@prefix dbpprop:	<http://dbpedia.org/property/> .
@prefix dbpedia:	<http://dbpedia.org/resource/> .
dbpedia:Augustine_of_Hippo	dbpprop:schoolTradition	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Chrysippus	dbpprop:schoolTradition	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Epictetus	dbpprop:schoolTradition	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Panaetius	dbpprop:schoolTradition	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Zeno_of_Citium	dbpprop:notableIdeas	dbpedia:Stoicism ;
	dbpprop:schoolTradition	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Posidonius	dbpprop:schoolTradition	dbpedia:Stoicism .
@prefix dbpedia-owl:	<http://dbpedia.org/ontology/> .
dbpedia:Writings_of_Marcus_Tullius_Cicero	dbpedia-owl:influencedBy	dbpedia:Stoicism .
@prefix ns3:	<http://dbpedia.org/ontology/Person/> .
dbpedia:Writings_of_Marcus_Tullius_Cicero	ns3:influencedBy	dbpedia:Stoicism ;
	dbpprop:influences	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Plato	ns3:influenced	dbpedia:Stoicism ;
	dbpedia-owl:influenced	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Cicero	dbpedia-owl:influencedBy	dbpedia:Stoicism ;
	ns3:influencedBy	dbpedia:Stoicism ;
	dbpprop:influences	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Baruch_Spinoza	dbpedia-owl:influencedBy	dbpedia:Stoicism ;
	ns3:influencedBy	dbpedia:Stoicism ;
	dbpprop:influences	dbpedia:Stoicism .
@prefix foaf:	<http://xmlns.com/foaf/0.1/> .
@prefix ns5:	<http://en.wikipedia.org/wiki/> .
dbpedia:Stoicism	foaf:page	ns5:Stoicism ;
	dbpprop:reference	<http://www.formalontology.it/logic-stoics.htm> ,
		<http://www.bbc.co.uk/radio4/history/inourtime/inourtime_20050303.shtml> ,
		<http://www.newstoa.com> ,
		<http://puffin.creighton.edu/phil/Stephens/rebirth_of_stoicism.htm> ,
		<http://philpapers.org/browse/6271> .
@prefix rdfs:	<http://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#> .
dbpedia:Stoicism	rdfs:label	"Estoicismo"@pt ,
		"Stoicism"@en ,
		"Sztoikus filoz\u00F3fia"@hu ,
		"Stoalaisuus"@fi ,
		"Stoa"@de ,
		"\u65AF\u591A\u4E9E\u5B78\u6D3E"@zh ,
		"Stoicism"@sv ,
		"Stoikerne"@no ,
		"Stoa"@ro ,
		"Esto\u00EFcisme"@ca ,
		"Stoicismus"@cs ,
		"Sto\u00EFcisme"@fr ,
		"\u30B9\u30C8\u30A2\u6D3E"@ja ,
		"\u0421\u0442\u043E\u0457\u0446\u0438\u0437\u043C"@uk ,
		"\u0421\u0442\u043E\u0438\u0446\u0438\u0437\u043C"@ru ,
		"Stoicismo"@it ,
		"Stoac\u0131l\u0131k"@tr ,
		"Stoa"@nl ,
		"Stoicyzm"@pl ,
		"Estoicismo"@es ;
	dbpprop:abstract	"El estoicismo es uno de los movimientos filos\u00F3ficos que, dentro del per\u00EDodo helen\u00EDstico, mayor importancia y difusi\u00F3n adquiri\u00F3. Fundado por Zen\u00F3n de Citio en el 301 a.C. , adquiri\u00F3 gran difusi\u00F3n por todo el mundo greco-romano, gozando de especial popularidad entre las \u00E9lites romanas. Su per\u00EDodo de preeminencia va del siglo III a.C. hasta finales del siglo II d.C. Tras esto, dio signos de agotamiento que coincidieron con la descomposici\u00F3n social del Alto Imperio Romano y el auge del cristianismo."@es ,
		"\u0421\u0442\u043E\u0457\u0446\u0438\u0301\u0437\u043C \u2014 \u0432\u0447\u0435\u043D\u043D\u044F \u043E\u0434\u043D\u0456\u0454\u0457 \u0437 \u043D\u0430\u0439\u0431\u0456\u043B\u044C\u0448 \u0432\u043F\u043B\u0438\u0432\u043E\u0432\u0438\u0445 \u0444\u0456\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0448\u043A\u0456\u043B \u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456, \u0437\u0430\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u043E\u0457 \u0431\u043B\u0438\u0437\u044C\u043A\u043E 300 \u0440. \u0434\u043E \u043D. \u0435. \u0421\u0432\u043E\u0454 \u0456\u043C'\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430 \u043E\u0442\u0440\u0438\u043C\u0430\u043B\u0430 \u043F\u043E \u043D\u0430\u0437\u0432\u0456 \u043F\u043E\u0440\u0442\u0438\u043A\u0430 \u0421\u0442\u043E\u044F \u041F\u043E\u0439\u043A\u0438\u043B\u0435 (\u0433\u0440\u0435\u0446. \u03C3\u03C4\u03BF\u03AC \u03C0\u03BF\u03B9\u03BA\u03AF\u03BB\u03B7, \u0431\u0443\u043A\u0432. \u00AB\u0440\u043E\u0437\u043F\u0438\u0441\u043D\u0438\u0439 \u043F\u043E\u0440\u0442\u0438\u043A\u00BB), \u0434\u0435 \u0437\u0430\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u0438\u043A \u0441\u0442\u043E\u0457\u0446\u0438\u0437\u043C\u0443, \u0417\u0435\u043D\u043E\u043D \u0456\u0437 \u041A\u0456\u0442\u0456\u043E\u043D\u0430, \u0432\u043F\u0435\u0440\u0448\u0435 \u0432\u0438\u0441\u0442\u0443\u043F\u0438\u0432 \u0432 \u044F\u043A\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0441\u0430\u043C\u043E\u0441\u0442\u0456\u0439\u043D\u043E\u0433\u043E \u0432\u0447\u0438\u0442\u0435\u043B\u044F. \u0421\u0442\u043E\u0457\u043A\u0438 \u0432\u0432\u0430\u0436\u0430\u043B\u0438 \u043B\u043E\u0433\u0456\u043A\u0443, \u0444\u0456\u0437\u0438\u043A\u0443 \u0456 \u0435\u0442\u0438\u043A\u0443 \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u043D\u0430\u043C\u0438 \u0444\u0456\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444\u0456\u0457. \u0412\u0456\u0434\u043E\u043C\u0435 \u0457\u0445 \u043F\u043E\u0440\u0456\u0432\u043D\u044F\u043D\u043D\u044F \u0444\u0456\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444\u0456\u0457 \u0437 \u0444\u0440\u0443\u043A\u0442\u043E\u0432\u0438\u043C \u0441\u0430\u0434\u043E\u043C, \u0434\u0435 \u043B\u043E\u0433\u0456\u043A\u0430 \u2013 \u0441\u0430\u0434\u043E\u0432\u0430 \u043E\u0433\u043E\u0440\u043E\u0436\u0430, \u0435\u0442\u0438\u043A\u0430 \u2013 \u0444\u0440\u0443\u043A\u0442\u043E\u0432\u0435(\u0444\u0440\u0443\u043A\u0442\u043E\u0432\u0456) \u0434\u0435\u0440\u0435\u0432\u043E(\u0430), \u0430 \u0444\u0456\u0437\u0438\u043A\u0430 \u2013 \u043F\u043B\u043E\u0434\u0438 \u0434\u0435\u0440\u0435\u0432\u0430, \u0442\u043E\u0431\u0442\u043E \u0440\u0435\u0437\u0443\u043B\u044C\u0442\u0430\u0442, \u0449\u043E \u0431\u0430\u0437\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u043D\u0430 \u043F\u0435\u0432\u043D\u0438\u0445 (\u043E\u0431\u0443\u043C\u043E\u0432\u043B\u0435\u043D\u043E-\u0432\u0438\u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u0438\u0445) \u043F\u0440\u0438\u043D\u0446\u0438\u043F\u0430\u0445 \u0456 \u043E\u0431\u043C\u0435\u0436\u0435\u043D\u0438\u0439 \u043F\u0435\u0432\u043D\u0438\u043C\u0438 \u0440\u0430\u043C\u043A\u0430\u043C\u0438. \u0421\u0442\u043E\u0457\u0446\u0438\u0437\u043C \u0431\u0443\u0432 \u0432\u043F\u043B\u0438\u0432\u043E\u0432\u0438\u043C \u0444\u0456\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444\u0441\u044C\u043A\u0438\u043C \u043D\u0430\u043F\u0440\u044F\u043C\u043A\u043E\u043C \u0432\u0456\u0434 \u0435\u043F\u043E\u0445\u0438 \u0440\u0430\u043D\u043D\u044C\u043E\u0433\u043E \u0435\u043B\u0456\u043D\u0456\u0437\u043C\u0443 \u0430\u0436 \u0434\u043E \u043A\u0456\u043D\u0446\u044F \u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0433\u043E \u0441\u0432\u0456\u0442\u0443. \u0421\u0432\u0456\u0439 \u0432\u043F\u043B\u0438\u0432 \u0446\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430 \u0437\u0430\u043B\u0438\u0448\u0430\u043B\u0430 \u0456 \u043D\u0430 \u043F\u043E\u0434\u0430\u043B\u044C\u0448\u0456 \u0444\u0456\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444\u0441\u044C\u043A\u0456 \u0435\u043F\u043E\u0445\u0438."@uk ,
		"A sztoikus filoz\u00F3fia vagy sztoicizmus a Kr. e. 310 k\u00F6r\u00FCl Kitioni Z\u00E9n\u00F3n (Zeno of Citium) \u00E1ltal Ath\u00E9nban alap\u00EDtott, az antik korban \u00E9s kora k\u00F6z\u00E9pkorban igen befoly\u00E1sos sztoikus filoz\u00F3fiai iskola tanainak (a szto\u00E1nak) az \u00F6sszess\u00E9ge. A \u201Esztoikus\u201D sz\u00F3 a g\u00F6r\u00F6g \u03A3\u03C4\u03BF\u03AC = sztoa = \u201E(oszlop)csarnok\u201D, \u201Eterasz\u201D sz\u00F3b\u00F3l ered, mivel az el\u0151ad\u00E1sokat \u00E9s \u00F6sszej\u00F6veteleket az Ath\u00E9ni piact\u00E9r el\u0151csarnokaiban (sztoa poikil\u00E9) tartott\u00E1k. Z\u00E9n\u00F3n ut\u00F3dai az iskola \u00E9l\u00E9n Khr\u00FCszipposz \u00E9s Kleanth\u00E9sz voltak, de az iskola k\u00F6vet\u0151i \u00E9s m\u0171vel\u0151i k\u00F6z\u00F6tt olyan, j\u00F3val s\u00FAlyosabb nevek is vannak, mint Marcus Tullius Cicero r\u00F3mai sz\u00F3nok, filoz\u00F3fus \u00E9s \u00E1llamf\u00E9rfi, Lucius Annaeus Seneca filoz\u00F3fus \u00E9s politikus, vagy Marcus Aurelius r\u00F3mai cs\u00E1sz\u00E1r \u00E9s filoz\u00F3fus. A sztoikus filoz\u00F3fia az addigi g\u00F6r\u00F6g term\u00E9szetfiloz\u00F3fiai hagyom\u00E1nynak n\u00E9mileg ellentmondva, Sz\u00F3krat\u00E9szhez h\u00EDven, ink\u00E1bb (b\u00E1r nem kiz\u00E1r\u00F3lag) a t\u00E1rsadalomra \u00E9s az emberekre, a hum\u00E1numra ir\u00E1nyult, p\u00E9ld\u00E1ul minden ember azonos \u00E9rt\u00E9k\u0171s\u00E9g\u00E9t hirdett\u00E9k, \u00E9s \u00E1ltal\u00E1ban is a holizmust, az univerzum m\u00E9lyen fekv\u0151 egys\u00E9g\u00E9t tartott\u00E1k hangs\u00FAlyozand\u00F3nak, valamint a panteizmust, amely tan\u00EDt\u00E1s szerint az isten(ek) egyl\u00E9nyeg\u0171(ek) a term\u00E9szettel, az univerzummal. A keleti filoz\u00F3fi\u00E1k k\u00F6z\u00FCl legink\u00E1bb a buddhizmussal rokon\u00EDthat\u00F3 ez az ir\u00E1nyzat."@hu ,
		"Stoicismus byl filosofick\u00FD sm\u011Br, kter\u00FD vyrostl zvl\u00E1\u0161t\u011B z ko\u0159en\u016F u\u010Den\u00ED kynick\u00E9ho v hel\u00E9nistick\u00E9m obdob\u00ED evropsk\u00E9ho starov\u011Bku, kter\u00E9 za\u010D\u00EDn\u00E1 v\u00FDboji Alexandra Velik\u00E9ho a uzav\u00EDr\u00E1 se s koncem \u0159\u00EDmsk\u00E9 republiky. Obdob\u00ED 4. st. p\u0159. n. l. - 1. st. n. l."@cs ,
		"Stoalaisuus oli hellenistisen filosofian koulukunta, joka vaikutti useiden vuosisatojen ajan antiikin Kreikan ja Rooman yl\u00E4luokan moraaliseen ajatteluun. Stoalaisuuteen yhdistet\u00E4\u00E4n mielenrauhan tavoittelu ja tunteiden hillint\u00E4 (apatheia). Stoalaisuuden perusti Zenon Kitionilainen Ateenassa 300- ja 200-lukujen eaa. vaihteessa. Stoalainen oppi oli suosittu ja eri oloihin mukautuva, ja sill\u00E4 oli paljon seuraajia kautta Kreikan ja Rooman valtakunnan, aina siihen saakka kun keisari Justinianus I sulki Ateenan pakanalliset filosofikoulut vuonna 529. Stoalaiset katsoivat intohimoisten tunteiden olevan seurausta virheellisist\u00E4 arvostelmista. Viisaalla, moraalisesti ja intellektuaalisesti t\u00E4ydellistyneell\u00E4 ihmisell\u00E4, ei olisi t\u00E4llaisia tunteita, koska h\u00E4nell\u00E4 olisi vain tosia arvostelmia. Metafysiikassa stoalaiset kannattivat sek\u00E4 kosmista determinismi\u00E4 ett\u00E4 ihmisen tahdon vapautta, ja katsoivat, ett\u00E4 ihmiselle on hyveellist\u00E4 omata sellainen tahto, joka on luonnon mukainen. T\u00E4m\u00E4n vuoksi stoalaiset esittiv\u00E4t filosofiansa el\u00E4m\u00E4ntapana, jossa oleellista ei ollut se, mit\u00E4 henkil\u00F6 sanoi, vaan se, miten h\u00E4n eli. My\u00F6hemm\u00E4t roomalaiset stoalaiset, kuten Seneca ja Epiktetos, painottivat hyveen olevan ainoa asia, joka on tarpeen ihmisen onnellisuudelle. N\u00E4in stoalainen viisas oli immuuni ulkoa p\u00E4in kohtaaville onnettomuuksille. T\u00E4st\u00E4 on seurausta ajatus stoalaisesta mielentyyneydest\u00E4 onnettomuuksien edess\u00E4, vaikkakaan yleens\u00E4 ei oteta huomioon, ett\u00E4 stoalaisuudessa vain viisaan saatettiin n\u00E4hd\u00E4 olevan todella vapaa, ja ett\u00E4 kaikki moraalin huonous oli yht\u00E4 paheellista. Stoalaisuus asetetaan usein vastakkain epikurolaisuuden kanssa. T\u00E4h\u00E4n ovat syin\u00E4 muun muassa p\u00E4invastaiset n\u00E4kemykset onnellisuuden olemuksesta sek\u00E4 se, ett\u00E4 stoalaiset uskoivat kohtaloon ja Jumalan l\u00E4sn\u00E4oloon t\u00E4ss\u00E4 maailmassa, kun taas epikurolaiset kielsiv\u00E4t kummankin."@fi ,
		"L'esto\u00EFcisme \u00E9s un sistema filos\u00F2fic fundat per Zen\u00F3 de C\u00EDtion. El nom de l'escola estoica prov\u00E9 del lloc on Zen\u00F3 impartia els seus ensenyaments: un p\u00F2rtic (stoa) d'Atenes. En un sentit ampli, es poden considerar estoiques totes les doctrines \u00E8tiques que defensen la indifer\u00E8ncia envers els plaers i dolors externs, i l'austeritat en els propis desitjos. Ara b\u00E9, en un sentit estricte es coneix com esto\u00EFcisme tant el corrent filos\u00F2fic grecorom\u00E0, iniciat per Zen\u00F3, com la teoria \u00E8tica mantinguda per aquests fil\u00F2sofs. L'\u00E8tica estoica es basa en una particular concepci\u00F3 del m\u00F3n: el cosmos est\u00E0 governat per una llei o ra\u00F3 universal que determina el dest\u00ED de tot el que s'hi esdev\u00E9, i que \u00E9s la mateixa per a la natura que per a l'\u00E9sser hum\u00E0. Per tant, l'\u00E9sser hum\u00E0 est\u00E0 limitat per un dest\u00ED inexorable que no pot controlar i davant el qual nom\u00E9s pot resignar-se. Tenint en compte aix\u00F2, considera que la conducta correcta tant sols \u00E9s possible en el si d'una vida tranquil\u00B7la, aconseguida gr\u00E0cies a la impertorbabilitat de l'\u00E0nima, \u00E9s a dir, mitjan\u00E7ant la insensibilitat envers el plaer i envers el dolor. Aquesta impertorbabilitat nom\u00E9s ser\u00E0 assolible en el coneixement i l'assumpci\u00F3 de la ra\u00F3 universal que regeix la natura, i per tant, en una vida completament d'acord amb aquesta ra\u00F3 universal. Com l'epicureisme, la filosofia estoica va tenir molts seguidors durant tot el per\u00EDode hel\u00B7len\u00EDstic i tamb\u00E9 en l'\u00E8poca romana. Un dels m\u00E9s reconeguts \u00E9s S\u00E8neca. Els estoics tamb\u00E9 divideixen la filosofia en tres disciplines: l\u00F2gica, f\u00EDsica i \u00E8tica."@ca ,
		"Stoac\u0131l\u0131k, kurucusu K\u0131br\u0131s'l\u0131 Zenon olan felsefe okulu. Hellenistik felsefenin en \u00F6nemli felefelerindendir. Zenon okulunu Atina'da Stoa Poikile denilen yerde kurmu\u015Ftur. Kelime anlam\u0131 olarak Stoa Poikile resimlerle s\u00FCslenmi\u015F direklerden meydana gelen bir galeri g\u00F6r\u00FCn\u00FCm\u00FCndedir. Okulun bu adla an\u0131lmas\u0131n\u0131n sebebi budur. Stoac\u0131lar do\u011Faya uygun ya\u015Famay\u0131 felsefi olarak benisemi\u015Fler ve d\u00FCnya vatanda\u015Fl\u0131\u011F\u0131n\u0131 savunmu\u015Flard\u0131r. Mutluluk d\u0131\u015F ko\u015Fullara ba\u011Fl\u0131 olmamal\u0131d\u0131r \u00F6nermesini dile getirmi\u015Flerdir."@tr ,
		"Lo stoicismo \u00E8 una corrente filosofica e spirituale fondata nel 308 a.C. ad Atene da Zenone di Cizio, con un forte orientamento etico. Tale filosofia prende il suo nome dal portico dipinto (in greco \u03C3\u03C4\u03BF\u1F70 \u03C0\u03BF\u03B9\u03BA\u03AF\u03BB\u03B7, pron. sto\u00E0 poik\u00EDle) dove Zenone di Cizio impartiva le sue lezioni. Gli stoici sostennero le virt\u00F9 dell'autocontrollo e del distacco dalle cose terrene, portate all'estremo nell'ideale dell'atarassia, come mezzi per raggiungere l'integrit\u00E0 morale e intellettuale. Nell'ideale stoico \u00E8 il dominio sulle passioni che permette allo spirito il raggiungimento della saggezza. Riuscire \u00E8 un compito individuale, e scaturisce dalla capacit\u00E0 del saggio di disfarsi delle idee e dei condizionamenti che la societ\u00E0 in cui vive gli ha inculcato. Lo stoico tuttavia non disprezza la compagnia degli altri uomini, e l'aiuto ai pi\u00F9 bisognosi \u00E8 una pratica raccomandata. Tra gli stoici pi\u00F9 importanti troviamo numerosi filosofi e uomini di stato greci e romani. Il disprezzo per le ricchezze e la gloria mondana la resero una filosofia adottata sia da imperatori che da schiavi. Cleante, Crisippo, Seneca, Catone, Anneo Cornuto e Persio furono personalit\u00E0 importanti della scuola stoica."@it ,
		"Stoicism, fr\u00E5n grekiskans stoa poikile (\u2019pelarhall\u2019), en filosofisk riktning i det antika Grekland med filosofer som Zenon fr\u00E5n Kition, Cleanthes, Chrysippos samt romarna Cicero, Seneca, Marcus Aurelius och Epiktetos med flera. Stoikerna organiserade sig i Aten omkring \u00E5r 310 f. Kr. d\u00E5 man beskrev v\u00E4rlden som sammansatt enligt reglerna i den formaliserade logiken, fysiken och naturetiken. Stoicismen kan h\u00E4rledas till cynismen, en tidigare filosofisk skola i Grekland. Man hyllade logos som den h\u00F6gsta principen i det att logos s\u00E5gs som den princip eller \u00F6verordnade naturlag som mekaniskt styrde allt skeende i v\u00E4rlden. I modern tid \u00E4r den stoiska etiken mest k\u00E4nd. Stoikerna ans\u00E5g att m\u00E4nniskan m\u00E5ste motst\u00E5 de impulser som ges av drifterna i form av k\u00E4rlek, lust, hat, fruktan, sm\u00E4rta och s\u00E5 vidare. Det objektivt goda ans\u00E5g man ligga i sinnestillst\u00E5ndet, i vishet och \u00E5terh\u00E5llsamhet."@sv ,
		"Stoicism was a school of Hellenistic philosophy founded in Athens by Zeno of Citium in the early 3rd century BC. The stoics considered destructive emotions to be the result of errors in judgment, and that a sage, or person of \"moral and intellectual perfection,\" would not undergo such emotions. Stoics were concerned with the active relationship between cosmic determinism and human freedom, and the belief that it is virtuous to maintain a will that is in accord with nature. Because of this, the Stoics presented their philosophy as a way of life, and they thought that the best indication of an individual's philosophy was not what a person said but how he or she behaved. Later Roman Stoics, such as Seneca and Epictetus, emphasized that because \"virtue is sufficient for happiness,\" a sage was immune to misfortune. This belief is similar to the meaning of the phrase 'stoic calm', though the phrase does not include the \"radical ethical\" Stoic views that only a sage can be considered truly free, and that all moral corruptions are equally vicious. Stoic doctrine was a popular and durable philosophy, with a following throughout Greece and the Roman Empire, from its founding until the closing of all philosophy schools in 529 AD by order of the Emperor Justinian I, who perceived their pagan character to be at odds with his Christian faith."@en ,
		"\u30B9\u30C8\u30A2\u6D3E\uFF08\u30B9\u30C8\u30A2\u306F\u3001\u82F1&#58; Stoicism\uFF09\u306F\u3001\u30D8\u30EC\u30CB\u30BA\u30E0\u6642\u4EE3\u306B\u6210\u7ACB\u3057\u305F\u54F2\u5B66\u306A\u3044\u3057\u305D\u306E\u5B66\u6D3E\u3067\u3042\u308B\u3002\u3053\u306E\u6D3E\u306B\u3061\u306A\u3080\u30B9\u30C8\u30A4\u30C3\u30AF(stoic)\u3068\u3044\u3046\u8A00\u8449\u304C\u793A\u3059\u3088\u3046\u306B\u3001\u7981\u6B32\u7684\u306A\u601D\u60F3\u3068\u614B\u5EA6\u306B\u3088\u3063\u3066\u77E5\u3089\u308C\u308B\u3002\u30D8\u30EC\u30CB\u30BA\u30E0\u6642\u4EE3\u4EE5\u964D\u306E\u53E4\u4EE3\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u30FB\u30ED\u30FC\u30DE\u306E\u6642\u4EE3\u306B\u304A\u3044\u3066\u306F\u30A2\u30AB\u30C7\u30E1\u30A4\u30A2\u5B66\u6D3E\u3001\u900D\u9065\u5B66\u6D3E\u3001\u30A8\u30D4\u30AF\u30ED\u30B9\u6D3E\u3068\u4E26\u3093\u3067\u56DB\u5927\u5B66\u6D3E\u3068\u3055\u308C\u3066\u3044\u305F\u3002\u30B9\u30C8\u30A2\u6D3E\u306A\u308B\u540D\u306F\u3001\u30BC\u30CE\u30F3\u304C\u30A2\u30C6\u30CA\u30A4\u306E\u5F69\u8272\u67F1\u5ECA\uFF08\u30B9\u30C8\u30A2\u30FB\u30DD\u30A4\u30AD\u30EC\uFF09\u3067\u6559\u6388\u3057\u3066\u3044\u305F\u3053\u3068\u306B\u3061\u306A\u3080\u3002 \u3068\u304F\u306B\u53E4\u4EE3\u30ED\u30FC\u30DE\u306E\u5171\u548C\u5236\u672B\u671F\u304B\u3089\u30AD\u30EA\u30B9\u30C8\u6559\u3092\u8A8D\u3081\u308B\u524D\u307E\u3067\u306E\u5E1D\u653F\u671F\u306B\u304A\u3051\u308B\u5F71\u97FF\u306F\u975E\u5E38\u306B\u5927\u304D\u304F\u3001\u5F8C\u8FF0\u3059\u308B\u3088\u3046\u306B\u7687\u5E1D\u3059\u3089\u305D\u308C\u306B\u5E30\u4F9D\u3057\u305F\u3002"@ja ,
		"O estoicismo \u00E9 uma doutrina filos\u00F3fica que afirma que todo o universo \u00E9 corp\u00F3reo e governado por um Logos divino (no\u00E7\u00E3o que os est\u00F3icos tomam de Her\u00E1clito e desenvolvem). A alma est\u00E1 identificada com este princ\u00EDpio divino, como parte de um todo ao qual pertence. Este l\u00F3gos (ou raz\u00E3o universal) ordena todas as coisas: tudo surge a partir dele e de acordo com ele, gra\u00E7as a ele o mundo \u00E9 um kosmos (termo que em grego significa \"harmonia\"). A partir disso surgem duas conseq\u00FC\u00EAncias \u00E9ticas: deve-se \u00ABviver conforme a natureza\u00BB: sendo a natureza essencialmente o logos, essa m\u00E1xima \u00E9 prescri\u00E7\u00E3o para se viver de acordo com a raz\u00E3o. Sendo a raz\u00E3o aquilo por meio do que o homem torna-se livre e feliz, o homem s\u00E1bio n\u00E3o apreende o seu verdadeiro bem nos objetos externos, mas bem usando estes objetos atrav\u00E9s de uma sabedoria pela qual n\u00E3o se deixa escravizar pelas paix\u00F5es e pelas coisas externas. A \u00FAltima \u00E9poca do estoicismo, ou per\u00EDodo romano, caracteriza-se pela sua tend\u00EAncia pr\u00E1tica e religiosa, fortemente acentuada como se verifica nos Discursos e no Enchiridion de Epiteto e nos Pensamentos ou Medita\u00E7\u00F5es de Marco Aur\u00E9lio. Est\u00F3ico: Diz-se daquele que revela fortaleza de \u00E2nimo e austeridade. Impass\u00EDvel; imperturb\u00E1vel; insens\u00EDvel. A escola est\u00F3ica foi fundada no s\u00E9culo III a.C. por Zen\u00E3o de C\u00EDtio (de Cittium), e que preconizava a indiferen\u00E7a \u00E0 dor de \u00E2nimo oposta aos males e agruras da vida, em que reunia seus disc\u00EDpulos sob p\u00F3rticos (\"stoa\", em grego) situados em templos, mercados e gin\u00E1sios. Foi bastante influenciada pelas doutrinas c\u00EDnica e epicurista, al\u00E9m da clara influ\u00EAncia de S\u00F3crates. O estoicismo prop\u00F5e viver de acordo com a lei racional da natureza e aconselha a indiferen\u00E7a (apathea) em rela\u00E7\u00E3o a tudo que \u00E9 externo ao ser. O homem s\u00E1bio obedece \u00E0 lei natural reconhecendo-se como uma pe\u00E7a na grande ordem e prop\u00F3sito do universo. O estoicismo floresceu na Gr\u00E9cia com Cleantes de Assos e Crisipo de Solis, sendo levada a Roma no ano 155 a.C. por Di\u00F3genes de Babil\u00F4nia. Ali seus continuadores foram Marco Aur\u00E9lio, S\u00E9neca, Epiteto e Lucano. O Antigo Estoicismo, por \u00C9mile Br\u00E9hier"@pt ,
		"Als Stoa wird eines der wirkungsm\u00E4chtigsten philosophischen Lehrgeb\u00E4ude in der abendl\u00E4ndischen Geschichte bezeichnet. Tats\u00E4chlich geht der Name (griechisch \u03C3\u03C4\u03BF\u1F70 \u03C0\u03BF\u03B9\u03BA\u03AF\u03BB\u03B7 \u2013 \u201Ebemalte Vorhalle\u201C) auf eine S\u00E4ulenhalle auf der Agora, dem Marktplatz von Athen, zur\u00FCck, in der Zenon von Kition um 300 v. Chr. seine Lehrt\u00E4tigkeit aufnahm. Ein besonderes Merkmal der stoischen Philosophie ist die kosmologische, auf Ganzheitlichkeit der Welterfassung gerichtete Betrachtungsweise, aus der sich ein in allen Naturerscheinungen und nat\u00FCrlichen Zusammenh\u00E4ngen waltendes g\u00F6ttliches Prinzip ergibt. F\u00FCr den Stoiker als Individuum gilt es, seinen Platz in dieser Ordnung zu erkennen und auszuf\u00FCllen, indem er durch die Ein\u00FCbung emotionaler Selbstbeherrschung sein Los zu akzeptieren lernt und mit Hilfe von Gelassenheit und Seelenruhe zur Weisheit strebt."@de ,
		"De Stoa of het Sto\u00EFcisme is een filosofische stroming die rond 300 v. Chr. begonnen is in Griekenland en \u00E9\u00E9n van de Hellenistische filosofie\u00EBn is. De Stoa heeft grote populariteit verworven, vooral binnen het Romeinse Rijk. Filosofisch gezien was de oude Stoa het meest creatief, maar de schrijvers van de jonge Stoa zijn het bekendst: Seneca, Epictetus, en Marcus Aurelius. Dit komt enerzijds doordat van hen werken in hun geheel zijn overgeleverd, terwijl ons van de eersten slechts fragmenten resten. Anderzijds komt dit doordat in de werken van de jonge Stoa het meest aansprekende en bekendste deel van de sto\u00EFsche filosofie, de levensfilosofie, het meest op de voorgrond treedt. Het woord stoa betekent zuilengang en staat voor de stoa poikil\u00E8 (beschilderde zuilengang). Dat was een zuilengang aan de noordkant van de Agora van Athene, alwaar de stichter van de Stoa, Zeno van Citium (Cyprus, 334-264 v. Chr. ) zijn onderwijs gaf."@nl ,
		"Stoisismen, fra gresk stoa poikile, \u00ABs\u00F8ylehall\u00BB, en bygning hvor Zenon fra Kypros underviste sine elever, er betegnelsen p\u00E5 en systematisk filosofi, datert fra rundt 300 f. Kr. , som fremmer prinsippene om logiske tanker for \u00E5 reflektere over en kosmisk forst\u00E5else av sammenhengen i naturen. Stoisismen foreskriver derfor selvkontroll og at en f\u00F8lelsesmessig innlevelse kun er forstyrrende ettersom valg skal bli tatt fra fornuften alene. Den ideelle stoiker er derfor up\u00E5virket av motgang, mer isteden preget av fasthet og kaldblodighet, s\u00E5kalt \u00ABstoisk ro\u00BB. Stoisismen anses \u00E5 v\u00E6re grunnlagt av Zenon fra Kypros. Zenon kom fra Citium, Kypros. (M\u00E5 ikke forveksles med den f\u00F8rsokratiske filosofen Zenon fra Elea). Zenon fra Kypros skrev \u00ABStaten\u00BB, et verk som fikk stor oppmerksomhet. Her argumenterte han for rettsstaten og de politiske institusjonenes allmenne gyldighet. Ingen av hans skrifter er bevart, med unntak av noen spredte sitater."@no ,
		"Stoa este o \u015Fcoal\u0103 filosofic\u0103 fondat\u0103 \u00EEn Atena de Zenon din Citium \u00EEn jurul anului 300 a. Chr. , \u00EEn perioada elenistic\u0103 a istoriei antice. Concep\u0163ia despre lume \u015Fi via\u0163\u0103 a acestei \u015Fcoli poart\u0103 numele de \"Stoicism\". Numele deriv\u0103 de la un portic cu coloane, stoa poikile, decorat de pictorul Polygnotos cu aspecte de la distrugerea Troiei, luptele Atenienilor cu Amazoanele \u015Fi b\u0103t\u0103lia de la Marathon. Aici \u00EE\u015Fi \u0163inea lec\u0163iile Zenon \u015Fi aveau loc discu\u0163iile cu discipolii s\u0103i. Stoicismul s-a dezvoltat ca o reac\u0163ie \u00EEmpotriva epicureismului, av\u00E2nd originea \u00EEn filosofia cinic\u0103 fondat\u0103 de Antisthene, un discipol al lui Socrate. \u00CEnv\u0103\u0163\u0103tura central\u0103 a stoicismului este morala derivat\u0103 din \u00EEns\u0103\u015Fi legile naturii. Acceptarea acestei eviden\u0163e compenseaz\u0103 durerea \u015Fi nefericirea, \u00EEmpac\u0103 binele cu r\u0103ul, via\u0163a cu moartea. O alt\u0103 tr\u0103s\u0103tur\u0103 const\u0103 \u00EEn recomandarea iubirii fa\u0163\u0103 de oricare alte fiin\u0163e. Stoa a avut o audien\u0163\u0103 larg\u0103 la g\u00E2nditorii greci \u015Fi romani, cunosc\u00E2nd o evolu\u0163ie de mai multe secole, \u00EEn trei perioade: Stoa veche: Zenon din Citium, urmat la conducerea \u015Fcolii de Kleanthes din Assos \u015Fi apoi de Chrysippos. Perioada mijlocie: Panaitios din Rodos, Antipatros din Tars, Poseidonios din Apameia - \u00EEnv\u0103\u0163\u0103torul lui Cicero -, Diogene din Babilon. Uneori, \u00EEn aceast\u0103 perioad\u0103 este \u00EEncadrat \u015Fi Cicero, ale c\u0103rui opere con\u0163in multe \u00EEnv\u0103\u0163\u0103turi stoice; el era \u00EEns\u0103 mai degrab\u0103 un eclectic, adept al \"Noii Academii\". Stoa t\u00E2rzie sau \"roman\u0103\" : Seneca, Epictet, Marc Aureliu."@ro ,
		"Le sto\u00EFcisme est une \u00E9cole philosophique de la Gr\u00E8ce antique, fond\u00E9e par Z\u00E9non de Kition (Citium en latin) en 301 av. J. -C. , qui a exerc\u00E9 diverses influences, jusqu'\u00E0 la p\u00E9riode classique en Europe. C'est l'une des principales philosophies de la p\u00E9riode hell\u00E9nistique, avec l'\u00E9picurisme et le scepticisme. C'est une philosophie rationaliste qui se rattache notamment \u00E0 H\u00E9raclite (id\u00E9e d'un logos universel), au cynisme, et qui reprend certains aspects de la pens\u00E9e d'Aristote. On peut r\u00E9sumer cette doctrine \u00E0 l'id\u00E9e qu'il faut vivre en accord avec la nature et la raison pour atteindre la sagesse et le bonheur, con\u00E7ue comme ataraxie, c'est-\u00E0-dire absence de troubles. Le nom de Sto\u00EFcisme vient du grec Stoa poikil\u00EA, un portique de l'Agora \u00E0 Ath\u00E8nes o\u00F9 les Sto\u00EFciens se r\u00E9unissaient et enseignaient. De l\u00E0 vient que le sto\u00EFcisme est aussi nomm\u00E9 l'\u00E9cole du Portique. Ce mot d\u00E9signe aujourd'hui, dans l'usage courant, l'aspect moral de cette philosophie : on entend en effet par sto\u00EFcisme une attitude caract\u00E9ris\u00E9e par l'indiff\u00E9rence \u00E0 la douleur et le courage face aux difficult\u00E9s de l'existence. Il ne nous reste que des fragments des premiers Sto\u00EFciens, et les seules \u0153uvres compl\u00E8tes que nous poss\u00E9dions sont celles de S\u00E9n\u00E8que, \u00C9pict\u00E8te et Marc-Aur\u00E8le. Cic\u00E9ron nous a transmis des d\u00E9bats de l'\u00E9poque hell\u00E9nistique qui nous renseignent sur l'ancien sto\u00EFcisme. Les adversaires des sto\u00EFciens nous ont \u00E9galement laiss\u00E9 des t\u00E9moignages sur leur pens\u00E9e. Ce que nous pouvons en savoir en logique, en physique et en \u00E9thique nous montre des esprits puissants et originaux qui ont marqu\u00E9 l'histoire occidentale jusqu'\u00E0 aujourd'hui. Cet article propose un expos\u00E9 des traits g\u00E9n\u00E9raux de la doctrine, nonobstant les nuances notables d'un sto\u00EFcien \u00E0 l'autre."@fr ,
		"\u65AF\u591A\u4E9E\u5B78\u6D3E\uFF0C\u53C8\u8B6F\u65AF\u591A\u5676\u5B78\u6D3E\u3001\u65AF\u591A\u845B\u5B78\u6D3E\uFF0C\u53E4\u5E0C\u814A\u54F2\u5B66\u5BB6\u829D\u8AFE\u7D04\u65BC\u897F\u5143\u524D305\u5E74\u5DE6\u53F3\u5275\u7ACB\u7684\u54F2\u5B78\u6D41\u6D3E\u3002\u8FD9\u4E2A\u5B78\u6D3E\u7684\u540D\u5B57\u65AF\u591A\u5676 (Stoa)\u9019\u500B\u8A5E\u5F59\u6765\u6E90\u4E8EStoa poikile\uFF08\u5C4B\u9802\u7684\u67F1\u5ECA\uFF09\uFF0C\u64DA\u8AAA\u7576\u6642\u4ED6\u5011\u5E38\u5728\u6B64\u7A2E\u5EFA\u7BC9\u4E0B\u8B1B\u5B78\u805A\u6703\u3002 \u54F2\u5B66\u53F2\u4E00\u822C\u628A\u65AF\u591A\u5676\u6D3E\uFF08\u4E3B\u4E49\uFF09\u5206\u62103\u4E2A\u65F6\u671F\u3002\u65AF\u591A\u5676\u6D3E\u628A\u54F2\u5B66\u5212\u5206\u4E3A\u903B\u8F91\u5B66\uFF0C\u7269\u7406\u5B66\u548C\u4F26\u7406\u5B66\u3002\u5B83\u4E00\u822C\u4E3B\u5F35\u662F\uFF1A\u7406\u6027\u80FD\u63D0\u4F9B\u300C\u5171\u540C\u6982\u5FF5\u300D(common notions)\uFF0C\u4F7F\u4EBA\u4EBA\u5177\u6709\u5171\u540C\u7684\u7D93\u9A57\uFF0C\u5F9E\u800C\uFF0C\u4EE5\u5F62\u6210\u77E5\u8B58\u3001\u771F\u7406\u7684\u6A19\u6E96\u3002\u81EA\u53E4\u5E0C\u81D8\u8D77\uFF0C\u5230\u4E2D\u4E16\u7D00\uFF0C\u66FE\u767C\u63DA\u65AF\u591A\u4E9E\u5B78\u6D3E\u7684\u5B66\u8005\u4E0D\u4E4F\u5176\u4EBA\uFF0C\u5305\u62EC\u7F85\u99AC\u54F2\u5B78\u5BB6\u585E\u5167\u5361(L.A. Seneca,3\u5E74~65\u5E74)\u3001\u897F\u8CFD\u7F85\u7B49\uFF0C\u751A\u81F3\u6709\u5E7E\u4F4D\u7F85\u99AC\u7687\u5E1D\u4EA6\u70BA\u65AF\u591A\u4E9E\u4E3B\u7FA9\u7684\u4FE1\u5F92\u3002 \u4ED6\u4EEC\u7684\u57FA\u672C\u4E3B\u5F20\u5373\u5B87\u5B99\u662F\u7EDD\u5BF9\u7684\u7406\u6027\uFF0C\u7406\u6027\u80FD\u63D0\u4F9B\u300C\u5171\u540C\u6982\u5FF5\u300D(common notions)\uFF0C\u4F7F\u4EBA\u4EBA\u5177\u6709\u5171\u540C\u7684\u7D93\u9A57\uFF0C\u5F9E\u800C\uFF0C\u4EE5\u5F62\u6210\u77E5\u8B58\u3001\u771F\u7406\u7684\u6A19\u6E96\u3002\u4ED6\u4EEC\u8FD8\u8BA4\u4E3A\u4E16\u754C\u65E2\u662F\u7406\u6027\uFF0C\u4EBA\u662F\u4E16\u754C\u7406\u6027\u7684\u4E00\u90E8\u5206\uFF0C\u61C9\u8A72\u907F\u514D\u7406\u667A\u7684\u5224\u65AD\u53D7\u5230\u611F\u60C5\u65B9\u9762\u7684\u5F71\u54CD\u3002\u4ED6\u5011\u7684\u4EBA\u751F\u76EE\u6A19\u5C31\u662F\u7B26\u5408\u9019\u500B\u4E16\u754C\u7684\u7406\u6027\uFF0C\u5373\u9054\u5230\u6709\u5FB7\u6027\u7684\u751F\u6D3B\uFF0C\u5C07\u514B\u5236\u3001\u77E5\u8DB3\u3001\u5E73\u975C\uFF08\u4E00\u7A2E\u5C0D\u5916\u5728\u4E8B\u7269\u7684\u51B7\u6F20\uFF09\u8996\u70BA\u7F8E\u5FB7\u3002\u53E6\u5916\uFF0C\u4ED6\u5011\u4E5F\u76F8\u4FE1\u300C\u547D\u5B9A\u8AD6\u300D\uFF0C\u5373\u4E00\u5207\u90FD\u5DF2\u7D93\u8A3B\u5B9A\uFF0C\u90FD\u662F\u56E0\u70BA\u4E4B\u524D\u505A\u7684\u4E8B\u60C5\uFF08\u524D\u56E0\uFF09\u624D\u6703\u5FC5\u7136\u7684\u5C0E\u81F4\u5F8C\u679C\u3002"@zh ,
		"\u0421\u0442\u043E\u0438\u0446\u0438\u0301\u0437\u043C\u00A0\u2014 \u0444\u0438\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444\u0441\u043A\u0430\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430, \u0432\u043E\u0437\u043D\u0438\u043A\u0448\u0430\u044F \u0432\u043E \u0432\u0440\u0435\u043C\u0435\u043D\u0430 \u0440\u0430\u043D\u043D\u0435\u0433\u043E \u044D\u043B\u043B\u0438\u043D\u0438\u0437\u043C\u0430 \u0438 \u0441\u043E\u0445\u0440\u0430\u043D\u0438\u0432\u0448\u0430\u044F \u0432\u043B\u0438\u044F\u043D\u0438\u0435 \u0432\u043F\u043B\u043E\u0442\u044C \u0434\u043E \u043A\u043E\u043D\u0446\u0430 \u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0433\u043E \u043C\u0438\u0440\u0430. \u0421\u0432\u043E\u0451 \u0438\u043C\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430 \u043F\u043E\u043B\u0443\u0447\u0438\u043B\u0430 \u043F\u043E \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u044E \u043F\u043E\u0440\u0442\u0438\u043A\u0430 \u0421\u0442\u043E\u0430 \u041F\u043E\u0439\u043A\u0438\u043B\u0435 (\u0433\u0440\u0435\u0447. \u03C3\u03C4\u03BF\u03AC \u03C0\u03BF\u03B9\u03BA\u03AF\u03BB\u03B7, \u0431\u0443\u043A\u0432. \u00AB\u0440\u0430\u0441\u043F\u0438\u0441\u043D\u043E\u0439 \u043F\u043E\u0440\u0442\u0438\u043A\u00BB), \u0433\u0434\u0435 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C \u0441\u0442\u043E\u0438\u0446\u0438\u0437\u043C\u0430, \u0417\u0435\u043D\u043E\u043D \u041A\u0438\u0442\u0438\u0439\u0441\u043A\u0438\u0439, \u0432\u043F\u0435\u0440\u0432\u044B\u0435 \u0432\u044B\u0441\u0442\u0443\u043F\u0438\u043B \u0432 \u043A\u0430\u0447\u0435\u0441\u0442\u0432\u0435 \u0441\u0430\u043C\u043E\u0441\u0442\u043E\u044F\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u043E\u0433\u043E \u0443\u0447\u0438\u0442\u0435\u043B\u044F."@ru ,
		"Stoicyzm to kierunek filozoficzny zapocz\u0105tkowany w III wieku przed narodzeniem Chrystusa. W Atenach przez Zenona z Kition, doprowadzony do ostatecznej formy przez Chryzypa i kontynuowany przez ca\u0142\u0105 staro\u017Cytno\u015B\u0107. Wywar\u0142 znaczny wp\u0142yw na rozw\u00F3j chrze\u015Bcija\u0144stwa, w pewnym stopniu oddzia\u0142ywa\u0142 na my\u015Bl \u015Bredniowieczn\u0105, od\u017Cy\u0142 w nowej formie w filozofii nowo\u017Cytnej, np. u Justusa Lipsiusa. Stoicyzm stworzy\u0142 kompletny system filozoficzny, kt\u00F3ry w teorii bytu by\u0142 monistyczny, zasadniczo materialistyczny i deterministyczny, a w teorii poznania sk\u0142ania\u0142 si\u0119 ku empiryzmowi, ale najbardziej jest znany ze swojej cz\u0119\u015Bci etycznej. Etyka stoicka, kt\u00F3ra wi\u0119kszo\u015Bci ludzi kojarzy si\u0119 ze s\u0142owem \"stoicyzm\", opiera si\u0119 na zasadzie osi\u0105gania szcz\u0119\u015Bcia przez wewn\u0119trzn\u0105 dyscyplin\u0119 moraln\u0105, sumienne spe\u0142nianie tych obowi\u0105zk\u00F3w, kt\u00F3re spadaj\u0105 na nas naturaln\u0105 kolej\u0105 rzeczy, oraz odci\u0119cia swoich emocji od zdarze\u0144 zewn\u0119trznych, czyli utrzymywania stanu spokojnego szcz\u0119\u015Bcia niezale\u017Cnie od zewn\u0119trznych warunk\u00F3w. Nazwa tej szko\u0142y pochodzi od greckiego s\u0142owa \"stoa\" oznaczaj\u0105cego zasadniczo portyk, czyli rodzaj publicznie dost\u0119pnego, krytego miejsca spacer\u00F3w i spotka\u0144. Pierwsi stoicy spotykali si\u0119 i prowadzili dysputy w ate\u0144skim budynku zwanym po grecku \u1F21 \u03C3\u03C4\u03BF\u1F70 \u1F21 \u03C0\u03BF\u03B9\u03BA\u03AF\u03BB\u03B7 (he stoa he poikile \u2013 \"stoa kolorowa\"), gdzie naucza\u0142 Zenon z Kition. Stoicyzm by\u0142 szczeg\u00F3lnie popularny i niemal uto\u017Csamiany z ca\u0142\u0105 filozofi\u0105 jako tak\u0105 w staro\u017Cytnym Rzymie. Do Rzymu stoicyzm sprowadzi\u0142 grecki niewolnik Epiktet. Rzymscy filozofowie stoicy nie wnie\u015Bli jednak wiele nowego do systemu uformowanego przez Chryzypa. Najbardziej znanymi stoikami rzymskimi byli: Lucjusz Anneusz Seneka i cesarz Marek Aureliusz."@pl ;
	rdfs:comment	"Stoa este o \u015Fcoal\u0103 filosofic\u0103 fondat\u0103 \u00EEn Atena de Zenon din Citium \u00EEn jurul anului 300 a. Chr. , \u00EEn perioada elenistic\u0103 a istoriei antice. Concep\u0163ia despre lume \u015Fi via\u0163\u0103 a acestei \u015Fcoli poart\u0103 numele de \"Stoicism\". Numele deriv\u0103 de la un portic cu coloane, stoa poikile, decorat de pictorul Polygnotos cu aspecte de la distrugerea Troiei, luptele Atenienilor cu Amazoanele \u015Fi b\u0103t\u0103lia de la Marathon. Aici \u00EE\u015Fi \u0163inea lec\u0163iile Zenon \u015Fi aveau loc discu\u0163iile cu discipolii s\u0103i."@ro ,
		"\u0421\u0442\u043E\u0457\u0446\u0438\u0301\u0437\u043C \u2014 \u0432\u0447\u0435\u043D\u043D\u044F \u043E\u0434\u043D\u0456\u0454\u0457 \u0437 \u043D\u0430\u0439\u0431\u0456\u043B\u044C\u0448 \u0432\u043F\u043B\u0438\u0432\u043E\u0432\u0438\u0445 \u0444\u0456\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0448\u043A\u0456\u043B \u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456, \u0437\u0430\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u043E\u0457 \u0431\u043B\u0438\u0437\u044C\u043A\u043E 300 \u0440. \u0434\u043E \u043D. \u0435. \u0421\u0432\u043E\u0454 \u0456\u043C'\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430 \u043E\u0442\u0440\u0438\u043C\u0430\u043B\u0430 \u043F\u043E \u043D\u0430\u0437\u0432\u0456 \u043F\u043E\u0440\u0442\u0438\u043A\u0430 \u0421\u0442\u043E\u044F \u041F\u043E\u0439\u043A\u0438\u043B\u0435 (\u0433\u0440\u0435\u0446. \u03C3\u03C4\u03BF\u03AC \u03C0\u03BF\u03B9\u03BA\u03AF\u03BB\u03B7, \u0431\u0443\u043A\u0432."@uk ,
		"Le sto\u00EFcisme est une \u00E9cole philosophique de la Gr\u00E8ce antique, fond\u00E9e par Z\u00E9non de Kition (Citium en latin) en 301 av. J. -C. , qui a exerc\u00E9 diverses influences, jusqu'\u00E0 la p\u00E9riode classique en Europe. C'est l'une des principales philosophies de la p\u00E9riode hell\u00E9nistique, avec l'\u00E9picurisme et le scepticisme. C'est une philosophie rationaliste qui se rattache notamment \u00E0 H\u00E9raclite (id\u00E9e d'un logos universel), au cynisme, et qui reprend certains aspects de la pens\u00E9e d'Aristote."@fr ,
		"L'esto\u00EFcisme \u00E9s un sistema filos\u00F2fic fundat per Zen\u00F3 de C\u00EDtion. El nom de l'escola estoica prov\u00E9 del lloc on Zen\u00F3 impartia els seus ensenyaments: un p\u00F2rtic (stoa) d'Atenes. En un sentit ampli, es poden considerar estoiques totes les doctrines \u00E8tiques que defensen la indifer\u00E8ncia envers els plaers i dolors externs, i l'austeritat en els propis desitjos."@ca ,
		"A sztoikus filoz\u00F3fia vagy sztoicizmus a Kr. e. 310 k\u00F6r\u00FCl Kitioni Z\u00E9n\u00F3n (Zeno of Citium) \u00E1ltal Ath\u00E9nban alap\u00EDtott, az antik korban \u00E9s kora k\u00F6z\u00E9pkorban igen befoly\u00E1sos sztoikus filoz\u00F3fiai iskola tanainak (a szto\u00E1nak) az \u00F6sszess\u00E9ge. A \u201Esztoikus\u201D sz\u00F3 a g\u00F6r\u00F6g \u03A3\u03C4\u03BF\u03AC = sztoa = \u201E(oszlop)csarnok\u201D, \u201Eterasz\u201D sz\u00F3b\u00F3l ered, mivel az el\u0151ad\u00E1sokat \u00E9s \u00F6sszej\u00F6veteleket az Ath\u00E9ni piact\u00E9r el\u0151csarnokaiban (sztoa poikil\u00E9) tartott\u00E1k."@hu ,
		"\u0421\u0442\u043E\u0438\u0446\u0438\u0301\u0437\u043C\u00A0\u2014 \u0444\u0438\u043B\u043E\u0441\u043E\u0444\u0441\u043A\u0430\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430, \u0432\u043E\u0437\u043D\u0438\u043A\u0448\u0430\u044F \u0432\u043E \u0432\u0440\u0435\u043C\u0435\u043D\u0430 \u0440\u0430\u043D\u043D\u0435\u0433\u043E \u044D\u043B\u043B\u0438\u043D\u0438\u0437\u043C\u0430 \u0438 \u0441\u043E\u0445\u0440\u0430\u043D\u0438\u0432\u0448\u0430\u044F \u0432\u043B\u0438\u044F\u043D\u0438\u0435 \u0432\u043F\u043B\u043E\u0442\u044C \u0434\u043E \u043A\u043E\u043D\u0446\u0430 \u0430\u043D\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0433\u043E \u043C\u0438\u0440\u0430. \u0421\u0432\u043E\u0451 \u0438\u043C\u044F \u0448\u043A\u043E\u043B\u0430 \u043F\u043E\u043B\u0443\u0447\u0438\u043B\u0430 \u043F\u043E \u043D\u0430\u0437\u0432\u0430\u043D\u0438\u044E \u043F\u043E\u0440\u0442\u0438\u043A\u0430 \u0421\u0442\u043E\u0430 \u041F\u043E\u0439\u043A\u0438\u043B\u0435 (\u0433\u0440\u0435\u0447. \u03C3\u03C4\u03BF\u03AC \u03C0\u03BF\u03B9\u03BA\u03AF\u03BB\u03B7, \u0431\u0443\u043A\u0432."@ru ,
		"El estoicismo es uno de los movimientos filos\u00F3ficos que, dentro del per\u00EDodo helen\u00EDstico, mayor importancia y difusi\u00F3n adquiri\u00F3. Fundado por Zen\u00F3n de Citio en el 301 a.C. , adquiri\u00F3 gran difusi\u00F3n por todo el mundo greco-romano, gozando de especial popularidad entre las \u00E9lites romanas. Su per\u00EDodo de preeminencia va del siglo III a.C. hasta finales del siglo II d.C."@es ,
		"Stoisismen, fra gresk stoa poikile, \u00ABs\u00F8ylehall\u00BB, en bygning hvor Zenon fra Kypros underviste sine elever, er betegnelsen p\u00E5 en systematisk filosofi, datert fra rundt 300 f. Kr. , som fremmer prinsippene om logiske tanker for \u00E5 reflektere over en kosmisk forst\u00E5else av sammenhengen i naturen. Stoisismen foreskriver derfor selvkontroll og at en f\u00F8lelsesmessig innlevelse kun er forstyrrende ettersom valg skal bli tatt fra fornuften alene."@no ,
		"Stoicism, fr\u00E5n grekiskans stoa poikile (\u2019pelarhall\u2019), en filosofisk riktning i det antika Grekland med filosofer som Zenon fr\u00E5n Kition, Cleanthes, Chrysippos samt romarna Cicero, Seneca, Marcus Aurelius och Epiktetos med flera. Stoikerna organiserade sig i Aten omkring \u00E5r 310 f. Kr. d\u00E5 man beskrev v\u00E4rlden som sammansatt enligt reglerna i den formaliserade logiken, fysiken och naturetiken. Stoicismen kan h\u00E4rledas till cynismen, en tidigare filosofisk skola i Grekland."@sv ,
		""@zh ,
		"De Stoa of het Sto\u00EFcisme is een filosofische stroming die rond 300 v. Chr. begonnen is in Griekenland en \u00E9\u00E9n van de Hellenistische filosofie\u00EBn is. De Stoa heeft grote populariteit verworven, vooral binnen het Romeinse Rijk. Filosofisch gezien was de oude Stoa het meest creatief, maar de schrijvers van de jonge Stoa zijn het bekendst: Seneca, Epictetus, en Marcus Aurelius."@nl ,
		"Als Stoa wird eines der wirkungsm\u00E4chtigsten philosophischen Lehrgeb\u00E4ude in der abendl\u00E4ndischen Geschichte bezeichnet. Tats\u00E4chlich geht der Name (griechisch \u03C3\u03C4\u03BF\u1F70 \u03C0\u03BF\u03B9\u03BA\u03AF\u03BB\u03B7 \u2013 \u201Ebemalte Vorhalle\u201C) auf eine S\u00E4ulenhalle auf der Agora, dem Marktplatz von Athen, zur\u00FCck, in der Zenon von Kition um 300 v. Chr. seine Lehrt\u00E4tigkeit aufnahm."@de ,
		"Lo stoicismo \u00E8 una corrente filosofica e spirituale fondata nel 308 a.C. ad Atene da Zenone di Cizio, con un forte orientamento etico. Tale filosofia prende il suo nome dal portico dipinto (in greco \u03C3\u03C4\u03BF\u1F70 \u03C0\u03BF\u03B9\u03BA\u03AF\u03BB\u03B7, pron. sto\u00E0 poik\u00EDle) dove Zenone di Cizio impartiva le sue lezioni. Gli stoici sostennero le virt\u00F9 dell'autocontrollo e del distacco dalle cose terrene, portate all'estremo nell'ideale dell'atarassia, come mezzi per raggiungere l'integrit\u00E0 morale e intellettuale."@it ,
		""@ja ,
		"Stoac\u0131l\u0131k, kurucusu K\u0131br\u0131s'l\u0131 Zenon olan felsefe okulu. Hellenistik felsefenin en \u00F6nemli felefelerindendir. Zenon okulunu Atina'da Stoa Poikile denilen yerde kurmu\u015Ftur. Kelime anlam\u0131 olarak Stoa Poikile resimlerle s\u00FCslenmi\u015F direklerden meydana gelen bir galeri g\u00F6r\u00FCn\u00FCm\u00FCndedir. Okulun bu adla an\u0131lmas\u0131n\u0131n sebebi budur. Stoac\u0131lar do\u011Faya uygun ya\u015Famay\u0131 felsefi olarak benisemi\u015Fler ve d\u00FCnya vatanda\u015Fl\u0131\u011F\u0131n\u0131 savunmu\u015Flard\u0131r."@tr ,
		"Stoalaisuus oli hellenistisen filosofian koulukunta, joka vaikutti useiden vuosisatojen ajan antiikin Kreikan ja Rooman yl\u00E4luokan moraaliseen ajatteluun. Stoalaisuuteen yhdistet\u00E4\u00E4n mielenrauhan tavoittelu ja tunteiden hillint\u00E4 (apatheia). Stoalaisuuden perusti Zenon Kitionilainen Ateenassa 300- ja 200-lukujen eaa. vaihteessa."@fi ,
		"Stoicyzm to kierunek filozoficzny zapocz\u0105tkowany w III wieku przed narodzeniem Chrystusa. W Atenach przez Zenona z Kition, doprowadzony do ostatecznej formy przez Chryzypa i kontynuowany przez ca\u0142\u0105 staro\u017Cytno\u015B\u0107. Wywar\u0142 znaczny wp\u0142yw na rozw\u00F3j chrze\u015Bcija\u0144stwa, w pewnym stopniu oddzia\u0142ywa\u0142 na my\u015Bl \u015Bredniowieczn\u0105, od\u017Cy\u0142 w nowej formie w filozofii nowo\u017Cytnej, np. u Justusa Lipsiusa."@pl ,
		"Stoicismus byl filosofick\u00FD sm\u011Br, kter\u00FD vyrostl zvl\u00E1\u0161t\u011B z ko\u0159en\u016F u\u010Den\u00ED kynick\u00E9ho v hel\u00E9nistick\u00E9m obdob\u00ED evropsk\u00E9ho starov\u011Bku, kter\u00E9 za\u010D\u00EDn\u00E1 v\u00FDboji Alexandra Velik\u00E9ho a uzav\u00EDr\u00E1 se s koncem \u0159\u00EDmsk\u00E9 republiky. Obdob\u00ED 4. st. p\u0159. n. l. - 1. st. n. l."@cs ,
		"O estoicismo \u00E9 uma doutrina filos\u00F3fica que afirma que todo o universo \u00E9 corp\u00F3reo e governado por um Logos divino (no\u00E7\u00E3o que os est\u00F3icos tomam de Her\u00E1clito e desenvolvem). A alma est\u00E1 identificada com este princ\u00EDpio divino, como parte de um todo ao qual pertence. Este l\u00F3gos (ou raz\u00E3o universal) ordena todas as coisas: tudo surge a partir dele e de acordo com ele, gra\u00E7as a ele o mundo \u00E9 um kosmos (termo que em grego significa \"harmonia\")."@pt ,
		"Stoicism was a school of Hellenistic philosophy founded in Athens by Zeno of Citium in the early 3rd century BC. The stoics considered destructive emotions to be the result of errors in judgment, and that a sage, or person of \"moral and intellectual perfection,\" would not undergo such emotions. Stoics were concerned with the active relationship between cosmic determinism and human freedom, and the belief that it is virtuous to maintain a will that is in accord with nature."@en .
@prefix skos:	<http://www.w3.org/2004/02/skos/core#> .
@prefix ns8:	<http://dbpedia.org/resource/Category:> .
dbpedia:Stoicism	skos:subject	ns8:Philosophical_movements ,
		ns8:Hellenistic_philosophy ,
		ns8:Ethical_schools_and_movements ,
		ns8:Stoicism ,
		ns8:Roman_era_philosophy ,
		ns8:Political_theories .
@prefix ns9:	<http://dbpedia.org/resource/Template:> .
dbpedia:Stoicism	dbpprop:wikiPageUsesTemplate	ns9:sep_entry ,
		ns9:rquote ;
	dbpprop:rquoteProperty	"right"@en ,
		"Philosophy does not promise to secure anything external for man, otherwise it would be admitting something that lies beyond its proper subject-matter. For as the material of the carpenter is wood, and that of statuary bronze, so the subject-matter of the art of living is each person's own life."@en ,
		"Epictetus"@en ;
	dbpprop:sepEntryProperty	"stoicism"@en ,
		"Dirk Baltzly"@en ,
		"Stoicism"@en .
@prefix ns10:	<http://www4.wiwiss.fu-berlin.de/flickrwrappr/photos/> .
dbpedia:Stoicism	dbpprop:hasPhotoCollection	ns10:Stoicism .
dbpedia:Ethics_in_Stoicism	dbpprop:redirect	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Personal_life_of_Marcus_Tullius_Cicero	dbpedia-owl:influencedBy	dbpedia:Stoicism ;
	ns3:influencedBy	dbpedia:Stoicism ;
	dbpprop:influences	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Stoic	dbpprop:redirect	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Ethics_of_Stoicism	dbpprop:redirect	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Stoical	dbpprop:redirect	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Political_career_of_Marcus_Tullius_Cicero	dbpedia-owl:influencedBy	dbpedia:Stoicism ;
	ns3:influencedBy	dbpedia:Stoicism ;
	dbpprop:influences	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Stoics	dbpprop:redirect	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Greek_skeptics	dbpprop:redirect	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Roman_Stoics	dbpprop:redirect	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Stoic_philosophy	dbpprop:redirect	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:Stoics_and_Stoic_Philosophy	dbpprop:redirect	dbpedia:Stoicism .
dbpedia:The_Stoics	dbpprop:redirect	dbpedia:Stoicism .