@prefix rdf:	<http://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#> .
@prefix dbpedia:	<http://dbpedia.org/resource/> .
@prefix ns2:	<http://dbpedia.org/class/yago/> .
dbpedia:XHTML	rdf:type	ns2:Format106636806 ,
		ns2:MarkupLanguages ,
		ns2:W3CStandards ,
		ns2:XML-basedStandards .
@prefix dbpprop:	<http://dbpedia.org/property/> .
dbpedia:XHTML	dbpprop:name	"XHTML"@en .
@prefix foaf:	<http://xmlns.com/foaf/0.1/> .
@prefix ns5:	<http://en.wikipedia.org/wiki/> .
dbpedia:XHTML	foaf:page	ns5:XHTML ;
	dbpprop:reference	<http://www.cs.tut.fi/~jkorpela/html/empty.html> ,
		<http://xhtml.com/en/xhtml/reference/> .
@prefix ns6:	<http://hixie.ch/advocacy/> .
dbpedia:XHTML	dbpprop:reference	ns6:xhtml ,
		<http://www.xml.com/pub/a/2003/03/19/dive-into-xml.html> ,
		<http://www.w3.org/TR/xhtml1/> ,
		<http://www.w3.org/TR/xhtml-basic/> ,
		<http://www.w3.org/TR/xhtml11/> ,
		<http://www.w3.org/TR/2001/REC-xhtml11-20010531/> ,
		<http://www.w3.org/TR/xhtml2/> ,
		<http://www.w3.org/MarkUp/> ,
		<http://keystonewebsites.com/articles/mime_type.php> .
@prefix ns7:	<http://www.webdevout.net/articles/> .
dbpedia:XHTML	dbpprop:reference	ns7:beware-of-xhtml .
@prefix ns8:	<http://www.mozilla.org/docs/web-developer/faq.html#> .
dbpedia:XHTML	dbpprop:reference	ns8:xhtmldiff ,
		<http://www.littlespringsdesign.com/design/xhtmlinfo/> ,
		<http://heptagrama.com/en/i_ref_pcs_0014.htm> ,
		<http://validator.w3.org/> .
@prefix rdfs:	<http://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#> .
dbpedia:XHTML	rdfs:label	"XHTML"@sv ,
		"Extensible HyperText Markup Language"@ja ,
		"Extensible Hypertext Markup Language"@de ,
		"XHTML"@fi ,
		"XHTML"@tr ,
		"XHTML"@ro ,
		"XHTML"@ru ,
		"XHTML"@pl ,
		"XHTML"@es ,
		"XHTML"@pt ,
		"Extensible HyperText Markup Language"@ca ,
		"Extensible HyperText Markup Language"@cs ,
		"XHTML"@no ,
		"XHTML"@it ,
		"Extensible HyperText Markup Language"@nl ,
		"XHTML"@fr ,
		"XHTML"@uk ,
		"XHTML"@en ,
		"XHTML"@zh .
@prefix dbpedia-owl:	<http://dbpedia.org/ontology/> .
dbpedia:XHTML	dbpedia-owl:thumbnail	<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/00/XHTML.svg/200px-XHTML.svg.png> ;
	dbpprop:abstract	"Extensible Hypertext Markup Language, or XHTML, is a family of XML markup languages that mirror or extend versions of the widely used Hypertext Markup Language (HTML), the language that web pages are written in. While HTML was defined as an application of Standard Generalized Markup Language (SGML), a very flexible markup language framework, XHTML is an application of XML, a more restrictive subset of SGML. Because XHTML documents need to be well-formed, they can be processed using standard XML tools\u2014unlike HTML, which requires a relatively complex, lenient, and generally custom parser. XHTML 1.0 became a World Wide Web Consortium (W3C) Recommendation on January 26, 2000. XHTML 1.1 became a W3C Recommendation on May 31, 2001. XHTML 5 is undergoing development as of September 2009, as part of the HTML 5 specification."@en ,
		"XHTML (zkratka anglick\u00E9ho extensible hypertext markup language \u2013 \u201Eroz\u0161i\u0159iteln\u00FD hypertextov\u00FD zna\u010Dkovac\u00ED jazyk\u201C) je zna\u010Dkovac\u00ED jazyk pro tvorbu hypertextov\u00FDch dokument\u016F v prost\u0159ed\u00ED WWW vyvinut\u00FD W3C. P\u016Fvodn\u011B se p\u0159edpokl\u00E1dalo, \u017Ee se stane n\u00E1stupcem jazyka HTML, jeho\u017E v\u00FDvoj byl verz\u00ED 4.01 ukon\u010Den. V roce 2007 v\u0161ak do\u0161lo k zalo\u017Een\u00ED pracovn\u00ED skupiny, kter\u00E1 m\u00E1 za c\u00EDl vytvo\u0159it novou verzi HTML, kter\u00E1 ponese ozna\u010Den\u00ED HTML 5 a jej\u00ED XML variantu XHTML 5. Vedle toho paraleln\u011B pokra\u010Duje i v\u00FDvoj XHTML 2.0."@cs ,
		"Extensible HyperText Markup Language \uFF08\u30A8\u30AF\u30B9\u30C6\u30F3\u30B7\u30D6\u30EB\u30FB\u30CF\u30A4\u30D1\u30FC\u30C6\u30AD\u30B9\u30C8\u30FB\u30DE\u30FC\u30AF\u30A2\u30C3\u30D7\u30FB\u30E9\u30F3\u30B2\u30FC\u30B8\u3001XHTML, \u30A8\u30C3\u30AF\u30B9\u30A8\u30A4\u30C1\u30C6\u30A3\u30FC\u30A8\u30E0\u30A8\u30EB\uFF09\u306F\u3001SGML\u3067\u5B9A\u7FA9\u3055\u308C\u3066\u3044\u305FHTML\u3092XML\u306E\u6587\u6CD5\u3067\u5B9A\u7FA9\u3057\u306A\u304A\u3057\u305F\u30DE\u30FC\u30AF\u30A2\u30C3\u30D7\u8A00\u8A9E\u3067\u3042\u308B\u3002\u305D\u306E\u4ED5\u69D8\u306FHTML\u3068\u540C\u3058\u304FW3C\u306B\u3088\u3063\u3066\u52E7\u544A\u3055\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002 XML\u3092\u63A1\u7528\u3057\u305F\u305F\u3081\u3001MathML\u3084SVG\u306A\u3069\u4ED6\u306EXML\u6587\u66F8\u3092\u57CB\u3081\u8FBC\u3080\u3053\u3068\u304C\u3067\u304D\u308B\u3088\u3046\u306B\u306A\u3063\u305F\u3002"@ja ,
		"XHTML, a\u00E7\u0131l\u0131m\u0131yla Extensible HyperText Markup Language t\u00FCrk\u00E7esi Geli\u015Ftirilebilir B\u00FCy\u00FCt\u00FClm\u00FC\u015F Metin \u0130\u015Faretleme Dili istemci tarafl\u0131(client side) bir metin i\u015Faretleme dilidir. XHTML 26 Haziran 2000'den beri bir web standart\u0131d\u0131r. Kodlama olarak olduk\u00E7a b\u00FCy\u00FCk farklar yaratan bu dil i\u00E7in:'XML s\u00F6zdiziminin HTML i\u00E7inde kullan\u0131lmas\u0131. ' diyebiliriz. HTML dilinin farkl\u0131 taray\u0131c\u0131larda farkl\u0131 yorumlanmas\u0131 ve s\u00F6zdiziminde fazla d\u00FCzensizlik ve hata oldu\u011Fu i\u00E7in XHTML W3C(World Wide Web Consortium - WWW) taraf\u0131ndan \u00F6nerilmi\u015Ftir. XHTML'nin di\u011Fer bir \u00F6zelli\u011Fide kodlama yapanlar\u0131 CSS teknolojisini kullanmaya \u00F6zendirmesidir."@tr ,
		"\u0420\u043E\u0437\u0448\u0438\u0440\u044E\u0432\u0430\u043D\u0430 \u043C\u043E\u0432\u0430 \u0440\u043E\u0437\u043C\u0456\u0442\u043A\u0438 \u0433\u0456\u043F\u0435\u0440\u0442\u0435\u043A\u0441\u0442\u0443 (\u0430\u043D\u0433\u043B. Extensible Hypertext Markup Language, \u0430\u0431\u043E XHTML) \u2014 \u043C\u043E\u0432\u0430 \u0440\u043E\u0437\u043C\u0456\u0442\u043A\u0438, \u0449\u043E \u043C\u0430\u0454 \u0442\u0430\u043A\u0443 \u0441\u0430\u043C\u0443 \u0432\u0438\u0440\u0430\u0437\u043D\u0443 \u0441\u0438\u043B\u0443 \u044F\u043A \u0456 HTML \u0430\u043B\u0435 \u0437\u0430\u0434\u043E\u0432\u0456\u043B\u044C\u043D\u044F\u0454 \u0441\u0438\u043D\u0442\u0430\u043A\u0441\u0438\u0447\u043D\u0438\u043C \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B\u0430\u043C XML. \u0412 \u0442\u043E\u0439 \u0447\u0430\u0441 \u044F\u043A HTML \u043F\u043E\u0431\u0443\u0434\u043E\u0432\u0430\u043D\u043E \u043D\u0430 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0456 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B SGML, XHTML \u043F\u043E\u0431\u0443\u0434\u043E\u0432\u0430\u043D\u043E \u043D\u0430 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0456 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B XML, \u0441\u0443\u0432\u043E\u0440\u0456\u0448\u043E\u0457 \u043F\u0456\u0434\u043C\u043D\u043E\u0436\u0438\u043D\u0438 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B SGML. \u041E\u0441\u043A\u0456\u043B\u044C\u043A\u0438 XHTML \u0434\u043E\u043A\u0443\u043C\u0435\u043D\u0442\u0438 \u043C\u0430\u044E\u0442\u044C \u0431\u0443\u0442\u0438 \u043A\u043E\u0440\u0435\u043A\u0442\u043D\u0438\u043C\u0438 XML \u0434\u043E\u043A\u0443\u043C\u0435\u043D\u0442\u0430\u043C\u0438, \u0457\u0445 \u043E\u0431\u0440\u043E\u0431\u043A\u0443 \u043C\u043E\u0436\u043D\u0430 \u0437\u0434\u0456\u0439\u0441\u043D\u044E\u0432\u0430\u0442\u0438 \u0441\u0442\u0430\u043D\u0434\u0430\u0440\u0442\u043D\u0438\u043C\u0438 \u0456\u043D\u0441\u0442\u0440\u0443\u043C\u0435\u043D\u0442\u0430\u043C\u0438 \u043E\u0431\u0440\u043E\u0431\u043A\u0438 XML \u0434\u043E\u043A\u0443\u043C\u0435\u043D\u0442\u0456\u0432 \u043D\u0430 \u0432\u0456\u0434\u043C\u0456\u043D\u0443 \u0432\u0456\u0434 HTML, \u044F\u043A\u0438\u0439 \u0432\u0438\u043C\u0430\u0433\u0430\u0454 \u043F\u043E\u0440\u0456\u0432\u043D\u044F\u043D\u043E \u0441\u043A\u043B\u0430\u0434\u043D\u0456\u0448\u0438\u0445, \u0432\u0430\u0436\u0447\u0438\u0445 \u0456 \u043F\u043E\u0432\u0456\u043B\u044C\u043D\u0456\u0448\u0438\u0445 \u0441\u0438\u043D\u0442\u0430\u043A\u0441\u0438\u0447\u043D\u0438\u0445 \u0430\u043D\u0430\u043B\u0456\u0437\u0430\u0442\u043E\u0440\u0456\u0432. XHTML \u043C\u043E\u0436\u043D\u0430 \u0440\u043E\u0437\u0433\u043B\u044F\u0434\u0430\u0442\u0438 \u044F\u043A, \u0431\u0430\u0433\u0430\u0442\u043E \u0432 \u0447\u043E\u043C\u0443, \u043F\u0435\u0440\u0435\u0442\u0438\u043D HTML \u0456 XML, \u043E\u0441\u043A\u0456\u043B\u044C\u043A\u0438 \u0446\u0435\u0439 \u0441\u0442\u0430\u043D\u0434\u0430\u0440\u0442 \u0454 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0444\u043E\u0440\u043C\u0443\u043B\u044E\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F\u043C HTML \u0437\u0430\u0441\u043E\u0431\u0430\u043C\u0438 XML. XHTML 1.0 \u0441\u0442\u0430\u0432 \u0440\u0435\u043A\u043E\u043C\u0435\u043D\u0434\u0430\u0446\u0456\u0454\u044E \u043A\u043E\u043D\u0441\u043E\u0440\u0446\u0456\u0443\u043C\u0430 W3C 26 \u0441\u0456\u0447\u043D\u044F 2000. XHTML 1.1 \u0441\u0442\u0430\u0432 \u0440\u0435\u043A\u043E\u043C\u0435\u043D\u0434\u0430\u0446\u0456\u0454\u044E W3C 31 \u0442\u0440\u0430\u0432\u043D\u044F 2001."@uk ,
		"XHTML (lyhenne sanoista eXtensible Hypertext Markup Language) on HTML:st\u00E4 kehitetty www-sivujen merkint\u00E4kieli, joka t\u00E4ytt\u00E4\u00E4 XML:n muotovaatimukset. Sen oli alun perin tarkoitus korvata HTML. XHTML:n m\u00E4\u00E4rittelee W3C."@fi ,
		"\u53EF\u6269\u5C55\u8D85\u6587\u672C\u7F6E\u6807\u8BED\u8A00\uFF08eXtensible HyperText Markup Language\uFF0CXHTML\uFF09\uFF0C\u662F\u4E00\u79CD\u7F6E\u6807\u8BED\u8A00\uFF0C\u8868\u73B0\u65B9\u5F0F\u4E0E\u8D85\u6587\u672C\u7F6E\u6807\u8BED\u8A00\uFF08HTML\uFF09\u7C7B\u4F3C\uFF0C\u4E0D\u8FC7\u8BED\u6CD5\u4E0A\u66F4\u52A0\u4E25\u683C\u3002\u4ECE\u7EE7\u627F\u5173\u7CFB\u4E0A\u8BB2\uFF0CHTML\u662F\u4E00\u79CD\u57FA\u4E8E\u6807\u51C6\u901A\u7528\u7F6E\u6807\u8BED\u8A00\uFF08SGML\uFF09\u7684\u5E94\u7528\uFF0C\u662F\u4E00\u7A2E\u975E\u5E38\u7075\u6D3B\u7684\u7F6E\u6A19\u8A9E\u8A00\uFF0C\u800CXHTML\u5219\u57FA\u4E8E\u53EF\u6269\u5C55\u7F6E\u6807\u8BED\u8A00\uFF08XML\uFF09\uFF0CXML\u662FSGML\u7684\u4E00\u4E2A\u5B50\u96C6\u3002XHTML 1.0\u57282000\u5E741\u670826\u65E5\u6210\u4E3AW3C\u7684\u63A8\u8350\u6807\u51C6\u3002"@zh ,
		"XHTML (\u0430\u043D\u0433\u043B. Extensible Hypertext Markup Language\u00A0\u2014 \u0420\u0430\u0441\u0448\u0438\u0440\u044F\u0435\u043C\u044B\u0439 \u044F\u0437\u044B\u043A \u0440\u0430\u0437\u043C\u0435\u0442\u043A\u0438 \u0433\u0438\u043F\u0435\u0440\u0442\u0435\u043A\u0441\u0442\u0430)\u00A0\u2014 \u044F\u0437\u044B\u043A \u0440\u0430\u0437\u043C\u0435\u0442\u043A\u0438 \u0432\u0435\u0431-\u0441\u0442\u0440\u0430\u043D\u0438\u0446, \u043F\u043E \u0432\u043E\u0437\u043C\u043E\u0436\u043D\u043E\u0441\u0442\u044F\u043C \u0441\u043E\u043F\u043E\u0441\u0442\u0430\u0432\u0438\u043C\u044B\u0439 \u0441 HTML, \u0441\u043E\u0437\u0434\u0430\u043D\u043D\u044B\u0439 \u043D\u0430 \u0431\u0430\u0437\u0435 XML. \u041A\u0430\u043A \u0438 HTML, XHTML \u0441\u043E\u043E\u0442\u0432\u0435\u0442\u0441\u0442\u0432\u0443\u0435\u0442 \u0441\u043F\u0435\u0446\u0438\u0444\u0438\u043A\u0430\u0446\u0438\u0438 SGML, \u043F\u043E\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u0443 XML \u044F\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442\u0441\u044F \u0435\u0451 \u043F\u043E\u0434\u043C\u043D\u043E\u0436\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E\u043C. \u0412\u0430\u0440\u0438\u0430\u043D\u0442 XHTML 1.1 \u043E\u0434\u043E\u0431\u0440\u0435\u043D \u0432 \u043A\u0430\u0447\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435 \u0420\u0435\u043A\u043E\u043C\u0435\u043D\u0434\u0430\u0446\u0438\u0438 \u041A\u043E\u043D\u0441\u043E\u0440\u0446\u0438\u0443\u043C\u0430 \u0412\u0441\u0435\u043C\u0438\u0440\u043D\u043E\u0439 \u043F\u0430\u0443\u0442\u0438\u043D\u044B (W3C) 31 \u043C\u0430\u044F 2001 \u0433\u043E\u0434\u0430."@ru ,
		"XHTML (Extensible HyperText Markup Language) \u00E4r ett m\u00E4rkspr\u00E5k och en vidareutveckling av HTML. XHTML \u00E4r till skillnad fr\u00E5n HTML, som (i teorin, inte praktiken) \u00E4r baserat p\u00E5 det flexiblare SGML, baserat p\u00E5 det striktare XML, som utvecklas av organisationen W3C. Tanken \u00E4r att man med XHTML (liksom med HTML) ska kunna bygga och l\u00E4nka samman dokument som kan visas \u00F6ver webben. XHTML 1.0 blev en W3C-rekommendation 26 januari 2000. XHTML 1.1 blev en W3C-rekommendation 31 maj 2001. Eftersom XHTML b\u00F6rjade som en omformulering av HTML i XML anses den ibland vara den senaste versionen av HTML. Men XHTML \u00E4r ett separat m\u00E4rkspr\u00E5k. W3C sj\u00E4lva rekommenderar b\u00E5de aktuella versioner av XHTML och HTML parallellt - \u00E4ven om XHTML 1.0 tycks framh\u00E5llas som det f\u00F6redragna alternativet med tanke p\u00E5 att http://www.w3. org/TR/html/ leder till rekommendationen f\u00F6r XHTML 1.0 och inte rekommendationen f\u00F6r HTML 4.01 eller XHTML 1.1."@sv ,
		"XHTML (Extensible HyperText Markup Language) er et markeringsspr\u00E5k som f\u00F8lger XML-standarden isteden for SGML som HTML bygger p\u00E5. Forskjellen fra HTML er at XHTML er et mer fleksibelt spr\u00E5k og har strengere syntaksregler enn HTML. XHTML kan sees som en utvidet utgave av HTML 4.0 og er b\u00E5de etterf\u00F8lger av HTML og en separat parallell (anbefalt) standard. XHTML vurderes av mange som \u00ABaktuell versjon\u00BB av HTML, men W3C fortsetter \u00E5 anbefale b\u00E5de bruken av XHTML 1.1, XHTML 1.0, og HTML 4.01 for publisering p\u00E5 verdensveven. Behovet for en strengere versjon av HTML oppstod fordi innhold p\u00E5 verdensveven skal leveres til mange slags maskiner (bl.a. sm\u00E5 skjermer) og l\u00F8s HTML skapte mye un\u00F8dig kompleksitet i syntaks."@no ,
		"L'XHTML (acronim de eXtensible Hyper Text Markup Language) \u00E9s el llenguatge de marques pensat per substituir a l'HTML. L'XHTML t\u00E9, b\u00E0sicament, les mateixes funcionalitats que l'HTML nom\u00E9s que compleix les especificacions m\u00E9s estrictes de l'XML. Per exemple tots els tag s'han de tancar apropiadament i han d'estar escrits en min\u00FAscules. \u00C9s una part de l'XML, aix\u00ED els documents XHTML es poden tractar amb les eines que hi ha per XML. I \u00E9s m\u00E9s f\u00E0cil desenvolupar-ne un int\u00E8rpret, indicat sobretot amb aparells d'escassos recursos com ara els m\u00F2bils."@ca ,
		"Der W3C-Standard Extensible HyperText Markup Language ist eine textbasierte Auszeichnungssprache zur Strukturierung und semantischen Auszeichnung von Inhalten wie Texten, Bildern und Hyperlinks in Dokumenten. Es ist eine Neuformulierung von HTML 4 in XML 1.0: Im Gegensatz zu seinem Vorg\u00E4nger HTML, welcher mittels SGML definiert wurde, verwendet XHTML die strengere und einfacher zu parsende SGML-Teilmenge XML als Sprachgrundlage. XHTML-Dokumente gen\u00FCgen also den Syntaxregeln von XML."@de ,
		"XHTML, acr\u00F3nimo en ingl\u00E9s de eXtensible Hypertext Markup Language (lenguaje extensible de marcado de hipertexto), es el lenguaje de marcado pensado para sustituir a HTML como est\u00E1ndar para las p\u00E1ginas web. En su versi\u00F3n 1.0, XHTML es solamente la versi\u00F3n XML de HTML, por lo que tiene, b\u00E1sicamente, las mismas funcionalidades, pero cumple las especificaciones, m\u00E1s estrictas, de XML. Su objetivo es avanzar en el proyecto del World Wide Web Consortium de lograr una web sem\u00E1ntica, donde la informaci\u00F3n, y la forma de presentarla est\u00E9n claramente separadas. La versi\u00F3n 1.1 es similar, pero parte a la especificaci\u00F3n en m\u00F3dulos. En sucesivas versiones la W3C planea romper con los tags cl\u00E1sicos tra\u00EDdos de HTML."@es ,
		"O XHTML, ou eXtensible Hypertext Markup Language, \u00E9 uma reformula\u00E7\u00E3o da linguagem de marca\u00E7\u00E3o HTML, baseada em XML. Combina as tags de marca\u00E7\u00E3o HTML com regras da XML. Este processo de padroniza\u00E7\u00E3o tem em vista a exibi\u00E7\u00E3o de p\u00E1ginas Web em diversos dispositivos. Sua inten\u00E7\u00E3o \u00E9 melhorar a acessibilidade. O XHTML consegue ser interpretado por qualquer dispositivo, independentemente da plataforma utilizada, pois as marca\u00E7\u00F5es possuem sentido sem\u00E2ntico para as m\u00E1quinas. O HTML n\u00E3o consegue esta implementa\u00E7\u00E3o. No entanto, n\u00E3o existem muitas diferen\u00E7as entre o HTML e o XHTML. Para verificar se uma p\u00E1gina XHTML est\u00E1 bem constru\u00EDda, o melhor m\u00E9todo \u00E9 validar o c\u00F3digo atrav\u00E9s de uma aplica\u00E7\u00E3o Web disponibilizada pela organiza\u00E7\u00E3o W3C."@pt ,
		"L'XHTML (acronimo di eXtensible HyperText Markup Language, Linguaggio di marcatura di ipertesti estensibile) \u00E8 un linguaggio di marcatura che associa alcune propriet\u00E0 dell'XML con le caratteristiche dell'HTML: un file XHTML \u00E8 un pagina HTML scritta in conformit\u00E0 con lo standard XML. Il linguaggio prevede un uso pi\u00F9 restrittivo dei tag HTML sia in termini di validit\u00E0 che in termini di sintassi per descrivere solo la struttura logica della pagina, mentre il layout e la resa grafica sono imposti dai fogli di stile a cascata (Cascading Style Sheets, CSS). L'XHTML \u00E8 nato ufficialmente il 26 gennaio 2000 come standard del World Wide Web Consortium (W3C), e pu\u00F2 essere definito tecnicamente una riformulazione dell'HTML 4.01 in XML 1.0; \u00E8 una sorta di \"ponte\" tra questi due linguaggi."@it ,
		"eXtensible HyperText Markup Language, dit XHTML, est un langage de balisage servant \u00E0 \u00E9crire des pages pour le World Wide Web. Con\u00E7u \u00E0 l'origine comme le successeur d'HTML, XHTML se fonde sur la syntaxe d\u00E9finie par XML, plus r\u00E9cente, mais plus exigeante que celle d\u00E9finie par SGML sur laquelle repose HTML : il s'agit en effet de pr\u00E9senter un contenu affichable non seulement par les ordinateurs classiques, mais \u00E9galement sans trop de d\u00E9gradation par des PDA bien moins puissants."@fr ,
		"XHTML (ang. Extensible HyperText Markup Language, rozszerzalny hipertekstowy j\u0119zyk znacznik\u00F3w) \u2013 j\u0119zyk s\u0142u\u017C\u0105cy do tworzenia stron WWW og\u00F3lnego przeznaczenia. Specyfikacje XHTML przygotowuje organizacja W3C. XHTML/1.0 nie jest nast\u0119pc\u0105 HTML, a jedynie przedstawieniem HTML 4.01 w postaci XML. XHTML/2.0 mia\u0142 by\u0107 nast\u0119pc\u0105 HTML, niekompatybilnym wstecz, ale ze wzgl\u0119du na s\u0142abe przyj\u0119cie XHTML przez przegl\u0105darki i narz\u0119dzia, W3C zadecydowa\u0142o o kontynuowaniu linii XHTML/1.0 i HTML 4 jako XHTML 1.1 i HTML 5. W odr\u00F3\u017Cnieniu od HTML-a (kt\u00F3ry jest aplikacj\u0105 SGML), dokumenty pisane w XHTML s\u0105 zgodne z oficjaln\u0105 specyfikacj\u0105 XML (to znaczy, \u017Ce dokumenty w XHTML s\u0105 poprawnymi dokumentami XML) i dzi\u0119ki temu mo\u017Cna je \u0142atwo generowa\u0107 z innych dokument\u00F3w XML przy pomocy np. transformacji XSLT, a tak\u017Ce automatycznie przekszta\u0142ca\u0107 w inne formy XML-a. Jedn\u0105 z najwi\u0119kszych zalet XHTML jest mo\u017Cliwo\u015B\u0107 \u0142\u0105czenia z innymi j\u0119zykami zgodnymi z XML, np. MathML czy SVG. Odbywa si\u0119 to dzi\u0119ki wykorzystaniu mechanizmu przestrzeni nazw XML. Obecnie nowe przegl\u0105darki, takie jak Firefox czy Opera, praktycznie w pe\u0142ni obs\u0142uguj\u0105 XHTML, lecz przegl\u0105darka maj\u0105ca ci\u0105gle najwi\u0119kszy udzia\u0142 w rynku \u2013 Internet Explorer \u2013 w og\u00F3le nie obs\u0142uguje XHTML-owego typu zawarto\u015Bci. W praktyce zmusza to webmaster\u00F3w do stosowania dla dokument\u00F3w XHTML starego HTML-owego typu zawarto\u015Bci \u2013 dzi\u0119ki temu, \u017Ce XHTML w wersji 1.0 \"symuluje\" HTML 4 (tzn. posiada praktycznie taki sam zestaw element\u00F3w i atrybut\u00F3w), wy\u015Bwietlanie XHTML jako HTML nie sprawia wi\u0119kszych problem\u00F3w w \u017Cadnej przegl\u0105darce, o ile dokument nie wykorzystuje dodatkowych mo\u017Cliwo\u015Bci XHTML, kt\u00F3rych nie ma w HTML (przedrostk\u00F3w nazw element\u00F3w, innych przestrzeni nazw, XML DOM). Jednak aby prawid\u0142owo wy\u015Bwietla\u0107 strony zar\u00F3wno w nowoczesnych, jak i starszych przegl\u0105darkach nale\u017Cy wykorzysta\u0107 metod\u0119 negocjowania zawarto\u015Bci."@pl ,
		"eXtensible HyperText Markup Language, sau XHTML, este un limbaj de marcare ce are acelea\u015Fi capabilit\u0103\u0163i expresive ca \u015Fi HTML, dar cu o sintax\u0103 mai strict\u0103. XHTML poate fi considerat ca \u00EEncruci\u015Farea dintre HTML \u015Fi XML \u00EEn multe privin\u0163e, fiind o reformulare a HTML \u00EEn XML. XHTML 1.0 a devenit o recomandare World Wide Web Consortium (W3C) pe data de 26 ianuarie 2000. Practic XHTML este un inlocuitor modern al mai vechiului limbaj HTML, fiind aproape identic cu standardul HTML 4.01, o versiune imbunatatita, mult mai stricta si mai curata a standardului HTML 4.0. Abstractizand putin, afirmam ca XHTML reprezinta o definire de tip XML a unui document HTML, pe scurt o combinatie intre HTML si XML. Avantajele unei aplicatii XHTML sunt multiple: pot fi citite de toate dispozitivele XML, in timp ce pastreaza compatibilitatea cu toate browserele de Internet mai vechi sau mai noi fara a necesita specificatii suplimentare. XHTML + TIME este o extensie a limbajului XHTML, oferind documentelor Web suport pentru temporizare si sincronizare multimedia. Astfel, folosind cateva elemente si atribute noi, unei pagini XHTML i se poate adauga continut grafic, audio sau video, care poate fi sincronizat cu alte elemente de-a lungul unui cadru temporal precizat de autorul acelei pagini. Versiunea XHTML + TIME 1.0 a fost disponibila pentru prima data in Internet Explorer 5, iar in prezent XHTML + TIME 2.0 este recunoscut de Internet Explorer, versiunile 5.5 si 6. Beneficii: Pagini Web care au continut dynamic XHTML + TIME poate fi utilizat pentru a adauga paginilor Web continut interactiv, dinamic. De exemplu, pot fi create prezentari Web sub forma de slide-show, in cadrul lor fiind sincronizate fluxuri de date textuale, audio, video sau grafice. Aceste prezentari pot fi temporizate, interactive sau combinate. Utilizare facila Facilitatile oferite de XHTML + TIME aduc un set de atribute si elemente noi celor deja existente in limbajul XHTML, astfel ca toate notiunile anterioare de XHTML raman utile pentru proiectarea de pagini Web in XHTML + TIME. Pentru a permite utilizarea facila a mai multor elemente XHTML, acestea pot fi grupate in relatii ierarhice. Gruparea poate fi utila si pentru a preciza daca obiectele multimedia apar si dispar in mod secvential in cadrul paginii Web, sau fiecare are o temporizare independenta de a celorlalte. Suport pentru scripting Limbajele script JavaScript sau VBScript permit si mai mult extinderea flexibilitatii si interactivitatii elementelor temporale din cadrul paginilor Web. XHTML + TIME ofera un model de obiecte complet, care extinde actualul model DHTML, care consta dintr-un set de proprietati, metode si evenimente pentru adaugarea de trasaturi interactive paginilor Web. Elementele XHTML + TIME se comporta in mod diferit la adaugarea atributelor temporale, in functie de tipul elementului respectiv. Astfel, distingem doua tipuri de elemente in limbajul XHTML + TIME: - elemente de continut : toate elementele care descriu continutul ce urmeaza a fi afisat in pagina, inclusiv elementele noi introduse de XHTML + TIME, care se refera la obiecte multimedia . Cele mai utilizate elemente de continut din XHTML sunt p, div, span, precum si elementele pentru descrierea de tabele. Prin adaugarea de atribute XHTML + TIME unui element de continut, poate fi definita o aparitie periodica a elementului respectiv. - elemente de stil : descriu stilul de afisare pentru un element. Dintre cele mai utilizate elemente de stil amintim: b, i si em. Atributele aplicate unui element de stil determina atasarea si inlaturarea unor stiluri de afisare pe parcursul timpului."@ro ,
		"XHTML (Extensible Hypertext Markup Language) is een computertaal voor vooral websites, die de functionaliteit heeft van HTML, maar een striktere syntaxis. Dit omdat HTML gebaseerd is op het flexibele SGML, waar XHTML gebaseerd is op XML, een striktere subset van SGML. Door de striktere syntaxis van XML-documenten kunnen deze makkelijker verwerkt worden door een XML-parser, terwijl SGML-documenten een veel complexere parser nodig hebben. XHTML 1.0 is een W3C-standaard geworden op 26 januari 2000."@nl ;
	rdfs:comment	"L'XHTML (acronim de eXtensible Hyper Text Markup Language) \u00E9s el llenguatge de marques pensat per substituir a l'HTML. L'XHTML t\u00E9, b\u00E0sicament, les mateixes funcionalitats que l'HTML nom\u00E9s que compleix les especificacions m\u00E9s estrictes de l'XML. Per exemple tots els tag s'han de tancar apropiadament i han d'estar escrits en min\u00FAscules. \u00C9s una part de l'XML, aix\u00ED els documents XHTML es poden tractar amb les eines que hi ha per XML."@ca ,
		"XHTML (\u0430\u043D\u0433\u043B. Extensible Hypertext Markup Language\u00A0\u2014 \u0420\u0430\u0441\u0448\u0438\u0440\u044F\u0435\u043C\u044B\u0439 \u044F\u0437\u044B\u043A \u0440\u0430\u0437\u043C\u0435\u0442\u043A\u0438 \u0433\u0438\u043F\u0435\u0440\u0442\u0435\u043A\u0441\u0442\u0430)\u00A0\u2014 \u044F\u0437\u044B\u043A \u0440\u0430\u0437\u043C\u0435\u0442\u043A\u0438 \u0432\u0435\u0431-\u0441\u0442\u0440\u0430\u043D\u0438\u0446, \u043F\u043E \u0432\u043E\u0437\u043C\u043E\u0436\u043D\u043E\u0441\u0442\u044F\u043C \u0441\u043E\u043F\u043E\u0441\u0442\u0430\u0432\u0438\u043C\u044B\u0439 \u0441 HTML, \u0441\u043E\u0437\u0434\u0430\u043D\u043D\u044B\u0439 \u043D\u0430 \u0431\u0430\u0437\u0435 XML. \u041A\u0430\u043A \u0438 HTML, XHTML \u0441\u043E\u043E\u0442\u0432\u0435\u0442\u0441\u0442\u0432\u0443\u0435\u0442 \u0441\u043F\u0435\u0446\u0438\u0444\u0438\u043A\u0430\u0446\u0438\u0438 SGML, \u043F\u043E\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u0443 XML \u044F\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442\u0441\u044F \u0435\u0451 \u043F\u043E\u0434\u043C\u043D\u043E\u0436\u0435\u0441\u0442\u0432\u043E\u043C."@ru ,
		"\u0420\u043E\u0437\u0448\u0438\u0440\u044E\u0432\u0430\u043D\u0430 \u043C\u043E\u0432\u0430 \u0440\u043E\u0437\u043C\u0456\u0442\u043A\u0438 \u0433\u0456\u043F\u0435\u0440\u0442\u0435\u043A\u0441\u0442\u0443 (\u0430\u043D\u0433\u043B. Extensible Hypertext Markup Language, \u0430\u0431\u043E XHTML) \u2014 \u043C\u043E\u0432\u0430 \u0440\u043E\u0437\u043C\u0456\u0442\u043A\u0438, \u0449\u043E \u043C\u0430\u0454 \u0442\u0430\u043A\u0443 \u0441\u0430\u043C\u0443 \u0432\u0438\u0440\u0430\u0437\u043D\u0443 \u0441\u0438\u043B\u0443 \u044F\u043A \u0456 HTML \u0430\u043B\u0435 \u0437\u0430\u0434\u043E\u0432\u0456\u043B\u044C\u043D\u044F\u0454 \u0441\u0438\u043D\u0442\u0430\u043A\u0441\u0438\u0447\u043D\u0438\u043C \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B\u0430\u043C XML."@uk ,
		"eXtensible HyperText Markup Language, dit XHTML, est un langage de balisage servant \u00E0 \u00E9crire des pages pour le World Wide Web. Con\u00E7u \u00E0 l'origine comme le successeur d'HTML, XHTML se fonde sur la syntaxe d\u00E9finie par XML, plus r\u00E9cente, mais plus exigeante que celle d\u00E9finie par SGML sur laquelle repose HTML : il s'agit en effet de pr\u00E9senter un contenu affichable non seulement par les ordinateurs classiques, mais \u00E9galement sans trop de d\u00E9gradation par des PDA bien moins puissants."@fr ,
		"Extensible HyperText Markup Language \uFF08\u30A8\u30AF\u30B9\u30C6\u30F3\u30B7\u30D6\u30EB\u30FB\u30CF\u30A4\u30D1\u30FC\u30C6\u30AD\u30B9\u30C8\u30FB\u30DE\u30FC\u30AF\u30A2\u30C3\u30D7\u30FB\u30E9\u30F3\u30B2\u30FC\u30B8\u3001XHTML, \u30A8\u30C3\u30AF\u30B9\u30A8\u30A4\u30C1\u30C6\u30A3\u30FC\u30A8\u30E0\u30A8\u30EB\uFF09\u306F\u3001SGML\u3067\u5B9A\u7FA9\u3055\u308C\u3066\u3044\u305FHTML\u3092XML\u306E\u6587\u6CD5\u3067\u5B9A\u7FA9\u3057\u306A\u304A\u3057\u305F\u30DE\u30FC\u30AF\u30A2\u30C3\u30D7\u8A00\u8A9E\u3067\u3042\u308B\u3002\u305D\u306E\u4ED5\u69D8\u306FHTML\u3068\u540C\u3058\u304FW3C\u306B\u3088\u3063\u3066\u52E7\u544A\u3055\u308C\u3066\u3044\u308B\u3002 XML\u3092\u63A1\u7528\u3057\u305F\u305F\u3081\u3001MathML\u3084SVG\u306A\u3069\u4ED6\u306EXML\u6587\u66F8\u3092\u57CB\u3081\u8FBC\u3080\u3053\u3068\u304C\u3067\u304D\u308B\u3088\u3046\u306B\u306A\u3063\u305F\u3002"@ja ,
		"XHTML (ang. Extensible HyperText Markup Language, rozszerzalny hipertekstowy j\u0119zyk znacznik\u00F3w) \u2013 j\u0119zyk s\u0142u\u017C\u0105cy do tworzenia stron WWW og\u00F3lnego przeznaczenia. Specyfikacje XHTML przygotowuje organizacja W3C. XHTML/1.0 nie jest nast\u0119pc\u0105 HTML, a jedynie przedstawieniem HTML 4.01 w postaci XML."@pl ,
		"Der W3C-Standard Extensible HyperText Markup Language ist eine textbasierte Auszeichnungssprache zur Strukturierung und semantischen Auszeichnung von Inhalten wie Texten, Bildern und Hyperlinks in Dokumenten. Es ist eine Neuformulierung von HTML 4 in XML 1.0: Im Gegensatz zu seinem Vorg\u00E4nger HTML, welcher mittels SGML definiert wurde, verwendet XHTML die strengere und einfacher zu parsende SGML-Teilmenge XML als Sprachgrundlage. XHTML-Dokumente gen\u00FCgen also den Syntaxregeln von XML."@de ,
		"XHTML (Extensible HyperText Markup Language) \u00E4r ett m\u00E4rkspr\u00E5k och en vidareutveckling av HTML. XHTML \u00E4r till skillnad fr\u00E5n HTML, som (i teorin, inte praktiken) \u00E4r baserat p\u00E5 det flexiblare SGML, baserat p\u00E5 det striktare XML, som utvecklas av organisationen W3C. Tanken \u00E4r att man med XHTML (liksom med HTML) ska kunna bygga och l\u00E4nka samman dokument som kan visas \u00F6ver webben. XHTML 1.0 blev en W3C-rekommendation 26 januari 2000. XHTML 1.1 blev en W3C-rekommendation 31 maj 2001."@sv ,
		"L'XHTML (acronimo di eXtensible HyperText Markup Language, Linguaggio di marcatura di ipertesti estensibile) \u00E8 un linguaggio di marcatura che associa alcune propriet\u00E0 dell'XML con le caratteristiche dell'HTML: un file XHTML \u00E8 un pagina HTML scritta in conformit\u00E0 con lo standard XML."@it ,
		"XHTML (Extensible HyperText Markup Language) er et markeringsspr\u00E5k som f\u00F8lger XML-standarden isteden for SGML som HTML bygger p\u00E5. Forskjellen fra HTML er at XHTML er et mer fleksibelt spr\u00E5k og har strengere syntaksregler enn HTML. XHTML kan sees som en utvidet utgave av HTML 4.0 og er b\u00E5de etterf\u00F8lger av HTML og en separat parallell (anbefalt) standard."@no ,
		"eXtensible HyperText Markup Language, sau XHTML, este un limbaj de marcare ce are acelea\u015Fi capabilit\u0103\u0163i expresive ca \u015Fi HTML, dar cu o sintax\u0103 mai strict\u0103. XHTML poate fi considerat ca \u00EEncruci\u015Farea dintre HTML \u015Fi XML \u00EEn multe privin\u0163e, fiind o reformulare a HTML \u00EEn XML. XHTML 1.0 a devenit o recomandare World Wide Web Consortium (W3C) pe data de 26 ianuarie 2000."@ro ,
		"XHTML, acr\u00F3nimo en ingl\u00E9s de eXtensible Hypertext Markup Language (lenguaje extensible de marcado de hipertexto), es el lenguaje de marcado pensado para sustituir a HTML como est\u00E1ndar para las p\u00E1ginas web. En su versi\u00F3n 1.0, XHTML es solamente la versi\u00F3n XML de HTML, por lo que tiene, b\u00E1sicamente, las mismas funcionalidades, pero cumple las especificaciones, m\u00E1s estrictas, de XML."@es ,
		"Extensible Hypertext Markup Language, or XHTML, is a family of XML markup languages that mirror or extend versions of the widely used Hypertext Markup Language (HTML), the language that web pages are written in. While HTML was defined as an application of Standard Generalized Markup Language (SGML), a very flexible markup language framework, XHTML is an application of XML, a more restrictive subset of SGML."@en ,
		"XHTML (lyhenne sanoista eXtensible Hypertext Markup Language) on HTML:st\u00E4 kehitetty www-sivujen merkint\u00E4kieli, joka t\u00E4ytt\u00E4\u00E4 XML:n muotovaatimukset. Sen oli alun perin tarkoitus korvata HTML. XHTML:n m\u00E4\u00E4rittelee W3C."@fi ,
		"XHTML (zkratka anglick\u00E9ho extensible hypertext markup language \u2013 \u201Eroz\u0161i\u0159iteln\u00FD hypertextov\u00FD zna\u010Dkovac\u00ED jazyk\u201C) je zna\u010Dkovac\u00ED jazyk pro tvorbu hypertextov\u00FDch dokument\u016F v prost\u0159ed\u00ED WWW vyvinut\u00FD W3C. P\u016Fvodn\u011B se p\u0159edpokl\u00E1dalo, \u017Ee se stane n\u00E1stupcem jazyka HTML, jeho\u017E v\u00FDvoj byl verz\u00ED 4.01 ukon\u010Den. V roce 2007 v\u0161ak do\u0161lo k zalo\u017Een\u00ED pracovn\u00ED skupiny, kter\u00E1 m\u00E1 za c\u00EDl vytvo\u0159it novou verzi HTML, kter\u00E1 ponese ozna\u010Den\u00ED HTML 5 a jej\u00ED XML variantu XHTML 5."@cs ,
		"\u53EF\u6269\u5C55\u8D85\u6587\u672C\u7F6E\u6807\u8BED\u8A00\uFF08eXtensible HyperText Markup Language\uFF0CXHTML\uFF09\uFF0C\u662F\u4E00\u79CD\u7F6E\u6807\u8BED\u8A00\uFF0C\u8868\u73B0\u65B9\u5F0F\u4E0E\u8D85\u6587\u672C\u7F6E\u6807\u8BED\u8A00\uFF08HTML\uFF09\u7C7B\u4F3C\uFF0C\u4E0D\u8FC7\u8BED\u6CD5\u4E0A\u66F4\u52A0\u4E25\u683C\u3002\u4ECE\u7EE7\u627F\u5173\u7CFB\u4E0A\u8BB2\uFF0CHTML\u662F\u4E00\u79CD\u57FA\u4E8E\u6807\u51C6\u901A\u7528\u7F6E\u6807\u8BED\u8A00\uFF08SGML\uFF09\u7684\u5E94\u7528\uFF0C\u662F\u4E00\u7A2E\u975E\u5E38\u7075\u6D3B\u7684\u7F6E\u6A19\u8A9E\u8A00\uFF0C\u800CXHTML\u5219\u57FA\u4E8E\u53EF\u6269\u5C55\u7F6E\u6807\u8BED\u8A00\uFF08XML\uFF09\uFF0CXML\u662FSGML\u7684\u4E00\u4E2A\u5B50\u96C6\u3002XHTML 1.0\u57282000\u5E741\u670826\u65E5\u6210\u4E3AW3C\u7684\u63A8\u8350\u6807\u51C6\u3002"@zh ,
		"XHTML, a\u00E7\u0131l\u0131m\u0131yla Extensible HyperText Markup Language t\u00FCrk\u00E7esi Geli\u015Ftirilebilir B\u00FCy\u00FCt\u00FClm\u00FC\u015F Metin \u0130\u015Faretleme Dili istemci tarafl\u0131(client side) bir metin i\u015Faretleme dilidir. XHTML 26 Haziran 2000'den beri bir web standart\u0131d\u0131r. Kodlama olarak olduk\u00E7a b\u00FCy\u00FCk farklar yaratan bu dil i\u00E7in:'XML s\u00F6zdiziminin HTML i\u00E7inde kullan\u0131lmas\u0131. ' diyebiliriz."@tr ,
		"XHTML (Extensible Hypertext Markup Language) is een computertaal voor vooral websites, die de functionaliteit heeft van HTML, maar een striktere syntaxis. Dit omdat HTML gebaseerd is op het flexibele SGML, waar XHTML gebaseerd is op XML, een striktere subset van SGML. Door de striktere syntaxis van XML-documenten kunnen deze makkelijker verwerkt worden door een XML-parser, terwijl SGML-documenten een veel complexere parser nodig hebben. XHTML 1.0 is een W3C-standaard geworden op 26 januari 2000."@nl ,
		"O XHTML, ou eXtensible Hypertext Markup Language, \u00E9 uma reformula\u00E7\u00E3o da linguagem de marca\u00E7\u00E3o HTML, baseada em XML. Combina as tags de marca\u00E7\u00E3o HTML com regras da XML. Este processo de padroniza\u00E7\u00E3o tem em vista a exibi\u00E7\u00E3o de p\u00E1ginas Web em diversos dispositivos. Sua inten\u00E7\u00E3o \u00E9 melhorar a acessibilidade. O XHTML consegue ser interpretado por qualquer dispositivo, independentemente da plataforma utilizada, pois as marca\u00E7\u00F5es possuem sentido sem\u00E2ntico para as m\u00E1quinas."@pt ;
	foaf:depiction	<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/00/XHTML.svg> .
@prefix skos:	<http://www.w3.org/2004/02/skos/core#> .
@prefix ns12:	<http://dbpedia.org/resource/Category:> .
dbpedia:XHTML	skos:subject	ns12:HTML ,
		ns12:XML-based_standards ,
		ns12:Markup_languages ,
		ns12:World_Wide_Web_Consortium_standards .
@prefix ns13:	<http://dbpedia.org/resource/Template:> .
dbpedia:XHTML	dbpprop:wikiPageUsesTemplate	ns13:refimprove ,
		ns13:infobox_file_format ;
	dbpprop:date	"September 2009"@en ;
	dbpprop:mime	"application/xhtml+xml"@en ;
	dbpprop:extendedfrom	dbpedia:HTML ,
		dbpedia:XML ;
	dbpprop:genre	dbpedia:Markup_language ;
	dbpprop:owner	dbpedia:World_Wide_Web_Consortium ;
	dbpprop:extension	".xhtml, .xht,\n .xml, .html, .htm"@en ;
	dbpprop:screenshot	<http://dbpedia.org/resource/Image:XHTML.svg> ;
	dbpprop:standard	<http://www.w3.org> .
@prefix ns14:	<http://www4.wiwiss.fu-berlin.de/flickrwrappr/photos/> .
dbpedia:XHTML	dbpprop:hasPhotoCollection	ns14:XHTML .
@prefix ns15:	<http://www.w3.org/2006/03/wn/wn20/instances/> .
dbpedia:XHTML	dbpprop:wordnet_type	ns15:synset-format-noun-1 .
dbpedia:XML	dbpprop:extendedTo	dbpedia:XHTML .
dbpedia:HTML	dbpprop:extendedTo	dbpedia:XHTML .
dbpedia:EPUB	dbpprop:extendedFrom	dbpedia:XHTML .
dbpedia:Distributed_GIS	dbpprop:extendedTo	dbpedia:XHTML .
@prefix ns16:	<http://dbpedia.org/ontology/Company/> .
dbpedia:VoiceObjects	ns16:product	dbpedia:XHTML ;
	dbpedia-owl:product	dbpedia:XHTML ;
	dbpprop:products	dbpedia:XHTML .
dbpedia:Compound_Document_Format	dbpprop:extendedFrom	dbpedia:XHTML .
<http://dbpedia.org/resource/Flying_Saucer_%28library%29>	dbpedia-owl:genre	dbpedia:XHTML .
@prefix ns17:	<http://dbpedia.org/ontology/Work/> .
<http://dbpedia.org/resource/Flying_Saucer_%28library%29>	ns17:genre	dbpedia:XHTML .
dbpedia:Nokia_5200	dbpprop:connectivity	dbpedia:XHTML .
dbpedia:Open_eBook	dbpprop:extendedFrom	dbpedia:XHTML .
dbpedia:EXtensible_HyperText_Markup_Language	dbpprop:redirect	dbpedia:XHTML .
dbpedia:EXtensible_Hypertext_Markup_Language	dbpprop:redirect	dbpedia:XHTML .
dbpedia:Extensible_HyperText_Markup_Language	dbpprop:redirect	dbpedia:XHTML .
dbpedia:Extensible_Hypertext_Markup_Language	dbpprop:redirect	dbpedia:XHTML .
<http://dbpedia.org/resource/.xhtml>	dbpprop:redirect	dbpedia:XHTML ,
		dbpedia:XHTML .
@prefix owl:	<http://www.w3.org/2002/07/owl#> .
@prefix yago:	<http://mpii.de/yago/resource/> .
yago:XHTML	owl:sameAs	dbpedia:XHTML .
<http://dbpedia.org/resource/XHTML_1.0_Recommendation>	dbpprop:redirect	dbpedia:XHTML .
dbpedia:XHTML_Basic	dbpprop:redirect	dbpedia:XHTML .
dbpedia:Xht	dbpprop:redirect	dbpedia:XHTML .
dbpedia:Xhtml	dbpprop:redirect	dbpedia:XHTML .