An Entity of Type: WikicatLanguagesOfArmenia, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The Armenian alphabet (Armenian: Հայոց գրեր, Hayoc’ grer or Հայոց այբուբեն, Hayoc’ aybuben) is an alphabetic writing system used to write Armenian. It was developed around 405 AD by Mesrop Mashtots, an Armenian linguist and ecclesiastical leader. The system originally had 36 letters; eventually, three more were adopted. The alphabet was also in wide use in the Ottoman Empire around the 18th and 19th centuries.

Property Value
dbo:abstract
  • الأبجدية الأرمنية (أرمنية: Հայկական Այբուբեն؛ هايرين آيبوبين) هي أبجدية استعملت لكتابة اللغة الأرمنية منذ 405 أو 406م. استمرت كلغة أدبية إلى القرن التاسع عشر، وحاليا تستعمل الأرمنية لكتابة اللهجات الأرمنية . الكلمة الأرمنية المعبرة عن الأبجدية هي այբուբեն آيبوبين، وقد أخذت الاسم محله من الحرفين الأولين لها Ա այբ آيب وԲ բեն بين. (ar)
  • Arménské písmo (arménsky Հայոց գրեր – Hayoc' grer) bylo vytvořeno Mesropem Maštocem kolem roku 405, aby bylo možné napsat arménský překlad Bible. Původ písmen není zcela jistý, ale s největší pravděpodobností vycházel z abecedy řecké. Ačkoli oba dnešní dialekty arménštiny, západní i východní, používají stejnou abecedu, výslovnost některých písmen je odlišná. Během let se změnilo nejen pořadí jednotlivých písmen, ale i jejich počet. Nejvíce nových písmen bylo přijato během středověku, a to kvůli tomu, aby se jimi mohly vyjádřit cizí hlásky. Znaky se používaly i na zápis arménských číslic. Arménským písmem píše, nebo psalo několik dalších jazyků (například kurdština během sovětské éry, nebo lomavrenština). (cs)
  • L'alfabet armeni és un alfabet utilitzat per escriure en armeni des de l'any 405 o 406, quan el creà el monjo Mesrob Maixtots. Des del segle xix, l'armeni clàssic va ser la llengua literària. Des de llavors, l'alfabet armeni és usat per a escriure els dos dialectes moderns en tots els camps (o sigui, no només literàriament): l'armeni oriental i l'armeni occidental. La paraula armènia per dir "alfabet" és այբուբեն (aibuben), a partir del nom de les dues primeres lletres d'aquest alfabet. L'alfabet originalment tenia 36 lletres amb formes majúscules i minúscules. Durant l'edat mitjana se'n van afegir dues més fins a les 38, i amb el començament de l'època soviètica es va fer una reforma ortogràfica que va convertir dos dígrafs en lletres de l'alfabet i va eliminar-ne una d'obsoleta, arribant a les 39. Les lletres de l'alfabet armeni s'escriuren horitzontalment, d'esquerra a dreta. (ca)
  • Το αρμενικό αλφάβητο (Αρμενικά: Հայոց գրեր Χαγιότς γκρερ ή Հայոց այբուբեն Χαγιότς αϊμπουμπέν) είναι αλφαβητικό σύστημα γραφής που χρησιμοποιείται για τη γραφή της αρμενικής γλώσσας. Αναπτύχθηκε γύρω στο 405 μ.Χ. από τον Μεσρώπ Μαστότς, έναν Αρμένιο γλωσσολόγο και εκκλησιαστικό ηγέτη. Αρχικά είχε 36 γράμματα, αλλά τώρα έχει 38. Η αρμενική λέξη για το "αλφάβητο" είναι այբուբեն αϊμπουμπέν, που ονομάστηκε έτσι από τα δύο πρώτα γράμματα του αρμενικού αλφαβήτου: ⟨Ա⟩ Αρμενικά: այբ άιμπ και ⟨Բ⟩ Αρμενικά: բեն μπεν. Τα αρμενικά γράφονται οριζόντια, από τα αριστερά προς τα δεξιά. (el)
  • The Armenian alphabet (Armenian: Հայոց գրեր, Hayoc’ grer or Հայոց այբուբեն, Hayoc’ aybuben) is an alphabetic writing system used to write Armenian. It was developed around 405 AD by Mesrop Mashtots, an Armenian linguist and ecclesiastical leader. The system originally had 36 letters; eventually, three more were adopted. The alphabet was also in wide use in the Ottoman Empire around the 18th and 19th centuries. The Armenian word for "alphabet" is այբուբեն (aybuben), named after the first two letters of the Armenian alphabet: ⟨Ա⟩ Armenian: այբ ayb and ⟨Բ⟩ Armenian: բեն ben. Armenian is written horizontally, left to right. (en)
  • La armena alfabeto estas uzata por skribi la armenan lingvon ekde la jaro 405 aŭ 406 p.K. kreita de la armena sanktulo Mesrop Maŝtoc por traduki la Biblion. oni pensas ke la alfabeto venas de la pahleva lingvo (malnova irana lingvo) aŭ de la siria, sed la vortordo tre similas al la greka lingvo. Ĝi konsistas el 36 literoj, du el ili estis aldonataj dum la ekzistado de la Kilikio. Ĝis la 19-a jarcento la klasika armena (grabaro) estis la literatura lingvo kaj de tiam ĝi estis uzita por verki en la du modernaj literaturaj dialektoj de la lingvo, orienta kaj okcidenta armenaj, kiuj disvolviĝis dum la sama epoko sed en diversaj regionoj kie ili troviĝis disigitaj en du grandaj imperioj, la Otomana kaj la Persa kaj poste la Rusa. Sovetaj reformoj de la alfabeto kondukis al la kreado de unu 39-a litero և (majusklo ԵՎ), kiu antaŭe estis dumtempe ligaturo ե+ւ. (eo)
  • Das armenische Alphabet (armenisch: Հայոց գրեր Hajoz grer oder Հայոց այբուբեն Hajoz ajbuben) ist die Schrift, mit der die armenische Sprache geschrieben wird. (de)
  • El alfabeto armenio es un alfabeto que se utiliza para escribir el idioma armenio desde el año 405 o 406 d. C., cuando lo creó el santo armenio Mesrob Mashtots para traducir la Biblia, desarrollando también la grafía Grabar, base del armenio actual. Se ha pensado que deriva del alfabeto pahlevi, o del siríaco, pero el orden de las letras lo asemeja al griego, ya que se compone de 36 letras, son letras que no parecen a ningunas letras de otros alfabetos, Hasta el siglo XIX, el ha sido la lengua literaria, y desde entonces el alfabeto armenio se usa para escribir los dos dialectos literarios modernos, el oriental y el occidental, que se desarrollaron durante el mismo período. El armenio occidental ha desarrollado cambios en algunas letras (por ejemplo, dar a la letra "p" el sonido "b" y viceversa) que no se dan en el oriental, por lo que, en algunas letras, ambos escriben igual pero pronuncian diferente. La palabra armenia para "alfabeto" es այբուբեն (CC, armenio oriental: [aɪbubɛn], o armenio occidental: [aɪpʰupʰɛn]), el nombre de las dos primeras letras del alfabeto armenio. (es)
  • Armeniar alfabetoa (armenieraz: Հայոց գրեր Hayoc' grer edota Հայոց այբուբեն Hayoc' aybowben) armeniera idazteko alfabeto bat da. 405ean Mesrop Mashtots armeniar hizkuntzalari eta elizgizonak garatu zuen. Jatorrizko alfabetoak 36 hizki zituen, ondoren 2 hizki gehiago gehitu zitzaizkion. Hasiera batean asiriar alfabetoan oinarritu zela uste zen, baina hizkien ordenak greziar alfabetoarena jarraitzen du, 36 hizkiz osatua baitago, horietatik 21 greziar alfabetotik datoz, beste 11 hizkik greziar estiloa dute eta 4 hizki asiriar alfabetotik datoz. (eu)
  • L’alphabet arménien est l’alphabet utilisé pour écrire l’arménien. (fr)
  • L'alfabeto armeno (in armeno: Հայկական Այբուբեն?, traslitterato: Haykakan aybowben) è utilizzato per scrivere la lingua armena dall'inizio del V secolo. La parola armena per «alfabeto» è այբուբեն, aybowben (IPA [aɪbubɛn] in armeno orientale; [aɪpʰupʰɛn] in armeno occidentale), composto delle sue due prime lettere Ա (ayb) e Բ (ben). (it)
  • アルメニア文字(アルメニアもじ)は、アルメニア語の表記に用いられる文字である。38文字(加えて、合字が2つ)から成り、大文字と小文字がある。書記順序はラテン文字と同じく横書きで、左から右に向けて順次書いていく。 (ja)
  • 아르메니아 문자는 아르메니아의 공용어인 아르메니아어에서 사용되는 고유한 문자이다. 공식적으로 아르메니아 문자는 405년경에 성 메스로프 마슈토츠가 창제한 것으로 파악되며, 원래는 36글자였다. 중세 시기에 두 글자 օ (o), ֆ (f)가 새롭게 추가되었다. (ko)
  • Het Armeense alfabet (Armeens: Հայերենի այբուբեն) werd in 405 ontworpen door de Armeense geleerde en religieuze Mesrop Masjtots. Beide in Armenië gesproken talen (Oost-Armeens en West-Armeens) gebruiken het Armeense alfabet. Het alfabet bestond oorspronkelijk uit 36 letters. De volgorde van de letters had een religieuze symboliek; het Armeense alfabet begon met "Ա" A en eindigde met "Ք" Q, dit verwees naar God (Աստուած) en naar Christus (Քրիստոս). Later werden er de letters "և" (j)ev, "օ" o en "ֆ" f bij toegevoegd. (nl)
  • Alfabet ormiański – alfabet używany do zapisu języka ormiańskiego. Jego powstanie około 405 roku przypisuje się według podań mnichowi Mesropowi Masztocowi. Wzorował się on głównie na piśmie greckim, a także częściowo na pahlawi. Alfabet składa się oficjalnie z 39 liter. W oryginalnej postaci składał się z 36 liter, ostatnie trzy (օ, ֆ i և) zostały dodane między X a XII wiekiem. Początkowo wielkie litery były używane również do zapisu liczb, poprzez sumowanie ich wartości. (pl)
  • Армя́нский алфави́т (арм. Հայկական այբուբեն) — звуковое письмо армянского языка, созданное в 405—406 годах учёным и священником Месропом Маштоцем и дополненное в XI веке двумя новыми буквами (Օ и Ֆ). На протяжении более 1600 лет армянский алфавит существует почти без изменений. (ru)
  • O alfabeto armênio (português brasileiro) ou arménio (português europeu) é o alfabeto utilizado por aqueles que falam o armênio, e foi idealizado no ano 405 por Mesrobes Mastósio. O primeiro texto a ser escrito nesse alfabeto foi a bíblia, transcrição essa feita pelo próprio Mesrobes. A forma mais antiga de se escrever o armênio, forma utilizada até o século XI, é conhecida por erkat'agir (letras de ferro), e é com essa forma que os armênios utilizam para escrever o seu idioma. Esse alfabeto possui no total, 38 caracteres distintos, entre consoantes e vogais. E, como nesse alfabeto, cada caráter possui uma única forma de leitura, esse é usado como um grande instrumento de precisão fonética. O armênio possui dois tipos diferentes de dialetos: Ocidental e Oriental. Tanto uma como outra utilizam o mesmo alfabeto, entretanto alguns caracteres possuem nomes e pronúncias diferentes. Por exemplo, a segunda letra do alfabeto do armênio oriental é "ben" e tem som de 'b', enquanto que no armênio ocidental, a segunda letra é "pen" tem o som de 'p'. Algumas letras têm diferentes sons dependendo de onde está localizada na palavra. Por exemplo, a letra vo (ո), tem som de 'v' no início de uma palavra, mas tem som de 'o' quando está no meio. Outra letra com o mesmo comportamento é o hiun (ւ), que tem som de 'h' no início de uma palavra, mas também é combinada com outras letras para formar dígrafos, tendo como exemplo, a união desta letra com a letra vo (ո), formando o dígrafo ու, que tem o som de 'u', exemplo: o nome do país Peru no alfabeto armênio se escreve desta maneira "Պերու". (pt)
  • 亞美尼亞字母(亞美尼亞語:Հայոց գրեր,羅馬化:Hayoc' grer或Հայոց այբուբեն,罗马化:Hayoc’ aybowben)是一種字母,從5世紀開始用來書寫亞美尼亞語,当时有36个字母。到19世紀為止,古典亞美尼亞語都是文學語言。19世紀以後,亞美尼亞字母用來書寫兩種現代、文學和口語的方言東亞美尼亞語和西亞美尼亞語。兩者都在同一時期創造出來。 亞美尼亞語中,“字母”稱為 այբուբեն(古典亞美尼亞語和東亞美尼亞語:[ɑjbubɛn]或西亞美尼亞語:[ɑjpʰupʰɛn]),以首兩個字母命名。共38个。 (zh)
  • Вірменська абетка (вірм. Հայոց այբուբեն) — звукове письмо, що застосовується для запису вірменської мови. Письмо створене Месропом Маштоцом у 405-406 роках за зразком грецького алфавіту й деяких давніх вірменських систем письма. Доповнене в XII столітті двома буквами (Օ та Ֆ), письмо і сьогодні використовують вірмени. Внаслідок орфографічної реформи 1920-х років було додано нову букву և (великі букви: ԵՎ), яка перед тим була лігатурою ե+ւ. Також з абетки забрали букву Ւ ւ, і створено нову букву ՈՒ ու (яка перед тим була диграфом; буква Ւ ւ стала частиною цієї новоствореної букви). (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 23690734 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 46280 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124812080 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:children
dbp:creator
dbp:date
  • 2021-01-05 (xsd:date)
dbp:fam
  • Unknown, possibly inspired by Greek (en)
dbp:imagesize
  • 300 (xsd:integer)
dbp:iso
  • Armn (en)
dbp:languages
dbp:name
  • Armenian alphabet (en)
dbp:sample
  • Armenian Alphabet Uppercase lowercase and transcription.svg (en)
dbp:sisters
dbp:time
  • AD 405 to present (en)
dbp:type
dbp:url
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • الأبجدية الأرمنية (أرمنية: Հայկական Այբուբեն؛ هايرين آيبوبين) هي أبجدية استعملت لكتابة اللغة الأرمنية منذ 405 أو 406م. استمرت كلغة أدبية إلى القرن التاسع عشر، وحاليا تستعمل الأرمنية لكتابة اللهجات الأرمنية . الكلمة الأرمنية المعبرة عن الأبجدية هي այբուբեն آيبوبين، وقد أخذت الاسم محله من الحرفين الأولين لها Ա այբ آيب وԲ բեն بين. (ar)
  • Το αρμενικό αλφάβητο (Αρμενικά: Հայոց գրեր Χαγιότς γκρερ ή Հայոց այբուբեն Χαγιότς αϊμπουμπέν) είναι αλφαβητικό σύστημα γραφής που χρησιμοποιείται για τη γραφή της αρμενικής γλώσσας. Αναπτύχθηκε γύρω στο 405 μ.Χ. από τον Μεσρώπ Μαστότς, έναν Αρμένιο γλωσσολόγο και εκκλησιαστικό ηγέτη. Αρχικά είχε 36 γράμματα, αλλά τώρα έχει 38. Η αρμενική λέξη για το "αλφάβητο" είναι այբուբեն αϊμπουμπέν, που ονομάστηκε έτσι από τα δύο πρώτα γράμματα του αρμενικού αλφαβήτου: ⟨Ա⟩ Αρμενικά: այբ άιμπ και ⟨Բ⟩ Αρμενικά: բեն μπεν. Τα αρμενικά γράφονται οριζόντια, από τα αριστερά προς τα δεξιά. (el)
  • Das armenische Alphabet (armenisch: Հայոց գրեր Hajoz grer oder Հայոց այբուբեն Hajoz ajbuben) ist die Schrift, mit der die armenische Sprache geschrieben wird. (de)
  • Armeniar alfabetoa (armenieraz: Հայոց գրեր Hayoc' grer edota Հայոց այբուբեն Hayoc' aybowben) armeniera idazteko alfabeto bat da. 405ean Mesrop Mashtots armeniar hizkuntzalari eta elizgizonak garatu zuen. Jatorrizko alfabetoak 36 hizki zituen, ondoren 2 hizki gehiago gehitu zitzaizkion. Hasiera batean asiriar alfabetoan oinarritu zela uste zen, baina hizkien ordenak greziar alfabetoarena jarraitzen du, 36 hizkiz osatua baitago, horietatik 21 greziar alfabetotik datoz, beste 11 hizkik greziar estiloa dute eta 4 hizki asiriar alfabetotik datoz. (eu)
  • L’alphabet arménien est l’alphabet utilisé pour écrire l’arménien. (fr)
  • L'alfabeto armeno (in armeno: Հայկական Այբուբեն?, traslitterato: Haykakan aybowben) è utilizzato per scrivere la lingua armena dall'inizio del V secolo. La parola armena per «alfabeto» è այբուբեն, aybowben (IPA [aɪbubɛn] in armeno orientale; [aɪpʰupʰɛn] in armeno occidentale), composto delle sue due prime lettere Ա (ayb) e Բ (ben). (it)
  • アルメニア文字(アルメニアもじ)は、アルメニア語の表記に用いられる文字である。38文字(加えて、合字が2つ)から成り、大文字と小文字がある。書記順序はラテン文字と同じく横書きで、左から右に向けて順次書いていく。 (ja)
  • 아르메니아 문자는 아르메니아의 공용어인 아르메니아어에서 사용되는 고유한 문자이다. 공식적으로 아르메니아 문자는 405년경에 성 메스로프 마슈토츠가 창제한 것으로 파악되며, 원래는 36글자였다. 중세 시기에 두 글자 օ (o), ֆ (f)가 새롭게 추가되었다. (ko)
  • Het Armeense alfabet (Armeens: Հայերենի այբուբեն) werd in 405 ontworpen door de Armeense geleerde en religieuze Mesrop Masjtots. Beide in Armenië gesproken talen (Oost-Armeens en West-Armeens) gebruiken het Armeense alfabet. Het alfabet bestond oorspronkelijk uit 36 letters. De volgorde van de letters had een religieuze symboliek; het Armeense alfabet begon met "Ա" A en eindigde met "Ք" Q, dit verwees naar God (Աստուած) en naar Christus (Քրիստոս). Later werden er de letters "և" (j)ev, "օ" o en "ֆ" f bij toegevoegd. (nl)
  • Alfabet ormiański – alfabet używany do zapisu języka ormiańskiego. Jego powstanie około 405 roku przypisuje się według podań mnichowi Mesropowi Masztocowi. Wzorował się on głównie na piśmie greckim, a także częściowo na pahlawi. Alfabet składa się oficjalnie z 39 liter. W oryginalnej postaci składał się z 36 liter, ostatnie trzy (օ, ֆ i և) zostały dodane między X a XII wiekiem. Początkowo wielkie litery były używane również do zapisu liczb, poprzez sumowanie ich wartości. (pl)
  • Армя́нский алфави́т (арм. Հայկական այբուբեն) — звуковое письмо армянского языка, созданное в 405—406 годах учёным и священником Месропом Маштоцем и дополненное в XI веке двумя новыми буквами (Օ и Ֆ). На протяжении более 1600 лет армянский алфавит существует почти без изменений. (ru)
  • 亞美尼亞字母(亞美尼亞語:Հայոց գրեր,羅馬化:Hayoc' grer或Հայոց այբուբեն,罗马化:Hayoc’ aybowben)是一種字母,從5世紀開始用來書寫亞美尼亞語,当时有36个字母。到19世紀為止,古典亞美尼亞語都是文學語言。19世紀以後,亞美尼亞字母用來書寫兩種現代、文學和口語的方言東亞美尼亞語和西亞美尼亞語。兩者都在同一時期創造出來。 亞美尼亞語中,“字母”稱為 այբուբեն(古典亞美尼亞語和東亞美尼亞語:[ɑjbubɛn]或西亞美尼亞語:[ɑjpʰupʰɛn]),以首兩個字母命名。共38个。 (zh)
  • Вірменська абетка (вірм. Հայոց այբուբեն) — звукове письмо, що застосовується для запису вірменської мови. Письмо створене Месропом Маштоцом у 405-406 роках за зразком грецького алфавіту й деяких давніх вірменських систем письма. Доповнене в XII столітті двома буквами (Օ та Ֆ), письмо і сьогодні використовують вірмени. Внаслідок орфографічної реформи 1920-х років було додано нову букву և (великі букви: ԵՎ), яка перед тим була лігатурою ե+ւ. Також з абетки забрали букву Ւ ւ, і створено нову букву ՈՒ ու (яка перед тим була диграфом; буква Ւ ւ стала частиною цієї новоствореної букви). (uk)
  • L'alfabet armeni és un alfabet utilitzat per escriure en armeni des de l'any 405 o 406, quan el creà el monjo Mesrob Maixtots. Des del segle xix, l'armeni clàssic va ser la llengua literària. Des de llavors, l'alfabet armeni és usat per a escriure els dos dialectes moderns en tots els camps (o sigui, no només literàriament): l'armeni oriental i l'armeni occidental. La paraula armènia per dir "alfabet" és այբուբեն (aibuben), a partir del nom de les dues primeres lletres d'aquest alfabet. (ca)
  • Arménské písmo (arménsky Հայոց գրեր – Hayoc' grer) bylo vytvořeno Mesropem Maštocem kolem roku 405, aby bylo možné napsat arménský překlad Bible. Původ písmen není zcela jistý, ale s největší pravděpodobností vycházel z abecedy řecké. Ačkoli oba dnešní dialekty arménštiny, západní i východní, používají stejnou abecedu, výslovnost některých písmen je odlišná. (cs)
  • The Armenian alphabet (Armenian: Հայոց գրեր, Hayoc’ grer or Հայոց այբուբեն, Hayoc’ aybuben) is an alphabetic writing system used to write Armenian. It was developed around 405 AD by Mesrop Mashtots, an Armenian linguist and ecclesiastical leader. The system originally had 36 letters; eventually, three more were adopted. The alphabet was also in wide use in the Ottoman Empire around the 18th and 19th centuries. (en)
  • La armena alfabeto estas uzata por skribi la armenan lingvon ekde la jaro 405 aŭ 406 p.K. kreita de la armena sanktulo Mesrop Maŝtoc por traduki la Biblion. oni pensas ke la alfabeto venas de la pahleva lingvo (malnova irana lingvo) aŭ de la siria, sed la vortordo tre similas al la greka lingvo. Ĝi konsistas el 36 literoj, du el ili estis aldonataj dum la ekzistado de la Kilikio. Ĝis la 19-a jarcento la klasika armena (grabaro) estis la literatura lingvo kaj de tiam ĝi estis uzita por verki en la du modernaj literaturaj dialektoj de la lingvo, orienta kaj okcidenta armenaj, kiuj disvolviĝis dum la sama epoko sed en diversaj regionoj kie ili troviĝis disigitaj en du grandaj imperioj, la Otomana kaj la Persa kaj poste la Rusa. Sovetaj reformoj de la alfabeto kondukis al la kreado de unu 39-a (eo)
  • El alfabeto armenio es un alfabeto que se utiliza para escribir el idioma armenio desde el año 405 o 406 d. C., cuando lo creó el santo armenio Mesrob Mashtots para traducir la Biblia, desarrollando también la grafía Grabar, base del armenio actual. Se ha pensado que deriva del alfabeto pahlevi, o del siríaco, pero el orden de las letras lo asemeja al griego, ya que se compone de 36 letras, son letras que no parecen a ningunas letras de otros alfabetos, Hasta el siglo XIX, el ha sido la lengua literaria, y desde entonces el alfabeto armenio se usa para escribir los dos dialectos literarios modernos, el oriental y el occidental, que se desarrollaron durante el mismo período. El armenio occidental ha desarrollado cambios en algunas letras (por ejemplo, dar a la letra "p" el sonido "b" y vic (es)
  • O alfabeto armênio (português brasileiro) ou arménio (português europeu) é o alfabeto utilizado por aqueles que falam o armênio, e foi idealizado no ano 405 por Mesrobes Mastósio. O primeiro texto a ser escrito nesse alfabeto foi a bíblia, transcrição essa feita pelo próprio Mesrobes. A forma mais antiga de se escrever o armênio, forma utilizada até o século XI, é conhecida por erkat'agir (letras de ferro), e é com essa forma que os armênios utilizam para escrever o seu idioma. (pt)
rdfs:label
  • Armenian alphabet (en)
  • أبجدية أرمنية (ar)
  • Alfabet armeni (ca)
  • Arménské písmo (cs)
  • Armenisches Alphabet (de)
  • Αρμενικό αλφάβητο (el)
  • Armena alfabeto (eo)
  • Alfabeto armenio (es)
  • Armeniar alfabeto (eu)
  • Alfabet Armenia (in)
  • Alphabet arménien (fr)
  • Alfabeto armeno (it)
  • アルメニア文字 (ja)
  • 아르메니아 문자 (ko)
  • Armeens alfabet (nl)
  • Alfabet ormiański (pl)
  • Alfabeto armênio (pt)
  • Армянский алфавит (ru)
  • Вірменська абетка (uk)
  • 亞美尼亞字母 (zh)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:alphabets of
is dbp:children of
is dbp:fam of
is dbp:print of
is dbp:script of
is dbp:sisters of
is dbp:translitLang1Type of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License