About: Term (language)     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : owl:Thing, within Data Space : dbpedia.org associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.org/describe/?url=http%3A%2F%2Fdbpedia.org%2Fresource%2FTerm_%28language%29

AttributesValues
rdfs:label
  • اصطلاح (ar)
  • Termín (cs)
  • Benennung (de)
  • Termino (terminologio) (eo)
  • 用語 (ja)
  • 용어 (ko)
  • Termin (pl)
  • Term (language) (en)
  • Термин (ru)
  • Термін (uk)
  • 术语 (zh)
rdfs:comment
  • الاصطلاح هو اتفاق قوم على تسمية الشيء باسم ما ينقل عن موضوعه الأول، وإخراج اللفظ من معنى لغوي إلى آخر، لمناسبة بينهما. وقيل اتفاق طائفة على وضع اللفظ بإزاء المعنى. وقيل إخراج الشيء عن معنى لغوي إلى معنى آخر، لبيان المراد. وقيل لفظ معين بين قوم معينين. (ar)
  • Termino estas lingva esprimo speciala al iu fako (scienco, arto, metio ktp). Samsignifa vorto estas fakvorto. Termino ekzistas por precize esprimi nocion de la fako. Terminaro estas vortaro enhavanta unu- aŭ plur-lingvan kolektaĵon da fakaj terminoj kaj ties difinoj aŭ tradukoj por la koncerna fakoj, resp. fakvortaro. Terminologio estas la scienco pri la terminaroj. (eo)
  • 용어(用語)는 일정 분야에서 쓰이는 말이다. 특정 분야에 국한되어 쓰이는 경우, 전문 용어(專門用語)라고 한다. (ko)
  • 用語(ようご、term, terminologie)とは、 1. * 書いたり話したりするときに用いられる語や句。 2. * 特定の分野で特に使われる語句。専門用語、学術用語とほぼ同義。本項目で解説。 (ja)
  • Те́рмин (от лат. terminus — предел, граница) — слово или словосочетание, являющееся названием строго определённого понятия какой-нибудь области науки, техники, искусства и так далее. В словаре В. И. Даля: «Те́рмин м. лат. выражение, слово, , названье вещи или приёма, условное выражение». (ru)
  • 术语(term,terminology)又称技术名词、科学术语、科技术语或技术术语,是在特定专业学科中的专门用语,是其领域内某概念词语的指称。在专业范围内,一个术语表示单一的专门概念。研究术语的学科,称作术语学。 由于文化差异,不同语种间的翻译也常造成语义变化,因此国际上处理和协调术语工作组织为国际标准化组织属下的国际术语信息中心。 在一定条件下,某些术语可由专门意义引申出一般意义,而成为一般大众词语,例如“腐蚀”“消化”等。 (zh)
  • Termín, odborný název, technický termín, terminus technicus je výraz - jméno (slovo nebo sousloví), které má v určitém oboru, řemesle či povolání specifický význam vymezený s dostatečně malou, až nulovou (exaktní obory) vnitřní vágností interpretace viz též konotace. Lidé znalí příslušného oboru, tedy dostatečně přesně, tj. bez pochyb (až exaktně) vědí, co jednotlivé termíny znamenají. Jinými slovy, sémantický diferenciál významu termínu je v rámci příslušné odborné komunity dostatečně malý až nulový. Slouží to důkladnějšímu a přesnějšímu porozumění (komunikaci) v rámci dané komunity, a je to důvod, pro který jsou odborné termíny tvořeny. Termín bývá často odlišný od základního a obecného významu, nebo obecně odborné označení v daném oboru užívané. Věda, která se zabývá termíny, se nazýv (cs)
  • Eine Benennung ist die Bezeichnung eines Gegenstandes durch ein Wort oder mehrere Wörter. Die Benennung gilt in der Sprachwissenschaft und in der Terminologielehre als die sprachliche Form, mit der Begriffe ins Bewusstsein gerufen werden. Eine Benennung ist insofern die Versprachlichung einer Vorstellung. Der weiter gefasste Oberbegriff Bezeichnung beinhaltet demgegenüber, neben der Benennung, auch nichtsprachliches, wie Nummern, Notationen und Symbole. Bei einer fachsprachlichen Benennung spricht man auch von einem Fachausdruck oder Terminus. Benennungen kommen als Einwort- und als Mehrwortbenennungen, auch Mehrworttermini genannt, vor. (de)
  • Termin – element słownictwa charakterystyczny dla określonej dziedziny wiedzy lub działalności ludzkiej, używany w odniesieniu do obiektów i pojęć właściwych dla tego obszaru w sposób – w założeniu – ścisły, precyzyjny i jednoznaczny. W odróżnieniu od nazw popularnych terminy są silniej utrwalone i lepiej sprecyzowane semantycznie, mogą być również przystosowane do pełnienia roli podstawy nazewniczej przy tworzeniu nowych terminów. Zbiór terminów właściwych dla pewnego obszaru działalności tworzy jego terminologię. (pl)
  • Те́рмін (від лат. terminus — «межа, кордон, кінець» або «розмежування») — слово або словосполучення, що означає чітко окреслене спеціальне поняття якої-небудь галузі науки, техніки, мистецтва, суспільного життя тощо, і вступає в системні зв'язки з іншими словами та словосполученнями даної галузі. Позначає поняття, що використовується в певній галузі знання з максимально точним смисловим визначенням. На відміну від популярних назв, терміни є сильнішими та краще визначеними з точки зору семантики, їх також можна адаптувати, для служіння номенклатурною основою при створенні нових термінів. Сукупність термінів, відповідних певній сфері діяльності, утворює її термінологію. Терміни посідають особливе місце у стилістично забарвленій лексиці, зокрема у її книжній групі. Це спеціальні наукові чи пр (uk)
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
Wikipage redirect
sameAs
has abstract
  • Termín, odborný název, technický termín, terminus technicus je výraz - jméno (slovo nebo sousloví), které má v určitém oboru, řemesle či povolání specifický význam vymezený s dostatečně malou, až nulovou (exaktní obory) vnitřní vágností interpretace viz též konotace. Lidé znalí příslušného oboru, tedy dostatečně přesně, tj. bez pochyb (až exaktně) vědí, co jednotlivé termíny znamenají. Jinými slovy, sémantický diferenciál významu termínu je v rámci příslušné odborné komunity dostatečně malý až nulový. Slouží to důkladnějšímu a přesnějšímu porozumění (komunikaci) v rámci dané komunity, a je to důvod, pro který jsou odborné termíny tvořeny. Termín bývá často odlišný od základního a obecného významu, nebo obecně odborné označení v daném oboru užívané. Věda, která se zabývá termíny, se nazývá terminologie. Termín je odborné pojmenování s přesným jednoznačným významem. Z hlediska kvantitativního zastoupení, tvoří termíny nejrozsáhlejší součást celého lidského jazykového slovníku, avšak běžný mluvčí jich převážnou většinu nepoužívá ani nezná. Například se odhaduje, že chemických sloučenin, a tedy i jejich pojmenování, existuje asi 30 milionů, což daleko přesahuje běžně uváděný počet slov v češtině nebo i jakémkoli jiném jazyce. (cs)
  • الاصطلاح هو اتفاق قوم على تسمية الشيء باسم ما ينقل عن موضوعه الأول، وإخراج اللفظ من معنى لغوي إلى آخر، لمناسبة بينهما. وقيل اتفاق طائفة على وضع اللفظ بإزاء المعنى. وقيل إخراج الشيء عن معنى لغوي إلى معنى آخر، لبيان المراد. وقيل لفظ معين بين قوم معينين. (ar)
  • Termino estas lingva esprimo speciala al iu fako (scienco, arto, metio ktp). Samsignifa vorto estas fakvorto. Termino ekzistas por precize esprimi nocion de la fako. Terminaro estas vortaro enhavanta unu- aŭ plur-lingvan kolektaĵon da fakaj terminoj kaj ties difinoj aŭ tradukoj por la koncerna fakoj, resp. fakvortaro. Terminologio estas la scienco pri la terminaroj. (eo)
  • Eine Benennung ist die Bezeichnung eines Gegenstandes durch ein Wort oder mehrere Wörter. Die Benennung gilt in der Sprachwissenschaft und in der Terminologielehre als die sprachliche Form, mit der Begriffe ins Bewusstsein gerufen werden. Eine Benennung ist insofern die Versprachlichung einer Vorstellung. Der weiter gefasste Oberbegriff Bezeichnung beinhaltet demgegenüber, neben der Benennung, auch nichtsprachliches, wie Nummern, Notationen und Symbole. Bei einer fachsprachlichen Benennung spricht man auch von einem Fachausdruck oder Terminus. Benennungen kommen als Einwort- und als Mehrwortbenennungen, auch Mehrworttermini genannt, vor. Die Beziehungen zwischen Benennung (auch Bezeichnung, Zeichen usw.) zu Begriff (auch Inhalt, Bedeutung usw.) zu Gegenstand (auch Objekt, Bezeichnetes usw.) werden in Semiotik und Sprachwissenschaft im Semiotischen Dreieck veranschaulicht. (de)
  • 용어(用語)는 일정 분야에서 쓰이는 말이다. 특정 분야에 국한되어 쓰이는 경우, 전문 용어(專門用語)라고 한다. (ko)
  • 用語(ようご、term, terminologie)とは、 1. * 書いたり話したりするときに用いられる語や句。 2. * 特定の分野で特に使われる語句。専門用語、学術用語とほぼ同義。本項目で解説。 (ja)
  • Те́рмин (от лат. terminus — предел, граница) — слово или словосочетание, являющееся названием строго определённого понятия какой-нибудь области науки, техники, искусства и так далее. В словаре В. И. Даля: «Те́рмин м. лат. выражение, слово, , названье вещи или приёма, условное выражение». (ru)
  • Termin – element słownictwa charakterystyczny dla określonej dziedziny wiedzy lub działalności ludzkiej, używany w odniesieniu do obiektów i pojęć właściwych dla tego obszaru w sposób – w założeniu – ścisły, precyzyjny i jednoznaczny. W odróżnieniu od nazw popularnych terminy są silniej utrwalone i lepiej sprecyzowane semantycznie, mogą być również przystosowane do pełnienia roli podstawy nazewniczej przy tworzeniu nowych terminów. Zbiór terminów właściwych dla pewnego obszaru działalności tworzy jego terminologię. Znaczna część terminów kształtuje się w procesie terminologizacji, w którym jednostki języka niefachowego przenoszone są na grunt stylu profesjonalnego i przyjmują bardziej wyspecjalizowane znaczenia. Często używane terminy natomiast przybierają charakter słów obiegowych, ich znaczenie terminologiczne schodzi na dalszy plan, a w kontekście innych sfer komunikacyjnych tracą charakter terminów – następuje zjawisko determinologizacji. (pl)
  • Те́рмін (від лат. terminus — «межа, кордон, кінець» або «розмежування») — слово або словосполучення, що означає чітко окреслене спеціальне поняття якої-небудь галузі науки, техніки, мистецтва, суспільного життя тощо, і вступає в системні зв'язки з іншими словами та словосполученнями даної галузі. Позначає поняття, що використовується в певній галузі знання з максимально точним смисловим визначенням. На відміну від популярних назв, терміни є сильнішими та краще визначеними з точки зору семантики, їх також можна адаптувати, для служіння номенклатурною основою при створенні нових термінів. Сукупність термінів, відповідних певній сфері діяльності, утворює її термінологію. Терміни посідають особливе місце у стилістично забарвленій лексиці, зокрема у її книжній групі. Це спеціальні наукові чи професійні слова, які людина засвоює під час набуття певної професії або поглибленого опанування певної науки. У повсякденному мовленні використовується більш вільно, і означає будь-яке слово, будь-який вислів. Значна частина термінів формується в процесі термінологізації, під час якої непрофесійні мовні одиниці переходять на ґрунт професійного стилю й набувають більш спеціалізованих значень. Часто вживані терміни, навпаки, набувають характеру загальновживаних слів, їх термінологічне значення відходить на другий план, а в контексті інших комунікативних сфер вони втрачають характер термінів — виникає явище детермінологізації. Термінологічна номінація, на відміну від загальномовної, має бути цілеспрямованою. Перенесення терміну з однієї наукової дисципліни в іншу повинно зумовлюватися внутрішньою потребою предметної галузі й відповідати інтелектуальній мірі. Порушення цих вимог може призвести до понятійного хаосу, спровокувати кризу аналітичної свідомості, що спостерігалося в останній чверті XX століття, коли в письменство та літературознавство без урахування їх специфіки був перенесений понятійний апарат інших дисциплін, передусім структуралізму, постструктуралізму, деконструктивізму. Об'єктивна дійсність представлена предметами, процесами, ознаками, відношеннями, явищами, які потребують словесного вираження. Результати пізнання людиною дійсності закріплюються в словах, втілюються в їх значенні. Історичні обставини, ментальність народу сприяють закріпленню лексичного значення, спричинюють його зміну й уточнення в процесі розвитку мови. Вони обумовлюють конотативне значення слова, тобто додаткове його значення, відтінки, які накладаються на основне значення, і оцінку денотата. Отже, об'єктивна дійсність є основою денотативного значення слова, історичні обставини впливають на конотативне значення, а синтагматичні відношення між словами — на контекстуальне значення. Парадигматичні відношення визначають семантичний обсяг і семантичне наповнення. Розвиток суспільства неабияк впливає на діалектне мовлення народу. Словники сучасної лінгвістики основним завданням мають допомогти в розумінні терміна і відповідного поняття, вияві його основних і неосновних зв'язків з іншими термінами та поняттями, з'ясуванні статусу в сучасній лінгвістичній науці, а їх (словників) засадничимипринципами є охопити найширше коло сучасних лінгвістичних термінів і понять з належним їхнім висвітленням, коментуванням і тлумаченням. Лінгвістичні терміни є інструментом осмислення мовних явищ. (uk)
  • 术语(term,terminology)又称技术名词、科学术语、科技术语或技术术语,是在特定专业学科中的专门用语,是其领域内某概念词语的指称。在专业范围内,一个术语表示单一的专门概念。研究术语的学科,称作术语学。 由于文化差异,不同语种间的翻译也常造成语义变化,因此国际上处理和协调术语工作组织为国际标准化组织属下的国际术语信息中心。 在一定条件下,某些术语可由专门意义引申出一般意义,而成为一般大众词语,例如“腐蚀”“消化”等。 (zh)
prov:wasDerivedFrom
page length (characters) of wiki page
foaf:isPrimaryTopicOf
is Link from a Wikipage to another Wikipage of
is foaf:primaryTopic of
Faceted Search & Find service v1.17_git139 as of Feb 29 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3330 as of Mar 19 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (62 GB total memory, 54 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software