@prefix dbpprop:	<http://dbpedia.org/property/> .
@prefix dbpedia:	<http://dbpedia.org/resource/> .
dbpedia:BBC_BASIC	dbpprop:influencedBy	dbpedia:BASIC .
<http://dbpedia.org/resource/Aikido_%28programming_language%29>	dbpprop:influencedBy	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Great_Cow_BASIC	dbpprop:programmingLanguage	dbpedia:BASIC .
dbpedia:SmallBASIC	dbpprop:programmingLanguage	dbpedia:BASIC .
dbpedia:ThinBasic	dbpprop:dialects	dbpedia:BASIC .
@prefix rdf:	<http://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#> .
@prefix ns3:	<http://dbpedia.org/class/yago/> .
dbpedia:BASIC	rdf:type	ns3:ProgrammingLanguages .
@prefix opencyc:	<http://sw.opencyc.org/2008/06/10/concept/> .
dbpedia:BASIC	rdf:type	opencyc:Mx4rvVjC6pwpEbGdrcN5Y29ycA ;
	dbpprop:name	"BASIC"@en .
@prefix owl:	<http://www.w3.org/2002/07/owl#> .
dbpedia:BASIC	owl:sameAs	<http://rdf.freebase.com/ns/guid.9202a8c04000641f800000000000a6a2> .
@prefix ns6:	<http://sw.opencyc.org/concept/> .
dbpedia:BASIC	owl:sameAs	ns6:Mx4rvVioNJwpEbGdrcN5Y29ycA ,
		opencyc:Mx4rvVioNJwpEbGdrcN5Y29ycA .
@prefix foaf:	<http://xmlns.com/foaf/0.1/> .
@prefix ns8:	<http://en.wikipedia.org/wiki/> .
dbpedia:BASIC	foaf:page	ns8:BASIC .
@prefix ns9:	<http://www.atariarchives.org/> .
dbpedia:BASIC	dbpprop:reference	ns9:bigcomputergames ,
		ns9:morebasicgames .
@prefix rdfs:	<http://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#> .
dbpedia:BASIC	rdfs:label	"BASIC"@pl ,
		"BASIC"@ca ,
		"BASIC"@no ,
		"BASIC"@de ,
		"BASIC"@ro ,
		"BASIC"@es ,
		"BASIC"@pt ,
		"BASIC"@cs ,
		"BASIC"@fr ,
		"BASIC"@ru ,
		"BASIC"@tr ,
		"BASIC"@fi ,
		"BASIC"@sv ,
		"BASIC"@it ,
		"BASIC"@zh ,
		"BASIC"@hu ,
		"BASIC"@en ,
		"BASIC"@uk ,
		"BASIC"@nl ,
		"BASIC"@ja .
@prefix dbpedia-owl:	<http://dbpedia.org/ontology/> .
dbpedia:BASIC	dbpedia-owl:thumbnail	<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/8/85/AtariBasicExample.png/200px-AtariBasicExample.png> ;
	dbpprop:abstract	"BASIC\uFF08Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code\uFF0C\u53C8\u8B6F\u57F9\u57FA\uFF09\uFF0C\u610F\u601D\u5C31\u662F\u201C\u521D\u5B78\u8005\u7684\u5168\u65B9\u4F4D\u7B26\u5F0F\u6307\u4EE4\u4EE3\u78BC\u201D\uFF0C\u662F\u4E00\u7A2E\u8A2D\u8A08\u7D66\u521D\u5B78\u8005\u4F7F\u7528\u7684\u7A0B\u5E8F\u8BBE\u8BA1\u8BED\u8A00\u3002BASIC\u662F\u4E00\u7A2E\u89E3\u8B6F\u5F0F\u7684\u7A0B\u5F0F\u8A9E\u8A00\uFF0C\u5728\u5B8C\u6210\u7DE8\u5BEB\u5F8C\u4E0D\u9808\u7D93\u7531\u7F16\u8BD1\u53CA\u9023\u7D50\u7B49\u624B\u7E8C\u5373\u53EF\u57F7\u884C\uFF0C\u4F46\u5982\u679C\u9700\u8981\u55AE\u7368\u57F7\u884C\u6642\u4ECD\u7136\u9700\u8981\u5C07\u5176\u5EFA\u7ACB\u6210\u57F7\u884C\u6A94\u3002"@zh ,
		"\u0411\u0435\u0301\u0439\u0441\u0438\u043A (\u043E\u0442 BASIC, \u0441\u043E\u043A\u0440\u0430\u0449\u0435\u043D\u0438\u0435 \u043E\u0442 \u0430\u043D\u0433\u043B. Beginner\u2019s All-purpose Symbolic Instruction Code\u00A0\u2014 \u0443\u043D\u0438\u0432\u0435\u0440\u0441\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u0439 \u043A\u043E\u0434 \u0441\u0438\u043C\u0432\u043E\u043B\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0438\u043D\u0441\u0442\u0440\u0443\u043A\u0446\u0438\u0439 \u0434\u043B\u044F \u043D\u0430\u0447\u0438\u043D\u0430\u044E\u0449\u0438\u0445; \u0430\u043D\u0433\u043B. basic\u00A0\u2014 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u043E\u0439, \u0431\u0430\u0437\u043E\u0432\u044B\u0439)\u00A0\u2014 \u0441\u0435\u043C\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u043E \u0432\u044B\u0441\u043E\u043A\u043E\u0443\u0440\u043E\u0432\u043D\u0435\u0432\u044B\u0445 \u044F\u0437\u044B\u043A\u043E\u0432 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F. \u0411\u044B\u043B \u0440\u0430\u0437\u0440\u0430\u0431\u043E\u0442\u0430\u043D \u0432 1963 \u0433\u043E\u0434\u0443 \u043F\u0440\u043E\u0444\u0435\u0441\u0441\u043E\u0440\u0430\u043C\u0438 \u0414\u0430\u0440\u0442\u043C\u0443\u0442\u0441\u043A\u043E\u0433\u043E \u043A\u043E\u043B\u043B\u0435\u0434\u0436\u0430 \u0422\u043E\u043C\u0430\u0441\u043E\u043C \u041A\u0443\u0440\u0442\u043E\u043C (Thomas E. Kurtz) \u0438 \u0414\u0436\u043E\u043D\u043E\u043C \u041A\u0435\u043C\u0435\u043D\u0438 (John G. Kemeny). \u042F\u0437\u044B\u043A \u043F\u0440\u0435\u0434\u043D\u0430\u0437\u043D\u0430\u0447\u0430\u043B\u0441\u044F \u0434\u043B\u044F \u043E\u0431\u0443\u0447\u0435\u043D\u0438\u044F \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044E \u0438 \u043F\u043E\u043B\u0443\u0447\u0438\u043B \u0448\u0438\u0440\u043E\u043A\u043E\u0435 \u0440\u0430\u0441\u043F\u0440\u043E\u0441\u0442\u0440\u0430\u043D\u0435\u043D\u0438\u0435 \u0432 \u0432\u0438\u0434\u0435 \u0440\u0430\u0437\u043B\u0438\u0447\u043D\u044B\u0445 \u0434\u0438\u0430\u043B\u0435\u043A\u0442\u043E\u0432, \u043F\u0440\u0435\u0436\u0434\u0435 \u0432\u0441\u0435\u0433\u043E, \u043A\u0430\u043A \u044F\u0437\u044B\u043A \u0434\u043B\u044F \u0434\u043E\u043C\u0430\u0448\u043D\u0438\u0445 \u043C\u0438\u043A\u0440\u043E\u043A\u043E\u043C\u043F\u044C\u044E\u0442\u0435\u0440\u043E\u0432."@ru ,
		"BASIC \u00E4r ett programspr\u00E5k, utvecklat 1964 av John Kemeny och Thomas Kurtz med fr\u00E4msta syfte att vara ett l\u00E4mpligt spr\u00E5k f\u00F6r nyb\u00F6rjare. Namnet \u00E4r en akronym av Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code. (N\u00E5gra k\u00E4llor h\u00E4vdar dock att akronymen i sj\u00E4lva verket \u00E4r en backronym, och att BASIC, engelska f\u00F6r \"grundl\u00E4ggande\", \u00E4r helt enkelt spr\u00E5kets namn. ) Det utvecklades fr\u00E5n b\u00F6rjan som ett rent utbildningsmedel f\u00F6r att universitetstuderande l\u00E4tt skulle f\u00F6rst\u00E5 grundl\u00E4ggande programmeringsprinciper och \u00F6va programmering. BASIC blev popul\u00E4rt som programspr\u00E5k i och med att den f\u00F6rsta mikrodatorn, Altair 8800, fick spr\u00E5ket Altair BASIC, utvecklat av Microsoft, som f\u00F6rsta programspr\u00E5k. Detta banade v\u00E4g f\u00F6r att BASIC blev popul\u00E4rt som programspr\u00E5k p\u00E5 1980-talet, och fungerade \u00E4ven som operativsystem till hemmadatorerna ABC80, PET, Commodore 64, Tandy/Radio Shack TRS-80 m fl. Eftersom standardbasic var d\u00E5ligt p\u00E5 att hantera bland annat ljud och grafik utvecklades flera basicdialekter med s\u00E4rskilda kommandon f\u00F6r detta, d\u00E4ribland kan n\u00E4mnas Simons Basic f\u00F6r Commodore 64. BASIC ligger ocks\u00E5 till grund f\u00F6r de senare utvecklade spr\u00E5ken Microsoft QuickBASIC och Microsoft Visual Basic. F\u00F6r en lista \u00F6ver olika BASIC-dialekter, se sidan Lista \u00F6ver BASIC-dialekter. Alla dessa Basicdialekter har mycket gemensamt, men detaljer kan skilja. Ett f\u00E5tal funktioner kan finnas i en viss dialekt, men saknas i en annan. En viss funktion kan finnas i flera dialekter men kallas olika. Ett speciellt fall \u00E4r att det kan h\u00E4nda att man m\u00E5ste byta ut alla $-tecken mot \u00A3-tecken eller vice versa, n\u00E4r man ska \u00F6verf\u00F6ra en program-listning till tangentnedslag. Detta har emellertid inget att g\u00F6ra med olika Basic-dialekter, utan det beror p\u00E5 olika kodning av tangentbord och skrivare f\u00F6r brittisk engelska resp USA-engelska. Vanligtvis \u00E4r det mer eller mindre ett rutinarbete att \u00F6vers\u00E4tta fr\u00E5n en dialekt till en annan utan att systemeringen beh\u00F6ver \u00E4ndras. Ett undantagsfall \u00E4r n\u00E4r kommandona PEEK och POKE f\u00F6rekommer. F\u00F6r att klara detta m\u00E5ste man ha detaljkunskap om hur resp datorsystem disponerar sina minneskartor. Basic \u00E4r principiellt ett interpreterande program till skillnad fr\u00E5n kompilerande program s\u00E5som Ada, Algol, C++, COBOL, Fortran, Pascal etc. Comal, utarbetat i Danmark, har m\u00E5nga drag gemensamt med Basic, men skiljer sig \u00E4nd\u00E5 s\u00E5 pass mycket att det knappast kan r\u00E4knas som en Basic-dialect. Comal var det spr\u00E5k, som anv\u00E4ndes i Compis-datorn, utvecklad vid Teli, ett dotterbolag till d\u00E5varande Televerket. Compis avvecklades redan efter n\u00E5gra f\u00E5 \u00E5r."@sv ,
		"BASIC je rodina programovac\u00EDch jazyk\u016F vysok\u00E9 \u00FArovn\u011B, kter\u00E1 byla zavedena jako jednoduch\u00FD n\u00E1stroj pro v\u00FDuku programov\u00E1n\u00ED. K jednoduchosti p\u0159isp\u00EDvalo i to, \u017Ee kl\u00ED\u010Dov\u00E1 slova jazyka vych\u00E1z\u00ED z b\u011B\u017En\u00E9 angli\u010Dtiny. Jazyk navrhli v roce 1963 John G. Kemeny a Thomas E. Kurtz z Dartmouthsk\u00E9 univerzity. N\u00E1zev BASIC je zkratkou anglick\u00FDch slov Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code. V 80. l\u00E9tech na\u0161el BASIC \u0161irok\u00E9 uplatn\u011Bn\u00ED na dom\u00E1c\u00EDch mikropo\u010D\u00EDta\u010D\u00EDch. Ve sv\u00FDch prvn\u00EDch verz\u00EDch nepodporoval vol\u00E1n\u00ED funkc\u00ED (ke skok\u016Fm v programu slou\u017Eil p\u0159\u00EDkaz goto, tato koncepce se pozd\u011Bji uk\u00E1zala jako nevyhovuj\u00EDc\u00ED) a jednotliv\u00E9 \u0159\u00E1dky k\u00F3du musely b\u00FDt \u010D\u00EDslov\u00E1ny. Pozd\u011Bj\u0161\u00ED verze u\u017E poskytovaly plnohodnotn\u00FD strukturovan\u00FD n\u00E1vrh a n\u011Bkter\u00E9 sou\u010Dasn\u00E9 verze dokonce umo\u017E\u0148uj\u00ED objektov\u011B orientovan\u00E9 programov\u00E1n\u00ED."@cs ,
		"BASIC (akronym for Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code) er et programmeringsspr\u00E5k som ble utviklet i USA i 1963, av John George Kemeny og Thomas Eugene Kurtz p\u00E5 Dartmouth College, med det m\u00E5l for \u00F8ye \u00E5 gj\u00F8re programmering enklere. BASIC er et relativt lettfattelig programmeringsspr\u00E5k og benytter seg av bestemte engelske ord i sine kommandoer. Eksempler p\u00E5 BASIC-dialekter som brukes i dag er Visual Basic, QBasic, REALBasic, DarkBasic, BlitzBasic, iBasic, Liberty Basic og PureBasic."@no ,
		"A BASIC (Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code) programoz\u00E1si nyelvet 1964-ben k\u00E9sz\u00EDtette Kem\u00E9ny J\u00E1nos \u00E9s Thomas Kurtz a Dartmouth College-ben, oktat\u00E1si c\u00E9llal. A nyelv alapjait a Fortran programoz\u00E1si nyelv alapj\u00E1n tervezt\u00E9k meg. A nyelv interpret\u00E1lt nyelv, azaz a programot fut\u00E1s k\u00F6zben ford\u00EDtja a g\u00E9p saj\u00E1t nyelv\u00E9re. Elterjed\u00E9s\u00E9ben nagyban k\u00F6zrej\u00E1tszottak az 1980-as \u00E9vekben elterjedt sz\u00E1m\u00EDt\u00F3g\u00E9pek, melyekn\u00E9l gyakran a sz\u00E1m\u00EDt\u00F3g\u00E9ppel egybe\u00E9p\u00EDtve adt\u00E1k a BASIC \u00E9rtelmez\u0151t. Ezekben a k\u00FCl\u00F6nb\u00F6z\u0151 sz\u00E1m\u00EDt\u00F3g\u00E9peken fut\u00F3 BASIC programok szinte mindig inkompatibilisek voltak egym\u00E1ssal: az egyik g\u00E9pt\u00EDpusra \u00EDrt programot m\u00E1s sz\u00E1m\u00EDt\u00F3g\u00E9pt\u00EDpusokon nem lehetett futtatni. Nagy l\u00F6k\u00E9st jelentett a nyelv elterjed\u00E9s\u00E9ben a DOS oper\u00E1ci\u00F3s rendszer elterjed\u00E9se, melynek \u00FAjabb verzi\u00F3iba be\u00E9p\u00EDtett\u00E9k a Qbasic nev\u0171 BASIC v\u00E1ltozatot. A Qbasic szoros rokons\u00E1gban \u00E1llt a Microsoft QuickBasic fejleszt\u0151eszk\u00F6z\u00E9vel, de nem tudott futtathat\u00F3 f\u00E1jlt k\u00E9sz\u00EDteni. A 1990-es \u00E9vek elej\u00E9re sokan le\u00EDrt\u00E1k a Basicet, mivel a Basic alap\u00FA mikrosz\u00E1m\u00EDt\u00F3g\u00E9pek kora lej\u00E1rt, PC-n a C/C++ \u00E9s a Pascal nyelvek v\u00EDvtak ki vezet\u0151 szerepet. A Microsoft 1991-ben kiadta a Visual Basic-et, ami a legnagyobb meg\u00FAj\u00EDt\u00E1sa lett a nyelvnek: a QuickBasic struktur\u00E1lt Basic nyelvj\u00E1r\u00E1sa esem\u00E9nyvez\u00E9reltt\u00E9 v\u00E1lt, megjelentek benne objektumorient\u00E1lt von\u00E1sok, \u00EDgy hat\u00E9kony \u00E9s egyszer\u0171en haszn\u00E1lhat\u00F3 Windows fejleszt\u0151eszk\u00F6zz\u00E9 v\u00E1lt. Tov\u00E1bb seg\u00EDtette a nyelv terjed\u00E9s\u00E9t k\u00E9t vari\u00E1nsa: Visual Basic for Applications (VBA) az Office programcsomag makr\u00F3nyelv\u00E9v\u00E9, a Visual Basic Script a Windows oper\u00E1ci\u00F3s rendszer scriptnyelv\u00E9v\u00E9 v\u00E1lt. A Visual Basic 2002-ben jelent\u0151s \u00E1talak\u00EDt\u00E1son esett \u00E1t: megjelent a Visual Basic . NET, ami teljesen objektumorient\u00E1ltt\u00E1 tette a nyelvet, a . NET keretrendszerhez igazodva. A Visual Basic . NET-ben gyakorlatilag csak a kulcsszavak eml\u00E9keztetnek a klasszikus Basic-re, a v\u00E1ltoz\u00E1sok olyan m\u00E9lyrehat\u00F3ak voltak, hogy m\u00E9g a klasszikus Visual Basic-kel sem kompatibilis visszafele. Emiatt t\u00F6bb kritika \u00E9rte \u00E9s \u00E9ri, sokak szerint csak nev\u00E9ben Basic, a legk\u00F6zelebbi rokons\u00E1gban a C# nyelvvel van. Noha a Microsoft f\u00E9le ir\u00E1nyvonal a legelterjedtebb a nyelv fejleszt\u00E9s\u00E9ben, a Basic-nek rengeteg nyelvj\u00E1r\u00E1sa \u00E9s \u00E9rtelmez\u0151programja van. K\u00F6nny\u0171 tanulhat\u00F3s\u00E1ga miatt sokan kezdik a programoz\u00E1st vele. T\u00F6bb speci\u00E1lis c\u00E9l\u00FA Basic v\u00E1ltozat l\u00E9tezik, p\u00E9ld\u00E1ul mikrovez\u00E9rl\u0151k programoz\u00E1s\u00E1ra vagy j\u00E1t\u00E9kfejleszt\u00E9sre."@hu ,
		"BASIC (acr\u00F4nimo para Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code), \u00E9 uma linguagem de programa\u00E7\u00E3o, criada com fins did\u00E1ticos, pelos professores John George Kemeny e Thomas Eugene Kurtz em 1964 no Dartmouth College. BASIC tamb\u00E9m \u00E9 o nome gen\u00E9rico dado a uma grande fam\u00EDlia de linguagens de programa\u00E7\u00E3o derivadas do BASIC original. Provavelmente existem mais varia\u00E7\u00F5es de BASIC do que de qualquer outra linguagem de programa\u00E7\u00E3o. \u00C9 quase sem sentido comparar o BASIC original com vers\u00F5es atuais, principalmente o Visual Basic, tendo em vista as grandes modifica\u00E7\u00F5es existentes na linguagem."@pt ,
		"BASIC (\u0411\u0435\u0439\u0441\u0438\u043A) - \u043C\u043E\u0432\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u0432\u0438\u0441\u043E\u043A\u043E\u0433\u043E \u0440\u0456\u0432\u043D\u044F, \u043C\u0435\u0442\u043E\u044E \u0441\u0442\u0432\u043E\u0440\u0435\u043D\u043D\u044F \u044F\u043A\u043E\u0457 \u0431\u0443\u043B\u043E \u043E\u0442\u0440\u0438\u043C\u0430\u0442\u0438 \u043F\u0440\u043E\u0441\u0442\u0443 \u0432 \u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u0456 \u043C\u043E\u0432\u0443 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F. \u041C\u043E\u0432\u0430 \u043D\u0430\u0431\u0443\u043B\u0430 \u043F\u043E\u0448\u0438\u0440\u0435\u043D\u043D\u044F \u0443 1980-\u0445, \u0456 \u043B\u0438\u0448\u0430\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u043F\u043E\u043F\u0443\u043B\u044F\u0440\u043D\u043E\u044E \u0439 \u0434\u043E\u0441\u0456, \u043C\u0430\u044E\u0447\u0438 \u0447\u0438\u043C\u0430\u043B\u043E \u0434\u0456\u0430\u043B\u0435\u043A\u0442\u0456\u0432. \u041C\u043E\u0432\u0443 \u0431\u0443\u043B\u043E \u0441\u0442\u0432\u043E\u0440\u0435\u043D\u043E \u0443 1963 \u043F\u0440\u043E\u0444\u0435\u0441\u043E\u0440\u0430\u043C\u0438 \u0414\u0430\u0440\u0442\u043C\u0443\u043D\u0441\u044C\u043A\u043E\u0433\u043E \u043A\u043E\u043B\u0435\u0434\u0436\u0443 \u0414\u0436\u043E\u043D\u043E\u043C \u041A\u0435\u043C\u0435\u043D\u0456 \u0456 \u0422\u043E\u043C\u0430\u0441\u043E\u043C \u041A\u0443\u0440\u0446\u043E\u043C. \u041D\u0430\u0437\u0432\u0430 \u043C\u043E\u0432\u0438 \u0454 \u0430\u043A\u0440\u043E\u043D\u0456\u043C\u043E\u043C \u0432\u0456\u0434 \u0444\u0440\u0430\u0437\u0438 \u0430\u043D\u0433\u043B. Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code, \u0449\u043E \u043E\u0437\u043D\u0430\u0447\u0430\u0454 \"\u0443\u043D\u0456\u0432\u0435\u0440\u0441\u0430\u043B\u044C\u043D\u0438\u0439 \u043A\u043E\u0434 \u0441\u0438\u043C\u0432\u043E\u043B\u044C\u043D\u0438\u0445 \u0456\u043D\u0441\u0442\u0440\u0443\u043A\u0446\u0456\u0439 \u0434\u043B\u044F \u043F\u043E\u0447\u0430\u0442\u043A\u0456\u0432\u0446\u0456\u0432\"."@uk ,
		"In computer programming, BASIC (an acronym for Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code) is a family of high-level programming languages. The original BASIC was designed in 1964 by John George Kemeny and Thomas Eugene Kurtz at Dartmouth in New Hampshire, USA to provide computer access to non-science students. At the time, nearly all use of computers required writing custom software, which was something only scientists and mathematicians tended to be able to do. The language and its variants became widespread on microcomputers in the late 1970s and 1980s. BASIC remains popular to this day in a handful of highly modified dialects and new languages influenced by BASIC such as Microsoft Visual Basic. As of 2006, 59% of developers for the . NET platform used Visual Basic . NET as their only language."@en ,
		"BASIC\uFF08\u30D9\u30FC\u30B7\u30C3\u30AF\uFF09\u306F\u624B\u7D9A\u304D\u578B\u8A00\u8A9E\u306E\u4E00\u3064\u3002 BASIC\u3068\u306FBeginner's All purpose Symbolic Instruction Code\u306E\u7565\uFF08\u982D\u5B57\u8A9E\uFF09\u3067\u3042\u308B\u3068\u3055\u308C\u308B\u3002\u307E\u305F\u3001BASIC FORTRAN\u306E\u7565\u3068\u3082\u3044\u308F\u308C\u308B\u3002\u82F1\u5358\u8A9E\u306E\u300CBasic\uFF08\u57FA\u790E\uFF09\u300D\u306E\u610F\u5473\u3082\u6301\u3064\u3068\u8003\u3048\u3089\u308C\u308B\u3002"@ja ,
		"BASIC ist eine der am weitesten verbreiteten imperativen Programmiersprachen. Sie wurde 1964 von John George Kemeny und Thomas Eugene Kurtz am Dartmouth College entwickelt und verf\u00FCgte in ihrer damaligen Form noch nicht \u00FCber die Merkmale der strukturierten Programmierung, sondern arbeitete mit Zeilennummern und Sprungbefehlen. Mittlerweile gibt es eine Vielzahl verschiedener BASIC-Dialekte, von denen einige der j\u00FCngeren alle Elemente h\u00F6herer Programmiersprachen aufweisen, so etwa Objektorientierung. Das Apronym \u201EBASIC\u201C steht f\u00FCr \u201EBeginner\u2019s All-purpose Symbolic Instruction Code\u201C, was so viel bedeutet wie \u201Esymbolische Allzweck-Programmiersprache f\u00FCr Anf\u00E4nger\u201C. Die Abk\u00FCrzung als Wort gesehen bedeutet au\u00DFerdem \u201Egrundlegend\u201C. Dies zeigt das Design-Ziel klar: Eine einfache, f\u00FCr Anf\u00E4nger geeignete Programmiersprache zu erschaffen. Au\u00DFer in manchen Produktnamen wird das Wort \u201EBASIC\u201C grunds\u00E4tzlich in Gro\u00DFbuchstaben geschrieben."@de ,
		"BASIC (acronim al expresiei engleze Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code) este un limbaj de programare de nivel \u00EEnalt a calculatoarelor, foarte asem\u0103n\u0103toare cu limba englez\u0103, ceea ce \u00EEl face u\u015For de memorat \u015Fi ideal pentru \u00EEncep\u0103tori; astfel, genera\u0163ia de utilizatori predecesoare erei PC-urilor a luat primul contact cu programarea prin intermediul calculatoarelor HC, care aveau la baz\u0103 acest o versiune de BASIC. Este un limbaj simplu de \u00EEnv\u0103\u0163at, creat \u00EEn 1963 de c\u0103tre John G. Kemeny \u015Fi Thomas E. Kurtz la Dartmouth College. Unul dintre cele mai bune editoare, compilatoare \u015Fi depanatoare pentru \u00EEncep\u0103torii \u00EEn acest limbaj este QBASIC (acronim pentru Quick Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code), care poate fi desc\u0103rcat gratuit din Internet. O variant\u0103 de BASIC foarte popular\u0103 este \u015Fi Visual Basic, creat\u0103 de c\u0103tre compania Microsoft. Aceasta se adreseaz\u0103 mai mult avansa\u0163ilor. Visual Basic permite crearea de aplica\u0163ii relativ complexe prin manipularea componentelor vizuale (grafice) ale programului."@ro ,
		"In informatica il BASIC (acronimo dell'inglese \"Beginner's All purpose Symbolic Instruction Code\", in italiano \"codice di istruzioni simboliche di uso generale per principianti\") \u00E8 un linguaggio di programmazione ad alto livello sviluppato a partire dal 1963 nell'Universit\u00E0 di Dartmouth per il calcolatore GE-225. Ne furono coinventori i professori John George Kemeny e Thomas Eugene Kurtz. Il primo programma in BASIC \"gir\u00F2\" il 1\u00BA maggio 1964, alle ore 4:00. Il BASIC (almeno nelle versioni di Kemeny e Kurtz, che costituiscono il cosiddetto Dartmouth BASIC) fu progettato per essere un linguaggio semplice da imparare. Per questo si differenzi\u00F2 dalla maggior parte dei linguaggi suoi coetanei enfatizzando la semplicit\u00E0 d'uso piuttosto che la potenza espressiva. Nacque infatti, come dice il suo nome, per poter essere usato anche da principianti (il 75% degli studenti dell'Universit\u00E0 di Dartmouth era iscritto a facolt\u00E0 umanistiche). Le istruzioni erano poche e non complesse. Il BASIC offriva inoltre (non per scelta degli autori, ma solo perch\u00E9 era figlio del suo tempo) pochi costrutti strutturati, quindi orientati alla creazione di programmi chiari e comprensibili. Fu pensato inoltre come un linguaggio algoritmico, adatto cio\u00E8 a programmare algoritmi. Il BASIC fu anche progettato per essere un linguaggio facilmente trasportabile su calcolatori diversi dal GE-225 su cui giravano le prime versioni. Concepito e realizzato originariamente come compilatore, molte delle sue versioni pi\u00F9 note fanno tuttavia uso di interpreti. Una delle pi\u00F9 famose versioni \u00E8 il Microsoft BASIC, sviluppato da Bill Gates e Monte Davidoff per l'Altair 8800, poi evolutasi nel GW-BASIC per il primo MS-DOS. Negli anni dei primi microcomputer, tra cui il famoso Commodore 64, il linguaggio BASIC faceva parte del firmware della macchina. Con gli anni il BASIC ha subito notevoli evoluzioni e cambiamenti, diventando un linguaggio strutturato con potenzialit\u00E0 molto simili a quelle di altri linguaggi evoluti per professionisti. Le numerose versioni attuali del BASIC affiancano ai concetti originari nuovi concetti, quali la gestione degli oggetti, la ricorsivit\u00E0, la strutturazione, ecc.."@it ,
		"BASIC (lyhenne sanoista Beginner's All purpose Symbolic Instruction Code) on proseduraalinen ohjelmointikieli, joka kehitettiin vuonna 1964 ohjelmoinnin alkeiden opetukseen. BASIC oli suosittu kieli etenkin 1980-luvulla, kun l\u00E4hes jokaisessa kotimikrossa oli BASIC-tulkki joko sis\u00E4\u00E4nrakennettuna tai oheisohjelmana. Nykyisin kenties suosituin BASIC-versio on Microsoftin Visual Basic, jota usein ohjelmoidaan k\u00E4ytt\u00E4en Microsoftin Visual Studio -ohjelmointiymp\u00E4rist\u00F6\u00E4. Useimmat suositut BASIC-versiot niin 8-bittisiss\u00E4 kuin kehittyneemmiss\u00E4kin koneissa ovat Microsoftin k\u00E4sialaa ja polveutuvat jotain kautta Paul Allenin ja Bill Gatesin Altair 8800:lle vuonna 1975 kirjoittamasta Altair BASIC-tulkista, joka oli ensimm\u00E4inen Microsoftin julkaisema tietokoneohjelma. QuickBASIC oli ensimm\u00E4inen BASIC jossa ei tarvinut k\u00E4ytt\u00E4\u00E4 rivinumeroita. Etenkin perinteisi\u00E4 rivinumero-BASICeja on kritisoitu siit\u00E4, ett\u00E4 niiden puutteelliset rakenteelliset ominaisuudet totuttavat aloittelevan ohjelmoijan kirjoittamaan niin sanottua spagettikoodia, jossa mielivaltaisiin paikkoihin sijoitettujen ohjelmanpalasten v\u00E4lill\u00E4 hypit\u00E4\u00E4n GOTO-k\u00E4skyill\u00E4. Vaikka nykyiset BASICit ovatkin rakenteellisilta ominaisuuksiltaan monipuolisempia, ei kielen huono maine ole viel\u00E4k\u00E4\u00E4n t\u00E4ysin h\u00E4vinnyt. On olemassa my\u00F6s useita harrastelijoiden tekemi\u00E4 Basiciin pohjautuvia kieli\u00E4, esimerkiksi suomalainen CoolBasic. Esimerkki perinteisest\u00E4 rivinumero-BASICista (toimii esimerkiksi useimpien 8-bittisten koneiden tulkeissa): 5 REM T\u00E4m\u00E4 ohjelma arvuuttaa lukua 10 PRINT \"Arvaa luku\"; 20 INPUT A 30 IF A=42 THEN GOTO 50 40 PRINT \"V\u00E4\u00E4rin\" : GOTO 10 50 PRINT \"Oikein!\" 60 END Vastaavan toiminnallisuuden saa useimmissa BASIC-tulkeissa my\u00F6s seuraavanlaisella rimpsulla: 1INPUT\"Arvaa luku\";A:IFA=42THEN?\"Oikein!\"ELSE?\"V\u00E4\u00E4rin\":GOTO1 T\u00E4m\u00E4ntyyppinen kompakti koodaustyyli, jossa v\u00E4lily\u00F6ntej\u00E4 ei k\u00E4ytet\u00E4, oli jopa suositeltavaa 80-luvulla (niiss\u00E4 BASIC-tulkeissa joissa se oli mahdollista), sill\u00E4 siten saatiin aikaan nopeampia ohjelmia. My\u00F6s kommentit (jotka alkoivat joko REM tai ') j\u00E4tettiin yleens\u00E4 pois samasta syyst\u00E4. Perinteist\u00E4 siisti\u00E4 tyyli\u00E4 v\u00E4lily\u00F6nteineen ja kommentteineen n\u00E4ki l\u00E4hinn\u00E4 aloittelijoiden ohjelmointioppaissa. Nyky\u00E4\u00E4n muita suosittuja BASIC-ohjelmointikieli\u00E4 Microsoftin Visual Basicin lis\u00E4ksi ovat l\u00E4hinn\u00E4 Cross-Platform-ymp\u00E4rist\u00F6iss\u00E4 mainetta niitt\u00E4nyt REALBasic sek\u00E4 pelikehitykseen suunnatut CoolBasic, DarkBASIC ja BlitzBasic, joista j\u00E4lkimm\u00E4inen julkaistiin jo Amigalle ja jota k\u00E4ytettiin mm. ensimm\u00E4isen Worms-pelin kehitt\u00E4miseen."@fi ,
		"Basic, \u0130ngilizce \"Beginner's All-Purpose Symbolic Instruction Code\" s\u00F6zc\u00FCklerinin ba\u015F harflerinin bir araya getirilmesiyle olu\u015Fturulmu\u015F, 1960'larda icat edilmi\u015F, g\u00FCn\u00FCm\u00FCzde de \u00E7e\u015Fitli leh\u00E7eleri kullan\u0131lmakta olan y\u00FCksek d\u00FCzey bir programlama dili. Farkl\u0131 leh\u00E7eleri bir\u00E7ok i\u015Fletim sisteminin par\u00E7as\u0131 olarak sunulmu\u015Ftur. BASIC \u00F6\u011Frenmesi ve yaz\u0131l\u0131mlar\u0131 kolay olan bir dildir. Genelde amat\u00F6rce ve hobi u\u011Fra\u015F\u0131lar\u0131 i\u00E7in kullan\u0131lm\u0131\u015Ft\u0131r. Microsoft daha sonra PC i\u00E7in Quick Basic derleyicisi piyasaya s\u00FCrm\u00FC\u015Ft\u00FCr. Bununla yaz\u0131lan basic metinlerini makine koduna \u00E7evirilebilmi\u015F b\u00F6ylece s\u00FCrat kazanm\u0131\u015Ft\u0131r. Bug\u00FCn halen geni\u015F bir kullan\u0131m alan\u0131na sahip olan Visual Basic dili var olup bununla hatta Windows un belirli b\u00F6l\u00FCmleri yaz\u0131lm\u0131\u015Ft\u0131r. Her Microsoft Office paketinde bir Basic turevi var olup makro programlamada b\u00FCy\u00FCk kolayl\u0131klar getirmektedir. Basic programlama dili algoritma'ya \u00E7ok yak\u0131n bir yap\u0131ya sahiptir. Bu y\u00FCzden \u00F6\u011Frenilmesi ve uygulanmas\u0131 kolayd\u0131r."@tr ,
		"En programmation, BASIC est un acronyme pour Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code. qui d\u00E9signe une famille de langages de programmations de haut niveau."@fr ,
		"BASIC es un lenguaje de programaci\u00F3n que originalmente fue desarrollado como una herramienta de ense\u00F1anza; se disemin\u00F3 entre las microcomputadoras hogare\u00F1as a partir de la d\u00E9cada de 1980. Actualmente contin\u00FAa siendo muy popular, en muchos dialectos bastante distintos del original. BASIC es el acr\u00F3nimo de Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code; por correspondencia con Thomas E. Kurtz. y est\u00E1 ligado al nombre de un trabajo sin publicar del coinventor del lenguaje, Thomas Kurtz (el nombre no est\u00E1 relacionado con la serie de C. K. Ogden, Basic English)."@es ,
		"De programmeertaal BASIC is een (meestal) ge\u00EFnterpreteerde taal die oorspronkelijk was bedoeld om mensen snel te leren programmeren. De naam is een acroniem voor Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code. BASIC vertoont gelijkenis met Fortran. Er zijn verschillende implementaties van BASIC in omloop, waarbij al dan niet gebruik wordt gemaakt van byte-code."@nl ,
		"BASIC \u00E9s una fam\u00EDlia de llenguatges de programaci\u00F3 d'alt nivell. Concebut, en principi, com un llenguatge f\u00E0cil d'usar, es va implantar al sector dels ordinadors personals en els anys 80 i roman avui en dia amb variants bastant evolucionades. El nom \"BASIC\" prov\u00E9 de l'acr\u00F2nim angl\u00E8s Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code (Codi Simb\u00F2lic d'Instruccions Multiprop\u00F2sit per a Principiants)."@ca ,
		"BASIC (Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code) - j\u0119zyk programowania wysokiego poziomu, opracowany w 1964 przez Johna George'a Kemeny'ego i Thomasa E. Kurtza w Dartmouth College w oparciu o Fortran i Algol-60. Jego pierwsza wersja znana by\u0142a p\u00F3\u017Aniej pod nazw\u0105 Dartmouth BASIC, pierwszy program w BASIC-u zosta\u0142 uruchomiony 1 maja 1964 na komputerze General Electric GE-225 typu mainframe."@pl ;
	rdfs:comment	"BASIC (acr\u00F4nimo para Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code), \u00E9 uma linguagem de programa\u00E7\u00E3o, criada com fins did\u00E1ticos, pelos professores John George Kemeny e Thomas Eugene Kurtz em 1964 no Dartmouth College. BASIC tamb\u00E9m \u00E9 o nome gen\u00E9rico dado a uma grande fam\u00EDlia de linguagens de programa\u00E7\u00E3o derivadas do BASIC original. Provavelmente existem mais varia\u00E7\u00F5es de BASIC do que de qualquer outra linguagem de programa\u00E7\u00E3o."@pt ,
		"BASIC \u00E4r ett programspr\u00E5k, utvecklat 1964 av John Kemeny och Thomas Kurtz med fr\u00E4msta syfte att vara ett l\u00E4mpligt spr\u00E5k f\u00F6r nyb\u00F6rjare. Namnet \u00E4r en akronym av Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code. (N\u00E5gra k\u00E4llor h\u00E4vdar dock att akronymen i sj\u00E4lva verket \u00E4r en backronym, och att BASIC, engelska f\u00F6r \"grundl\u00E4ggande\", \u00E4r helt enkelt spr\u00E5kets namn."@sv ,
		"BASIC \u00E9s una fam\u00EDlia de llenguatges de programaci\u00F3 d'alt nivell. Concebut, en principi, com un llenguatge f\u00E0cil d'usar, es va implantar al sector dels ordinadors personals en els anys 80 i roman avui en dia amb variants bastant evolucionades. El nom \"BASIC\" prov\u00E9 de l'acr\u00F2nim angl\u00E8s Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code (Codi Simb\u00F2lic d'Instruccions Multiprop\u00F2sit per a Principiants)."@ca ,
		"In computer programming, BASIC (an acronym for Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code) is a family of high-level programming languages. The original BASIC was designed in 1964 by John George Kemeny and Thomas Eugene Kurtz at Dartmouth in New Hampshire, USA to provide computer access to non-science students. At the time, nearly all use of computers required writing custom software, which was something only scientists and mathematicians tended to be able to do."@en ,
		"Basic, \u0130ngilizce \"Beginner's All-Purpose Symbolic Instruction Code\" s\u00F6zc\u00FCklerinin ba\u015F harflerinin bir araya getirilmesiyle olu\u015Fturulmu\u015F, 1960'larda icat edilmi\u015F, g\u00FCn\u00FCm\u00FCzde de \u00E7e\u015Fitli leh\u00E7eleri kullan\u0131lmakta olan y\u00FCksek d\u00FCzey bir programlama dili. Farkl\u0131 leh\u00E7eleri bir\u00E7ok i\u015Fletim sisteminin par\u00E7as\u0131 olarak sunulmu\u015Ftur. BASIC \u00F6\u011Frenmesi ve yaz\u0131l\u0131mlar\u0131 kolay olan bir dildir. Genelde amat\u00F6rce ve hobi u\u011Fra\u015F\u0131lar\u0131 i\u00E7in kullan\u0131lm\u0131\u015Ft\u0131r."@tr ,
		"BASIC (\u0411\u0435\u0439\u0441\u0438\u043A) - \u043C\u043E\u0432\u0430 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F \u0432\u0438\u0441\u043E\u043A\u043E\u0433\u043E \u0440\u0456\u0432\u043D\u044F, \u043C\u0435\u0442\u043E\u044E \u0441\u0442\u0432\u043E\u0440\u0435\u043D\u043D\u044F \u044F\u043A\u043E\u0457 \u0431\u0443\u043B\u043E \u043E\u0442\u0440\u0438\u043C\u0430\u0442\u0438 \u043F\u0440\u043E\u0441\u0442\u0443 \u0432 \u043A\u043E\u0440\u0438\u0441\u0442\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u0456 \u043C\u043E\u0432\u0443 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u0443\u0432\u0430\u043D\u043D\u044F. \u041C\u043E\u0432\u0430 \u043D\u0430\u0431\u0443\u043B\u0430 \u043F\u043E\u0448\u0438\u0440\u0435\u043D\u043D\u044F \u0443 1980-\u0445, \u0456 \u043B\u0438\u0448\u0430\u0454\u0442\u044C\u0441\u044F \u043F\u043E\u043F\u0443\u043B\u044F\u0440\u043D\u043E\u044E \u0439 \u0434\u043E\u0441\u0456, \u043C\u0430\u044E\u0447\u0438 \u0447\u0438\u043C\u0430\u043B\u043E \u0434\u0456\u0430\u043B\u0435\u043A\u0442\u0456\u0432."@uk ,
		"BASIC je rodina programovac\u00EDch jazyk\u016F vysok\u00E9 \u00FArovn\u011B, kter\u00E1 byla zavedena jako jednoduch\u00FD n\u00E1stroj pro v\u00FDuku programov\u00E1n\u00ED. K jednoduchosti p\u0159isp\u00EDvalo i to, \u017Ee kl\u00ED\u010Dov\u00E1 slova jazyka vych\u00E1z\u00ED z b\u011B\u017En\u00E9 angli\u010Dtiny. Jazyk navrhli v roce 1963 John G. Kemeny a Thomas E. Kurtz z Dartmouthsk\u00E9 univerzity. N\u00E1zev BASIC je zkratkou anglick\u00FDch slov Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code. V 80. l\u00E9tech na\u0161el BASIC \u0161irok\u00E9 uplatn\u011Bn\u00ED na dom\u00E1c\u00EDch mikropo\u010D\u00EDta\u010D\u00EDch."@cs ,
		"\u0411\u0435\u0301\u0439\u0441\u0438\u043A (\u043E\u0442 BASIC, \u0441\u043E\u043A\u0440\u0430\u0449\u0435\u043D\u0438\u0435 \u043E\u0442 \u0430\u043D\u0433\u043B. Beginner\u2019s All-purpose Symbolic Instruction Code\u00A0\u2014 \u0443\u043D\u0438\u0432\u0435\u0440\u0441\u0430\u043B\u044C\u043D\u044B\u0439 \u043A\u043E\u0434 \u0441\u0438\u043C\u0432\u043E\u043B\u0438\u0447\u0435\u0441\u043A\u0438\u0445 \u0438\u043D\u0441\u0442\u0440\u0443\u043A\u0446\u0438\u0439 \u0434\u043B\u044F \u043D\u0430\u0447\u0438\u043D\u0430\u044E\u0449\u0438\u0445; \u0430\u043D\u0433\u043B. basic\u00A0\u2014 \u043E\u0441\u043D\u043E\u0432\u043D\u043E\u0439, \u0431\u0430\u0437\u043E\u0432\u044B\u0439)\u00A0\u2014 \u0441\u0435\u043C\u0435\u0439\u0441\u0442\u0432\u043E \u0432\u044B\u0441\u043E\u043A\u043E\u0443\u0440\u043E\u0432\u043D\u0435\u0432\u044B\u0445 \u044F\u0437\u044B\u043A\u043E\u0432 \u043F\u0440\u043E\u0433\u0440\u0430\u043C\u043C\u0438\u0440\u043E\u0432\u0430\u043D\u0438\u044F."@ru ,
		"BASIC (akronym for Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code) er et programmeringsspr\u00E5k som ble utviklet i USA i 1963, av John George Kemeny og Thomas Eugene Kurtz p\u00E5 Dartmouth College, med det m\u00E5l for \u00F8ye \u00E5 gj\u00F8re programmering enklere. BASIC er et relativt lettfattelig programmeringsspr\u00E5k og benytter seg av bestemte engelske ord i sine kommandoer."@no ,
		"En programmation, BASIC est un acronyme pour Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code. qui d\u00E9signe une famille de langages de programmations de haut niveau."@fr ,
		"BASIC\uFF08Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code\uFF0C\u53C8\u8B6F\u57F9\u57FA\uFF09\uFF0C\u610F\u601D\u5C31\u662F\u201C\u521D\u5B78\u8005\u7684\u5168\u65B9\u4F4D\u7B26\u5F0F\u6307\u4EE4\u4EE3\u78BC\u201D\uFF0C\u662F\u4E00\u7A2E\u8A2D\u8A08\u7D66\u521D\u5B78\u8005\u4F7F\u7528\u7684\u7A0B\u5E8F\u8BBE\u8BA1\u8BED\u8A00\u3002BASIC\u662F\u4E00\u7A2E\u89E3\u8B6F\u5F0F\u7684\u7A0B\u5F0F\u8A9E\u8A00\uFF0C\u5728\u5B8C\u6210\u7DE8\u5BEB\u5F8C\u4E0D\u9808\u7D93\u7531\u7F16\u8BD1\u53CA\u9023\u7D50\u7B49\u624B\u7E8C\u5373\u53EF\u57F7\u884C\uFF0C\u4F46\u5982\u679C\u9700\u8981\u55AE\u7368\u57F7\u884C\u6642\u4ECD\u7136\u9700\u8981\u5C07\u5176\u5EFA\u7ACB\u6210\u57F7\u884C\u6A94\u3002"@zh ,
		"BASIC (acronim al expresiei engleze Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code) este un limbaj de programare de nivel \u00EEnalt a calculatoarelor, foarte asem\u0103n\u0103toare cu limba englez\u0103, ceea ce \u00EEl face u\u015For de memorat \u015Fi ideal pentru \u00EEncep\u0103tori; astfel, genera\u0163ia de utilizatori predecesoare erei PC-urilor a luat primul contact cu programarea prin intermediul calculatoarelor HC, care aveau la baz\u0103 acest o versiune de BASIC."@ro ,
		"BASIC (Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code) - j\u0119zyk programowania wysokiego poziomu, opracowany w 1964 przez Johna George'a Kemeny'ego i Thomasa E. Kurtza w Dartmouth College w oparciu o Fortran i Algol-60. Jego pierwsza wersja znana by\u0142a p\u00F3\u017Aniej pod nazw\u0105 Dartmouth BASIC, pierwszy program w BASIC-u zosta\u0142 uruchomiony 1 maja 1964 na komputerze General Electric GE-225 typu mainframe."@pl ,
		"BASIC es un lenguaje de programaci\u00F3n que originalmente fue desarrollado como una herramienta de ense\u00F1anza; se disemin\u00F3 entre las microcomputadoras hogare\u00F1as a partir de la d\u00E9cada de 1980. Actualmente contin\u00FAa siendo muy popular, en muchos dialectos bastante distintos del original. BASIC es el acr\u00F3nimo de Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code; por correspondencia con Thomas E. Kurtz."@es ,
		"BASIC\uFF08\u30D9\u30FC\u30B7\u30C3\u30AF\uFF09\u306F\u624B\u7D9A\u304D\u578B\u8A00\u8A9E\u306E\u4E00\u3064\u3002 BASIC\u3068\u306FBeginner's All purpose Symbolic Instruction Code\u306E\u7565\uFF08\u982D\u5B57\u8A9E\uFF09\u3067\u3042\u308B\u3068\u3055\u308C\u308B\u3002\u307E\u305F\u3001BASIC FORTRAN\u306E\u7565\u3068\u3082\u3044\u308F\u308C\u308B\u3002\u82F1\u5358\u8A9E\u306E\u300CBasic\uFF08\u57FA\u790E\uFF09\u300D\u306E\u610F\u5473\u3082\u6301\u3064\u3068\u8003\u3048\u3089\u308C\u308B\u3002"@ja ,
		"De programmeertaal BASIC is een (meestal) ge\u00EFnterpreteerde taal die oorspronkelijk was bedoeld om mensen snel te leren programmeren. De naam is een acroniem voor Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code. BASIC vertoont gelijkenis met Fortran. Er zijn verschillende implementaties van BASIC in omloop, waarbij al dan niet gebruik wordt gemaakt van byte-code."@nl ,
		"A BASIC (Beginner's All-purpose Symbolic Instruction Code) programoz\u00E1si nyelvet 1964-ben k\u00E9sz\u00EDtette Kem\u00E9ny J\u00E1nos \u00E9s Thomas Kurtz a Dartmouth College-ben, oktat\u00E1si c\u00E9llal. A nyelv alapjait a Fortran programoz\u00E1si nyelv alapj\u00E1n tervezt\u00E9k meg. A nyelv interpret\u00E1lt nyelv, azaz a programot fut\u00E1s k\u00F6zben ford\u00EDtja a g\u00E9p saj\u00E1t nyelv\u00E9re."@hu ,
		"BASIC ist eine der am weitesten verbreiteten imperativen Programmiersprachen. Sie wurde 1964 von John George Kemeny und Thomas Eugene Kurtz am Dartmouth College entwickelt und verf\u00FCgte in ihrer damaligen Form noch nicht \u00FCber die Merkmale der strukturierten Programmierung, sondern arbeitete mit Zeilennummern und Sprungbefehlen."@de ,
		"BASIC (lyhenne sanoista Beginner's All purpose Symbolic Instruction Code) on proseduraalinen ohjelmointikieli, joka kehitettiin vuonna 1964 ohjelmoinnin alkeiden opetukseen. BASIC oli suosittu kieli etenkin 1980-luvulla, kun l\u00E4hes jokaisessa kotimikrossa oli BASIC-tulkki joko sis\u00E4\u00E4nrakennettuna tai oheisohjelmana. Nykyisin kenties suosituin BASIC-versio on Microsoftin Visual Basic, jota usein ohjelmoidaan k\u00E4ytt\u00E4en Microsoftin Visual Studio -ohjelmointiymp\u00E4rist\u00F6\u00E4."@fi ,
		"In informatica il BASIC (acronimo dell'inglese \"Beginner's All purpose Symbolic Instruction Code\", in italiano \"codice di istruzioni simboliche di uso generale per principianti\") \u00E8 un linguaggio di programmazione ad alto livello sviluppato a partire dal 1963 nell'Universit\u00E0 di Dartmouth per il calcolatore GE-225. Ne furono coinventori i professori John George Kemeny e Thomas Eugene Kurtz. Il primo programma in BASIC \"gir\u00F2\" il 1\u00BA maggio 1964, alle ore 4:00."@it ;
	foaf:depiction	<http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/8/85/AtariBasicExample.png> .
@prefix skos:	<http://www.w3.org/2004/02/skos/core#> .
@prefix ns13:	<http://dbpedia.org/resource/Category:> .
dbpedia:BASIC	skos:subject	ns13:Articles_with_example_BASIC_code ,
		ns13:BASIC_programming_language_family ,
		ns13:American_inventions ,
		ns13:Programming_languages_created_in_1964 .
@prefix ns14:	<http://dbpedia.org/resource/Template:> .
dbpedia:BASIC	dbpprop:wikiPageUsesTemplate	ns14:hopl-lang ,
		ns14:otheruses4 ,
		ns14:infobox_programming_language ;
	dbpprop:otheruses4Property	"the programming language"@en ,
		"the think tank"@en ,
		"British American Security Information Council"@en ;
	dbpprop:implementations	dbpedia:Commodore_BASIC ,
		dbpedia:Apple_BASIC ,
		dbpedia:TI-BASIC ,
		dbpedia:Microsoft_BASIC ;
	dbpprop:generation	<http://dbpedia.org/resource/3GL> ;
	dbpprop:influenced	<http://dbpedia.org/resource/Visual_Basic_.NET> ,
		dbpedia:REXX ,
		dbpedia:COMAL ,
		dbpedia:Visual_BASIC ,
		<http://dbpedia.org/resource/GRASS_%28programming_language%29> ,
		dbpedia:Realbasic ,
		dbpedia:Perl ;
	dbpprop:influencedBy	dbpedia:ALGOL_programming_language ,
		dbpedia:JOSS ,
		dbpedia:Fortran_programming_language ;
	dbpprop:designer	dbpedia:Thomas_Eugene_Kurtz ,
		dbpedia:John_George_Kemeny ;
	dbpprop:paradigm	dbpedia:Unstructured_programming ,
		dbpedia:Procedural_programming ;
	dbpprop:typing	dbpedia:Strongly-typed_programming_language ;
	dbpprop:hoplLangProperty	"BASIC - Beginners All-purpose Symbolic Instruction Code"@en ,
		176 .
@prefix ns15:	<http://www4.wiwiss.fu-berlin.de/flickrwrappr/photos/> .
dbpedia:BASIC	dbpprop:hasPhotoCollection	ns15:BASIC .
@prefix ns16:	<http://www.w3.org/2006/03/wn/wn20/instances/> .
dbpedia:BASIC	dbpprop:wordnet_type	ns16:synset-programming_language-noun-1 .
@prefix ns17:	<http://dbpedia.org/resource/CP/> .
ns17:M	dbpprop:progLanguage	dbpedia:BASIC .
dbpedia:REXX	dbpprop:influencedBy	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Basic	dbpprop:disambiguates	dbpedia:BASIC .
dbpedia:COMAL	dbpprop:influencedBy	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Casio_ClassPad_300	dbpprop:progLang	dbpedia:BASIC .
dbpedia:HDOS	dbpprop:progLanguage	dbpedia:BASIC .
dbpedia:BASIC_programming_language	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
<http://dbpedia.org/resource/BASIC_%28disambiguation%29>	dbpprop:disambiguates	dbpedia:BASIC .
dbpedia:RT-11	dbpprop:progLanguage	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Casio_graphic_calculators	dbpprop:progLang	dbpedia:BASIC .
dbpedia:DIBOL	dbpprop:influencedBy	dbpedia:BASIC .
dbpedia:DX10	dbpprop:progLanguage	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Family_BASIC	dbpedia-owl:genre	dbpedia:BASIC .
@prefix ns18:	<http://dbpedia.org/ontology/Work/> .
dbpedia:Family_BASIC	ns18:genre	dbpedia:BASIC ;
	dbpprop:genre	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Mera-Elzab_Meritum	dbpprop:os	dbpedia:BASIC .
<http://dbpedia.org/resource/What_to_Do_After_You_Hit_Return_or_P.C.C.%27s_First_Book_of_Computer_Games>	dbpedia-owl:language	dbpedia:BASIC ;
	ns18:language	dbpedia:BASIC ;
	dbpprop:language	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Hunt_the_Wumpus	dbpedia-owl:platform	dbpedia:BASIC .
@prefix ns19:	<http://dbpedia.org/ontology/VideoGame/> .
dbpedia:Hunt_the_Wumpus	ns19:platform	dbpedia:BASIC ;
	dbpprop:platforms	dbpedia:BASIC .
dbpedia:MONECS	dbpprop:progLanguage	dbpedia:BASIC .
dbpedia:OS4000	dbpprop:progLanguage	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Fortran	dbpprop:influenced	dbpedia:BASIC .
dbpedia:OpenVMS	dbpprop:progLanguage	dbpedia:BASIC .
dbpedia:TOPS-20	dbpprop:language	dbpedia:BASIC .
dbpedia:TOPS-10	dbpprop:progLanguage	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Basic4GL	dbpprop:dialects	dbpedia:BASIC .
@prefix ns20:	<http://dbpedia.org/resource/MUSIC/> .
ns20:SP	dbpprop:progLanguage	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Brutus2D	dbpprop:dialects	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Casio_9850_series	dbpprop:progLang	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Casio_FX-702P	dbpprop:progLang	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Casio_FX-850P	dbpprop:progLang	dbpedia:BASIC .
dbpedia:ANSI_BASIC	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
<http://dbpedia.org/resource/B.A.S.I.C.>	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC ,
		dbpedia:BASIC .
dbpedia:Beginners_All_Purpose_Symbolic_Instruction_Code	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
<http://dbpedia.org/resource/OS/8>	dbpprop:progLanguage	dbpedia:BASIC ;
	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Basic_programming_language	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
<http://dbpedia.org/resource/Beginner%27s_All_Purpose_Symbolic_Instruction_Code>	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Vilnius_BASIC	dbpprop:dialects	dbpedia:BASIC .
<http://dbpedia.org/resource/Basic_%28language%29>	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Beginners_All-purpose_Symbolic_Instruction_Code	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
dbpedia:ROM_BASIC_programming_language	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Trek73	dbpprop:programmingLanguage	dbpedia:BASIC .
dbpedia:BASAIC_programming_language	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
dbpedia:BASIC_language	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Basic_computer_language	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
<http://dbpedia.org/resource/Beginner%27s_All-purpose_Symbolic_Instruction_Code>	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
dbpedia:Compiled_BASIC	dbpprop:redirect	dbpedia:BASIC .
@prefix yago:	<http://mpii.de/yago/resource/> .
yago:BASIC	owl:sameAs	dbpedia:BASIC .