| rdfs:comment
| - الصفة في علوم اللغة بصفة عامة هي ما يدل على عنصر من عناصر اللغة. إذا كانت الصفة تحتمل وجها واحدا، أي أنها محققة، تسمى أحادية ورمزها [صفة]، وإن احتملت وجهين اثنين، إما أن تتحقق وإما ألا تتحق، سميت ثنائية ورمزها [±صفة] فرمز [+صفة] يعني أنها محققة أو تسمى صفة موجبة ورمز [-صفة] يدل على أنها لم تتحقق أو سمها صفة سالبة. تنقسم الصفة بالعموم إلى ستة أقسام:
* : التردد والطيف والمطال والمدة ونحو ذلك
* : التصويت والصمت والجهر وغيرها من صفات الحروف
* صفة قياسية: بحسب اللغة
* : بحسب اللغة. وتأتي في أدنى مراتب الأصوات
* : التنغيم والإيقاع والنبر وهلم جرا
* : بحسب اللغة (ar)
- In linguistics, a feature is any characteristic used to classify a phoneme or word. These are often binary or unary conditions which act as constraints in various forms of linguistic analysis. (en)
- En linguistique, un trait est une caractéristique d'un élément donné. Il s'agit d'un terme générique fédérant un grand nombre de termes techniques plus spécialisés. Type de traits :
* trait acoustique : fréquence, amplitude, spectre, formants, durée.
* trait phonétique : consonantique, vocalique, voisée, ouverture, arrondie, avancement, etc.
* trait distinctif, mérisme : selon la langue
* trait phonologique : selon la langue
* trait prosodique : ton, intonation, durée.
* trait sémantique. (fr)
- Un tret lingüístic és una característica que serveix per descriure les unitats mínimes de cada nivell de la llengua. Tot i que el concepte s'empra de manera intuïtiva des de l'antigor, és amb l'estructuralisme que adquireix un lloc central en l'estudi del llenguatge, de manera que es poden descriure idiomes segons com expressen aquests trets. Els trets es presenten sovint en forma de feixos, de forma que la presència d'un d'ells implica d'altres, per crear classes o tipologies d'unitats. (ca)
- Rys, neboli příznak, je rozhodující vlastnost, pomocí které lze klasifikovat konstrukty systému. V lingvistice se tento pojem ujal nejprve ve fonologii. Fonologický rys je vlastností zvukového segmentu, hlásky. Nikolaj Sergejevič Trubeckoj v díle Grundzüge der Phonologie používá rysy pro popis opozic mezi fonémy. Např. opozici mezi fonémy „/b/“ a „/m/“ tvoří rys nazálnosti, který je přítomen u „/m/“ a nepřítomen u „/b/“. Fonologický rys je distinktivní vlastností daného fonému. Jeho hlavním úkolem je odlišit daný foném ode všech ostatních fonémů v systému daného jazyka. Další funkcí fonologického rysu je poskytnout návod, jak daný foném vyslovit. Proto by měl foném mít vztah k fonetické realizaci. Každý foném lze považovat za složený z konečného počtu rysů. Jinými slovy, fonémy jsou „balíč (cs)
|
| has abstract
| - الصفة في علوم اللغة بصفة عامة هي ما يدل على عنصر من عناصر اللغة. إذا كانت الصفة تحتمل وجها واحدا، أي أنها محققة، تسمى أحادية ورمزها [صفة]، وإن احتملت وجهين اثنين، إما أن تتحقق وإما ألا تتحق، سميت ثنائية ورمزها [±صفة] فرمز [+صفة] يعني أنها محققة أو تسمى صفة موجبة ورمز [-صفة] يدل على أنها لم تتحقق أو سمها صفة سالبة. تنقسم الصفة بالعموم إلى ستة أقسام:
* : التردد والطيف والمطال والمدة ونحو ذلك
* : التصويت والصمت والجهر وغيرها من صفات الحروف
* صفة قياسية: بحسب اللغة
* : بحسب اللغة. وتأتي في أدنى مراتب الأصوات
* : التنغيم والإيقاع والنبر وهلم جرا
* : بحسب اللغة (ar)
- Rys, neboli příznak, je rozhodující vlastnost, pomocí které lze klasifikovat konstrukty systému. V lingvistice se tento pojem ujal nejprve ve fonologii. Fonologický rys je vlastností zvukového segmentu, hlásky. Nikolaj Sergejevič Trubeckoj v díle Grundzüge der Phonologie používá rysy pro popis opozic mezi fonémy. Např. opozici mezi fonémy „/b/“ a „/m/“ tvoří rys nazálnosti, který je přítomen u „/m/“ a nepřítomen u „/b/“. Fonologický rys je distinktivní vlastností daného fonému. Jeho hlavním úkolem je odlišit daný foném ode všech ostatních fonémů v systému daného jazyka. Další funkcí fonologického rysu je poskytnout návod, jak daný foném vyslovit. Proto by měl foném mít vztah k fonetické realizaci. Každý foném lze považovat za složený z konečného počtu rysů. Jinými slovy, fonémy jsou „balíčky distinktivních rysů“. Noam Chomsky a v knize Sound Pattern of English (1968) převzali důsledný binarismus ( tj. každý rys může mít pro daný segment maximálně dvě hodnoty: + a - ), který navrhl Roman Jakobson a přizpůsobili inventář distinktivních rysů tak, aby mohl fungovat v přepisovacích pravidlech, kterými se zápis z abstraktní morfosyntaktické roviny převádí do konkrétní fonetické podoby. Např. předložková fráze /k kostelu/ má fonetickou podobu [kekostelu] podle pravidla, které vkládá [e] mezi stejné souhlásky ve fonetickém slově s jedním přízvukem. Podle autorů SPE mají hodnoty distinktivních rysů definovat přirozené třídy hlásek. Přirozená třída je množina všech hlásek v daném jazyce, které sdílejí určitou hodnotu daného rysu. Např. rys zapsaný jako [+ znělost] definuje početnou třídu všech neznělých hlásek. Sem patří /p/, /t/, /k/, /s/, /f/ atd. V dalším vývoji fonologie byly navrženy jiné inventáře rysů. Některé rysy, např. [slabičnost], [přízvuk] , byly nahrazeny strukturou. Geometrická teorie rysů vedla k tomu, že přirozené třídy jsou reprezentovány nejen rysy samotnými ale i svou vzájemnou hierarchií. Teorie rysů byla transplantována z fonologie i do jiných lingvistických oblastí. Analogicky je možno chápat flektivní tvary slov jako balíčky morfosyntaktických rysů. Tak můžeme např. srovnávat dva tvary morfologické flexe lišící se jediným rysem: „šel jsem“ versus „šel bych“. Morfosyntaktické rysy zahrnují lexikální rysy ±N a ±V, které možnými kombinacemi svých hodnot tvoří čtyři základní slovní druhy (substantivum = [+N,-V]; sloveso = [-N,+V]; přídavné jméno = [+N,+V]; předložka = [-N,-V]). Gramatické rysy v úzkém slova smyslu jsou rysy figurující u podstatných jmen [osoba], [číslo] a [rod], nebo rysy spojené s přídavnými jmény [komparativ] [superlativ]. Početné jsou rysy spojené se slovesy jako jsou čas, způsob, slovesný rod: [ ± minulost], [ ± kondicionál], [± pasívum]. Jako součást své teorie vázání N. Chomsky (1981) navrhl dva rysy, kterými se modeluje vázání výrazů [± anaphoric] a [ ± pronominal]. Rozeznáváme inherentní a selektivní gramatické rysy. Inherentní rysy se vyskytují jako součást lexikálních výrazů (slov) a jako takové je vybíráme spolu se slovy přímo ze slovníku. Např. české slovo „nůžky“ má inherentní gramatický rys [+ plurál], který nelze změnit. Selektivní rysy přistupují k lexikálnímu výrazu až ve větě podle řídícího výrazu nebo podle dominující daný lexikální výraz. Řídící členy gramatických kategorií (např. ČAS) lze opět chápat jako balíčky gramatických rysů. Používání sémantických rysů, tzv. , v oblasti jazykového obsahu (významu) navrhl Louis Hjelmslev v knize Prolegomena to a Theory of Language. Analýza na sémantické rysy je známa v lingvistice jako . Hjelmslev ve svém hlavním díle (kapitola 14, Varianty a invarianty) analyzuje význam „hřebec“ jako složený z rysů [+ kůň] a [+ samec] a vyjadřuje přesvědčení, že podobným způsobem lze analyzovat všechny jazykové významy. Tato naděje zůstala zatím nesplněná. (cs)
- Un tret lingüístic és una característica que serveix per descriure les unitats mínimes de cada nivell de la llengua. Tot i que el concepte s'empra de manera intuïtiva des de l'antigor, és amb l'estructuralisme que adquireix un lloc central en l'estudi del llenguatge, de manera que es poden descriure idiomes segons com expressen aquests trets. Els trets es presenten sovint en forma de feixos, de forma que la presència d'un d'ells implica d'altres, per crear classes o tipologies d'unitats. Cada tret presenta un valor determinat, que pot ser binari (absència o presència d'aquella característica, expressada amb [+X] o [-X] respectivament, com per exemple per indicar si un so és o no és consonàntic) o variable (per exemple per indicar el gènere gramatical d'una paraula, amb representacions diverses). (ca)
- In linguistics, a feature is any characteristic used to classify a phoneme or word. These are often binary or unary conditions which act as constraints in various forms of linguistic analysis. (en)
- En linguistique, un trait est une caractéristique d'un élément donné. Il s'agit d'un terme générique fédérant un grand nombre de termes techniques plus spécialisés. Type de traits :
* trait acoustique : fréquence, amplitude, spectre, formants, durée.
* trait phonétique : consonantique, vocalique, voisée, ouverture, arrondie, avancement, etc.
* trait distinctif, mérisme : selon la langue
* trait phonologique : selon la langue
* trait prosodique : ton, intonation, durée.
* trait sémantique. (fr)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)