| dbpprop:abstract
|
- The Bagrationi dynasty was the ruling family of Georgia. Their ascendency lasted from the early Middle Ages until the early 19th century. In modern usage, this royal line is frequently referred to as the Georgian Bagratids, a Hellenized form of their dynastic name. The origin of the Bagrationi dynasty is disputed, as well as the time when they first appeared on Georgian soil. Traditional Georgian history writing begins the Bagrationi chronology in the 6th century and relates the family to earlier dynasties, though a version, more favored by modern Western scholars, has it that the Bagrationis descended from the late-8th-century Armenian refuge prince of the house of Bagratuni. The history of the dynasty is inextricably bound with that of Georgia. They began their rule, in the early 9th century, as presiding princes in historic southwestern Georgia and the adjacent Georgian marchlands reconquered from Arabs. Subsequently they restored, in 888, the Georgian kingdom, which prospered from the 11th to the 13th century, bringing several regional polities under its control. This period of time, particularly the reigns of David IV (1089–1125) and his great granddaughter Tamar (1184–1213), is celebrated as a "golden age" in the history of Georgia, the era of empire, military exploits, and remarkable achievements in culture. After the fragmentation of their unified feudal state in the late 15th century, the branches of the Bagrationi house ruled the three breakaway Georgian kingdoms – Kartli, Kakheti, and Imereti – until the Russian annexation in the early 19th century. The dynasty persisted in exile as an Imperial Russian noble family until the 1917 February Revolution. The establishment of the Soviet rule in Georgia in 1921 forced many representatives of the family to relocate to Western Europe, although some repatriated after Georgian independence in 1991. One of the branches continues to this day to style themselves as the Royal House of Georgia.
- Die Bagratiden (georgisch ბაგრატიონი, bagrationi, armenisch Բագրատունյաց Արքայական Տոհմ, transliteriert Bagratownyac‘ Ark‘ayakan Tohm) waren georgische und armenische Herrscherdynastien. Sie waren die am längsten regierenden königlichen Familien im Kaukasus. Sie begannen als Fürstenhäuser und erlangten im 9. Jahrhundert sowohl in Armenien als auch in Georgien königlichen Status.
- Bagrationové (gruz. ბაგრატიონი, bagrationi, ბაგრატიონთა დინასტია, bagrationt'a dinastia) byl rod gruzínských panovníků vládnoucí od 9. do počátku 19. století. Byli s největší pravděpodobností vedlejší větví arménské dynastie Bagratuni, sami však v dynastickém období odvozovali svůj původ od biblického krále Davida. V gruzínské historii se objevili v 9. století jako knížata na jihozápadě Gruzie, která v bojích s Araby a dalšími rody v okolí postupně obnovila samostatné Gruzínské království. Období od konce 11. do počátku 13. století, zejm. vláda Davida IV. a jeho vnučky Tamary patří k vrcholným epochám gruzínských dějin. Toto zlaté období bylo násilně ukončeno mongolskou invazí. Další ránu jednotě Gruzie uštědřil Tamerlán a koncem 15. století dochází k fragmentaci: etablují se tři království — Imereti, Kacheti a Kartli — pod vládou samostatných větví Bagrationů a několik dalších polosuverenních knížectví. Oblast Gruzie byla v dalších staletích svědkem neustálých drobných potyček, občanských válek a vpádů Peršanů, Osmanů a závěrem 18. století i Rusů, kteří si nakonec podrobili všechna samostatná gruzínská panství. Různé větvě Bagrationů pak přežívaly v řadách ruské šlechty, patrně nejznámějším členem rodu je ruský generál napoleonské epochy Pjotr Ivanovič Bagration, pocházející z nemanželské větvě králů Kartli. Posledním vskutku samostatným bagrationovským panovníkem na většině gruzínského území (a tedy zpravidla považovaný za gruzínského krále) byl Iraklij II. , kterému se podařilo v letech 1762-98 znovusjednotit kartlijské a kachetinské království a roku 1783 přijal ruský protektorát. Syn Giorgi XII. zemřel po ani ne tříleté vládě a na přelomu let 1800/1 byla země anektována Ruskem, které odmítlo potvrdit nároky Giorgiova nejstaršího syna a regenta Davida. Královská větev je v současnosti representována Nugzarem Gruzinskym (n. 1950), synem známého gruzínského básníka Petreho. Příslušníkem mladší větve Bagrationů vládnoucí v Imereti, pak byl poslední panující Bagration Šalamoun II. , po matce vnuk Iraklije II. Gruzínského. Ten byl Rusy zbaven trůnu roku 1810. Jednou z méně významných, ač genealogicky přednějších větví byli Bagrationové-Muchranští; z nich pochází David Bagration-Muchranskij (n. 1976), jehož děd se roku 1942 sám prohlásil hlavou celého gruzínského královského rodu — toto postavení si nárokoval na základě primogenitury i přesto, že poslední král mezi jeho patrilineárními předky zemřřel roku 1505 a primogenitura nehrála v gruzínském nástupnictví takovou roli jako na evropském Západě.
- Файл:Coat of Arms of the Bagrationi Dynasty. svg Герб династии Багратиони Багратио́ни (груз. ბაგრატიონები) — древний царский род Грузии, из которого происходили многие выдающиеся государственные и военные деятели Грузии и России.
- Bagration är en gammal fursteätt i Armenien och Georgien vars ursprung är omstritt. Dess medlemmar benämns bagratider eller bagratunier. Sedan Armenien år 387 mist sin självständighet, var medlemmar av bagratidernas släkt ofta ståthållare i den del av landet, som kommit under östromerskt välde, och samma ställning intog de under arabernas herravälde. En av dessa ståthållare, Askot, erkändes 885 av kalifen Mutamid Billah som underkonung i Armenien, och hans dynasti bibehöll sig där till 1079, då Kakig II mördades på östromersk anstiftan. I Lill-Armenien grundade bagratiden Ruben, som tillhörde en sidolinje, omkring 1080 ett självständigt rike - Armenien. Även i Georgien härskade konungar av bagratidernas släkt åtminstone från 787. Den georgiska familjen räknas traditionellt från 500-talet. Genom flera sidolinjer fortlevde där den bagratidiska dynastin ända till 1801, då Georg XIII avstod sitt land till Ryssland. Från dessa härstammar den ryska furstesläkten Bagration. En välkänd medlem av denna ätt är den ryske generalen Peter Bagration. Släktskapen mellan de armeniska och georgiska bagratiderna är inte säkert bevisad.
|
| rdfs:comment
|
- The Bagrationi dynasty was the ruling family of Georgia. Their ascendency lasted from the early Middle Ages until the early 19th century. In modern usage, this royal line is frequently referred to as the Georgian Bagratids, a Hellenized form of their dynastic name. The origin of the Bagrationi dynasty is disputed, as well as the time when they first appeared on Georgian soil.
- Die Bagratiden (georgisch ბაგრატიონი, bagrationi, armenisch Բագրատունյաց Արքայական Տոհմ, transliteriert Bagratownyac‘ Ark‘ayakan Tohm) waren georgische und armenische Herrscherdynastien. Sie waren die am längsten regierenden königlichen Familien im Kaukasus. Sie begannen als Fürstenhäuser und erlangten im 9. Jahrhundert sowohl in Armenien als auch in Georgien königlichen Status.
- Bagrationové (gruz. ბაგრატიონი, bagrationi, ბაგრატიონთა დინასტია, bagrationt'a dinastia) byl rod gruzínských panovníků vládnoucí od 9. do počátku 19. století. Byli s největší pravděpodobností vedlejší větví arménské dynastie Bagratuni, sami však v dynastickém období odvozovali svůj původ od biblického krále Davida. V gruzínské historii se objevili v 9.
- Файл:Coat of Arms of the Bagrationi Dynasty. svg Герб династии Багратиони Багратио́ни (груз. ბაგრატიონები) — древний царский род Грузии, из которого происходили многие выдающиеся государственные и военные деятели Грузии и России.
- Bagration är en gammal fursteätt i Armenien och Georgien vars ursprung är omstritt. Dess medlemmar benämns bagratider eller bagratunier. Sedan Armenien år 387 mist sin självständighet, var medlemmar av bagratidernas släkt ofta ståthållare i den del av landet, som kommit under östromerskt välde, och samma ställning intog de under arabernas herravälde.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
