The Kiev Missal (or Kiev Fragments or Kiev Folios; scholarly abbreviation Ki) is a seven-folio Glagolitic Old Church Slavonic canon manuscript containing parts of the Roman-rite liturgy. It is usually held to be the oldest and the most archaic Old Church Slavonic manuscript, and is dated at no later than the latter half of the 10th century. Seven parchment folios have been preserved in small format (c.14.5 cm × 10.5 cm) of easily portable book to be of use to missionaries on the move.
| Attributes | Values |
|---|
| rdf:type
| |
| rdfs:label
| - Kyjevské listy (cs)
- Kiewer Blätter (de)
- Kiev Missal (en)
- Mszał kijowski (pl)
- Киевские глаголические листки (ru)
- Київські глаголичні листки (uk)
|
| rdfs:comment
| - The Kiev Missal (or Kiev Fragments or Kiev Folios; scholarly abbreviation Ki) is a seven-folio Glagolitic Old Church Slavonic canon manuscript containing parts of the Roman-rite liturgy. It is usually held to be the oldest and the most archaic Old Church Slavonic manuscript, and is dated at no later than the latter half of the 10th century. Seven parchment folios have been preserved in small format (c.14.5 cm × 10.5 cm) of easily portable book to be of use to missionaries on the move. (en)
- Mszał kijowski (także: Fragmenty Kijowskie, łac. Folia Kioviensia, skrót: Kij) – głagolicki języka staro-cerkiewno-słowiańskiego datowany na wiek X. Ze względów językowych uważany za najbardziej archaiczny dokument piśmiennictwa staro-cerkiewno-słowiańskiego. (pl)
- Kyjevské listy jsou nejstarší zachovaná kodexová mešní literární památka. Jedná se o staroslověnský hlaholský text na sedmi pergamenových oboustranně popsaných listech malého formátu s 38 modlitebními formulemi, které pravděpodobně doplňovaly římské liturgické texty. První strana prvního listu je zcela určitě dopsaná, a to hlaholsky – nachází se zde text Listu apoštola Pavla Římanům. Protože se v textu vyskytují chyby, jde pravděpodobně pouze o opis hlaholského originálu pořízený některým ze žáků školy Cyrila a Metoděje (autorství se nejčastěji připisuje svatému Gorazdovi). (cs)
- Die Kiewer Blätter sind eine in altkirchenslawischer Sprache und glagolitischer Schrift verfasste, teilweise erhaltene Handschrift und bestehen aus sieben Pergamentblättern sowie aus je drei Vor- und Nachsatzblättern und einem Bibliothekseinband aus Saffianleder. Benannt sind sie nach ihrem Aufbewahrungsort in der Ukrainischen Akademie der Wissenschaften in Kiew. Ihr Inhalt besteht aus 38 Gebeten, die aus dem Lateinischen übersetzt wurden. (de)
- Киевские глаголические листки (Киевский миссал) — самая древняя из дошедших до нас старославянских глаголических рукописей. Именно по ней обычно даются типовые начертания глаголических букв. Содержит отрывок из литургии по римскому обряду, считается переводом с латинского оригинала. Написана чернилами на семи листах хорошо выделанного пергамента, датируемых в основном X веком или даже концом IX века (лишь первая страница более позднего письма и содержит другой текст). (ru)
- Київські глаголичні листки (Київські листки, Київський міссал) — разом із Фрейзінгенськими уривками, одна з найдавніших глаголичних пам'яток старослов'янської писемності. Текст датується другою половиною X сторіччя. «Листки» написано «великоморавською» редакцією старослов'янської мови. Містять опис католицького обряду, разом з інструкцією проведення служби. Текст обряду написаний чорним чорнилом, інструкції — червоним. Від часу чорнило набуло коричневого відтінку. (uk)
|
| name
| |
| foaf:depiction
| |
| dcterms:subject
| |
| Wikipage page ID
| |
| Wikipage revision ID
| |
| Link from a Wikipage to another Wikipage
| |
| Link from a Wikipage to an external page
| |
| sameAs
| |
| dbp:wikiPageUsesTemplate
| |
| thumbnail
| |
| discovered
| |
| image caption
| - Pages with Glagolitic writing . Copy. Kiev History Museum (en)
|
| image size
| |
| location
| |
| has abstract
| - Kyjevské listy jsou nejstarší zachovaná kodexová mešní literární památka. Jedná se o staroslověnský hlaholský text na sedmi pergamenových oboustranně popsaných listech malého formátu s 38 modlitebními formulemi, které pravděpodobně doplňovaly římské liturgické texty. První strana prvního listu je zcela určitě dopsaná, a to hlaholsky – nachází se zde text Listu apoštola Pavla Římanům. Protože se v textu vyskytují chyby, jde pravděpodobně pouze o opis hlaholského originálu pořízený některým ze žáků školy Cyrila a Metoděje (autorství se nejčastěji připisuje svatému Gorazdovi). Kyjevské listy našel roku 1874 v Kyjevě v knihovně Duchovní Akademie I. I. Sreznevskij. Do Kyjeva se dostaly z Jeruzaléma v polovině 19. století. Jsou uloženy v knihovně Akademie věd na Ukrajině. Psané jsou hlaholicí nejstaršího typu (stará, okrouhlá hlaholice). Jazyk je velmi archaický, obsahuje významné velkomoravské rysy, tzv. (ve světě nepřesně nazývané moravismy anebo dokonce bohemismy), a modlitby se vztahují na římské (ne pravoslavné) zvyklosti, proto se usuzuje, že text vznikl na Velké Moravě, resp. na území nitranských Slovenů na přelomu 9. a 10. století, a je velmi pravděpodobné, že text přímo reprezentuje velkomoravskou variantu staroslověnštiny. V zahraničí se ale vyskytují i názory, že text vznikl někde v oblasti Blatenského knížectví anebo v Bulharsku. (cs)
- Die Kiewer Blätter sind eine in altkirchenslawischer Sprache und glagolitischer Schrift verfasste, teilweise erhaltene Handschrift und bestehen aus sieben Pergamentblättern sowie aus je drei Vor- und Nachsatzblättern und einem Bibliothekseinband aus Saffianleder. Benannt sind sie nach ihrem Aufbewahrungsort in der Ukrainischen Akademie der Wissenschaften in Kiew. Ihr Inhalt besteht aus 38 Gebeten, die aus dem Lateinischen übersetzt wurden. Sie gelten als das früheste erhaltene Dokument der slawischen Schrift und als Höhepunkt des glagolitischen Schrifttums. Die Entstehungsgeschichte der Kiewer Blätter kann nicht lückenlos rekonstruiert werden. Vermutlich sind sie zwischen dem 10. und 12. Jahrhundert entstanden. Es gibt Forscher, die Kyrill von Saloniki (* 826/827, † 869), den Schöpfer der glagolitischen Schrift, für deren Urheber halten. Aufgrund bestimmter Fehler im Text wird allerdings eher angenommen, dass es sich nur um eine Kopie und nicht um ein Original von Kyrill oder Method handeln kann. Der Sprachstil der Blätter wird als archaisch und regelmäßig beschrieben, was in Zusammenhang mit den ebenfalls altertümlichen glagolitischen Buchstaben auf ein hohes Alter und damit vielleicht auf eine Abschrift aus dem 10. Jahrhundert hinweist, die ein mährischer Schüler Methods von einer dessen Vorlagen angefertigt haben könnte. Die Sprache der Kiewer Blätter wird vielmals als der – im Pannonischen Fürstentum gesprochene und später ausgestorbene – moosburgslawische Dialekt gedeutet. (de)
- The Kiev Missal (or Kiev Fragments or Kiev Folios; scholarly abbreviation Ki) is a seven-folio Glagolitic Old Church Slavonic canon manuscript containing parts of the Roman-rite liturgy. It is usually held to be the oldest and the most archaic Old Church Slavonic manuscript, and is dated at no later than the latter half of the 10th century. Seven parchment folios have been preserved in small format (c.14.5 cm × 10.5 cm) of easily portable book to be of use to missionaries on the move. (en)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)
