| dbpprop:abstract
|
- The Battle of Kiev was the German name for the operation that resulted in a very large encirclement of Soviet troops in the vicinity of Kiev during World War II. It is considered the largest encirclement of troops in history. The operation continued from August 23, 1941 to September 26, 1941 as part of Operation Barbarossa. In Soviet military history it is referred to as the Kiev Defensive Operation (Киевская оборонительная операция), with somewhat different dating of July 7 to September 26, 1941. Nearly the entire Southwestern Front of the Red Army was encircled with the Germans claiming 665,000 captured. However, the Kiev encirclement was not complete, and small groups of Red Army troops managed to escape the cauldron days after the German pincers met east of the city, including head quarters of Marshall Semyon Budyonny, Marshall Semyon Timoshenko and Commissar Nikita Khrushchev. Nevertheless, the Kiev disaster was an unprecedented defeat for the Red Army, exceeding even the Minsk tragedy of June-July 1941. On 1 September the Southwestern Front numbered 752-760,000 troops (850,000 including reserves and rear service organs), 3,923 guns & mortars, 114 tanks and 167 combat aircraft. The encirclement trapped 452,700 troops, 2,642 guns & mortars and 64 tanks, of which scarcely 15,000 escaped from the encirclement by 2 October. Overall, the Southwestern Front suffered 700,544 casualties, including 616,304 killed, captured, or missing during the month-long Battle for Kiev. As a result, four Soviet field armies consisting of 43 divisions virtually ceased to exist. The 40th Army was badly affected as well. Like the Western Front before it, the Southwestern Front had to be recreated almost from scratch.
- Die Schlacht um Kiew war eine Schlacht im Zweiten Weltkrieg zwischen der Sowjetunion und dem Deutschen Reich. Die Schlacht fand von Mitte August bis zum 19. September 1941 statt.
- La Batalla de Kíev va ser una batalla d'encerclament a Ucraïna durant la Segona Guerra Mundial; sent encara avui citada com la major batalla d'encerclament de tota la història. S'estengué entre mitjans d'agost fins al 26 de setembre de 1941, com a part de la Operació Barbarroja. A la història militar soviètica és citada com l'Operació de Defensa de Kíev (Киевская оборонительная операция), entre el 7 de juliol i el 26 de setembre de 1941. Gairebé tot el Front Soviètic del Sud-oest de l'Exèrcit Roig va ser envoltat pels alemanys, que van reclamar haver fet 665.000 presoners. L'encerclament de Kíev no va ser hermètic, i petits grups de l'Exèrcit Roig van aconseguir fugir de la ciutat, incloent als Mariscals Budionni i Timoshenko i al Comissari Polític Khrusxov. Tanmateix, el desastre de Kíev va ser un desastre sense precedents per l'Exèrcit Roig, més gran encara que la tragèdia de Minsk de juny/juliol de 1941. L'1 de setembre, el Front del Sud-oest comptava amb entre 752/760.000 homes (850.000 incloent les reserves i els orgues de servei de reraguarda), 3.923 canons i morters, 114 tancs i 167 avions de combat. Quedaren dins del cercle 452.700 homes, 2.642 canons i morters i 64 tancs, dels que aconseguiren fugir amb prou feines 15.000 fins el 2 d'octubre. En total, el Front Sud-oest tingué 700.544 baixes, incloent 616.304 morts i capturats (i desapareguts) durant el mes de lluita. Quatre exèrcits soviètics (5è, 37è, 26è i 21è), que consistien en 43 divisions, van esfumar-se. A l'igual que ja havia passat amb el Front Oest, el Front Sud-oest havia de tornar a ser creat del no-res.
- Bitva o Kyjev - též Kyjevská obranná operace - byla vojenská operace ve Velké vlastenecké válce, která vyústila v katastrofální porážku sovětských vojsk v okolí Kyjeva. Jedná se o bitvu, při které došlo k největšímu obklíčení vojsk v historii, při němž bylo zajato kolem 600 tisíc vojáků. V srpnu byl vytvořen na Ukrajině západně od Kyjeva výběžek ve frontě, který znamenal pro Wehrmacht vážný problém. Německé hlavní velitelství (OKH) se rozhodovalo, zda pokračovat v přímém útoku na Moskvu, či zda zničit sovětské síly na jihu v okolí Kyjeva. O dalším postupu se rozhořel spor mezi vysokými německými důstojníky i samotným Hitlerem, ale nakonec bylo rozhodnuto, že uskupení sovětských vojsk musí být likvidováno a Ukrajina co nejrychleji zajištěna pro potřeby německého válečného průmyslu i zemědělství. Vzhledem k tomu, že německá armádní skupina Jih postrádala dostatečnou sílu potřebnou ke zničení protivníka, byly do akce nasazeny i německé síly z armádní skupiny Střed. Jednalo se o podstatnou část 2. pancéřové armády generála Heinze Guderiana a o 2. armádu. Spory nastaly i na sovětské straně mezi Stalinem a Žukovem, který si přál stažení Rudé armády za Dněpr, protože si byl vědom hrozícího obklíčení. Stalin však zastával svůj názor a rozhodl o tom, že se sovětská vojska budou bránit na stávajících pozicích. Hlavní útok německých vojsk na pozice Rudé armády začal 23. srpna 1941. Sovětská vojska, jimž velel Semjon Buďonnyj, nedokázala reagovat na bleskové akce Wehrmachtu, i když měla co do počtu vojáků početní převahu. Jednotky se dostaly brzy do obklíčení a 13. září Stalin neschopného Semjona Buďonného odvolal z velení armády. Obranu Kyjeva začal řídit generál Michail Kirponos, který však již katastrofě zabránit nemohl. Některým sovětským jednotkám se podařilo z obklíčení probít a zapojit se do dalších bojů. 19. září byla nucena Rudá armáda opustit Kyjev a o den později padl generál Kirponos. 26. září se vzdaly poslední zbytky obklíčených sovětských vojsk. Rudá armáda utrpěla tak ohromnou porážku, při které bylo zabito, zraněno či zajato přes 700 tisíc vojáků. Němci ukořistili přes 400 tanků, 28 tisíc děl a minometů a 340 bojových letadel. Díky velkému vítězství u Kyjevě byl odstraněn významný výběžek v jižní části německo-sovětské fronty a armádní skupina Jih mohla pokračovat v obsazování strategicky významné oblasti - Donbasu. Vojska armádní skupiny střed se mohla opět znovu plně zapojit do útoku na Moskvu. Jednalo se však o významné zdržení, které se později, když se hlavní město SSSR nepodařilo Němcům dobýt, ukázalo jako rozhodující.
- La Batalla de Kiev fue un enorme cerco de tropas en la capital ucraniana durante la Segunda Guerra Mundial; hoy por hoy es mencionado como la mayor batalla de embolsamiento de la Historia. Comenzó a mediados de agosto y finalizó el 26 de septiembre de 1941, como parte de la Operación Barbarroja. En la historia militar soviética es conocida como Operación Defensa de Kiev (Киевская оборонительная операция), 7 de julio — 26 de septiembre de 1941.
- A kijevi csata a német történetírásban kialakult elnevezése a második világháború idején Kijev körzetében lezajlott 1941 őszi összecsapásoknak, melyben a német csapatok körbezárták a Vörös Hadsereg csapattesteit. A Barbarossa hadművelet egyik hadműveleti céljának – Kijev elfoglalása – teljesítése érdekében indított hadmozdulatok augusztus 23-án indultak meg és négy héttel később, szeptember 26-án fejeződtek be. A szovjet történetírásban „Kijevi védelmi hadművelet” (Киевская оборонительная операция) néven hivatkoznak rá, kezdetét másfél hónappal korábbról, július 7-étől veszik, befejezési ideje azonos. A német hadmozdulatokban majdnem a teljes Délnyugati Frontot bekerítették, megközelítőleg 665 000 szovjet katona esett fogságba német becslések szerint. Azonban a kijevi bekerítés nem nevezhető teljesen sikeresnek, hiszen kis csoportokban visszaszivárogtak szovjet csapatok saját védelmi vonalaik mögé, beleértve a Frontparancsnokot, Szemjon Bugyonnijt, Szemjon Tyimosenkot és a politikai népbiztost, Nyikita Hruscsovot. Azonban még így is példátlanul nagy veszteségeket okozott a szovjet haderőnek, felülmúlva a június-júliusi minszki katasztrófát is. Szeptember 1-én a Délnyugati Front körülbelül 752 000-760 000 főből állt (tartalékos és kisegítő alakulatokkal 850 000 fő), 3923 löveggel, 114 harckocsival és 167 darab repülőgéppel felszerelve. A bekerítés után a gyűrűben rekedt létszám 452 700 főt, 2642 löveget, 64 harckocsit tett ki. Október 2-áig körülbelül 15 000 fő tudott visszajutni a saját vonalak mögé. Összességében a Délnyugati Front az egy hónapos ütközetsorozatban 700 544 embert vesztett, beleértve a 616 304 halottat, fogságba esetettet, vagy eltüntet. Négy szovjet tábori hadsereg – az 5. , a 37. , a 26. és a 21. Hadsereg –, amely 43 hadosztályt számlált, létszámilag kiürült. A 40. Hadsereg (40-я армия) szintén komoly veszteségeket szenvedett. Mint korábban a Nyugati Front, a Délnyugati is teljes újraszervezésre és feltöltésre szorult. A német Közép Hadseregcsoport (Heeresgruppe Mitte) ismért Moszkva felé vehette a hadműveleti irányt. Két évvel később, 1943. november–december között zajlott le az ukrán város felmentésére indított második kijevi csata. Az ezt követő téli hadjáratban 1944. január 3-ára a tengely-csapatokat az 1939-es lengyel határokhoz vetették vissza a szovjet csapatok.
- キエフの戦い (1941年)とは、第二次世界大戦中、キエフ近郊でソビエト赤軍がドイツ軍に大包囲された戦いであり、この包囲戦では歴史の中でも稀有な大包囲が行われた。 この包囲戦はバルバロッサ作戦の一環として1941年8月23日から9月26日まで続いた。ソビエト赤軍の歴史においては1941年7月7日から9月26日までとされており、キエフ防衛作戦（ロシア語: Киевская операция）と呼ばれている。 ドイツ軍のバルバロッサ作戦により、ソビエト南西方面軍の将兵約665,000名が包囲されていた。しかし、キエフはまだ包囲されておらず、ドイツ軍の包囲がキエフ東側で完成した時、南西総軍司令官セミョーン・ブジョーンヌイ元帥、西部方面軍司令官セミョーン・チモシェンコ元帥、政治委員ニキータ・フルシチョフらは、すでに包囲網から脱出していた。しかし、この包囲戦はソビエト赤軍にとって、先例の無い大敗北であり、その損害は1941年6月から7月のミンスクの戦いを上回った。9月1日、ソビエト南西方面軍は752万から760万の将兵（予備、支援部隊を含むと850万）砲門、迫撃砲3,923問、戦車114両、航空機167機が配属されていた。 ドイツ軍はソビエト赤軍将兵452,700名、大砲、迫撃砲2,642門、戦車64両を包囲したが、その内、約15,000名は10月2日までに包囲から脱出した。全体として、ソビエト南西方面軍は犠牲者700,544名を出し、その内、616,304名がキエフでの戦いの1ヶ月間で戦死するか捕虜となるかで喪失した。その結果、ソビエト赤軍第5軍、第21軍、第26軍、第37軍の4個軍とその配下、43個師団が消滅、残りの第40軍は大損害を受けていた。そのため、ソビエト南西方面軍は戦力のほとんどを喪失した。
- Prima bătălie de la Kiev a fot o uriaşă bătălie de încercuire din Ucraina în faza de început a celui de-al doilea război mondial, parte a Operaţiunea Barbarossa. Bătălia a durat de la mijlocul lunii august până pe 26 septembrie 1941. Istoriografia militară sovietică consideră că data de început a bătăliei este 7 iulie. Aproape întregul Front Sovietic de S-V al Armata Roşie a fost încercuit, germanii pretinzând că au luat 665.000 de prizonieri. Încercuirea germanilor nu a fost perfectă şi unele mici grupuri ale Armatei Roşii au reuşit să scape din încercuire, inclusiv mareşalii Semion Budionnîi, Semion Timoşenko şi comisarul politic Hruşciov. Înfrângerea de la Kiev a fost un eşec fără precedent pentru Armata Roşie, de o amploare mai mare decât dezastrul de la Minsk din iunie-iulie 1941. Dacă pe 1 septembrie, Frontul de S-V număra 752.000 – 760.000 oameni (până la 850.000, dacă se iau în calcul rezervele şi unităţile auxiliare din spatele frontului), 3.923 tunuri şi mortiere, 144 tancuri şi 167 avioane de luptă. Au căzut în încerecuire 452.700 oameni, 2.642 tunuri şi mortiere şi 64 tancuri, reuşind să scape cel mult 15.000 militari. Frontul de S-V a pierdut în total peste 700.500 de oameni, din care peste 616.300 morţi, dispăruţi în luptă sau prizonieri. Patru armate componente ale Frontului, adică 43 de divizii, au fost complet anihilate. Frontul de Sud-Vest a fost refăcut practic de la zero. După succesul iniţial al atacului Wehrmachtului, în special în sectoarele de nord şi central al frontului, în regiunea sudică rămăsese o mare concentrare de forţe sovietice, în principal ale Frontului de S-V. Germanii au declanşat atacul de la Uman, obţinând o mare victorie, dar o grupare puternică de sub comanda mareşalului Semion Budionnîi a rămas în zona oraşului Kiev. Deşi forţele sovietice erau lipsite de mijloace mecanizate de transport şi de blindate, (pierdute la Uman), ele erau singura mare concentrare de militari sovietici de pe frontul de răsărit în acel moment. La sfârşitul lunii august, Înaltul Comandament German a trebuit să aleagă una dintre cele două opţiuni posibile: să continue atacul spre Moscova, sau să-l întârzie până era eliminată ameninţarea forţelor sovietice din sud. Grupul de Armate Sud nu avea suficientă forţă pentru a încercui şi distruge de unul singur Frontul sovietic, fiind necesară colaborarea cu Grupul de Armate Centru. După o dispută din cadrul OKH-ului,, două armate de Panzere au fost detaşate din Grupul de Armate Centru. Acestea s-au îndreptat în forţă spre sud, făcând joncţiunea cu Grupul de Armate Sud la est de Kiev. Mişcarea de încercuire executate de armatele de tancuri germane l-a luat total prin surprindere pe Budionnîi. Mareşalul a fost destituit de Stalin, în locul lui nemaifiind numit niciun înlocuitor la comandă. Deciziile au fost lăsate la nivelulcomandanţilor de divizii şi de corp de armată. Armatele de tancuri ale celor două grupuri germane au făcut joncţiunea pe 16 septembrie la Lohviţa. Rămaşi fără o comandă unitară şi fără forţe mobile, ieşirea sovieticilor din încercuire s-a dovedit imposibilă. Germanii au restrâns treptat punga în care se aflau prinşi în capcană sovieticii pe 19 septembrie a fost cucerit Kievul. Luptele au continuat până pe 26 septembrie, când ultimile trupe sovietice s-au predat.
- Битва под Киевом — Крупномасштабное сражение Красной Армии и вермахта в июле-сентябре 1941. С немецкой стороны в сражении участвовала группа армий «Юг» под комадованием фельдмаршала Рундштедта, а также 2-я танковая группа и 2-я армия из группы армий «Центр», с советской — войска Юго-Западного фронта под командованием генерала-полковника М. П. Кирпоноса в составе пяти общевойсковых армий и Пинской флотилии под командованием контр-адмирала Д. Д. Рогачёва, под общим руководством маршала СССР С. М. Буденного.
- Kiev Muharebesi, II. Dünya Savaşı'nda Nazi Almanyası'nın Sovyetler Birliği'ne karşı yaptığı savaş. Kiev savaşının ana planı büyük miktardaki Sovyet birliklerini kuşatarak imha etmektir. Bu savaş tarihteki en büyük çaplı kuşatmadır. Barbarossa Harekâtı'nın bir parçası olarak 23 Ağustos 1941'den 26 Kasım 1941'e kadar devam etmiştir. Sovyet tarihçileri bu savaşı Kiev Savunması olarak adlandırır. Sovyet Batı Cephesi'nin ön hatlarındaki Kızıl Ordu'nun 665.000 askeri Almalar tarafından kuşatılarak esir alınmıştı. Fakat Kiev Kuşatması tam olarak tamamlanmadı. Kuşatmadan kaçabilen küçük çaptaki Kızıl ordu askerleri Güneybatı Cephesi kumandanı Mareşal Semyon Budyonni, Batı Cephesi kumandanı Mareşal Semyon Timoşenko ve siyasi komiseri Nikita Kruşçev komutasında tekrar bir araya gelerek şehrin doğusunda Alman kerpeteninde sıkıştılar. Kiev talihsizliği kızıl ordu için eşi görülmemiş yıkım oldu. 850.000 rezerve edilmiş asker, 3.923 hafif piyade silahı ve havan topu, 114 tank ve 163 savaş uçağı saf dışı kaldı.
- 基輔戰役是第二次世界大戰中在烏克蘭的一場大型包圍戰；今天它被認為是歷史上最大規模的包圍戰，它作為巴巴羅薩作戰在1941年8月23日至9月26日，在蘇聯歷史中它被稱為基輔防禦戰役（Киевская оборонительная операция），發生在1941年7月7日至9月26日。 幾乎整個蘇聯紅軍的西南方面軍被德軍包圍，共有665,000名紅軍被俘虜，德軍在基輔的包圍圈未被嚴密封鎖，小股紅軍在德軍緊閉包圍圈後突破包圍逃脫，包括謝苗·布瓊尼元帥、謝苗·康斯坦丁諾維奇·鐵木辛哥元帥及政治委員赫鲁晓夫，無論如何，這是紅軍前所未有的大敗，超過了在6-7月間在明斯克的災難，9月1日時，西南方面軍有752-760,000人（850,000人包括後備及後方服務部隊）、3,923門火炮及迫擊砲、114輛坦克及167架飛機，被包圍的包括452,700人、2,642門火炮及迫擊砲和64輛坦克，10月2日有15,000人從包圍圈突圍，西南方面軍共付出700,544人傷亡，包括616,304人在長達一個月的戰役中陣亡、被俘或失蹤，結果，蘇聯4個軍共43個師被消滅，第40軍被嚴重削弱，與之前的西方面軍相似，西南方面軍需要重建。
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
