@prefix owl:	<http://www.w3.org/2002/07/owl#> .
<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal>	owl:sameAs	<http://rdf.freebase.com/ns/guid.9202a8c04000641f8000000000386f80> .
@prefix foaf:	<http://xmlns.com/foaf/0.1/> .
<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal>	foaf:page	<http://en.wikipedia.org/wiki/Wood%27s_metal> .
@prefix dbpprop:	<http://dbpedia.org/property/> .
<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal>	dbpprop:reference	<http://scitoys.com/scitoys/scitoys/thermo/thermo4.html> .
@prefix rdfs:	<http://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#> .
<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal>	rdfs:label	"Wood\u016Fv kov"@cs ,
		"\u0421\u043F\u043B\u0430\u0432 \u0412\u0443\u0434\u0430"@ru ,
		"Woodin metalli"@fi ,
		"Wood's metal"@en ,
		"Woods metall"@sv ,
		"Metal de Wood"@es ,
		"\u30A6\u30C3\u30C9\u30E1\u30BF\u30EB"@ja ,
		"Woodsches Metall"@de ,
		"Stop Wooda"@pl ,
		"Woodsmetaal"@nl ;
	dbpprop:abstract	"Wood\u016Fv kov je p\u00E1jka s teplotu t\u00E1n\u00ED p\u0159ibli\u017En\u011B 70\u00B0C. Kov je pojmenov\u00E1n po americk\u00E9m metalurgovi B. Woodovi, ale prod\u00E1v\u00E1 se pod mnoha dal\u0161\u00EDmi zna\u010Dkami. Je to prakticky eutektick\u00E1 slitina 4 kov\u016F: c\u00EDnu (Sn) [13%], olova(Pb)[26%], bizmutu (Bi) [48%], a kadmia (Cd)[13%] Teplota t\u00E1n\u00ED je: 70\u00B0C, tedy m\u00E9n\u011B ne\u017E je teplota varu vody za b\u011B\u017En\u00E9ho tlaku. Hlavn\u00EDm zp\u016Fsobem pou\u017Eit\u00ED t\u00E9to slitiny jsou nejr\u016Fzn\u011Bj\u0161\u00ED pojistky a po\u017E\u00E1rn\u00ED \u010Didla. Nev\u00FDhodou je obsah toxick\u00E9ho kadmia a olova. Alternativou je v tom p\u0159\u00EDpad\u011B Field\u016Fv kov, kter\u00FD m\u00E1 podobn\u011B n\u00EDzkou teplotu t\u00E1n\u00ED, ale tyto toxick\u00E9 slo\u017Eky neobsahuje. [YouTube video kovu taj\u00EDc\u00EDho ve vod\u011B]http://www. youtube. com/watch?v=pTVT_jKJiLg"@cs ,
		"Woodin metalli on metalliseos, joka sis\u00E4lt\u00E4\u00E4 44,5% vismuttia, 35,5% lyijy\u00E4, 10,0% kadmiumia ja 10,0% tinaa. Woodin metallin sulamispiste on noin 70\u00B0C. Woodin metallia k\u00E4ytet\u00E4\u00E4n alhaisen l\u00E4mp\u00F6tilan juote- ja valumetallina, tulessa sulavina venttiilein\u00E4 sprinklerj\u00E4rjestelmiss\u00E4. Yhdistyneess\u00E4 kuningaskunnassa Woodin metallia on k\u00E4ytetty l\u00E4\u00E4ketieteelliseen tarkoitukseen k\u00E4ytetyiss\u00E4 kaasupulloissa metallisinettin\u00E4, joka sulaa tulipalossa ja p\u00E4\u00E4st\u00E4\u00E4 sis\u00E4ll\u00F6n ulos ehk\u00E4ist\u00E4\u00E4kseen r\u00E4j\u00E4hdyksen vaaraa. Metallia k\u00E4ytet\u00E4\u00E4n my\u00F6s r\u00F6ntgenkuvauksessa s\u00E4teilysuojina, joita on helppo valaa kovasta vaahtomuovista valmistettavien muottien avulla. Woodin metallista on aiemmin tehty pilailulusikoita jotka sulavat kun niill\u00E4 sekoittaa kuumaa kahvia, mutta niit\u00E4 ei en\u00E4\u00E4 valmisteta lyijyn ja kadmiumin myrkyllisyyden vuoksi. Fieldin metalli on myrkyt\u00F6n vastaavanlainen sekoitus. Woodin metallin tiheys on 9,7 kg/dm&sup3;. Woodin metallissa mielenkiintoista on se ettei se laajene l\u00E4mm\u00F6st\u00E4. Metallilla ei siis ole l\u00E4mp\u00F6laajenemista."@fi ,
		"\u0421\u043F\u043B\u0430\u0432 \u0412\u0443\u0434\u0430 \u2014 \u0442\u044F\u0436\u0435\u043B\u044B\u0439, \u043B\u0435\u0433\u043A\u043E\u043F\u043B\u0430\u0432\u043A\u0438\u0439 \u0441\u043F\u043B\u0430\u0432, \u0438\u0437\u043E\u0431\u0440\u0435\u0442\u0435\u043D\u043D\u044B\u0439 \u0432 1860 \u0433\u043E\u0434\u0443 \u0411. \u0412\u0443\u0434\u043E\u043C. \u0422\u0435\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u0430 \u043F\u043B\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F 65,5 \u00B0C, \u043F\u043B\u043E\u0442\u043D\u043E\u0441\u0442\u044C 9720 \u043A\u0433/\u043C\u00B3. \u041F\u0440\u0438\u043C\u0435\u043D\u044F\u044E\u0442 \u0432 \u043F\u0440\u0435\u0446\u0438\u0437\u0438\u043E\u043D\u043D\u043E\u043C \u043B\u0438\u0442\u044C\u0435, \u0432 \u043E\u043F\u0435\u0440\u0430\u0446\u0438\u044F\u0445 \u0438\u0437\u0433\u0438\u0431\u0430 \u0442\u043E\u043D\u043A\u043E\u0441\u0442\u0435\u043D\u043D\u044B\u0445 \u0442\u0440\u0443\u0431, \u0432 \u043A\u0430\u0447\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435 \u0432\u044B\u043F\u043B\u0430\u0432\u043B\u044F\u0435\u043C\u044B\u0445 \u0441\u0442\u0435\u0440\u0436\u043D\u0435\u0439 \u043F\u0440\u0438 \u0438\u0437\u0433\u043E\u0442\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0438 \u043F\u043E\u043B\u044B\u0445 \u0442\u0435\u043B \u0441\u043F\u043E\u0441\u043E\u0431\u043E\u043C \u0433\u0430\u043B\u044C\u0432\u0430\u043D\u043E\u043F\u043B\u0430\u0441\u0442\u0438\u043A\u0438. \u0421\u043E\u0441\u0442\u0430\u0432: \u041E\u043B\u043E\u0432\u043E \u2014 12,5 %; \u0421\u0432\u0438\u043D\u0435\u0446 \u2014 25 %; \u0412\u0438\u0441\u043C\u0443\u0442 \u2014 50 %; \u041A\u0430\u0434\u043C\u0438\u0439 \u2014 12,5 %. \u0421\u0443\u0449\u0435\u0441\u0442\u0432\u0443\u0435\u0442 \u0438 \u0440\u044F\u0434 \u0434\u0440\u0443\u0433\u0438\u0445 \u0440\u0435\u0446\u0435\u043F\u0442\u043E\u0432 \u0441\u043F\u043B\u0430\u0432\u0430 \u0412\u0443\u0434\u0430 \u0441 \u043D\u0438\u0437\u043A\u043E\u0439 \u0442\u043E\u0447\u043A\u043E\u0439 \u043F\u043B\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F."@ru ,
		"Wood's metal, named for American metallurgist B. Wood, is also known as Lipowitz's alloy or by the commercial names cerrobend, bendalloy or pewtalloy. It is a fusible alloy with a melting point of approximately 70 \u00B0C. It is a eutectic alloy of 50% bismuth, 26.7% lead, 13.3% tin, and 10% cadmium by weight."@en ,
		"Stop Wooda - stop niskotopliwy (topi si\u0119 ju\u017C w temperaturze 66-72\u00B0C), srebrnobia\u0142y, drobnoziarnisty, sk\u0142adaj\u0105cy si\u0119 z bizmutu, kadmu, o\u0142owiu i cyny. Stop ten zosta\u0142 wynaleziony przez Roberta W. Wooda, kt\u00F3ry by\u0142 profesorem fizyki w Baltimore. Stop ten jest stosowany: w jubilerstwie do lutowania, w bezpiecznikach przeciwpo\u017Carowych jako element topikowy, kt\u00F3rego stopienie przerywa obw\u00F3d elektryczny i uruchamia alarm, jako materia\u0142 do os\u0142on przed promieniowaniem rentgenowskim (np. w radioterapii do wykonywania indywidualnych os\u0142on dla ludzi), jako wype\u0142nienie \u0142a\u017Ani laboratoryjnych do wysokich temperatur. Zazwyczaj stop Wooda zawiera nast\u0119puj\u0105ce proporcje metali: bizmut 5 do 8 cz\u0119\u015Bci o\u0142\u00F3w 4 cz\u0119\u015Bci cyna 2 cz\u0119\u015Bci kadm 1 do 2 cz\u0119\u015Bci Zmiana proporcji poszczeg\u00F3lnych metali w stopie ma znaczny wp\u0142yw na jego temperatur\u0119 topnienia. Wg Tablic Chemicznych Mizerskiego, najni\u017Csz\u0105 temperatur\u0119 topnienia (65,5 &deg;C) posiada stop zawieraj\u0105cy dok\u0142adnie: Bi 50,1% Pb 24,9% Sn 14,6% Cd 10,4% Stop o dok\u0142adnie takim sk\u0142adzie ma g\u0119sto\u015B\u0107 d = 9,7 g/cm Zobacz te\u017C: stopy metali"@pl ,
		"Metal de Wood es una aleaci\u00F3n de 50% de bismuto, 26.7% de plomo, 13.3% de esta\u00F1o y 10% de cadmio en peso. Su punto de fusi\u00F3n es de 70 \u00B0C. Error en la cita: Metal de WoodNacimientoFallecimientoNacionalidadOcupaci\u00F3n, Patrimonio de Antonina Ivanovna Pojarkova (* -) fue una destacada, y . Realiz\u00F3 importantes exploraciones bot\u00E1nicas al [editar] Abreviatura La Pojark. se emplea para indicar a Metal de Wood como autoridad en la descripci\u00F3n y de los vegetales. Realiz\u00F3 una extensa y exhaustiva labor taxon\u00F3mica, identificando y clasificando m\u00E1s de 450 nuevas, las que publicaba habitualmente en : Trudy Bot. Inst. Akad. Nauk S.S.S.R. ; Novosti Sist. Vyssh. Rast. ; Fl. URSS, ed. Komarov; Bot. Mater. Gerb. Bot. Inst. Komarova Akad. Nauk S.S.S.R. ; Bot. Journ. , URSS; Journal Botanique de l'URSS; Fl. Murm. Prov. ; Referat. Nauch. -Issl. Rab. Akad. Nauk SSSR, Biol. ; Bot. Zhurn. ; Opred. Rast. Kavk. ; Notul. Syst. Inst. Bot. Komarov. Acad. Sci. URSS; \u010Cas. N\u00E1r. Mus. , Odd. P\u0159\u00EDr. [editar] Referencias \u2191 Gardner's Chemical Synonyms and Trade Names, John Wiley &amp; Sons, \u2191 Recolecciones bot\u00E1nicas en el C\u00E1ucaso \u2191 Algunas nuevas especies [editar] Enlaces externos *Archivo:Wikispecies-logo. svg tiene un art\u00EDculo sobre . * Antonina Ivanovna Pojarkova en"@es ,
		"\u30A6\u30C3\u30C9\u30E1\u30BF\u30EB\uFF08\u307E\u305F\u306F\u30A6\u30C3\u30BA\u30E1\u30BF\u30EB\u3001\u30A6\u30C3\u30C9\u5408\u91D1\uFF09\u306F\u4F4E\u878D\u70B9\u3092\u7279\u5FB4\u3068\u3059\u308B\u5408\u91D1\u3067\u3042\u308B\u3002\u7D44\u6210\u306F\u30D3\u30B9\u30DE\u30B950%\u3001\u925B26.7%\u3001\u932B13.3%\u3001\u30AB\u30C9\u30DF\u30A6\u30E010%\u3067\u3042\u308B\u3002\u5171\u6676\u6750\u6599\u3067\u878D\u70B9\u306F70\u2103\u3067\u3042\u308B\u3002 \u30DE\u30B5\u30C1\u30E5\u30FC\u30BB\u30C3\u30C4\u5DE5\u79D1\u5927\u5B66\uFF08MIT\uFF09\u306E\u30A6\u30C3\u30C9\u535A\u58EB\u304C\u767A\u660E\u3057\u305F\u3002\u30B3\u30FC\u30D2\u30FC\u306E\u6E29\u5EA6\u3067\u6EB6\u3051\u308B\u30B9\u30D7\u30FC\u30F3\u3068\u3044\u3046\u30C7\u30E2\u30F3\u30B9\u30C8\u30EC\u30FC\u30B7\u30E7\u30F3\u304C\u884C\u308F\u308C\u305F\u304C\u3001\u6210\u5206\u5143\u7D20\u306F\u6709\u6BD2\u3067\u3042\u308B\u3002\u4F4E\u878D\u70B9\u30CF\u30F3\u30C0\u6750\u6599\u3084\u3001\u9632\u706B\u7528\u30B9\u30D7\u30EA\u30F3\u30AF\u30E9\u30FC\u306E\u611F\u6E29\u6750\u6599\u3068\u3057\u3066\u7528\u3044\u3089\u308C\u308B\u3002 \u68EE\u535A\u55E3\u306E\u30DF\u30B9\u30C6\u30EA\u30FC\u3067\u3001\u30A6\u30C3\u30C9\u5408\u91D1\u3092\u9375\u306E\u6750\u6599\u306B\u3059\u308B\u8A71\u304C\u3042\u308B\u3002\u307E\u305F\u3001\u30B4\u30EB\u30B413\u3067\u306F\u30A6\u30C3\u30C9\u5408\u91D1\u3092\u9283\u306E\u6750\u6599\u306B\u3059\u308B\u8A71\u304C\u3042\u308B\u304C\u3001\u3069\u3061\u3089\u3082\u5F37\u5EA6\u304C\u5145\u5206\u304B\u3069\u3046\u304B\u306F\u7591\u554F\u3067\u3042\u308B\u3002 \u305D\u306E\u4ED6\u306E\u4F4E\u878D\u70B9\u5408\u91D1\u306B\u306F\u30ED\u30FC\u30BA\u30E1\u30BF\u30EB\u3001\u30AC\u30EA\u30F3\u30B9\u30BF\u30F3\u3001NaK\u4ED6\u3001\u30A4\u30F3\u30B8\u30A6\u30E0\u3084\u30D3\u30B9\u30DE\u30B9\u306E\u5408\u91D1\u304C\u3042\u308B\u3002"@ja ,
		"Woodsmetaal (Wood's metal) is een giftige smeltbare legering met een smeltpunt rond 68\u00B0C; het smelt dus in heet water. Het wordt samengesteld uit bismut, lood, tin en cadmium. Het werd genoemd naar Robert Williams Wood."@nl ,
		"Woods metall \u00E4r en mycket l\u00E4ttsm\u00E4lt legering. Litteraturuppgifter om sm\u00E4ltpunkten varierar fr\u00E5n 60,5 \u00B0C till 71 \u00B0C trots att uppgiven sammans\u00E4ttning \u00E4r densamma. F\u00F6rklaringen till att sm\u00E4lttemperaturen anges s\u00E5 olika kan vara avrundningsfel eller att sp\u00E5r av andra \u00E4mnen finns med som f\u00F6roreningar i varierande m\u00E4ngder. Densiteten \u00E4r 9600 kg/m. Kadmiuminneh\u00E5llet g\u00F6r legeringen h\u00E4lsofarlig. Om kadmium utesluts blir sm\u00E4ltpunkten 98 &deg;C. Ett ogiftigt alternativ \u00E4r Fields metall. Uppfinnare \u00E4r metallurgen Robert William (Bill) Wood (1868\u20131955), professor i fysik, Baltimore, USA. En liknande blandning med samma \u00E4mnen har \u00E4ven kallats Lichtenbergs metall. Anv\u00E4ndningsomr\u00E5den: termos\u00E4kringar i el-apparater utl\u00F6sningssprintar i sprinklermunstycken avgjutning av v\u00E4rmek\u00E4nsliga f\u00F6rem\u00E5l, t ex lacksigill. fyllningsmaterial vid formning av tunnv\u00E4ggiga r\u00F6r. Handelsnamn f\u00F6r produkter f\u00F6r detta \u00E4ndam\u00E5l \u00E4r Bendalloy och Cerrobend"@sv ,
		"Das Woodsche Metall, Woodmetall oder auch Wood'sche Legierung (engl. Wood's metal) ist eine Legierung in der N\u00E4he des quatern\u00E4ren Eutektikums im System Bismut-Blei-Cadmium-Zinn, die bei etwa 73\u201377 \u00B0C schmilzt. Damit gen\u00FCgt bereits hei\u00DFes Wasser, um sie zu schmelzen."@de ;
	rdfs:comment	"Wood's metal, named for American metallurgist B. Wood, is also known as Lipowitz's alloy or by the commercial names cerrobend, bendalloy or pewtalloy. It is a fusible alloy with a melting point of approximately 70 \u00B0C. It is a eutectic alloy of 50% bismuth, 26.7% lead, 13.3% tin, and 10% cadmium by weight."@en ,
		"Woodin metalli on metalliseos, joka sis\u00E4lt\u00E4\u00E4 44,5% vismuttia, 35,5% lyijy\u00E4, 10,0% kadmiumia ja 10,0% tinaa. Woodin metallin sulamispiste on noin 70\u00B0C. Woodin metallia k\u00E4ytet\u00E4\u00E4n alhaisen l\u00E4mp\u00F6tilan juote- ja valumetallina, tulessa sulavina venttiilein\u00E4 sprinklerj\u00E4rjestelmiss\u00E4."@fi ,
		"Woodsmetaal (Wood's metal) is een giftige smeltbare legering met een smeltpunt rond 68\u00B0C; het smelt dus in heet water. Het wordt samengesteld uit bismut, lood, tin en cadmium. Het werd genoemd naar Robert Williams Wood."@nl ,
		"Woods metall \u00E4r en mycket l\u00E4ttsm\u00E4lt legering. Litteraturuppgifter om sm\u00E4ltpunkten varierar fr\u00E5n 60,5 \u00B0C till 71 \u00B0C trots att uppgiven sammans\u00E4ttning \u00E4r densamma. F\u00F6rklaringen till att sm\u00E4lttemperaturen anges s\u00E5 olika kan vara avrundningsfel eller att sp\u00E5r av andra \u00E4mnen finns med som f\u00F6roreningar i varierande m\u00E4ngder. Densiteten \u00E4r 9600 kg/m. Kadmiuminneh\u00E5llet g\u00F6r legeringen h\u00E4lsofarlig. Om kadmium utesluts blir sm\u00E4ltpunkten 98 &deg;C."@sv ,
		"Das Woodsche Metall, Woodmetall oder auch Wood'sche Legierung (engl. Wood's metal) ist eine Legierung in der N\u00E4he des quatern\u00E4ren Eutektikums im System Bismut-Blei-Cadmium-Zinn, die bei etwa 73\u201377 \u00B0C schmilzt. Damit gen\u00FCgt bereits hei\u00DFes Wasser, um sie zu schmelzen."@de ,
		"Metal de Wood es una aleaci\u00F3n de 50% de bismuto, 26.7% de plomo, 13.3% de esta\u00F1o y 10% de cadmio en peso. Su punto de fusi\u00F3n es de 70 \u00B0C. Error en la cita: Metal de WoodNacimientoFallecimientoNacionalidadOcupaci\u00F3n, Patrimonio de Antonina Ivanovna Pojarkova (* -) fue una destacada, y . Realiz\u00F3 importantes exploraciones bot\u00E1nicas al [editar] Abreviatura La Pojark. se emplea para indicar a Metal de Wood como autoridad en la descripci\u00F3n y de los vegetales."@es ,
		"Wood\u016Fv kov je p\u00E1jka s teplotu t\u00E1n\u00ED p\u0159ibli\u017En\u011B 70\u00B0C. Kov je pojmenov\u00E1n po americk\u00E9m metalurgovi B. Woodovi, ale prod\u00E1v\u00E1 se pod mnoha dal\u0161\u00EDmi zna\u010Dkami. Je to prakticky eutektick\u00E1 slitina 4 kov\u016F: c\u00EDnu (Sn) [13%], olova(Pb)[26%], bizmutu (Bi) [48%], a kadmia (Cd)[13%] Teplota t\u00E1n\u00ED je: 70\u00B0C, tedy m\u00E9n\u011B ne\u017E je teplota varu vody za b\u011B\u017En\u00E9ho tlaku. Hlavn\u00EDm zp\u016Fsobem pou\u017Eit\u00ED t\u00E9to slitiny jsou nejr\u016Fzn\u011Bj\u0161\u00ED pojistky a po\u017E\u00E1rn\u00ED \u010Didla."@cs ,
		"\u0421\u043F\u043B\u0430\u0432 \u0412\u0443\u0434\u0430 \u2014 \u0442\u044F\u0436\u0435\u043B\u044B\u0439, \u043B\u0435\u0433\u043A\u043E\u043F\u043B\u0430\u0432\u043A\u0438\u0439 \u0441\u043F\u043B\u0430\u0432, \u0438\u0437\u043E\u0431\u0440\u0435\u0442\u0435\u043D\u043D\u044B\u0439 \u0432 1860 \u0433\u043E\u0434\u0443 \u0411. \u0412\u0443\u0434\u043E\u043C. \u0422\u0435\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u0430 \u043F\u043B\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F 65,5 \u00B0C, \u043F\u043B\u043E\u0442\u043D\u043E\u0441\u0442\u044C 9720 \u043A\u0433/\u043C\u00B3."@ru ,
		""@ja ,
		"Stop Wooda - stop niskotopliwy (topi si\u0119 ju\u017C w temperaturze 66-72\u00B0C), srebrnobia\u0142y, drobnoziarnisty, sk\u0142adaj\u0105cy si\u0119 z bizmutu, kadmu, o\u0142owiu i cyny. Stop ten zosta\u0142 wynaleziony przez Roberta W. Wooda, kt\u00F3ry by\u0142 profesorem fizyki w Baltimore. Stop ten jest stosowany: w jubilerstwie do lutowania, w bezpiecznikach przeciwpo\u017Carowych jako element topikowy, kt\u00F3rego stopienie przerywa obw\u00F3d elektryczny i uruchamia alarm, jako materia\u0142 do os\u0142on przed promieniowaniem rentgenowskim (np."@pl .
@prefix skos:	<http://www.w3.org/2004/02/skos/core#> .
@prefix ns5:	<http://dbpedia.org/resource/Category:> .
<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal>	skos:subject	ns5:Fusible_alloys .
@prefix ns6:	<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal/> .
<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal>	dbpprop:relatedInstance	ns6:convert1 ,
		ns6:convert2 ;
	dbpprop:hasPhotoCollection	<http://www4.wiwiss.fu-berlin.de/flickrwrappr/photos/Wood%27s_metal> .
@prefix dbpedia:	<http://dbpedia.org/resource/> .
dbpedia:Cerrobend	dbpprop:redirect	<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal> .
dbpedia:Lipowitz_Metal	dbpprop:redirect	<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal> .
dbpedia:Cerabend	dbpprop:redirect	<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal> .
<http://dbpedia.org/resource/Lipowitz%27s_Alloy>	dbpprop:redirect	<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal> .
dbpedia:Wood_metal	dbpprop:redirect	<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal> .
dbpedia:Woods_metal	dbpprop:redirect	<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal> .
<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_Metal>	dbpprop:redirect	<http://dbpedia.org/resource/Wood%27s_metal> .