| dbpprop:abstract
|
- A ciborium (plural ciboria; Latin from the Ancient Greek κιβώριον) is a vessel: originally a drinking cup, but later used to refer to a receptacle for the blessed sacrament. The word is also used for an element of church article: see ciborium (architecture). The ancient Greek word referred to the the cup-shaped seed vessel of the Egyptian water-lily nelumbium speciosum and came to describe a drinking cup made from that seed casing, or in a similar shape. These vessels were particularly common in Egypt and the Greek East. The word "'ciborium'" was also used in classical Latin to describe such cups, although the only example to have survived is in one of Horace’s odes (2.7.21–22). In medieval Latin, and in English, "Ciborium" more commonly refers to a covered container used in Roman Catholic, Anglican, and related churches to store the consecrated hosts of the sacrament of Holy Communion. It resembles the shape of a chalice but its bowl is more round than conical, and takes its name from its cover, surmounted by a cross or other sacred design. In the early Christian Church, Holy Communion was not kept in churches for fear of sacrilege or desecration. Later, the first ciboria were kept at homes to be handy for the Last Rites where needed. In churches, a ciborium is usually kept in a tabernacle or aumbry. In some cases, it may be veiled (see photograph below) to indicate the presence of the consecrated hosts. Other containers for the host include the paten (a small plate) or a basin (for loaves of bread rather than wafers) used at the time of consecration and distribution at the main service of Holy Eucharist. A pyx is a small, circular container into which a few consecrated hosts can be placed. Pyxes are typically used to bring communion to the sick or shut-in. Image:2006.10 Copón. jpg|Silver Baroque Ciborium, Church of St. Pter, Ayerbe, 18th century image:Ciborie1. jpg|Gold Ciborium image:Ciborie2. jpg|Ciborium with veil
- Ein Ziborium (lat. ciborium „Trinkbecher“, Mehrzahl Ziborien) ist ein in der katholischen und orthodoxen Kirche gebräuchliches Gefäß zur Aufbewahrung der konsekrierten Hostien Das Ziborium ist ein Speisekelch mit einem festen Deckel. Die bei der Heiligen Messe konsekrierten Hostien werden darin im Tabernakel für die Krankenkommunion aufbewahrt. Manchmal wird mit einem Ziborium bei einer Andacht auch der sakramentale Segen erteilt, wie sonst mit der Monstranz. Das Ziborium kann mit einem Ziboriumvelum bedeckt sein, um die Gegenwart des Allerheiligsten darin zu verdeutlichen. In der frühen Kirche wurde das Allerheiligste aus Furcht vor Entweihung noch nicht in den Kirchen verwahrt. Später bewahrten die Christen in ihren Häusern zur Wegzehrung bei der Spendung der Sterbesakramente in einem Ziborium auf. Im frühen Mittelalter wurde das Ziborium meist in Büchsenform aus edlem Holz, Elfenbein oder Metall angefertigt und mit einem Kreuz versehen. Im ausgehenden Mittelalter hatte sich die Form des Ziboriums so sehr der Form des Messkelches angenähert, dass nur noch der Deckelabschluss den Unterschied verdeutlicht. In manchen Gegenden ist deshalb auch die Bezeichnung „Speisekelch“ gebräuchlich. Bild:Ciborie1. jpg|Ziborium der Eremitenkirche in Warfhuizen] Datei:Ciborie2. jpg|Dasselbe Ziborium mit dem Ziboriumvelum.
- Ciborium je liturgická nádoba používaná v Katolické církvi a v církvích majících Eucharistii k uchovávání proměněných (konsekrovaných) hostií – tedy Eucharistie. Tvar ciboria je podobný jako u kalichu, ale samotná nádoba má větší objem a je opatřena víkem, na jehož vrcholu je velmi často křížek. Na víku může být pověšen malý závoj, tzv. „ciboriové velum“. Ciborium je uloženo ve svatostánku v kostele a bývá odtud vzato při svatém přijímání. Pro zdůraznění úcty k Eucharistii může uchopit neprázdnou nádobu pouze kněz, jáhen případně akolyta. V rané křesťanské církvi slovo ciborium znamenalo původně baldachýn v bazilikách podepřený sloupy. Oltář, nad kterým je postaven baldachýn se proto nazývá cibóriový oltář . V těchto dobách také Eucharistie nebyla uchovávána v kostelích ze obav o svatokrádež nebo znesvěcení. Později se začaly ciboria uchovávat v domácnostech, aby mohlo být svaté přijímání podáno nemocným nebo umírajícím při Posledním pomazání. Později se místo uchovávání přesunulo do kostelů. image:Ciborie1. jpg| image:Ciborie2. jpg|
- Para el «ciborio» como elemento arquitectónico, véase Ciborio (arquitectura). El copón o ciborio es un recipiente metálico destinado a reservar y distribuir la Eucaristía en las iglesias. Generalmente tiene la forma de copa ('). El tipo más antiguo de los que hoy se conocen parece ser el de la paloma (columba eucharística) que se suspendía del baldaquino o se apoyaba sobre una placa y así llegó a usarse hasta ya entrada la época gótica (en el monasterio de Santo Domingo de Silos se conserva una del siglo XIII). Pero también se usaron desde el siglo V al X unas cajitas cilíndricas de marfil o de metal llamadas turres. Desde el siglo XI se adoptó más comúnmente la píxide cilíndrica o prismática con cubierta cónica o piramidal respectivamente, ya sin pie, ya montada sobre un soporte como los cálices, y desde el siglo XVI tiene la forma globosa, propia de los actuales copones. Para administrar el Sanguis (la Sangre de Cristo), cuando estaba admitida esta práctica de manera usual, se usaban en la Iglesia de Occidente unos tubitos de oro, plata o estaño, llamados cálamus, phístula o siphon y en la de Oriente, una cucharilla con la que se daba una partícula de la hostia humedecida en el Sanguis. Tambien es una expresión muy utilizada en ciertas zonas del interior peninsular.
- Le ciboire, du latin ciborium, lui-même du grec kibôrion, qui signifie coupe, est un vase sacré, utilisé dans plusieurs liturgies chrétiennes. Il ne faut pas le confondre avec le calice, ni avec la pyxide. En général fermé d'un couvercle, il est destiné à contenir les hosties consacrées par le prêtre, soit pour les distribuer aux fidèles qui commmunient, soit pour les conserver dans le tabernacle. Lorsqu'il contient des hosties consacrées, le ciboire doit être revêtu du pavillon ou voile circulaire de tissu blanc ou doré.
- Fájl:2006.10 Copón. jpg Barokk ezüstcibórium, 18. század, az ayerbei Szent Péter templomban. A cibórium a római katolikus és az anglikán szentmisék kelléke, az áldozáshoz használt ostya őrzésére szolgáló kehely formájú eszköz. Másik jelentése: az egyházi építészetben oszlopokon álló építmény a szentélyen belül. Az áldoztatásban használt cibórium csészéjében őrzik az ostyát, szára közepén gomb van a fogáshoz. Általában fedele van, amely gyakran domború és sokszor kereszt díszíti, vagy más dísz, hogy könnyen leemelhető legyen. Mérete sokféle lehet, vannak több száz ostya tárolására alkalmas cibóriumok is. Fájl:Altare med ciborium i domen i Regensburg, Nordisk familjebok. png Cibórium a regensburgi katedrálisban
- La pisside è un oggetto liturgico usato nella Chiesa Cattolica ed in altre confessioni cristiane per conservare le ostie consacrate dopo la Celebrazione Eucaristica. Durante la Celebrazione eucaristica la Pisside con le ostie può essere deposta sull'altare. Al di fuori della celebrazione la Pisside con le ostie è conservata dentro il tabernacolo. È un contenitore, generalmente, munito di piede e di coperchio. È sovente realizzato in metallo prezioso, come l'oro e l'argento.
- De ciborie is in de katholieke liturgie de kelk waarin de geconsacreerde Hosties worden bewaard. In tegenstelling tot de miskelk heeft de ciborie een deksel, waarop doorgaans een rechtopstaand kruisje is bevestigd. Als de ciborie het Allerheiligste bevat hangt men er een ciborievelum overheen en bewaart men haar in het tabernakel. De binnenkant van de kelk ("cuppa") is bijna altijd verguld. Voor het Tweede Vaticaans Concilie was dit verplicht, tegenwoordig gewoon gebruikelijk.
- Ciborium har to betydninger: Ciborium kan være en baldakin over et alter som er båret av fire søyler. I gresk-ortodokse kirker er den ofte formet som en kuppel. Ciborium brukes også om et kar som ofte har fot og lokk der en oppbevarer det konsekrerte nattverdsbrødet (Kristi legeme). Ciboriene benyttes i katolske, anglikanske og beslektede kirker ved oppbevaring eller utdeling av eukaristien. Ciboriet er nesten alltid kalkformet, men med lokk. Den er imidlertid noe mer rund enn en vanlig konisk kalk. Ciboriet blir som regel satt i tabernakelet, men tas frem til nattverdsutdelingen dersom de konsekrete nattverdselementer som får plass på en patene ikke vil strekke til. Det kan også bringes med til sykekommunion, skjønt da er det langt mer vanlig å medbringe en mindre beholder ved navn pyx.
- Cyborium (z łac. ciborium – czara, kielich, z gr. kibōrion – nasiennik lotosu indyjskiego, czarka mająca jego kształt) – w starożytności naczynie do przechowywania żywności. W chrześcijaństwie – puszka, naczynie do przechowywania hostii oraz komunikantów.
- Файл:Daronositsa kiev. jpg Дароносица, конец XIX века, Киево-Печерская лавра Дароно́сица — переносная дарохранительница для ношения Святых Даров. Используется для осуществления таинства причастия вне храма. При помощи принесённых священником преждеосвящённых Даров к таинству приступают больные, заключённые и другие верующие, которые не могут посещать храм. Хранится дароносица, как правило, в дарохранительнице, стоящей на престоле. Прикасаться к ней имеет право только диакон, священник или епископ. Файл:Daronositsa. jpg
- Ciborium är dels ett liturgiskt kärl och dels ett arkitektoniskt element.
|
| rdfs:comment
|
- A ciborium (plural ciboria; Latin from the Ancient Greek κιβώριον) is a vessel: originally a drinking cup, but later used to refer to a receptacle for the blessed sacrament. The word is also used for an element of church article: see ciborium (architecture). The ancient Greek word referred to the the cup-shaped seed vessel of the Egyptian water-lily nelumbium speciosum and came to describe a drinking cup made from that seed casing, or in a similar shape.
- Ein Ziborium (lat. ciborium „Trinkbecher“, Mehrzahl Ziborien) ist ein in der katholischen und orthodoxen Kirche gebräuchliches Gefäß zur Aufbewahrung der konsekrierten Hostien Das Ziborium ist ein Speisekelch mit einem festen Deckel. Die bei der Heiligen Messe konsekrierten Hostien werden darin im Tabernakel für die Krankenkommunion aufbewahrt. Manchmal wird mit einem Ziborium bei einer Andacht auch der sakramentale Segen erteilt, wie sonst mit der Monstranz.
- Ciborium je liturgická nádoba používaná v Katolické církvi a v církvích majících Eucharistii k uchovávání proměněných (konsekrovaných) hostií – tedy Eucharistie. Tvar ciboria je podobný jako u kalichu, ale samotná nádoba má větší objem a je opatřena víkem, na jehož vrcholu je velmi často křížek. Na víku může být pověšen malý závoj, tzv. „ciboriové velum“.
- Para el «ciborio» como elemento arquitectónico, véase Ciborio (arquitectura). El copón o ciborio es un recipiente metálico destinado a reservar y distribuir la Eucaristía en las iglesias. Generalmente tiene la forma de copa (').
- Le ciboire, du latin ciborium, lui-même du grec kibôrion, qui signifie coupe, est un vase sacré, utilisé dans plusieurs liturgies chrétiennes. Il ne faut pas le confondre avec le calice, ni avec la pyxide. En général fermé d'un couvercle, il est destiné à contenir les hosties consacrées par le prêtre, soit pour les distribuer aux fidèles qui commmunient, soit pour les conserver dans le tabernacle.
- Fájl:2006.10 Copón. jpg Barokk ezüstcibórium, 18. század, az ayerbei Szent Péter templomban. A cibórium a római katolikus és az anglikán szentmisék kelléke, az áldozáshoz használt ostya őrzésére szolgáló kehely formájú eszköz. Másik jelentése: az egyházi építészetben oszlopokon álló építmény a szentélyen belül. Az áldoztatásban használt cibórium csészéjében őrzik az ostyát, szára közepén gomb van a fogáshoz.
- La pisside è un oggetto liturgico usato nella Chiesa Cattolica ed in altre confessioni cristiane per conservare le ostie consacrate dopo la Celebrazione Eucaristica. Durante la Celebrazione eucaristica la Pisside con le ostie può essere deposta sull'altare. Al di fuori della celebrazione la Pisside con le ostie è conservata dentro il tabernacolo. È un contenitore, generalmente, munito di piede e di coperchio. È sovente realizzato in metallo prezioso, come l'oro e l'argento.
- De ciborie is in de katholieke liturgie de kelk waarin de geconsacreerde Hosties worden bewaard. In tegenstelling tot de miskelk heeft de ciborie een deksel, waarop doorgaans een rechtopstaand kruisje is bevestigd. Als de ciborie het Allerheiligste bevat hangt men er een ciborievelum overheen en bewaart men haar in het tabernakel. De binnenkant van de kelk ("cuppa") is bijna altijd verguld. Voor het Tweede Vaticaans Concilie was dit verplicht, tegenwoordig gewoon gebruikelijk.
- Ciborium har to betydninger: Ciborium kan være en baldakin over et alter som er båret av fire søyler. I gresk-ortodokse kirker er den ofte formet som en kuppel. Ciborium brukes også om et kar som ofte har fot og lokk der en oppbevarer det konsekrerte nattverdsbrødet (Kristi legeme). Ciboriene benyttes i katolske, anglikanske og beslektede kirker ved oppbevaring eller utdeling av eukaristien. Ciboriet er nesten alltid kalkformet, men med lokk.
- Cyborium (z łac. ciborium – czara, kielich, z gr. kibōrion – nasiennik lotosu indyjskiego, czarka mająca jego kształt) – w starożytności naczynie do przechowywania żywności. W chrześcijaństwie – puszka, naczynie do przechowywania hostii oraz komunikantów.
- Файл:Daronositsa kiev. jpg Дароносица, конец XIX века, Киево-Печерская лавра Дароно́сица — переносная дарохранительница для ношения Святых Даров. Используется для осуществления таинства причастия вне храма.
- Ciborium är dels ett liturgiskt kärl och dels ett arkitektoniskt element.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
