@prefix rdf:	<http://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#> .
@prefix dbpedia:	<http://dbpedia.org/resource/> .
@prefix ns2:	<http://dbpedia.org/class/yago/> .
dbpedia:Lambda_calculus	rdf:type	ns2:ComputationalModels ,
		ns2:FormalMethods .
@prefix owl:	<http://www.w3.org/2002/07/owl#> .
dbpedia:Lambda_calculus	owl:sameAs	<http://rdf.freebase.com/ns/guid.9202a8c04000641f8000000000024dc4> .
@prefix foaf:	<http://xmlns.com/foaf/0.1/> .
@prefix ns5:	<http://en.wikipedia.org/wiki/> .
dbpedia:Lambda_calculus	foaf:page	ns5:Lambda_calculus .
@prefix dbpprop:	<http://dbpedia.org/property/> .
dbpedia:Lambda_calculus	dbpprop:reference	<http://worrydream.com/AlligatorEggs/> ,
		<http://www.jetcafe.org/~jim/lambda.html> ,
		<http://lambda-the-ultimate.org/classic/lc.html> ,
		<http://www.allisons.org/ll/FP/Lambda/Examples/> ,
		<http://www.safalra.com/science/lambda-calculus/> ,
		<http://www.cs.bham.ac.uk/~axj/pub/papers/lambda-calculus.pdf> ,
		<http://www.lambda-bound.com/book/lambdacalc/lcalconl.html> ,
		<http://lci.sourceforge.net/> ,
		<http://thyer.name/lambda-animator/> ,
		<http://www.inf.fu-berlin.de/lehre/WS03/alpi/lambda.pdf> ,
		<http://www.safalra.com/> ,
		<http://users.bigpond.net.au/d.keenan/Lambda/> .
@prefix ns7:	<http://www.mscs.dal.ca/~selinger/papers/#> .
dbpedia:Lambda_calculus	dbpprop:reference	ns7:lambdanotes ,
		<http://homepages.nyu.edu/~cb125/Lambda/> .
@prefix rdfs:	<http://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#> .
dbpedia:Lambda_calculus	rdfs:label	"Lambda-calcul"@fr ,
		"C\u00E1lculo lambda"@pt ,
		"Lambdacalculus"@nl ,
		"C\u00E0lcul lambda"@ca ,
		"Lambdakalkyl"@sv ,
		"Rachunek lambda"@pl ,
		"Lambda calcolo"@it ,
		"Lambda calculus"@en ,
		"\u30E9\u30E0\u30C0\u8A08\u7B97"@ja ,
		"Lambda-kalkulus"@hu ,
		"Lambda-Kalk\u00FCl"@de ,
		"\u041B\u044F\u043C\u0431\u0434\u0430-\u0438\u0441\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435"@ru ,
		"\u039B\u6F14\u7B97"@zh ,
		"Lambda kalkul"@cs ,
		"\u041B\u044F\u043C\u0431\u0434\u0430-\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F"@uk ,
		"C\u00E1lculo lambda"@es ;
	dbpprop:abstract	"\u03BB\u6F14\u7B97\uFF08lambda calculus\uFF09\u662F\u4E00\u5957\u7528\u4E8E\u7814\u7A76\u51FD\u6570\u5B9A\u4E49\u3001\u51FD\u6570\u5E94\u7528\u548C\u9012\u5F52\u7684\u5F62\u5F0F\u7CFB\u7EDF\u3002\u5B83\u7531\u4E18\u5947\uFF08Alonzo Church\uFF09\u548C\u4ED6\u7684\u5B78\u751F\u514B\u83B1\u5C3C\uFF08Stephen Cole Kleene\uFF09\u572820\u4E16\u7EAA30\u5E74\u4EE3\u5F15\u5165\u3002Church \u8FD0\u7528\u03BB\u6F14\u7B97\u57281936\u5E74\u7ED9\u51FA\u5224\u5B9A\u6027\u95EE\u9898\uFF08Entscheidungsproblem\uFF09\u7684\u4E00\u4E2A\u5426\u5B9A\u7684\u7B54\u6848\u3002\u8FD9\u79CD\u6F14\u7B97\u53EF\u4EE5\u7528\u6765\u6E05\u6670\u5730\u5B9A\u4E49\u4EC0\u4E48\u662F\u4E00\u4E2A\u53EF\u8BA1\u7B97\u51FD\u6570\u3002\u5173\u4E8E\u4E24\u4E2A lambda \u6F14\u7B97\u8868\u8FBE\u5F0F\u662F\u5426\u7B49\u4EF7\u7684\u547D\u9898\u65E0\u6CD5\u901A\u8FC7\u4E00\u4E2A\u201C\u901A\u7528\u7684\u7B97\u6CD5\u201D\u6765\u89E3\u51B3\uFF0C\u8FD9\u662F\u4E0D\u53EF\u5224\u5B9A\u6027\u80FD\u591F\u8BC1\u660E\u7684\u5934\u4E00\u4E2A\u95EE\u9898\uFF0C\u751A\u81F3\u8FD8\u5728\u505C\u673A\u95EE\u9898\u4E4B\u5148\u3002Lambda \u6F14\u7B97\u5BF9\u51FD\u6570\u5F0F\u7F16\u7A0B\u8BED\u8A00\u6709\u5DE8\u5927\u7684\u5F71\u54CD\uFF0C\u6BD4\u5982 Lisp \u8BED\u8A00\u3001ML \u8BED\u8A00\u548C Haskell \u8BED\u8A00\u3002 Lambda \u6F14\u7B97\u53EF\u4EE5\u88AB\u79F0\u4E3A\u6700\u5C0F\u7684\u901A\u7528\u7A0B\u5E8F\u8BBE\u8BA1\u8BED\u8A00\u3002\u5B83\u5305\u62EC\u4E00\u6761\u53D8\u6362\u89C4\u5219\uFF08\u53D8\u91CF\u66FF\u6362\uFF09\u548C\u4E00\u6761\u51FD\u6570\u5B9A\u4E49\u65B9\u5F0F\uFF0CLambda \u6F14\u7B97\u4E4B\u901A\u7528\u5728\u4E8E\uFF0C\u4EFB\u4F55\u4E00\u4E2A\u53EF\u8BA1\u7B97\u51FD\u6570\u90FD\u80FD\u7528\u8FD9\u79CD\u5F62\u5F0F\u6765\u8868\u8FBE\u548C\u6C42\u503C\u3002\u56E0\u800C\uFF0C\u5B83\u662F\u7B49\u4EF7\u4E8E\u56FE\u7075\u673A\u7684\u3002\u5C3D\u7BA1\u5982\u6B64\uFF0CLambda \u6F14\u7B97\u5F3A\u8C03\u7684\u662F\u53D8\u6362\u89C4\u5219\u7684\u8FD0\u7528\uFF0C\u800C\u975E\u5B9E\u73B0\u5B83\u4EEC\u7684\u5177\u4F53\u673A\u5668\u3002\u53EF\u4EE5\u8BA4\u4E3A\u8FD9\u662F\u4E00\u79CD\u66F4\u63A5\u8FD1\u8F6F\u4EF6\u800C\u975E\u786C\u4EF6\u7684\u65B9\u5F0F\u3002 \u672C\u6587\u8BA8\u8BBA\u7684\u662F Church \u7684\u201C\u65E0\u7C7B\u578B lambda \u6F14\u7B97\u201D\uFF0C\u6B64\u540E\uFF0C\u5DF2\u7ECF\u7814\u7A76\u51FA\u6765\u4E86\u4E00\u4E9B\u6709\u7C7B\u578B lambda \u6F14\u7B97\u3002"@zh ,
		"De lambdacalculus, soms ook als \u03BB-calculus geschreven, is een formeel systeem dat in de wiskunde en theoretische informatica gebruikt wordt om het defini\u00EBren en uitvoeren van berekenbare functies te onderzoeken. Hij werd in 1936 door Alonzo Church en Stephen Kleene ge\u00EFntroduceerd als onderdeel van hun onderzoek naar de grondbeginselen van de wiskunde, maar wordt tegenwoordig vooral gebruikt bij het onderzoeken van berekenbaarheid en recursietheorie. De lambdacalculus kan gezien worden als een soort minimale programmeertaal die in staat is elk algoritme te beschrijven (de lambdacalculus is Turing-volledig), en vormt de basis van het functionele programmeerparadigma. De rest van dit artikel gaat over de (oorspronkelijke) ongetypeerde lambdacalculus. De meeste toepassingen gebruiken getypeerde varianten daarvan."@nl ,
		"C\u00E1lculo lambda foi desenvolvido na d\u00E9cada de 30 por Alonzo Church como parte de um sistema para l\u00F3gicas de ordem superior e teoria das fun\u00E7\u00F5es. O c\u00E1lculo lambda pode ser considerado como uma linguagem de programa\u00E7\u00E3o abstrata, isto \u00E9, as maneiras como fun\u00E7\u00F5es podem ser combinadas para formar outras fun\u00E7\u00F5es, \u00E9 uma linguagem pura, sem efeitos colaterais, e sem complica\u00E7\u00F5es sint\u00E1ticas. A principal caracter\u00EDstica do c\u00E1lculo lambda s\u00E3o as entidades que podem ser utilizadas como argumentos e retornadas como valores de outras fun\u00E7\u00F5es. Formalmente, come\u00E7amos com n\u00FAmeros infinitos de identificadores: {a, b, c... , x, y, z, x1, x2...}. O jogo de todas as express\u00F5es do lambda pode ent\u00E3o ser descrito pela seguinte Gram\u00E1tica livre de contexto na Forma Normal de Backus: &lt;expr&gt; ::= (\u03BB &lt;identifier&gt;. &lt;expr&gt)"@pt ,
		"El c\u00E1lculo lambda es un sistema formal dise\u00F1ado para investigar la definici\u00F3n de funci\u00F3n, la noci\u00F3n de aplicaci\u00F3n de funciones y la recursi\u00F3n. Fue introducido por Alonzo Church y Stephen Kleene en la d\u00E9cada de 1930; Church us\u00F3 el c\u00E1lculo lambda en 1936 para resolver el Entscheidungsproblem. Puede ser usado para definir de manera limpia y precisa qu\u00E9 es una \"funci\u00F3n computable\". El interrogante de si dos expresiones del c\u00E1lculo lambda son equivalentes no puede ser resuelto por un algoritmo general. Esta fue la primera pregunta, incluso antes que el problema de la parada, para el cual la indecidibilidad fue probada. El c\u00E1lculo lambda tiene una gran influencia sobre los lenguajes funcionales, como Lisp, ML y Haskell. Se puede considerar al c\u00E1lculo lambda como el m\u00E1s peque\u00F1o lenguaje universal de programaci\u00F3n. Consiste en una regla de transformaci\u00F3n simple y un esquema simple para definir funciones. El c\u00E1lculo lambda es universal porque cualquier funci\u00F3n computable puede ser expresada y evaluada a trav\u00E9s de \u00E9l. Por lo tanto, es equivalente a las m\u00E1quinas de Turing. Sin embargo, el c\u00E1lculo lambda no hace \u00E9nfasis en el uso de reglas de transformaci\u00F3n y no considera las m\u00E1quinas reales que pueden implementarlo. Se trata de una propuesta m\u00E1s cercana al software que al hardware. Este art\u00EDculo se enfocar\u00E1 sobre el c\u00E1lculo lambda sin tipos, como fue dise\u00F1ado originalmente por Church. Desde entonces, algunos c\u00E1lculo lambda tipados fueron creados."@es ,
		"Rachunek lambda to system formalny u\u017Cywany do badania zagadnie\u0144 zwi\u0105zanych z podstawami matematyki jak rekurencja, definiowalno\u015B\u0107 funkcji, obliczalno\u015B\u0107, podstawy matematyki np. definicja liczb naturalnych, warto\u015Bci logicznych, itd. Rachunek lambda zosta\u0142 wprowadzony przez Alonzo Churcha i Stephen Cole Kleene w 1930 roku. Rachunek lambda jest przydatny do badania algorytm\u00F3w. Wszystkie algorytmy, kt\u00F3re dadz\u0105 si\u0119 zapisa\u0107 w rachunku lambda, dadz\u0105 si\u0119 zaimplementowa\u0107 na maszynie Turinga i odwrotnie. Istnieje wiele rodzaj\u00F3w rachunku lambda, z czego najprostszym jest rachunek lambda bez typ\u00F3w. Rachunek lambda z typami jest podstaw\u0105 funkcyjnych j\u0119zyk\u00F3w programowania."@pl ,
		"\u041B\u044F\u0301\u043C\u0431\u0434\u0430-\u0447\u0438\u0301\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F, \u0430\u0431\u043E &lambda;-\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u2014 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0430\u043B\u044C\u043D\u0430 \u0441\u0438\u0441\u0442\u0435\u043C\u0430, \u0449\u043E \u0432\u0438\u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0432 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0435\u0442\u0438\u0447\u043D\u0456\u0439 \u043A\u0456\u0431\u0435\u0440\u043D\u0435\u0442\u0438\u0446\u0456 \u0434\u043B\u044F \u0434\u043E\u0441\u043B\u0456\u0434\u0436\u0435\u043D\u043D\u044F \u0432\u0438\u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u043D\u044F \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0456\u0457, \u0437\u0430\u0441\u0442\u043E\u0441\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0456\u0457, \u0442\u0430 \u0440\u0435\u043A\u0443\u0440\u0441\u0456\u0457. \u0426\u0435 \u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u0431\u0443\u043B\u043E \u0437\u0430\u043F\u0440\u043E\u043F\u043E\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u0435 \u0410\u043B\u043E\u043D\u0441\u043E \u0427\u0435\u0440\u0447\u0435\u043C \u0442\u0430 \u0421\u0442\u0456\u0432\u0435\u043D\u043E\u043C \u041A\u043B\u0456\u043D\u0456 \u0432 1930-\u0442\u0456 \u0440\u043E\u043A\u0438, \u044F\u043A \u0447\u0430\u0441\u0442\u0438\u043D\u0430 \u0431\u0456\u043B\u044C\u0448\u043E\u0457 \u0441\u043F\u0440\u043E\u0431\u0438 \u0440\u043E\u0437\u0440\u043E\u0431\u0438\u0442\u0438 \u0431\u0430\u0437\u0438\u0441 \u043C\u0430\u0442\u0435\u043C\u0430\u0442\u0438\u043A\u0438 \u043D\u0430 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0456 \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0456\u0439 \u0430 \u043D\u0435 \u043C\u043D\u043E\u0436\u0438\u043D (\u0437\u0430\u0434\u043B\u044F \u0443\u043D\u0438\u043A\u043D\u0435\u043D\u043D\u044F \u0442\u0430\u043A\u0438\u0445 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0448\u043A\u043E\u0434, \u044F\u043A \u041F\u0430\u0440\u0430\u0434\u043E\u043A\u0441 \u0420\u0430\u0441\u0441\u0435\u043B\u0430). \u041E\u0434\u043D\u0430\u043A, \u041F\u0430\u0440\u0430\u0434\u043E\u043A\u0441 \u041A\u043B\u0456\u043D\u0456-\u0420\u043E\u0441\u0441\u0435\u0440\u0430 \u0434\u0435\u043C\u043E\u043D\u0441\u0442\u0440\u0443\u0454, \u0449\u043E \u043B\u044F\u043C\u0431\u0434\u0430 \u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u043D\u0435 \u0437\u0434\u0430\u0442\u043D\u0435 \u0443\u043D\u0438\u043A\u043D\u0443\u0442\u0438 \u043C\u043D\u043E\u0436\u0438\u043D\u043D\u043E-\u0442\u0435\u043E\u0440\u0435\u0442\u0438\u0447\u043D\u0438\u0439 \u043F\u0430\u0440\u0430\u0434\u043E\u043A\u0441\u0456\u0432. \u041D\u0435 \u0434\u0438\u0432\u043B\u044F\u0447\u0438\u0441\u044C \u043D\u0430 \u0446\u0435, \u043B\u044F\u043C\u0431\u0434\u0430 \u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u0432\u0438\u044F\u0432\u0438\u043B\u043E\u0441\u044C \u0437\u0440\u0443\u0447\u043D\u0438\u043C \u0456\u043D\u0441\u0442\u0440\u0443\u043C\u0435\u043D\u0442\u043E\u043C \u0432 \u0434\u043E\u0441\u043B\u0456\u0434\u0436\u0435\u043D\u043D\u0456 \u043E\u0431\u0447\u0438\u0441\u043B\u044E\u0432\u0430\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0456\u0439, \u0442\u0430 \u043B\u044F\u0433\u043B\u043E \u0432 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0443 \u043F\u0430\u0440\u0430\u0434\u0438\u0433\u043C\u0438 \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0456\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E\u0433\u043E \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F. \u041B\u044F\u043C\u0431\u0434\u0430 \u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u043C\u043E\u0436\u0435 \u0440\u043E\u0437\u0433\u043B\u044F\u0434\u0430\u0442\u0438\u0441\u044C \u044F\u043A \u0456\u0434\u0435\u0430\u043B\u0456\u0437\u043E\u0432\u0430\u043D\u0430, \u043C\u0456\u043D\u0456\u043C\u0430\u043B\u0456\u0441\u0442\u0438\u0447\u0430 \u043C\u043E\u0432\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F, \u0432 \u0446\u044C\u043E\u043C\u0443 \u0441\u0435\u043D\u0441\u0456 \u043B\u044F\u043C\u0431\u0434\u0430 \u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u043F\u043E\u0434\u0456\u0431\u043D\u0435 \u0434\u043E \u043C\u0430\u0448\u0438\u043D\u0438 \u0422\u044E\u0440\u0438\u043D\u0433\u0430, \u0456\u043D\u0448\u043E\u0457 \u043C\u0456\u043D\u0456\u043C\u0430\u043B\u0456\u0441\u0442\u0438\u0447\u043D\u043E\u0457 \u0430\u0431\u0441\u0442\u0440\u0430\u043A\u0446\u0456\u0457, \u0437\u0434\u0430\u0442\u043D\u043E\u0457 \u0432\u0438\u0437\u043D\u0430\u0447\u0430\u0442\u0438 \u0431\u0443\u0434\u044C-\u044F\u043A\u0438\u0439 \u0430\u043B\u0433\u043E\u0440\u0438\u0442\u043C. \u0412\u0456\u0434\u043C\u0456\u043D\u043D\u0456\u0441\u0442\u044C \u043C\u0456\u0436 \u043D\u0438\u043C\u0438 \u043F\u043E\u043B\u044F\u0433\u0430\u0454 \u0432 \u0442\u043E\u043C\u0443, \u0449\u043E \u043B\u044F\u043C\u0431\u0434\u0430 \u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u0432\u0456\u0434\u043F\u043E\u0432\u0456\u0434\u0430\u0454 \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0456\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u0456\u0439 \u043F\u0430\u0440\u0430\u0434\u0438\u0433\u043C\u0456 \u0432\u0438\u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u043D\u044F \u0430\u043B\u0433\u043E\u0440\u0438\u0442\u043C\u0456\u0432, \u0430 \u043C\u0430\u0448\u0438\u043D\u0430 \u0422\u044E\u0440\u0438\u043D\u0433\u0430, \u043D\u0430\u0442\u043E\u043C\u0456\u0441\u0442\u044C \u2014 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u0438\u0432\u043D\u0456\u0439. \u0422\u043E\u0431\u0442\u043E, \u043C\u0430\u0448\u0438\u043D\u0430 \u0422\u044E\u0440\u0438\u043D\u0433\u0430 \u043C\u0430\u0454 \u043F\u0435\u0432\u043D\u0438\u0439 \u00AB\u0441\u0442\u0430\u043D\u00BB \u2014 \u043F\u0435\u0440\u0435\u043B\u0456\u043A \u0441\u0438\u043C\u0432\u043E\u043B\u0456\u0432, \u0449\u043E \u043C\u043E\u0436\u0443\u0442\u044C \u0437\u043C\u0456\u043D\u044E\u0432\u0430\u0442\u0438\u0441\u044C \u0456\u0437 \u043A\u043E\u0436\u043D\u043E\u044E \u043D\u0430\u0441\u0442\u0443\u043F\u043D\u043E\u044E \u0456\u043D\u0441\u0442\u0440\u0443\u043A\u0446\u0456\u0454\u044E. \u041D\u0430 \u0432\u0456\u0434\u043C\u0456\u043D\u0443 \u0432\u0456\u0434 \u0446\u044C\u043E\u0433\u043E, \u043B\u044F\u043C\u0431\u0434\u0430 \u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u0443\u043D\u0438\u043A\u0430\u0454 \u0441\u0442\u0430\u043D\u0456\u0432, \u0432\u043E\u043D\u043E \u043C\u0430\u0454 \u0441\u043F\u0440\u0430\u0432\u0443 \u0437 \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0456\u044F\u043C\u0438, \u043A\u043E\u0442\u0440\u0456 \u043E\u0442\u0440\u0438\u043C\u0443\u044E\u0442\u044C \u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u043D\u044F \u043F\u0430\u0440\u0430\u043C\u0435\u0442\u0440\u0456\u0432 \u0442\u0430 \u043F\u043E\u0432\u0435\u0440\u0442\u0430\u044E\u0442\u044C \u0440\u0435\u0437\u0443\u043B\u044C\u0442\u0430\u0442\u0438 \u043E\u0431\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u044C (\u043C\u043E\u0436\u043B\u0438\u0432\u043E, \u0456\u043D\u0448\u0456 \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0456\u0457), \u0430\u043B\u0435 \u043D\u0435 \u0441\u043F\u0440\u0438\u0447\u0438\u043D\u044F\u044E\u0442\u044C \u0434\u043E \u0437\u043C\u0456\u043D\u0438 \u0432\u0445\u0456\u0434\u043D\u0438\u0445 \u0434\u0430\u043D\u0438\u0445. \u042F\u0434\u0440\u043E &lambda;-\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u0433\u0440\u0443\u043D\u0442\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0442\u0440\u043E\u0445\u0438 \u0431\u0456\u043B\u044C\u0448\u0435 \u043D\u0456\u0436 \u043D\u0430 \u0432\u0438\u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u0456 \u0437\u043C\u0456\u043D\u043D\u0438\u0445, \u043E\u0431\u043B\u0430\u0441\u0442\u0456 \u0432\u0438\u0434\u0438\u043C\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0437\u043C\u0456\u043D\u043D\u0438\u0445 \u0442\u0430 \u0432\u043F\u043E\u0440\u044F\u0434\u043A\u043E\u0432\u0430\u043D\u043E\u043C\u0443 \u0437\u0430\u043C\u0456\u0449\u0435\u043D\u043D\u0456 \u0437\u043C\u0456\u043D\u043D\u0438\u0445 \u0432\u0438\u0440\u0430\u0437\u0430\u043C\u0438. &lambda;-\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u0454 \u0437\u0430\u043C\u043A\u043D\u0435\u043D\u043E\u044E \u043C\u043E\u0432\u043E\u044E, \u0442\u043E\u0431\u0442\u043E, \u0441\u0435\u043C\u0430\u043D\u0442\u0438\u043A\u0430 \u043C\u043E\u0432\u0438 \u043C\u043E\u0436\u0435 \u0431\u0443\u0442\u0438 \u0432\u0438\u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u0430 \u043D\u0430 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0456 \u0435\u043A\u0432\u0456\u0432\u0430\u043B\u0435\u043D\u0442\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0432\u0438\u0440\u0430\u0437\u0456\u0432 (\u0430\u0431\u043E \u0442\u0435\u0440\u043C\u0456\u0432) \u0441\u0430\u043C\u043E\u0457 \u043C\u043E\u0432\u0438."@uk ,
		"Lambdakalkyl (\u03BB-kalkyl) \u00E4r i ett formellt system som skapades f\u00F6r att unders\u00F6ka funktioner och rekursion. Lambdakalkylen utvecklades p\u00E5 1920-talet av Alonzo Church. P\u00E5 1960-talet f\u00F6rstod man att lambdakalkylen kunde anv\u00E4ndas f\u00F6r att f\u00F6rst\u00E5 programspr\u00E5k. Det har d\u00E4rf\u00F6r blivit den matematiska grunden f\u00F6r funktionella programspr\u00E5k. Objekten i lambdakalkyl \u00E4r termer (som ibland kallas lambdatermer). Det finns tre typer av termer Variabler, x, y, z, ... abstraktion, &lt;math&gt;\\lambda x. t&lt;/math&gt; d\u00E4r t \u00E4r en term applikation, &lt;math&gt;t_1\\ t_2&lt;/math&gt; d\u00E4r &lt;math&gt;t_1&lt;/math&gt; och &lt;math&gt;t_2&lt;/math&gt; \u00E4r termer Abstraktion kan ses som definition av en funktion och applikation motsvarar till\u00E4mpning av en funktion. P\u00E5 termerna anv\u00E4nder man olika typer av reduktioner f\u00F6r att visa satser om lambdakalkylen. Lite f\u00F6renklat \u00E4r reduktionerna: \u03B1-reduktion - namnen p\u00E5 variblerna kan bytas \u03B2-reduktion - en term &lt;math&gt;(\\lambda x. t_1)\\ s&lt;/math&gt; reduceras till termen &lt;math&gt;t_2&lt;/math&gt; som \u00E4r termen &lt;math&gt;t_1&lt;/math&gt; med alla x utbytta mot s \u03B7-konvertering - termen &lt;math&gt;\\lambda x. f\\ x&lt;/math&gt; konverteras till termen f"@sv ,
		"Lambda kalkul je form\u00E1ln\u00ED syst\u00E9m a v\u00FDpo\u010Detn\u00ED model pou\u017E\u00EDvan\u00FD v teoretick\u00E9 informatice a matematice pro studium funkc\u00ED a rekurze. Jeho autory jsou Alonzo Church a Stephen Cole Kleene. Lambda kalkul je teoretick\u00FDm z\u00E1kladem funkcion\u00E1ln\u00EDho programov\u00E1n\u00ED a p\u0159\u00EDslu\u0161n\u00FDch programovac\u00EDch jazyk\u016F, obzvl\u00E1\u0161t\u011B Lispu. Lambda kalkul analyzuje funkce nikoli z hlediska p\u016Fvodn\u00EDho matematick\u00E9ho smyslu zobrazen\u00ED z mno\u017Einy do mno\u017Einy, ale jako metodu v\u00FDpo\u010Dtu. D\u00E1 se ch\u00E1pat jako nejjednodu\u0161\u0161\u00ED univerz\u00E1ln\u00ED programovac\u00ED jazyk. Je univerz\u00E1ln\u00ED, nebo\u0165 libovolnou rekurzivn\u011B spo\u010Detnou funkci lze vyj\u00E1d\u0159it a vy\u010D\u00EDslit pomoc\u00ED tohoto formalismu, lambda kalkul je tedy v\u00FDpo\u010Detn\u00ED silou ekvivalentn\u00ED Turingovu stroji. Tento \u010Dl\u00E1nek se bude zaob\u00EDrat netypov\u00FDm lambda kalkulem. Existuje toti\u017E roz\u0161\u00ED\u0159en\u00ED zvan\u00E9 typov\u00FD lambda kalkul."@cs ,
		"In mathematical logic and computer science, lambda calculus, also written as \u03BB-calculus, is a formal system for function definition, function application and recursion. It was introduced by Alonzo Church in 1932 as part of an investigation into the foundations of mathematics"@en ,
		"\u30E9\u30E0\u30C0\u8A08\u7B97\uFF08lambda calculus\uFF09\u306F\u3001\u7406\u8AD6\u8A08\u7B97\u6A5F\u79D1\u5B66\u3084\u6570\u7406\u8AD6\u7406\u5B66\u306B\u304A\u3051\u308B\u3001\u95A2\u6570\u306E\u5B9A\u7FA9\u3068\u5B9F\u884C\u3092\u62BD\u8C61\u5316\u3057\u305F\u8A08\u7B97\u4F53\u7CFB\u3067\u3042\u308B\u3002\u30E9\u30E0\u30C0\u7B97\u6CD5\u3068\u3082\u8A00\u3046\u3002"@ja ,
		"\u041B\u044F\u0301\u043C\u0431\u0434\u0430-\u0438\u0441\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u0301\u043D\u0438\u0435 (&lambda;-\u0438\u0441\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435, \u043B\u044F\u043C\u0431\u0434\u0430-\u0438\u0441\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435) \u2014 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0430\u043B\u044C\u043D\u0430\u044F \u0441\u0438\u0441\u0442\u0435\u043C\u0430, \u0440\u0430\u0437\u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u0430\u043D\u043D\u0430\u044F \u0430\u043C\u0435\u0440\u0438\u043A\u0430\u043D\u0441\u043A\u0438\u043C \u043C\u0430\u0442\u0435\u043C\u0430\u0442\u0438\u043A\u043E\u043C \u0410\u043B\u043E\u043D\u0437\u043E \u0427\u0451\u0440\u0447\u0435\u043C, \u0434\u043B\u044F \u0444\u043E\u0440\u043C\u0430\u043B\u0438\u0437\u0430\u0446\u0438\u0438 \u0438 \u0430\u043D\u0430\u043B\u0438\u0437\u0430 \u043F\u043E\u043D\u044F\u0442\u0438\u044F \u0432\u044B\u0447\u0438\u0441\u043B\u0438\u043C\u043E\u0441\u0442\u0438. &lambda;-\u0438\u0441\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u043C\u043E\u0436\u0435\u0442 \u0440\u0430\u0441\u0441\u043C\u0430\u0442\u0440\u0438\u0432\u0430\u0442\u044C\u0441\u044F \u043A\u0430\u043A \u0441\u0435\u043C\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u043E \u043F\u0440\u043E\u0442\u043E\u0442\u0438\u043F\u043D\u044B\u0445 \u044F\u0437\u044B\u043A\u043E\u0432 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F. \u0418\u0445 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u0430\u044F \u043E\u0441\u043E\u0431\u0435\u043D\u043D\u043E\u0441\u0442\u044C \u0441\u043E\u0441\u0442\u043E\u0438\u0442 \u0432 \u0442\u043E\u043C, \u0447\u0442\u043E \u043E\u043D\u0438 \u044F\u0432\u043B\u044F\u044E\u0442\u0441\u044F \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430\u043C\u0438 \u0432\u044B\u0441\u0448\u0438\u0445 \u043F\u043E\u0440\u044F\u0434\u043A\u043E\u0432. \u0422\u0435\u043C \u0441\u0430\u043C\u044B\u043C \u043E\u0431\u0435\u0441\u043F\u0435\u0447\u0438\u0432\u0430\u0435\u0442\u0441\u044F \u0441\u0438\u0441\u0442\u0435\u043C\u0430\u0442\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0439 \u043F\u043E\u0434\u0445\u043E\u0434 \u043A \u0438\u0441\u0441\u043B\u0435\u0434\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044E \u043E\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u043E\u0432, \u0430\u0440\u0433\u0443\u043C\u0435\u043D\u0442\u0430\u043C\u0438 \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0445 \u043C\u043E\u0433\u0443\u0442 \u0431\u044B\u0442\u044C \u0434\u0440\u0443\u0433\u0438\u0435 \u043E\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u044B, \u0430 \u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u0438\u0435\u043C \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u043C\u043E\u0436\u0435\u0442 \u0431\u044B\u0442\u044C \u043E\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440. \u042F\u0437\u044B\u043A\u0438 \u0432 \u044D\u0442\u043E\u043C \u0441\u0435\u043C\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u0435 \u044F\u0432\u043B\u044F\u044E\u0442\u0441\u044F \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0438\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u043C\u0438, \u043F\u043E\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u0443 \u043E\u043D\u0438 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u044B \u043D\u0430 \u043F\u0440\u0435\u0434\u0441\u0442\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u0438\u0438 \u043E \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0438\u0438 \u0438\u043B\u0438 \u043E\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440\u0435, \u0432\u043A\u043B\u044E\u0447\u0430\u044F \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0438\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u0443\u044E \u0430\u043F\u043F\u043B\u0438\u043A\u0430\u0446\u0438\u044E \u0438 \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0438\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u0443\u044E \u0430\u0431\u0441\u0442\u0440\u0430\u043A\u0446\u0438\u044E. &lambda;-\u0438\u0441\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0440\u0435\u0430\u043B\u0438\u0437\u043E\u0432\u0430\u043D\u043E \u0414\u0436\u043E\u043D\u043E\u043C \u041C\u0430\u043A\u043A\u0430\u0440\u0442\u0438 \u0432 \u044F\u0437\u044B\u043A\u0435 \u041B\u0438\u0441\u043F. \u0412 \u043D\u0430\u0447\u0430\u043B\u0435 \u0440\u0435\u0430\u043B\u0438\u0437\u0430\u0446\u0438\u044F \u0438\u0434\u0435\u0439 &lambda;-\u0438\u0441\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u0438\u044F \u0431\u044B\u043B\u0430 \u0432\u0435\u0441\u044C\u043C\u0430 \u0433\u0440\u043E\u043C\u043E\u0437\u0434\u043A\u043E\u0439. \u041D\u043E \u043F\u043E \u043C\u0435\u0440\u0435 \u0440\u0430\u0437\u0432\u0438\u0442\u0438\u044F \u041B\u0438\u0441\u043F-\u0442\u0435\u0445\u043D\u043E\u043B\u043E\u0433\u0438\u0438 (\u043F\u0440\u043E\u0448\u0435\u0434\u0448\u0435\u0439 \u044D\u0442\u0430\u043F \u0430\u043F\u043F\u0430\u0440\u0430\u0442\u043D\u043E\u0439 \u0440\u0435\u0430\u043B\u0438\u0437\u0430\u0446\u0438\u0438 \u0432 \u0432\u0438\u0434\u0435 \u041B\u0438\u0441\u043F-\u043C\u0430\u0448\u0438\u043D\u044B) \u0438\u0434\u0435\u0438 \u043F\u043E\u043B\u0443\u0447\u0438\u043B\u0438 \u044F\u0441\u043D\u0443\u044E \u0438 \u0447\u0435\u0442\u043A\u0443\u044E \u0440\u0435\u0430\u043B\u0438\u0437\u0430\u0446\u0438\u044E."@ru ,
		"A lambda-kalkulus (vagy \u03BB-kalkulus) egy form\u00E1lis rendszer, amit eredetileg matematikai f\u00FCggv\u00E9nyek tulajdons\u00E1gainak vizsg\u00E1lat\u00E1ra vezettek be. Az elm\u00E9let kidolgoz\u00F3i Alonzo Church \u00E9s Stephen Cole Kleene voltak az 1930-as \u00E9vekben. Church, 1936-ban, a \u03BB-kalkulus seg\u00EDts\u00E9g\u00E9vel bizony\u00EDtotta, hogy nem l\u00E9tezik algoritmus a h\u00EDres Entscheidungsproblem (d\u00F6nt\u00E9si probl\u00E9ma) megold\u00E1s\u00E1ra. A \u03BB-kalkulus lehet\u0151v\u00E9 teszi, hogy pontosan (form\u00E1lisan) defini\u00E1ljuk, mit is \u00E9rt\u00FCnk kisz\u00E1m\u00EDthat\u00F3 f\u00FCggv\u00E9ny alatt. A \u03BB-kalkulust nyugodtan nevezhetj\u00FCk a legegyszer\u0171bb \u00E1ltal\u00E1nos c\u00E9l\u00FA programoz\u00E1si nyelvnek. Csak egyfajta \u00E9rt\u00E9ket ismer: a f\u00FCggv\u00E9nyt (absztrakci\u00F3t), \u00E9s csak egyfajta m\u0171velet van benne: a f\u00FCggv\u00E9ny alkalmaz\u00E1s (v\u00E1ltoz\u00F3-behelyettes\u00EDt\u00E9s). Ezen l\u00E1tsz\u00F3lagos egyszer\u0171s\u00E9ge ellen\u00E9re val\u00F3sz\u00EDn\u0171 (eddig nem siker\u00FClt form\u00E1lisan bizony\u00EDtani) hogy minden algoritmus, ami Turing-g\u00E9pen megval\u00F3s\u00EDthat\u00F3, az megval\u00F3s\u00EDthat\u00F3 tiszt\u00E1n a \u03BB-kalkulusban is. Ez a felt\u00E9telezett azonoss\u00E1g a \u03BB-kalkulus \u00E9s a Turing-g\u00E9p kifejez\u0151 ereje (expressive power) k\u00F6z\u00F6tt adja egy\u00E9bk\u00E9nt a Church-Turing-t\u00E9zis alapj\u00E1t. M\u00EDg kor\u00E1bban a \u03BB-kalkulus els\u0151sorban a kisz\u00E1m\u00EDthat\u00F3s\u00E1gelm\u00E9let (Theory of Computation) miatt volt \u00E9rdekes, napjainkban ez m\u00E1r kev\u00E9sb\u00E9 hangs\u00FAlyos, \u00E9s sokkal ink\u00E1bb a funkcion\u00E1lis programoz\u00E1si nyelvek elm\u00E9leti \u00E9s gyakorlati megalapoz\u00E1s\u00E1ban j\u00E1tszott jelent\u0151s, mondhatni k\u00F6zponti szerepe ker\u00FClt el\u0151t\u00E9rbe. A sz\u00F3cikk t\u00E1rgya a \u03BB-kalkulus, eredeti, t\u00EDpus-n\u00E9lk\u00FCli v\u00E1ltozata. A \u03BB-kalkulus bevezet\u00E9se \u00F3ta sz\u00E1mos t\u00EDpusos lambda-kalkulus ker\u00FClt kifejleszt\u00E9sre, \u00E9s val\u00F3j\u00E1ban ezek a t\u00EDpusos v\u00E1ltozatok adj\u00E1k a mai funkcion\u00E1lis programoz\u00E1si nyelvek alapj\u00E1t."@hu ,
		"El c\u00E0lcul lambda \u00E9s un sistema formal dissenyat per investigar la definici\u00F3 de funci\u00F3, la noci\u00F3 d'aplicacions de funcions i la recursi\u00F3. Fou introdu\u00EFt per Alonzo Church i Stephen Kleene a la d\u00E8cada de 1930; Church va usar el c\u00E0lcul lambda al 1936 per resoldre el Entscheidungsproblem. Pot ser usat per definir de manera neta i precisa qu\u00E8 \u00E9s una \"funci\u00F3 computable\". Church va resoldre negativament el Entscheidungsproblem: va provar que no hi ha algorisme que pugui ser considerat com una \"soluci\u00F3\" al Entscheidungsproblem. El c\u00E0lcul lambda ha influ\u00EFt enormement en el disseny de llenguatges de programaci\u00F3 funcionals, especialment LISP. Es pot considerar al c\u00E0lcul lambda com el m\u00E9s petit llenguatge universal de programaci\u00F3. Consisteix en una regla de transformaci\u00F3 simple i un esquema simple per definir funcions. El c\u00E0lcul lambda \u00E9s universal perqu\u00E8 qualsevol funci\u00F3 computable pot ser expressada i avaluada mitjan\u00E7ant ell. Per tant, \u00E9s equivalent a les m\u00E0quines de Turing. Tot i aix\u00F2, el c\u00E0lcul lambda no fa \u00E8mfasi en l'\u00FAs de regles de transformaci\u00F3 i no considera les m\u00E0quines reals que puguin implementar-lo. Es tracta doncs d'una proposta m\u00E9s propera al programari que al maquinari."@ca ,
		"Il lambda calcolo \u00E8 un sistema di riscrittura definito formalmente dal matematico Alonzo Church. \u00C8 stato sviluppato per analizzare formalmente le definizioni di funzioni, le loro applicazioni ed \u00E8 uno strumento interessante per studiare anche fenomeni di ricorsione. In quanto sistema di riscrittura, esso d\u00E0 una descrizione dei termini ben formati, che sono le sequenze di simboli riconosciute dal sistema e in grado di essere riscritti da esso. Il lambda calcolo, infatti, definisce un insieme di regole di riscrittura che determinano in maniera precisa come i termini stessi possano essere riscritti. In questo modo, il processo di riscrittura diventa un vero e proprio calcolo. Per tale ragione, nel corso di questa descrizione ci si riferir\u00E0 al lambda calcolo come il calcolo, quando non ci sar\u00E0 pericolo di ambiguit\u00E0. Il lambda calcolo affonda le proprie radici nel concetto di funzione. In matematica si definiscono funzioni particolari associazioni fra gli elementi di un insieme e gli elementi di un altro insieme. Ad esempio, se chiamiamo quadrato la funzione che dato un numero restituisca il suo quadrato, scriviamo: quadrato : &lt;math&gt;\\mathbb{R} \\to \\mathbb{R}&lt;/math&gt;. per indicare che quadrato mappa elementi dell'insieme dei numeri reali su altri elementi dello stesso insieme. Se una funzione \u00E8 in grado di associare un risultato ad un certo argomento che le viene passato, diremo che tale funzione \u00E8 definita per quel valore passato come argomento. Se una funzione \u00E8 definita su ogni elemento del dominio, essa \u00E8 detta totale; in caso contrario, diremo che si tratta di una funzione parziale. La notazione insiemistica non fornisce informazioni a proposito di come effettivamente si possa passare dagli argomenti ricevuti al risultato ad essi associato. In altre parole, non si descrive come calcolare il risultato della funzione stessa, a partire dai suoi argomenti . Il lambda calcolo, cos\u00EC come la Teoria delle Funzioni Ricorsive e la Macchina di Turing, \u00E8 un formalismo che consente di definire il lato meccanico delle funzioni, ovvero proprio quelle procedure che consentono di produrre dei valori in uscita a partire da certi valori in ingresso. Di seguito vedremo una descrizione della sintassi del lambda calcolo che proceder\u00E0 per gradi: dopo aver definito come sono fatti i termini del lambda calcolo, introdurremo le regole di riscrittura del calcolo stesso; dopodich\u00E9 vedremo alcune strategie di riscrittura, le quali definiscono un ordine con cui applicare le regole di riscrittura, e come la scelta di una regola piuttosto che un'altra garantisca (o inibisca) determinate propriet\u00E0 del calcolo."@it ,
		"Le lambda-calcul (ou \u03BB-calcul) est un syst\u00E8me formel invent\u00E9 par Alonzo Church dans les ann\u00E9es 1930, qui fonde les concepts de fonction et d'application. Il a \u00E9t\u00E9 le premier formalisme utilis\u00E9 pour d\u00E9finir et caract\u00E9riser les fonctions r\u00E9cursives et donc il a une grande importance dans la th\u00E9orie de la calculabilit\u00E9, \u00E0 l'\u00E9gal des machines de Turing et du mod\u00E8le de Herbrand-G\u00F6del. Il a depuis \u00E9t\u00E9 appliqu\u00E9 comme langage de programmation th\u00E9orique et comme m\u00E9talangage pour la d\u00E9monstration formelle assist\u00E9e par ordinateur. Le lambda-calcul peut \u00EAtre ou non typ\u00E9. Le lambda-calcul est apparent\u00E9 \u00E0 la logique combinatoire de Haskell Curry."@fr ,
		"Der Lambda-Kalk\u00FCl ist eine formale Sprache zur Untersuchung von Funktionen, die Funktionsdefinitionen, das Definieren formaler, sowie das Auswerten und Einsetzen aktueller Parameter regelt."@de ;
	rdfs:comment	"\u30E9\u30E0\u30C0\u8A08\u7B97\uFF08lambda calculus\uFF09\u306F\u3001\u7406\u8AD6\u8A08\u7B97\u6A5F\u79D1\u5B66\u3084\u6570\u7406\u8AD6\u7406\u5B66\u306B\u304A\u3051\u308B\u3001\u95A2\u6570\u306E\u5B9A\u7FA9\u3068\u5B9F\u884C\u3092\u62BD\u8C61\u5316\u3057\u305F\u8A08\u7B97\u4F53\u7CFB\u3067\u3042\u308B\u3002\u30E9\u30E0\u30C0\u7B97\u6CD5\u3068\u3082\u8A00\u3046\u3002"@ja ,
		"\u041B\u044F\u0301\u043C\u0431\u0434\u0430-\u0447\u0438\u0301\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F, \u0430\u0431\u043E &lambda;-\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u2014 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0430\u043B\u044C\u043D\u0430 \u0441\u0438\u0441\u0442\u0435\u043C\u0430, \u0449\u043E \u0432\u0438\u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432\u0443\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u0432 \u0442\u0435\u043E\u0440\u0435\u0442\u0438\u0447\u043D\u0456\u0439 \u043A\u0456\u0431\u0435\u0440\u043D\u0435\u0442\u0438\u0446\u0456 \u0434\u043B\u044F \u0434\u043E\u0441\u043B\u0456\u0434\u0436\u0435\u043D\u043D\u044F \u0432\u0438\u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u043D\u044F \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0456\u0457, \u0437\u0430\u0441\u0442\u043E\u0441\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u0444\u0443\u043D\u043A\u0446\u0456\u0457, \u0442\u0430 \u0440\u0435\u043A\u0443\u0440\u0441\u0456\u0457."@uk ,
		"Il lambda calcolo \u00E8 un sistema di riscrittura definito formalmente dal matematico Alonzo Church. \u00C8 stato sviluppato per analizzare formalmente le definizioni di funzioni, le loro applicazioni ed \u00E8 uno strumento interessante per studiare anche fenomeni di ricorsione. In quanto sistema di riscrittura, esso d\u00E0 una descrizione dei termini ben formati, che sono le sequenze di simboli riconosciute dal sistema e in grado di essere riscritti da esso."@it ,
		"El c\u00E0lcul lambda \u00E9s un sistema formal dissenyat per investigar la definici\u00F3 de funci\u00F3, la noci\u00F3 d'aplicacions de funcions i la recursi\u00F3. Fou introdu\u00EFt per Alonzo Church i Stephen Kleene a la d\u00E8cada de 1930; Church va usar el c\u00E0lcul lambda al 1936 per resoldre el Entscheidungsproblem. Pot ser usat per definir de manera neta i precisa qu\u00E8 \u00E9s una \"funci\u00F3 computable\"."@ca ,
		"Lambdakalkyl (\u03BB-kalkyl) \u00E4r i ett formellt system som skapades f\u00F6r att unders\u00F6ka funktioner och rekursion. Lambdakalkylen utvecklades p\u00E5 1920-talet av Alonzo Church. P\u00E5 1960-talet f\u00F6rstod man att lambdakalkylen kunde anv\u00E4ndas f\u00F6r att f\u00F6rst\u00E5 programspr\u00E5k. Det har d\u00E4rf\u00F6r blivit den matematiska grunden f\u00F6r funktionella programspr\u00E5k. Objekten i lambdakalkyl \u00E4r termer (som ibland kallas lambdatermer). Det finns tre typer av termer Variabler, x, y, z, ..."@sv ,
		"In mathematical logic and computer science, lambda calculus, also written as \u03BB-calculus, is a formal system for function definition, function application and recursion. It was introduced by Alonzo Church in 1932 as part of an investigation into the foundations of mathematics"@en ,
		"\u041B\u044F\u0301\u043C\u0431\u0434\u0430-\u0438\u0441\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u0301\u043D\u0438\u0435 (&lambda;-\u0438\u0441\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435, \u043B\u044F\u043C\u0431\u0434\u0430-\u0438\u0441\u0447\u0438\u0441\u043B\u0435\u043D\u0438\u0435) \u2014 \u0444\u043E\u0440\u043C\u0430\u043B\u044C\u043D\u0430\u044F \u0441\u0438\u0441\u0442\u0435\u043C\u0430, \u0440\u0430\u0437\u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u0430\u043D\u043D\u0430\u044F \u0430\u043C\u0435\u0440\u0438\u043A\u0430\u043D\u0441\u043A\u0438\u043C \u043C\u0430\u0442\u0435\u043C\u0430\u0442\u0438\u043A\u043E\u043C \u0410\u043B\u043E\u043D\u0437\u043E \u0427\u0451\u0440\u0447\u0435\u043C, \u0434\u043B\u044F \u0444\u043E\u0440\u043C\u0430\u043B\u0438\u0437\u0430\u0446\u0438\u0438 \u0438 \u0430\u043D\u0430\u043B\u0438\u0437\u0430 \u043F\u043E\u043D\u044F\u0442\u0438\u044F \u0432\u044B\u0447\u0438\u0441\u043B\u0438\u043C\u043E\u0441\u0442\u0438."@ru ,
		"De lambdacalculus, soms ook als \u03BB-calculus geschreven, is een formeel systeem dat in de wiskunde en theoretische informatica gebruikt wordt om het defini\u00EBren en uitvoeren van berekenbare functies te onderzoeken. Hij werd in 1936 door Alonzo Church en Stephen Kleene ge\u00EFntroduceerd als onderdeel van hun onderzoek naar de grondbeginselen van de wiskunde, maar wordt tegenwoordig vooral gebruikt bij het onderzoeken van berekenbaarheid en recursietheorie."@nl ,
		"Der Lambda-Kalk\u00FCl ist eine formale Sprache zur Untersuchung von Funktionen, die Funktionsdefinitionen, das Definieren formaler, sowie das Auswerten und Einsetzen aktueller Parameter regelt."@de ,
		"Rachunek lambda to system formalny u\u017Cywany do badania zagadnie\u0144 zwi\u0105zanych z podstawami matematyki jak rekurencja, definiowalno\u015B\u0107 funkcji, obliczalno\u015B\u0107, podstawy matematyki np. definicja liczb naturalnych, warto\u015Bci logicznych, itd. Rachunek lambda zosta\u0142 wprowadzony przez Alonzo Churcha i Stephen Cole Kleene w 1930 roku. Rachunek lambda jest przydatny do badania algorytm\u00F3w."@pl ,
		"A lambda-kalkulus (vagy \u03BB-kalkulus) egy form\u00E1lis rendszer, amit eredetileg matematikai f\u00FCggv\u00E9nyek tulajdons\u00E1gainak vizsg\u00E1lat\u00E1ra vezettek be. Az elm\u00E9let kidolgoz\u00F3i Alonzo Church \u00E9s Stephen Cole Kleene voltak az 1930-as \u00E9vekben. Church, 1936-ban, a \u03BB-kalkulus seg\u00EDts\u00E9g\u00E9vel bizony\u00EDtotta, hogy nem l\u00E9tezik algoritmus a h\u00EDres Entscheidungsproblem (d\u00F6nt\u00E9si probl\u00E9ma) megold\u00E1s\u00E1ra."@hu ,
		""@zh ,
		"Le lambda-calcul (ou \u03BB-calcul) est un syst\u00E8me formel invent\u00E9 par Alonzo Church dans les ann\u00E9es 1930, qui fonde les concepts de fonction et d'application. Il a \u00E9t\u00E9 le premier formalisme utilis\u00E9 pour d\u00E9finir et caract\u00E9riser les fonctions r\u00E9cursives et donc il a une grande importance dans la th\u00E9orie de la calculabilit\u00E9, \u00E0 l'\u00E9gal des machines de Turing et du mod\u00E8le de Herbrand-G\u00F6del."@fr ,
		"C\u00E1lculo lambda foi desenvolvido na d\u00E9cada de 30 por Alonzo Church como parte de um sistema para l\u00F3gicas de ordem superior e teoria das fun\u00E7\u00F5es. O c\u00E1lculo lambda pode ser considerado como uma linguagem de programa\u00E7\u00E3o abstrata, isto \u00E9, as maneiras como fun\u00E7\u00F5es podem ser combinadas para formar outras fun\u00E7\u00F5es, \u00E9 uma linguagem pura, sem efeitos colaterais, e sem complica\u00E7\u00F5es sint\u00E1ticas."@pt ,
		"Lambda kalkul je form\u00E1ln\u00ED syst\u00E9m a v\u00FDpo\u010Detn\u00ED model pou\u017E\u00EDvan\u00FD v teoretick\u00E9 informatice a matematice pro studium funkc\u00ED a rekurze. Jeho autory jsou Alonzo Church a Stephen Cole Kleene. Lambda kalkul je teoretick\u00FDm z\u00E1kladem funkcion\u00E1ln\u00EDho programov\u00E1n\u00ED a p\u0159\u00EDslu\u0161n\u00FDch programovac\u00EDch jazyk\u016F, obzvl\u00E1\u0161t\u011B Lispu. Lambda kalkul analyzuje funkce nikoli z hlediska p\u016Fvodn\u00EDho matematick\u00E9ho smyslu zobrazen\u00ED z mno\u017Einy do mno\u017Einy, ale jako metodu v\u00FDpo\u010Dtu."@cs ,
		"El c\u00E1lculo lambda es un sistema formal dise\u00F1ado para investigar la definici\u00F3n de funci\u00F3n, la noci\u00F3n de aplicaci\u00F3n de funciones y la recursi\u00F3n. Fue introducido por Alonzo Church y Stephen Kleene en la d\u00E9cada de 1930; Church us\u00F3 el c\u00E1lculo lambda en 1936 para resolver el Entscheidungsproblem. Puede ser usado para definir de manera limpia y precisa qu\u00E9 es una \"funci\u00F3n computable\"."@es .
@prefix skos:	<http://www.w3.org/2004/02/skos/core#> .
@prefix ns10:	<http://dbpedia.org/resource/Category:> .
dbpedia:Lambda_calculus	skos:subject	ns10:American_inventions ,
		ns10:Formal_methods ,
		ns10:Articles_with_example_code ,
		ns10:Lambda_calculus ,
		ns10:Theoretical_computer_science ,
		ns10:Recursion_theory ,
		ns10:Computational_models .
@prefix ns11:	<http://dbpedia.org/resource/Template:> .
dbpedia:Lambda_calculus	dbpprop:wikiPageUsesTemplate	ns11:inappropriate_tone ,
		ns11:summarize ,
		ns11:expert-subject ,
		ns11:planetmath_reference ;
	dbpprop:date	"August 2009"@en ;
	dbpprop:id	2788 ;
	dbpprop:title	"Lambda Calculus"@en .
@prefix ns12:	<http://www4.wiwiss.fu-berlin.de/flickrwrappr/photos/> .
dbpedia:Lambda_calculus	dbpprop:hasPhotoCollection	ns12:Lambda_calculus .
dbpedia:ABS	dbpprop:disambiguates	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lambda_expressions	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Alpha_conversion	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Alpha_reduction	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
<http://dbpedia.org/resource/A%2B%2B>	dbpprop:influencedBy	dbpedia:Lambda_calculus ;
	dbpprop:disambiguates	dbpedia:Lambda_calculus ;
	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Beta-reduction	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Beta_conversion	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:L-calculus	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:L_calculus	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lambda-definable_functions	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lambda_calculi	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lambda_programming	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Alpha_equivalence	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lambda-calculus	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lambda-expression	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lambda_Calculus	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lambda_abstraction	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lambda_calculas	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:A_conversion	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Abstraction_operator	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Beta_substitution	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lambda-definable_function	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lamda_calculus	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lanbda-calculus	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
<http://dbpedia.org/resource/%CE%9Ba-calculus>	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Lambda_expression	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .
<http://dbpedia.org/resource/Lambda_kalk%C3%BCl>	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus ,
		dbpedia:Lambda_calculus ,
		dbpedia:Lambda_calculus .
@prefix yago:	<http://mpii.de/yago/resource/> .
yago:Lambda_calculus	owl:sameAs	dbpedia:Lambda_calculus .
dbpedia:Untyped_lambda_calculus	dbpprop:redirect	dbpedia:Lambda_calculus .