| dbpprop:abstract
|
- Andrea Appiani, was an Italian neoclassical painter. He was born at Milan. He had been intended to follow his father's career in medicine but instead entered the private academy of the painter Carlo Maria Giudici (1723–1804). He received instruction in drawing, copying mainly from sculpture and prints. He then joined the class of the fresco painter Antonio de' Giorgi, which was held at the Ambrosiana picture gallery in Milan. He also frequented the studio of Martin Knoller, where he deepened his knowledge of painting in oils; and he studied anatomy at the Ospedale Maggiore in Milan with the sculptor Gaetano Monti. His interest in aesthetic issues was stimulated by the classical poet Giuseppe Parini, whom he drew in two fine pencil portraits. In 1776 he entered the Accademia di Belle Arti di Brera to follow the painting courses of Giuliano Traballesi, from whom he received a mastery of the fresco technique. His best pieces are in the church of San Maria presso San Celso and the royal palace at Milan, almost rival those of his master. He was made pensioned artist to the Kingdom of Italy by Napoleon, but lost his allowance after the events of 1814 and fell into poverty. During his stint as court painter he rendered portraits of Napoleon and the chief personages of his regime. Among the most graceful of his oil paintings are his Venus and Love, and Rinaldo in the garden of Armida. He is known as "the elder", to distinguish him from his great-nephew Andrea Appiani, an historical painter at Rome. Other painters of the same name were Niccolò Appiani and Francesco Appiani. He died at Milan in 1817.
- Andrea Appiani war ein italienischer Maler des Klassizismus, der von seinen Zeitgenossen der Maler der Grazien genannt wurde.
- Andrea Appiani byl italský malíř období klasicismu. Appiani byl synem lékaře a původně měl povoláním následovat otce. Nakonec ale zvítězilo výtvarné nadání. Jeho prvním učilištěm byla soukromá akademie malíře Carla Maria Giudici. Od roku 1769 byl žákem malíře fresek Antonia de Giorgi ve škole při galerii Ambrosiana v Milánu. Do tajů olejové malby jej zasvětil Martin Knoller, anatomii a sochařství jej vyučoval Gaetano Monti. Appiani se intensivě zabýval i otázkami estetiky a v tom jej podporoval italský básník Giuseppe Parini. Roku 1776 se Appiani vzdělával na Academia di belle arti di Brera, kde byl jeho učitelem Julien Traballesi. Svůj osobitý styl získal podrobným studiem děl klasiků italské malby, zejména Rafaela, Leonarda a Bernardina Luini. Kromě cest do Paříže a Říma a v letech 1790-1791 do Florencie, Neapole a Parmy cestoval velmi málo a celý život prožil v Milánu, kde jsou jeho díla téměř ve všech palácích a kostelech. Napoleon jej jmenoval dvorním malířem a zajistil jeho pevný roční příjem. Po pádu Napoleona byl Appiani náhle zcela bez příjmu a psychicky deprimován zcela přestal malovat. Živil se jen prodejem svých děl. Po dvou atakách infarktu myokardu zemřel v Milánu. K jeho nejlepším dílům je počítána fresková výzdoba královské vily v Monze (Amor a Psyche), malby v klenbě kostela Santa Maria di San Celso v Milánu a řada portrétů Napoleona Bonaparte a jeho rodiny i četných předních osobností konsulátu a císařství. V literatuře je Andrea Appiani nazýván „starší“, na rozdíl od „ mladšího“ - jeho prasynovce - stejného jména, který byl malířem historických pláten v Římě. Další malíři stejného příjmení Francesco a Niccolo nebyli jeho příbuzní. Soubor:Napoleon p1070178. jpg|Napoleon I. Soubor:Andrea Appiani 002. jpg|Napoleon 1805 Soubor:Andrea Appiani 001. jpg|Napoleonova apotheosa (Palazzo Reale, Milano), 1807 Soubor:Peace. jpg|Alegorie míru Soubor:Andrea Appiani 003. jpg|portrét Eugèna de Beauharnais Soubor:Louis charles desaix. jpg|Portrét Louise Charlese Antoine Desaix de Veygoux Soubor:Andrea Appiani Ritratto di Ugo Foscolo Pinacoteca di Brera 1801-1802. jpg|Ugo Foscolo, Italský básník Soubor:VincenzoMonti. jpg|Vincenzo Monti
- Andrea Appiani, fue un pintor neoclásico italiano. Nacido en Milán, estaba previsto que siguiera la carrera de su padre en medicina, pero en lugar de ello entró en la academia privada del pintor Carlo Maria Giudici (1723–1804). Recibió formación en dibujo, copiando principalmente a partir de esculturas y láminas. Luego se unió a la clase del pintor de frescos Antonio de' Giorgi, que impartía en la galería de pinturas Ambrosiana de Milán. También frecuentó el estudio de Martin Knoller, donde profundizó su conocimiento de pintura al óleo; y estudió anatomía en el Ospedale Maggiore de Milán con el escultor Gaetano Monti. Su interés en temas estéticos fue estimulado por el poeta clásico Giuseppe Parini, a quien dibujó en dos buenos retratos realizados con lápiz. En 1776 entró en la Accademia di Belle Arti di Brera para seguir los cursos de pintura de Giuliano Traballesi, de quien recibió enseñanza magistral sobre la técnica al fresco. Sus mejores obras se encuentran en la iglesia de San Maria presso San Celso y en el Palacio Real de Milán, rivalizando casi con las de su maestro. Fue artista pensionado por el Reino de Italia por Napoleón, pero perdió este ingreso después de los acontecimientos de 1814 y cayó en la pobreza. Durante su período como pintor de corte retrató a Napoleón y los principales personajes de su régimen. Entre sus óleos más logrados se encuentran Venus y Amor y Rinaldo en el jardín de Armida. Es conocido como «el Viejo» para distinguirlo de su sobrino-nieto Andrea Appiani, un pintor de historia en Roma. Otros pintores con el mismo apellido fueron Niccolò Appiani y Francesco Appiani.
- Andrea Appiani, né à Milan le 31 mai 1754 et mort dans cette même ville le 8 novembre 1817, est un peintre italien néoclassique.
- Andrea Appiani - włoski malarz i dekorator neoklasycystyczny.
|
| rdfs:comment
|
- Andrea Appiani, was an Italian neoclassical painter. He was born at Milan. He had been intended to follow his father's career in medicine but instead entered the private academy of the painter Carlo Maria Giudici (1723–1804). He received instruction in drawing, copying mainly from sculpture and prints. He then joined the class of the fresco painter Antonio de' Giorgi, which was held at the Ambrosiana picture gallery in Milan.
- Andrea Appiani war ein italienischer Maler des Klassizismus, der von seinen Zeitgenossen der Maler der Grazien genannt wurde.
- Andrea Appiani byl italský malíř období klasicismu. Appiani byl synem lékaře a původně měl povoláním následovat otce. Nakonec ale zvítězilo výtvarné nadání. Jeho prvním učilištěm byla soukromá akademie malíře Carla Maria Giudici. Od roku 1769 byl žákem malíře fresek Antonia de Giorgi ve škole při galerii Ambrosiana v Milánu. Do tajů olejové malby jej zasvětil Martin Knoller, anatomii a sochařství jej vyučoval Gaetano Monti.
- Andrea Appiani, fue un pintor neoclásico italiano. Nacido en Milán, estaba previsto que siguiera la carrera de su padre en medicina, pero en lugar de ello entró en la academia privada del pintor Carlo Maria Giudici (1723–1804). Recibió formación en dibujo, copiando principalmente a partir de esculturas y láminas. Luego se unió a la clase del pintor de frescos Antonio de' Giorgi, que impartía en la galería de pinturas Ambrosiana de Milán.
- Andrea Appiani, né à Milan le 31 mai 1754 et mort dans cette même ville le 8 novembre 1817, est un peintre italien néoclassique.
- Andrea Appiani - włoski malarz i dekorator neoklasycystyczny.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
