@prefix dbpprop:	<http://dbpedia.org/property/> .
@prefix dbpedia:	<http://dbpedia.org/resource/> .
dbpedia:Serbo-Croatian_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Ukrainian_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Armenian_alphabet	dbpprop:sisters	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Ulan_Bator	dbpprop:translitLang2Type	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Coptic_alphabet	dbpprop:sisters	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Abkhaz_alphabet	dbpprop:fam	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Old_Church_Slavonic	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Kildin_Sami	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Rutul_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrillic-based_alphabet	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrillics	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Koryo-mar	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Russian_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Azerbaijani_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Belarusian_alphabet	dbpprop:fam	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyr	dbpprop:disambiguates	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Bulgarian_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
@prefix rdf:	<http://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#> .
@prefix ns3:	<http://dbpedia.org/class/yago/> .
dbpedia:Cyrillic_alphabet	rdf:type	ns3:W106833544 .
@prefix opencyc:	<http://sw.opencyc.org/2008/06/10/concept/> .
dbpedia:Cyrillic_alphabet	rdf:type	opencyc:Mx4rvVjwlZwpEbGdrcN5Y29ycA ;
	dbpprop:name	"Cyrillic alphabet"@en .
@prefix owl:	<http://www.w3.org/2002/07/owl#> .
dbpedia:Cyrillic_alphabet	owl:sameAs	opencyc:Mx4rvViiP5wpEbGdrcN5Y29ycA ,
		<http://rdf.freebase.com/ns/guid.9202a8c04000641f800000000000d7bb> .
@prefix ns6:	<http://sw.opencyc.org/concept/> .
dbpedia:Cyrillic_alphabet	owl:sameAs	ns6:Mx4rvVkI8ZwpEbGdrcN5Y29ycA .
@prefix foaf:	<http://xmlns.com/foaf/0.1/> .
@prefix ns8:	<http://en.wikipedia.org/wiki/> .
dbpedia:Cyrillic_alphabet	foaf:page	ns8:Cyrillic_alphabet ;
	dbpprop:reference	<http://czyborra.com/charsets/cyrillic.html> ,
		<http://www.languagehelpers.com/Russian/TheRussianAlphabet.html> ,
		<http://www.terena.nl/library/multiling/euroml/mlcs5-cyr.txt> ,
		<http://porusski.net> ,
		<http://www.tipometar.org/> ,
		<http://www.unicode.org/charts/PDF/U0500.pdf> ,
		<http://www.unicode.org/charts/PDF/U0400.pdf> ,
		<http://www.jewishgen.org/jri-pl/translit.htm> ,
		<http://www.rusklaviatura.com> ,
		<http://WinRus.com/> ,
		<http://transliteration.eki.ee/> ,
		<http://www.peoples.org.ru/eng_index.html> .
@prefix rdfs:	<http://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#> .
dbpedia:Cyrillic_alphabet	rdfs:label	"Alfabeto cirillico"@it ,
		"\u897F\u91CC\u5C14\u5B57\u6BCD"@zh ,
		"Cyrilice"@cs ,
		"Kyrilliska alfabetet"@sv ,
		"\u041A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446\u0430"@ru ,
		"Cyrillic alphabet"@en ,
		"Kiril alfabesi"@tr ,
		"Kyrillisches Alphabet"@de ,
		"Cyrillisch alfabet"@nl ,
		"\u30AD\u30EA\u30EB\u6587\u5B57"@ja ,
		"\u041A\u0438\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u044F"@uk ,
		"Alfabeto cir\u00EDlico"@pt ,
		"Cirill \u00E1b\u00E9c\u00E9"@hu ,
		"Alphabet cyrillique"@fr ,
		"Alfabet cir\u00EDl\u00B7lic"@ca ,
		"Kyrillinen kirjaimisto"@fi ,
		"Cyrylica"@pl ,
		"Alfabetul chirilic"@ro ,
		"Det kyrilliske alfabetet"@no ,
		"Alfabeto cir\u00EDlico"@es .
@prefix dbpedia-owl:	<http://dbpedia.org/ontology/> .
dbpedia:Cyrillic_alphabet	dbpedia-owl:thumbnail	<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Romanian-kirilitza-tatal-nostru.jpg/200px-Romanian-kirilitza-tatal-nostru.jpg> ;
	dbpprop:abstract	"Kiril alfabesi, yayg\u0131n olarak Slav dillerinin yaz\u0131m\u0131nda kullan\u0131lan alfabedir. Ad\u0131n\u0131 ortodoks rahipleri Kiril ve Metodius'tan alm\u0131\u015F olmas\u0131na kar\u015F\u0131n, bu alfabeyi ger\u00E7ekte onlar\u0131n geli\u015Ftirdi\u011Fine ili\u015Fkin kesin bilgi yoktur. Yap\u0131lan ara\u015Ft\u0131rmalar\u0131n g\u00F6sterdiklerine g\u00F6re, Kiril ve Metodius'un \u00F6\u011Frencileri, 9. y\u00FCzy\u0131l\u0131n ortas\u0131nda g\u00FCn\u00FCm\u00FCzde Kiril alfabesi olarak bilinen ve halen Rusya, Ukrayna, Bulgaristan, S\u0131rbistan ve di\u011Fer \u00FClkelerde kullan\u0131lan bu alfabeyi, Orta \u00C7a\u011F Yunan alfabesinin temelinde geli\u015Ftirerek, Yunanca'da bulunmayan bir tak\u0131m Slav seslerini de buraya eklemi\u015Flerdi. Kiril alfabesini kullanan \u00FClkeler: Beyaz Rusya, Ukrayna, Bulgaristan, Rusya, Kazakistan, K\u0131rg\u0131zistan, Tacikistan, Mo\u011Folistan, Makedonya, S\u0131rbistan. Rusya'da bu alfabe ilk olarak Orta \u00C7a\u011F\u0131n ba\u015Flar\u0131nda b\u00FCy\u00FCk yaz\u0131 harfleri olarak kullan\u0131lmaya ba\u015Fland\u0131. El yaz\u0131s\u0131 olan italik harfler ise daha sonra geli\u015Ftirildi. 18. y\u00FCzy\u0131l\u0131n ba\u015Flar\u0131nda B\u00FCy\u00FCk Peter Yunan harflerini \u00E7\u0131kararak alfabeyi daha basit ve d\u00FCzenli bir hale getirdi. 1918 y\u0131l\u0131nda bir de\u011Fi\u015Fiklik daha yap\u0131larak, alfabeden di\u011Fer gereksiz harfler \u00E7\u0131kar\u0131ld\u0131. Kiril alfabesi bir\u00E7ok Slav Ortodoks \u00FClkesinde kullan\u0131mdad\u0131r. Ayr\u0131ca T\u00FCrk Cumhuriyetleri'nden Kazakistan ve K\u0131rg\u0131zistan taraf\u0131ndan da hal\u00E2 kullan\u0131l\u0131yor. Tablodaki slavs\u0131 olmayan harfler ise T\u00FCrk-Kiril harfleridir. Ba\u015Fkortostan, Yakutistan gibi bir\u00E7ok \u00D6zerk T\u00FCrk b\u00F6lgelerinde de Kiril harfleri kullan\u0131lmaktad\u0131r. \u3000Finlandiya'n\u0131n baz\u0131 b\u00F6lgelerinde,Fince kiril alfabesiyle yaz\u0131l\u0131r. Bilgisayarlarda Kiril Harfleri italik yaz\u0131ld\u0131\u011F\u0131nda \u015Fu bi\u00E7imlerde g\u00F6z\u00FCk\u00FCrler:"@tr ,
		"\u041A\u0438\u0440\u0438\u0301\u043B\u043B\u0438\u0446\u0430\u00A0\u2014 \u0442\u0435\u0440\u043C\u0438\u043D, \u0438\u043C\u0435\u044E\u0449\u0438\u0439 \u043D\u0435\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u043E \u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u0438\u0439: 1 \u0421\u0442\u0430\u0440\u043E\u0441\u043B\u0430\u0432\u044F\u043D\u0441\u043A\u0430\u044F \u0430\u0437\u0431\u0443\u043A\u0430: \u0442\u043E \u0436\u0435, \u0447\u0442\u043E \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0301\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0439 (\u0438\u043B\u0438 \u043A\u0438\u0440\u0438\u0301\u043B\u043B\u043E\u0432\u0441\u043A\u0438\u0439) \u0430\u043B\u0444\u0430\u0432\u0438\u0301\u0442: \u043E\u0434\u043D\u0430 \u0438\u0437 \u0434\u0432\u0443\u0445 \u0434\u0440\u0435\u0432\u043D\u0438\u0445 \u0430\u0437\u0431\u0443\u043A \u0434\u043B\u044F \u0441\u0442\u0430\u0440\u043E\u0441\u043B\u0430\u0432\u044F\u043D\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430; 2) \u041A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0435 \u0430\u043B\u0444\u0430\u0432\u0438\u0442\u044B: \u0441\u0438\u0441\u0442\u0435\u043C\u0430 \u043F\u0438\u0441\u044C\u043C\u0435\u043D\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438 \u0438 \u0430\u043B\u0444\u0430\u0432\u0438\u0442 \u0434\u043B\u044F \u043A\u0430\u043A\u043E\u0433\u043E-\u043B\u0438\u0431\u043E \u0438\u043D\u043E\u0433\u043E \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430, \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0430\u043D\u043D\u0430\u044F \u043D\u0430 \u044D\u0442\u043E\u0439 \u0441\u0442\u0430\u0440\u043E\u0441\u043B\u0430\u0432\u044F\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439 \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446\u0435 (\u0433\u043E\u0432\u043E\u0440\u044F\u0442 \u043E \u0440\u0443\u0441\u0441\u043A\u043E\u0439, \u0441\u0435\u0440\u0431\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438\u00A0\u0442. \u00A0\u043F. \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446\u0430\u0445; \u043D\u0430\u0437\u044B\u0432\u0430\u0442\u044C \u0436\u0435 \u00AB\u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u043C \u0430\u043B\u0444\u0430\u0432\u0438\u0442\u043E\u043C\u00BB \u0444\u043E\u0440\u043C\u0430\u043B\u044C\u043D\u043E\u0435 \u043E\u0431\u044A\u0435\u0434\u0438\u043D\u0435\u043D\u0438\u0435 \u043D\u0435\u0441\u043A\u043E\u043B\u044C\u043A\u0438\u0445 \u0438\u043B\u0438 \u0432\u0441\u0435\u0445 \u043D\u0430\u0446\u0438\u043E\u043D\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u0445 \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446 \u043D\u0435\u043A\u043E\u0440\u0440\u0435\u043A\u0442\u043D\u043E); 3) \u041F\u043E\u043B\u0443\u0443\u0441\u0442\u0430\u0432\u043D\u044B\u0439 \u0448\u0440\u0438\u0444\u0442: \u0448\u0440\u0438\u0444\u0442 \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u043C \u0442\u0440\u0430\u0434\u0438\u0446\u0438\u043E\u043D\u043D\u043E \u043F\u0435\u0447\u0430\u0442\u0430\u044E\u0442\u0441\u044F \u0446\u0435\u0440\u043A\u043E\u0432\u043D\u044B\u0435 \u043A\u043D\u0438\u0433\u0438 (\u0432 \u044D\u0442\u043E\u043C \u0437\u043D\u0430\u0447\u0435\u043D\u0438\u0438 \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0442\u0438\u0432\u043E\u043F\u043E\u0441\u0442\u0430\u0432\u043B\u044F\u0435\u0442\u0441\u044F \u0433\u0440\u0430\u0436\u0434\u0430\u043D\u0441\u043A\u043E\u043C\u0443 \u0438\u043B\u0438 \u043F\u0435\u0442\u0440\u043E\u0432\u0441\u043A\u043E\u043C\u0443 \u0448\u0440\u0438\u0444\u0442\u0443). \u041D\u0430 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0435 \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446\u044B \u043F\u043E\u0441\u0442\u0440\u043E\u0435\u043D\u044B \u0430\u043B\u0444\u0430\u0432\u0438\u0442\u044B \u0441\u043B\u0435\u0434\u0443\u044E\u0449\u0438\u0445 \u0441\u043B\u0430\u0432\u044F\u043D\u0441\u043A\u0438\u0445 \u044F\u0437\u044B\u043A\u043E\u0432: \u0440\u0443\u0441\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430, \u0443\u043A\u0440\u0430\u0438\u043D\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430, \u0431\u0435\u043B\u043E\u0440\u0443\u0441\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430, \u0440\u0443\u0441\u0438\u043D\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430, \u0431\u043E\u043B\u0433\u0430\u0440\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430, \u0441\u0435\u0440\u0431\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430, \u043C\u0430\u043A\u0435\u0434\u043E\u043D\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430, \u0447\u0435\u0440\u043D\u043E\u0433\u043E\u0440\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u044F\u0437\u044B\u043A\u0430, \u0430 \u0442\u0430\u043A\u0436\u0435 \u043D\u0435\u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0445 \u043D\u0435\u0441\u043B\u0430\u0432\u044F\u043D\u0441\u043A\u0438\u0445 \u044F\u0437\u044B\u043A\u043E\u0432 \u043D\u0430\u0440\u043E\u0434\u043E\u0432 \u0421\u0421\u0421\u0420, \u043D\u0435\u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0435 \u0438\u0437 \u043A\u043E\u0442\u043E\u0440\u044B\u0445 \u0440\u0430\u043D\u0435\u0435 \u0438\u043C\u0435\u043B\u0438 \u0434\u0440\u0443\u0433\u0438\u0435 \u0441\u0438\u0441\u0442\u0435\u043C\u044B \u043F\u0438\u0441\u044C\u043C\u0435\u043D\u043D\u043E\u0441\u0442\u0438 (\u043D\u0430 \u043B\u0430\u0442\u0438\u043D\u0441\u043A\u043E\u0439, \u0430\u0440\u0430\u0431\u0441\u043A\u043E\u0439 \u0438\u043B\u0438 \u0438\u043D\u043E\u0439 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0435) \u0438 \u0431\u044B\u043B\u0438 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u044B \u043D\u0430 \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446\u0443 \u0432 \u043A\u043E\u043D\u0446\u0435 1930-\u0445 \u0433\u043E\u0434\u043E\u0432. \u0421\u043C. \u0441\u043F\u0438\u0441\u043E\u043A \u044F\u0437\u044B\u043A\u043E\u0432 \u0441 \u0430\u043B\u0444\u0430\u0432\u0438\u0442\u0430\u043C\u0438 \u043D\u0430 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0435 \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446\u044B."@ru ,
		"The Cyrillic script writing system is an alphabet developed in the First Bulgarian Empire, and used in the Slavic national languages of Russian, Bulgarian, Belarusian, Rusyn, Serbian, Macedonian, and Ukrainian, and in the non-Slavic languages of Moldovan, Kazakh, Uzbek, Kyrgyz, Tajik, Tuvan, and Mongolian. It also was used in (past) languages of Eastern Europe, the Caucasus, and Siberia. The Cyrillic alphabet also is known as azbuka, derived from the old names of the first two letters of most variant Cyrillic alphabets. Since the accession of Bulgaria to the European Union on 1 January 2007, Cyrillic became the third official alphabet of the European Union, following the Latin and Greek alphabets. Cyrillic is one of two alphabets, the second is the Glagolitic alphabet, used in the Church Slavonic language, especially the Old Church Slavonic variant,. Hence, expressions such as \u201C\u0418 is the tenth letter of the Cyrillic alphabet\u201D typically denote that meaning; moreover, not every Cyrillic-based language uses every letter of the alphabet."@en ,
		"\u897F\u91CC\u5C14\u5B57\u6BCD\u6216\u57FA\u5229\u5C14\u5B57\u6BCD\u3001\u57FA\u7ACB\u723E\u5B57\u6BCD\u3001\u65AF\u62C9\u592B\u5B57\u6BCD\uFF08\u4FC4\u6587\u041A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0301\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0430\u043B\u0444\u0430\u0432\u0438\u0301\u0442\u6216\u043A\u0438\u0440\u0438\u0301\u043B\u043B\u0438\u0446\u0430\uFF0C\u8F6C\u5199\uFF1Akirillica\uFF09\uFF0C\u662F\u901A\u884C\u4E8E\u65AF\u62C9\u592B\u8BED\u65CF\u5927\u591A\u6570\u6C11\u65CF\u4E2D\u7684\u5B57\u6BCD\u4E66\u5199\u7CFB\u7EDF\u3002"@zh ,
		"Cyrylica - pismo alfabetyczne s\u0142u\u017C\u0105ce do zapisu j\u0119zyk\u00F3w wschodnios\u0142owia\u0144skich, wi\u0119kszo\u015Bci po\u0142udniowos\u0142owia\u0144skich i innych. Nazwa nawi\u0105zuje do aposto\u0142a S\u0142owian - \u015Bw. Cyryla, kt\u00F3ry wsp\u00F3lnie ze \u015Bw. Metodym, prowadz\u0105c misj\u0119 wielkomorawsk\u0105 w\u015Br\u00F3d S\u0142owian zapisa\u0142 i wprowadzi\u0142 do liturgii j\u0119zyk s\u0142owia\u0144ski. Do zapisu tego j\u0119zyka zosta\u0142y stworzone dwa alfabety - g\u0142agolica i p\u00F3\u017Aniej cyrylica (pismo uproszczone na bazie du\u017Cego alfabetu greckiego - majusku\u0142y oraz g\u0142agolicy, z kt\u00F3rej zosta\u0142y przeniesione niekt\u00F3re litery). Za tw\u00F3rc\u0119 cyrylicy uznaje si\u0119 kt\u00F3rego\u015B z uczni\u00F3w Cyryla i Metodego, przy czym najcz\u0119\u015Bciej przywo\u0142uje si\u0119 tu imiona Klimenta Ochrydzkiego b\u0105d\u017A Konstantyna Pres\u0142awskiego. Pierwsze \u015Blady u\u017Cycia cyrylicy pochodz\u0105 z teren\u00F3w wschodniej Bu\u0142garii. Za najstarszy datowany zabytek cyrylicki uwa\u017Cany jest dobrud\u017Ca\u0144ska inskrypcja cara Piotra, datowana na 943 rok. W ci\u0105gu X-XII w. cyrylica rozprzestrzeni\u0142a si\u0119 z Bu\u0142garii na tereny Serbii oraz Rusi Kijowskiej. Cyrylica u\u017Cywana wsp\u00F3\u0142cze\u015Bnie dla zapisu rozmaitych j\u0119zyk\u00F3w jest alfabetem cz\u0119\u015Bciowo zreformowanym i unowocze\u015Bnionym w stosunku do wersji pierwotnej i nosi nazw\u0119 gra\u017Cdanki (ros. skr\u00F3t od gra\u017Cdanskij szrift, tj. pismo obywatelskie, \u015Bwieckie). Reformy cyrylicy dokonano w Rosji na pocz\u0105tku XVIII wieku za spraw\u0105 Piotra Wielkiego. Projekt reformy z osobistymi uwagami cara pochodzi z roku 1709. Pocz\u0105tkowo zreformowanego pisma u\u017Cywano wy\u0142\u0105cznie w kancelarii carskiej dla zapisu oficjalnych dokument\u00F3w pa\u0144stwowych, p\u00F3\u017Aniej jej u\u017Cycie rozszerzy\u0142o si\u0119 tak\u017Ce na inne sfery pi\u015Bmiennictwa, najpierw rosyjskiego, a nast\u0119pnie tak\u017Ce po\u0142udniowos\u0142owia\u0144skiego. Przy pierwotnej wersji cyrylicy pozosta\u0142a cerkiew prawos\u0142awna, wykorzystuj\u0105ca zapisane tym alfabetem ksi\u0119gi liturgiczne w j\u0119zyku cerkiewnos\u0142owia\u0144skim. W Serbii reformy pisma dokona\u0142 w pierwszej po\u0142owie XIX w. Vuk Karad\u017Ei\u0107. Usun\u0105\u0142 on m. in. znaki \u044A, \u044C pisane na ko\u0144cu wyraz\u00F3w, wprowadzi\u0142 znaki \u0459, \u045A, \u045F dla mi\u0119kkiego l', mi\u0119kkiego n' oraz dla d\u017C, ujednolici\u0142 tak\u017Ce pisowni\u0119 joty, wprowadzaj\u0105c \u0142aci\u0144ski znak j w miejsce dotychczasowych rozmaicie zapisywanych liter. W Rosji po rewolucji lutowej przygotowano kolejny projekt reformy pisma, zatwierdzony przez Akademi\u0119 Nauk 5 lipca 1917 roku. Reforma zmierza\u0142a do uproszczenia pisowni i ortografii. Zmiany polega\u0142y na ujednoliceniu zapisu d\u017Awi\u0119k\u00F3w \"je\" i \"i\", zarzuceniu pisania twardego znaku na ko\u0144cu wyraz\u00F3w ko\u0144cz\u0105cych si\u0119 sp\u00F3\u0142g\u0142osk\u0105, oraz wykre\u015Bleniu z alfabetu jaci (\u0463). Reforma uzyska\u0142a moc obowi\u0105zuj\u0105c\u0105 w 1918 roku, ju\u017C pod rz\u0105dami bolszewik\u00F3w. Reformy nie zaakceptowa\u0142a cz\u0119\u015B\u0107 emigracji rosyjskiej oraz duchowie\u0144stwo, wiele publikacji emigracyjnych drukowano wed\u0142ug dawnych zasad. Reforma gra\u017Cdanki bu\u0142garskiej dokonana zosta\u0142a na wz\u00F3r rosyjski w 1944 roku. Cyrylica przyj\u0119ta zosta\u0142a przez wi\u0119kszo\u015B\u0107 j\u0119zyk\u00F3w z terenu by\u0142ego ZSRR, a tak\u017Ce w j\u0119zykach: serbsko-chorwackim (w wariancie serbskim), bu\u0142garskim, macedo\u0144skim i mongolskim. Cyrylicy u\u017Cywa si\u0119 tak\u017Ce dla zapisywania wielu ma\u0142ych j\u0119zyk\u00F3w na terenie Federacji Rosyjskiej, takich jak np. abchaski, czy osetyjski. Jednak w wielu pa\u0144stwach, kt\u00F3re wyzwoli\u0142y si\u0119 spod wp\u0142yw\u00F3w rosyjskich, pojawiaj\u0105 si\u0119 idee powrotu do wcze\u015Bniejszych alfabet\u00F3w, je\u017Celi takie istnia\u0142y, np. w Mongolii, Azerbejd\u017Canie, Turkmenistanie, Uzbekistanie itp. W cyrylicy wyr\u00F3\u017Cnia si\u0119 wielkie i ma\u0142e litery, jednak w przeciwie\u0144stwie do alfabetu \u0142aci\u0144skiego r\u00F3\u017Cni\u0105 si\u0119 one g\u0142\u00F3wnie wielko\u015Bci\u0105, nie kszta\u0142tem. Czasem znacznie r\u00F3\u017Cni si\u0119 za to od pisma prostego kursywa (zw\u0142aszcza ma\u0142e litery), np. \u0413\u0433 \u0413\u0433, \u0414\u0434 \u0414\u0434, \u0418\u0438 \u0418\u0438, \u0426\u0446 \u0426\u0446, \u040F\u045F \u040F\u045F, \u0428\u0448 \u0428\u0448. Istniej\u0105 tak\u017Ce niewielkie r\u00F3\u017Cnice w postaci kursywy w r\u00F3\u017Cnych j\u0119zykach. Rosyjskie litery wyt\u0142uszczone; zarzucone pochylone; w nawiasach transliteracja Wersje cyrylicy wsp\u00F3\u0142cze\u015Bnie u\u017Cywane do zapisywania poszczeg\u00F3lnych j\u0119zyk\u00F3w nieco r\u00F3\u017Cni\u0105 si\u0119 od siebie nawzajem. Cyrylica w kroju podstawowym i kursywie: Cyrylica w pi\u015Bmie odr\u0119cznym w zasadzie identyczna jest, jak w kursywie, a te z liter, kt\u00F3rych wygl\u0105d w pi\u015Bmie odr\u0119cznym jest wyra\u017Anie odmienny, ni\u017C w druku lub mo\u017Ce budzi\u0107 w\u0105tpliwo\u015Bci pokazane s\u0105 w zestawieniu poni\u017Cej."@pl ,
		"Det kyrilliske alfabetet er et alfabet som brukes i Russland og blant russiske minoriteter i mange andre land, i det tidligere Sovjetunionen, Israel og Amerikas forente stater. Flere forskjellige utgaver av alfabetet brukes i deler av \u00D8st-Europa. Varianter av kyrillisk brukes for \u00E5 skrive russisk, ukrainsk, hviterussisk, bulgarsk, serbisk og makedonsk. Det kyrilliske alfabetet brukes ogs\u00E5 i ikke-slaviske spr\u00E5k som kasakhisk, kirgisisk, usbekisk, tadsjikisk, turkmensk og mongolsk. Den russiske utgaven av alfabetet best\u00E5r av 33 bokstaver. Alfabetet oppstod i Makedonia i det 10. \u00E5rhundre, delvis basert gresk majuskelskrift, og delvis p\u00E5 det glagolittiske alfabetet, som ble oppfunnet av to br\u00F8dre fra Thessaloniki kalt \u00ABslavernes apostler\u00BB, Kyrillos (827\u2013869) og Methodios (826\u2013885), som hadde bruk for et slavisk skriftspr\u00E5k for \u00E5 kunne oversette Bibelen. Det kyrilliske alfabetet er oppkalt etter Kyrillos. Det kyrilliske alfabetet tillegges som regel St. Kliment av Ohrid, en bulgarsk l\u00E6rd og disippel av de to helgenene, men nyere forskning godtgj\u00F8r at alfabetet snarere er utviklet p\u00E5 Preslavs litter\u00E6re skole i det nord\u00F8stlige Bulgaria, hvor man har funnet de eldste kyrilliske inskripsjoner, som g\u00E5r tilbake til 940-\u00E5rene. Peter den store gjennomf\u00F8rte tidlig p\u00E5 1700-tallet en skriftreform som forenklet alfabetet og som danner grunnlaget for dagens kyrilliske alfabeter."@no ,
		"Kyrillinen kirjaimisto on kirjoitusj\u00E4rjestelm\u00E4, joka perustuu glagoliittiseen ja kreikkalaiseen kirjaimistoon."@fi ,
		"Creat de fra\u0163ii Chiril \u015Fi Metodiu pe baza alfabetului grecesc vechi, alfabetul chirilic a fost folosit la scrierea limbii slave vechi, \u00EEncep\u00E2nd din secolul al IX-lea, medioslave \u015Fi apoi a limbii rom\u00E2ne, \u00EEncep\u00E2nd din secolul al XVI-lea p\u00E2n\u0103 \u00EEn secolul al XIX-lea. Are 43 de semne slave, din care 27 au \u015Fi valoare numeric\u0103 (slavo-cifre). \u00CEnceputurile literaturii slavilor ortodoc\u015Fi sunt legate de numele a doi greci, fra\u0163ii Chiril: Constantin \u015Fi Metodiu (mort \u00EEn anul 885) de origine din Salonic, fapt care a dat na\u015Ftere la ipoteza c\u0103 ace\u015Fti apostoli ai slavonismului ar putea s\u0103 se trag\u0103 din rom\u00E2nii macedoneni. Ei \u00EE\u015Fi consacr\u0103 via\u0163a ideii r\u0103sp\u00E2ndirii cre\u015Ftinismului printre popoarele slave. Alc\u0103tuiesc alfabetul slavonesc, a\u015Fa-zis chiliric, pe care \u00EEl \u00EEntrebuin\u0163eaz\u0103 \u015Fi rom\u00E2nii p\u00E2n\u0103 \u00EEn secolul al XIX-lea. Unii \u00EEnv\u0103\u0163a\u0163i consider\u0103 c\u0103 ei au alc\u0103tuit alfabetul glagolitic (urmele lui se g\u0103sesc \u015Fi \u00EEn Psaltirea Scheian\u0103 \u015Fi \u00EEn Codicele Vorone\u0163ean), iar continuatorii lor au inventat \u00EEn secolul al X-lea alfabetul chirilic. Majoritatea oamenilor de \u015Ftiin\u0163\u0103 consider\u0103 c\u0103 slava veche devine limba scrierilor biserice\u015Fti (transpunere a scrierilor religioase grece\u015Fti) \u015Fi se r\u0103sp\u00E2nde\u015Fte la popoarele slave ortodoxe \u015Fi la rom\u00E2ni. Despre epoca \u015Fi formele adopt\u0103rii alfabetului chirilic \u00EEn scrierea limbii rom\u00E2ne, au existat multe p\u0103reri contradictorii. Limba slavon\u0103 \u015Fi scrierea chirilic\u0103 \u00EEnlocuiesc limba latin\u0103 \u0219i alfabetul latin \u00EEn biserica rom\u00E2nilor prin secolul al X-lea \u015Fi se consolideaz\u0103 \u00EEn secolele urm\u0103toare, ca urmare a impunerii acestora de c\u0103tre Imperiul Bulgar \u0219i ca reac\u0163ie la propaganda catolic\u0103. Totu\u0219i, Dimitrie Cantemir, \u00EEn Descriptio Moldaviae, scris\u0103 \u00EEn 1716 \u00EEn limba latin\u0103, afirma c\u0103 s-a scris cu litere latine p\u00E2n\u0103 la Conciliul de la Florenta, a\u0219adar, \u00EEnc\u0103 mai mult de 400 de ani dup\u0103 schisma de la 1054. Domnitorul Alexandru cel Bun, sf\u0103tuit de mitropolitul s\u0103u, ar fi poruncit arderea c\u0103r\u0163ilor \u015Fi textelor scrise p\u00E2n\u0103 atunci cu litere latine, introduc\u00E2nd, \u00EEn loc, alfabetul chirilic \u015Fi limba slav\u0103, pentru a \u00EEmpiedica r\u0103sp\u00E2ndirea catolicismului \u00EEn \u0163ar\u0103. Mihail Kog\u0103lniceanu, un mare istoric \u015Fi c\u0103rturar rom\u00E2n, a sus\u0163inut aceea\u015Fi tez\u0103, la 1838, \u00EEn revista Al\u0103uta Rom\u00E2neasc\u0103. A\u0219adar, \u00EEncep\u00E2nd cu secolele X-XV, c\u0103r\u0163ile biserice\u015Fti r\u0103sp\u00E2ndite la rom\u00E2ni sunt scrise \u00EEn limba veche bisericeasc\u0103, paleoslava, \u00EEn care au scris Chiril \u015Fi Metodiu, iar grafica nu se schimb\u0103 \u00EEn decursul mai multor secole. Ortografia urmeaz\u0103 regulile stabilite la reforma patriarhului T\u00E2rnovei Eftimie, un c\u0103rturar de seam\u0103 din secolul al XIV-lea. \u00CEn anii 1860, \u00EEn timpul domniei lui Alexandru Ioan Cuza, \u00EEn scrierea limbii rom\u00E2ne este reintrodus alfabetul latin \u00EEn locul celui chirilic, dup\u0103 o perioad\u0103 de tranzi\u0163ie."@ro ,
		"L'alfabeto cirillico (nelle lingue originali a\u0437\u0431\u0443\u043A\u0430, dall'antico nome delle prime due lettere) \u00E8 l'alfabeto usato per scrivere varie lingue slave e lingue non slave parlate in territori appartenenti all'ex Unione Sovietica e nell'odierna Federazione russa. \u00C8 il terzo alfabeto ufficiale dell'Unione europea. Le versioni moderne oggi in uso in vari paesi dell'Europa orientale derivano da un primo alfabeto comune, ma hanno sub\u00ECto nei secoli diverse modifiche, sia nella graf\u00ECa sia nella pronuncia."@it ,
		"El alfabeto cir\u00EDlico fue inventado en el siglo X por un misionero del Imperio Bizantino en Bulgaria, posiblemente San Clemente de Ohrid. Este alfabeto est\u00E1 basado en el alfabeto griego con caracteres del alfabeto glagol\u00EDtico por sonidos exclusivamente eslavos, inventado por los santos Cirilo y Metodio, misioneros del Imperio Bizantino para traducir la Biblia a los pueblos eslavos en el siglo IX. El idioma de esta Biblia es el eslavo eclesi\u00E1stico antiguo, basado en un dialecto eslavo que aprendieron en Tesal\u00F3nica, Grecia. Este idioma se us\u00F3 por la Iglesia ortodoxa rusa entre los siglos IX y XII. En el siglo XIV surge el eslavo eclesi\u00E1stico, usado hoy en d\u00EDa en el culto. Entre las lenguas que usan este alfabeto se encuentran abjaso, azer\u00ED, bielorruso, b\u00FAlgaro, kazako, komi, macedonio, moldavo, mongol, ruso, serbocroata, t\u00E1rtaro, tayik, ucranio, uzbeko, yakuto y otras varias. Algunas de estas lenguas se escriben tambi\u00E9n en alfabeto latino. En el caso de los eslavos, el serbio es el \u00FAnico idioma que usa los dos alfabetos de manera oficial, aunque la versi\u00F3n latina es m\u00E1s usada."@es ,
		"Cyrilice (t\u00E9\u017E cyrilika) je p\u00EDsmo p\u016Fvodn\u011B vymy\u0161len\u00E9 pro z\u00E1pis staroslov\u011Bn\u0161tiny a posl\u00E9ze pou\u017E\u00EDvan\u00E9 pro z\u00E1pis c\u00EDrkevn\u00ED slovan\u0161tiny, kter\u00E1 na staroslov\u011Bn\u0161tinu nav\u00E1zala. Cyrilici slou\u017Eilo za vzor \u0159eck\u00E9 p\u00EDsmo. V \u010De\u0161tin\u011B se ozna\u010Den\u00ED cyrilice \u010Dasto u\u017E\u00EDv\u00E1 jen pro starou cyrilici slou\u017E\u00EDc\u00ED k z\u00E1pisu staroslov\u011Bn\u0161tiny a c\u00EDrkevn\u00ED slovan\u0161tiny, kde\u017Eto n\u00E1rodn\u00ED abecedy, kter\u00E9 v\u00FDvojem cyrilice vznikly, se n\u011Bkdy ozna\u010Duj\u00ED za azbuku. Slovo azbuka znamen\u00E1 p\u016Fvodn\u011B jen soubor p\u00EDsmen (obdobou je abeceda nebo alfabeta). P\u0159esto\u017Ee podle n\u00E1zvu p\u00EDsma se m\u016F\u017Ee zd\u00E1t, \u017Ee by tv\u016Frcem cyrilice mohl b\u00FDt svat\u00FD Cyril, nen\u00ED tomu tak. Sv. Cyril vytvo\u0159il slo\u017Eit\u011Bj\u0161\u00ED a star\u0161\u00ED p\u00EDsmo hlaholici v 60. letech 9. stolet\u00ED, zat\u00EDmco cyrilice vznikla a\u017E koncem 9. stolet\u00ED v Bulharsku jako v\u00FDraz jasn\u00E9ho p\u0159\u00EDklonu k byzantsk\u00E9 kulturn\u00ED sf\u00E9\u0159e, o n\u011Bj\u017E usilovali zejm\u00E9na \u0159e\u010Dt\u00ED duchovn\u00ED na slovansk\u00FDch \u00FAzem\u00EDch. Cyrilice jim byla d\u00EDky sv\u00E9mu p\u016Fvodu v \u0159eck\u00E9m p\u00EDsmu bli\u017E\u0161\u00ED; je nav\u00EDc jednodu\u0161\u0161\u00ED a prakti\u010Dt\u011Bj\u0161\u00ED ne\u017E hlaholice. Autorstv\u00ED cyrilice se p\u0159ipisuje Metod\u011Bjovu \u017E\u00E1ku Klimentovi, d\u016Fkazy v\u0161ak chyb\u00ED. V 11. stolet\u00ED se t\u011B\u017Ei\u0161t\u011B slovansk\u00E9 vzd\u011Blanosti p\u0159eneslo z Bulharska do Kyjeva, odkud se cyrilice \u0161\u00ED\u0159ila d\u00E1le. Z\u00E1sadn\u00ED reforma c\u00EDrkevn\u011B-slovansk\u00E9 cyrilice byla provedena v Rusku za Petra Velik\u00E9ho v letech 1708\u20131711, kdy byla n\u011Bkter\u00E1 p\u00EDsmena upravena a jin\u00E1 m\u00E9n\u011B pou\u017E\u00EDvan\u00E1 p\u00EDsmena vypu\u0161t\u011Bna. Toto p\u00EDsmo naz\u00FDvan\u00E9 gra\u017Edanka (rusky gra\u017Edanskij \u0161rift) odpov\u00EDdalo u\u017E tvary sou\u010Dasn\u00E9mu p\u00EDsmu pou\u017E\u00EDvan\u00E9mu v Rusku. Proto\u017Ee to v\u0161ak p\u0159edstavovalo ur\u010Dit\u00E9 p\u0159ibl\u00ED\u017Een\u00ED k latince (latinizace), bylo zpo\u010D\u00E1tku odm\u00EDt\u00E1no zejm\u00E9na v c\u00EDrkevn\u00ED sf\u00E9\u0159e. Pozd\u011Bji se v\u0161ak prosadilo i u ostatn\u00EDch pravoslavn\u00FDch Slovan\u016F. Posledn\u00ED \u00FAprava p\u00EDsma v Rusku byla provedena v roce 1918, kdy byla \u010Dty\u0159i m\u00E9n\u011B pou\u017E\u00EDvan\u00E1 p\u00EDsmena z azbuky vypu\u0161t\u011Bna. Cyrilice se pou\u017E\u00EDv\u00E1 pro z\u00E1pis \u0161esti slovansk\u00FDch jazyk\u016F, jako\u017E i mnoha neslovansk\u00FDch jazyk\u016F na \u00FAzem\u00ED b\u00FDval\u00E9ho Sov\u011Btsk\u00E9ho svazu a jeho satelitn\u00EDch st\u00E1t\u016F. Do roku 1860 se cyrilice pou\u017E\u00EDvala i v Rumunsku, a\u017E do roku 1990 tak\u00E9 v Moldavsku, kde byla pak nahrazena latinkou."@cs ,
		"Das kyrillische Alphabet oder Kyrilliza (\u041A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446\u0430, \u0106irilica/\u040B\u0438\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u0430), nach den traditionellen Namen der ersten beiden Buchstaben auch Asbuka (a\u0437\u0431\u0443\u043A\u0430) genannt, ist eine Buchstabenschrift, die f\u00FCr zahlreiche, vor allem slawische Sprachen in Europa und Asien verwendet wird. Sie ist nach Kyrill von Saloniki benannt, der jedoch nicht die kyrillische, sondern die ihr vorausgehende glagolitische Schrift entworfen hat. Seit dem Beitritt Bulgariens in die EU ist die kyrillische, neben der lateinischen und der griechischen, eine der drei offiziell verwendeten Schriften in der Europ\u00E4ischen Union."@de ,
		"O alfabeto cir\u00EDlico \u00E9 um alfabeto cujas variantes s\u00E3o utilizadas para a grafia de seis l\u00EDnguas nacionais eslavas (bielorrusso, b\u00FAlgaro, maced\u00F4nio, russo, s\u00E9rvio e ucraniano), al\u00E9m do ruteno, e outras l\u00EDnguas extintas. Ademais \u00E9 usado por v\u00E1rias l\u00EDnguas n\u00E3o-eslavas, faladas na antiga Uni\u00E3o Sovi\u00E9tica - como o mongol, o cazaque, o uzbeque, o quirguiz e o tadjique, entre outras da Europa Oriental, do C\u00E1ucaso e da Sib\u00E9ria. Com a entrada da Bulg\u00E1ria na Uni\u00E3o Europ\u00E9ia, em 1\u00BA de janeiro de 2007, o cir\u00EDlico tornou-se o terceiro alfabeto oficial da comunidade."@pt ,
		"Het cyrillische alfabet is het alfabet dat in zes Slavische talen gebruikt wordt: Russisch, Oekra\u00EFens, Wit-Russisch, Servisch, Macedonisch en Bulgaars. Onder Russische invloed wordt ook in veel niet-Slavische talen als het Kazachs en het Tataars, het Oedmoerts, het Mongools en nog veel andere kleinere talen het cyrillische alfabet gebruikt. Tot 1859 werd ook het Roemeens in dit alfabet geschreven. De opzet van het cyrillische alfabet is afgeleid van het Glagolitische alfabet uit de 9e eeuw dat wordt toegeschreven aan de monnikenbroeders Cyrillus en Methodius en vindt zijn oorsprong in Macedoni\u00EB of Bulgarije. De vorm van de gliefen (tekens) in het cyrillische alfabet zijn voornamelijk gebaseerd op Griekse letters, hoewel sommige hun Glagolitische vorm hebben behouden. De bijdrage van Cyrillus aan het Glagolitische alfabet en daarmee tot het cyrillische alfabet komt nog steeds terug in de naam cyrillisch."@nl ,
		"A cirill bet\u0171s \u00EDr\u00E1s l\u00E9trehoz\u00E1s\u00E1nak t\u00F6rt\u00E9nete a 9. sz\u00E1zadban kezd\u0151dik. 860 k\u00F6r\u00FCl k\u00E9t testv\u00E9r, Konsztantin a \u201EFiloz\u00F3fus\u201D, \u00E9s Met\u00F3d, Mih\u00E1ly biz\u00E1nci cs\u00E1sz\u00E1r parancs\u00E1ra elkezdett dolgozni a szl\u00E1v \u00EDr\u00E1sbelis\u00E9g megalkot\u00E1s\u00E1n. Feltehet\u0151en ez egy 43 bet\u0171s \u00E1b\u00E9c\u00E9 volt. Vit\u00E1s k\u00E9rd\u00E9s azonban, hogy ez a cirill \u00E1b\u00E9c\u00E9 volt-e az eredeti, (ebben az esetben a glagolita \u00EDr\u00E1st titkos\u00EDr\u00E1snak tartj\u00E1k, amely a cirill \u00EDr\u00E1s betilt\u00E1sa ut\u00E1n l\u00E1tott napvil\u00E1got), vagy pedig a glagolita \u00EDr\u00E1s, (\u00EDgy a cirill \u00EDr\u00E1st Kliment Ohridszkinek tulajdon\u00EDtj\u00E1k, aki a szaloniki testv\u00E9rek tan\u00EDtv\u00E1nya volt. ) Ezek az \u00E1b\u00E9c\u00E9k kiz\u00E1r\u00F3lag bet\u0171alakban k\u00FCl\u00F6nb\u00F6ztek egym\u00E1st\u00F3l. Emellett az is k\u00E9rd\u00E9ses m\u00E9g, hogy ez az \u00EDr\u00E1s a kor\u00E1bbi l\u00E9tez\u0151 szl\u00E1v \u00E1b\u00E9c\u00E9 csek\u00E9ly m\u00F3dos\u00EDt\u00E1sa volt-e, vagy a testv\u00E9rek maguk \u00E1ll\u00EDtott\u00E1k \u00F6ssze a megl\u00E9v\u0151 szl\u00E1v \u00E9s g\u00F6r\u00F6g \u00E1b\u00E9c\u00E9 alapj\u00E1n. Ennek az \u00EDr\u00E1snak hamar n\u0151tt a n\u00E9pszer\u0171s\u00E9ge, gyorsan terjedt, aminek egyenes k\u00F6vetkezm\u00E9nye lett, hogy a r\u00F3mai p\u00E1pa 885-ben betiltotta. A cirill \u00EDr\u00E1st hivatalosan el\u0151sz\u00F6r Bulg\u00E1ri\u00E1ban vezett\u00E9k be a 9. sz\u00E1zadban. Eredetileg 44 bet\u0171t tartalmazott. A bolg\u00E1r \u00E1b\u00E9c\u00E9 az\u00F3ta t\u00F6bb v\u00E1ltoztat\u00E1son ment kereszt\u00FCl, a k\u00E9t legut\u00F3bbi v\u00E1ltoztat\u00E1s 1870-ben \u00E9s 1946-ban t\u00F6rt\u00E9nt, amikor a bet\u0171k sz\u00E1m\u00E1t el\u0151sz\u00F6r 32-re, majd a mai 30-ra cs\u00F6kkentett\u00E9k. Oroszorsz\u00E1gban a cirill \u00EDr\u00E1st orsz\u00E1gosan 1708-ban vezett\u00E9k be c\u00E1ri rendeletre \u00E9s orosz polg\u00E1ri \u00EDr\u00E1snak nevezt\u00E9k el. Ez az \u00EDr\u00E1s egy sor reformon ment kereszt\u00FCl, cs\u00F6kkent a bet\u0171k sz\u00E1ma, egy \u00FAj bet\u0171, a \"\u0451\" bet\u0171 is beker\u00FClt az \u00E1b\u00E9c\u00E9be N. M. Karamzin javaslat\u00E1ra, valamint beker\u00FClt az \"\u044D\" bet\u0171 is. Az utols\u00F3 nagy \u00EDr\u00E1sreformot 1918-ban vezett\u00E9k be, melynek k\u00F6sz\u00F6nhet\u0151en kialakult a modern, 33 bet\u0171b\u0151l \u00E1ll\u00F3 orosz \u00E1b\u00E9c\u00E9. Ezt az \u00E1b\u00E9c\u00E9t k\u00E9s\u0151bb t\u00F6bb egykori Szovjetuni\u00F3n bel\u00FCli orsz\u00E1g is bevezette, f\u0151k\u00E9nt olyan orsz\u00E1gokban, ahol a 20. sz\u00E1zad el\u0151tt nem volt m\u00E9g \u00EDr\u00E1sbelis\u00E9g, vagy az fejletlen volt. Az 1917-es okt\u00F3beri forradalom ut\u00E1n bevezett\u00E9k a Szovjetuni\u00F3 egykori k\u00F6zt\u00E1rsas\u00E1gaiban is. A kezdeti 43 bet\u0171b\u0151l \u00E1ll\u00F3 \u00E1b\u00E9c\u00E9ben minden bet\u0171nek volt egy sz\u00F3\u00E9rt\u00E9ke (a szimb\u00F3lum neve), \u00E9s n\u00E9h\u00E1ny szimb\u00F3lumnak sz\u00E1m\u00E9rt\u00E9ke is volt, l\u00E1sd: Orosz \u00E1b\u00E9c\u00E9. Meg kell m\u00E9g eml\u00EDten\u00FCnk, hogy sz\u00E1m\u00E9rt\u00E9k\u00FCk csak azoknak a szimb\u00F3lumoknak volt, amelyeket k\u00F6zvetlen\u00FCl a g\u00F6r\u00F6g \u00E1b\u00E9c\u00E9b\u0151l vettek \u00E1t, ez lehet\u0151v\u00E9 tette a bibliai nevek szent jelent\u00E9seinek kisz\u00E1m\u00EDt\u00E1s\u00E1t a biz\u00E1nci irodalom g\u00F6r\u00F6g nyelvr\u0151l szl\u00E1v nyelvre ford\u00EDt\u00E1s\u00E1n\u00E1l."@hu ,
		"L' alfabet cir\u00EDl\u00B7lic \u00E9s un alfabet utilitzat per escriure sis lleng\u00FCes eslaves, aix\u00ED com altres lleng\u00FCes de R\u00FAssia i altres membres de l'ex-Uni\u00F3 Sovi\u00E8tica, com el t\u00E0tar i l'udmurt (una llengua fino\u00FAgrica). Aparegu\u00E9 cap als segles IX-X a partir de l'alfabet grec. Les normes de transliteraci\u00F3 del cir\u00EDl\u00B7lic a l'alfabet llat\u00ED difereixen segons la llengua d'origen i la llengua de destinaci\u00F3. Aix\u00ED, per exemple, el cognom rus \u041C\u0435\u043D\u044C\u0448\u043E\u0432 es pot transliterar com a Menxov, Menchov, Menshov, Menschow o Mensjov. L'alfabet \u00E9s oficial en diverses organitzacions. Amb l'adhesi\u00F3 de Bulg\u00E0ria a la Uni\u00F3 Europea l'1 de gener de 2007, el cir\u00EDl\u00B7lic es va convertir en el tercer alfabet oficial de la UE, juntament amb l'alfabet llat\u00ED i el grec."@ca ,
		"Det kyrilliska alfabetet (kallas \u00E4ven azbuka, efter det gamla namnet p\u00E5 de tv\u00E5 f\u00F6rsta bokst\u00E4verna) \u00E4r en grupp av alfabet som anv\u00E4nds f\u00F6r att skriva sju slaviska spr\u00E5k, flera icke-slaviska spr\u00E5k fr\u00E4mst i f\u00F6re detta Sovjetunionen. Alfabetet har tidigare anv\u00E4nts f\u00F6r fler spr\u00E5k, d\u00E4r man bytt alfabet, till exempel azerbajdzjanska och moldaviska. De flesta av spr\u00E5ken har n\u00E5gra egna kyrilliska bokst\u00E4ver som inte beh\u00F6ver f\u00F6rekomma i de andra spr\u00E5ken. Alfabetet har officiell status i m\u00E5nga organisationer. N\u00E4r Bulgarien blev EU-medlem 1 januari 2007 blev kyrilliska det tredje officiella alfabetet i EU efter de latinska och grekiska alfabeten. Bulgariska \u00E4r det enda EU-spr\u00E5k som skrivs med kyrilliska bokst\u00E4ver. Det kyrilliska alfabetet, som \u00E4r anpassat f\u00F6r att \u00F6verensst\u00E4mma med de slaviska spr\u00E5kens ljudsystem \u00E4r baserat p\u00E5 det glagolitiska alfabetet som skapades i Makedonien p\u00E5 800-talet. Det har spritts via den ortodoxa kyrkan, och anv\u00E4nds i l\u00E4nder d\u00E4r denna religion dominerar. Alfabetet \u00E4r uppkallat efter de tv\u00E5 bysantinska br\u00F6derna och mission\u00E4rerna kallade \"slavernas apostlar\", Kyrillos och Methodios som har utformat det f\u00F6rsta kyrkoslaviska skriftspr\u00E5ket . Traditionen h\u00E4vdar att alfabetet skapades av deras l\u00E4rjunge Klemens av Ohrid. Paul Cubberly antar att medan Cyril har kodifierade och utvidgade glagolitiska, var det hans studenter vid den litter\u00E4ra skolan i Preslav i det f\u00F6rsta bulgariska riket som utvecklade kyrilliska fr\u00E5n grekiska under 890-talet, som ett mer passande manus f\u00F6r kyrkob\u00F6ckerna. Senare spred sig alfabetet bland de andra slaviska folken: Ryssar, Serber, liksom bland Vlacherna och Moldaverna. Termen \"det kyrilliska alfabetet\" \u00E4r egentligen n\u00E5got missvisande, eftersom i princip varje spr\u00E5k har en egen teckenupps\u00E4ttning, grundad p\u00E5 det kyrkoslaviska alfabetet men anpassad efter respektive spr\u00E5ks specifika behov (liksom nordiska spr\u00E5k och tyska anv\u00E4nder egna varianter av det latinska alfabetet). Handstil och kursiv tryckstil avviker delvis i utseende fr\u00E5n normal tryckstil, s\u00E4rskilt f\u00F6r de sm\u00E5 bokst\u00E4verna. Exempel: \u0432 \u2194 \u0432 \u0433 \u2194 \u0433 \u0434 \u2194 \u0434 \u0438 \u2194 \u0438 \u0442 \u2194 \u0442"@sv ,
		"L'alphabet cyrillique ([[bulgare et [[mac\u00E9donien : \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u0430; en [[russe : \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446\u0430; en [[ukrainien : \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u044F; en [[bi\u00E9lorusse : \u041A\u0456\u0440\u044B\u043B\u0456\u0446\u0430; en [[ruth\u00E8ne : \u043A\u044B\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u044F; en, en l'occurrence une modification du ve, soit \u0411."@fr ,
		"\u30D5\u30A1\u30A4\u30EB:Cyrillic alphabet distribution map. png \u2588\u2588 \u30AD\u30EA\u30EB\u6587\u5B57\u3092\u4F7F\u7528 \u2588\u2588 \u30AD\u30EA\u30EB\u6587\u5B57\u3068\u4ED6\u306E\u6587\u5B57\u3092\u4F75\u7528 \u30AD\u30EA\u30EB\u6587\u5B57\uFF08\u9732&#58; \u041A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446\u0430\u3001\u82F1&#58; Cyrillic alphabet\u3001\u30AD\u30EA\u30FC\u30EB\u6587\u5B57\u3068\u3082\uFF09\u306F\u3001\u4E3B\u306B\u30B9\u30E9\u30F4\u8AF8\u8A9E\u3092\u8868\u8A18\u3059\u308B\u306E\u306B\u7528\u3044\u3089\u308C\u308B\u8868\u97F3\u6587\u5B57\u306E\u4F53\u7CFB\u306E\u4E00\u7A2E\u3067\u3042\u308B\u3002\u4F1D\u7D71\u7684\u306B\u306F\u3001\u6B63\u6559\u4F1A\u306E\u5BA3\u6559\u5E2B\u30AD\u30E5\u30EA\u30ED\u30B9\u3068\u30E1\u30C8\u30C7\u30A3\u30AA\u30B9\u306E\u5144\u5F1F\u304C\u30B9\u30E9\u30F4\u4EBA\u306B\u5E03\u6559\u3059\u308B\u305F\u3081\u306B\u30AE\u30EA\u30B7\u30E3\u6587\u5B57\u3092\u5143\u306B\u8003\u6848\u3055\u308C\u305F\u3068\u3055\u308C\u308B\u304C\u3001\u5F7C\u3089\u304C\u5B9F\u969B\u306B\u8003\u6848\u3057\u305F\u6587\u5B57\u306F\u30B0\u30E9\u30B4\u30EB\u6587\u5B57\u3067\u3042\u3063\u305F\u3089\u3057\u3044\u3002\u3057\u304B\u3057\u3001\u30B0\u30E9\u30B4\u30EB\u6587\u5B57\u306F\u3059\u3050\u306B\u5EC3\u308C\u305F\u305F\u3081\u3001\u30AD\u30EA\u30EB\u6587\u5B57\u304C\u5E83\u304F\u7528\u3044\u3089\u308C\u308B\u3088\u3046\u306B\u306A\u308A\u3001\u30AD\u30E5\u30EA\u30ED\u30B9\u304C\u4F5C\u3063\u305F\u6587\u5B57\u3067\u3042\u308B\u3068\u3044\u3046\u610F\u5473\u304B\u3089\u30AD\u30EA\u30EB\u6587\u5B57\u3068\u547C\u3070\u308C\u308B\u3088\u3046\u306B\u306A\u3063\u305F\u3002 \u65E5\u672C\u7B49\u3067\u306F\u7279\u306B\u30ED\u30B7\u30A2\u8A9E\u306E\u6587\u5B57\u3068\u3057\u3066\u77E5\u3089\u308C\u3001\u30ED\u30B7\u30A2\u8A9E\u3067\u4F7F\u3046 33 \u6587\u5B57\uFF08\u5927\u6587\u5B57\u5C0F\u6587\u5B57\u3092\u540C\u4E00\u8996\u3057\u3066\uFF09\u306F\u3001\u30ED\u30B7\u30A2\u6587\u5B57\u3068\u3082\u547C\u3070\u308C\u308B\u3002\u3057\u304B\u3057\u3001\u30AD\u30EA\u30EB\u6587\u5B57\u306E\u7DCF\u79F0\u3068\u3057\u3066\u30ED\u30B7\u30A2\u6587\u5B57\u3068\u547C\u3076\u306E\u306F\u3001\u8D77\u6E90\u3084\u4F7F\u7528\u7BC4\u56F2\u304B\u3089\u898B\u3066\u554F\u984C\u304C\u3042\u308B\u3002\u307E\u305F\u3001\u8AA4\u3063\u3066\u300C\u30AD\u30FC\u30EB\u6587\u5B57\u300D\u3068\u3055\u308C\u308B\u3053\u3068\u304C\u7A00\u306B\u3042\u308B\u3002\u82F1\u8A9E\u540D\u306E\u300C\u30B7\u30EA\u30EB\u6587\u5B57\u300D\u3082\u3054\u304F\u7A00\u306B\u4F7F\u308F\u308C\u308B\u3002 \u540C\u3058\u304F\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u6587\u5B57\u3092\u5143\u306B\u4F5C\u3089\u308C\u305F\u30E9\u30C6\u30F3\u6587\u5B57\u3068\u306F\u4F3C\u305F\u5F62\u306E\u6587\u5B57\u304C\u591A\u3044\u304C\u3001\u5F62\u304C\u4F3C\u3066\u3044\u3066\u3082\u97F3\u4FA1\u304C\u5BFE\u5FDC\u95A2\u4FC2\u306B\u306A\u3044\u3001\u3042\u308B\u3044\u306F\u97F3\u4FA1\u304C\u5BFE\u5FDC\u3057\u3066\u3044\u3066\u3082\u5F62\u304C\u5BFE\u5FDC\u95A2\u4FC2\u306B\u7121\u3044\u5834\u5408\u3082\u591A\u3044\u306E\u3067\u6CE8\u610F\u3092\u8981\u3059\u308B\u3002\u4F8B\u3048\u3070\u30E9\u30C6\u30F3\u6587\u5B57\u306ER\u3068\u4F3C\u3066\u3044\u308B\u30AD\u30EA\u30EB\u6587\u5B57\u3068\u3057\u3066\u042F\u304C\u3042\u308B\u304C\u3001\u524D\u8005\u306F\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u6587\u5B57\u306E\u03A1\u304B\u3089\u3001\u5F8C\u8005\u306F\u5408\u5B57\u306E\u0406\u0410\u304B\u3089\u6D3E\u751F\u3057\u305F\u6587\u5B57\u3067\u3042\u308A\u3001\u767A\u97F3\u3082\u8D77\u6E90\u3082\u5168\u304F\u95A2\u9023\u304C\u7121\u3044\u3002\u307E\u305F\u3001\u4F8B\u3048\u3070 [v] \u306E\u97F3\u4FA1\u306B\u76F8\u5F53\u3059\u308B\u6587\u5B57\u306F\u3001\u30E9\u30C6\u30F3\u6587\u5B57\u3067\u306F\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u6587\u5B57\u306E \u03A5 \u304B\u3089\u6D3E\u751F\u3057\u305F V \u3060\u304C\u3001\u30AD\u30EA\u30EB\u6587\u5B57\u3067\u306F \u0392\uFF08[b]\u3001\u73FE\u4EE3\u30AE\u30EA\u30B7\u30A2\u8A9E\u3067\u306F[v]\uFF09\u304B\u3089\u6D3E\u751F\u3057\u305F \u0412 \u3067\u3042\u308B\u3002"@ja ,
		"\u041A\u0438\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u044F \u2014 \u043E\u0434\u043D\u0430 \u0437 \u0434\u0432\u043E\u0445 \u0430\u0431\u0435\u0442\u043E\u043A \u0441\u0442\u0430\u0440\u043E\u0446\u0435\u0440\u043A\u043E\u0432\u043D\u043E\u0441\u043B\u043E\u0432'\u044F\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u043C\u043E\u0432\u0438, \u0449\u043E \u043B\u044F\u0433\u043B\u0430 \u0432 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0443 \u0434\u0435\u044F\u043A\u0438\u0445 \u0441\u043B\u043E\u0432'\u044F\u043D\u0441\u044C\u043A\u0438\u0445 \u0430\u043B\u0444\u0430\u0432\u0456\u0442\u0456\u0432. \u0412\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u043D\u044F \u0445\u0440\u0438\u0441\u0442\u0438\u044F\u043D\u0441\u0442\u0432\u0430 \u0437\u043D\u0430\u0447\u043D\u043E \u043F\u0440\u0438\u0441\u043A\u043E\u0440\u0438\u043B\u043E \u0440\u043E\u0437\u0432\u0438\u0442\u043E\u043A \u043F\u0438\u0441\u0435\u043C\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0456 \u043B\u0456\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u0438 \u043D\u0430 \u0420\u0443\u0441\u0456. \u0429\u0435 \u0432 60-70-\u0445 \u0440\u043E\u043A\u0430\u0445 9 \u0441\u0442. \u0432\u0456\u0437\u0430\u043D\u0442\u0456\u0439\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 \u0456\u043C\u043F\u0435\u0440\u0430\u0442\u043E\u0440 \u041C\u0438\u0445\u0430\u0439\u043B\u043E III \u0432\u0456\u0434\u043F\u0440\u0430\u0432\u0438\u0432 \u0434\u043E \u0441\u043B\u043E\u0432'\u044F\u043D \u0434\u0432\u043E\u0445 \u0431\u0440\u0430\u0442\u0456\u0432-\u0441\u0432\u044F\u0449\u0435\u043D\u0438\u043A\u0456\u0432 \u0437 \u0424\u0435\u0441\u0430\u043B\u043E\u043D\u0456\u043A (\u0421\u043E\u043B\u0443\u043D\u0456) \u2014 \u041A\u043E\u0441\u0442\u044F\u043D\u0442\u0438\u043D\u0430 (\u0432 \u0447\u0435\u0440\u043D\u0435\u0446\u0442\u0432\u0456 \u2014 \u041A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043E) \u0456 \u041C\u0435\u0444\u043E\u0434\u0456\u044F. \u041D\u0435\u0437\u0432\u0430\u0436\u0430\u044E\u0447\u0438 \u043D\u0430 \u043F\u0435\u0440\u0435\u0441\u043B\u0456\u0434\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u043D\u0456\u043C\u0435\u0446\u044C\u043A\u043E\u0433\u043E \u0434\u0443\u0445\u043E\u0432\u0435\u043D\u0441\u0442\u0432\u0430, \u0437\u0430\u0446\u0456\u043A\u0430\u0432\u043B\u0435\u043D\u043E\u0433\u043E \u0432 \u043F\u043E\u0448\u0438\u0440\u0435\u043D\u043D\u0456 \u043B\u0430\u0442\u0438\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u043C\u043E\u0432\u0438 \u0441\u0435\u0440\u0435\u0434 \u0441\u043B\u043E\u0432'\u044F\u043D, \u0431\u0440\u0430\u0442\u0438 \u043F\u0440\u043E\u043F\u043E\u0432\u0456\u0434\u0443\u0432\u0430\u043B\u0438 \u0445\u0440\u0438\u0441\u0442\u0438\u044F\u043D\u0441\u0442\u0432\u043E \u0432 \u041C\u043E\u0440\u0430\u0432\u0456\u0457 \u0442\u0430 \u0456\u043D\u0448\u0438\u0445 \u0441\u043B\u043E\u0432'\u044F\u043D\u0441\u044C\u043A\u0438\u0445 \u0437\u0435\u043C\u043B\u044F\u0445 \u0441\u0442\u0430\u0440\u043E\u0441\u043B\u043E\u0432'\u044F\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u044E \u043C\u043E\u0432\u043E\u044E. \u0412\u043E\u043D\u0438 \u0443\u043F\u043E\u0440\u044F\u0434\u043A\u0443\u0432\u0430\u043B\u0438 \u0441\u043B\u043E\u0432'\u044F\u043D\u0441\u044C\u043A\u0438\u0439 \u0430\u043B\u0444\u0430\u0432\u0456\u0442 \u0456 \u043F\u0435\u0440\u0435\u043A\u043B\u0430\u043B\u0438 \u043D\u0430 \u0446\u0435\u0440\u043A\u043E\u0432\u043D\u043E\u0441\u043B\u043E\u0432'\u044F\u043D\u0441\u044C\u043A\u0443 (\u0441\u0442\u0430\u0440\u043E\u0431\u043E\u043B\u0433\u0430\u0440\u0441\u044C\u043A\u0443) \u043C\u043E\u0432\u0443 \u0404\u0432\u0430\u043D\u0433\u0435\u043B\u0456\u0454. \u041D\u0430 \u043F\u043E\u0447\u0430\u0442\u043E\u043A 11 \u0441\u0442. \u043D\u0430 \u0420\u0443\u0441\u0456 \u0432\u0438\u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432\u0443\u0432\u0430\u043B\u0438\u0441\u044F \u0434\u0432\u0456 \u0441\u0438\u0441\u0442\u0435\u043C\u0438 \u043F\u0438\u0441\u044C\u043C\u0430 \u2014 \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u044F, \u0449\u043E \u0431\u0430\u0437\u0443\u0432\u0430\u043B\u0430\u0441\u044F \u043D\u0430 \u0433\u0440\u0435\u0446\u044C\u043A\u043E\u043C\u0443 \u0430\u043B\u0444\u0430\u0432\u0456\u0442\u0456, \u0456 \u0433\u043B\u0430\u0433\u043E\u043B\u0438\u0446\u044F \u2014 \u0440\u043E\u0437\u0440\u043E\u0431\u043B\u0435\u043D\u0430 \u041A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043E\u043C \u0444\u043E\u043D\u0435\u0442\u0438\u0447\u043D\u0430 \u0441\u0438\u0441\u0442\u0435\u043C\u0430, \u044F\u043A\u0430 \u0431\u0443\u043B\u0430 \u043C\u0435\u043D\u0448 \u043F\u043E\u043F\u0443\u043B\u044F\u0440\u043D\u0430. \u041F\u0440\u0438\u0447\u043E\u043C\u0443 \u0449\u0435 \u0434\u043E 9 \u0441\u0442. \u043C\u0456\u0441\u0446\u0435\u0432\u0435 \u043D\u0430\u0441\u0435\u043B\u0435\u043D\u043D\u044F \u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u0443\u0432\u0430\u043B\u043E\u0441\u044F \u0430\u0431\u0435\u0442\u043A\u043E\u044E \u0437 27 \u043B\u0456\u0442\u0435\u0440, \u0442\u043E\u0434\u0456 \u044F\u043A \u043A\u043B\u0430\u0441\u0438\u0447\u043D\u0430 \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u044F \u043D\u0430\u0440\u0430\u0445\u043E\u0432\u0443\u0454 43 \u043B\u0456\u0442\u0435\u0440\u0438. \u041A\u0440\u0456\u043C \u043F\u0440\u0430\u0432\u043E\u0441\u043B\u0430\u0432\u043D\u0438\u0445 \u0441\u043B\u043E\u0432'\u044F\u043D \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u044E \u0432\u0438\u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u043E\u0432\u0443\u0432\u0430\u043B\u0438 \u0440\u0443\u043C\u0443\u043D\u0438, \u043A\u0430\u0442\u043E\u043B\u0438\u043A\u0438 \u0456 \u043C\u0443\u0441\u0443\u043B\u044C\u043C\u0430\u043D\u0438 \u0437 \u0411\u043E\u0441\u043D\u0456\u0457 (\u0431\u043E\u0441\u0430\u043D\u0447\u0438\u0446\u044F), \u043A\u0430\u0442\u043E\u043B\u0438\u043A\u0438 \u0437 \u043F\u0456\u0432\u0434\u0435\u043D\u043D\u043E\u0457 \u0414\u0430\u043B\u043C\u0430\u0446\u0456\u0457."@uk ;
	rdfs:comment	"Kyrillinen kirjaimisto on kirjoitusj\u00E4rjestelm\u00E4, joka perustuu glagoliittiseen ja kreikkalaiseen kirjaimistoon."@fi ,
		"L' alfabet cir\u00EDl\u00B7lic \u00E9s un alfabet utilitzat per escriure sis lleng\u00FCes eslaves, aix\u00ED com altres lleng\u00FCes de R\u00FAssia i altres membres de l'ex-Uni\u00F3 Sovi\u00E8tica, com el t\u00E0tar i l'udmurt (una llengua fino\u00FAgrica). Aparegu\u00E9 cap als segles IX-X a partir de l'alfabet grec. Les normes de transliteraci\u00F3 del cir\u00EDl\u00B7lic a l'alfabet llat\u00ED difereixen segons la llengua d'origen i la llengua de destinaci\u00F3."@ca ,
		"Cyrylica - pismo alfabetyczne s\u0142u\u017C\u0105ce do zapisu j\u0119zyk\u00F3w wschodnios\u0142owia\u0144skich, wi\u0119kszo\u015Bci po\u0142udniowos\u0142owia\u0144skich i innych. Nazwa nawi\u0105zuje do aposto\u0142a S\u0142owian - \u015Bw. Cyryla, kt\u00F3ry wsp\u00F3lnie ze \u015Bw. Metodym, prowadz\u0105c misj\u0119 wielkomorawsk\u0105 w\u015Br\u00F3d S\u0142owian zapisa\u0142 i wprowadzi\u0142 do liturgii j\u0119zyk s\u0142owia\u0144ski."@pl ,
		"Det kyrilliske alfabetet er et alfabet som brukes i Russland og blant russiske minoriteter i mange andre land, i det tidligere Sovjetunionen, Israel og Amerikas forente stater. Flere forskjellige utgaver av alfabetet brukes i deler av \u00D8st-Europa. Varianter av kyrillisk brukes for \u00E5 skrive russisk, ukrainsk, hviterussisk, bulgarsk, serbisk og makedonsk. Det kyrilliske alfabetet brukes ogs\u00E5 i ikke-slaviske spr\u00E5k som kasakhisk, kirgisisk, usbekisk, tadsjikisk, turkmensk og mongolsk."@no ,
		"\u30D5\u30A1\u30A4\u30EB:Cyrillic alphabet distribution map."@ja ,
		"A cirill bet\u0171s \u00EDr\u00E1s l\u00E9trehoz\u00E1s\u00E1nak t\u00F6rt\u00E9nete a 9. sz\u00E1zadban kezd\u0151dik. 860 k\u00F6r\u00FCl k\u00E9t testv\u00E9r, Konsztantin a \u201EFiloz\u00F3fus\u201D, \u00E9s Met\u00F3d, Mih\u00E1ly biz\u00E1nci cs\u00E1sz\u00E1r parancs\u00E1ra elkezdett dolgozni a szl\u00E1v \u00EDr\u00E1sbelis\u00E9g megalkot\u00E1s\u00E1n. Feltehet\u0151en ez egy 43 bet\u0171s \u00E1b\u00E9c\u00E9 volt."@hu ,
		"\u041A\u0438\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u044F \u2014 \u043E\u0434\u043D\u0430 \u0437 \u0434\u0432\u043E\u0445 \u0430\u0431\u0435\u0442\u043E\u043A \u0441\u0442\u0430\u0440\u043E\u0446\u0435\u0440\u043A\u043E\u0432\u043D\u043E\u0441\u043B\u043E\u0432'\u044F\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u0457 \u043C\u043E\u0432\u0438, \u0449\u043E \u043B\u044F\u0433\u043B\u0430 \u0432 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u0443 \u0434\u0435\u044F\u043A\u0438\u0445 \u0441\u043B\u043E\u0432'\u044F\u043D\u0441\u044C\u043A\u0438\u0445 \u0430\u043B\u0444\u0430\u0432\u0456\u0442\u0456\u0432. \u0412\u0432\u0435\u0434\u0435\u043D\u043D\u044F \u0445\u0440\u0438\u0441\u0442\u0438\u044F\u043D\u0441\u0442\u0432\u0430 \u0437\u043D\u0430\u0447\u043D\u043E \u043F\u0440\u0438\u0441\u043A\u043E\u0440\u0438\u043B\u043E \u0440\u043E\u0437\u0432\u0438\u0442\u043E\u043A \u043F\u0438\u0441\u0435\u043C\u043D\u043E\u0441\u0442\u0456 \u0456 \u043B\u0456\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u0438 \u043D\u0430 \u0420\u0443\u0441\u0456. \u0429\u0435 \u0432 60-70-\u0445 \u0440\u043E\u043A\u0430\u0445 9 \u0441\u0442."@uk ,
		"Cyrilice (t\u00E9\u017E cyrilika) je p\u00EDsmo p\u016Fvodn\u011B vymy\u0161len\u00E9 pro z\u00E1pis staroslov\u011Bn\u0161tiny a posl\u00E9ze pou\u017E\u00EDvan\u00E9 pro z\u00E1pis c\u00EDrkevn\u00ED slovan\u0161tiny, kter\u00E1 na staroslov\u011Bn\u0161tinu nav\u00E1zala. Cyrilici slou\u017Eilo za vzor \u0159eck\u00E9 p\u00EDsmo. V \u010De\u0161tin\u011B se ozna\u010Den\u00ED cyrilice \u010Dasto u\u017E\u00EDv\u00E1 jen pro starou cyrilici slou\u017E\u00EDc\u00ED k z\u00E1pisu staroslov\u011Bn\u0161tiny a c\u00EDrkevn\u00ED slovan\u0161tiny, kde\u017Eto n\u00E1rodn\u00ED abecedy, kter\u00E9 v\u00FDvojem cyrilice vznikly, se n\u011Bkdy ozna\u010Duj\u00ED za azbuku."@cs ,
		""@ru ,
		"L'alphabet cyrillique ([[bulgare et [[mac\u00E9donien : \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u0430; en [[russe : \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446\u0430; en [[ukrainien : \u043A\u0438\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u044F; en [[bi\u00E9lorusse : \u041A\u0456\u0440\u044B\u043B\u0456\u0446\u0430; en [[ruth\u00E8ne : \u043A\u044B\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u044F; en, en l'occurrence une modification du ve, soit \u0411."@fr ,
		"The Cyrillic script writing system is an alphabet developed in the First Bulgarian Empire, and used in the Slavic national languages of Russian, Bulgarian, Belarusian, Rusyn, Serbian, Macedonian, and Ukrainian, and in the non-Slavic languages of Moldovan, Kazakh, Uzbek, Kyrgyz, Tajik, Tuvan, and Mongolian. It also was used in (past) languages of Eastern Europe, the Caucasus, and Siberia."@en ,
		"Creat de fra\u0163ii Chiril \u015Fi Metodiu pe baza alfabetului grecesc vechi, alfabetul chirilic a fost folosit la scrierea limbii slave vechi, \u00EEncep\u00E2nd din secolul al IX-lea, medioslave \u015Fi apoi a limbii rom\u00E2ne, \u00EEncep\u00E2nd din secolul al XVI-lea p\u00E2n\u0103 \u00EEn secolul al XIX-lea. Are 43 de semne slave, din care 27 au \u015Fi valoare numeric\u0103 (slavo-cifre)."@ro ,
		"Het cyrillische alfabet is het alfabet dat in zes Slavische talen gebruikt wordt: Russisch, Oekra\u00EFens, Wit-Russisch, Servisch, Macedonisch en Bulgaars. Onder Russische invloed wordt ook in veel niet-Slavische talen als het Kazachs en het Tataars, het Oedmoerts, het Mongools en nog veel andere kleinere talen het cyrillische alfabet gebruikt. Tot 1859 werd ook het Roemeens in dit alfabet geschreven."@nl ,
		"El alfabeto cir\u00EDlico fue inventado en el siglo X por un misionero del Imperio Bizantino en Bulgaria, posiblemente San Clemente de Ohrid. Este alfabeto est\u00E1 basado en el alfabeto griego con caracteres del alfabeto glagol\u00EDtico por sonidos exclusivamente eslavos, inventado por los santos Cirilo y Metodio, misioneros del Imperio Bizantino para traducir la Biblia a los pueblos eslavos en el siglo IX."@es ,
		"Kiril alfabesi, yayg\u0131n olarak Slav dillerinin yaz\u0131m\u0131nda kullan\u0131lan alfabedir. Ad\u0131n\u0131 ortodoks rahipleri Kiril ve Metodius'tan alm\u0131\u015F olmas\u0131na kar\u015F\u0131n, bu alfabeyi ger\u00E7ekte onlar\u0131n geli\u015Ftirdi\u011Fine ili\u015Fkin kesin bilgi yoktur. Yap\u0131lan ara\u015Ft\u0131rmalar\u0131n g\u00F6sterdiklerine g\u00F6re, Kiril ve Metodius'un \u00F6\u011Frencileri, 9."@tr ,
		"L'alfabeto cirillico (nelle lingue originali a\u0437\u0431\u0443\u043A\u0430, dall'antico nome delle prime due lettere) \u00E8 l'alfabeto usato per scrivere varie lingue slave e lingue non slave parlate in territori appartenenti all'ex Unione Sovietica e nell'odierna Federazione russa. \u00C8 il terzo alfabeto ufficiale dell'Unione europea."@it ,
		"O alfabeto cir\u00EDlico \u00E9 um alfabeto cujas variantes s\u00E3o utilizadas para a grafia de seis l\u00EDnguas nacionais eslavas (bielorrusso, b\u00FAlgaro, maced\u00F4nio, russo, s\u00E9rvio e ucraniano), al\u00E9m do ruteno, e outras l\u00EDnguas extintas. Ademais \u00E9 usado por v\u00E1rias l\u00EDnguas n\u00E3o-eslavas, faladas na antiga Uni\u00E3o Sovi\u00E9tica - como o mongol, o cazaque, o uzbeque, o quirguiz e o tadjique, entre outras da Europa Oriental, do C\u00E1ucaso e da Sib\u00E9ria."@pt ,
		"\u897F\u91CC\u5C14\u5B57\u6BCD\u6216\u57FA\u5229\u5C14\u5B57\u6BCD\u3001\u57FA\u7ACB\u723E\u5B57\u6BCD\u3001\u65AF\u62C9\u592B\u5B57\u6BCD\uFF08\u4FC4\u6587\u041A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0301\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0439 \u0430\u043B\u0444\u0430\u0432\u0438\u0301\u0442\u6216\u043A\u0438\u0440\u0438\u0301\u043B\u043B\u0438\u0446\u0430\uFF0C\u8F6C\u5199\uFF1Akirillica\uFF09\uFF0C\u662F\u901A\u884C\u4E8E\u65AF\u62C9\u592B\u8BED\u65CF\u5927\u591A\u6570\u6C11\u65CF\u4E2D\u7684\u5B57\u6BCD\u4E66\u5199\u7CFB\u7EDF\u3002"@zh ,
		"Das kyrillische Alphabet oder Kyrilliza (\u041A\u0438\u0440\u0438\u043B\u043B\u0438\u0446\u0430, \u0106irilica/\u040B\u0438\u0440\u0438\u043B\u0438\u0446\u0430), nach den traditionellen Namen der ersten beiden Buchstaben auch Asbuka (a\u0437\u0431\u0443\u043A\u0430) genannt, ist eine Buchstabenschrift, die f\u00FCr zahlreiche, vor allem slawische Sprachen in Europa und Asien verwendet wird. Sie ist nach Kyrill von Saloniki benannt, der jedoch nicht die kyrillische, sondern die ihr vorausgehende glagolitische Schrift entworfen hat."@de ,
		"Det kyrilliska alfabetet (kallas \u00E4ven azbuka, efter det gamla namnet p\u00E5 de tv\u00E5 f\u00F6rsta bokst\u00E4verna) \u00E4r en grupp av alfabet som anv\u00E4nds f\u00F6r att skriva sju slaviska spr\u00E5k, flera icke-slaviska spr\u00E5k fr\u00E4mst i f\u00F6re detta Sovjetunionen. Alfabetet har tidigare anv\u00E4nts f\u00F6r fler spr\u00E5k, d\u00E4r man bytt alfabet, till exempel azerbajdzjanska och moldaviska. De flesta av spr\u00E5ken har n\u00E5gra egna kyrilliska bokst\u00E4ver som inte beh\u00F6ver f\u00F6rekomma i de andra spr\u00E5ken."@sv ;
	foaf:depiction	<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f3/Romanian-kirilitza-tatal-nostru.jpg> .
@prefix skos:	<http://www.w3.org/2004/02/skos/core#> .
@prefix ns12:	<http://dbpedia.org/resource/Category:> .
dbpedia:Cyrillic_alphabet	skos:subject	ns12:Cyrillic_alphabet .
@prefix ns13:	<http://dbpedia.org/resource/Template:> .
dbpedia:Cyrillic_alphabet	dbpprop:wikiPageUsesTemplate	ns13:infobox_writing_system ;
	dbpprop:type	dbpedia:Alphabet ;
	dbpprop:fam	dbpedia:Early_Cyrillic_alphabet ,
		dbpedia:Phoenician_alphabet ,
		dbpedia:Greek_alphabet ;
	dbpprop:time	dbpedia:Early_Cyrillic_alphabet ;
	dbpprop:languages	"Many East and South Slavic languages, and almost all languages in the former Soviet Union"@en ;
	dbpprop:sisters	dbpedia:Coptic_alphabet ,
		dbpedia:Armenian_alphabet ,
		dbpedia:Glagolitic_alphabet ,
		dbpedia:Latin_alphabet ;
	dbpprop:unicode	"U+0400 to U+04FF \nU+0500 to U+052F \nU+2DE0 to U+2DFF  \nU+A640 to U+A69F"@en ;
	dbpprop:iso15924	"Cyrl \nCyrs (Old Church Slavonic variant)"@en ;
	dbpprop:sample	"Romanian-kirilitza-tatal-nostru.jpg"@en .
@prefix ns14:	<http://www4.wiwiss.fu-berlin.de/flickrwrappr/photos/> .
dbpedia:Cyrillic_alphabet	dbpprop:hasPhotoCollection	ns14:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Greek_alphabet	dbpprop:children	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Sakha_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Kazakh_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Shughni_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Urum_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Wakhi_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Doukhobor_Russian	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Juhuri_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Kirillic_alphabet	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Kriva_Palanka_dialect	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Latin_alphabet	dbpprop:sisters	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Karachay-Balkar_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Kumyk_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Macedonian_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Talysh_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Clement_of_Ohrid	dbpprop:attributes	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Akkala_Sami	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Tajik_Persian	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Tsakhur_language	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Karamanli_Turkish	dbpprop:script	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Ukrainian_alphabet	dbpprop:fam	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrillic_letter	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrillic_script	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Kyrylytsia	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cryllic_alphabet	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrillic_Letters	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrillic_letters	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cirillic	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Crillic	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cryllic	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrilic	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrillic	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrrilic	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Azbuka	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Crylic	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrillic-alphabet	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrillic_Alphabet	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrillic_characters	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrillic_language	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
dbpedia:Cyrlic	dbpprop:redirect	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
@prefix yago:	<http://mpii.de/yago/resource/> .
yago:Cyrillic_alphabet	owl:sameAs	dbpedia:Cyrillic_alphabet .
@prefix ns16:	<http://dbpedia.org/resource/Languages_of_Europe/> .
ns16:legend2	dbpprop:legendProperty	dbpedia:Cyrillic_alphabet .