rdfs:comment
| - Jevgenij Nikanorovič Pavlovskij (5. března 1884 Birjuč, Rusko – 27. května 1965 Leningrad, SSSR) byl sovětský zoolog a parazitolog, od roku 1939 akademik akademie věd SSSR, od roku 1944 člen Akademie lékařských věd SSSR, od roku 1960 zahraniční člen Československé akademie věd. Zabýval se výzkumem přírodních ohnisek nákaz a jejich přenesení na člověka. (cs)
- Yevgeny Nikanorovich Pavlovsky (russe : Евге́ний Никано́рович Павло́вский ; 22 février 1884, aujourd'hui Oblast de Voronej - 27 mai 1965, Leningrad) est un zoologiste soviétique, entomologiste, académicien de l'Académie des sciences de l'URSS (1939), de l'Académie des sciences médicales de l'URSS (1944), membre honoraire de l'Académie tadjike des sciences (1951) et lieutenant général du service médical de l'Armée rouge pendant la Seconde Guerre mondiale. (fr)
- Yevgeny Nikanorovich Pavlovsky (Russian: Евге́ний Никано́рович Павло́вский; 22 February (N.S. 5 March) 1884, today's Voronezh Oblast – 27 May 1965, Leningrad) was a Soviet zoologist, entomologist, academician of the Academy of Sciences of the USSR (1939), the (1944), honorary member of the Tajik Academy of Sciences (1951), and a lieutenant-general of the Red Army Medical Service in World War II. (en)
- Jevgenij Nikanorovitj Pavlovskij (på ryska Евге́ний Никано́рович Павло́вский), född 1884, död 1965, var en rysk parasitolog och zoolog. Han utvecklade ekologisk forskning om parasiter och bärare av dem. Han var medlem av Sovjetunionens Vetenskapsakademi och . (sv)
- Евге́ний Никано́рович Павло́вский (22 февраля [5 марта] 1884, Воронежская губерния — 27 мая 1965, Ленинград) — русский и советский учёный-зоолог, энтомолог, создатель советской школы паразитологии, генерал-лейтенант медицинской службы (1943). Заслуженный деятель науки РСФСР (1935), академик Академии наук СССР (1939) и Академии медицинских наук СССР (1944), почётный член Академии наук Таджикской ССР (1951), профессор Военно-медицинской Академии (ВМА), начальник кафедры биологии и паразитологии ВМА (1921—1965), директор Зоологического института АН СССР (1942—1962). Президент Всесоюзного энтомологического общества (1931—1965), Президент Географического общества СССР (1952—1964). Герой Социалистического Труда. Депутат Верховного Совета СССР 2—4-го созывов. (ru)
- Євген Никанорович Павловський (5 березня 1884, місто Бірюч, тепер Бєлгородської області, Російська Федерація — 27 травня 1965, місто Ленінград, тепер Санкт-Петербург, Російська Федерація) — радянський вчений, зоолог, ентомолог, творець радянської школи паразитології, голова президії Таджицької філії Академії наук СРСР, голова президії Кримської філії АН СРСР, директор Інституту зоології АН СРСР. Академік Академії наук АН СРСР з відділення математичних і природничих наук (з 29.01.1939). Дійсний член Академії медичних наук СРСР (1944). Почесний член Академії наук Таджицької РСР (1951), почесний член Іранської Академії Наук (1942), почесний член академій наук Польщі та Чехословаччини. Депутат Верховної Ради СРСР 2—4-го скликань. Герой Соціалістичної Праці (4.03.1964). (uk)
- Jewgeni Nikanorowitsch Pawlowski (russisch Евге́ний Никано́рович Павло́вский, englische Transkription Yevgeny Nikanorovich Pavlovsky; * 22. Februarjul. / 5. März 1884greg. in , Gouvernement Woronesch; † 27. Mai 1965 in Leningrad) war ein sowjetischer Mediziner und Zoologe, der sich vor allem mit Parasitologie befasste. Das Grab Pawlowskis befindet sich auf dem Bogoslowskoje-Friedhof in Sankt Petersburg. (de)
- Jewgienij N. Pawłowski (ur. 5 marca 1884 w Biriuczu, zm. 27 maja 1965 w Leningradzie) - rosyjski parazytolog i zoolog. W 1909 ukończył Akademię Wojskowo-Medyczną, w 1913 obronił pracę doktorską. W latach 1942-1962 był dyrektorem Instytutu Zoologicznego Akademii Nauk ZSRR. Rozwinął badania ekologiczne nad pasożytami oraz ich przenosicielami. Pełnił funkcję dyrektora Instytutu Zoologii Akademii Nauk ZSRR. Był członkiem Akademii Nauk ZSRR (od 1939), akademikiem Akademii Nauk Medycznych ZSRR (od 1944) i członkiem zagranicznym Polskiej Akademii Nauk, doktorem honoris causa Uniwersytetu w Paryżu (1959) i Delhi (1947). 1 lutego 1943 otrzymał stopień generała porucznika służby medycznej. Opublikował ok. 1500 prac naukowych. W latach 1946-1958 był deputowanym do Rady Najwyższej ZSRR od 2 do 4 kaden (pl)
|