An Entity of Type: work, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The nobility of China was an important feature of the traditional social structure of Ancient China and Imperial China. While the concepts of hereditary sovereign and peerage titles and noble families were featured as early as the semi-mythical, early historical period, a settled system of nobility was established from the Zhou dynasty. In the subsequent millennia, this system was largely maintained in form, with some changes and additions, although the content constantly evolved. After the Song dynasty, most bureaucratic offices were filled through the imperial examination system, undermining the power of the hereditary aristocracy. Historians have noted the disappearance by 1000 AD of the powerful clans that had dominated China. The last, well-developed system of noble titles was establi

Property Value
dbo:abstract
  • Čínská šlechta byla významnou složkou čínské společnosti před vznikem republiky roku 1911. Během několika tisíciletí trvání čínských států šlechtické tituly a hodnosti nejednou měnily své názvy, význam a důležitost. Přesněji lze popsat systém šlechtických titulů počínaje čouským obdobím; pro starší období jsou k dispozici pouze útržkovité informace. I v následujících staletích se skladba čínské šlechty měnila. V souvislosti s politickými změnami, vznikem a zánikem čínských států docházelo k proměnám a úpravám systému titulů. Vznikaly nové tituly a význam starých byl měněn, nebo se zcela přestaly používat, avšak mohly být i oživeny a znovu zavedeny. Samostatným problémem je překlad čínských titulů a hodností do evropských jazyků. Republikánská revoluce roku 1911 svrhla tradiční monarchické uspořádání státu a s tím ztratila na významu i čínská šlechta. Ačkoli některé vznešené rodiny nějakou dobu udržovaly své tituly a postavení, nakonec se nevyhnuly úpadku v důsledku politických a ekonomických transformací společnosti. Dnes šlechta jako třída prakticky zmizela. (cs)
  • The nobility of China was an important feature of the traditional social structure of Ancient China and Imperial China. While the concepts of hereditary sovereign and peerage titles and noble families were featured as early as the semi-mythical, early historical period, a settled system of nobility was established from the Zhou dynasty. In the subsequent millennia, this system was largely maintained in form, with some changes and additions, although the content constantly evolved. After the Song dynasty, most bureaucratic offices were filled through the imperial examination system, undermining the power of the hereditary aristocracy. Historians have noted the disappearance by 1000 AD of the powerful clans that had dominated China. The last, well-developed system of noble titles was established under the Qing dynasty. The Republican Revolution of 1911 ended the official imperial system. Though some noble families maintained their titles and dignity for a time, new political and economic circumstances forced their decline. Today, the nobility as a class has virtually disappeared. (en)
  • Der Adel im Kaiserreich China unterlag einer mehrtausendjährigen Wandlung. Früher als in Europa bildete sich ein Feudalwesen, eine sesshafte Verwaltung und schließlich ein Staatswesen heraus, welches die Kultur und Sozialstruktur des Reiches prägte. Trotz innerer und äußerer Umbrüche blieben typische Ausprägungsformen gleich, etwa das Patriarchat, die Primogenitur zahlreicher Titel oder die Zentralgewalt des obersten Herrschers und seines Hofes. Erst mit der Abschaffung des Kaiserreichs wurde die gesellschaftliche Machtstellung des chinesischen Adels gebrochen. (de)
  • Incluant les souverains et les nobles proprement dits, la noblesse chinoise a été un élément important de l’organisation sociale et politique traditionnelle de la Chine impériale. Alors que les concepts de souverains héréditaires, de titres de noblesse et de familles nobles apparaissent dès les débuts semi-mythiques de l'histoire de la Chine, c'est sous la dynastie Zhou qu'apparait véritablement un système structuré définissant la noblesse et les nobles. Durant les millénaires suivants, ce système a été en grande partie maintenu sous cette forme, avec quelques modifications et ajouts, bien que le contenu ait constamment évolué. Le dernier système définissant les différents titres de noblesse a été créé sous la dynastie Qing. Un titre de noblesse peut être gagné ou perdu à titre posthume, l'élévation posthume étant souvent utilisée comme un moyen d'exprimer sa considération envers le défunt. Ainsi Guan Yu, qui vécut à la fin de la dynastie Han, portait de son vivant le titre de Marquis de Han Zhou (漢壽亭侯) et reçut à titre posthume le titre de duc de Zhonghui (忠惠公). Sous la dynastie Yuan, Yiyong Wu'an Yingji portait le titre de Prince de Xianling (顯靈義勇武安英濟王), avant d'être littéralement "béatifié" et élevé au rang d'empereur sous la dynastie Ming, où il devient le Saint empereur Guan, le Grand Dieu Qui Subjugue les Démons des Trois Mondes et Dont la Grâce se Propage Loin et se Déplace dans le Ciel (三界伏魔大神威遠震天尊關聖帝君). Dans la culture populaire, il est révéré comme étant un Dieu de la prospérité, du commerce, de la guerre et de la police. Ce système perdure jusqu'à la révolution Xinhai de 1911, qui met fin à l'empire chinois. Malgré cela, le nouveau gouvernement de la République de Chine maintient certains titres de noblesse, comme celui de Duc Yansheng. Bien que quelques familles nobles gardent leurs titres et leur dignité pendant un temps, le nouveau contexte politique et économique précipite leur déclin. Aujourd'hui, la noblesse en tant que classe n'existe quasiment plus en Chine et seulement une poignée de personnes continuent de prétendre à tel ou tel titre de noblesse; titres qui ne sont reconnus par quasiment personne. (fr)
  • "Bangsawan Tiongkok" adalah figur penting dari struktur sosial tradisional sistem kekaisaran Tiongkok. Meskipun konsep-konsep kedaulatan herediter dan gelar kebangsawanan dan keluarga bangsawan sudah ditampilkan sejak periode semi-mitos, awal sejarah, namun sebuah sistem bangsawan yang mapan baru dibentuk sejak Dinasti Zhou. Dalam ribuan tahun berikutnya, sistem ini sebagian besar masih dipertahankan bentuknya, meskipun mengalami beberapa perubahan dan penambahan serta terus mengalami perkembangan dan variasi. Setelah Dinasti Song, sebagian besar kantor birokrasi kekaisaran harus melalui ujian kenegaraan, merongrong kekuatan aristokrasi yang sudah berlangsung turun-temurun. Sistem gelar bangsawan terakhir yang dikembangkan dengan baik didirikan di bawah Dinasti Qing. Revolusi Republik 1911 secara resmi mengakhiri sistem kekaisaran di Tiongkok. Meskipun beberapa keluarga bangsawan masih mempertahankan gelar dan martabat mereka untuk sementara waktu namun karena keadaan politik dan ekonomi baru, memaksa penurunan mereka. Saat ini, kaum bangsawan sebagai sebuah kelas telah menghilang. (in)
  • La nobiltà cinese comprende tutti gli individui e le famiglie riconosciute dall'Impero cinese come membri della classe aristocratica, quindi titolari di privilegi ereditari. La nobiltà cinese si dimostrò un elemento importante della società tradizionale e dell'organizzazione politica della Cina imperiale. Coi concetti di eredità dei titoli nobiliari e con discendenze spesso semi-mitiche, risalenti al primo periodo della creazione dello Stato cinese, il primo sistema di nobiltà in Cina venne stabilito dalla dinastia Zhou. Nel millennio successivo, questo sistema venne perlopiù mantenuto con alcuni minimi cambiamenti, sino alla dinastia Qing che creò l'ultimo sistema nobiliare in uso nella Cina imperiale. Nel 1911 la Rivoluzione Xinhai, di stampo repubblicano, vide la dissoluzione di tutto il sistema governativo imperiale anche se la neonata Repubblica cinese mantenne i titoli nobiliari come nel caso del duca Yansheng. Anche se molte famiglie però poterono mantenere i loro titoli e la dignità di un tempo, le nuove circostanze politiche ed economiche segnarono il loro definitivo declino. Attualmente, la classe aristocratica cinese è quasi completamente scomparsa, con solo pochi detentori o pretendenti titoli che perlopiù non sono riconosciuti da alcun ente al mondo. L'elevazione o la degradazione alla nobiltà all'epoca imperiale poteva avvenire anche postuma; Guan Yu, venne indicato in vita come marchese di Hànshòu (漢壽亭侯) durante la dinastia Han ma postumo sotto la dinastia Song venne elevato al rango di duca Zhōnghuì (忠惠公) e durante la dinastia Yuan venne promosso a principe di Xiǎnlíng Yìyǒng Wǔ'ān Yīngjì (顯靈義勇武安英濟王) e addirittura durante la dinastia Ming venne beatificato e realizzato come Santo Imperatore Guan il Gran Dio che ha sottomesso i Demoni dei Tre Mondi e che ha assoggettato molti e che muove il Cielo (三界伏魔大神威遠震天尊關聖帝君T, Sān jiè fú mó dà shén wēi yuǎn zhèn tiānzūn guān shèngdì jūnP) ed assunto a divinità popolarmente associata alla prosperità, al commercio, alla guerra ed alla polizia. (it)
  • Китайская цивилизация насчитывает свыше четырёх тысяч лет истории. Однако, в настоящее время, возможно достаточно чётко прочесть историю только последних трёх тысяч лет. До XX века — это монархическая держава, и за прошедшие столетия титулы и звания в Китае меняли своё название, значимость и значение не один раз. Говорить о какой либо стройности в соподчинённости и в соответственности возможно лишь со времён эпохи Чжоу. Но в последующие времена создавались новые звания и титулы, менялись значимость или отменялись вовсе старые. Также, с приходом новой династии могли возрождаться старые титулы, что вносило сумятицу в казалось бы стройный свод китайской служивой знати. Дополнительную трудность составляет перевод на европейские языки титулов и званий Китая. Учитывая, что в настоящее время сложно однозначно определить соответствие таких понятий как «император» — «царь» — «король» без жёсткой привязки к определённому временному отрезку и месту, то соответственно ещё сложнее говорить об продолжении этой цепочки понятиями «ван» — «ди» 帝. Например, понятие ван обозначает монарха в эпохи Шан и Чжоу, но начиная с Хань соответствует понятию «князь». Тем большую сложность составляет корреляция между китайскими и западными понятиями, выражающими аристократическое подчинение. (ru)
  • 爵位,又称封爵、世爵,是古代皇族、贵族的封号,用以表示身份等级与权利的高低。世爵从夏商时期开始,到中华民国建立后的1930年代左右结束。 (zh)
  • Ти́тули кит́айської зна́ті — важлива риса соціальної структури Стародавнього та Середньовічного Китаю. Китайська цивілізація існує понад чотири тисячі років історії. Однак зараз можливо досить чітко прочитати історію тільки останніх трьох тисяч років. До XX століття — це монархічна держава, і з плином часу титули й звання в Китаї змінювали свою назву, важливість і значення не один раз. Говорити про будь-яку стрункість у співпідпорядкованості й у відповідності можливо лише з часів династії Чжоу. Але пізніше створювалися нові звання і титули, змінювалася вагомість або скасовувалися зовсім старі. Також з приходом нової династії могли відроджуватися старі титули, що вносило сум'яття в стрункий звід китайської знаті. Додаткову складність становить переклад на європейські мови титулів і звань Китаю. З огляду на те, що в цей час складно однозначно визначити відповідність таких понять як «імператор» — «цар» — «король» без жорсткої прив'язки до певного часового відрізка і місця, то відповідно ще складніше говорити про продовження цього ланцюжка поняттями «ван» — «ді»帝. Наприклад, поняття ван означає монарха в епохи Шан і Чжоу, але починаючи з Хань відповідає поняттю «князь». Ще більшу складність становить кореляція між китайськими та західними поняттями, що виражають аристократичне підпорядкування. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 309437 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 114311 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1120658703 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:c
  • 三等子爵 (en)
  • (en)
  • (en)
  • (en)
  • (en)
  • (en)
dbp:labels
  • no (en)
dbp:p
  • (en)
  • (en)
  • gōng (en)
  • hóu (en)
  • nán (en)
  • sān děng zǐjué (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Der Adel im Kaiserreich China unterlag einer mehrtausendjährigen Wandlung. Früher als in Europa bildete sich ein Feudalwesen, eine sesshafte Verwaltung und schließlich ein Staatswesen heraus, welches die Kultur und Sozialstruktur des Reiches prägte. Trotz innerer und äußerer Umbrüche blieben typische Ausprägungsformen gleich, etwa das Patriarchat, die Primogenitur zahlreicher Titel oder die Zentralgewalt des obersten Herrschers und seines Hofes. Erst mit der Abschaffung des Kaiserreichs wurde die gesellschaftliche Machtstellung des chinesischen Adels gebrochen. (de)
  • 爵位,又称封爵、世爵,是古代皇族、贵族的封号,用以表示身份等级与权利的高低。世爵从夏商时期开始,到中华民国建立后的1930年代左右结束。 (zh)
  • Čínská šlechta byla významnou složkou čínské společnosti před vznikem republiky roku 1911. Během několika tisíciletí trvání čínských států šlechtické tituly a hodnosti nejednou měnily své názvy, význam a důležitost. Přesněji lze popsat systém šlechtických titulů počínaje čouským obdobím; pro starší období jsou k dispozici pouze útržkovité informace. I v následujících staletích se skladba čínské šlechty měnila. V souvislosti s politickými změnami, vznikem a zánikem čínských států docházelo k proměnám a úpravám systému titulů. Vznikaly nové tituly a význam starých byl měněn, nebo se zcela přestaly používat, avšak mohly být i oživeny a znovu zavedeny. Samostatným problémem je překlad čínských titulů a hodností do evropských jazyků. (cs)
  • The nobility of China was an important feature of the traditional social structure of Ancient China and Imperial China. While the concepts of hereditary sovereign and peerage titles and noble families were featured as early as the semi-mythical, early historical period, a settled system of nobility was established from the Zhou dynasty. In the subsequent millennia, this system was largely maintained in form, with some changes and additions, although the content constantly evolved. After the Song dynasty, most bureaucratic offices were filled through the imperial examination system, undermining the power of the hereditary aristocracy. Historians have noted the disappearance by 1000 AD of the powerful clans that had dominated China. The last, well-developed system of noble titles was establi (en)
  • Incluant les souverains et les nobles proprement dits, la noblesse chinoise a été un élément important de l’organisation sociale et politique traditionnelle de la Chine impériale. Alors que les concepts de souverains héréditaires, de titres de noblesse et de familles nobles apparaissent dès les débuts semi-mythiques de l'histoire de la Chine, c'est sous la dynastie Zhou qu'apparait véritablement un système structuré définissant la noblesse et les nobles. Durant les millénaires suivants, ce système a été en grande partie maintenu sous cette forme, avec quelques modifications et ajouts, bien que le contenu ait constamment évolué. Le dernier système définissant les différents titres de noblesse a été créé sous la dynastie Qing. (fr)
  • "Bangsawan Tiongkok" adalah figur penting dari struktur sosial tradisional sistem kekaisaran Tiongkok. Meskipun konsep-konsep kedaulatan herediter dan gelar kebangsawanan dan keluarga bangsawan sudah ditampilkan sejak periode semi-mitos, awal sejarah, namun sebuah sistem bangsawan yang mapan baru dibentuk sejak Dinasti Zhou. Dalam ribuan tahun berikutnya, sistem ini sebagian besar masih dipertahankan bentuknya, meskipun mengalami beberapa perubahan dan penambahan serta terus mengalami perkembangan dan variasi. (in)
  • La nobiltà cinese comprende tutti gli individui e le famiglie riconosciute dall'Impero cinese come membri della classe aristocratica, quindi titolari di privilegi ereditari. La nobiltà cinese si dimostrò un elemento importante della società tradizionale e dell'organizzazione politica della Cina imperiale. (it)
  • Китайская цивилизация насчитывает свыше четырёх тысяч лет истории. Однако, в настоящее время, возможно достаточно чётко прочесть историю только последних трёх тысяч лет. До XX века — это монархическая держава, и за прошедшие столетия титулы и звания в Китае меняли своё название, значимость и значение не один раз. Говорить о какой либо стройности в соподчинённости и в соответственности возможно лишь со времён эпохи Чжоу. Но в последующие времена создавались новые звания и титулы, менялись значимость или отменялись вовсе старые. Также, с приходом новой династии могли возрождаться старые титулы, что вносило сумятицу в казалось бы стройный свод китайской служивой знати. Дополнительную трудность составляет перевод на европейские языки титулов и званий Китая. Учитывая, что в настоящее время слож (ru)
  • Ти́тули кит́айської зна́ті — важлива риса соціальної структури Стародавнього та Середньовічного Китаю. Китайська цивілізація існує понад чотири тисячі років історії. Однак зараз можливо досить чітко прочитати історію тільки останніх трьох тисяч років. До XX століття — це монархічна держава, і з плином часу титули й звання в Китаї змінювали свою назву, важливість і значення не один раз. Говорити про будь-яку стрункість у співпідпорядкованості й у відповідності можливо лише з часів династії Чжоу. Але пізніше створювалися нові звання і титули, змінювалася вагомість або скасовувалися зовсім старі. Також з приходом нової династії могли відроджуватися старі титули, що вносило сум'яття в стрункий звід китайської знаті. Додаткову складність становить переклад на європейські мови титулів і звань Ки (uk)
rdfs:label
  • Chinese nobility (en)
  • Čínská šlechta (cs)
  • Chinesischer Adel (de)
  • Bangsawan Tiongkok (in)
  • Nobiltà cinese (it)
  • Noblesse chinoise (fr)
  • Титулы китайской знати (ru)
  • Титули китайської знаті (uk)
  • 中国爵位 (zh)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:governmentType of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:governmentType of
is dbp:group of
is dbp:peerage of
is dbp:titleLeader of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License