegyelemnek" számított: az eltört végtagú áldozat nem tudta tartani magát a keresztfán, így a halál sokkal hamarabb állt be.
- La crocifissione era, al tempo dei romani, una modalità di esecuzione della pena capitale e una tortura terribile. La pena della crocifissione era tanto atroce e umiliante che non poteva essere comminata a un cittadino romano. Era applicata agli schiavi e agli stranieri. Normalmente la crocifissione era preceduta dalla flagellazione. Il supplizio della crocifissione è tuttavia molto più antico dei romani e non sempre è legato ad una struttura a croce.
- Kruisiging is een methode om iemand ter dood te brengen, waarbij het slachtoffer wordt vastgebonden of vastgenageld aan een kruis en blijft hangen totdat de dood erop volgt.
- Korsfestelse er en gammel henrettelsesmetode, hvor offeret ble spikret fast til et stort trekors, hvor de ble hengende inntil de døde. Korsfestelse ble mye brukt fra det 1. århundre f. kr til det 4. århundre e. kr. , spesielt blant persere, egyptere, karthagere og romere. Korsfestelse er en svært smertefull og langsom måte å dø på. Den mest kjente personen som forbindes med henrettelsesmetoden, er Jesus Kristus, som ble henrettet omkring år 30 e. Kr.
- Ukrzyżowanie - rodzaj kary śmierci stosowanej w starożytności m. in. przez Persów, Rzymian i Kartagińczyków, jako forma hańbiącej egzekucji na niewolnikach, buntownikach i innych osobach nie będących pełnoprawnymi obywatelami. Kara ta była stosowana nierzadko na masową skalę, jak w roku 71 p.n.e. , gdy ukrzyżowano około 6000 uczestników powstania Spartakusa. Jednak najbardziej znane jest ukrzyżowanie Jezusa Chrystusa.
- Crucificação ou crucifixão era um método de execução tipicamente romano, primeiramente reservado a escravos. Crê-se que foi criado na Pérsia, sendo trazido no tempo de Alexandre para o Ocidente, sendo então copiado dos cartagineses pelos itálicos. Neste ato combinavam-se os elementos de vergonha e tortura, e por isso o processo de era olhado com profundo horror. O castigo da crucificação começava com flagelação, depois do criminoso ter sido despojado de suas vestes.
- Korsfästelse, korsfästning eller korsfästande, var en avrättningsmetod under antiken som troligen uppfanns av perserna. Syftet var att förnedra och plåga den dömde inför allas åsyn och därigenom också avskräcka andra. Den dömde hängdes eller spikades naken upp på en påle ofta med en tvärslå, vid vilken handlederna fästes. Eftersom armarna var så utsträckta fick den dömde en sådan väldig press över lungorna att han till slut kvävde sig själv till döds.
- Çarmıh, birbiri üzerine çapraz konmuş iki tahtadan oluşan darağacı. Farsça dört çivi anlamına gelir. Eskiçağ'da kurulu din ve düzene karşı suç işlediği için idamına karar verilenler çarmıha gerilerek öldürülürlerdi. Bunun için mahkumun vücudu ve ayakları çarmıhın dikey tahtasına bağlanır, kolları yana açılarak elleri yatay tahtaya mıhlanırdı. Günlerce açıkta, aç, susuz ve tahtaya çivili kalan mahkum, yavaş yavaş ve işkence çekerek ölürdü.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
