| dbpprop:abstract
|
- Anarchism is a political philosophy encompassing theories and attitudes which consider the state, as compulsory government, to be unnecessary, harmful, and/or undesirable, and favors the absence of the state. Specific anarchists may have additional criteria for what constitutes anarchism, and they often disagree with each other on what these criteria are. According to The Oxford Companion to Philosophy, "there is no single defining position that all anarchists hold, and those considered anarchists at best share a certain family resemblance. " There are many types and traditions of anarchism, not all of which are mutually exclusive. Different versions of anarchism have been categorized as socialist anarchism and individualist anarchism or similar dual classifications. Anarchism is often considered to be a radical left-wing ideology, and much of anarchist economics and anarchist legal philosophy reflect anti-statist interpretations of communism, collectivism, syndicalism or participatory economics; however, anarchism has always included an economic and legal individualist strain, with that strain supporting an anarchist free-market economy and private property. Others, such as panarchists and anarchists without adjectives, neither advocate nor object to any particular form of organization as long as it is not compulsory. Some anarchist schools of thought differ fundamentally, supporting anything from extreme individualism to complete collectivism. The central tendency of anarchism as a social movement have been represented by communist anarchism, with anarcho-individualism being primarily a philosophical/literary phenomenon. Some anarchists fundamentally oppose all forms of aggression, supporting self-defense or non-violence, while others have supported the use of some coercive measures, including violent revolution and terrorism, on the path to anarchy. The term anarchism derives from the Greek ἀναρχος, anarchos, meaning "without rulers", from the prefix ἀν- (an-, "without") + ἄρχή (archê, "sovereignty, realm, magistracy") + -ισμός (-ismos, from a stem -ιζειν, -izein). There is some ambiguity with the use of the terms "libertarianism" and "libertarian" in writings about anarchism. Since the 1890s from France, the term "libertarianism" has often been used as a synonym for anarchism and was used almost exclusively in this sense until the 1950s in the United States; its use as a synonym is still common outside the U.S. Accordingly, "libertarian socialism" is sometimes used as a synonym for socialist anarchism, to delineate it from "individualist libertarianism" (individualist anarchism). On the other hand, some use "libertarianism" to refer to individualistic free-market philosophy only, referring to free-market anarchism as "libertarian anarchism."
- Anarchismus (abgeleitet von griechisch ἀναρχία „Herrschaftslosigkeit“; Derivation aus α privativum und ἀρχή, „Herrschaft“) ist eine politische Ideenlehre und Philosophie, die Herrschaft von Menschen über Menschen und jede Art von Hierarchie als Form der Unterdrückung von individueller und kollektiver Freiheit ablehnt. Daher wird von seinen Anhängern eine anarchistische Gesellschaft als freiwilliger Zusammenschluss von selbstbestimmten Individuen und Kollektiven propagiert. Unter der Anarchie in diesem Verständnis wird damit die Aufhebung hierarchischer Strukturen – bis hin zur Auflösung der staatlichen Organisiertheit der menschlichen Gesellschaft – verstanden. Im Mittelpunkt stehen Freiheit, Selbstbestimmung, Gleichberechtigung, Selbstverwirklichung der Individuen und Kollektive Selbstverwaltung. Der Anarchismus wird in einem sozialrevolutionären Sinn von seinen Vertretern als Synthese zwischen individueller Freiheit wie im Liberalismus und sozialer Verantwortung für die Gemeinschaft wie im Sozialismus verstanden. Ein Mensch, der nach diesen Prinzipien lebt oder eine herrschaftsfreie Gesellschaft anstrebt, wird als Anarchist bezeichnet. Bisweilen wird das Adjektiv libertär (dt. freiheitlich) als Synonym für „anarchistisch“ benutzt.
- L'anarquisme (del grec αν-,an-, "no", i αρχω, arkho, "poder") és un conjunt d'idees filosòfiques i polítiques que tenen en comú el rebuig cap a l'Estat i qualsevol forma d'autoritat, jerarquia o coerció física, mental o espiritual, així com la creença en la supremacia de l'individu. L'anarquisme pot ser dividit en dues grans branques: l'anarquisme clàssic (també anomenat anarquisme social o socialista) i l'anarquisme individualista o anarcoindividualisme. No obstant això, el tipus d'anarquisme més estès és l'anarquisme clàssic. Els anarquistes consideren que la societat podria estar més ben organitzada sense un govern provinent de l'Estat o qualsevol tipus d'autoritat i jerarquia i proposen diferents maneres de fer-ho.
- Anarchismus je politická ideologie usilující o vytvoření společnosti bez sociální, ekonomické a politické hierarchie a jiných forem nadvlády člověka nad člověkem. Anarchisté proto odmítají hierarchii, zejména v její společenské podobě, tj. státní moc, ekonomické (tj. aktuálně kapitalismus), formální centralizovanou organizaci a právní řád ve formě zákonů, vytvářených elitou a vnucovaných zbytku společnosti, přičemž tvrdí, že lidská pospolitost se umí seberegulovat a spravovat bez těchto dle anarchistů umělých a člověku nepřirozených překážek. Cílem anarchismu je vytvořit společnost, která stojí na vzájemně se podporujících principech rovnosti a svobody. Výraz anarchismus je odvozený z řeckého slova ἀναρχος, anarchos, znamenající bez vládců, složeného z předpony ἀν-, an-, znamenající bez a ἄρχή, archos, znamenající vládce či vůdce. Výraz "anarchia" pak znamená stav bez (utlačovatelské) autority. Ke konci 18. století bylo označení „anarchisté“ používáno v souvislosti s dělnickými radikály během Velké francouzské revoluce, ale názory více či méně podobné anarchismu, byly známy již dříve (kupř. Petr Chelčický a jeho učení má blízko k tzv. náboženskému anarchismu, propagujícímu vlastní pojetí náboženské etiky, lásky k bližnímu atd. , v 19. století zastoupeném například L. N. Tolstým). Anarchismus jako svébytné sociální hnutí a světonázor se formoval až od 40. let 19. století zejména ve Francii, Itálii či Španělsku v souvislosti s kapitalistickou průmyslovou revolucí a sebeorganizováním pracující třídy za účelem zlepšení životních podmínek a finálně společenské změny. Nejčastěji bývá jako jeden z nejdůležitějších anarchistických směrů zejména akademickou obcí uváděn, anarchoindividualismus, kterému položil základy Němec Max Stirner, propagující vyhraněný egoismus proti respektu z morálky, státu či Boha, resp. celkové společenské struktury. Stirnerovy názory se rozšířily především na americkém kontinentě. Nemalá část anarchistů však tyto akademicky a mediálně populární myšlenky odmítá uznat za součást širší anarchistické rodiny a argumentuje, že na základě Stirnerových názorů nemůže existovat jakákoli trvale udržitelná svobodná lidská společnost. Vedle anarchoindividualismu se prosadil anarchokolektivismus, propagující vytváření svobodných kolektivů se společnými výrobními prostředky (dělnické komuny). Představitelem kolektivistického anarchismu byl především Michail Bakunin. V otázce centrálního řízení se dostal do rozporu s Karlem Marxem, Bakuninovy a Marxovy tábory pak zápasily o rozhodujcí vliv v rámci První internacionály, což vyústilo v její rozpad. Petr Kropotkin byl nejviditelnějším teoretikem a představitelem anarchokomunismu, de facto prvního uceleného anarchistického světonázoru. Ve svých dílech jako "Dobývání chleba", "Pole, továrny a dílny" nebo "Pospolitost - vzájemná pomoc", jako první zřetelně a srozumitelně načrtl podobu budoucí anarchistické společnosti. Někteří kolektivističtí anarchisté obhajovali roli odborových svazů, ve kterých by mohla organizovaná pracující třída přistoupit k revoluci, které by předcházela generální stávka, paralyzující chod kapitalistické společnosti. Tito anarchisté se nazývají anarchosyndikalisté. V roce 1922 se na berlínském kongresu spojili do „Mezinárodní asociace pracujících“, navazující na Bakuninskou sekci I. Internacionály. MAP existuje dodnes a má členské sekce v asi 20 zemích. Další směr, který bývá řazen k anarchismu, ale představuje spíše jeho předchůdce, je mutualismus či proudhonismus, stojící mezi anarchoindividualismem a anarchokolektivismem, vychází z názorů Francouze P. J. Proudhona (známý citátem „kapitalistické vlastnictví je krádež“). Společenský řád by měl být dle mutualistů řešen na ekonomické bázi spravedlivé směny. Po první světové válce se anarchisté vyhranili vůči rostoucímu vlivu fašismu a značná část anarchistů odmítla bolševismus. Během občanské války ve Španělsku se na území s převládajícím anarchistickým společenským vlivem proběhla nepříliš známá sociální revoluce a hluboká společenská změna, do které se zapojilo mnoho set tisíc lidí. Po kolapsu republikánské vlády, neschopné postavit se na odpor puči skupiny generálů v čele s F. Frankem anarchisté, anarchosyndikalisté a jejich spojenci postavili několik dobrovolnických miličních jednotek v síle tří divizí, které spolu s jednotkami levicových sil řadu měsíců držely frontový úsek mezi francouzskou hranicí a oblastí Teruelu. V zázemí pak proběhla sociální transformace, kdy většina ekonomiky včetně infrastruktury byla zkolektivizována pracujícími na základě již existujících odborových struktur - především anarchosyndikalistické Národní konfederace práce (CNT), mající v roce 1936 přibližně 1 500 000 členů. Jiným anarchistickým experimentem byla anarchistická republika Nestora Machna, která existovala cca mezi léty 1917-1921 na východě dnešní Ukrajiny, kolem městečka Huljajpole. Anarchistická republika svobodných rolníků byla brutálně rozdrcená ruskými bolševiky. V současnosti anarchismus podle akademických pouček zahrnuje široké spektrum (názorových proudů) – včetně tzv. anarchopacifismu, anarchofeminismu, „zelené anarchie“ (ekoanarchie), primitivismu. Anarchisté, kteří jsou reálně aktivní a zapojují se do společenského života se však až na výjimky hlásí zřetelně k určité formě anarchokolektivistické a i k anarchokomunistické tradici. Anarchisté odmítají pojmy stát, vláda, parlament, monarchie, republika, kapitalismus, fašismus a rovněž tak nacionalismus a církev. Tvrdí, že všechny tyto pojmy znamenají vládu člověka nad člověkem a jsou tedy v rozporu s jimi prosazovanou lidskou svobodou, kterou chtějí uskutečnit v centrálně neorganizovaných samosprávných jednotkách vzniklých na základě dočasně dohodnutých zvyků, obyčejů a vždy odvolatelných závazků. Základními metodami působení moderního anarchismu jsou osvětová, vzdělávací a „kontrainformační“ práce a společenské organizování (antifašismus, pokusy o odborovou činnost apod. ) Nejčastěji oficiálními médii přisuzované teroristické akce jednotlivců či celých skupin proti státní organizaci a státním reprezentantům jsou v historii anarchismu marginální epizodou (např. v období 90. let 19. století či 70. let 20. století). Někteří soudobí stoupenci anarchismu se rovněž zajímají o umělecké směry jako surrealismus či postmodernismus. Anarchismus sehrál důležitou úlohu v myšlenkovém světě některých subkultur, jako byl například punk, nebo literárních hnutí, jako byl například kyberpunk. Ve dvacátém století je mezi známé anarchisty řazen například americký profesor Noam Chomsky. Anarchistické myšlenky měly dle některých názorů vliv na vznik takových fenoménů, jako je třeba projekt GNU a s ním související svobodný software. Většina anarchistických směrů se distancovala od bolševického hnutí a sovětské zřízení, které vzniklo v 1. polovině 20. století v Sovětském svazu a později rozšířilo svůj vliv na celý tzv. východní blok, většinou označovali jako státní kapitalismus nebo diktaturu byrokracie. Naopak ideovou spřízněnost si zachoval anarchokomunismus, v jehož čele stál např. P. Kropotkin, v českých zemích B. Vrbenský nebo S. K. Neumann.
- Archivo:Anarchist logo. svg [a] de anarquía, versión de un símbolo anarquista. El anarquismo es una doctrina y movimiento radical que promueve la anarquía o acracia, es decir, la autonomía de cada individuo. Es contrario al gobierno o autoridad obligatoria y promueve el autogobierno de personas y asociaciones. La palabra 'anarquía' deriva del griego αναρχια anarchia, de αναρχος anarchos 'no amo'. Principios fundamentales del anarquismo son la autopropiedad de cada individuo, y la no coacción. Así, los únicos medios coherentes con estos principios son instituciones, derechos y obligaciones, que sean resultado de contratos libres o pactos voluntarios entre individuos soberanos. Error en la cita: AnarquismoNacimientoFallecimientoNacionalidadOcupación, Patrimonio de Antonina Ivanovna Pojarkova (* -) fue una destacada, y . Realizó importantes exploraciones botánicas al [editar] Abreviatura La Pojark. se emplea para indicar a Anarquismo como autoridad en la descripción y de los vegetales. Realizó una extensa y exhaustiva labor taxonómica, identificando y clasificando más de 450 nuevas, las que publicaba habitualmente en : Trudy Bot. Inst. Akad. Nauk S.S.S.R. ; Novosti Sist. Vyssh. Rast. ; Fl. URSS, ed. Komarov; Bot. Mater. Gerb. Bot. Inst. Komarova Akad. Nauk S.S.S.R. ; Bot. Journ. , URSS; Journal Botanique de l'URSS; Fl. Murm. Prov. ; Referat. Nauch. -Issl. Rab. Akad. Nauk SSSR, Biol. ; Bot. Zhurn. ; Opred. Rast. Kavk. ; Notul. Syst. Inst. Bot. Komarov. Acad. Sci. URSS; Čas. Nár. Mus. , Odd. Přír. [editar] Referencias ↑ Anarquismo como genérica de : *Anarquismo. Diccionario del Acton Institute. *Anarchism. Diccionario de la Auburn University. ↑ αν an, que significa 'no' o 'sin', y αρχος archos, que significa 'amo' o 'soberano'. Véase: *Anarchy. Diccionario Merriam-Webster online. *Diccionario Manual Griego VOX. Griego clásico-Español, ed. 18ª de VOX, p. 44. ISBN 84-8332-149-1 ↑ Recolecciones botánicas en el Cáucaso ↑ Algunas nuevas especies [editar] Enlaces externos *Archivo:Wikispecies-logo. svg tiene un artículo sobre . * Antonina Ivanovna Pojarkova en
- Anarkismi on taloudellisista, yhteiskunnallisista ja sosiaalisista valtahierarkioista vapaata yhteiskuntaa tavoitteleva poliittinen ideologia. Sana "anarkismi" tulee kreikankielisestä sanasta arkhos, joka tarkoittaa 'esivaltaa', sekä käsitteen perusmerkityksen kieltävästä "an"-etuliitteestä. Joskus anarkismi suomennetaan hallituksettomuudeksi. Anarkismi on 1800-luvulta lähtien ollut vapautta ja tasavertaisuutta korostava sosialistinen työväen aate, jonka edustajat pitivät aatettaan vaihtoehtona marxilaiselle valtion haltuunottamiseen tähdänneelle sosialismille. Myöhemmin on syntynyt myös muita, ideologialtaan merkittävästi anarkismin perinteestä poikkeavia ajattelusuuntia, jotka liittävät itsensä anarkismiin. Anarkismin historiallisen merkityksen katsotaan vähentyneen maailmansotien jälkeen suuresti, mutta anarkistisia liikkeitä ja ajattelijoita on yhä olemassa ympäri maailmaa. Anarkismi ei välttämättä tarkoita poliittista ideologiaa. Se voi myös tarkoittaa vapautta "ajatella omilla aivoillaan", olla oma itsensä ja sanoa, mitä oikeasti ajattelee. Joillekin anarkismi kuvastaa puhtaasti vapautta. Anarkistisia menettelyjä on otettu käyttöön esimerkiksi hippiliikkeessä, talonvaltaustoiminnassa, aseistakieltäytymisen parissa ja eläinten oikeuksien puolustajien piirissä. Joissain anarkistisissa yhteyksissä käytetään anarkistimerkkiä, joka koostuu ympyröidystä A-kirjaimesta.
- L'anarchisme est un courant de philosophie politique développé depuis le XIX siècle sur un ensemble de théories et pratiques anti-autoritaires. Fondé sur la négation du principe d'autorité dans l'organisation sociale et le refus de toutes contraintes découlant des institutions basées sur ce principe, l'anarchisme a pour but de développer une société sans domination, où les individus coopèrent librement dans une dynamique d'autogestion.
- Az anarchizmus (a görög αναρχω -anarcho- „archonok nélküli”, „uralkodók nélküli”, ἀν + ἄρχή + ισμός) egy politikai filozófia mely magába foglalja azokat az elméleteket és meggyőződéseket melyek támogatnak minden kötelező érvényű kormányzat eltörlését. Története során a libertarianizmus óriási hatást gyakorolt rá, annak többnyire baloldali formáinak szokták az anarchista irányzatokat tekinteni. Az anarchizmus célja a szociális igazságtalanságok kiküszöbölése az egyenlő lehetőségek megteremtésével. Ehhez szükségesnek tartja a magántulajdon eltörlését. Egyediségét az uralomnélküliségre, hatalom nélküli rendre való törekvés adja. Az anarchisták szerint az állam erőszakosan beavatkozik az emberek életébe; a polgárai biztonságát védeni és a társadalmi integrációt megteremteni hivatott intézmények – az oktatás, a jogrend, az erőszakszervezetek – valójában az uralmon lévő elit hatalmának megtartását szolgálják, ezért végső soron zsarnokiak és megszüntetendők. Jászi Oszkár meghatározása az anarchizmusra: "Az a társadalomelmélet, amely az igazságosságra (azaz egyenlőségre és reciprocitásra) törekszik az emberi viszonylatokban (bízva abban, hogy ez egyben a szabadság elérésének útja is), célját az állam teljes kiküszöbölésével véli elérhetőnek. " Az anarchizmus, lévén meglehetősen idealista, képlékeny és soha meg nem valósított program, nem határolható be egyértelműen. Különböző irányzatainak közös jegyeként egyedül az állam elvetésének elve figyelhető meg. A proudhoni "kispolgári" anarchizmus utópiája a szabad kistermelők hálózatából szerveződő gazdaság és társadalom. A klasszikus, bakunyini anarchizmus voltaképpen a marxizmus néhány ponton módosított verziója, miszerint is a marxi (Marx végső utópiájában sem volt állam) úton nincs szükség az állam kitérőjére, a valódi forradalmi potenciál nem a munkásságban, hanem a parasztságban és a kispolgárokban rejtőzik, valamint hogy a forradalom elkerülhetetlen (Marx elméletét csak később egészítette ki ezzel). Az anarcho-szindikalizmus elsősorban szakszervezeti alapjainak köszönhetően rendelkezett markáns elképzelésekkel az anarchista társadalomról: az anarchoszindikalista utópiában a munkások egyesülése irányította volna az egyes gyárakat. A 20. században számos személyiséggel végeztek anarchisták. Ez a terrorista típusú anarchista felfogás az államgépezetet elsősorban annak eszközein keresztül, egyéni szabotázs- és terrorakciókkal próbálja elpusztítani. A 20. század második felében az anarchizmus a punk eszmei olvasztótégelyében ruházódott fel az önszerveződő társadalom elméletével és azzal a gondolattal, hogy az anarchizmus nem csak szükségszerű, hanem mindenkinek jó is. Ennek alapja az antropológiai optimizmus, mely szerint az ember alapvetően jó, csak a hatalmi struktúra és intézmények rontják meg. A mai, európai műveltségű anarchizmus egyik legfőbb politikai célja a közvetlen demokrácia megvalósítása, elveti a képviseleti demokráciát.
- L'anarchismo è un movimento politico che nasce nel corso del XVIII secolo, affondando le sue radici nell'Illuminismo, e si sviluppa nei due secoli successivi. Dare un quadro del pensiero anarchico e delle pratiche libertarie non è immediato perché non si possono ricondurre tutte le sue manifestazioni all'attività di un solo teorico o di un univoco filone ideologico, ma è comunque il perseguire con diverse modalità un ideale fondato sull'autonomia e la libertà individuale, in un'ottica socialmente egualitaria. Anarchismo è in definitiva la teoria politica che ha come obiettivo il raggiungimento dell’anarchia.
- アナキズムまたはアナーキズム (Anarchism) は、国家を廃絶し、自由な個人から構成される、相互扶助を基調とする小さな地域共同社会または中間的集団の確立を主張する思想。社会主義の流れを汲むものもあれば、個人主義の流れを汲むものもある。日本語では、無政府主義と訳される。自由至上社会主義、リバタリアン社会主義も同意味。 アナキズム（アナーキズム）のシンボルカラーは黒。アナキズム思想の持ち主をアナキスト（アナーキスト）という。なお、日本では「Anarchist」自身は比較的厳密に「アナキスト」と、それ以外の第三者（研究者、反対者、他）は、適宜「アナキスト」「アナーキスト」と形容した。
- Anarchisme (afkomstig uit de Griekse αν = "geen" αρχος = "heerser") is het streven naar een geweldloze situatie of samenleving waarin mensen zonder macht of autoriteit leven. Het is de verzameling denkwijzen die terug te brengen is tot de gedachte dat een individu op geen enkele manier een ondergeschiktheid áán of vàn iets of iemand erkent. Anarchie kan gezien worden als een uitingsvorm van het nihilisme op het politieke vlak. In de omgang wordt de term anarchisme vaak verward met een andere duiding van het begrip anarchie, dat vooral gebruikt wordt om chaos en wanorde aan te geven. Met de term sociaal-anarchisme tracht men die verwarring tegen te gaan. Als politieke stroming is anarchisme de drang om de overheid omver te werpen, die bij de opkomst van het socialisme de kop op stak. Volgens anarchisten leidt elke vorm van gezag tot onderdrukking en is het beter om een bestuur in de vorm van kleine autonome (zelfbesturende) gemeenschappen te hebben. Deze functioneren op basis van vrije associatie en gelijkheid. Uitdrukkingen hiervan zijn basisdemocratieën en grassrootsdemocratie. Een kenmerkend element van anarchisme, waarmee het zich onderscheidt van bijvoorbeeld socialisme of andere politieke stromingen, is het zoveel mogelijk direct realiseren en in praktijk brengen van (elementen van) anarchie. Een voorbeeld is de manier van organiseren van actiekampen, acties of bijeenkomsten, bijvoorbeeld bij anti-globalistische protesten, waarbij besluitvorming bij consensus, organisatie in basisgroepen en autonomie van deelnemers een leidraad vormen. Ook persoonlijke bewustwording wordt door veel anarchisten belangrijk gevonden. Een anarchistisch adagium is: "het persoonlijke is politiek".
- Anarkisme (fra gresk ἀν, «uten» og ἄρχειν, «å herske» og ισμός, «uten herskere») er en politisk og filosofisk bevegelse som går inn for å fjerne, eller i stor grad minske, alle former for maktstrukturer. Begrepet blir ofte brukt nedsettende om tilstander preget av lovløshet, uregjerlighet eller kaos. Anarki betyr ikke uten styring, men er en tilstand hvor folk lever i samfunn og styrer seg selv, i mest mulig grad uten hierarkisk organisasjon, politisk, administrativt og økonomisk. Med andre ord er anarkistiske styringsformer basert på horisontal organisering. Retningen er ofte oppfattet som en politisk retning innenfor sosialismen som i tillegg til å være mot kapitalismen også vil avskaffe staten. Anarkister flest tar derfor avstand fra politisk virksomhet i vanlig tydning, som går ut på å skaffe seg makt innenfor staten eller opprette en ny stat. I motsetning til den sentralistiske staten som styrer ovenfra gjennom et hierarki, er tanken at det anarkistiske samfunnet skal bygges etter en horisontal organisering av sammfunnslutninger av enkeltmennesker. Disse sammenslutningene skal vanlig greie å samarbeide til alle sitt felles beste gjennom en føderasjon, etter det sosialistiske prinsippet om å yta etter evne og få det en trenger. Anarkistiske ideer i Norge har hovedsakelig vært hevda av ulike intellektuelle miljø, og er for det meste holdt frem av forfattere. Mellom de første som kalte seg anarkister i landet, var Arne Garborg og Ivar Mortenson-Egnund. De drev det radikale målbladet Fedraheimen som kom ut 1877-91. Etterhvert ble dette bladet mer og mer merket av anarkistisk tilslag, og helt på slutten, da Rasmus Steinsvik var bladstyrer, hadde bladet undertittelen Anarkistisk-Kommunistisk Organ. En annen anarkistisk forfatter fra samme tidsepoke var Hans Jæger, som i 1908 ga ut bokverket Anarkismens bibel. I nyere tid har Jens Bjørneboe vært en fremtredende målmann for anarkismen i Norge.
- Anarchizm lub wolnościowy socjalizm – doktryna postulująca model społeczeństwa opartego na równości społecznej, solidarności międzyludzkiej i poszanowaniu wolności jednostki oraz ruch społeczny dążący do realizacji tych celów. Głównymi zagrożeniami dla tego modelu są autorytaryzm oraz hierarchia społeczna, dlatego anarchizm dąży do zniesienia państwa, kapitalizmu oraz innych form społecznej władzy, wyzysku i przymusu oraz zorganizowania wolnościowego i egalitarnego społeczeństwa na zasadach dobrowolności, federalizmu i pomocy wzajemnej w sferze politycznej i ekonomicznej.
- Anarquismo (do grego ἀναρχος, transl. anarkhos, que significa "sem governantes", a partir do prefixo ἀν-, an-, "sem" + ἄρχή, arkhê, "soberania, reino, magistratura" + o sufixo -ισμός, -ismós, da raiz verbal -ιζειν, -izein) é uma filosofia política que engloba teorias, métodos e ações que objetivam a eliminação total de todas as formas de governo compulsório. De um modo geral, anarquistas são contra qualquer tipo de ordem hierárquica que não seja livremente aceita e, assim, preconizam os tipos de organizações libertárias. Anarquia significa ausência de coerção e não a ausência de ordem. A noção equivocada de que anarquia é sinônimo de caos se popularizou entre o fim do século XIX e o início do século XX, através dos meios de comunicação e de propaganda patronais, mantidos por instituições políticas e religiosas. Nesse período, em razão do grau elevado de organização dos segmentos operários, de fundo libertário, surgiram inúmeras campanhas antianarquistas. Outro equívoco banal é se considerar anarquia como sendo a ausência de laços de solidariedade (indiferença) entre os homens. À ausência de ordem - ideia externa aos princípios anarquistas -, dá-se o nome de "anomia". Passando da conceituação do Anarquismo à consolidação dos seus ideais, existe uma série de debates em torno da forma mais adequada para se alcançar e se manter uma sociedade anárquica. Eles perpassam a necessidade ou não da existência de uma moral anarquista, de uma plataforma organizacional, questões referentes ao determinismo da natureza humana, modelos educacionais e implicações técnicas, científicas, sociais e políticas da sociedade pós-revolução. Nesse sentido, cada vertente do Anarquismo tem uma linha de compreensão, análise, ação e edificação política específica, embora todas vinculadas pelos ideais-base do Anarquismo. O que realmente varia, segundo os teóricos, são as ênfases operacionais.
- Anarhismul este o doctrină şi mişcare politică ce a luat naştere in secolul al XIX-lea pe continentul european. Termenul "anarhism" anarhism provine din grecescul αναρχία (care înseamnă „fără archon“). Printre primii reprezentanţi ai anarhismului îi găsim pe filosoful englez William Godwin, francez - Pierre-Joseph Proudhon, ruşi - Piotr Kropotkin şi Mihail Bakunin, italian - Errico Malatesta şi germanul Max Stirner. Anarhismul susţine distrugerea statului existent ca principala sursă a asupririi si exploatării oamenilor. Anarhismul distruge un edificiu pentru a crea un altul, ordinea statală este înlocuită cu ordinea născută din libertate. Anarhismul a fost teoretizat, pentru prima oară, de către William Godwin. Primul anarhist declarat este, însă, Pierre-Joseph Proudhon, care, în cartea Que-est-ce que la propriété? (Ce este proprietatea?), realizează prima critică economică a statului. Din Europa, anarhismul se extinde şi în SUA. Scriitori ca Benjamin Tucker, Lysander Spooner, Josiah Warren pun bazele unui curent anarhist distinct faţă de cel european, acesta caracterizându-se prin pragmatism şi individualism. Astfel, există două mari curente anarhiste corespunzătoare locurilor de apariţie. S-a conturat un anarhism de stânga (european), bazat pe scrierile lui Proudhon, Nestor Mahno, Errico Malatesta sau Piotr Kropotkin şi un anarhism de dreapta (american), fundamentat prin scrierile lui Benjamin Tucker, Lysander Spooner, Murray Rothbard, David Friedman.
- Анархи́зм (от др. -греч. αναρχω — от ἀν, ан, «без» + ἄρχή, архэ, «власть» + -изм) — политическая философия, заключающая в себе теории и взгляды, которые выступают за ликвидацию любого принудительного управления и власти человека над человеком. Анархизм — идея о том, что общество может и должно быть организовано без государственного принуждения. При этом существует множество различных направлений анархизма, которые часто расходятся в тех или иных вопросах: от второстепенных, и вплоть до основополагающих. Анархизм — политическая философия, основывающаяся на свободе и имеющая своей целью уничтожение всех типов принуждения и эксплуатации человека человеком. Анархизм предлагает заменить сотрудничеством индивидов власть, существующую за счёт подавления одних людей другими и благодаря привилегиям одних по отношению к другим. Это означает, что, по мнению анархистов, общественные отношения и институты должны основываться на личной заинтересованности, взаимопомощи, добровольном согласии и ответственности (исходящей из личной заинтересованности) каждого участника, а все виды власти (то есть принуждения и эксплуатации) должны быть ликвидированы.
- Anarkism (från grekiskans ἀν + ἄρχειν + ισμός, "an archos", "utan härskare", är en politisk riktning med syfte att avskaffa statsmakten, kapitalismen och alla andra hierarkiska och auktoritära strukturer i samhället. Det finns ett flertal olika varianter av anarkism, men det gemensamma målet är ett stats- och klasslöst samhälle. Något förenklat kan man säga att anarkisterna vill organisera samhället horisontellt, inte vertikalt, och med allas jämlika medverkan. Staten, kapitalet och klassamhället ses som hinder som först måste undanröjas med en social revolution för att detta ultrademokratiska samhälle ska kunna realiseras.
- Anarşizm, (Yunanca an archos 'dan türetilmiştir, yönetcisiz anlamına gelir). toplumsal otoritenin, tahakkümün, erkin ve hiyerarşinin tüm biçimlerini bertaraf etmeyi savunan çeşitli politik felsefeleri ve toplumsal hareketleri tanımlayan sosyal bir terimdir. Anarşizm, her koşulda her türlü otoriteyi reddetmektir. Bu hareketler genellikle, merkezi politik yapılar, üretim araçlarının özel mülkiyeti ve ekonomik kurumlar yerine toplumsal ilişkilere dayanan gönüllü etkileşim ve özyönetimi savunur, özgürlük ve otonomi ile karakterize edilen bir toplumu arzular. Bu felsefeler, anarşi terimiyle özgür bireylerin gönüllü etkileşimine dayanan bir toplumu, bireylerin ve toplulukların alınan kararlardan etkilendikleri ölçüde söz sahibi olması düşüncesini ifade eder. Zorlayıcı kurumlara ve toplumsal bazlı hiyerarşilere karşı olmak anarşizmin asli ilkelerindendir ve ayrıca anarşizm gönüllülüğe dayanan bir toplumun nasıl işleyeceği konusunda olumlu bir görüşü ifade eder. Anarşist felsefeler arasında hatrı sayılır bir çeşitlilik vardır. Şiddetin anarşizmdeki yeri, ne tür bir ekonomik sistemin olması gerektiği, çevre ve endüstriyalizm hakkında sorular ve diğer hareketlerde anarşistlerin rolleri gibi farklı alanlarda çeşitli görüşler bulunmaktadır. Anarşist akımlar bu nedenlerle birbirlerinden çok farklı ve hatta karşı olabilirler. Örneğin anarşist komünizmin yanı sıra Hıristiyan anarşizmi gibi anarşist akımlar da mevcuttur.
- Анархіз́м(від дав. -гр. αναρχω — від ἀν, ан, «без» + ἄρχή, архе, «влада» + -ізм) — суспільно-політична течія, що прагне до максимально можливого визволення особистості, виступає за негайне знищення всякої державної влади шляхом стихійного бунту мас і створення федерації дрібних автономних асоціацій виробників і споживачів (союзи громад). Мета анархізму — створення вільної організації суспільства з інститутами громадського самоуправління, яке обходиться без влади людини над людиною. Ідеї анархізму остаточно сформувалися в 19 столітті. Анархізм не треба плутати з нігілізмом (він заперечує суспільство і спрямований на його руйнування); в цілому анархізм це пацифістський рух. Хронологічно анархізм поділяють на індивідуалістичний анархізм — представники: П. Прудон, М. Штірнер; колективістський — М. О. Бакунін; комуністичний — П. О. Кропоткін. В сучасному світі поняття «анархізм» втратило свій первісний зміст і часто вживається як синонім хаосу, безвладдя, дезорганізації. Анархізм — ідея про те, що суспільство може і повинно бути організоване без державницького примусу. Крім того конкретні анархісти можуть мати додаткові критерії того, що включає в себе анархізм, і вони часто не згодні один з одним відносно цих критеріїв. Існує багато типів і традицій анархізму. Не всі вони взаємовиключаючі. Анархізм зазвичай вважають ліворадикальною ідеологією, тому що його погляд на політику і економіку є анти-авторитарною інтерпретацією комунізму, колективізму, синдикалізму і суспільної економіки Водночас анархізм завжди включав в себе індивідуалістичну рису. Деякі анархісти виступають в підтримку капіталізму (наприклад, риночні анархісти, агористи та ін. ) та інших орієнтованих на ринок економічних структур (наприклад, мутуалісти). Хоча представники «правого» анархізму і складають меншість, в той же час як більша частина анархістів по всьому світу притримуються ідей лівого напряму. При цьому анархо-індивідуалізм не завжди означає прихильність його прибічників до тієї чи іншої форми капіталізму (індивідуаліст може і відкидати взагалі ринкові відносини, головне для нього — свобода особистості). За словами анархіста XXI століття Сінді Мілштейна, анархізм — «политічна традиція, яка постійно знаходиться в місці дотику індивідуального і суспільного». Напрями анархістської філософської думки включають в себе широкий спектр ідей від крайнього індивідуалізму до повного колективізму. Одна частина анархістів відкидає будь-які види примусу і насильства. Інша частина анархістів в деяких випадках навпаки підтримує його, виступаючи поміж іншим за насильну революцію на шляху до анархії.
- 无政府主义（或安那其主义）是一系列政治哲学思想，英语中的无政府主义“Anarchism”源于希腊语单词“”，意思是没有统治者。所以被翻译成中文时，根据这一最基本的特征译成“无政府主义”，也有文献音译为“安那其主义”。無政府主義包含了众多哲学体系和社会运动实践。它的基本立场是反对包括政府在内的一切统治和权威，提倡个体之间的自助关系，关注个体的自由和平等；其政治诉求是消除政府以及社会上或经济上的任何独裁统治关系。對大多數無政府主義者而言，「無政府」一詞並不代表混亂、虛無、或道德淪喪的狀態，而是一種由自由的個體自願結合，以建立互助、自治、反獨裁主義的和諧社會。 一如其他政治哲学思想，无政府主义包含不同的分支和流派。雖然他們都有著反對國家的共同特色，但卻在其他議題上有著不同的立場，包括是否進行武裝鬥爭、或以和平非暴力建立社會的問題上產生分歧，而在經濟的觀點上也有顯著的差異，從主張財產徹底公有化的集體主義流派，至主張私人財產和自由市場的個人主義流派，政治光譜分布相當廣泛。
|
| rdfs:comment
|
- Anarchism is a political philosophy encompassing theories and attitudes which consider the state, as compulsory government, to be unnecessary, harmful, and/or undesirable, and favors the absence of the state. Specific anarchists may have additional criteria for what constitutes anarchism, and they often disagree with each other on what these criteria are.
- Anarchismus (abgeleitet von griechisch ἀναρχία „Herrschaftslosigkeit“; Derivation aus α privativum und ἀρχή, „Herrschaft“) ist eine politische Ideenlehre und Philosophie, die Herrschaft von Menschen über Menschen und jede Art von Hierarchie als Form der Unterdrückung von individueller und kollektiver Freiheit ablehnt.
- L'anarquisme (del grec αν-,an-, "no", i αρχω, arkho, "poder") és un conjunt d'idees filosòfiques i polítiques que tenen en comú el rebuig cap a l'Estat i qualsevol forma d'autoritat, jerarquia o coerció física, mental o espiritual, així com la creença en la supremacia de l'individu. L'anarquisme pot ser dividit en dues grans branques: l'anarquisme clàssic (també anomenat anarquisme social o socialista) i l'anarquisme individualista o anarcoindividualisme.
- Anarchismus je politická ideologie usilující o vytvoření společnosti bez sociální, ekonomické a politické hierarchie a jiných forem nadvlády člověka nad člověkem. Anarchisté proto odmítají hierarchii, zejména v její společenské podobě, tj. státní moc, ekonomické (tj.
- Archivo:Anarchist logo. svg [a] de anarquía, versión de un símbolo anarquista. El anarquismo es una doctrina y movimiento radical que promueve la anarquía o acracia, es decir, la autonomía de cada individuo. Es contrario al gobierno o autoridad obligatoria y promueve el autogobierno de personas y asociaciones. La palabra 'anarquía' deriva del griego αναρχια anarchia, de αναρχος anarchos 'no amo'.
- Anarkismi on taloudellisista, yhteiskunnallisista ja sosiaalisista valtahierarkioista vapaata yhteiskuntaa tavoitteleva poliittinen ideologia. Sana "anarkismi" tulee kreikankielisestä sanasta arkhos, joka tarkoittaa 'esivaltaa', sekä käsitteen perusmerkityksen kieltävästä "an"-etuliitteestä. Joskus anarkismi suomennetaan hallituksettomuudeksi.
- L'anarchisme est un courant de philosophie politique développé depuis le XIX siècle sur un ensemble de théories et pratiques anti-autoritaires. Fondé sur la négation du principe d'autorité dans l'organisation sociale et le refus de toutes contraintes découlant des institutions basées sur ce principe, l'anarchisme a pour but de développer une société sans domination, où les individus coopèrent librement dans une dynamique d'autogestion.
- Az anarchizmus (a görög αναρχω -anarcho- „archonok nélküli”, „uralkodók nélküli”, ἀν + ἄρχή + ισμός) egy politikai filozófia mely magába foglalja azokat az elméleteket és meggyőződéseket melyek támogatnak minden kötelező érvényű kormányzat eltörlését. Története során a libertarianizmus óriási hatást gyakorolt rá, annak többnyire baloldali formáinak szokták az anarchista irányzatokat tekinteni.
- L'anarchismo è un movimento politico che nasce nel corso del XVIII secolo, affondando le sue radici nell'Illuminismo, e si sviluppa nei due secoli successivi.
- Anarchisme (afkomstig uit de Griekse αν = "geen" αρχος = "heerser") is het streven naar een geweldloze situatie of samenleving waarin mensen zonder macht of autoriteit leven. Het is de verzameling denkwijzen die terug te brengen is tot de gedachte dat een individu op geen enkele manier een ondergeschiktheid áán of vàn iets of iemand erkent. Anarchie kan gezien worden als een uitingsvorm van het nihilisme op het politieke vlak.
- Anarkisme (fra gresk ἀν, «uten» og ἄρχειν, «å herske» og ισμός, «uten herskere») er en politisk og filosofisk bevegelse som går inn for å fjerne, eller i stor grad minske, alle former for maktstrukturer. Begrepet blir ofte brukt nedsettende om tilstander preget av lovløshet, uregjerlighet eller kaos.
- Anarchizm lub wolnościowy socjalizm – doktryna postulująca model społeczeństwa opartego na równości społecznej, solidarności międzyludzkiej i poszanowaniu wolności jednostki oraz ruch społeczny dążący do realizacji tych celów.
- Anarquismo (do grego ἀναρχος, transl. anarkhos, que significa "sem governantes", a partir do prefixo ἀν-, an-, "sem" + ἄρχή, arkhê, "soberania, reino, magistratura" + o sufixo -ισμός, -ismós, da raiz verbal -ιζειν, -izein) é uma filosofia política que engloba teorias, métodos e ações que objetivam a eliminação total de todas as formas de governo compulsório.
- Anarhismul este o doctrină şi mişcare politică ce a luat naştere in secolul al XIX-lea pe continentul european. Termenul "anarhism" anarhism provine din grecescul αναρχία (care înseamnă „fără archon“). Printre primii reprezentanţi ai anarhismului îi găsim pe filosoful englez William Godwin, francez - Pierre-Joseph Proudhon, ruşi - Piotr Kropotkin şi Mihail Bakunin, italian - Errico Malatesta şi germanul Max Stirner.
- Анархи́зм (от др. -греч. αναρχω — от ἀν, ан, «без» + ἄρχή, архэ, «власть» + -изм) — политическая философия, заключающая в себе теории и взгляды, которые выступают за ликвидацию любого принудительного управления и власти человека над человеком.
- Anarkism (från grekiskans ἀν + ἄρχειν + ισμός, "an archos", "utan härskare", är en politisk riktning med syfte att avskaffa statsmakten, kapitalismen och alla andra hierarkiska och auktoritära strukturer i samhället. Det finns ett flertal olika varianter av anarkism, men det gemensamma målet är ett stats- och klasslöst samhälle. Något förenklat kan man säga att anarkisterna vill organisera samhället horisontellt, inte vertikalt, och med allas jämlika medverkan.
- Anarşizm, (Yunanca an archos 'dan türetilmiştir, yönetcisiz anlamına gelir). toplumsal otoritenin, tahakkümün, erkin ve hiyerarşinin tüm biçimlerini bertaraf etmeyi savunan çeşitli politik felsefeleri ve toplumsal hareketleri tanımlayan sosyal bir terimdir. Anarşizm, her koşulda her türlü otoriteyi reddetmektir.
- Анархіз́м(від дав. -гр.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
