| dbpprop:abstract
|
- Brāhmī is the modern name given to the oldest members of the Brahmic family of alphabets. The best known inscriptions in Brāhmī are the rock-cut edicts of Ashoka in north-central India, dated to the 3rd century BCE. These are traditionally considered the earliest known examples of Brāhmī writing, though the script may be somewhat older due to more recent discoveries suggesting dates as far back as the 6th century BCE. The script was deciphered in 1837 by James Prinsep, an archaeologist, philologist, and official of the British East India Company. Like its contemporary in what is now Afghanistan and Pakistan, Kharoṣṭhī, Brāhmī was an abugida—a consonantal script augmented by diacritics for vowels. It was innovative in its presentation, with the alphabet arranged in a grid according to phonetic principles. Brāhmī was ancestral to most of the scripts of South Asia, Southeast Asia, some Central Asian scripts like Tibetan and Khotanese, and possibly Korean hangul (1444 AD). The alphabetic order Brāhmī was adopted as the modern order of Japanese kana, though the letters themselves are unrelated.
- Die altindische Brahmi-Schrift ist die Vorläuferin der mehr als hundert indischen Schriften, eine Kombination aus Silbenschrift und Buchstabenschrift, nach neuerer Bezeichnung eine Abugida. Neben selbständigen Vokalzeichen für den Wortanfang werden die übrigen Vokale durch Modifikationen der vorangehenden Konsonantenzeichen dargestellt. Dabei ist a ein inhärenter Vokal. Der Anordnung der Zeichen im Alphabet liegt eine genau durchdachte Einteilung nach Artikulationsstelle und Artikulationsart zugrunde. Die ältesten Belege der Brahmi-Schrift befinden sich in ganz Indien auf Inschriften des Kaisers Ashoka (3. Jh. v. Chr. ), die teilweise in aramäischer, magadhischer und griechischer Sprache abgefasst sind. Diese Felsenedikte verkünden den buddhistischen Glauben und dokumentieren durch ihre Platzierung die Vergrößerung des Maurya-Reiches. Man geht davon aus, dass die Schrift erst in der mittelindischen Sprachperiode erfunden wurde. Vermutlich war die Brahmi sogar ein Auftragswerk Ashokas. Ältere Texte wurden jahrhundertelang mündlich überliefert und erst später niedergeschrieben. Zur gleichen Zeit wurde ebenfalls in Inschriften Kaiser Ashokas die Kharoshthi-Schrift verwendet, die auf ein aramäisches Vorbild (8. bis 6. Jahrhundert v. Chr. ) zurückgeht und wie diese linksläufig ist, aber nur im Nordwesten Indiens vorkommt. Eine geringe Anzahl von Forschern will die Brahmi-Schrift auf die ins 3. Jahrtausend v. Chr. datierte Indus-Schrift zurückführen, zu welcher allerdings keine Zwischenstufen gefunden wurden. Eine andere in der Forschung als viel wahrscheinlicher vertretene Meinung ist, dass die Schöpfer der Brahmi-Schrift Ideen der semitischen Schriften, am wahrscheinlichsten der aramäischen Schrift (aber auch das griechische Alphabet wird genannt) übernommen haben und auf Grundlage dieses Prinzips eine eigene Schrift entwickelten. In Abhängigkeit von verschiedenen Schreibmaterialien entwickelte sich schon in den folgenden Jahrhunderten die Schrift weiter. Obwohl sich die Formen beträchtlich veränderten, wurde das Grundprinzip beibehalten.
- Bráhmí je písmo používané v Indii nejméně od vlády krále Ašóky (273 až 232 př. n. l. ), jehož nápisy jsou z větší části vytesány právě v bráhmí, z menší pak v písmu kháróšthí. Předpokládá se, že bráhmí vzniklo ještě pár set let před Ašókou, ale písemné památky z této doby se nedochovaly. Z bráhmí se postupně vyvinula většina dnes používaných indických písem, s výjimkou písem založených na persko-arabské abecedě. Znalost samotného bráhmí postupně upadala, a když v polovině 14. století dillíský sultán objevil dva Ašókovy sloupy, nenašel mezi indickými učenci nikoho, kdo by dokázal nápisy na nich přečíst. Rozluštil ho znovu až v roce 1837 Angličan James Prinsep. Ašókovy nápisy byly psány většinou středoindickými hovorovými dialekty, nazývanými prákrty. Písmo původně zachycovalo 32 souhlásek a 5 samohlásek Později bylo upraveno pro zápis sanskrtu přidáním znaků pro dvojhlásky „ai“ a „au“. Vývoj od písma bráhmí k dnešním písmům postupoval ve dvou větvích, severoindické (kušánské bráhmí) a jihoindické. Jižní písma se začala oddělovat už v 5. století. Patří k nim i dnes již nepoužívané písmo grantha, které sloužilo na jihu především pro zápis sanskrtu. V jižní variantě se postupně většina tvarů zakulacuje, což je dobře vidět např. na dnešním telugském, kannadském nebo sinhálském písmu. Jakási patka, kterou se zakončuje v horní části většina telugských nebo kannadských písmen, přerostla v severní větvi do souvislé čáry, jako by všechna písmena byla zavěšena na jedné lince. Tak vypadá písmo dévanágarí i příbuzná písma gurmukhí a bengálské písmo. Kód písma bráhmí podle standardu ISO 15924 je Brah.
- Brahmi on muinainen intialainen aakkoskirjoitusjärjestelmä. Brahmi on useimpien nykyisin Etelä-Aasiassa, Tiibetissä ja Mongoliassa käytettyjen aakkostojen esi-isä. Brahmin numeromerkit puolestaan ovat arabialaisten numeroiden edeltäjiä. Yhdessä samoihin aikoihin syntyneen, sittemmin käytöstä poistuneen kharoshthi-kirjoituksen kanssa brahmi oli ensimmäinen Intiassa käytetty kirjoitusjärjestelmä induskulttuurin käyttämän kirjoituksen jälkeen. Parhaiten tunnettu esimerkki brahmiteksteistä ovat Ašokan kiveenhakkaamat lait, jotka on ajoitettu 200-luvulle eaa. Näitä pidettiin pitkään vanhimpana esimerkkinä brahmista, mutta äskettäiset löydöt viittaavat sitä käytetyn jo 500-luvulla eaa. Brahmin ja kharoshthin uskotaan yleisesti periytyneen seemiläisistä aakkostoista kuten läntisempienkin aakkoskirjoitusten, todennäköisesti aramealaisesta kirjoituksesta. Brahmi on voinut saada vaikutteensa kauppiaiden tai akemenidien 500-luvun eaa. valloituksen kautta. Joidenkin mielestä brahmi oli kuitenkin omaperäinen keksintö tai jopa periytynyt induskulttuurin kirjoituksesta yli 1000 vuoden takaa. Etenkin jälkimmäistä pidetään kuitenkin epätodennäköisenä. Brahmi on nk. abugida-aakkosto, eli sen konsonanttimerkki sisältää myös a-vokaalin. Muut vokaalit esitetään muuntelemalla kirjoitusmerkkiä. Brahmi kytkeytyi buddhalaisuuteen samaan tapaan kuin arabian kieli islamiin ja levisi buddhalaisuuden mukana laajalle alueelle Aasiassa, joskin muotoaan muunnellen.
- La brāhmī est un terme qui fait référence aux membres pré-modernes de la famille des systèmes d'écriture brahmiques nées en Inde, dont on fait remonter l'existence jusqu'au III siècle av. J. -C. Les inscriptions les mieux connues et les plus anciennes en brāhmī sont les édits gravés d'Ashoka. Ce système d'écriture est l'ancêtre de la plupart des écritures de l'Inde et de l'Asie du sud-est, du Tibet, et peut-être même du hangeul. Le système numéral de la brāhmī est l'ancêtre des chiffres arabes. On pense que la brāhmī dérive d'une écriture sémitique comme l'alphabet araméen impérial, comme c'est le cas pour l'alphabet kharoṣṭhī qui apparut à la même époque en Inde du nord, sous le contrôle de l'empire des Achéménides. Thomas William Rhys Davids pense que cette écriture pourrait avoir été introduite en Inde du Moyen-Orient par les marchands. Une autre hypothèse serait celle de l'invasion des Achéménides au VI siècle av. J. -C.. Harry Falk croit quant à lui que la brāhmī fut créée sous l'empire maurya. On admet souvent que ce fut une invention planifiée sous le règne d'Ashoka, nécessaire à la rédaction de ses édits, cas similaire à celui du hangeul. En observant les inscriptions en brāhmī les plus anciennes, on peut faire un parallèle flagrant avec les écritures araméennes contemporaines : la moitié des phonèmes sont identiques, surtout lorsque les lettres sont inversées afin de correspondre au sens d'écriture. Toutefois, les langues sémitiques ne reflètent pas la phonologie des langues indiennes, c'est pourquoi la brāhmī dut recevoir des adaptations. Ce sont ces adaptations qui permettent de faire un lien entre les deux écritures. Par exemple, l'araméen ne connaissait pas les occlusives rétroflexes, confondues avec les dentales; or en brāhmī, les signes pour la série des dentales et pour celle des rétroflexes sont très similaires, comme si toutes les deux dérivaient d'un même prototype. L'araméen ne connaissait pas les consonnes aspirées de la brāhmī (kh, th), alors celle-ci ne possédait pas de consonnes emphatiques (q, ţ). Il se trouve que la brāhmī a emprunté les signes des emphatiques pour noter les aspirées correspondantes (q > kh; ţ> th), et que là où l'araméen n'avait pas de consonne emphatique, pour /p/, la brāhmī a doublé le symbole p pour noter l'aspirée. Enfin, les premières lettres sont très ressemblantes : le a de la brāhmī ressemble beaucoup à un aleph. Une hypothèse minoritaire soutient que la brāhmī est une invention purement indienne, ayant peut-être pour ancêtre l'écriture de l'Indus. Cette hypothèse est surtout répandue en Inde, où elle accompagne le nationalisme hindou.
- La scrittura brahmì [lipi], o brahami è una antica scrittura asiatica, che ebbe grande diffusione e che è considerata la progenitrice della scrittura odierna delle aree intorno alla penisola indiana; si tratterebbe probabilmente di un adattamento indiano delle scritture semitiche, penetrate in India attraverso la vicina Mesopotamia. Le sue origini sono raccontate da interessanti relati tradizionali che in genere la vorrebbero creata da Brahma; alcune versioni ipotizzano inoltre che l'uomo abbia ad un certo punto dimenticato questa scrittura e che Vyāsa, figlio di Parasara, opportunamente ispirato da Brahma, l'abbia nuovamente concepita. È stato notato come nell'antico induismo non si avesse una figura sacrale, né una deità, che tutelasse la scrittura, mentre ce n'erano per molte altre materie e nonostante la scrittura, pare acclarato, fosse ampiamente diffusa a partire dal V secolo a.C. Circa la formazione di questa scrittura, si sono formulate diverse ipotesi che rispettivamente indicano che sia indigena, ovvero che sia derivata da un alfabeto semitico (ipotesi considerata prevalente); tra coloro che propendono per una provenienza semitica, si distingue inoltre se il maggior apporto derivasse dal semitico meridionale, dall'aramaico, dal fenicio o dal greco. Fra coloro che invece privilegiano l'ipotesi autoctona, vi sono studiosi che la riferiscono ad un prototipo caratterizzante la vallata dell'Indo e chi invece apre alla possibilità di contatti ed influssi dall'esterno. Si ritiene che gli alfabeti «devanagari», «punjabi», «tailandese», «telugu», «birmano», «malayalam», «oriya», «singalese», e molti altri nell'India e nell'Asia sudorientale, abbiano avuto origine da questa scrittura.
- ブラーフミー文字とは近代以前のブラーフミー系文字の一種である。ブラーフミー文字で書かれた最も有名な碑文は、紀元前3世紀頃の石に刻まれたアショーカ法勅 である。これらは長い間ブラーフミー文字で書かれた最も初期の使用例であると考えられていたが、最近の南インドとスリランカにおける考古学的知見はブラーフミー文字が最も初期に使われたのは紀元前6世紀前後であると示唆している。年代は放射性炭素法と熱ルミネッセンス法で測定された。 この文字体系は南アジア、東南アジア、チベット、モンゴルのほとんどの文字体系、そしておそらく朝鮮のハングルの祖先である。ブラーフミー数字体系は現在世界中で使われているアラビア数字の祖先である。
- Brahmi-skriften er kjent fra India fra omkring 800-tallet fvt. Den er forløperen for de fleste indiske skriftsystemer. Den er etter alt å dømme utviklet fra arameiske skriftstegn. Som en samlebetegnelse for alle skriftsystemer som stammer fra brahmi-skriften, brukes ofte begrepet «indisk skrift».
- Pismo brahmi(ब्राह्मी, trl. brāhmī) - najstarszy znany system pisma indyjskiego, poświadczony od III w. p.n.e. , od którego wywodzą się obecnie używane alfabety indyjskie, a także alfabet tybetański oraz pisma Azji Południowo-Wschodniej. Pismo brahmi wywodzi się z alfabetu fenickiego, lecz ma charakter pisma alfabetyczno-sylabicznego. Najsławniejniejsze inskrypcje w tym piśmie to edykty cesarza Aśoki wyryte w kamieniu.
- Бра́хми — одна из древнейших разновидностей индийского слогового письма; пишется слева направо. Хотя брахми является предком практически всех аборигенных письменностей Южной и Юго-Восточной Азии (кроме основанных на китайских иероглифах или латинице), уже в средние века эта письменность была забыта. Брахми дешифровано в конце XVIII в. усилиями нескольких лингвистов, среди которых важнейшую роль сыграл индийский нумизмат Джеймс Принсеп. Самые ранние прочитанные памятники: медная пластинка из Сохгауры, округ Горахпур, эдикты императора Ашоки.
- Brahmi eller brahmiskrift kallas en form av skrift som användes av indiske kung Ashoka redan på 200-talet f. Kr. , och som sannolikt har arameiskt ursprung. De flesta av de alfabet som idag används i indiska språk, såväl indo-ariska som dravidiska, är avledningar av brahmiskriften, och dessa alfabet brukar sägas tillhöra brahmifamiljen. Det viktigaste av dessa alfabet är idag devanagari.
- Бра́хмі — найпоширеніше давньоіндійське складове письмо з новим порядком знаків зліва направо. На основі брахмі розвинулися всі сучасні алфавіти Індії: деванагарі, пенджабський, тамільський, телугу та ін. , а також алфавіти Бірми, Тібету, Таїланду та островів Цейлон, Калімантан (Борнео), Ява.
- 婆罗米文（brāhmī）是印度最古老的字母，是婆羅米系文字如天城文、泰米爾文、孟加拉文、藏文的来源。最早的文献溯源于前3世纪。一般认为婆罗米文来自亚拉姆文。
|
| rdfs:comment
|
- Brāhmī is the modern name given to the oldest members of the Brahmic family of alphabets. The best known inscriptions in Brāhmī are the rock-cut edicts of Ashoka in north-central India, dated to the 3rd century BCE. These are traditionally considered the earliest known examples of Brāhmī writing, though the script may be somewhat older due to more recent discoveries suggesting dates as far back as the 6th century BCE.
- Die altindische Brahmi-Schrift ist die Vorläuferin der mehr als hundert indischen Schriften, eine Kombination aus Silbenschrift und Buchstabenschrift, nach neuerer Bezeichnung eine Abugida. Neben selbständigen Vokalzeichen für den Wortanfang werden die übrigen Vokale durch Modifikationen der vorangehenden Konsonantenzeichen dargestellt. Dabei ist a ein inhärenter Vokal.
- Bráhmí je písmo používané v Indii nejméně od vlády krále Ašóky (273 až 232 př. n. l. ), jehož nápisy jsou z větší části vytesány právě v bráhmí, z menší pak v písmu kháróšthí. Předpokládá se, že bráhmí vzniklo ještě pár set let před Ašókou, ale písemné památky z této doby se nedochovaly. Z bráhmí se postupně vyvinula většina dnes používaných indických písem, s výjimkou písem založených na persko-arabské abecedě.
- Brahmi on muinainen intialainen aakkoskirjoitusjärjestelmä. Brahmi on useimpien nykyisin Etelä-Aasiassa, Tiibetissä ja Mongoliassa käytettyjen aakkostojen esi-isä. Brahmin numeromerkit puolestaan ovat arabialaisten numeroiden edeltäjiä. Yhdessä samoihin aikoihin syntyneen, sittemmin käytöstä poistuneen kharoshthi-kirjoituksen kanssa brahmi oli ensimmäinen Intiassa käytetty kirjoitusjärjestelmä induskulttuurin käyttämän kirjoituksen jälkeen.
- La brāhmī est un terme qui fait référence aux membres pré-modernes de la famille des systèmes d'écriture brahmiques nées en Inde, dont on fait remonter l'existence jusqu'au III siècle av. J. -C. Les inscriptions les mieux connues et les plus anciennes en brāhmī sont les édits gravés d'Ashoka. Ce système d'écriture est l'ancêtre de la plupart des écritures de l'Inde et de l'Asie du sud-est, du Tibet, et peut-être même du hangeul.
- La scrittura brahmì [lipi], o brahami è una antica scrittura asiatica, che ebbe grande diffusione e che è considerata la progenitrice della scrittura odierna delle aree intorno alla penisola indiana; si tratterebbe probabilmente di un adattamento indiano delle scritture semitiche, penetrate in India attraverso la vicina Mesopotamia.
- Brahmi-skriften er kjent fra India fra omkring 800-tallet fvt. Den er forløperen for de fleste indiske skriftsystemer. Den er etter alt å dømme utviklet fra arameiske skriftstegn. Som en samlebetegnelse for alle skriftsystemer som stammer fra brahmi-skriften, brukes ofte begrepet «indisk skrift».
- Pismo brahmi(ब्राह्मी, trl. brāhmī) - najstarszy znany system pisma indyjskiego, poświadczony od III w. p.n.e. , od którego wywodzą się obecnie używane alfabety indyjskie, a także alfabet tybetański oraz pisma Azji Południowo-Wschodniej. Pismo brahmi wywodzi się z alfabetu fenickiego, lecz ma charakter pisma alfabetyczno-sylabicznego. Najsławniejniejsze inskrypcje w tym piśmie to edykty cesarza Aśoki wyryte w kamieniu.
- Бра́хми — одна из древнейших разновидностей индийского слогового письма; пишется слева направо.
- Brahmi eller brahmiskrift kallas en form av skrift som användes av indiske kung Ashoka redan på 200-talet f. Kr. , och som sannolikt har arameiskt ursprung. De flesta av de alfabet som idag används i indiska språk, såväl indo-ariska som dravidiska, är avledningar av brahmiskriften, och dessa alfabet brukar sägas tillhöra brahmifamiljen. Det viktigaste av dessa alfabet är idag devanagari.
- Бра́хмі — найпоширеніше давньоіндійське складове письмо з новим порядком знаків зліва направо. На основі брахмі розвинулися всі сучасні алфавіти Індії: деванагарі, пенджабський, тамільський, телугу та ін.
- 婆罗米文（brāhmī）是印度最古老的字母，是婆羅米系文字如天城文、泰米爾文、孟加拉文、藏文的来源。最早的文献溯源于前3世纪。一般认为婆罗米文来自亚拉姆文。
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
