| dbpprop:abstract
|
- A coadjutor bishop (or bishop coadjutor) is a bishop in the Roman Catholic or Anglican churches who is designated to assist the diocesan bishop in the administration of the diocese almost as co-bishop of the diocese. The coadjutor (literally, "co-assister" in Latin) is a bishop himself and is given authority even beyond that ordinarily given to the vicar-general (although a coadjutor is also appointed a vicar-general), making him co-ruler of the diocese in all but ceremonial precedence. In modern times, the coadjutor automatically succeeds the current bishop of a diocese upon the latter's retirement, removal or death.
- Der Begriff Koadjutor wird in folgenden Zusammenhängen verwendet: Koadjutor als Bischof der katholischen Kirche, der einem anderen Bischof zur Seite gestellt wird Koadjutor als Beistand im Rahmen eines kirchlichen Benefiziums Koadjutor als Bezeichnung einer Klasse der Jesuiten Koadjutor als Amtsbezeichnung für einen Pfarrgehilfen, der die Aufgaben eines Pfarrers bei dessen Verhinderung wahrnimmt.
- Biskup koadjutor (též biskup-koadjutor či biskup spolusprávce, u arcidiecéze arcibiskup koadjutor, relat. častou chybou je koadjuktor) je zvláštní druh pomocného biskupa v katolické a anglikánské církvi, který má automatické právo nástupnictví po sídelním biskupovi diecéze, ke kterému je jmenován. V okamžiku, kdy biskup diecéze zemře nebo odstoupí, stává se biskup koadjuktor sám sídelním biskupem. Příkladem může být současný biskup českobudějovický Jiří Paďour, jmenovaný v roce 2001 jako biskup koadjutor k biskupovi Antonínu Liškovi. Ve výjimečných případech může dojít k tomu, že jmenování biskupa koadjutora je spojeno s rozhodnutím, že zcela převezme administrativní správu diecéze. Zejména v dřívějších dobách se tak činilo tehdy, když sídelní biskup už nezvládal správu diecéze, ale Svatý stolec jej nechtěl nebo nemohl uvolnit. Příkladem je jmenování F. P. Kenricka biskupem-koadjutorem filadelfské diecéze poté, co více než osmdesátiletý a těžce nemocný biskup Conwell přestal zvládat správu diecéze a odbojné kněze. Před rokem 1983 byli rozlišování (arci)biskupové koadjutoři s právem nástupnictví a bez něj, v současné době již je mají automaticky všichni.
- Según el Derecho Canónico católico, el Obispo Coadjutor, al igual que el Obispo, es el sacerdote que recibe el grado del episcopado (del griego επισκοπος, epískopos, 'vigilante'). La dignidad de Obispo Coadjutor es dada por la Santa Sede y conserva casi las mismas características del Obispo auxiliar salvo que, el prelado que goza de esta dignidad, tiene derecho a sucesión a la sede episcopal cuando esta queda vacante. Esta dignidad es dada por el Papa a petición del Obispo titular de una diócesis, o por propia iniciativa del Santo Padre, generalmente cuando el Obispo titular tiene edad avanzada y está próximo a renunciar por edad. La labor del Coadjuntor consiste en auxiliar al Obispo titular y, cuando este renuncie por motivo de edad u otros, seguir la labor evangelizadora. También puede ser dada esta dignidad cuando el Sumo Pontífice lo estime conveniente.
- Un évêque coadjuteur est un évêque auxiliaire auquel est donné également le droit de succéder immédiatement à celui auquel il est adjoint, après sa démission ou son décès.
- Un vescovo coadiutore è, nella Chiesa cattolica o nella Chiesa anglicana, un vescovo che ha diritto di successione sul corrente vescovo di una diocesi.
- Een hulpbisschop of auxiliarius en een bisschop-coadjutor staan in de rooms-katholieke Kerk een bisschop van een bepaald bisdom bij in de uitoefening van diens taken. Een bisschop kan meerdere hulpbisschoppen krijgen. Naast het ambt van hulpbisschop bestaat er ook het ambt van bisschop-coadjutor. Een coadiutor cum iure successionis heeft bij het overlijden of terugtreden van de ordinarius loci het recht van opvolging. In het Wetboek van Canoniek Recht van 1917 was ook het ambt van coadiutor sedi datus voorzien. In het Wetboek van Canoniek Recht van 1983 is dit niet meer voorzien. Een hulpbisschop daarentegen heeft geen recht van opvolging. Canones 403 tot en met 411 van het Wetboek van Canoniek Recht van 1983 handelen over de bisschoppen-coadjutoren en de hulpbisschoppen.
- Biskup koadiutor - w kościele katolickim biskup prawnie ustanowiony przez papieża, który po śmierci lub awansie biskupa diecezjalnego posiada po nim prawo następstwa na urzędzie biskupa diecezji zgodnie z kanonem 403 paragraf 3 kodeksu prawa kanonicznego z 1983. Biskup koadiutor nie obejmuje jednocześnie biskupstwa tytularnego. Koadiutor (starofr. coadjuteur z łac. co- od cum ‘z, razem z’ + adiutor ‘pomocnik’) to duchowny wyznaczony przez władze zwierzchnie do pomocy duchownemu wyższego stopnia, zwykle biskup tytularny pomagający w obowiązkach biskupa diecezjalnego lub też administrator przy stolicy biskupiej, z prawem następstwa po zawakowaniu beneficjum. W historii spotyka się także często koadiutorów opatów, prałatów, kanoników lub proboszczów, zwłaszcza w odniesieniu do zamożniejszych beneficjów.
- Коадъютор, епископ-коадъютор — титулярный епископ (то есть имеющий сан епископа, но не являющийся ординарием епархии), назначаемый Святым Престолом в определенную епархию для осуществления епископских функций наряду с епархиальным епископом с правом наследования епископской кафедры (ККП, канон 403 § 3). Необходимость назначения епископа-коадъютора возникает, когда по ряду причин епархиальный епископ не в состоянии справляться со всеми функциями, которые входят в круг обязанностей главы епархии. Такими причинами могут стать значительная территория епархии, затруднящая исполнение епископских функций одним человеком, состояние здоровья епископа и другое. В этом случае в помощь епархиальному епископу может назначаться епископ-коадъютор, а также епископы-помощники (впомогательные епископы), которые обладают меньшим кругом полномочий и, в отличие от епископа-коадъютора, не обладают правом наследования епископской кафедры. Конкретный объем прав и обязанностей епископа-коадъютора определяется, с одной стороны, положениями «Кодекса канонического права» (каноны 403—411), а с другой — содержанием документа о назначении данного епископа-коадъютора. Непременной обязанностью является сотрудничество с епархиальным епископом во всем, что касается управления епархией, консультирование с ним по наиболее важным вопросам, исполнение епископских функций по указанию епархиального епископа и его замещения в его отсутствие. Епископ-коадъютор должен исполнять свои функции в согласии с деятельностью епархиальныого епископа, в свою очередь епархиальный епископ обязан отдавать предпочтение епископу-коадъютору перед другими епископами при необходимости делегирования полномочий особой важности. С момента, когда епископская кафедра становится вакантной, епископ-коадъютор становится правящим епископом той епархии, в которую был назначен («Кодекс канонического права», канон 409 § 1).
- Коад'ю́тор, єпи́скоп-коад'ю́тор — у Католицькій та Англіканській Церквах титулярний єпископ, що призначається у певну єпархію для допомоги єпархіальному єпископові у здійсненні його єпископських функцій, і має право успадкування єпископського престолу після того, як він стане вакантним. Єпископа-коад'ютора, як і єпископів-помічників, призначають у випадку, коли єпархіальний єпископ з певних причин не в змозі справлятися з усіма своїми обов'язками. Такими причинами можуть стати значна територія єпархії, що ускладнює виконання єпископських функцій однією людиною, стан здоров'я єпископа, похилий вік тощо. Єпископи-помічники, на відміну від єпископа-коад'ютора, володіють меншим обсягом повноважень і не мають права автоматичного успадкування єпископської кафедри.
- 助理主教是一個在天主教和聖公會內被委派去輔佐和繼承教區正權主教的主教。
|
| rdfs:comment
|
- A coadjutor bishop (or bishop coadjutor) is a bishop in the Roman Catholic or Anglican churches who is designated to assist the diocesan bishop in the administration of the diocese almost as co-bishop of the diocese. The coadjutor (literally, "co-assister" in Latin) is a bishop himself and is given authority even beyond that ordinarily given to the vicar-general (although a coadjutor is also appointed a vicar-general), making him co-ruler of the diocese in all but ceremonial precedence.
- Der Begriff Koadjutor wird in folgenden Zusammenhängen verwendet: Koadjutor als Bischof der katholischen Kirche, der einem anderen Bischof zur Seite gestellt wird Koadjutor als Beistand im Rahmen eines kirchlichen Benefiziums Koadjutor als Bezeichnung einer Klasse der Jesuiten Koadjutor als Amtsbezeichnung für einen Pfarrgehilfen, der die Aufgaben eines Pfarrers bei dessen Verhinderung wahrnimmt.
- Biskup koadjutor (též biskup-koadjutor či biskup spolusprávce, u arcidiecéze arcibiskup koadjutor, relat. častou chybou je koadjuktor) je zvláštní druh pomocného biskupa v katolické a anglikánské církvi, který má automatické právo nástupnictví po sídelním biskupovi diecéze, ke kterému je jmenován. V okamžiku, kdy biskup diecéze zemře nebo odstoupí, stává se biskup koadjuktor sám sídelním biskupem.
- Según el Derecho Canónico católico, el Obispo Coadjutor, al igual que el Obispo, es el sacerdote que recibe el grado del episcopado (del griego επισκοπος, epískopos, 'vigilante'). La dignidad de Obispo Coadjutor es dada por la Santa Sede y conserva casi las mismas características del Obispo auxiliar salvo que, el prelado que goza de esta dignidad, tiene derecho a sucesión a la sede episcopal cuando esta queda vacante.
- Un évêque coadjuteur est un évêque auxiliaire auquel est donné également le droit de succéder immédiatement à celui auquel il est adjoint, après sa démission ou son décès.
- Un vescovo coadiutore è, nella Chiesa cattolica o nella Chiesa anglicana, un vescovo che ha diritto di successione sul corrente vescovo di una diocesi.
- Een hulpbisschop of auxiliarius en een bisschop-coadjutor staan in de rooms-katholieke Kerk een bisschop van een bepaald bisdom bij in de uitoefening van diens taken. Een bisschop kan meerdere hulpbisschoppen krijgen. Naast het ambt van hulpbisschop bestaat er ook het ambt van bisschop-coadjutor. Een coadiutor cum iure successionis heeft bij het overlijden of terugtreden van de ordinarius loci het recht van opvolging.
- Biskup koadiutor - w kościele katolickim biskup prawnie ustanowiony przez papieża, który po śmierci lub awansie biskupa diecezjalnego posiada po nim prawo następstwa na urzędzie biskupa diecezji zgodnie z kanonem 403 paragraf 3 kodeksu prawa kanonicznego z 1983. Biskup koadiutor nie obejmuje jednocześnie biskupstwa tytularnego. Koadiutor (starofr. coadjuteur z łac.
- 助理主教是一個在天主教和聖公會內被委派去輔佐和繼承教區正權主教的主教。
|