(Sponging disallowed)

About: Moralistic fallacy     Goto   Sponge   NotDistinct   Permalink

An Entity of Type : yago:WikicatRelevanceFallacies, within Data Space : dbpedia.org associated with source document(s)
QRcode icon
http://dbpedia.org/describe/?url=http%3A%2F%2Fdbpedia.org%2Fresource%2FMoralistic_fallacy

The moralistic fallacy is the informal fallacy of assuming that an aspect of nature which has socially unpleasant consequences cannot exist. Its typical form is "if X were true, then it would happen that Z!", where Z is a morally, socially or politically undesirable thing. What should be moral is assumed a priori to also be naturally occurring. The moralistic fallacy is sometimes presented as the inverse of the naturalistic fallacy. However, it could be seen as a variation of the very same naturalistic fallacy; the difference between them could be considered pragmatical, depending on the intentions of the person who uses it: naturalistic fallacy if the user wants to justify existing social practices with the argument that they are natural; moralistic fallacy if the user wants to combat exi

AttributesValues
rdf:type
rdfs:label
  • مغالطة أخلاقية (ar)
  • Moralistický omyl (cs)
  • Moralistischer Fehlschluss (de)
  • Moralistic fallacy (en)
  • Falácia moralista (pt)
  • 道德主義謬誤 (zh)
  • Моралістична помилка (uk)
rdfs:comment
  • Moralistický omyl (či klam) je označení pro postoj, který na základě toho, že něco v rámci lidské společnosti je morálně špatné, vyvozuje, že to nemůže být součástí lidské přirozenosti. Jde o odvozování deskriptivních závěrů z čistě normativních premis. Termín začal razit biolog Bernard Davis. Jeho opakem je naturalistický omyl. (cs)
  • المغالطة الأخلاقية هي مغالطة غير رسمية لافتراض أن جانب الطبيعة الذي يملك عواقب غير سارة اجتماعياً غير موجود. وشكله النموذجي هو «إذا كان X صحيحاً، فسوف يحدث Z»، حيث أن Z هو أمر غير مرغوب معنوياً أو اجتماعياً أو سياسياً. من المفروض مسبقاً أن الأخلاقية يجب أن تحدث بشكل طبيعي. أحياناً يتم تقديم المغالطة الأخلاقية على أنها عكس المغالطة الطبيعية. ومع ذلك، يمكن اعتبارها مختلفة عن المغالطة الطبيعية بحد ذاتها؛ ويمكن تحديد الفرق بينهما عملياً اعتماداً على نوايا من يستخدم هذه المغالطة: فتكون مغالطة طبيعية إذا أراد المستخدم تبرير الممارسات الاجتماعية القائمة بحجة أنها طبيعية؛ وتكون مغالطة أخلاقية إذا أراد المستخدم مكافحة الممارسات الاجتماعية القائمة بحجة إنكار أنها طبيعية. (ar)
  • 道德主義謬誤(moralistic fallacy),是一種非形式謬誤,大意是認為「好的就是自然的」,與自然主義謬誤相反。 (zh)
  • Der moralistische Fehlschluss ist ein Fehlschluss, bei dem auf der Basis der moralischen Unerwünschtheit eines Zustands oder Verhaltens dessen Naturwidrigkeit behauptet wird. Der Begriff wurde als moralistic fallacy 1978 durch den Biologen (1916–1994) geprägt. Im deutschen Sprachraum wurde das Konzept unter der Bezeichnung moralistischer Trugschluss von Norbert Bischof (1996) verwendet. Der moralistische Fehlschluss wird oft eingesetzt, um naturwissenschaftliche Forschungen, Thesen oder Befunde zurückzuweisen, die im Widerspruch zu bestehenden ethischen Normen stehen. (de)
  • The moralistic fallacy is the informal fallacy of assuming that an aspect of nature which has socially unpleasant consequences cannot exist. Its typical form is "if X were true, then it would happen that Z!", where Z is a morally, socially or politically undesirable thing. What should be moral is assumed a priori to also be naturally occurring. The moralistic fallacy is sometimes presented as the inverse of the naturalistic fallacy. However, it could be seen as a variation of the very same naturalistic fallacy; the difference between them could be considered pragmatical, depending on the intentions of the person who uses it: naturalistic fallacy if the user wants to justify existing social practices with the argument that they are natural; moralistic fallacy if the user wants to combat exi (en)
  • A falácia moralista é a falácia informal de assumir que um aspecto da natureza que tem consequências socialmente desagradáveis não pode existir. Sua forma típica é “se X fosse verdade, então aconteceria que Z”, Onde Z é uma coisa moral, social ou politicamente indesejável. O que deveria ser moral é assumido a priori como ocorrendo naturalmente. A falácia moralista às vezes é apresentada como o inverso da falácia naturalista. No entanto, ela pode ser vista como uma variação da mesma falácia naturalística; a diferença entre elas pode ser considerada pragmática, dependendo das intenções de quem a usa: falácia naturalista se o usuário quiser justificar práticas sociais existentes com o argumento de que são naturais; falácia moralista se o usuário quiser combater as práticas sociais existentes (pt)
  • Моралістична помилка — це , яка полягає у припущенні, що аспект природи, який має соціально неприємні наслідки, не може існувати. Його типова форма: «якби „X“ було істинним, то сталося б, що „Z“!», де «Z» є морально, соціально чи політично небажаною річчю. Припускається, що те, що має бути моральним, a priori також є природним. Моралістична помилка іноді представляється як зворотна до натуралістичної помилки. Однак це можна розглядати як різновид тієї самої натуралістичної помилки; різницю між ними можна вважати прагматичною, залежно від намірів особи, яка її використовує: натуралістична помилка, якщо користувач хоче виправдати існуючі соціальні практики аргументом, що вони природні; моралістична помилка, якщо користувач хоче боротися з існуючими соціальними практиками, аргументуючи це зап (uk)
dcterms:subject
Wikipage page ID
Wikipage revision ID
Link from a Wikipage to another Wikipage
sameAs
dbp:wikiPageUsesTemplate
has abstract
  • Moralistický omyl (či klam) je označení pro postoj, který na základě toho, že něco v rámci lidské společnosti je morálně špatné, vyvozuje, že to nemůže být součástí lidské přirozenosti. Jde o odvozování deskriptivních závěrů z čistě normativních premis. Termín začal razit biolog Bernard Davis. Jeho opakem je naturalistický omyl. (cs)
  • المغالطة الأخلاقية هي مغالطة غير رسمية لافتراض أن جانب الطبيعة الذي يملك عواقب غير سارة اجتماعياً غير موجود. وشكله النموذجي هو «إذا كان X صحيحاً، فسوف يحدث Z»، حيث أن Z هو أمر غير مرغوب معنوياً أو اجتماعياً أو سياسياً. من المفروض مسبقاً أن الأخلاقية يجب أن تحدث بشكل طبيعي. أحياناً يتم تقديم المغالطة الأخلاقية على أنها عكس المغالطة الطبيعية. ومع ذلك، يمكن اعتبارها مختلفة عن المغالطة الطبيعية بحد ذاتها؛ ويمكن تحديد الفرق بينهما عملياً اعتماداً على نوايا من يستخدم هذه المغالطة: فتكون مغالطة طبيعية إذا أراد المستخدم تبرير الممارسات الاجتماعية القائمة بحجة أنها طبيعية؛ وتكون مغالطة أخلاقية إذا أراد المستخدم مكافحة الممارسات الاجتماعية القائمة بحجة إنكار أنها طبيعية. (ar)
  • Der moralistische Fehlschluss ist ein Fehlschluss, bei dem auf der Basis der moralischen Unerwünschtheit eines Zustands oder Verhaltens dessen Naturwidrigkeit behauptet wird. Der Begriff wurde als moralistic fallacy 1978 durch den Biologen (1916–1994) geprägt. Im deutschen Sprachraum wurde das Konzept unter der Bezeichnung moralistischer Trugschluss von Norbert Bischof (1996) verwendet. Der moralistische Fehlschluss wird oft eingesetzt, um naturwissenschaftliche Forschungen, Thesen oder Befunde zurückzuweisen, die im Widerspruch zu bestehenden ethischen Normen stehen. Es handelt sich bei diesem Fehlschluss um eine ignoratio elenchi: Ob ein Zustand naturgemäß ist, also bestimmten psychologischen oder biologischen Tendenzen entspricht (etwa der evolutionären Psychologie oder der Verhaltensbiologie), wird von dem ethischen Wert, dem man ihm beimisst, ohne Weiteres nicht beeinflusst. Er ähnelt dem naturalistischen Fehlschluss darin, dass er einen starken Zusammenhang zwischen Sein und Sollen behauptet. Während im naturalistischen Fehlschluss vom Sein auf das Sollen geschlossen wird, schließt man beim moralistischen Fehlschluss vom Sollen auf das Sein. Der Schluss führt nicht zu einem formalen Widerspruch, ist aber formal unvollständig und verlangt starke zusätzliche Annahmen über den Zusammenhang von Moral und Natur. In der Alltagspsychologie ist die Argumentationsform schon vor Davis und Bischof bekannt. So hat sie z. B. in Christian Morgensterns Gedicht Die unmögliche Tatsache (1910) als „dass nicht sein kann, was nicht sein darf“ einen Ausdruck gefunden. Ein Beispiel für den moralistischen Fehlschluss wäre: Menschen töten sich nicht, weil es unethisch ist. (de)
  • The moralistic fallacy is the informal fallacy of assuming that an aspect of nature which has socially unpleasant consequences cannot exist. Its typical form is "if X were true, then it would happen that Z!", where Z is a morally, socially or politically undesirable thing. What should be moral is assumed a priori to also be naturally occurring. The moralistic fallacy is sometimes presented as the inverse of the naturalistic fallacy. However, it could be seen as a variation of the very same naturalistic fallacy; the difference between them could be considered pragmatical, depending on the intentions of the person who uses it: naturalistic fallacy if the user wants to justify existing social practices with the argument that they are natural; moralistic fallacy if the user wants to combat existing social practices with the argument of denying that they are natural. (en)
  • A falácia moralista é a falácia informal de assumir que um aspecto da natureza que tem consequências socialmente desagradáveis não pode existir. Sua forma típica é “se X fosse verdade, então aconteceria que Z”, Onde Z é uma coisa moral, social ou politicamente indesejável. O que deveria ser moral é assumido a priori como ocorrendo naturalmente. A falácia moralista às vezes é apresentada como o inverso da falácia naturalista. No entanto, ela pode ser vista como uma variação da mesma falácia naturalística; a diferença entre elas pode ser considerada pragmática, dependendo das intenções de quem a usa: falácia naturalista se o usuário quiser justificar práticas sociais existentes com o argumento de que são naturais; falácia moralista se o usuário quiser combater as práticas sociais existentes com o argumento de negar que sejam naturais. (pt)
  • 道德主義謬誤(moralistic fallacy),是一種非形式謬誤,大意是認為「好的就是自然的」,與自然主義謬誤相反。 (zh)
  • Моралістична помилка — це , яка полягає у припущенні, що аспект природи, який має соціально неприємні наслідки, не може існувати. Його типова форма: «якби „X“ було істинним, то сталося б, що „Z“!», де «Z» є морально, соціально чи політично небажаною річчю. Припускається, що те, що має бути моральним, a priori також є природним. Моралістична помилка іноді представляється як зворотна до натуралістичної помилки. Однак це можна розглядати як різновид тієї самої натуралістичної помилки; різницю між ними можна вважати прагматичною, залежно від намірів особи, яка її використовує: натуралістична помилка, якщо користувач хоче виправдати існуючі соціальні практики аргументом, що вони природні; моралістична помилка, якщо користувач хоче боротися з існуючими соціальними практиками, аргументуючи це запереченням того, що вони є природними. (uk)
gold:hypernym
prov:wasDerivedFrom
page length (characters) of wiki page
foaf:isPrimaryTopicOf
is Link from a Wikipage to another Wikipage of
Faceted Search & Find service v1.17_git139 as of Feb 29 2024


Alternative Linked Data Documents: ODE     Content Formats:   [cxml] [csv]     RDF   [text] [turtle] [ld+json] [rdf+json] [rdf+xml]     ODATA   [atom+xml] [odata+json]     Microdata   [microdata+json] [html]    About   
This material is Open Knowledge   W3C Semantic Web Technology [RDF Data] Valid XHTML + RDFa
OpenLink Virtuoso version 08.03.3330 as of Mar 19 2024, on Linux (x86_64-generic-linux-glibc212), Single-Server Edition (378 GB total memory, 53 GB memory in use)
Data on this page belongs to its respective rights holders.
Virtuoso Faceted Browser Copyright © 2009-2024 OpenLink Software