@prefix owl:	<http://www.w3.org/2002/07/owl#> .
@prefix dbpedia:	<http://dbpedia.org/resource/> .
dbpedia:Logic_programming	owl:sameAs	<http://rdf.freebase.com/ns/guid.9202a8c04000641f80000000000244a2> .
@prefix foaf:	<http://xmlns.com/foaf/0.1/> .
@prefix ns3:	<http://en.wikipedia.org/wiki/> .
dbpedia:Logic_programming	foaf:page	ns3:Logic_programming .
@prefix dbpprop:	<http://dbpedia.org/property/> .
dbpedia:Logic_programming	dbpprop:reference	<http://liinwww.ira.uka.de/bibliography/LogicProgramming/> ,
		<http://vl.fmnet.info/logic-prog/> ,
		<http://www.mozart-oz.org/documentation/tutorial/node12.html> ,
		<http://www.cs.kuleuven.be/~dtai/projects/ALP/TPLP/> ,
		<http://www.mpprogramming.com/Cpp/> ,
		<http://www.cs.kuleuven.be/~dtai/projects/ALP/> ,
		<http://www.pdc.dk/> .
@prefix rdfs:	<http://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#> .
dbpedia:Logic_programming	rdfs:label	"Programowanie logiczne"@pl ,
		"Logick\u00E9 programov\u00E1n\u00ED"@cs ,
		"Programaci\u00F3n l\u00F3gica"@es ,
		"\u8AD6\u7406\u30D7\u30ED\u30B0\u30E9\u30DF\u30F3\u30B0"@ja ,
		"Logikprogrammering"@sv ,
		"Programmazione logica"@it ,
		"\u041B\u043E\u0433\u0456\u0447\u043D\u0435 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F"@uk ,
		"Logiikkapohjainen ohjelmointikieli"@fi ,
		"\u041B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0435 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435"@ru ,
		"Programa\u00E7\u00E3o l\u00F3gica"@pt ,
		"Logische Programmierung"@de ,
		"\u908F\u8F2F\u7DE8\u7A0B"@zh ,
		"Programmation logique"@fr ,
		"Logic programming"@en ,
		"Logisch programmeren"@nl ;
	dbpprop:abstract	"Logikprogrammering \u00E4r ett programmeringsparadigm baserat p\u00E5 att bevis av predikatlogiska satser p\u00E5 vissa former kan automatiseras, vilket uppt\u00E4cktes av Alan Robinson p\u00E5 1960-talet. Logikprogrammering \u00E4r deklarativ, programmeraren anger vad som ska g\u00F6ras inte hur. Ett logikprogram best\u00E5r av en formulering av problemet man vill ha l\u00F6st p\u00E5 en predikatlogisk form. Sen \u00E4r det upp till en interpretator att bevisa satsen/programmet. Deklarativiteten \u00E4r en av f\u00F6rdelarna med logikprogrammering, en annan (som blir mer och mer aktuell) \u00E4r att bevis av predikatlogiska satser kan parallelliseras automatiskt. Det \u00E4r av stort intresse f\u00F6r att p\u00E5 ett enkelt s\u00E4tt kunna skriva effektiva program f\u00F6r datorer med flera processorer eller processork\u00E4rnor, vilket har visat sig sv\u00E5rt med imperativ programmering. Bland nackdelarna m\u00E4rks att logikprogram \u00E4r ineffektiva p\u00E5 enprocessorsmaskiner, samt att logikprogrammering \u00E4r sv\u00E5rt att l\u00E4ra sig f\u00F6r den som saknar kunskap om predikatlogik. Det f\u00F6rsta praktiskt anv\u00E4ndbara logikprogrammeringsspr\u00E5ket, och fortfarande det mest spridda, \u00E4r Prolog. Logikprogrammering var som mest uppm\u00E4rksammad p\u00E5 1980-talet, ofta i samband med artificiell intelligens. Bland svenska forskare som gjort insatser inom logikprogrammering kan n\u00E4mnas Sten-\u00C5ke T\u00E4rnlund, Jonas Barklund, Sverker Janson, Seif Haridi och H\u00E5kan Millroth."@sv ,
		"La programmazione logica \u00E8 un paradigma di programmazione che adotta la logica del primo ordine sia per rappresentare sia per elaborare l'informazione. In particolare viene adottato il frammento della logica a clausole di Horn che rappresenta la base teorica su cui sono costruiti i linguaggi di programmazione afferenti al paradigma logico e in particolare il Prolog. Il meccanismo principale per elaborare teorie logiche fatte di clausole \u00E8 l'unificazione. Fra le estensioni della programmazione logica sono la Programmazione logica induttiva e la Programmazione logica abduttiva."@it ,
		"\u8AD6\u7406\u30D7\u30ED\u30B0\u30E9\u30DF\u30F3\u30B0\uFF08Logic Programming\uFF09\u3068\u306F\u3001\u8868\u660E\u3068\u30B4\u30FC\u30EB\u304B\u3089\u30D1\u30BF\u30FC\u30F3\u306B\u3088\u308B\u624B\u7D9A\u304D\u547C\u3073\u51FA\u3057\u3092\u884C\u3046\u30D7\u30ED\u30B0\u30E9\u30DF\u30F3\u30B0\u624B\u6CD5\u3002\u30B8\u30E7\u30F3\u30FB\u30DE\u30C3\u30AB\u30FC\u30B7\u30FC[1958]\u3067\u521D\u3081\u3066\u6570\u7406\u8AD6\u7406\u5B66\u3092\u30D7\u30ED\u30B0\u30E9\u30DF\u30F3\u30B0\u306B\u4F7F\u7528\u3059\u308B\u3053\u3068\u304C\u63D0\u6848\u3055\u308C\u305F\u3002\u6700\u521D\u306E\u8AD6\u7406\u30D7\u30ED\u30B0\u30E9\u30DF\u30F3\u30B0\u8A00\u8A9E\u306F Planner \u3067\u3042\u308A\u3001\u8868\u660E\u3068\u30B4\u30FC\u30EB\u304B\u3089\u30D1\u30BF\u30FC\u30F3\u306B\u3088\u308B\u624B\u7D9A\u304D\u7684\u8A08\u753B\u3092\u547C\u3073\u51FA\u3059\u6A5F\u80FD\u3092\u5099\u3048\u3066\u3044\u305F\u3002\u5F53\u6642\u306E\u30E1\u30E2\u30EA\u306E\u5C11\u306A\u3044\u30B7\u30B9\u30C6\u30E0\u3067\u52D5\u4F5C\u3055\u305B\u308B\u305F\u3081 Planner \u306F\u30D0\u30C3\u30AF\u30C8\u30E9\u30C3\u30AD\u30F3\u30B0\u5236\u5FA1\u69CB\u9020\u3092\u4F7F\u3063\u3066\u304A\u308A\u3001\u4E00\u5EA6\u306B1\u3064\u306E\u8A08\u7B97\u7D4C\u8DEF\u3060\u3051\u3092\u683C\u7D0D\u3057\u306A\u3051\u308C\u3070\u306A\u3089\u306A\u304B\u3063\u305F\u3002\u305D\u306E\u5F8C\u3001Planner \u3092\u5358\u7D14\u5316\u3057\u305F Prolog \u304C\u958B\u767A\u3055\u308C\u305F\u3002\u3053\u308C\u306F\u30B4\u30FC\u30EB\u304B\u3089\u306E\u307F\u30D1\u30BF\u30FC\u30F3\u306B\u3088\u308B\u547C\u3073\u51FA\u3057\u3092\u884C\u3046\uFF08\u30D0\u30C3\u30AF\u30C8\u30E9\u30C3\u30AD\u30F3\u30B0\u3082\u884C\u3046\uFF09\u3002Planner \u304B\u3089\u306E\u6D3E\u751F\u3067\u3001\u30D7\u30ED\u30B0\u30E9\u30DF\u30F3\u30B0\u8A00\u8A9E QA-4\u3001Popler\u3001Conniver\u3001QLISP \u304C\u958B\u767A\u3055\u308C\u305F\u3002Prolog \u304B\u3089\u306E\u6D3E\u751F\u8A00\u8A9E\u3068\u3057\u3066\u306F\u3001Mercury\u3001Visual Prolog\u3001Oz\u3001Fril \u304C\u3042\u308B\u3002\u30D0\u30C3\u30AF\u30C8\u30E9\u30C3\u30AD\u30F3\u30B0\u3092\u4F7F\u7528\u3057\u306A\u3044\u4E26\u884C\u8AD6\u7406\u30D7\u30ED\u30B0\u30E9\u30DF\u30F3\u30B0\u8A00\u8A9E\u3082 Planner \u304B\u3089\u306E\u6D3E\u751F\uFF08Ether\uFF09\u3068 Prolog \u304B\u3089\u306E\u6D3E\u751F\uFF08Shapiro [1989] \u306B\u8ABF\u67FB\u7D50\u679C\u304C\u3042\u308B\uFF09\u304C\u3042\u308B\u3002"@ja ,
		"\u041B\u043E\u0433\u0456\u0301\u0447\u043D\u0435 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u0301\u043D\u043D\u044F \u2014 \u043F\u0430\u0440\u0430\u0434\u0438\u0433\u043C\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F, \u0430 \u0442\u0430\u043A\u043E\u0436 \u0440\u043E\u0437\u0434\u0456\u043B \u0434\u0438\u0441\u043A\u0440\u0435\u0442\u043D\u043E\u0457 \u043C\u0430\u0442\u0435\u043C\u0430\u0442\u0438\u043A\u0438, \u0449\u043E \u0432\u0438\u0432\u0447\u0430\u0454 \u043C\u0435\u0442\u043E\u0434\u0438 \u0456 \u043C\u043E\u0436\u043B\u0438\u0432\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0446\u0456\u0454\u0457 \u043F\u0430\u0440\u0430\u0434\u0438\u0433\u043C\u0438, \u0437\u0430\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u0456 \u043D\u0430 \u0432\u0438\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u043D\u0456 \u043D\u043E\u0432\u0438\u0445 \u0444\u0430\u043A\u0442\u0456\u0432 \u0437 \u0434\u0430\u043D\u0438\u0445 \u0444\u0430\u043A\u0442\u0456\u0432 \u0437\u0433\u0456\u0434\u043D\u043E \u0437\u0430\u0434\u0430\u043D\u0438\u043C \u043B\u043E\u0433\u0456\u0447\u043D\u0438\u043C \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B\u0430\u043C. \u041B\u043E\u0433\u0456\u0447\u043D\u0435 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u0437\u0430\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u0435 \u043D\u0430 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0456\u0457 \u043C\u0430\u0442\u0435\u043C\u0430\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0457 \u043B\u043E\u0433\u0456\u043A\u0438. \u041D\u0430\u0439\u0432\u0456\u0434\u043E\u043C\u0456\u0448\u043E\u044E \u043C\u043E\u0432\u043E\u044E \u043B\u043E\u0433\u0456\u0447\u043D\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u0454 Prolog, \u0449\u043E \u0454 \u0437\u0430 \u0441\u0432\u043E\u0454\u044E \u0441\u0443\u0442\u0442\u044E \u0443\u043D\u0456\u0432\u0435\u0440\u0441\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E\u044E \u043C\u0430\u0448\u0438\u043D\u043E\u044E \u0432\u0438\u0432\u043E\u0434\u0443, \u0449\u043E \u043F\u0440\u0430\u0446\u044E\u0454 \u0432 \u043F\u0440\u0438\u043F\u0443\u0449\u0435\u043D\u043D\u0456 \u0437\u0430\u043C\u043A\u043D\u0443\u0442\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0441\u0438\u0441\u0442\u0435\u043C\u0438 \u0444\u0430\u043A\u0442\u0456\u0432. \u041F\u0435\u0440\u0448\u043E\u044E \u043C\u043E\u0432\u043E\u044E \u043B\u043E\u0433\u0456\u0447\u043D\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u0431\u0443\u043B\u0430 \u043C\u043E\u0432\u0430 Planner, \u0432 \u044F\u043A\u0456\u0439 \u0431\u0443\u043B\u0430 \u0437\u0430\u043A\u043B\u0430\u0434\u0435\u043D\u0430 \u043C\u043E\u0436\u043B\u0438\u0432\u0456\u0441\u0442\u044C \u0430\u0432\u0442\u043E\u043C\u0430\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0433\u043E \u0432\u0438\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u043D\u044F \u0440\u0435\u0437\u0443\u043B\u044C\u0442\u0430\u0442\u0443 \u0437 \u0434\u0430\u043D\u0438\u0445 \u0456 \u0437\u0430\u0434\u0430\u043D\u0438\u0445 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B \u043F\u0435\u0440\u0435\u0431\u043E\u0440\u0443 \u0432\u0430\u0440\u0456\u0430\u043D\u0442\u0456\u0432 (\u0441\u0443\u043A\u0443\u043F\u043D\u0456\u0441\u0442\u044C \u044F\u043A\u0438\u0445 \u043D\u0430\u0437\u0438\u0432\u0430\u043B\u0430\u0441\u044F \u043F\u043B\u0430\u043D\u043E\u043C). Planner \u0432\u0438\u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432\u0443\u0432\u0430\u0432\u0441\u044F \u0434\u043B\u044F \u0442\u043E\u0433\u043E, \u0449\u043E\u0431 \u0437\u043D\u0438\u0437\u0438\u0442\u0438 \u0432\u0438\u043C\u043E\u0433\u0438 \u0434\u043E \u043E\u0431\u0447\u0438\u0441\u043B\u044E\u0432\u0430\u043B\u044C\u043D\u0438\u0445 \u0440\u0435\u0441\u0443\u0440\u0441\u0456\u0432 (\u0437\u0430 \u0434\u043E\u043F\u043E\u043C\u043E\u0433\u043E\u044E \u043C\u0435\u0442\u043E\u0434\u0443 backtracking) \u0456 \u0437\u0430\u0431\u0435\u0437\u043F\u0435\u0447\u0438\u0442\u0438 \u043C\u043E\u0436\u043B\u0438\u0432\u0456\u0441\u0442\u044C \u0432\u0438\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u043D\u044F \u0444\u0430\u043A\u0442\u0456\u0432, \u0431\u0435\u0437 \u0430\u043A\u0442\u0438\u0432\u043D\u043E\u0433\u043E \u0432\u0438\u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u0430\u043D\u043D\u044F \u0441\u0442\u0435\u043A\u0430. \u041F\u043E\u0442\u0456\u043C \u0431\u0443\u043B\u0430 \u0440\u043E\u0437\u0440\u043E\u0431\u043B\u0435\u043D\u0430 \u043C\u043E\u0432\u0430 Prolog, \u044F\u043A\u0430 \u043D\u0435 \u0432\u0438\u043C\u0430\u0433\u0430\u043B\u0430 \u043F\u043B\u0430\u043D\u0443 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0431\u043E\u0440\u0443 \u0432\u0430\u0440\u0456\u0430\u043D\u0442\u0456\u0432 \u0456 \u0431\u0443\u043B\u0430, \u0432 \u0446\u044C\u043E\u043C\u0443 \u0441\u043C\u0438\u0441\u043B\u0456, \u0441\u043F\u0440\u043E\u0449\u0435\u043D\u043D\u044F\u043C \u043C\u043E\u0432\u0438 Planner. \u0412\u0456\u0434 \u043C\u043E\u0432\u0438 Planner \u0442\u0430\u043A\u043E\u0436 \u0432\u0456\u0434\u0431\u0443\u043B\u0438\u0441\u044F \u043B\u043E\u0433\u0456\u0447\u043D\u0456 \u043C\u043E\u0432\u0438 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F QA-4, Popler, Conniver, \u0456 QLISP. \u041C\u043E\u0432\u0438 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F Mercury, Visual Prolog, Oz \u0456 Fril \u0431\u0443\u0434\u0443\u0432\u0430\u043B\u0438\u0441\u044F \u0432\u0436\u0435 \u0432\u0456\u0434 \u043C\u043E\u0432\u0438 Prolog. \u041D\u0430 \u0431\u0430\u0437\u0456 \u043C\u043E\u0432\u0438 Planner \u0431\u0443\u043B\u043E \u0440\u043E\u0437\u0440\u043E\u0431\u043B\u0435\u043D\u0435 \u0442\u0430\u043A\u043E\u0436 \u0434\u0435\u043A\u0456\u043B\u044C\u043A\u0430 \u0430\u043B\u044C\u0442\u0435\u0440\u043D\u0430\u0442\u0438\u0432\u043D\u0438\u0445 \u043C\u043E\u0432 \u043B\u043E\u0433\u0456\u0447\u043D\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F, \u043D\u0435 \u0437\u0430\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u0445 \u043D\u0430 \u043C\u0435\u0442\u043E\u0434\u0456 backtracking, \u043D\u0430\u043F\u0440\u0438\u043A\u043B\u0430\u0434, Ether (\u0434\u0438\u0432. \u043E\u0433\u043B\u044F\u0434 \u0428\u0430\u043F\u0456\u0440\u043E)."@uk ,
		"Programowanie logiczne (nazywane tak\u017Ce programowaniem w logice lub programowaniem w j\u0119zyku logiki) to b\u0119d\u0105ca odmian\u0105 programowania deklaratywnego metoda programowania, w kt\u00F3rej program podawany jest jako pewien zestaw zale\u017Cno\u015Bci, a obliczenia s\u0105 dowodem pewnego twierdzenia w oparciu o te zale\u017Cno\u015Bci. Na przyk\u0142ad chcemy stwierdzi\u0107, czy w danym grafie skierowanym istnieje \u015Bcie\u017Cka z pewnego punktu do pewnego innego punktu. Kraw\u0119dzie zapisane s\u0105 relacj\u0105 edge(Sk\u0105d, Dok\u0105d). Nasz program wygl\u0105da\u0142by w Prologu tak: connected(X, Y) :- X = Y. connected(X, Y) :- edge(X,Z), connected(Z, Y). Co czytamy nast\u0119puj\u0105co: istnieje \u015Bcie\u017Cka z X do Y, je\u015Bli X = Y istnieje \u015Bcie\u017Cka z X do Y, je\u015Bli dla jakiego\u015B Z istnieje kraw\u0119d\u017A z X do Z, oraz \u015Bcie\u017Cka z Z do Y Programowanie logiczne umo\u017Cliwia \u0142atwy zapis wielu algorytm\u00F3w, a programy logiczne w przeciwie\u0144stwie do imperatywnych \u0142atwo te\u017C wykonywa\u0107 r\u00F3wnolegle."@pl ,
		"Logic programming is, in its broadest sense, the use of mathematical logic for computer programming. In this view of logic programming, which can be traced at least as far back as John McCarthy's [1958] advice-taker proposal, logic is used as a purely declarative representation language, and a theorem-prover or model-generator is used as the problem-solver. The problem-solving task is split between the programmer, who is responsible only for ensuring the truth of programs expressed in logical form, and the theorem-prover or model-generator, which is responsible for solving problems efficiently. However, logic programming, in the narrower sense in which it is more commonly understood, is the use of logic as both a declarative and procedural representation language. It is based upon the fact that a backwards reasoning theorem-prover applied to declarative sentences in the form of implications: If B1 and \u2026 and Bn then H treats the implications as goal-reduction procedures: to show/solve H, show/solve B1 and \u2026 and Bn. For example, it treats the implication: If you press the alarm signal button, then you alert the driver of the train of a possible emergency as the procedure: To alert the driver of the train of a possible emergency, press the alarm signal button. Note that this is consistent with the BHK interpretation of constructivist logic, where implication would be interpreted as a solution of problem H given solutions of B1 \u2026 Bn. However, the defining feature of logic programming is that sets of formulas can be regarded as programs and proof search can be given a computational meaning. This is achieved by restricting the underlying logic to a \"well-behaved\" fragment such as Horn clauses or Hereditary Harrop formulas. See D. Miller et al. , 1991. As in the purely declarative case, the programmer is responsible for ensuring the truth of programs. But since automated proof search is generally infeasible, logic programming as commonly understood also relies on the programmer to ensure that inferences are generated efficiently. In many cases, to achieve efficiency, one needs to be aware of and to exploit the problem-solving behavior of the theorem-prover. In this respect, logic programming is comparable to conventional imperative programming; using programs to control the behaviour of a program executor. However, unlike conventional imperative programs, which have only a procedural interpretation, logic programs also have a declarative, logical interpretation, which helps to ensure their correctness. Moreover, such programs, being declarative, are at a higher conceptual level than purely imperative programs; and their program executors, being theorem-provers, operate at a higher conceptual level than conventional compilers and interpreters."@en ,
		"Programa\u00E7\u00E3o l\u00F3gica \u00E9 um paradigma de programa\u00E7\u00E3o que faz uso da l\u00F3gica matem\u00E1tica. John McCarthy [1958] foi o primeiro a publicar uma proposta de uso da l\u00F3gica matem\u00E1tica para programa\u00E7\u00E3o. A primeira linguagem de programa\u00E7\u00E3o l\u00F3gica foi a Planner, a qual permitia a invoca\u00E7\u00E3o orientada a padr\u00F5es de planos procedimentais de asser\u00E7\u00F5es e de objetivos. Com a necessidade de adapta\u00E7\u00E3o aos sistemas de mem\u00F3ria muito limitada, que eram dispon\u00EDveis quando ela foi desenvolvida. A linguagem Planner usava estruturas de controle de backtracking, de tal forma que apenas um \u00FAnico caminho computacional tinha que ser armazenado por vez. Em seguida, o Prolog foi desenvolvido como uma simplifica\u00E7\u00E3o do Planner que permitia a invoca\u00E7\u00E3o orientada a padr\u00F5es apenas a partir de objetivos (tamb\u00E9m baseado em backtracking). A partir do Planner, foram desenvolvidas as linguagens de programa\u00E7\u00E3o QA-4, Popler, Conniver, e QLISP. As linguagens de programa\u00E7\u00E3o Mercury, Visual Prolog, Oz e Frill, foram desenvolvidas a partir do Prolog. Atualmente existem linguagens de programa\u00E7\u00E3o l\u00F3gica concorrente (n\u00E3o baseadas em backtracking) derivadas do Planner (por exemplo, a Ether) e derivadas do Prolog (ver Shapiro 1989 para um apanhado geral)."@pt ,
		"Logick\u00E9 programov\u00E1n\u00ED je v \u0161ir\u0161\u00EDm v\u00FDznamu pou\u017Eit\u00ED matematick\u00E9 logiky jako prost\u0159edku pro programov\u00E1n\u00ED. Jeho po\u010D\u00E1tky m\u016F\u017Eeme vystopovat a\u017E k n\u00E1vrhu Johna McCarthse advice taker (r\u00E1dce) [1958]. V tomto n\u00E1vrhu slou\u017E\u00ED logika pro \u010Dist\u011B deklarativn\u00ED reprezentaci jazyka a dokazova\u010D v\u011Bt (theorem-prover) nebo gener\u00E1tor model\u016F (model-generator) se pou\u017E\u00EDv\u00E1 jako \u0159e\u0161itel probl\u00E9m\u016F (problem-solver). \u0158e\u0161en\u00ED probl\u00E9mu se tak d\u011Bl\u00ED mezi program\u00E1tora (ru\u010D\u00ED za spr\u00E1vnost programu vyj\u00E1d\u0159en\u00E9 v logick\u00E9 form\u011B) a dokazova\u010D v\u011Bt nebo gener\u00E1tor model\u016F (odpov\u00EDd\u00E1 za efektivn\u00ED \u0159e\u0161en\u00ED probl\u00E9mu). \u010Cast\u011Bji se v\u0161ak logick\u00E9 programov\u00E1n\u00ED ch\u00E1pe v u\u017E\u0161\u00EDm smyslu, kdy se logika pou\u017E\u00EDv\u00E1 na deklarativn\u00ED i procedur\u00E1ln\u00ED reprezentaci jazyka. Vych\u00E1z\u00ED z faktu, \u017Ee zp\u011Btn\u011B usuzuj\u00EDc\u00ED dokazova\u010D v\u011Bt (backwards reasoning theorem-prover) pou\u017Eit\u00FD na deklarativn\u00ED v\u011Btu ve tvaru implikace: B1 a \u2026 a Bn implies H zach\u00E1z\u00ED s touto implikac\u00ED jako s c\u00EDl redukuj\u00EDc\u00ED (goal-reduction) procedurou. uka\u017E/vy\u0159e\u0161 H, uka\u017E/vy\u0159e\u0161 B1 a \u2026 a Bn. Program\u00E1tor neru\u010D\u00ED pouze za spr\u00E1vnost programu, ale i za jeho efektivitu. \u010Casto je pro dosa\u017Een\u00ED efektivity nezbytn\u00E9, aby se program\u00E1tor sezn\u00E1mil se zp\u016Fsobem, jak\u00FDm dokazova\u010D v\u011Bt \u0159e\u0161\u00ED probl\u00E9m a um\u011Bl jej vyu\u017E\u00EDvat. T\u00EDm, \u017Ee logick\u00E9 programovan\u00ED pou\u017E\u00EDv\u00E1 program k \u0159\u00EDzen\u00ED chov\u00E1n\u00ED vykonavatele programu (program executor) se podob\u00E1 tradi\u010Dn\u00EDmu imperativn\u00EDmu programov\u00E1n\u00ED. Od imperativn\u00EDch program\u016F s pouze procedur\u00E1ln\u00ED interpretac\u00ED se v\u0161ak logick\u00E9 programy li\u0161\u00ED existenc\u00ED deklarativn\u00ED logick\u00E9 interpretace, kter\u00E1 pom\u00E1h\u00E1 zajistit jejich korektnost. D\u00EDky tomu, \u017Ee jsou tyto programy deklarativn\u00ED (tedy deklaruj\u00ED, co je vstupem a v\u00FDstupem, a nezab\u00FDvaj\u00ED se t\u00EDm, jak v\u00FDpo\u010Det prob\u00EDh\u00E1), jsou na mnohem vy\u0161\u0161\u00ED konceptu\u00E1ln\u00ED \u00FArovni ne\u017E \u010Dist\u011B imperativn\u00ED programy, a jejich vykonavatel\u00E9, kte\u0159\u00ED jsou vlastn\u011B dokazova\u010Di v\u011Bt, operuj\u00ED na konceptu\u00E1ln\u011B vy\u0161\u0161\u00ED \u00FArovni ne\u017E b\u011B\u017En\u00E9 p\u0159eklada\u010De a interprety."@cs ,
		"La programaci\u00F3n l\u00F3gica consiste en la aplicaci\u00F3n del corpus de conocimiento sobre l\u00F3gica para el dise\u00F1o de lenguajes de programaci\u00F3n; no debe confundirse con la disciplina de la l\u00F3gica computacional. La programaci\u00F3n l\u00F3gica comprende dos paradigmas de programaci\u00F3n: la programaci\u00F3n declarativa y la programaci\u00F3n funcional. La programaci\u00F3n declarativa gira en torno al concepto de predicado, o relaci\u00F3n entre elementos. La programaci\u00F3n funcional se basa en el concepto de funci\u00F3n (que no es m\u00E1s que una evoluci\u00F3n de los predicados), de corte m\u00E1s matem\u00E1tico."@es ,
		"Logisch programmeren is een vorm van programmeren die valt onder het declaratieve paradigma. Een veelgebruikte logische programmeertaal is Prolog. Ook SQL is een declaratieve taal. Logische talen vinden vooral toepassing in de Computationele Taalkunde en Kunstmatige Intelligentie. Inductief logisch programmeren is een andere vorm van logisch programmeren. In een deductieve logische programmeertaal valt het redeneerproces schematisch weer te geven als feiten + regels = resultaten. De compiler/interpreter is op de hoogte van een aantal feiten, en probeert aan de hand van regels een antwoord te geven op een vraag die aan hem wordt gesteld. Je kan je bijvoorbeeld voorstellen dat de volgende feiten aan de interpreter bekend zijn: Katten hebben een vacht Een vacht bestaat uit haren De interpreter moet dan antwoord kunnen geven op de vraag \"Hebben katten haren?\". Een voorbeeld van een functionele en logische programmeertaal is Curry."@nl ,
		"Logische Programmierung (Pr\u00E4dikative Programmierung) ist ein Programmierparadigma, das auf der mathematischen Logik beruht. Anders als bei der imperativen Programmierung besteht ein Logik-Programm nicht aus einer Folge von Anweisungen, sondern aus einer Menge von Axiomen, welche hier als eine reine Ansammlung von Fakten oder Annahmen zu verstehen sind. Stellt der Benutzer eines Logik-Programms eine Anfrage, so versucht der Interpreter die L\u00F6sungsaussage allein aus den Axiomen zu berechnen. Dazu werden eine Menge von so genannten Regeln und Anweisungen, die der Syntax gem\u00E4\u00DF aufgebaut sind, zusammen mit der Information, welche L\u00F6sungsmethode vorgesehen ist, in den Programmcode eingef\u00FCgt. Logische Programmiersprachen geh\u00F6ren zu den deklarativen Programiersprachen und haben ihre Urspr\u00FCnge im Forschungsgebiet K\u00FCnstliche Intelligenz. In einem imperativen Programm wird genau beschrieben, wie und in welcher Reihenfolge ein Problem zu l\u00F6sen ist. Im Gegensatz dazu wird in einem logikbasierten Programm idealerweise nur beschrieben, was gilt. Das Wie ist bereits durch die L\u00F6sungsmethode vorgegeben. Die L\u00F6sung wird aus den vorhandenen Regeln hergeleitet. Meistens wird schon nur eine Menge von Regeln als \u201EProgramm\u201C bezeichnet, wenn klar ist, welche L\u00F6sungsmethode dazugeh\u00F6rt: N\u00E4mlich die (einzige) in der vom regelbasierten System bereitgestellten Inferenzmaschine verwirklichte. Die bekannteste logische Programmiersprache ist Prolog."@de ,
		"\u908F\u8F2F\u7DE8\u7A0B\u662F\u7A2E\u7DE8\u7A0B\u5178\u7BC4\uFF0C\u5B83\u8A2D\u5B9A\u7B54\u6848\u9808\u7B26\u5408\u7684\u898F\u5247\u4F86\u89E3\u6C7A\u554F\u984C\uFF0C\u800C\u975E\u8A2D\u5B9A\u6B65\u9A5F\u4F86\u89E3\u6C7A\u554F\u984C\u3002\u904E\u7A0B\u662F \u4E8B\u5BE6+\u898F\u5247=\u7D50\u679C\u3002 \u4E0D\u540C\u7684\u65B9\u6CD5\uFF0C\u53EF\u4EE5\u770BInductive logic programming\u3002 \u908F\u8F2F\u7DE8\u7A0B\u7684\u8981\u9EDE\u662F\u5C07\u6B63\u898F\u7684\u908F\u8F2F\u98A8\u683C\u5E36\u5165\u96FB\u8166\u7A0B\u5F0F\u8A2D\u8A08\u4E4B\u4E2D\u3002\u6578\u5B78\u5BB6\u548C\u54F2\u5B78\u5BB6\u767C\u73FE\u908F\u8F2F\u662F\u6709\u6548\u7684\u7406\u8AD6\u5206\u6790\u5DE5\u5177\u3002\u5F88\u591A\u554F\u984C\u53EF\u4EE5\u81EA\u7136\u5730\u8868\u793A\u6210\u4E00\u500B\u7406\u8AD6\u3002\u8AAA\u9700\u8981\u89E3\u7B54\u4E00\u500B\u554F\u984C\uFF0C\u901A\u5E38\u8207\u89E3\u7B54\u4E00\u500B\u65B0\u7684\u5047\u8A2D\u662F\u5426\u8DDF\u73FE\u5728\u7684\u7406\u8AD6\u7121\u885D\u7A81\u7B49\u50F9\u3002\u908F\u8F2F\u63D0\u4F9B\u4E86\u4E00\u500B\u8B49\u660E\u554F\u984C\u662F\u771F\u9084\u662F\u5047\u7684\u65B9\u6CD5\u3002\u5EFA\u7ACB\u8B49\u660E\u7684\u65B9\u6CD5\u662F\u4EBA\u6240\u7686\u77E5\u7684\uFF0C\u6545\u908F\u8F2F\u662F\u89E3\u7B54\u554F\u984C\u7684\u53EF\u9760\u65B9\u6CD5\u3002\u908F\u8F2F\u7DE8\u7A0B\u7CFB\u7D71\u5247\u81EA\u52D5\u5316\u4E86\u9019\u500B\u7A0B\u5E8F\u3002\u4EBA\u5DE5\u667A\u80FD\u5728\u908F\u8F2F\u7DE8\u7A0B\u7684\u767C\u5C55\u4E2D\u767C\u63EE\u4E86\u91CD\u8981\u7684\u5F71\u97FF\u3002 \u7334\u5B50\u548C\u9999\u8549\u554F\u984C\u662F\u908F\u8F2F\u7DE8\u7A0B\u793E\u7FA4\u7684\u8457\u540D\u554F\u984C\u3002\u96FB\u8166\u9808\u81EA\u884C\u627E\u51FA\u4EE4\u7334\u5B50\u63A5\u89F8\u9999\u8549\u7684\u53EF\u884C\u65B9\u6CD5\uFF0C\u53D6\u4EE3\u7A0B\u5F0F\u8A2D\u8A08\u5E2B\u6307\u5B9A\u7334\u5B50\u63A5\u89F8\u9999\u8549\u7684\u8DEF\u5F91\u548C\u65B9\u6CD5\u3002 \u908F\u8F2F\u7DE8\u7A0B\u5EFA\u7ACB\u4E86\u63CF\u8FF0\u4E00\u500B\u554F\u984C\u88CF\u7684\u4E16\u754C\u7684\u908F\u8F2F\u6A21\u578B\u3002\u908F\u8F2F\u7DE8\u7A0B\u7684\u76EE\u6A19\u662F\u5C0D\u5B83\u7684\u6A21\u578B\u5EFA\u7ACB\u65B0\u7684\u9673\u8FF0\u3002\u4E16\u754C\u4E0A\u77E5\u8B58\u4E0D\u65B7\u6F8E\u6F32\u3002\u50B3\u7D71\u4F86\u8AAA\uFF0C\u6211\u5011\u6703\u5C07\u4E00\u500B\u554F\u984C\u9673\u8FF0\u6210\u55AE\u4E00\u7684\u5047\u8A2D\u3002\u908F\u8F2F\u7DE8\u7A0B\u7684\u7A0B\u5F0F\u900F\u904E\u8B49\u660E\u9019\u500B\u5047\u8A2D\u5728\u6A21\u578B\u88CF\u662F\u5426\u70BA\u771F\u4F86\u89E3\u6C7A\u554F\u984C\u3002 \u4E00\u4E9B\u7D93\u5E38\u7528\u5230\u908F\u8F2F\u7DE8\u7A0B\u5DE5\u5177\u7684\u7BC4\u7587\uFF1A \u5C08\u5BB6\u7CFB\u7D71\uFF0C\u7A0B\u5F0F\u5F9E\u4E00\u500B\u5DE8\u5927\u7684\u6A21\u578B\u4E2D\u7522\u751F\u4E00\u500B\u5EFA\u8B70\u6216\u7B54\u6848\u3002 \u81EA\u52D5\u5316\u8B49\u660E\u5B9A\u7406\uFF0C\u7A0B\u5F0F\u7522\u751F\u4E00\u4E9B\u65B0\u5B9A\u7406\u4F86\u64F4\u5145\u73FE\u6709\u7684\u7406\u8AD6\u3002 \u6700\u5E38\u7528\u7684\u908F\u8F2F\u7DE8\u7A0B\u8A9E\u8A00\u662FProlog\uFF0C\u53E6\u5916\u6709\u8F03\u9069\u7528\u65BC\u5927\u578B\u65B9\u6848\u7684Mercury\u3002\u8A73\u76E1\u7684\u6E05\u55AE\u53EF\u898B\u65BCCategory:\u908F\u8F2F\u7DE8\u7A0B\u8A9E\u8A00\u3002"@zh ,
		"\u041B\u043E\u0433\u0438\u0301\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0435 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0301\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u2014 \u043F\u0430\u0440\u0430\u0434\u0438\u0433\u043C\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F, \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u043D\u0430\u044F \u043D\u0430 \u0430\u0432\u0442\u043E\u043C\u0430\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u043C \u0434\u043E\u043A\u0430\u0437\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C\u0441\u0442\u0432\u0435 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0435\u043C, \u0430 \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u0440\u0430\u0437\u0434\u0435\u043B \u0434\u0438\u0441\u043A\u0440\u0435\u0442\u043D\u043E\u0439 \u043C\u0430\u0442\u0435\u043C\u0430\u0442\u0438\u043A\u0438, \u0438\u0437\u0443\u0447\u0430\u044E\u0449\u0438\u0439 \u043F\u0440\u0438\u043D\u0446\u0438\u043F\u044B \u043B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0432\u044B\u0432\u043E\u0434\u0430 \u0438\u043D\u0444\u043E\u0440\u043C\u0430\u0446\u0438\u0438 \u043D\u0430 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0435 \u0437\u0430\u0434\u0430\u043D\u043D\u044B\u0445 \u0444\u0430\u043A\u0442\u043E\u0432 \u0438 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B \u0432\u044B\u0432\u043E\u0434\u0430. \u041B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0435 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u043E \u043D\u0430 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0438\u0438 \u0438 \u0430\u043F\u043F\u0430\u0440\u0430\u0442\u0435 \u043C\u0430\u0442\u0435\u043C\u0430\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043B\u043E\u0433\u0438\u043A\u0438 \u0441 \u0438\u0441\u043F\u043E\u043B\u044C\u0437\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435\u043C \u043C\u0430\u0442\u0435\u043C\u0430\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u043F\u0440\u0438\u043D\u0446\u0438\u043F\u043E\u0432 \u0440\u0435\u0437\u043E\u043B\u044E\u0446\u0438\u0439. \u0421\u0430\u043C\u044B\u043C \u0438\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u043D\u044B\u043C \u044F\u0437\u044B\u043A\u043E\u043C \u043B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u044F\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442\u0441\u044F Prolog. \u041F\u0435\u0440\u0432\u044B\u043C \u044F\u0437\u044B\u043A\u043E\u043C \u043B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u0431\u044B\u043B \u044F\u0437\u044B\u043A Planner, \u0432 \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u043E\u043C \u0431\u044B\u043B\u0430 \u0437\u0430\u043B\u043E\u0436\u0435\u043D\u0430 \u0432\u043E\u0437\u043C\u043E\u0436\u043D\u043E\u0441\u0442\u044C \u0430\u0432\u0442\u043E\u043C\u0430\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0432\u044B\u0432\u043E\u0434\u0430 \u0440\u0435\u0437\u0443\u043B\u044C\u0442\u0430\u0442\u0430 \u0438\u0437 \u0434\u0430\u043D\u043D\u044B\u0445 \u0438 \u0437\u0430\u0434\u0430\u043D\u043D\u044B\u0445 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B \u043F\u0435\u0440\u0435\u0431\u043E\u0440\u0430 \u0432\u0430\u0440\u0438\u0430\u043D\u0442\u043E\u0432 (\u0441\u043E\u0432\u043E\u043A\u0443\u043F\u043D\u043E\u0441\u0442\u044C \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0445 \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u043B\u0430\u0441\u044C \u043F\u043B\u0430\u043D\u043E\u043C). Planner \u0438\u0441\u043F\u043E\u043B\u044C\u0437\u043E\u0432\u0430\u043B\u0441\u044F \u0434\u043B\u044F \u0442\u043E\u0433\u043E, \u0447\u0442\u043E\u0431\u044B \u043F\u043E\u043D\u0438\u0437\u0438\u0442\u044C \u0442\u0440\u0435\u0431\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u043A \u0432\u044B\u0447\u0438\u0441\u043B\u0438\u0442\u0435\u043B\u044C\u043D\u044B\u043C \u0440\u0435\u0441\u0443\u0440\u0441\u0430\u043C (\u0441 \u043F\u043E\u043C\u043E\u0449\u044C\u044E \u043C\u0435\u0442\u043E\u0434\u0430 backtracking) \u0438 \u043E\u0431\u0435\u0441\u043F\u0435\u0447\u0438\u0442\u044C \u0432\u043E\u0437\u043C\u043E\u0436\u043D\u043E\u0441\u0442\u044C \u0432\u044B\u0432\u043E\u0434\u0430 \u0444\u0430\u043A\u0442\u043E\u0432, \u0431\u0435\u0437 \u0430\u043A\u0442\u0438\u0432\u043D\u043E\u0433\u043E \u0438\u0441\u043F\u043E\u043B\u044C\u0437\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F \u0441\u0442\u0435\u043A\u0430. \u0417\u0430\u0442\u0435\u043C \u0431\u044B\u043B \u0440\u0430\u0437\u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u0430\u043D \u044F\u0437\u044B\u043A Prolog, \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0439 \u043D\u0435 \u0442\u0440\u0435\u0431\u043E\u0432\u0430\u043B \u043F\u043B\u0430\u043D\u0430 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0431\u043E\u0440\u0430 \u0432\u0430\u0440\u0438\u0430\u043D\u0442\u043E\u0432 \u0438 \u0431\u044B\u043B, \u0432 \u044D\u0442\u043E\u043C \u0441\u043C\u044B\u0441\u043B\u0435, \u0443\u043F\u0440\u043E\u0449\u0435\u043D\u0438\u0435\u043C \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430 Planner. \u041E\u0442 \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430 Planner \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u043E\u0448\u043B\u0438 \u043B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0435 \u044F\u0437\u044B\u043A\u0438 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F QA-4, Popler, Conniver \u0438 QLISP. \u042F\u0437\u044B\u043A\u0438 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F Mercury, Visual Prolog, Oz \u0438 Fril \u043F\u0440\u043E\u0438\u0437\u043E\u0448\u043B\u0438 \u0443\u0436\u0435 \u043E\u0442 \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430 Prolog. \u041D\u0430 \u0431\u0430\u0437\u0435 \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430 Planner \u0431\u044B\u043B\u043E \u0440\u0430\u0437\u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u0430\u043D\u043E \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u043D\u0435\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u043E \u0430\u043B\u044C\u0442\u0435\u0440\u043D\u0430\u0442\u0438\u0432\u043D\u044B\u0445 \u044F\u0437\u044B\u043A\u043E\u0432 \u043B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F, \u043D\u0435 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u043D\u044B\u0445 \u043D\u0430 \u043C\u0435\u0442\u043E\u0434\u0435 backtracking, \u043D\u0430\u043F\u0440\u0438\u043C\u0435\u0440, Ether (\u0441\u043C. \u043E\u0431\u0437\u043E\u0440 \u0428\u0430\u043F\u0438\u0440\u043E)."@ru ,
		"La programmation logique est une forme de programmation qui d\u00E9finit les applications \u00E0 l'aide d'un ensemble de faits \u00E9l\u00E9mentaires les concernant et de r\u00E8gles de logique leur associant des cons\u00E9quences plus ou moins directes. Ces faits et ces r\u00E8gles sont exploit\u00E9s par un d\u00E9monstrateur de th\u00E9or\u00E8me ou moteur d'inf\u00E9rence, en r\u00E9action \u00E0 une question ou requ\u00EAte. Cette approche se r\u00E9v\u00E8le beaucoup plus souple que la d\u00E9finition d'une succession d'instructions que l'ordinateur ex\u00E9cuterait. La programmation logique est consid\u00E9r\u00E9e comme une programmation d\u00E9clarative plut\u00F4t qu\u2019imp\u00E9rative, car elle s'attache davantage au quoi qu'au comment, le moteur assumant une large part des encha\u00EEnements. Elle est particuli\u00E8rement adapt\u00E9e aux besoins de l\u2019intelligence artificielle, dont elle est un des principaux outils."@fr ,
		"Logiikkapohjainen ohjelmointikieli kuvaa maailman faktoina ja faktojen v\u00E4lisin\u00E4 suhteina. Esimerkiksi \"Ville on Kallen is\u00E4, Matti on Villen is\u00E4, X on Y:n poika, jos Y on X:n is\u00E4 ja j\u00E4lkel\u00E4inen on poika tai pojan j\u00E4lkel\u00E4inen\" kuvataan prolog-kielell\u00E4 n\u00E4in: isa(ville, kalle). isa(matti, ville). poika(X, Y) :- isa(Y, X). jalkelainen(X, Y) :- poika(X, Y). jalkelainen(X, Y) :- poika(X, Z), jalkelainen(Z, Y). Nyt kyselyss\u00E4 \"kuka on Matin j\u00E4lkel\u00E4inen\" todetaan ensin, ett\u00E4 s\u00E4\u00E4nn\u00F6n 4 mukaan X on Matin j\u00E4lkel\u00E4inen, jos X on Matin poika, ja s\u00E4\u00E4nn\u00F6n 3 mukaan X on Matin poika, jos Matti on X:n is\u00E4, ja s\u00E4\u00E4nn\u00F6n 2 mukaan Matti on Villen is\u00E4. Samalla tavoin Kalle todetaan Matin j\u00E4lkel\u00E4iseksi k\u00E4ytt\u00E4en kaikkia viitt\u00E4 s\u00E4\u00E4nt\u00F6\u00E4. Ehdottomasti tunnetuin logiikkapohjainen ohjelmointikieli on edell\u00E4 kuvattu prolog."@fi ;
	rdfs:comment	"Logic programming is, in its broadest sense, the use of mathematical logic for computer programming. In this view of logic programming, which can be traced at least as far back as John McCarthy's [1958] advice-taker proposal, logic is used as a purely declarative representation language, and a theorem-prover or model-generator is used as the problem-solver."@en ,
		"La programmazione logica \u00E8 un paradigma di programmazione che adotta la logica del primo ordine sia per rappresentare sia per elaborare l'informazione. In particolare viene adottato il frammento della logica a clausole di Horn che rappresenta la base teorica su cui sono costruiti i linguaggi di programmazione afferenti al paradigma logico e in particolare il Prolog. Il meccanismo principale per elaborare teorie logiche fatte di clausole \u00E8 l'unificazione."@it ,
		""@zh ,
		""@ja ,
		"Programowanie logiczne (nazywane tak\u017Ce programowaniem w logice lub programowaniem w j\u0119zyku logiki) to b\u0119d\u0105ca odmian\u0105 programowania deklaratywnego metoda programowania, w kt\u00F3rej program podawany jest jako pewien zestaw zale\u017Cno\u015Bci, a obliczenia s\u0105 dowodem pewnego twierdzenia w oparciu o te zale\u017Cno\u015Bci. Na przyk\u0142ad chcemy stwierdzi\u0107, czy w danym grafie skierowanym istnieje \u015Bcie\u017Cka z pewnego punktu do pewnego innego punktu. Kraw\u0119dzie zapisane s\u0105 relacj\u0105 edge(Sk\u0105d, Dok\u0105d)."@pl ,
		"Logische Programmierung (Pr\u00E4dikative Programmierung) ist ein Programmierparadigma, das auf der mathematischen Logik beruht. Anders als bei der imperativen Programmierung besteht ein Logik-Programm nicht aus einer Folge von Anweisungen, sondern aus einer Menge von Axiomen, welche hier als eine reine Ansammlung von Fakten oder Annahmen zu verstehen sind. Stellt der Benutzer eines Logik-Programms eine Anfrage, so versucht der Interpreter die L\u00F6sungsaussage allein aus den Axiomen zu berechnen."@de ,
		"Logiikkapohjainen ohjelmointikieli kuvaa maailman faktoina ja faktojen v\u00E4lisin\u00E4 suhteina. Esimerkiksi \"Ville on Kallen is\u00E4, Matti on Villen is\u00E4, X on Y:n poika, jos Y on X:n is\u00E4 ja j\u00E4lkel\u00E4inen on poika tai pojan j\u00E4lkel\u00E4inen\" kuvataan prolog-kielell\u00E4 n\u00E4in: isa(ville, kalle). isa(matti, ville). poika(X, Y) :- isa(Y, X). jalkelainen(X, Y) :- poika(X, Y). jalkelainen(X, Y) :- poika(X, Z), jalkelainen(Z, Y)."@fi ,
		"\u041B\u043E\u0433\u0438\u0301\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0435 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0301\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u0435 \u2014 \u043F\u0430\u0440\u0430\u0434\u0438\u0433\u043C\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F, \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u043D\u0430\u044F \u043D\u0430 \u0430\u0432\u0442\u043E\u043C\u0430\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u043C \u0434\u043E\u043A\u0430\u0437\u0430\u0442\u0435\u043B\u044C\u0441\u0442\u0432\u0435 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0435\u043C, \u0430 \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u0440\u0430\u0437\u0434\u0435\u043B \u0434\u0438\u0441\u043A\u0440\u0435\u0442\u043D\u043E\u0439 \u043C\u0430\u0442\u0435\u043C\u0430\u0442\u0438\u043A\u0438, \u0438\u0437\u0443\u0447\u0430\u044E\u0449\u0438\u0439 \u043F\u0440\u0438\u043D\u0446\u0438\u043F\u044B \u043B\u043E\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u0432\u044B\u0432\u043E\u0434\u0430 \u0438\u043D\u0444\u043E\u0440\u043C\u0430\u0446\u0438\u0438 \u043D\u0430 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0435 \u0437\u0430\u0434\u0430\u043D\u043D\u044B\u0445 \u0444\u0430\u043A\u0442\u043E\u0432 \u0438 \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B \u0432\u044B\u0432\u043E\u0434\u0430."@ru ,
		"\u041B\u043E\u0433\u0456\u0301\u0447\u043D\u0435 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u0301\u043D\u043D\u044F \u2014 \u043F\u0430\u0440\u0430\u0434\u0438\u0433\u043C\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F, \u0430 \u0442\u0430\u043A\u043E\u0436 \u0440\u043E\u0437\u0434\u0456\u043B \u0434\u0438\u0441\u043A\u0440\u0435\u0442\u043D\u043E\u0457 \u043C\u0430\u0442\u0435\u043C\u0430\u0442\u0438\u043A\u0438, \u0449\u043E \u0432\u0438\u0432\u0447\u0430\u0454 \u043C\u0435\u0442\u043E\u0434\u0438 \u0456 \u043C\u043E\u0436\u043B\u0438\u0432\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0446\u0456\u0454\u0457 \u043F\u0430\u0440\u0430\u0434\u0438\u0433\u043C\u0438, \u0437\u0430\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u0456 \u043D\u0430 \u0432\u0438\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u043D\u0456 \u043D\u043E\u0432\u0438\u0445 \u0444\u0430\u043A\u0442\u0456\u0432 \u0437 \u0434\u0430\u043D\u0438\u0445 \u0444\u0430\u043A\u0442\u0456\u0432 \u0437\u0433\u0456\u0434\u043D\u043E \u0437\u0430\u0434\u0430\u043D\u0438\u043C \u043B\u043E\u0433\u0456\u0447\u043D\u0438\u043C \u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u043B\u0430\u043C."@uk ,
		"Programa\u00E7\u00E3o l\u00F3gica \u00E9 um paradigma de programa\u00E7\u00E3o que faz uso da l\u00F3gica matem\u00E1tica. John McCarthy [1958] foi o primeiro a publicar uma proposta de uso da l\u00F3gica matem\u00E1tica para programa\u00E7\u00E3o. A primeira linguagem de programa\u00E7\u00E3o l\u00F3gica foi a Planner, a qual permitia a invoca\u00E7\u00E3o orientada a padr\u00F5es de planos procedimentais de asser\u00E7\u00F5es e de objetivos. Com a necessidade de adapta\u00E7\u00E3o aos sistemas de mem\u00F3ria muito limitada, que eram dispon\u00EDveis quando ela foi desenvolvida."@pt ,
		"Logisch programmeren is een vorm van programmeren die valt onder het declaratieve paradigma. Een veelgebruikte logische programmeertaal is Prolog. Ook SQL is een declaratieve taal. Logische talen vinden vooral toepassing in de Computationele Taalkunde en Kunstmatige Intelligentie. Inductief logisch programmeren is een andere vorm van logisch programmeren. In een deductieve logische programmeertaal valt het redeneerproces schematisch weer te geven als feiten + regels = resultaten."@nl ,
		"La programaci\u00F3n l\u00F3gica consiste en la aplicaci\u00F3n del corpus de conocimiento sobre l\u00F3gica para el dise\u00F1o de lenguajes de programaci\u00F3n; no debe confundirse con la disciplina de la l\u00F3gica computacional. La programaci\u00F3n l\u00F3gica comprende dos paradigmas de programaci\u00F3n: la programaci\u00F3n declarativa y la programaci\u00F3n funcional. La programaci\u00F3n declarativa gira en torno al concepto de predicado, o relaci\u00F3n entre elementos."@es ,
		"Logikprogrammering \u00E4r ett programmeringsparadigm baserat p\u00E5 att bevis av predikatlogiska satser p\u00E5 vissa former kan automatiseras, vilket uppt\u00E4cktes av Alan Robinson p\u00E5 1960-talet. Logikprogrammering \u00E4r deklarativ, programmeraren anger vad som ska g\u00F6ras inte hur. Ett logikprogram best\u00E5r av en formulering av problemet man vill ha l\u00F6st p\u00E5 en predikatlogisk form. Sen \u00E4r det upp till en interpretator att bevisa satsen/programmet."@sv ,
		"La programmation logique est une forme de programmation qui d\u00E9finit les applications \u00E0 l'aide d'un ensemble de faits \u00E9l\u00E9mentaires les concernant et de r\u00E8gles de logique leur associant des cons\u00E9quences plus ou moins directes. Ces faits et ces r\u00E8gles sont exploit\u00E9s par un d\u00E9monstrateur de th\u00E9or\u00E8me ou moteur d'inf\u00E9rence, en r\u00E9action \u00E0 une question ou requ\u00EAte."@fr ,
		"Logick\u00E9 programov\u00E1n\u00ED je v \u0161ir\u0161\u00EDm v\u00FDznamu pou\u017Eit\u00ED matematick\u00E9 logiky jako prost\u0159edku pro programov\u00E1n\u00ED. Jeho po\u010D\u00E1tky m\u016F\u017Eeme vystopovat a\u017E k n\u00E1vrhu Johna McCarthse advice taker (r\u00E1dce) [1958]. V tomto n\u00E1vrhu slou\u017E\u00ED logika pro \u010Dist\u011B deklarativn\u00ED reprezentaci jazyka a dokazova\u010D v\u011Bt (theorem-prover) nebo gener\u00E1tor model\u016F (model-generator) se pou\u017E\u00EDv\u00E1 jako \u0159e\u0161itel probl\u00E9m\u016F (problem-solver)."@cs .
@prefix skos:	<http://www.w3.org/2004/02/skos/core#> .
dbpedia:Logic_programming	skos:subject	<http://dbpedia.org/resource/Category:1972_introductions> .
@prefix ns7:	<http://dbpedia.org/resource/Category:> .
dbpedia:Logic_programming	skos:subject	ns7:Logic_programming ,
		ns7:Programming_paradigms .
@prefix ns8:	<http://www4.wiwiss.fu-berlin.de/flickrwrappr/photos/> .
dbpedia:Logic_programming	dbpprop:hasPhotoCollection	ns8:Logic_programming .
<http://dbpedia.org/resource/Oz_%28programming_language%29>	dbpprop:paradigm	dbpedia:Logic_programming .
dbpedia:Program_logic	dbpprop:redirect	dbpedia:Logic_programming .
<http://dbpedia.org/resource/CLACL_%28programming_language%29>	dbpprop:paradigm	dbpedia:Logic_programming .
dbpedia:Fril	dbpprop:paradigm	dbpedia:Logic_programming .
<http://dbpedia.org/resource/MetaL_%28programming_language%29>	dbpprop:paradigm	dbpedia:Logic_programming ,
		dbpedia:Logic_programming .
dbpedia:Prolog	dbpprop:paradigm	dbpedia:Logic_programming .
dbpedia:SNOBOL	dbpprop:paradigm	dbpedia:Logic_programming .
@prefix dbpedia-owl:	<http://dbpedia.org/ontology/> .
dbpedia:Robert_Kowalski	dbpedia-owl:knownFor	dbpedia:Logic_programming .
@prefix ns10:	<http://dbpedia.org/ontology/Person/> .
dbpedia:Robert_Kowalski	ns10:knownFor	dbpedia:Logic_programming ;
	dbpprop:knownFor	dbpedia:Logic_programming .
dbpedia:Inform	dbpprop:paradigm	dbpedia:Logic_programming .
<http://dbpedia.org/resource/Curry_%28programming_language%29>	dbpprop:paradigm	dbpedia:Logic_programming .
dbpedia:Datalog	dbpprop:paradigm	dbpedia:Logic_programming .
<http://dbpedia.org/resource/A%2B%2B>	dbpprop:paradigm	dbpedia:Logic_programming .
dbpedia:Logtalk	dbpprop:influencedBy	dbpedia:Logic_programming ;
	dbpprop:paradigm	dbpedia:Logic_programming .
dbpedia:Logic_Programming	dbpprop:redirect	dbpedia:Logic_programming .
<http://dbpedia.org/resource/Logical_%28programming%29>	dbpprop:redirect	dbpedia:Logic_programming ,
		dbpedia:Logic_programming .
dbpedia:Logic_programming_language	dbpprop:redirect	dbpedia:Logic_programming .
dbpedia:Logic_program	dbpprop:redirect	dbpedia:Logic_programming .
dbpedia:Logical_programming	dbpprop:redirect	dbpedia:Logic_programming .
dbpedia:Rule-based_programming	dbpprop:redirect	dbpedia:Logic_programming .